Pro komisi pro životní prostředí a lázeňství města Třeboně

Transkript

1 Pro komisi pro životní prostředí a lázeňství města Třeboně Sinice Gomphonema compacta J.Lukavský, H.Strusková, A.Zajíčková Botanický ústav AV ČR, Třeboň, BIORAF, Centrum kompetence pro biorafinaci jaromir.lukavsky@ibot.cas.cz 1

2 Socha stavitele rybníka Svět Jakuba Krčína ( ) na hrázi. Tento rybník postavil regent třeboňského panství v letech a původně nazval Nevděk. Dnes by mu toto jméno určitě nevybral. Základní parametry: Katastrální území: Třeboň, katastrální výměra: 215 ha, vodní tok: Spolský potok, plocha povodí: 84,6 km 2, kóta hladiny: 435,630 m n. m., stálý objem vody (stálý prostor): 3,33 mil. m 3. 2

3 Cíl práce Rybník Svět je od r pravidelně monitorován a kvalita jeho vody hodnocena Komisí pro lázeňství a životní prostředí. Třeboňští rybáři se pomocí účelové rybí obsádky snaží zlepšovat kvalitu vody v této lokalitě tak významné pro město Třeboň a dlouhodobé trendy ve zvyšování průhlednosti vody a naopak v poklesech hlavních živin (tp a tn) jejich úsilí potvrzuje. Nicméně rybářství je silně závislé na počasí a neočekávaných událostech a proto pravidelné a dostatečně časté analýzy kvality vody jsou základním předpokladem úspěšného obhospodařování a využívání této zásadní lokality pro rekreaci. Vzorkování Vzorkování je upravováno podle potřeby. Odběr zahrnuje in situ měření teploty, obsahu kyslíku a % nasycení a průhlednosti Secchiho deskou, odběr vzorků vody pro živiny, chlorofyl a kvalitativní rozbor fytoplanktonu, fixovaného vzorku fytoplanktonu pro počty buněk, fixovaný vzorek filtrovaný z 50 litrů planktonní sítí pro kvalitu a kvantitu zooplanktonu Hydrochemie Základní hydrochemie je stanovena podle standardních metod (kyslík elektrodou, přístrojem WTV), obsahy živin tj. N a P přístrojem FIA (Flow injection analysis), celkové hodnoty tn a tp byly stanoveny standardním postupem po mineralizaci. Výsledky jsou vyneseny v Obr Celkový trend obsahu základních živin tj. P a N je ustálený stav, s mírným poklesem (Obr. 4-7). Pokles je viditelný i při odečtení pulsu P v době povodně v r (Obr. 5). Dusík jako celkový (Obr. 7), osciluje zřejmě podle kolísání hladiny a rozkladu zatopených porostů litorálu jak indikuje amoniakální dusík (Obr. 8). Průhlednost Hodnoty Secchiho desky (Obr. 10) oscilují silně během roku, jsou dány hlavně hodnotou chlorofylu (Obr. 9), ale zahrnují i anorganický zákal a zooplankton. Rok 2016 Rybník Svět na začátku sezóny tj. koncem dubna (29.IV.2016) měl průhlednost vody krásných 70 cm, ale teplota pouhých 9,6 o C ke koupání nelákala. Obsah kyslíku 9,6 mg/l (90,2% nasycení) jistě ale svědčila rybám. Začátkem června (10.VI.2016) se průhlednost ještě trochu zvýšila na 85 cm, obsah kyslíku byl 7,62 mg/l (91%) a teplota dosáhla již přijatelných 21,4 o C. Vysokou průhlednost nepochybně zajistil silný rozvoj zooplanktonu, kde dominovala nosatička (Bosmina rostrata), ale hojní byli i vířníci rodů Polyarthra a Asplanchna. Oživení planktonními řasami je výsledek rozvoje hlavně běžných zelených kokálních řas jako Desmodesmus, Coelastrum, Crucigenia aj. Rozsivky zastupoval rod Aulacoseira, v síťovém planktonu byla nejhojnější obrněnka Ceratium hirundinella. Sinice se zatím neprosadily, vyskytla se pouze řídce Merismopedia, která není považována za nežádoucí. Krásné hvěz- 3

4 dičky tvoří železitá bakterie Planktomyces bekefii. Teplota vody ovšem již povzbudí ryby k intenzivnímu žíru a tak zooplankton, který čistí vodu opět bude potlačen, a řasy se opět rozvinou. Zatím ale žádný druh tvořící vodní květy sinic se neobjevil. I na konci sezóny byla průhlednost vody 60 cm, čili nadprůměrná. Průměrná roční hodnota byla 65 cm. Pro srovnání obvyklý produkční rybník mívá touto dobou 20 cm i méně. Ve fytoplanktonu se sice objevily sinice, vodní květy, ale byly to rody Anabaena, Gomphosphaeria a Pseudnanabaena které nejsou považovány za vyloženě závadné. Velmi řídce se objevila nová sinice Cylindospermopsis cuspis. Letos chyběly ve fytoplanktonu rody Microcystis i Aphanizomenon, které jsou považovány za hlavní příčinu alergií při koupání. Hlavní komponenty zooplanktonu byl lupenonožec Bosmina longirostris a vířník Keratella quadrata. Množství zooplanktonu je zásadní pro průhlednost vody, dostatek těchto tzv. filtrátorů je schopen udržet vysokou průhlednost. Zooplankton je ale potravou ryb a při vysoké obsádce jej eliminují a řasy a sinice dostanou prostor pro rychlý rozvoj. Obr. 1. Nejhojnější zástupci filtrátorů v r. 2016, lupenonožec nosatička Bosmina longirostris a vířník Keratella quadrata. K diskusím o možnostech dosáhnout pomocí účelového hospodaření rybníka normy pro koupací vodu je nutno předem říci, že je to prakticky nemožné. V našich klimatických podmínkách a v krajině s intenzivním zemědělstvím bude voda r. Svět vždy zatížena značným množstvím fosforu. A následný rozvoj sinic a řas je zákonitým důsledkem. Kvalitu vody lze však kladně ovlivnit pouze důslednou regulací obsádky a podporou dravých ryb. Ty eliminují drobné ryby např. okouny, kteří intenzivně vyžírají filtrující zooplankton. Norma pro koupací vody je průhlednost 2 m, tato hodnota je předepsána kvůli viditelnosti na dno, pokud na něj klesne koupající se, např. dítě. Takovou průhlednost je ale možno v přírodě očekávat jen v pískovnách nebo lomech. Prof. R.Černý upozornil na starší projekt zbudovat malou záchytnou předřazenou nádrž v místě zrušeného rybníčku Spolského mlýna. Ta by zachycovala a sedimentovala silně bahnitou vodu ze Spolského rybníka během jeho výlovu a určitě by podstatně přispěla k omezení eutrofizační zátěže r. Svět. Celkový trend hydrochemických parametrů je ustálený stav. Celkový P (Obr. 4), který je zde limitující živinou se pohybuje pod hodnotou 100 ug/l a dlouhodobý trend byl mírně sestupný, poslední 3 roky ale klesla hodnota na polovinu (Tab. 1). Rybářství Třeboň tedy úspěšně řídí kvalitu vody směrem ke zlepšení rekreační hodnoty vody. Přitom ale rybník dává poměrně slušný výnos, poslední výlov v r to bylo 1200q tržní ryby, další výlov bude v r

5 Druhová bohatost Celkem v r. Svět bylo nalezeno téměř 140 druhů řas a sinic (seznam viz. Příloha zprávy za r a 2014), fytoplankton tvořily ze 3/4 zelené řasy, o zbývající čtvrtinu se dělily rovným dílem rozsivky a sinice. Druhová bohatost svědčí pro dobré životní podmínky. Z pozoruhodných řas zde žijí rozsivka Rhizosolenia eriense, několik druhů zelené kokální řasy Pediastrum, P. simplex, P. biradiatum, P. tetras. Poměrně velký podíl rozsivek ve fytoplanktonu svědčí pro čistější vodu např. Asterinella formosa, centrická rozsivka rodu Melosira. Také poměrně hojné zlativky, např. rod. Mallomonas preferují čistou vodu. Správa CHKO nemá důvod tento rybník chránit např. jako hnízdiště chráněných ptáků ale je lokalitou ohrožených a chráněných rostlin (repatriovaná pobřežnice jednokvětá Litorella uniflora a řezan pilolistý Stratiotes aloides ten byl ale kdysi zřejmě uměle vysazen), čili je to význačný rybník s dosud velmi zachovalým a kvalitním životním prostředím pro své obyvatele a tudíž i pro člověka. V jarním fytoplanktonu byl nalezen nový druh pro Českou Republiku zlativka, bičíkovec Chrysidalis peritaphrina. Ta je charakteristická dvěma stejnocennými bičíky, ostatní bičíkovci z této skupiny mají jen jeden (Chromulina) nebo dva, ale jeden je velmi krátký (Ochromonas). Obr. 2. Chrysidalis peritaphrina, nový druh pro Českou Republiku, bičíkovec ze skupiny zlativek. Orig. J.Lukavský. Bochnatka americká Nápadným a novým organismem v jihočeských nádržích v r. Svět v r byla bochnatka americká (Pectinatella magnifica). Ta tvoří až 5 kg těžké oválné slizovité útvary, přichycené zpočátku na ponořených větvičkách. Na povrchu slizu jsou drobní jedinci, zoidi seskupeni do roset. Drobnými chapadélky si přihánějí potravu, planktonní prvoky, sinice a řasy čistí tedy vodu. Všude, kde se bochnatka objevila poprvé vzbudila neobyčejnou pozornost. Někde jí dokonce považovali za mimozemšťany či jakési mutanty vzniklé po Černobylu. Přes svůj odporný vzhled však je užitečná, neobsahuje žádné škodlivé látky a není žahavá. Mořské druhy dokonce obsahují látky působící proti rakovině. Zatím se neví, zda ji mohou požírat ryby. Tento druh se rozmnožuje převážně nepohlavně, pučením, ke konci sezóny tvoří tzv. statoblasty, drobné černé vnitřní pupeny, se silnou chitinovou stěnou s četnými kotvicovitými háčky. Statoblast plave na vodě a háčky se přichycuje na peří vodního ptactva a tak může překonávat velké vzdálenosti. Jedna kolonie tvoří až tisíce statoblastů, jejich postup do nových lokalit je tedy ve vhodných podmínkách velmi rychlý. 5

6 Obr. 3. Bochnatka americká (Pectinatella magnifica) v r. Svět v r Tvořila velké slizové útvary přichycené na ponořených větvích a vegetaci, větrem byly zanášeny do prostoru před hrází. Bochnatka americká byla popsána v r z okolí Filadelfie (USA), pravděpodobně lodní dopravou se dostala do Evropy, v r byla nalezena v Hamburku, v r byla již na 12 lokalitách na Labi a Vltavě, v r byla zde, v J.Čechách nalezena poprvé a to v Cepské pískovně. V r nebyla v dalších 12 sledovaných pískovnách, nyní je ale skoro v každé, také její nástup do rybníků je zřetelný. V r byla v r. Svět velmi hojná a její statoblasty se v planktonu objevovaly neustále. Její postup je zřejmě podporován vyššími teplotami, vyžaduje nejméně 20 o C. Později však postupně téměř vymizela, v r nebyla u hráze pozorována. Podle informace Doc. J.Rajcharda tato letos ve Světě byla, na rozdíl od předešlých několika let, trochu více přítomna, ale hromadná invaze jako před cca 7 roky to nebyla. Obecně je stav setrvalý, objevují se ojediněle nové lokality výskytu, někde zase letos nalezena nebyla; na některých lokalitách s dlouhodobým výskytem biomasa klesá. Letošní maxima byla na Podřezaném a na pískovně Veselí I (kolem 120kg/10 m pobřeží). Pro srovnání historicky nejvyšší maxima byla před několika lety na Veselí I až cca 600 kg/10 m pobřeží. Letos bylo maximum výskytu posunuto do pozdního léta (druhá polovina srpna. Další monitoring tohoto zajímavého organizmu je součástí grantu na Jihočeské univerzitě, fak. Zemědělská a veškeré informace o jejím výskytu jsou velice vítány. Podrobnější informace o bochnatce lze nalézt v časopise Živa 2005(4): Presentace výsledků veřejnosti Výsledky rozborů jsou publikovány pravidelně v měsíčníku Třeboňský svět a na požádání poskytována pro domovské stránky města Třeboň a lázní Aurora a Berta. Další postup prací na grantu Na zasedání Komise pro životní prostředí a ekologii Rady města jsou každoročně předkládány výsledky projektu. Komise schválila výstupy a doporučila pokračovat v monitorování kvality vody a doporučila rozšířit zveřejňování výsledků pro veřejnost. 6

7 Závěry Účelová rybí obsádka má zlepšovat kvalitu vody r. Svět pro rekreaci. V dlouhodobém průběhu tj. od r. 2001, je zřetelné, byť i malé každoroční zvyšování průhlednosti zřejmé. Letošní rok ale vykázal mimořádný pokles koncentrace celkového fosforu, celkový trend by tedy mohl opět pokračovat. Celkový fosfor, dusík a průhlednost jsou srovnány v Tab1. Jsou zde zřetelné posuny do příznivých ukazatelů. Fosfor je limitujícím živinou, jeho omezování je tedy zásadní pro oligotrofizaci. Vodní květy sinic se objevily již v červenci, ale jen velmi slabě. Druhová bohatost byla letos mimořádně nízká, ale spektrum zastoupených druhů indikovalo kvalitní životní prostředí. Podstatné snížení zátěží P do r. Svět by bylo možno dosáhnout zbudováním předřazené sedimentační nádržky v místě bývalého rybníčku pro Spolský mlýn. Závěrem lze konstatovat, že Rybářství Třeboň úspěšně pokračuje ve zlepšování kvality vody v r. Svět. Je žádoucí pokračovat v monitoringu a pokračovat v pravidelném předávání informací o kvalitě vody veřejnosti (www stránky města i lázní, Jindřichohradecké listy a Třeboňský svět, Pohoda) i rybářům. Do zadání či důvodů revitalizace rybníka by měla být zařazena i ochrana lokalit dvou chráněných vodních rostlin a to kdysi již úspěšně repatriovaná pobřežnice jednokvěté Litorella uniflora a řezan pilolistý Stratiotes aloides. Jejich současný stav bude nutno zmapovat. Poslední druh ale byl do r. Svět kdysi zřejmě vysazen. Tab. 1: Průměrné hodnoty základních ukazatelů v r Chl_a tn tp SD (ug/l) (mg/l) (ug/l) (cm) ,78 1,291 87, ,59 1,16 69,38 92, ,05 0,987 37,79 65 Problematika r. Svět byla již dříve zpracována do několika diplomních prací a bylo by chvályhodné opět toto téma zadat, i jenom jako kompilační práci. PILNÝ, J. (2006): Srovnání sezónního vývoje fytoplynktonu v ryb. Svět ve dvou letech s rozdílným hospodařením. Bak. práce JČU, Biol. Fak., 41pp. 7

8 JAKEŠOVÁ, L. (2011): Rybník Svět možnosti jeho revitalizace. - Dipl. práce JČU Pedagog. Fakulta, kat. biologie, 63pp. MŰLLEROVÁ, A. (2012): Řasy a sinice rybníka Svět a Opatovického v r Práce z programu EU Otevřená věda. 29pp. Poděkování: Děkujeme městu Třeboň za finanční podporu, Rybářství Třeboň a.s. za některá data o rybníku. J. Pilný, L. Prokešová, H. Strusková, A. Zajíčková zpracovali některá stanovení. 8

9 Tab. 2: 1-3 = Anabaena cf. circinalis, 4, 8 = Gomphosphaeria compacta, 5 = Pseudanabaena sp., 6, 9,11 = cf. Anabaenopsis. 7 = Cylindrospermopsis cuspis, 10 = cf. Trichodesmium. Měřítko: 1 dílek = 10 µm. 9

10 Tab.3: 1 = Coelastrum reticulatum, 2 = Botryococcus braunii, 3 = Euglena texta, 4 = Scenedesmus denticulatus, 5 = Siderocoelis ornata 6 = Koliella spiculiformis, 7 = Scenedesmus quadricauda, 8 = Mallomonopsis robusta, 9 = Treubaria triappendiculata, 10 = Planktomyces bekefii, 11 = Alternaria, 12 = Vorticella sp., 13 = Melosira granulata. 14 = Dictyosphaerium chlorelloides, 15 = vířník. Měřítko: 1 dílek = 10 µm. 10

11 11

12 tp (ug/l) Tab. 4. Základní hydrochemie r. Svět v r N-NH 4 N-NO 2 N-NO 3 TN P-PO 4 TP Cl chl.a ph vodivost teplota SD O 2 nasycení ug/l ug/l ug/l mg/l ug/l ug/l mg/l ug/l us/cm oc cm mg/l % ,63 4,39 17,85 0,95 25,30 88,96 3,44 16,26 7, ,4 70 9,60 90, ,70 1,49 10,78 1,09 0,78 22,50 14,69 24,57 8, ,4 85 7, ,06 2,00 9,35 0,93 12,30 19,20 9,04 47,47 7, ,4 45 5,93 67, ,13 1,99 9,06 0,97 14,33 20,51 9,12 59,91 7, ,8 60 7,06 84,1 průměr 50,88 2,46 11,76 0,98 13,18 37,79 9,07 37,05 7, ,5 65 7,55 83, tp Obr. 4: Obsah celkového fosforu za celou dobu pozorování, tj. včetně povodně v r. 2002, kdy splachy z polí přinesly do nádrže velké množství P. Červeně je spojnice trendu. 12

13 tp (ug/l) Svět tp Obr. 5: Obsah celkového fosforu bez vlivu povodně, tj Nápadný je pokles v posledních letech. PO4-P (ug/l) PO 4 -P (ug/l) Obr. 6.: Obsah fosfátového fosforu, tj. bezprostředně použitelného, reaktivního. Ten sleduje křivku celkového fosforu. 13

14 NH4-N (µg/l) tn (mg/l) tn Obr. 7: Obsah celkového dusíku za celé sledované období. Povodeň se neprojevila, celkový trend je mírný pokles NH 4 -N (µg/l) Obr. 8.: Amoniakální dusík je indikátorem bezprostředně vzniklého dusíku, např. rozkladem zatopených porostů litorálu. 14

15 Průhlednost, SD (cm) Chlorofyl_a (ug/l Obr. 9.: Obsah chlorofylu a po celou dobu sledování Průhlednost, Secchi deska (cm) Obr.10.: Průhlednost měřená Secchiho deskou po celou dobu sledování. 15

16 Obr. 11: Mědirytina Pavlíny Schwarzenbergové ( ), pohled na třeboňský zámek přes rybník Svět. Státní archiv Krumlov. 16