Verneřicko. Draci 2013 Bartoloměj má rád i draky. řešit i závodní protest dračího důchodce Míry Křivana nespokojeného

Transkript

1 Vydává Městský úřad Verneřice, Mírové náměstí 138, Verneřice. Tel.: ; číslo, 11. ročník Verneřicko 31. října 2013 Draci 2013 Bartoloměj má rád i draky Uţ se to zdá být klišé, ale rychnovský patron sv. Bartoloměj je opravdu náš kámoš. To, co opět předvedl o víkendu, byla bomba. Další ročník dětské drakiády se totiţ odehrával v naprosté prosluněné kulise, a vítr potřebný k dračí produkci? Ten dosahoval podle klasické Beaufortovy stupnice ideálních devět metrů za sekundu, slovně vyjádřeno, vál nahoře předem objednaný tolik potřebný čerstvý vítr... Není se tedy co divit, ţe na rychnovský rynek přišla k předsoutěţní prezenci dvacítka prvenství chtivých majitelů roztodivných dračích monster, mezi kterými tentokráte nechyběly Ropušák, Éro, Chobotnice, Leon, Sluníčko či Hvězdička. A samotný průběh závodu? S tím měl nejvíce starostí spíkr akce Láďa Kuţela. Nejen, ţe se svojí porotou musel objektivně vyhodnotit nejvýše létajícího krasavce, ale po tomto sobotním dračím klání byl nucen řešit i závodní protest dračího důchodce Míry Křivana nespokojeného s tím, ţe tentokrát nevyhrál. Ten ale po zjištění, ţe k protestu musí přiloţit pětistovkovou kauci, od svého úmyslu velmi rychle ustoupil. Jinak byl ale dračí maraton především pohromou favoritů. Nejdříve to odnesl velmi nápaditý model Deţo Lukáše Zítky a Honzy Hurycha, poté kamsi do dálky odlétla Sova Klárky Svobodové, konečný počet dračích emigrantů se pak zastavil na čísle čtyři. Nakonec však byly spokojeny všechny děti, pro které organizátoři připravili vskutku pěkné ceny, nebrblali ani také odměnění soutěţící senioři Ivča Richtrová a Jirka Plachý. Holt to byla zase další rychnovská paráda Včetně skvělých buřtů Alenky Kosové i jejich sladkých balíčků, kterými obdarovala všechnu drobotinu... (rup) Uvnitř tohoto vydání: Rytířovská boţí muka 2 Informace 2 Četníci a němečtí antifašisté mají svou desku 3 SK Verneřice 4-5 Navarana 5 Dravci & sovy 5

2 Rytířovská boží muka V Rytířově mají nová boţí muka Sice to nějaký ten pátek trvalo, ale nyní se uţ můţe děčínská osada Rytířov chlubit zrekonstruovanými boţími muky, umístěnými na původním místě mezi polnostmi za obcí. Nebylo vůbec snadné povalené a divokou zelení maskované mohutné pískovcové kvádry umístit za pomoci techniky soukromého zemědělce Františka Douši ml. na nově připravenou plochu, ale podařilo se. Díky finanční pomoci Městského úřadu ve Verneřicích, pomohl i osadní výbor Rychnov a několik obyvatel samotného Rytířova, dostala kamenná památka nový nápaditý kovový kříţ i desku nesoucí příznačný nápis Víra osvěcuje naši cestu ţivotem. Nejaktivnějším pracovníkem podílejícím se na této buhumilé akci se stal rytířovský obětavec Zdeněk Macák, kterého se nejvíce týká text na malé destičce informující o tom, ţe boţí muka byla díky občanům Rytířova zrekonstruována L.P Přestoţe v Memorandu nalezeném před časem ve věţičce také za významného přispění jednoho z občanů Rytířova zrekonstruované kapličky sv. Floriána nebylo nalezeno nic, co by osvětlovalo historii rytířovských boţích muk, určité náznaky tady jsou. Podle některých informací zasáhla v letech 1711 aţ 1715 morová nákaza většinu Evropy, černá smrt se nevyhnula ani Rychnovsku a Rytířovsku. Přestoţe v průběhu této poslední velké epidemie jen v Čechách zemřelo na 200 tisíc lidí, Rytířov byl prý ušetřen. Proto jeden z místních, jako vděk za tuto skutečnost, nechal postavit mezi dvěma lipami na konci obce dnes zrekonstruovaná boţí muka. text a foto Rudolf Prchal (Převzato z webových stránek Rychnovského osadního výboru - PODĚKOVÁNÍ Rozpis bohosluţeb v kostele sv. Anny ve Verneřicích Sobota :30 (mše sv. za zemřelé obyvatele Verneřic) Sobota :30 Sobota :30 Sobota :30 Diakonie Broumov děkuje všem občanům, kteří se podíleli na sběru ošacení. Ošacení bylo poskytnuto potřebným občanům postiženým povodněmi nebo špatnou životní situací. Nepoužitelný materiál je použit k dalšímu průmyslovému využití. Ošacení a nepotřebné věci do domácnosti je možné odevzdávat celoročně na Městský úřad ve Verneřicích. KONTEJNERY NA TŘÍDĚNÝ ODPAD V těchto dnech byly přidány kontejnery na tříděný odpad (plasty a papír - převážně k panelovým domům a do míst, kde dosud nebyly nebo byly stále plné. Pytle na plasty a tetrapaky zůstávají stejné. POPLATKY ZA SVOZ KOMUNÁLNÍHO ODPADU Upozorňuji občany, kteří ještě nemají uhrazen poplatek za vývoz komunálního odpadu, aby ho uhradili do konce listopadu. Občané, kteří se vyhýbají zaplacení poplatků, budou se svými dluhy předáni k vymáhání exekucí (týká se všech poplatků - za nájmy, služby, psy ap.), 2

3 Četníci a němečtí antifašisté mají svou desku Dne 14. září 1938 vypuklo v severočeských Verneřicích povstání německého obyvatelstva, které pod vedením starosty Karla Erba, řezníka Ernsta Storcha a dělníka Karla Sandnera napadlo a obsadilo místní četnickou stanici, nádraží a poštovní úřad. Incident, pro který se vžil název Verneřický puč, natrvalo poznamenal život verneřických občanů. U příležitosti 75. výročí této události se dne 28. října uskutečnil pietní akt odhalení pamětní desky pro verneřické četníky a německé antifašisty. Již od desáté hodiny dopolední se na Mírovém náměstí začali scházet policisté z čestné jednotky Krajského ředitelství Policie České republiky Ústeckého kraje, aby za téměř letního počasí zorganizovali celý ceremoniál. Toho se vedle policistů zúčastnili i příslušníci roty Aktivních záloh Armády České republiky při Krajském vojenském velitelství v Ústí nad Labem s přispěním tří kolegů z jiných jednotek aktivních záloh. Chybět nesměl ani prvorepublikový četník v dobové uniformě, který připomněl zašlou slávu četnického sboru, stejně jako slušivých uniforem. Pietní akt začal přesně ve dvanáct hodin příchodem jednotky aktivních záloh a policejní čestné jednotky s praporem. Poté už následovala československá státní hymna a projevy. Jako první se slova ujal starosta Verneřic Daniel Zygula, který ve své řeči vyzdvihl odvahu a smysl pro povinnost československých četníků, kteří se i tváří v tvář drtivé přesile odmítli vzdát a snažili se klást odpor až do poslední chvíle. Po svém stručném, ale výstižném projevu předal slovo redaktorovi serveru Policista.cz Petru Klinovskému, jenž kromě statečnosti Josefa Černého, Bohuslava Šmejkala a Františka Cvetlera vyzdvihl i obětavost německých antifašistů Josefa Gaubeho, Oskara Schröfela, Ernsta Pohla, Oskara Wienera a Alfreda Müllera, z nichž právě posledně jmenovaný zaplatil za pomoc četníkům životem v koncentračním táboře Flossenbürg. Nejupřímnější a nejdojemnější byly ale proslovy posledních dvou řečníků, Aleny Lízlové a Jiřího Cvetlera, kteří zavzpomínali na osobnosti svých otců, strážmistra Františka Cvetlera a strážmistra Bohuslava Šmejkala a asi čtyřicítce přihlížejících diváků ukázali oba četníky v lidském rozměru. Po zaslouženém potlesku pak již jen společně odhalili pamětní desku. Slavnostní akt byl zakončen položením věnců, minutou ticha a slavnostním odchodem praporu. Výjimečnost pietního aktu svou účastí vedle potomků četníků podtrhli primátor města Děčína František Pelant, zástupce Krajského vojenského velitelství podplukovník Schwarzbach, náměstek krajského ředitele PČR Ústeckého kraje, velitelka Územního odboru Děčín a další vzácní hosté, kterým by touto cestou chtěla naše redakce poděkovat. Zvláštní poděkování by redakce serveru Policista.cz chtěla vyjádřit lidem, kteří se podíleli na organizaci a průběhu pietního aktu a bez nich by celá akce nebyla možná. Jedná se o starostu Verneřic Daniela Zygulu, bývalého starostu Verneřic Františka Kudrnáče, Štefana Baldinuse a Karla Jakubíka z Obvodního oddělení PČR v Benešově nad Ploučnicí, Jindřicha Černého a Pavla Moravce z roty Aktivních záloh AČR při KVV v Ústí nad Labem a spolu s nimi všechny přítomné záložní vojáky, Bohuslava Hrdličku, Miloslava Štefana a všechny členy čestné jednotky PČR Ústeckého kraje, kteří svou profesionalitou zajistili bezproblémový průběh celé akce. 3

4 Oddíl kuţelek Oddíl kuželek odehrál z nového soutěžního ročníku krajské soutěže pět zápasů. Z toho tři zápasy venku a dva doma. Sezóna pro kuželkáře začala dobře, protože mají čtyři vítězství a pouze jednu prohru a to s týmem UNIONU Děčín. Překvapivou výhru získali na kuželně v Bohušovicích s týmem Lovosic, kde uhráli tzv. KANÁRA 0:8. Poslední zápas odehráli na domácí kuželně s Bohušovicemi. Zápas to byl napínavý až do posledního hodu, ale nakonec vše dopadlo ve prospěch domácích, kteří získali další vítězství. Následující zápas se odehraje v Ústi n. Labem se Sokolem B. Výkon posledního kola SK Verneřice TJ SK Verneřice : SKK Bohušovice B (7:5) ŢEMLIČKA Daniel 412 1:1 399 MARTÍNEK Jiří SEKYROVÁ Pavlína 398 2:0 342 PROUZA Petr ml. ZÍTKA Miroslav 408 1:1 411 CHRPA Vladimír KUKENĚ Patrik 428 2:0 414 ČELOUD Ivan SEKYRA Daniel 405 1:1 420 CHVOJKA Jaroslav ELIS Ladislav 412 0:2 454 ŠÍPEK Radek Oddíl fotbalu PŘÍPRAVKA již odehrála celou podzimní část soutěže starších přípravek a naši mladí opět nezklamali a v tabulce podzimu jsou první. Odehráli 7 satelitních turnajů a pouze dvakrát byli na 2. místě. Tímto vedení klubu celý tým chválí a těšíme se na halové turnaje a jaro. Po podzimu elévům začíná zimní příprava v hale, kaţdé úterý a čtvrtek. TABULKA Rk. Tým Záp Skóre Body (Prav) 1. Verneřice :42 96 (42) 2. Union Děčín :86 65 (-7) 3. FAŠV B :87 61 (7) 4. Forward One : (3) 5. Šluknov : (2) 6. Benešov n. Pl : (-16) 7. Jiříkov : (-39) Konečná tabulka 1. TJ Lokomotiva Ústí n/l. B 2. TJ Sokol Blíževedly 3. TJ SK Verneřice 4. TJ Kovostroj Děčín B 5. SKK Bohušovice B 5 6. SK Děčín 7. TJ Union Děčín 8. SK Plaston Šluknov B 9. ASK Lovosice Sokol Ústí n/l. B 11. KK Hvězda Trnovany C 12. Sokol Ústí n/l. C MUŢI Podzimní část III. třídy mužů bude ukončena posledním zápasem soutěže na domácím hřišti s týmem Františkova nad Ploučnicí. Mužům se vede také dobře, i když poslední dva zápasy vítězstvím neskončily. Poslední odehraný zápas v Rybništi skončil remízou 1:1, ale na pokutové kopy muži prohráli a získali pouze jeden bod. 4 Za SK Verneřice Sekyrová

5 TABULKA Rk. Tým Záp Skóre Body PK (Prav) 1. Starý Šachov : ( 7) 2. Verneřice : ( 7) 3. Velká Bukovina : ( 0) 4. Loko Děčín : ( -3) 5. Bynovec : ( 0) 6. Františkov : ( -2) 7. Rybniště : ( -3) 8. Dolní Habartice : ( -3) 9. Huntířov : ( -5) 10. Valkeřice : ( -4) 11. Markvartice : ( -7) Navarana Dne se konalo v kulturním domě loutkové divadlo Navarana. Hrála v něm děvčata z naší školy, která scénář nastudovala přes letní prázdniny. Příběh byl o lovci medvědů Akatungovi, jeho ţeně Navaraně, synkovi Itungovi, zlém vyvolávači duchů Morunovi a mořeplavci, který se vydal na sever, kde ztroskotal, a Navarana ho zachránila. Vzala ho k sobě, dala mu jídlo a pití. Zlý Morun jí však unesl malého Itunga a mořeplavec se vydal ho hledat, aţ ho našel. Vzal Itunga a utekl pryč. Zlého Moruna zastavil lední medvěd a se smrtí Moruna zemřelo i vše zlé. Akatung se vrátil do své podoby, Morun ho totiţ na začátku proměnil v tuleně. Navarana byla šťastná, ţe vidí svého muţe ţivého a zdravého, a vrhla se mu do náruče. Podle mého názoru to byla krásná pohádka o zlu a dobru. Jak uţ to v těch pohádkách bývá, dobro zvítězilo nad zlem. To vše bylo pod vedením pana učitele Martina Kuriše, který toto divadlo napsal, reţíroval a také vyrobil potřebné kulisy i loutky. Určitě si zaslouţí pochvalu, ale ne jen pan Kuriš, ale i děvčata podala prvotřídní výkon. Denisa Seidelová ZŠ Verneřice Dravci & sovy Na velkém hřišti se dne 8. října 2013 konala přehlídka dravých ptáků a sov. Bylo tu k vidění mnoho ptáků, velkých i malých, našich i cizích. Ze sov jsme mohli vidět např.: výra velkého, puštíka bělohlavého, sýčka, ka lo u se a jiné. A ze sokolovitých dravců se ukázali poštolka, dřemlík, ostříţ, raroh a z těch dalších třeba sokol, který dokáţe vyvinout rychlost aţ 300 km/h, a karančo, které nelétá, ale běhá. A ostatní - káně, káně Harrisovo (to si dokáţe odnést i srnku), luňák, jestřáb, orel stepní a bělohlavý, kondor, sup a další Nejprve nás naukou o dravcích poučil Jan Kučírek a dále o lovu a chování dravců jsme si vyslechli Davida Kuchaře. Pak si připravili i soutěţ, ve které se hrálo o pexeso, leporelo a jiné ptákoviny. Otázky byly jednoduché, nic těţkého. (Věděly to i děti ze školky například to, ţe bubo bubo je latinsky výr velký, věděla jen holčička, které je 5 let). Při letu či lovu jsme mohli vidět káně, raroha, orly i karančo. Lovili za kusy kuřat, potkanů a myší, které byly roztrhané na malé kousíčky masa. Téţe se ukazovalo i lovení na pohyblivou návnadu, která byla taţena na navijáku. Za 50 Kč to myslím stálo za to. Spoustu jsme se toho dozvěděli, ale nevím, jestli to bylo zajímavé pro všechny stejně. Více se dozvíte na Václav Efler 5