PO STOPÁCH VÝŽIVY DÌTÍ

Transkript

1 ÈÍSLO 2 / BØEZEN - DUBEN 2002 ROÈNÍK VIII / 22 Kè PO STOPÁCH VÝŽIVY DÌTÍ Pøed zaèátkem sedmdesátých let 19. století byly skoro všechny dìti po celém svìtì kojeny svými matkami (anebo kojnými) a lékaøi obecnì varovali pøed podáváním kravského mléka kojencùm, vyjma mimoøádných pøípadù. 1 Do zaèátku tøicátých let dvacátého století navázal potravináøský prùmysl, resp. prùmysl výroby dìtské výživy, vzájemnì výhodný vztah s lékaøskou profesí. Výrobci totiž zjistili, že mohou prodávat svoje výrobky úèinnìji prostøednictvím lékaøù než pøímo matce. I když náhražky mateøského mléka nemusely být na pøedpis, lékaøi radili maminkám, aby je kupovaly a vysvìtlovali jim, jak je mají používat; na Z OBSAHU: PREVENCE RAKOVINY...5 VZESTUP A PÁD OVSA...6 ZÁCPA NEJEN NA DÁLNICI...8 POHYB: ELIXÍR MLÁDÍ...10 A PØILNE KE SVÉ ŽENÌ...12 PERMANENTNÍ KULTURA...14 ROZVOJ OSOBNOSTI...15 EVOLUÈNÍ TEORIE...16 NA POÈÁTKU STVOØIL...18 RECEPTY: MRKEV, HRÁCH..20 samotných výrobcích se totiž žádné instrukce k dávkování neobjevovaly. 1 Lékaøi získali kontrolu nad dìtskou výživou nabízením vzorkù zdarma, a také tím, že èasto mìnili doporuèované složení smìsi, což nutilo matky vracet se do lékaøské ordinace. Pravidelné doby kojení každé ètyøi ho- poradna zdravé výživy mýty a omyly zdraví a nemoc pøírodní léèebné prostøedky životní styl ekologie dìti a rodièe vztahy a komunikace duchovní zamyšlení produkty a recepty pøednášky a semináøe

2 Kojení nabízí dìtem mj. ochranu proti nemocem dýchacího traktu, zánìtu støedního ucha, otravì krve, bakteriální meningitidì, aftùm a mnoha dalším virovým onemocnìním. diny, které byly doporuèovány (až do nedávné doby) s postojem, že se tak maminka vyhne tomu, aby bylo dítì rozmazleno, mìly za následek hladová a køièící miminka a ještì více pøispìlo k pøesvìdèení frustrované matky, že její mateøské mléko je nedostateèné a že jedinou odpovìdí na její problémy je láhev s dudlíkem. 2 MLÉÈNÉ SESTRY A INFEKÈNÍ NEMOCI V dnešní dobì se mnohé ženy v západních zemích vracejí ke kojení a výrobci dìtské výživy se tak musejí poohlížet po nových trzích v zemích tøetího svìta. Tyto firmy používají vemlouvavé reklamní techniky, aby pøesvìdèily ženy tìchto národù, že je moderní nekojit. Reklamní plakáty tvrdí, že sušená prášková mléka jsou nejlepším startem do života, inzerce v rádiu pøesvìdèuje matky, že jejich výrobky by mìly být produkty prvního výbìru, a novým matkám jsou rozdávány vzorky zdarma. 3 Spoleènosti zabývající se výrobou kojenecké výživy šly dokonce tak daleko, že najímají v rozvíjejících se zemích lékaøe (kterých tam mnoho není), aby se stali jakýmsi mléènými sestøièkami, cestovali po zemi a popularizovali dìtskou výživu mezi novými maminkami. 5 Hlavní pøíèinou úmrtí jsou v tìchto zemích, kde se všeobecné lékaøské péèe nedostává, infekèní nemoci. Mléèné náhražky znamenají pro kojence, že mýty & omyly je zbaven imunologické výhody, kterou pøináší mléko mateøské, což má za následek šokující zvýšení kojenecké úmrtnosti, a to zvláštì na gastroenteritidu a nemoci dýchacího traktu. 4 Navíc spoèívají základní koøeny vyhladovìní malých dìtí v dùsledku nemocí jako je kwashiorkor a podvýživa v zemích postižených ekonomickou krizí právì v brzkém odstavování a podávání umìlých náhražek mateøského mléka. 5 V nerozvinutých zemích, jako je Indie, bývá podávání tìchto mléèných náhražek skuteèným rozsudkem smrti. 6 Odhaduje se, že v rozvíjejících se zemích je podávání kontaminovaných mléèných náhražek, které vede k prùjmùm a podvýživì, pøímým dùsledkem úmrtí jednoho miliónu dìtí roènì. 7 LOBBY VÝROBCÙ VS. ZDRAVÍ V kvìtnu roku 1981 pøijalo výroèní zasedání Svìtové zdravotnické organizace (WHO) Mezinárodní úmluvu o propagování náhražek mateøského mléka, která v podstatì žádala firmy vyrábìjící kojeneckou výživu, aby se zdržely od nepøimìøených reklamních praktik. Ze 118 zemí, které o tom rozhodovaly, hlasovaly jenom USA proti, v dùsledku nátlaku lobby potravináøského prùmyslu. 8 Tyto události by nemìly nikoho nechat na pochybách o cíli nìkterých výrobcù, když dojde na otázku zdraví. V tomto pøípadì se zøetelnì ukázalo, že ochrana finanèních zájmù (amerických) výrobcù mìla o mnoho vìtší váhu než zdraví a prospìch dìtí na celém svìtì. OCHRANNÉ FAKTORY V MLÉKU Dìti by mìly dostávat pouze mateøské mléko nejménì do dosažení šesti mìsícù. ZDRAVÁ A CHUTNÁ NERAFINOVANÁ STRAVA, KTE- RÁ SESTÁVÁ POUZE ZE ŠKROBOVIN (TZN. OBILOVIN, BRAMBOR, LUŠTÌNIN), ZELENINY A OVOCE SNADNO POKRÝVÁ VEŠKERÉ DÌTSKÉ VÝŽIVOVÉ POŽADAVKY. Mateøské mléko, kromì toho, že miminku poskytuje ty nejlepší živiny, obsahuje široké spektrum faktorù, které brání aktivitì baktérií a virù zpùsobujících øadu onemocnìní, vèetnì prùjmu, dehydratace i smrti, které jsou tak bìžné v zemích tøetího svìta Dokonce i v moderních hospodáøsky rozvinutých zemích je kojení dùležitou ochranou pøed onemocnìním. Napøíklad v jedné studii z nedávné doby z Anglie bylo všech 339 dìtí (kromì jednoho), které byly hospitalizovány s gastroenteritidou, na umìlé mléèné výživì. 12 Tøetina dìtí v této skupinì byla dehydratována a pìt dìtí zemøelo. Jediné kojené dítì nebylo dokonce ani dehydratováno. Kojení rovnìž nabízí dìtem vyrùstajícím v technicky vyspìlých zemích ochranu proti nemocím dýchacího traktu, zánìtu støedního ucha, novorozenecké otravì krve, bakteriální meningitidì, aftùm a mnoha dalším virovým onemocnìním, vèetnì dìtské obrny a herpes simplex. 11 Celkovì platí, že kojené dìti v moderních spoleènostech trpí oproti nekojeným dìtem asi jenom tøetinovým až polovièním výskytem závažných onemocnìní. 13 UMÌLÁ MLÉÈNÁ VÝŽIVA Podávání umìlých náhražek mléka mùže u velmi malých dìtí zpùsobit nedostatek vápníku v krvi (což vede k tetanii), dehydrataci, nadbytek sodíku (spojený s nevratným poškozením mozku) a odumírání zpùsobující enterokolitidu (zánìtlivé støevní onemocnìní, které lze zaznamenat prakticky výluènì u nekojených dìtí a které je spojeno s vysokou úmrtností). 11 Existuje podezøení, že podávání umìlých mléèných náhražek pøispívá k pozdìjšímu rozvoji alergií na potraviny, obezity, ulcerózní kolitidy, koronárního srdeèního onemocnìní a roztroušené sklerózy. 11 V pøedprùmyslových spoleèenstvích se bìžnì kojí až do jednoho èi dvou let dítìte, žádnou výjimkou není kojení až do tøí let dítìte. 6 V protikladu k tomu leží skuteènost, že v roce 1971 dostávalo vùbec nìjaké mateøské mléko po dosažení šesti mìsícù v USA ménì než 6% dìtí. Do roku 1979 se toto èíslo zvýšilo na 23%. 14 Platí též, že vzdìlanìjší matky mají tendenci kojit své dìti déle než matky ménì vzdìlané a dokonce i dnes v moderních spoleènostech je hlavní vliv reklamních tlakù prùmyslu kojenecké výživy nejvíce patrný u ménì vzdìlaných matek a matek s prvním dítìtem. 15 Mléèné náhražky podobnì jako pøíliš brzké zaøazení tuhých potravin do jídelníèku mohou mít za následek pozdìji v životì alergie; støeva a imunitní systém dítìte jsou 2 / PRAMENY ZDRAVÍ

3 totiž ještì pøíliš nezralé, aby dokázaly zajistit pøed tìmito potravinami dostateènou ochranu Napøíklad zaøazení obilovin obsahujících lepek (pšenice, jeèmen, žito) pøíliš brzo do jídelníèku dítìte mùže být jednou z pøíèin celiakie, chronického støevního onemocnìní, které se rozvine pozdìji v životì. 18 Zaøazení pevných potravin do stravy kojeného dítìte rovnìž zasahuje do vstøebávání železa z mateøského mléka. 19 Miminka vstøebávají 50-70% železa obsaženého v mateøském mléce, jenom 10% železa obsaženého v kravském mléce a u- bohých 3-5% železa z umìlé mléèné výživy obohacené o železo. 19 Dìti, které jsou pùl roku výhradnì kojené, si udržují normální hladinu hemoglobinu i železa v krvi. Kojené dìti mají vyšší hladiny hemoglobinu než dìti nekojené, ale zavedení tuhých potravin do výživy tuto výhodu silnìjší krve u kojených dìtí eliminuje. 19 KOJENÍ SE NEBOJÍ Matka mùže své dítì výhradnì kojit až do jednoho roku, nebo i déle, když si to pøeje, a nemusí se obávat o jeho výživu. 20 Matka by mìla ale jíst zdravì a dodržovat životosprávu, protože miminko mùže s mateøským mlékem pøijímat složky potravin, léky a chemikálie Asi ve vìku šesti až osmi mìsícù se zaèínají objevovat zoubky a dítì jeví zájem o nahrazování pøirozené první mléèné stravy saháním po jídle v matèinì ruce èi na jídelním stole. Abyste zajistili, že vaše dítì dostane jen tu nejlepší stravu, mìli byste na stùl klást pouze potraviny, které jsou zdravé. Dokonce i když upustíte od výluèného kojení, mateøské mléko (anebo jeho nejlepší dostupná náhražka) by mìlo tvoøit 25-50% všeho, co vaše dítì sní, a to do vìku asi dvou let. Nejste-li schopna své dítì kojit, nabízí se nìkolik možností. V poøadí podle klesajícího zdravotního prospìchu pro dítì jsou to tyto možnosti: náhradní matka neboli kojná (vezmeme-li v ú- vahu naše souèasné spoleèenské hodnoty, získá tato alternativa asi málo pøíznivcù), mateøské mléko z mléèné banky, náhražky mléka na bázi sójového mléka, komerèní náhražky mléka vyrobené z denaturovaných živoèišných bílkovin, kozí mléko a nakonec kravské mléko Podávání neupraveného kozího èi kravského mléka kojencùm má za následek èasto smrt. Navíc se musí poèítat s tím, že podávání èehokoliv jiného než mateøského mléka, je pro zdraví vašeho dítìte potenciálním rizikem. U nekojených dìtí na umìlé výživì z kravského mléka se projevuje nedostatek esenciálních mastných kyselin V pokusech na zvíøatech byl nedostatek esenciálních mastných kyselin spojen se zvýšenou náchylností k infekcím, sníženou výkonností imunitního systému a vysokou úmrtností kojencù Navíc zpráva britského Ministerstva zdravotnictví zdokumentovala rizika spojená s podáváním umìlé výživy, mezi která patøila: gastroenteritida, ztráta zubní skloviny, obezita, zvýšená náchylnost k infekcím, alergie na kravské mléko a tzv. syndrom náhlého úmrtí dítìte. 18 SYNDROM NÁHLÉHO ÚMRTÍ Nekojené dìti umírají z nevysvìtlitelných pøíèin, které jsou klasifikovány pod kategorií syndromu náhlého úmrtí dítìte, dvakrát èastìji než dìti kojené Tomuto syndromu se pøipisuje asi 20% úmrtí dìtí ve vìku od dvou týdnù do dvou mìsícù, v podezøení je øada možných pøíèin. 35 Za jednu z pøíèin tìchto náhlých úmrtí se pokládá podávání kravského mléka a umìlých mléèných náhražek, zøejmì v dùsledku reakce alergického typu. Tato reakce zabije dítì ve spánku v dùsledku zvrácení obsahu žaludku, ve kterém se nalézá mléko nebo mléèná náhražka, a následného vdechnutí èásti této hmoty do plic. Plicní tkáò poté rychle vstøebá mléènou bílkovinu nebo bílkoviny z mléèných náhražek do krve a tyto bílkoviny zpùsobí šok a smrt. 11,36-37 Tuto hypotézu o pøíèinì náhlého úmrtí kojencù podporuje nález mléka v plicích, ke kterému dochází ve 40% pøípadù. 36 Experimentální studie ukazují, že u guinejských prasat, kterým je podáváno po dobu nìkolika dní kravské mléko, dochází ke vzniku citlivosti na mléko. Poté, když jsou jim podána lehká anestetika pro simulaci spánku a do jejich plic je kápnuto mléko, pøestávají dýchat, buï témìø okamžitì a- nebo bìhem tøicetiminutového èasového rozpìtí. Tento sled událostí se podobá tomu, co vidíme u náhlých dìtských úmrtí. Mikroskopické zkoumání tkání mrtvých guinejských prasat odhalilo bunìèné zmìny, které jsou pozoruhodnì podobné zmìnám zjištìným u náhle zemøelých dìtí. 37 Jedním z nejdùležitìjších dùvodù pro soustøedìní se na kravské mléko a mléèné náhražky jako na pøíèinu syndromu náhlého úmrtí kojencù je, že tìmto úmrtím lze zabránit anebo jejich výskyt snížit pouhou podporou kojení. I kdyby se v budoucnosti potvrdily jiné teorie (jako teorie geneticko-vývojová èi virová), prevence by byla mnohem obtížnìjší než pouhá zmìna smìrem k potravì, která je pro dìti pøirozená. Zahøívání denaturuje bílkoviny kravského mléka a èiní je ménì reaktivními. I tyto denaturované bílkoviny však zapøíèiòují a- lergické reakce. Mléèné náhražky na bázi sóji rovnìž potenciálnì mohou zpùsobovat náhlá úmrtí, èetnost výskytu alergií je však nižší než u náhražek založených na kravském mléku. Jak již bylo zmínìno, bílkoviny v potravì, zvláštì pak bílkoviny kravského mléka, jsou-li pøítomny v mateøském mléku (v dùsledku toho, co matka jí) mohou rovnìž zpùsobovat u dìtí alergické reakce Za tìchto okolností mùže mít i mateøské mléko urèitý potenciál zpùsobit náhlé úmrtí. Umìlá výživa zpùsobuje formu zubního kazu, která je charakterizována rychlým AŽ KDYŽ SAMI MÁME DÌTI, PAK TEPRVE (NÌKDY) POCHOPÍME, KO- LIK DLUŽÍME SVÝM RODIÈÙM. nástupem a rozsáhlou destrukcí pøedních mléèných zubù dítìte. 38 Pøímý kontakt zubù s mlékem, š ávou nebo oslazeným èajem vytváøí ve spánku ideální podmínky pro baktérie, které zuby nièí. K mnoha problémùm zpùsobovaným podáváním umìlých mléèných náhražek musíme pøidat i ztrátu emocionálního, duševního i fyzického uklidnìní u miminka, které musí hledat teplo a lásku v gumì a skle podávané lahve. 39 ROSTLINNÁ STRAVA? STAÈÍ! S konèením období kojení zaèíná dítì jíst tuhé potraviny, které mu poskytnou dostatek kalorií pro jeho aktivní život. Se spotøebou velkého množství potravy, která pokryje znaèné kalorické potøeby dìtí, pøicházejí velká množství uhlohydrátù (sacharidù), bílkovin, esenciálních tukù, vitamínù a minerálù, které jsou stavebními bloky pro jeho rùst. Strava, která sestává pouze ze škrobovin (tzn. obilovin, brambor, luštìnin), zeleniny a ovoce snadno pokrývá veškeré dìtské výživové požadavky. Pøesto je i pøídavek rostlinných potravin s vysokým obsahem tuku (oøechù, semen) a sušeného ovoce vhodnou a bezpeènou cestou, jak dodat dítìti vysoce koncentrované kalorie. Tyto rostlinné potraviny vìtšina zdravých a aktivních dìtí velmi dobøe snáší. SVÁTEK KAŽDÝ PÁTEK? Sváteèní pøíležitosti mohou být i pøíležitostí k podávání speciálních potravin. (Pokud by vaše dítì nemohlo nikdy dostat to, co jedí jeho malí pøátelé, mohli byste tak zasévat semínka vzpoury.) Vaší odpovìdností je však nauèit dítì rozpoznávat skuteènou výživou hodnotu a použití jednotlivých potravin. Škroboviny, zelenina a ovoce jsou základem dìtské stravy. Èokoládové bonbóny, zmrzlina, sýry, mléko a maso jsou lahùdkami, které by mìly být (pøípadnì) rezervovány jen pro narozeniny, svátky anebo jiné výjimeèné pøíležitosti. Taková jídla by mìla být zøetelnì odlišena od potravin, které nejlépe uspokojují výživové požadavky a napomáhají zdraví. dokonèení na pøíští stránce PRAMENY ZDRAVÍ / 3

4 dokonèení ze strany 3 Dùležitou rolí hospodynì je držet nezdravá tuèná a sladká jídla mimo dosah/domov a udìlat všechno pro to, aby rodina mìla k dispozici širokou nabídku výživných potravin. Když si budete rezervovat konzumaci lahùdek pouze pro pøíležitosti, kdy vyrážíte na jídlo nìkam mimo dùm, bude snazší pro vás i pro vaši rodinu odolat pokušením, která tyto pokrmy pøinášejí. SLUNCE, VODA, VZDUCH... Dìti rovnìž vyžadují èistý vzduch, prùzraènou vodu, pøimìøenou tìlesnou námahu a rozumnou dávku sluneèního svitu mají-li být zdravé. Potøeba sluneèního záøení je zøejmá dokonce již u novorozencù, u kterých se èasto vyvine stav, kterému se øíká novorozenecká žloutenka a který je charakterizován zežloutnutím kùže a oèí brzy po porodu. 40 Tento stav se rychle zlepšuje po krátkém vystavení ultrafialovému záøení sluneèního svitu. Vystavení svìtlu je rovnìž dùležité pro dobrý sexuální vývin, pro cirkadiánní rytmus a øadu neuroendokrinních funkcí, ovlivòuje též øadu hormonù, vèetnì vitamínu D. Zdravá strava v tìhotenství Když se mluví o správné výživì, po dìtské výživì je dalším emocionálnì nejžhavìjším tématem výživa v tìhotenství. Odborníci na poli výživy a dìtští lékaøi dosud nedosáhli shody o tom, jaká by mìla být správná strava nastávající matky. 41 Co je však jasné, je, že vìtšina dìtí v historii lidstva se narodila matkám, které byly živeny stravou, jejímž základem byly nejrùznìjší škroboviny. Když pøi takové stravì tìhotná žena zvyšuje svùj pøíjem potravy, zvyšuje souèasnì svùj pøíjem kalorií, uhlohydrátù (sacharidù), bílkovin, esenciálních tukù, vitamínù a minerálù, které poskytují základní suroviny pro rostoucí plod. Bìžným komplikacím tìhotenství, jako je zácpa a otékání, lze pøedejít vyhýbáním se tuèným a koncentrovaným potravinám a naopak konzumováním zdravé stravy. Jídelníèek, který se soustøeïuje zejména o- kolo škrobovin, pøináší nejnižší zatížení škodlivými látkami ze životního prostøedí, které mohou zpùsobovat poškození rozvíjejícího se plodu a možné porodní defekty. Navíc se drasticky snižuje riziko rozvoje hypertenze a komplikací tìhotenství známých jako toxémie anebo eklampsie. 42 Když se budete potýkat s emocionálními záležitostmi týkajícími se tìhotenství i vašeho malého potomka, budete potøebovat sebrat veškeré své intelektuální síly. Pøedstavitelé potravináøského prùmyslu a jejich spojenci utrácejí roènì miliardy, aby nás pøesvìdèili o nesprávných, na zisk o- rientovaných konceptech výživy, které v prùbìhu nìkolika posledních generací pùsobí èetné nemoci a obrovské utrpení rodièùm i dìtem na celém svìtì. q John McDougall, MD DÌLOŽNÍ ÈÍPEK A ŽIVOTNÍ STYL Dìložní èípek je úzká trubice, která spojuje základnu dìlohy s pochvou. Lze jej snadno vyšetøit prostøednictvím lékaøského zrcátka bìhem gynekologické prohlídky, prohmatat bìhem vyšetøení pochvy kvùli urèení, zda došlo k ovulaci, 26 a mùže být i snadno proniknut mužským pohlavním údem bìhem pohlavního styku. Dìložní èípek má dvì èásti. Vnitøní èípek (endocervix) má velkou úroveò sekrece (dìložní sliz) a je vystaven stejným zmìnám jako sliznice dìlohy, i když v menším mìøítku. Vnìjší èípek (ectocervix) má stejnou stavbu a stejné zahnutí (zavinutí) jako pochva. Dìložní èípek je tedy náchylný k mnoha rùzným traumatùm, a už porodním (obtížný porod, potrat, opakované anebo nadmìrné elektrokoagulace, tj. koagulace cév nebo znièení tkánì horkem z vysokofrekvenèního e- lektrického proudu), opakovaným infekcím nebo dalším nejrùznìjším poškozením. Podle souèasných vìdomostí nesouvisejí rizikové faktory pro rakovinu dìložního èípku (která je nejbìžnìjší rakovinou pohlavních orgánù u ženy) s výživou, ale souvisejí s životním stylem. RAKOVINA DÌLOŽNÍHO ÈÍPKU Ohromná zásoba epidemiologických dùkazù dnes naznaèuje, že rakovina dìložního èípku je témìø výluènì zpùsobována faktory, kterým nìkteøí autoøi øíkají faktory okolního prostøedí. Syntetický hormon DES DES, neboli diethylstilbestrol, byl poprvé oficiálnì dán do souvislosti s rakovinou dìložního èípku, když se zjistilo, že touto nemocí trpí dcery matek, kterým byl podáván tento syntetický hormon, aby se zabránilo samovolnému potratu. Od ètyøicátých let byl naneštìstí DES plošnì používán i pøi chování zvíøat, jejichž maso bylo urèeno pro spotøebu lidmi, a i když byla tato praxe v nìkterých zemích zakázána, skuteèností zùstává, že legislativa je velmi daleko od toho, že by nemohla selhat. Nikdo nemùže dnes konzumovat produkty živoèišného pùvodu a jejich vedlejší produkty bez toho, že by se zamyslel nad skuteèností, že opakované anebo stálé vystavení nízkým dávkám DES je nebezpeènìjší než náhodné vystavení jedné velké dávce DES. 28 Antikoncepèní prostøedky Mezi antikoncepèními prostøedky a rakovinou dìložního èípku existuje jednoznaèný vztah. Øada studií, mezi nimi jedna studie vypracovaná Svìtovou zdravotnickou organizací (WHO), zjistila pøímý vztah mezi braním antikoncepèní pilulky a rakovinou dìložního èípku. 27 Sexuálnì pøenosné nemoci Sexuálnì pøenosné nemoci jsou vysoce rizikovým faktorem. Ženy, které mají kondylom (bradavice na genitáliích) což je podle statistik jedna z pìti 29 a/nebo infekce herpes, mají velmi vysoké riziko o- nemocnìní rakovinou dìložního èípku. Herpes virus má rovnìž znaèný vliv na výskyt rakoviny penisu u mužù. 30 Sexuální hygiena Studie na židovské a muslimské popu- 4 / PRAMENY ZDRAVÍ

5 laci ukazují velmi nízký výskyt rakoviny dìložního èípku. Dùvodem je sexuální hygiena, která požaduje, aby se žena zdržela pohlavního styku bìhem menstruace a 40 až 80 dní po porodu chlapce nebo dìvèete. Jakékoliv opakované trauma, kterému je vystaven pøekrvený a krvácející orgán, mùže podpoøit výskyt rakoviny (a pøedání nemoci). 31 Sexuální aktivita Sexuální aktivita od raného dospívání je jedním z nejzávažnìjších rizikových faktorù. 32 Mladé dívky, které užívají antikoncepci, se vystavují velmi vysokému riziku sexuálnì pøenosných chorob a nemívají žádnou pøedstavu o sexuální hygienì. Jejich životní styl tak obsahuje tøi nejvýznamnìjší rizikové faktory pro onemocnìní rakovinou dìložního èípku. 32 Není možné ignorovat skuteènost (anebo ji pøecházet mlèením), že èím mladší dívka je, když zaène být sexuálnì aktivní, a èím vìtší množství partnerù vystøídá (což je nevyhnutelný dùsledek), tím vyšší je riziko rakoviny dìložního èípku. Dívèí pohlavní orgány získají urèitý stupeò dospìlosti a hladina hormonù se ustálí až dva roky poté, co dívka zaèala pravidelnì menstruovat. Kouøení Kouøení je rizikovým faktorem pro rakovinu dìložního èípku, protože pro mladou dívku je pøedzvìstí brzké, nespoutané sexuální aktivity, s doprovodnými riziky sexuálnì pøenosných chorob. 33 Pro ženy, které nezažily bezstarostné mládí anebo nemìly takové štìstí, aby se jim dostalo výchovy, která by kladla dùraz na dùležitost jejich panenství, 34 je test na pøítomnost rakovinných bunìk v dìložním hrdle (Pap smear, Papanicolaou test) nepostradatelným prostøedkem sekundární prevence. Tento lékaøský test je o to úèinnìjší, v èím ranìjším stadiu onemocnìní je proveden. V úplnì prvních stádiích onemocnìní existuje vynikající možnost úplného uzdravení v dùsledku èistì místního zásahu. 35 Tento test by se tedy mìl provádìt jednou roènì od chvíle, kdy žena zaène být sexuálnì aktivní s více než jedním partnerem. Èastìjší vyšetøení jsou indikována, pokud má žena nìjakou formu sexuálnì pøenosné nemoci anebo pokud byly její matce podávány DES bìhem jejího tìhotenství. 36 q Èlánky na této dvoustranì pocházejí z knihy Daniele Starenkyj Menopause: A New Approach, v níž se známá autorka øady knih o vlivu životosprávy na zdraví soustøedila na problematiku typicky ženskou. PREVENCE RAKOVINY Profylaxe (neboli prevence) zahrnuje øadu lékaøských opatøení, která mají chránit pøed výskytem, zhoršením a/nebo postupem nìkterých nemocí. LÉKAØI NAVRHOVALI FRANCOUZ- SKÝM ARISTOKRATKÁM JIŽ ZAÈÁT- KEM 19. STOLETÍ RADIKÁLNÍ PRO- GRAM PRIMÁRNÍ PREVENCE... Primární prevence zabraòuje vzniku nemoci, sekundární prevence minimalizuje úèinky nemoci, když už propukla, a terciární prevence se pokouší pomoci osobì oslabené nemocí nalézt takový životní styl, který bude sluèitelný s jejím stavem. Protože prevence je definována tak zeširoka, bylo pod její hlavièku zahrnováno v minulých letech všechno, od odstranìní vajeèníkù jako prevence rakoviny vajeèníkù, hysterektomie pøi rakovinì dìlohy a rakovinì dìložního èípku, odstranìní vejcovodu pøi infekci v pánevní oblasti po mastektomie pøi rakovinì prsu. Déle než století je normální praxí bez okolkù odstraòovat zdravou èi nemocnou dìlohu, protože se uèí, že tento orgán není fyziologicky nutný, nechce-li již mít žena žádné další dìti. Ponìkud pozdìji bylo zformulováno, že by bylo jednoduché a zároveò moudré odstraòovat vejcovody, které se stejnì staly zbyteènými, a pozdìji i vajeèníky, protože hormony, které vytváøejí, lze snadno nahradit levnými pilulkami. 2 V roce 1975 jeden vynikající americký profesor zabránil rakovinì prsu u mladé dívky ve vìku 16 let tím, že odøízl oba její prsy a nahradil je silikonovými implantáty z toho dùvodu, že všechny ženské pøíbuzné této dívky mìly rakovinu prsu. 3 Myšlenka, že by jednoho dne mohla tato dívka chtít kojit své dìti mu zøejmì vùbec nepøišla na mysl. Pro pøípad, že si myslíte, že se jednalo o ojedinìlý pøípad: 9. ledna roku 1992 zveøejnil Wall Street Journal dlouhý èlánek o dvou ženách, které požádaly (a také se jim jí dostalo) o dvojitou mastektomii protože mìly tak veliký strach z myšlenky na rakovinu prsu! I když ženy obecnì nemívají potøebu nahrazovat dìlohu, vejcovody nebo vajeèníky, se kterými se nìkdy tak lehkovážnì louèí, vždy trvají na tom, aby byla z plastiku zrekonstruována jejich òadra, kulturní symbol jejich ženskosti. Dnešní žena se však musí vyrovnávat s vážným rozhodováním, protože nìkteré prsní implantáty byly zakázány, a to jak v USA, tak v Kanadì, protože existuje silné podezøení, že zpùsobují rakovinu. Budou koneènì ženy, po dvou stech letech, souhlasit se skuteènou preventivní medicínou? Je jasné, že sekundární a terciární prevence již nemohou dále postoupit. Chirurgické zákroky, implantáty a hormony mají úèinky, které jsou právì tak zlovìstné jako problémy, které mají eliminovat, ne-li ještì horší. Jsou-li ženy zbavovány orgánù, které z nich èiní ženy, jak dlouho si dokáží uchovat iluzi, že ženami zùstávají? Francouzští lékaøi, konsternováni na konci 18. a na zaèátku 19. století zoufalým stavem aristokratických žen, mìli tu odvahu, že navrhli program primární prevence, který by se dal shrnout do pár slov: ženy mìly rezignovat na svùj životní styl plný lahùdkových pokrmù a sterilních milostných rozkoší. Moderní medicína je sofistikovanìjší, dokumentovanìjší, vìdeètìjší. Máme mezinárodní a epidemiologické studie, studie na skupinách lidí, na pøistìhovalcích i na zvíøatech a publikované výsledky z tìchto studií. Medicína mluví autoritativnì o relativních, signifikantních nebo zvýšených rizikových faktorech, pomìrných rizicích, silných nebo slabých vazbách èi vztahu mezi dávkou a úèinkem. Po padesáti letech horlivého výzkumu se vìdci dnes již nebojí prohlásit, že existují dvì hlavní skupiny pøíèin ženské rakoviny: pøíèiny, které souvisejí s výživou, a pøíèiny, které souvisejí s životním stylem. A to je výborná zpráva! Vzhledem k tomu, že odhodlání je všechno, co ženy potøebují, aby tyto pøíèiny zmìnily, existuje možnost, že velký výskyt rakoviny vajeèníkù, rakoviny dìložního èípku, dìlohy i prsu, který se u dnešní populace žen žijících v západních zemích projevuje, mùže být zredukován a že pøíští generace žen mohou být pøed tìmito nemocemi uchránìny. q žena pro ženy PRAMENY ZDRAVÍ / 5

6 Obilné tyèinky pod palbou kritiky Testování osmnácti (ve Velké Británii) populárních obilných tyèinek ukázalo, že všechny obsahovaly velká množství nasycených tukù nebo cukru, nìkdy o- boje. Pod palbu kritiky se dostal i znaèný obsah barviv, ochucovadel, umìlých sladidel a konzervaèních prostøedkù. Tyto umìlé chemické pøísady dodávají nezdravým potravinám delší trvanlivost, atraktivní barvu i chu a znamenají tak velkou výhodu pøi prodeji z hlediska výživy se však jedná o katastrofu, prohlásil øeditel Food Commission, Tim Lobstein. Mluvèí jednoho z výrobcù tìchto tyèinek, firmy Kellogg, na obranu prohlásila: Ano, je tam tuk a cukr, ale v porovnání s tyèinkou Mars anebo balíèkem smažených bramborových lupínkù je toho tuku i cukru ménì. Kojením proti nemocem dolních cest dýchacích Dr. Virginia Bachrach z Kalifornie s týmem spolupracovníkù prozkoumala 31 studií zabývajících se úèinkem kojení na nemoci dolních cest dýchacích a následnì zpracovala data od malých dìtí, které byly nejménì ètyøi mìsíce výluènì kojeny. Výzkumníci zjistili, že u tìchto dìtí byl oproti dìtem, které nebyly výhradnì kojeny, jenom tøetinový výskyt infekcí dolních cest dýchacích. Výsledky byly statisticky významné, i když byly vzaty do úvahu další faktory, jako je životní ú- roveò rodiny a kouøení matek. Dr. Bachrach se domnívá, že kojení pomáhá imunitnímu systému dítìte vypoøádat se s viry, které nemoci dýchacího traktu zpùsobují. Nakrmte mozek, zlepší se vám pamì Podle kanadských vìdcù je snídanì nejdùležitìjším jídlem dne, a to zejména pro nìkoho, kdo potøebuje, aby se mu zlepšila pamì. Studie na starších lidech totiž ukázala, že pøijímání kalorií po celonoèním pùstu zlepšovalo pøi pamì ových testech jejich výkonnost. Výsledky se dostavovaly již patnáct minut po požití snídanì. Nejsetrvalejší efekt mìlo pøitom požívání uhlohydrátù (sacharidù). Pøedchozí studie ukázaly i dùležitost snídanì pro výkonnost školních dìtí. American Journal of Clinical Nutrition 2001;74: , VZESTUP A PÁD OVSA Jako zázraèné jídlo, které dokáže snížit vysokou hladinu cholesterolu v krvi, se oves v krátké dobì stal miláèkem médií a hitem èíslo jedna. Výrobci potravin se rozhodli využít této VE VODÌ ROZPUSTNÁ VLÁKNINA OPRAVDU SNIŽUJE HLADINU CHOLESTEROLU V KRVI, ALE OVES NENÍ V TOMTO SMÌRU ÚÈINNÌJŠÍ NEŽ JINÉ ROSTLINNÉ PO- TRAVINY, JAKO NAPØ. FAZOLE NEBO OVOCE. jeho vlastnosti a ze dne na den zjistili, že vše chutná lépe, když se do jídla pøidají o- vesné otruby. Byla vyhlášena neoficiální ovesná válka. Ovesné produkty zaèaly rychle mizet z regálù v obchodech a jejich cena se postupnì zvyšovala. EXISTUJÍ VÌDECKÉ DÙKAZY O ZÁZRAÈNÉM ÚÈINKU OVSA? I když pøipustíme, že módní vlny nepostrádají jistou míru zvelièení, musíme pøiznat, že ovesné otruby se pøed nìkolika lety zdály být úžasnì úèinné. V jedné studii skupina mužù, u nichž byla zjištìna vysoká hladina cholesterolu v krvi, konzumovala dennì jednu misku o- vesných vloèek a pìt vdoleèkù upeèených z ovesných otrub jako pøídavek ke své obvyklé stravì. Zástupci kontrolní skupiny s podobnì vysokými hodnotami cholesterolu konzumovali pouze svou obvyklou stravu. Po deseti dnech byl u skupiny konzumující oves zaznamenán tøináctiprocentní pokles hladiny cholesterolu v krvi. V ÈEM SPOÈÍVÁ TAJEMSTVÍ ÚSPÌCHU OVSA? Pøedevším ve vlákninì, kterou oves obsahuje. Vlákninu mùžeme rozdìlit do dvou základních skupin. Do té první patøí vláknina, která se rozpouští ve vodì, druhou skupinu tvoøí vláknina ve vodì nerozpustná. Nerozpustná vláknina se chová v trávicím traktu jako mycí houba, absorbuje vodu, zvyšuje objem stolice a urychluje její pasáž støevy. Má mírnì projímavý úèinek a pomáhá stabilizovat hladinu glukózy v krvi. Naopak rozpustná vláknina je ta, která je schopna ovlivòovat hladinu cholesterolu v krvi. Cholesterol je vedlejší produkt trávení. Bez èinnosti ve vodì rozpustné vlákniny, která pomáhá vyluèovat cholesterol z tìla ven, by se jeho vìtší èást opìt vstøebala a tím by se zvýšila jeho hladina v krvi, tak jak je to bìžné u vìtšiny o- byvatelstva rozvinutých zemí. Pøedpokládalo se, že vláknina ovsa má neobvykle velikou schopnost vázat na sebe pøebyteèný cholesterol. TO ZNÍ VELICE SLIBNÌ. V ÈEM BYL TEDY PROBLÉM? Pøední lékaøský èasopis New England Journal of Medicine tehdy publikoval studii, která zastavila tuto novodobou posedlost ovsem. Všemocný oves, jak se ukázalo, nebyl tím, èím se jevil. Nemluvì o tom, že lidé jej už zaèínali mít plné zuby. Konec koncù, i tìch ovesných vdoleèkù se nakonec pøejíte. TAKŽE TO VŠECHNO BYLA JEN NAFOUKNUTÁ BUBLINA? Ne tak docela. Nová studie pouze postavila oves do správného svìtla. Ukázala, že to není žádný magický lék, který vyèistí tepny zanesené cholesterolem anebo který mùžeme pøidávat k nezdravým jídlùm a tím je prohlásit za zdravé. Studie ukázala, že když si místo slaniny, vajec, sýrù èi uheráku dáte k snídani velkou 6 / PRAMENY ZDRAVÍ

7 misku jakýchkoliv obilných cereálií, tak tím samozøejmì významnì omezíte množství zkonzumovaného tuku a cholesterolu. Jiné studie potvrdily, že ve vodì rozpustná vláknina opravdu snižuje hladinu cholesterolu v krvi, ale oves není v tomto smìru úèinnìjší než jiné rostlinné potraviny, jako napø. fazole nebo ovoce. Výsledky tìchto studií jsou logické. Každá zmìna jídelníèku, kde potraviny rostlinného pùvodu, bez cholesterolu, chudé na tuk a bohaté na vlákninu, nahradily tuèné potraviny živoèišného pùvodu s vysokým obsahem cholesterolu, se o- pakovanì ukázala jako vysoce efektivní pøi snižování hladiny cholesterolu v krvi. CO Z TOHO VYPLÝVÁ? Lidé, kteøí jedí hodnì potravin rostlinného pùvodu, konzumují také dostateèné množství vlákniny, rozpustné i nerozpustné. Pro lidi, kteøí se z nejrùznìjších pøíèin nemohou nebo nechtìjí stravovat tímto zpùsobem, je prospìšné pøidávat si do jídla ovesné otruby. A jaké z toho všeho plyne pouèení? Je bláhové se soustøedit výhradnì na jednu živinu nebo jedno jídlo. Podobným pøíkladem byla v Èeské republice po urèitou dobu posedlost sójovými výrobky. Ty jsou samozøejmì dobré, ale pouze jako souèást zdravého stravování, nikoli jako jeho hlavní náplò. Ani dobré vìci se nemají pøehánìt. Dejte jim proto správné místo ve vaší kuchyni. I když senzaèní objevy a zjednodušená øešení komplexních zdravotních problémù jsou miláèkem médií a reklamy, na pøíkladì ovsa si mùžeme uvìdomit dùležitost propagace široké škály potravin rostlinného pùvodu pro naše zdraví. Obiloviny v témìø jakékoliv podobì jsou zdravé. Zdùrazòování a pøeceòování jediné potraviny tak, jak to bylo v pøípadì ovsa, ovšem vede k jednotvárné výživì Z mnoha studií vyplývá, že bezmasá, na tuky chudá a na vlákninu bohatá strava je schopna u vìtšiny lidí v prùbìhu ètyø až osmi týdnù snížit hladinu cholesterolu v krvi o 20 až 35 procent. Pøidávat ovesné otruby do takovéto stravy je témìø bezcenné. Oves a ovesné otruby (v Èeské republice pak již výše zmínìná sója a její produkty) jsou bezpochyby velice zdravé potraviny. Mìly by být vždy souèástí racionální výživy. Ovšem pøílišný dùraz na nové objevy a pøedevším naše touha po rychlém úèinku vede nìkdy k extrémním zpùsobùm øešení zdravotních problémù. Harmonický a vyvážený životní styl se sice nikdy nedostane na titulní stránky novin èi do televize, ale mùže vám pøinést trvalé zdraví. q Ukázka z knihy Dynamický život autorù Diehla, Ludingtonové a Pribiše. Vydal Advent-Orion, k zakoupení mj. v prodejnì Country Life, Melantrichova 15, Praha 1. ZEPTEJTE SE LÉKAØE... Na otázky zájemcù o zdravý životní styl odpovídá MUDr. Igor Bukovský, odborník v oblasti výživy a prevence chorob. Vìøíme, že jeho odpovìdi budou praktickým pøínosem pro zdraví i kuchyni nejedné ètenáøky èasopisu Prameny zdraví. Pøekvapuje mì, že používáte èerný pepø. Je pøece rakovinotvorný, anebo ne? Ano. Èerný pepø je podezøelý z vyvolávání rakoviny žaludku. V dávkách, jaké používají ostøí muži, kteøí koøení døíve, než jídlo ochutnají. Nechci obhajovat jeho užívání, protože sám Erice kladu tuto o- tázku. A ona odpovídá, že v nìkterých pøípadech to prostì bez èerného pepøe není ono. Když jej budete používat s mírou a jen obèas, nemyslím, že tím dáte pøíležitost rakovinì. Èetla jsem, že slupka obilnin mùže poškodit støeva. Je to pravda? Není. Obilí i kdybyste jej snìdla syrové se slinami a jinými trávicími š ávami odmoèí a zmìkne. Obilná slupka (pokud nejíte neloupaný oves) není tak tvrdá, aby se mohla zapíchnout nebo mechanicky poškodit sliznici žaludku anebo støev. Seznam potravin a látek (podle abecedy), které jsou usvìdèené z vyvolávání bolestí hlavy: Alkoholické nápoje (zejména èervené vino, pivo, šampaòské a tmavé destiláty), aspartam (umìlé sladidlo), èokoláda, droždí, domácí kynuté koláèe, glutamát sodný, jogurt, kofein, oøechy, ovoce (banány, datle, fíky, rozinky, citrusy), smetana, tvrdé sýry, uzeniny (všeho druhu) a masové konzervy, zelenina (kysané zelí, cibule, nìkteré druhy fazolí). Poznámka: Ne všechny tyto potraviny vyvolávají bolest hlavy u toho stejného èlovìka vždy by nemohl nic jíst ale nìkteré mohou být zvláš silným spouštìèem bolesti. Je košer jídlo zdravìjší anebo bezpeènìjší? Ne. Je to posuzování potravin a nápojù z hlediska pøedpisù tóry. Maso košer mùže být právì tak tuèné a obsahuje stejnì tolik cholesterolu jako jiné maso. Jídlo není automaticky zdravìjší jen proto, že je košer. Mùže být napøíklad infikované a dohlížející rabín anebo bodek nemá jak to zjistit. Èetla jsem o tzv. syndromu èínské restaurace, který souvisí s používáním sójové omáèky. O co jde? O reakci pøecitlivìlosti na glutamát sodný, který èínská kuchynì obsahuje pøedevším v sójové omáèce. Projevuje se bolestmi hlavy, závratìmi, bušením v hlavì, kopøivku pokožky tváøe, bolestmi za hrudní kostí. Glutamát mùže u astmatikù vyvolat záchvat. Pokud trpíte reakcí na glutamát, požádejte v èínské restauraci, aby použili sójovou omáèku bez glutamátu anebo aby ji nepoužili vùbec. Nemusím klíèené fazole mungo nejprve uvaøit? Ne. Fazoli mungo i èoèku mùžete po naklíèení konzumovat syrové. Ostatní luštìniny je tøeba uvaøit. Tipy, jak ménì solit a zachovat jídlu chu : Nepøidávejte sùl bìhem vaøení, ale až tìsnì pøed dovaøením, resp. servírováním. Díl použité soli nahraïte bylinkami a koøením. Nedávejte sùl na stùl. Nekonzumujte slané peèivo, solené oøíšky, krekry. Konzumujte zeleninové konzervy, které jste si pøipravili doma s menším obsahem soli než v prùmyslovì vyrábìných konzervách. Nekonzumujte zpracované uzené, solená masa. Omezte solené mléèné výrobky: sýry, brynzu atp. Nepøekoøeòujte potraviny ponechejte jim jejich pøirozenou chu. Od té doby, co manžel pravidelnì jí sóju a jiné luštìniny, klesl mu cholesterol, ale teï mu zjistili dnu a lékaø luštìniny zakázal Podle mne není nevyhnutelné vynechat luštìniny. Dùležitìjší je ú- plnì vylouèit uzeniny, vnitønosti, tmavé maso a maso mladých zvíøat (jehnìèí, kuøecí apod.) Zkuste zachovat spotøebu luštìnin na dosavadní úrovni a nechejte si zkontrolovat hladinu kyseliny moèové v krvi po nìjakém èase po zavedení ostatních výživových opatøení. Bude-li zvýšená hladina kyseliny moèové pøetrvávat, vyluète ze stravy na dva týdny luštìniny a opìt zkontrolujte hladinu kyseliny moèové. Pokud výraznì poklesla, budete muset luštìniny omezit. Pokud však neklesne, klidnì se k luštìninám vra te. Jejich pøíjem pravdìpodobnì nemá vliv na hladinu kyseliny moèové v krvi. q výživná poradna Igor Bukovský pracuje jako vìdecký pracovník ve Fyziologickém ústavu LF UK v Bratislavì. Otázky i odpovìdi pocházejí z kuchaøky Recepty na fajn èasy, kterou napsal spoleènì se svojí ženou. Vydalo nakladatelství Advent-Orión. PRAMENY ZDRAVÍ / 7

8 VEGETARIÁNSKÁ RESTAURACE COUNTRY LIFE Melantrichova 15 Praha 1 dennì 9(11) v pátek 9-16(18) (v sobotu zavøeno) Obezita, inaktivita a rakovina slinivky Lékaøi z Mt. Sinai Hospital v Torontu zkoumali vztah mezi nedostateènou fyzickou aktivitou, obezitou a rizikem o- nemocnìní rakovinou slinivky u 312 pacientù s rakovinou slinivky v porovnání se skupinou zdravých jedincù. Muži i ženy s vysokým BMI (index tìlesné hmotnosti) mìli jedenapùlkrát až dvakrát zvýšené riziko rakoviny slinivky oproti mužùm a ženám s nízkým BMI. Ti muži i ženy, kteøí mìli váhu o 10-12,5% nižší než byla jejich maximální životní váha, mìli oproti ostatním polovièní riziko rakoviny slinivky. Pohyb, pøinejmenším u mužù, riziko snižoval. Vìdci zaznamenali, že muži, kteøí intenzivnì sportovali aspoò osm hodin mìsíènì, mìli pouze 59% rizika oproti mužùm, kteøí cvièili ménì. International Journal of Cancer 2001;94: Málo tuku, málo soli: snižují krevní tlak Výsledky nové studie prokázaly, že nízkotuèná strava s množstvím ovoce a zeleniny a nízkým obsahem soli dokáže velmi významnì snížit hladinu krevního tlaku a to dokonce i u lidí, kteøí mají tlak v normì. Dostateèným opatøením však nemusí být pøestat doma používat slánku, protože rafinované potraviny bìžnì dostupné v obchodech, produkty rychlého obèerstvení i jídla v bìžných restauracích typicky obsahují velká množství soli, uvedla dr. Mulrow ze støediska pro výzkum zdraví pøi University of Texas v San Antonio. Annals of Internal Medicine 2001;135: , ZÁCPA NEJEN NA DÁLNICI... Pøi stravì, která obsahuje nízké množství vlákniny, se nenachází ve støevech pøíliš mnoho materiálu, kromì baktérií, ke tvorbì stolice. Není neobvyklé, že výkaly, které pocházejí se stravy založené na mase, která souèasnì obsahuje nízké množství vlákniny, jsou až ze 75% tvoøeny baktériemi. Pøi naší prùmìrné stravì je naše prùmìrná stolice z poloviny tvoøena baktériemi! To vytváøí øadu problémù. Pøi nedostatku vlákniny potøebné ke stimulaci peristaltických pochodù trvá tráveninì dlouhou dobu než projde traèníkem. Èím déle to trvá, tím se hmota stává sušší a stará tvrdá hmota z tìla jen tak mìkce nevypadne, je tøeba ji vypudit silou. K tomu, aby se støeva pohnula, když je stolice ucpala, se èasto používají projímadla, která ale dlouhodobì stav spíše jenom zhoršují, protože dráždí støevní stìny. Skuteènou odpovìdí je strava s nízkým obsahem tuku a vysokým obsahem vlákniny. Lidé, kteøí si vybírají potraviny, jako jsou napø. klíèky, celozrnné obiloviny, zeleninu a ovoce, mají tendenci mívat velkou, mìkkou, vlhkou a dobøe vytvarovanou stolici, která støevy snadno prochází. 34 Hemeroidy jsou rovnìž dalším výsledkem stravy, která obsahuje málo vlákniny a hodnì tuku. Bìloši žijící v Jižní Africe konzumují stravu, která obsahuje na svìtì jedno z nejvyšších množství tuku a nejnižších množství vlákniny, a mají jeden z nejvìtších výskytù hemeroidù na svìtì. V kontrastu stojí strava jihoafrických èernochù, která obsahuje mnohem ménì tuku a mnohem více vlákniny tito lidé s hemeroidy nemají vùbec žádné problémy. 35 Vìdci se døíve domnívali, že tento nápadný rozdíl mùže být dùsledkem geneticky daných sklonù. Ti èernoši, kteøí v Jižní Africe maso jedí, mají však výskyt hemeroidù vyšší než ostatní èernoši; ameriètí èernoši mají pak stejnou úroveò výskytu hemeroidù jako ameriètí bìloši. V USA si milióny lidí kupují volnì prodejné pøípravky, o kterých je jim øeèeno, že povedou ke zmenšení jejich hemeroidù. Je smutné, že tito lidé se jenom zøídka dozví o skuteèné pøíèinì jejich utrpení a o cestì, jak se vyléèit. Námaha pøi snaze vylouèit tvrdé, suché stolice, zvyšuje tlak v žilách koneèníku a nohou. To èasem vede ke tvorbì hemeroidù, které jsou vlastnì varikózními žilami nalézajícími se v oblasti koneèníku. 36 Varikózní žíly na nohou jsou rovnìž bìžnì dùsledkem stejného mechanismu. Strava bohatá na vlákninu a chudá na tuk, mající za následek mìkké, vlhké a èasté stolice, odstraòuje potøebu tlaèit a je velkou pomocí pøi prevenci i léèení nejenom zácpy, ale i hemeroidù a køeèových žil. 37 Úsilí vytlaèit tvrdou, kompaktní stolici ven ze støev pøináší i nìkteré další problémy. Tyto snahy tlaèí žaludek nahoru smìrem k bránici. V koneèném dùsledku tento opakovaný tlak zvìtšuje bránièní otvor a èást žaludku mùže být tímto otvorem protlaèována. Tomuto stavu se øíká hiatus hernia (kýla), jeho dùsledkem jsou bolesti na hrudníku, poruchy trávení a øíhání. Mùže se jednat o velmi nepøíjemný a- kutní stav, kterému se dá nicménì zcela 8 / PRAMENY ZDRAVÍ

9 Dobrá funkce støev má pro èlovìka vìtší cenu než dobrá funkce mozku. Nejsme to, co jíme. Jsme to, co nevylouèíme. pøedejít pøi nízkotuèné stravì s vysokým obsahem vlákniny. 38 Velmi vysoké procento starších lidí zakouší neústupnou zácpu, krvácení a bolesti bøicha. Došlo k tomu, že stálá pøítomnost starého, tvrdého materiálu v jejich støevech vytlaèila støevo z jeho pùvodního tvaru a pøivodila tak tvorbu malých kapes, kterým se øíká divertikly. I když je tento stav, známý jako divertikulitida, velmi øídkým jevem v zemích, kde je pøíjem vlákniny vysoký a pøíjem tuku nízký, je tak bìžným, že se považuje takøka za nevyhnutelný v zemích, kde je konzumace masa, mléèných výrobkù a dalších potravin s vysokým obsahem tuku normou. 39 V USA trpí divertikulitidou 75% lidí starších 75 let. Tito lidé zakoušejí opakované ataky, bìhem nichž se støeva zanítí a krvácení sílí. Protože si nejsou vìdomi, co se vlastnì dìje, øada z nich sáhne po projímadlech, které naneštìstí ještì více podráždí støevní vystýlku. Nakonec lze v mnoha pøípadech dosáhnout úlevy pouze tím, že se pacient podrobí vìtšímu operaènímu zákroku, bìhem nìjž jsou mu odstranìny èásti støeva. Dobrou zprávou je, že nic z toho není nezbytné. Nejenom že strava s vysokým obsahem vlákniny a nízkým obsahem tuku je spolehlivou prevencí divertikulitidy, touto stravou se dá nemoc také léèit. 40 Zpráva v American Journal of Digestive Disorders vypovídá o 62 pacientech s divertikulitidou, kterým byla naordinována strava s vysokým obsahem vlákniny. Plných 85% pacientù hlásilo úplné vymizení pøíznakù nemoci. 41 V další studii byla strava s vysokým obsahem vlákniny pøedepsána 70 pacientùm s divertikulitou. V tomto pøípadì došlo ke zlepšení nebo vymizení pøíznakù nemoci v 88%. Množství pacientù požadujících projímadla se pøitom snížilo ze 49 na Chcete-li do své stravy dodat vlákninu ve formì potravinových doplòkù, pak je lépe než pšenièné otruby použít slupky jitrocele. Ty jsou jemnìjší, hladší a pøi prùchodu støevem ménì drsné. Užívejte je spoleènì s množstvím vody hodinu èi více pøed jídlem. Platí však, že zdravé stravy s vysokým obsahem vlákniny nedosáhneme pouze tím, že do stravy s nízkým obsahem vlákniny nìjakou vlákninu pøidáme. Studie, ve kterých byl použit tento zkratkovitý pøístup, neprokázaly ani zdaleka tak dobré výsledky, jako když byly ze stravy vylouèeny potraviny neobsahující vlákninu a obsahující nadbytek tuku, zvláštì potraviny s vysokým obsahem nasyceného tuku. Tím nejbìžnìjším onemocnìním trávicího traktu, se kterým se dnes praktický lékaø setkává, je dnes syndrom podráždìného tlustého støeva (spastic colon). Hlavními pøíznaky jsou obvykle bolestivost v oblasti podbøišku, støídavá zácpa a prùjem, a hlen objevující se ve stolici o malém objemu. Dnešní lékaøi se ve škole uèili, že tento stav vyvolávají emocionální poruchy, avšak ti lékaøi, kteøí pøevedli své pacienty na stravu s vysokým obsahem vlákniny a nízkým obsahem tuku, se soustavnì setkávají s tím, že tento psychický problém je vyléèen. 43 Odstranìní slepého støeva patøí dnes mezi nejbìžnìjší akutní operace. Jsou nutné, když dojde k tomu, že ústí appendixu se zablokuje. V takovém pøípadì se nemùže slepé støevo øádnì vyprazdòovat, množí se baktérie a dojde k bolestivému otoku. Obì zánìtu slepého støeva zakouší akutní bolest, obvykle v pravém dolním kvadrantu bøicha. Viníkem, který appendix zablokuje a má na svìdomí všechny tyto problémy, bývá velice èasto malý kousek tvrdé zaschlé stolice. V pozadí vzniku vìtšiny zánìtù slepého støeva leží takový zpùsob stravování, jehož dùsledkem je pomalu postupující stolice neobsahující dostatek vlákniny. Výsledkem jsou malé, suché kousky, které se usadí a zablokují vstup do slepého støeva. 44 Výskyt zácpy, hemeroidù, hiatal hernia, divertikulitidy, podraždìného traèníku i zánìtu slepého støeva koresponduje velmi úzce s množstvím vlákniny a tuku ve stravì, kterou si lidé vybírají. Naneštìstí mnoho lidí, kteøí nerozumìjí ohromnému vlivu, který má výbìr potravin na stav jejich støev, konèí s trvalými bolestmi jako kandidáti na chirurgický zákrok. To je velmi smutné, protože je to zcela zbyteèné. Jen tìžko bychom mohli pøecenit množství utrpení, kterému by bylo možno pøedejít stravou s vysokým obsahem vlákniny a nízkým obsahem tuku. q Z knihy Johna Robbinse Diet for a New America. Autor cele vìnuje svùj život starosti o vytváøení lepších podmínek pro život na naší Zemi nejenom pro èlovìka, ale i pro jeho zvíøeci druhy. John Robbins je zakladatelem Nadace EarthSave, žije v Kalifornii. Mobilní telefony mohou škodit mozku Dr. Alan Preece, vedoucí oddìlení biofyziky v Bristolském onkologickém centru, patøí do skupiny vìdcù, kteøí jsou stále více pøesvìdèeni o tom, že záøení z mobilních telefonù spouští v lidském organismu chemické procesy, které mohou být zdraví škodlivé. Již šest nezávislých studií totiž prokázalo, že mozkové reakce se v dùsledku vystavení signálùm z mobilních telefonù zrychlují. Další výzkum ze Švédska a Švýcarska poukázal v poslední dobì na to, že radiace z mobilních telefonù narušuje spánek. V dosud nepublikované studii uvádìjí švédští profesoøi Hardell a Hansson Mild, že lidé, kteøí používali až deset let analogové mobilní telefony, mají o 26% vyšší riziko rakoviny mozku než kontrolní skupina. A v loòském roce publikované výsledky studie sponzorované britskou vládou naznaèily, že i když chybí nesporné dùkazy o poškozování zdraví, je moudré nedoporuèovat používání mobilních telefonù dìtem, a to vzhledem k tomu, že dìti jsou na záøení citlivìjší. Celozrnná strava snižuje riziko nemocí srdce Výsledky nové korejské studie svìdèí o tom, že pacienti se srdeèním onemocnìním, kteøí jedí namísto rafinovaných obilovin celozrnné obiloviny a luštìniny, zakoušejí urèité pøíznivé zmìny, mezi nimi pokles krevního cukru. Pøedchozí studie ukázaly, že pøíjem celozrnných obilovin dokáže proti kardiovaskulárním onemocnìním uchránit. Dr. Jang s kolegy z Yonsei University v Soulu rozdìlil 76 pacientù se srdeèním onemocnìním do dvou skupin, jedna jedla po dobu šestnácti týdnù dennì celozrnné obiloviny, druhá pokraèovala po tuto dobu v bìžné dietì sestávající z rafinované rýže. U pacientù, kteøí jedli celozrnné obiloviny, došlo ke snížení krevní glukózy o 24%, hladina inzulínu se snížila o 14%. Denní pøíjem vlákniny se zvýšil o 25% a pøíjem vitamínu E o 41%. Tento výsledek znamená významné snížení rizika srdeèní pøíhody i vzniku cukrovky. Autoøi proto doporuèují, aby pacienti s nemocným srdcem konzumovali obilniny v pøirozené celozrnné podobì a jedli rovnìž množství zeleniny a luštìnin. Arteriosclerosis, Thrombosis, and Vascular Biology 2001;21: PRAMENY ZDRAVÍ / 9

10 Pohyb fontánou mládí pro lidi støedního vìku Výsledky malé studie na pìti mužích ve støedním vìku naznaèují, že šestimìsíèní pohybový program (chùze, jogging, jízda na rotopedu) v rozsahu hodiny dennì 4-5x týdnì dokáže otoèit kola èasu zpìt až o tøicet let. Studie zaèala v roce 1966, kdy se pìt zdravých dvacetiletých mužù podrobilo øadì testù, které mìøily, jak jejich schopnost využívat kyslík ovlivní tøi týdny absolutního klidu na lùžku. O tøicet let pozdìji se týchž pìt mužù podrobilo podobným testùm kardiovaskulární výkonnosti pøed a po šestimìsíèním pohybovém programu. Za tøicet let se tìlesná váha mužù zvýšila v prùmìru o 25%. Množství tuku v tìle se zdvojnásobilo a aerobní kapacita se snížila o 11%. Pozoruhodné však bylo, že tøicet let stárnutí snížilo aerobní schopnosti mužù ménì než tøítýdenní odpoèinek na lùžku v roce Šestimìsíèním programem se navíc podaøilo zvýšit aerobní kapacitu o 15%. Circulation 2001;104: Bìhejte, budete chytøejší! Bìhání cvièí nejen svaly, srdce a plíce, ale také mozek. Nová studie zjistila, že ti jednotlivci, kteøí zaèali pravidelnì bìhat, dosahovali lepších výsledkù pøi testech inteligence. Když však s tréninkem pøestali, výsledky se rychle vrátily k pùvodním hodnotám což nasvìdèuje potøebì stálého pohybu u èlovìka. Další studie zjistily zlepšení pamìti a dalších kognitivních funkcí. Jiné ukázaly, že pravidelný pohyb pomáhá bojovat proti depresím. Pøesný mechanismus toho, jak dochází k úèinkùm na mozek není znám, vìdci se však domnívají, že roli hraje lepší zásobení mozku krví a kyslíkem. Protlak na prostatu Výzkumníci zjistili, že ti pacienti s rakovinou prostaty, kteøí dennì po dobu tøí týdnù konzumovali špagety s rajským protlakem, mìli menší poškození bunìk a tkání prostaty. Tento úèinek pøisuzují vìdci lykopenu, což je antioxidant, který se hojnì v rajèatech nachází. Pøedešlé studie našly souvislost mezi pøíjmem lykopenu a nízkým rizikem rakoviny prostaty. Studie zahrnovala 32 pacientù s rakovinou prostaty ve vìku 60 až 74 let, kteøí byli porovnáváni se sedmi muži, kterým nebyla jídla s rajským protlakem podávána. Journal of the National Cancer Institute 2001;93: ELIXÍR MLÁDÍ Mnoho støedovìkých uèencù strávilo celý život marnou snahou objevit elixír mládí. Postupem èasu se proto tento elixír stal symbolem nesplnitelného snu. To je ovšem minulost dnešní vìda nám alespoò èásteènì umožnila dosáhnout jeho naplnìní. Co tím myslíte? Když støedovìcí mágové hledali tajemství vìèného mládí, vìtšina lidí již v mladém vìku umírala na infekèní nemoci. Dnes, díky lepším hygienickým podmínkám a antibiotikùm se podaøilo eliminovat velké množství tìchto onemocnìní. Problémem dneška jsou civilizaèní nemoci. CVIÈENÍ POSILUJE KOSTI, A TO TAK, ŽE V NICH POMÁHÁ ZADRŽOVAT VÁPNÍK A DALŠÍ MINERÁLY. Tyto nemoci nás okrádají o životaschopnost, mrzaèí nás a p-o-m-a-l-u nás zabíjejí. Dobrou zprávou je, že více životního e- lánu, lepší zdraví a delší život lze získat pravidelnou fyzickou aktivitou. Fyzická aktivita? Tohle všechno pohyb opravdu dokáže? Podívejme se na nìkterá fakta. Lidové rèení Co se neužívá, to zakrnívá neplatí pouze pro svaly a kosti, ale také pro srdce, plíce, mozek, cévy, klouby a kteroukoliv jinou èást lidského tìla. Sedavý zpùsob života je ta nejrychlejší cesta k pøedèasné invaliditì a smrti. Nedostatek pohybu nás doslova zabíjí. Dobrý genetický základ sice pomáhá nìkterým lidem zmírnit nepøíznivý dopad jejich nezdravého zpùsobu života, ovšem žít co nejdéle již dávno není naší jedinou starostí. Lidi dnes vedle dlouhovìkosti zajímá také vitalita, dobré zdraví, užiteènost a vùbec celková kvalita života. Jak nám tedy pomáhá pravidelné tìlesné cvièení žít zdravìji a déle? Zde je hned nìkolik dùvodù, proè je pohyb zdravý: Cvièení vám pomùže cítit se lépe! Váš život bude radostnìjší. Pøi cvièení se totiž v mozku vyluèující endorfiny, hormony vyvolávající pocit blaženosti. Tyto hormony mají všeobecnì blahodárné úèinky na zdraví. Cvièení posiluje srdce. To je velice dùležité v naší kultuøe, kde každý druhý èlovìk umírá na o- nemocnìní srdce a cév. Cvièení má schopnost snižovat krevní tlak a klidovou srdeèní frekvenci, což chrání srdce i cévy. Cvièení snižuje hladinu LDL cholesterolu v krvi a zároveò zvyšuje hladinu HDL cholesterolu, èímž snižuje riziko srdeènì-cévních onemocnìní (LDL je zlý cholesterol a HDL je hodný cholesterol ). Cvièení posiluje kosti, a to tak, že v nich pomáhá zadržovat vápník a další dùležité minerály. Lidé žijící sedavým zpùsobem života ztrácejí po ètyøicítce ve zvýšené míøe vápník a kostní hmotu. Cvièení zahání depresivní náladu. Cvièení na èerstvém vzduchu nebo v tì- 10 / PRAMENY ZDRAVÍ

11 Pøi cvièení se v mozku vyluèují endorfiny, hormony vyvolávající pocit blaženosti. Cvièení na èerstvém vzduchu tak patøí mezi nejcennìjší léky proti chmurné náladì. Cvièení pomáhá zvládat stres, dnes tak všudypøítomný. locviènì patøí mezi nejcennìjší léky proti chmurné náladì. Cvièení pomáhá zvládat stres. V naší u- spìchané spoleènosti je tìlesná aktivita ú- èinnou protilátkou proti tomuto neduhu. Cvièení zvyšuje celkovou životaschopnost a efektivnost ve všech oblastech života. Cvièení pomáhá dosáhnout a udržet si ideální hmotnost. Podporuje rùst svalù, pomáhá s redukcí nadbyteèného tuku. Cvièení støední intenzity tlumí chu k jídlu tím, že pøechodnì zpùsobuje zvýšení hladiny glukózy v krvi. Cvièení zlepšuje krevní obìh, což se projevuje pohotovìjším myšlením, lepším spánkem a dokonce i rychlejším hojením ran. Jaký druh tìlesné aktivity máte na mysli? Ne každý mùže bìhat maratón. Každou z výše uvedených výhod mùžete získat pouhou chùzí. Chùze je pøímo ideální druh pohybu. Je levná, bezpeèná, zábavná. A provozovat ji mùže témìø každý. Sami se mùžete rozhodnout, jak dlouho chcete chodit. Když se cítíte unaveni, mùžete si odpoèinout. Po získání lepší kondice mùžete chùzi pomalu zrychlovat a prodlužovat délku procházek. K dalším vhodným formám pohybu patøí plavání, jízda na kole èi zahrádkaøení. Pro lidi s dobrou kondicí je vhodný bìh, bìh do schodù, skákání pøes švihadlo nebo bìh na lyžích. Za špatného poèasí vám pomohou stacionární kola nebo mùžete chodit èi bìhat na místì. Má-li být vaše aerobní cvièení (aerobní cvièení zpùsobuje, že organismus spotøebovává vìtší množství kyslíku po delší dobu) co nejefektivnìjší, je potøebné, abyste byli dostateènì aktivní (mìli byste se zpotit) a cvièení by mìlo trvat alespoò 15 až 20 minut. To je pro vìtšinu lidí cíl zcela dosažitelný. Pøi minutovém programu denní tìlesné aktivity získáte vìtšinu výhod, o kterých jsme se zmínili výše. Chcete-li zhubnout, je potøebné prodloužit NA HOREÈKU S TEPLEM U mladých a silných dospìlých lidí trpících horeèkou mùže být vhodným pøírodním léèebným prostøedkem vedoucím ke snížení této horeèky použití horké koupele. Pacient vstoupí do vany s vodou teplou 40 stupòù; teplotu vody zvýšíte po pùl minutì na 43,8 stupòù Celsia. Pacient by mìl ve vodì setrvat minut. Jeho tváø neustále a vydatnì omývejte studenou vodou a na hlavu mu pøiložte ledovou èepièku. Pacientovi vložte do úst teplomìr a proceduru pøerušte v okamžiku, kdy teplota v ústech pøekroèí 40,3 o C anebo když puls pøekroèí 150 tepù za minutu. Proceduru ukonèíte studenou sprchou (10-20 vteøin) a poté dùkladným vytøením drsným ruèníkem. (Nìkteøí lidé dávají pøednost tøení studenou žínkou.) Pamatujte na to, že pøi takto úèinných procedurách smìøuje na povrch kùže velké množství krve, tento stav mùže zpùsobit momentální malátnost. Pøipravte se proto na to, abyste mohli pacienta pøi vystupování z vody podepøít a to až do doby, kdy tento pocit pomine. Po koupeli následuje tøiceti- až šedesátiminutový odpoèinek v posteli. Pøi teplotách 39,4 o C a víc by mìla být teplota vody nižší, zkracovat by se mìl i èas strávený v koupeli. Cílem procedury je pøemìna mechanismu uchovávání tepla na mechanismus výdeje tepla a stimulace imunitního systému. Jakmile se krev pøemístí k povrchu kùže a pacient se v koupeli pøíjemnì uvolní anebo se zaène potit a zhluboka dýchat, mùžete pøedpokládat, že cíle procedury jste dosáhli, a ukonèit ji. Snížení vysoké teploty u kojencù ve vìku pod šest mìsícù dosáhneme krátkou tøicetivteøinovou koupelí, po které následuje pìtivteøinové oblévání studenou vodou a rázné tøení kùže suchým ruèníkem. Je-li trvání této procedury dostateènì dlouhé, vìtšina dìtí i dospìlých po ní u- sne a probudí se bez horeèky anebo se sníženou horeèkou. Pøi léèení kojencù a dìtí mùžete proceduru opakovat každé dvì hodiny, trvají-li však koupele déle než 10 minut, mùže pacient absolvovat jen jednu proceduru, protože delší pocení mùže zpùsobit nadmìrnou ztrátu minerálních látek. dobu cvièení na jednu hodinu dennì. Pokud vám to vyhovuje, je také možné bìhem dne cvièit napø. tøikrát po dvaceti minutách. Je pravda, že èlovìk musí dosáhnout urèité hodnoty tepové frekvence, aby bylo možné považovat cvièení za efektivní? Byly vyvinuty nejrùznìjší léèebné cvièební režimy. Existuje rovnice, podle které si mùžete vypoèítat vaši optimální tréninkovou tepovou frekvenci, kdy aerobní cvièení nejvíce prospívá vašemu srdci a krevnímu obìhu. To dùležité ale je: i mírné formy cvièení, jako napø. rychlá chùze, zlepší vaši kondici a jsou schopny snížit riziko srdeèního infarktu až o 30 procent. Každý krok se poèítá! Z knihy A. Thrashové Hydroterápia. Vydalo nakladatelství Advent-Orión. newstart Mne ale cvièit nebaví. Je to nuda! Každý den dìláme spoustu nudných ú- konù: èistíme si zuby, uklízíme, myjeme nádobí nebo chodíme do práce. Tyto ú- kony dìláme proto, že nám poskytují urèitou odmìnu: hezké, bílé zuby; èistý, uklizený byt nebo dùm; pravidelnou výplatu. Po urèité dobì se vìtšina tìchto aktivit pro nás stane rutinou stanou se nedílnou souèástí našeho života. Na tìlesnou aktivitu mùžete pohlížet ze stejné perspektivy. A užitek, který takto získáte, vám vydrží po celý život. q Z knihy Dynamický život autorù Diehla, Ludingtonové a Pribiše. Vydal Advent-Orion, k zakoupení mj. v Country Life, Melantrichova 15, P-1. PRAMENY ZDRAVÍ / 11

12 ... A PØILNE KE SVÉ ŽENÌ Opustit a pøilnout patøí k sobì. První slovo popisuje spíše veøejnou a právní stránku manželství, druhé zase zdùrazòuje osobní prvek. Jedno souvisí s druhým. Nemùžeš opravdu k nìkomu pøilnout, dokud jsi napøed neopustil, co bylo pøedtím. A nemùžeš nìkoho opravdu opustit, dokud ses nerozhodl k druhému pøilnout. V hebrejštinì slovo pøilnout znamená doslovnì pøilepit se k nìkomu, splynout s ním, nerozluènì se s ním spojit. Manžel a manželka jsou tedy k sobì pøilepeni jako dva listy papíru. Pokoušíte-li se oddìlit od sebe dva listy, které byly spolu slepeny, roztrhnete je oba. Chcete-li oddìlit manžela a manželku, kteøí k sobì pøilnuli, smrtelnì zasáhnete oba a mají-li dìti, dotknete se i jich. Rozvod znamená vzít pilu a rozøíznout každé dítì uprostøed od hlavy až k patì. V audiotoriu nastalo hrobové ticho. Další dùsledek tohoto pøipojení, pøilnutí k sobì, je, že manžel a manželka jsou si navzájem velmi blízcí, bližší než cokoliv a kdokoliv na svìtì. Bližší než cokoliv jiného. Jejich manželský vztah jim musí být pøednìjší než manželova práce nebo jeho povolání, pøednìjší než péèe o dùm a vaøení, které koná žena, nebo její povolání, pokud pracuje. Bližší než kdokoliv jiný. Bližší než manželovi nebo manželèini pøátelé, významnìjší než návštìvy a hosté, a dokonce dùležitìjší než dìti! Když se vrátím z cesty domù, vždycky se pozdravím napøed se svou ženou, a pak partnerské vztahy teprve s dìtmi. Snažím se také tímto zpùsobem ukázat dìtem, že otec je nejbližším matky a matka zase nejbližší osobou otce. Dost èasto se mladý manžel dopouští prvního cizoložství po narození prvního dítìte. Proè? Mladá matka se totiž dopouští velké chyby: pøiblíží se víc dítìti než manželovi. Dítì se stane støedem jejího života, a to vede manžela k pocitu, že se o- citl mimo zájem své ženy. Koneènì jsem zahlédl úsmìv na znamení souhlasu také na stranì, kde sedìli muži; naznaèovali tak, že se mnou zcela souhlasí. Takto hluboce k sobì pøilnout, pokraèoval jsem, být spojeni, to je jistì možné jen mezi dvìma osobami. Verš Písma, který jsme èetli, byl formulován jako odpovìd na mnohoženství Davida a Šalamouna. Proto zní:,muž se pøipojí ke své ženì. Tento verš také zamítá rozvod, který u- možòuje postupnou polygamii, v níž muž nemá sice více žen souèasnì, ale jednu po druhé. Výraz stát se,jedno tìlo obsahuje mnohem víc než pouhé tìlesné spojení. Znamená to, že dvì osoby sdílejí vše, co mají, nejen své tìlo, nejen svùj majetek, ale také své myšlenky a city, své radosti a bolesti, své nadìje a obavy, úspìchy a neúspìchy. Možná, že bychom dnes užili místo slova pøilnout nìjaké jiné slovo. Jistì bychom užili slova milovat. Je zajímavé, že Písmo tu tohoto slova neužívá. Pøilnout znamená milovat, ale milovat zvláštním zpùsobem. Je to láska, která se už rozhodla, která už nic nehledá a po nièem netouží. Láska, která pøilnula, je zralá, je to láska, která se rozhodla zùstat vìrnou jedné osobì a sdílet s touto jedinou osobou celý její život. A to nás vede ke tøetí èásti našeho verše: STANOU SE JEDNÍM TÌLEM Toto vyjádøení vystihuje fyzickou, tìlesnou stránku manželství. Vzpomnìl jsem si, že mì Daniel cestou do hotelu napomínal, abych s ohledem na starší generaci opatrnì užíval výrazu sex a sexuální. Tato fyzická stránka je pro manželství stejnì podstatná jako ona právní a osobní. Tìlesné spojení mezi manželem a manželkou má v Božím plánu manželství stejné místo jako opuštìní rodièù a vzájemné pøilnutí. 12 / PRAMENY ZDRAVÍ

13 Vím dobøe, že se mnozí ošívají, když se má mluvit o fyzické stránce manželství. Myslí si, že tìlesné spojení je nìco neèistého, nebo dokonce i nemravného, nìco, co nemá s Bohem nic spoleèného. Tìm, kdo takto smýšlejí, chci dát stejnou otázku, jakou dal apoštol Pavel køes anùm v Korintì:,Èi snad nevíte, že vaše tìlo je chrámem Ducha svatého? (1 Kor 6,19). Jestli jím opravdu je, pak mùžeme mluvit také o manželském tìlesném spojení. A musíme o nìm mluvit, a to i v kostele. Vždy kde jinde mùžeme o nìèem takovém mluvit s úctou; vážností a plnou svobodou, ne-li právì v kostele? Mezi posluchaèi i nadále vládlo napjaté ticho. Vycítil jsem, že pro mnohé byly tyto moje myšlenky nìèím zcela novým. Možná že mi øeknete:,mluvit o tìlesných vìcech odporuje našim africkým tradicím. Tyto otázky jsou pro nás tabu. Mluvte si o nich v Evropì a v Americe, ale nás s nimi neobtìžujte. Je to zvláštní. Když mluvím s africkými rodièi a radím jim, aby svým dìtem povìdìli o tìchto tìlesných vìcech, øíkají:,ameriètí a evropští rodièe to možná dovedou vysvìtlit, protože je to pro nì normálnìjší. Pro africké rodièe je to nemožné. A když mluvím s americkými nebo s evropskými rodièi, øíkají mi:,pane Trobischi, vy jste žil pøíliš dlouho v Africe. Afrièané jsou blíž pøírodì. Možná, že oni to dovedou svým dìtem vysvìtlit, ale pro nás je to nemožné. Zkušenost mì nauèila, že všude na svìtì se rodièe ošívají, mají-li o tìchto vìcech mluvit. Na celém svìtì je pro rodièe tìžké dát svým dìtem správné pouèení o tìlesné stránce tajemství života. A kde je pøíèina? Buï považují tuto stránku za nìco tak posvátného, že se jí nesmíme ani dotknout anebo za nìco tak neèistého a vzdáleného od Boha, že se každý z nás stydí o tom všem se jen zmínit. Písmo o- bojí postoj odmítá. Øíká:,Tìlo patøí Bohu, a proto mùžeme, ba musíme mluvit i o nìm. Tìlesné spojení manželù je stejnì posvátné a blízké Bohu jako jejich vzájemná vìrnost a právní základ jejich manželství. Avšak výraz stát se,jedno tìlo` obsahuje mnohem víc než pouhé tìlesné spojení. Znamená to, že dvì osoby sdílejí vše, co mají, nejen své tìlo, nejen svùj majetek, ale také své myšlenky a city, své radosti a bolesti, své nadìje a obavy, své úspìchy a neúspìchy.,stát se jedno tìlo znamená, že se dvì osoby naprosto sjednotí, že budou mít jednu duši a jednoho ducha, a pøesto zùstanou dvìma osobami. V tom spoèívá nejhlubší tajemství manželství, a není nijak lehké je pochopit. Možná, že je dokonce vùbec pochopit nedovedeme. Mùžeme je pouze zakusit VYBRAL JSEM SI: NENÍ UŽ MÝM CÍ- LEM HLEDAT, CO BY SE MI LÍBILO, ALE LÍBIT SE TOMU, KOHO JSEM SI VYBRAL. a prožít. Jednou jsem vidìl jeho jedineèné znázornìní. Sáhl jsem do aktovky a vytáhl z ní vyøezávané sošky dvou hlav jedna patøila muži a druhá ženì. Hlavy byly spojeny øetìzem, jehož èlánky byly rovnìž ze døeva. Ukázal jsem tuto mistrovskou øezbáøskou práci svým posluchaèùm. Tento symbol manželství dávají v Libérii novomanželùm v den svatby na památku jejich manželského slibu. Když se na nìj podíváte zblízka a pozornì, zpozorujete, že øetìz nemá šev. Celá tato øezbáøská práce je z jednoho kusu døeva a výmluvnì vyjadøuje poselství Písma: co Bùh spojil, je nerozluèitelné. Nikdy jsem nevidìl pøesvìdèivìjší znázornìní tohoto nejhlubšího tajemství. Dva lidé, muž a žena, se stávají zcela jedno, jedno tìlo, jedna bytost, jsou jakoby z jednoho kusu døeva, a pøece stále zùstávají dvìma nezávislými osobami. Není to tak, že by dvì poloviny srostly v jeden kus, ale dvì osobnosti v plném smyslu slova vytváøejí zcela nový celek. Stávají se novou, jedinou bytostí. (...) Uvažovali jsme o tøech stranách manželství: opustit, pøilnout, stát se jedním tìlem. Bible uèí, že se tyto tøi èásti nedají od sebe oddìlit. Chybí-li jedna, manželství není úplné. Jen ten, kdo opustil, bez o- hledu na následky, a jen ten, kdo bezvýhradnì pøilnul k druhému, se mùže opravdu stát jedním tìlem. Tyto tøi prvky: o- pustit, pøilnout, stát se jedním tìlem, patøí k sobì jako tøi úhly trojúhelníku. q Z knihy Waltera Trobische Dva støedy, však jeden kruh. Knihu vydalo nakladatelství Velehrad. Obezita hrozí již i v Indii Nìkolik studií od sklonku devadesátých let ukázalo, že obezita je i v Indii, zemi jinak známé spíše problémy se zajištìním dostatku kalorií pro všechno obyvatelstvo, na vzestupu, a to zvláš u zámožnìjších žen žijících ve mìstech. V poslední z tìchto studií potvrdili vìdci, že hlavním faktorem pøi vzniku o- bezity je životní styl. Èím je osoba bohatší, tím spíše trpí obezitou. Roli hrálo i náboženství, muslimky byly èastìji o- bézní než ženy vyznávající jinou víru, nejèastìji hinduismus. Ty ženy, které více sledovaly televizi, mìly souèasnì i vìtší tendenci k nadváze. Obezitu èi nadváhu zjistili výzkumníci až u 50% žen z nejvyšší pøíjmové skupiny a až u 49% žen žijících ve mìstech. Isli Khosla, poradce pro výživu z New Delhi, poznamenává, že obezita je èasto známkou nedostateèné výživy, zvláštì nedostatku vitamínù a minerálù. Ve své práci se èasto setkává se ženami, které toho pøi hlavních jídlech mnoho nesní, tento nedostatek však více než kompenzují popojídáním mezi jídly. A mezi nejoblíbenìjší snacky patøí u indických žen rùzné smažené pikantní chu- ovky. Journal of Nutrition, October 2001 Døívìjší nástup puberty: nejen dívky, ale i chlapci Nedávný výzkum ukázal, že souèasné (americké) dívky vstupují do puberty døíve než v minulých generacích, nová studie naznaèuje, že to samé platí i pro chlapce. Na základì prostudování údajù o amerických dospívajících zjistili vìdci, že chlapci vyrùstající v osmdesátých a devadesátých letech vstupovali do puberty asi o šest mìsícù døíve než pøedešlé generace. Podle vìtšiny poznatkù by pohlavní dozrávání chlapcù mìlo optimálnì zaèínat asi ve ètrnácti letech. Podle posledních výzkumù však u 27-38% amerických chlapcù zaèíná již v osmi letech. Tento trend který je pravdìpodobnì vyvoláván stravou s vysokým obsahem tuku, nízkým obsahem vlákniny a nedostatkem pohybu, pøípadnì vystavením chemikáliím ze životního prostøedí znamená zøejmì pomìrnì významné ohrožení zdraví, døívìjší studie totiž u- kázaly, že raný nástup puberty souvisí u dívek s pozdìjším vyšším rizikem rozvoje rakoviny prsu a u chlapcù s vyšším rizikem vzniku rakoviny varlat. Archives of Pediatrics and Adolescent Medicine 2001;155: , PRAMENY ZDRAVÍ / 13

14 PERMANENTNÍ KULTURA? Permakultura (Permanentní kultura) je úspìšný pøístup k navrhování vysoce produktivních trvale udržitelných zahrad, balkonù, ovocných sadù, parkù, lesù nebo farem, ale také celých lidských usedlostí, obcí, sídliš a mìst. životní prostøedí Její designy (vzory a principy) už byly o- testovány na všech kontinentech a ve všech typech klimatických podmínek a kultur, a dají se aplikovat na všechny sféry lidské èinnosti. DEFINICE PERMAKULTURY Nìkdo definoval permakulturu jako systém navrhování jedlých ekosystémù. Technicky založení lidé ji mohou definovat jako software pro trvale udržitelný život, kde hardware jsou naše lidská tìla. Jsou i tací, co tvrdí, že je to zatím nejlepší komplexní balík praktických technik pro slušný a zdravý život na Zemi, jaký má lidstvo v této chvíli k dispozici. NA ÈEM JE TO ZALOŽENÉ? Skuteèným základem permakultury je etika a úcta k životu ve všech jeho formách. Tato etika se dá rozdìlit do tøí oblastí: 1. Péèe o Zemi, tj. o vše živé i neživé, co se na Zemi nachází. 2. Péèe o lidi, tedy o zabezpeèení našich základních životních potøeb. 3. Využívání našeho volného èasu a nadbyteèných zdrojù pro úèely péèe o Zemi a lidi. Kromì toho permakultura uznává vnitøní hodnotu všech vìcí bez ohledu na to, zda se nám lidem zdají užiteèné nebo ne. Z této etiky vyplývá, že navrhujeme naše lidské systémy podle vzoru pøírodních ekosystémù, pøièemž využíváme poznatky tradièních udržitelných kultur i moderních vìd, nové ovìøené objevy a zkušenosti, vèetnì našich vlastních. JAK SE TO DÌLÁ? Kombinujeme struktury, rostliny, zvíøata a lidi tak, abychom využili jejich pøirozené vlastnosti a schopnosti. Spolupracujeme s pøírodou a využíváme její osvìdèené principy a procesy na vytváøení kultivovaných ekosystémù z rostlin, zvíøat a dalších prvkù, užiteèných buï pøímo pro lidi nebo pro úspìšné a zdravé pøežití tìchto systémù samotných. Jednotlivé prvky se snažíme umístit tak: a) aby mezi nimi mohlo vzniknout maximální množství užiteèných propojení a vzájemnì prospìšných vztahù b) aby každý mohl plnit více funkcí c) aby každou dùležitou funkci zabezpeèovalo více prvkù d) aby prvky i systém spotøebovávaly minimum energie e) abychom mohli pøednostnì využívat biologické zdroje a pøírodní energie f) aby všechny produkty systému byly zpracovatelné a také zpracovávané uvnitø tohoto systému, t.j. aby se recyklovaly a nevznikaly tak odpady g) abychom vytvoøili bohatou smíšenou kulturu ze spoleèenství vzájemnì prospìšných druhù rostlin a zvíøat h) abychom vytvoøili spíše malé, vysoce produktivní intenzivní systémy, než velké extenzivní systémy vyžadující drahé vnìjší vstupy surovin a energie i) abychom využili nejenom plochu, ale i další dimenze prostor, èas a spolupùsobení (synergii) biologických prvkù j) abychom maximálnì využívali trvalky k) abychom mohli využít a urychlit pøírodní vývoj (pøirozenou sukcesi) l) abychom mohli využívat pøírodní vzory a okrajové úèinky ekosystémù (ekotonový efekt) A NA ZÁVÌR JEDNO UPOZORNÌNÍ: Permakultura není majetkem nikoho a neøídí jí žádná skupina, i když ji praktikují tisíce a možná už i miliony lidí. Budete z ní mít tolik a to, kolik do ní vložíte a co si z ní vytvoøíte vy sami! KURZ PERMAKULTURY V PRAZE! V souvislosti s hledáním možností, jak žít a hospodaøit nejenom na venkovì v souladu s pøírodou i se sebou, jsme se rozhodli pro velký úspìch uspoøádat Úvodní kurz o permakultuøe v Praze. Každý absolvent Úvodního kurzu získá mezinárodnì uznávané osvìdèení, které ho opravòuje zúèastnit se Úplného kurzu permakulturního designu až od tøetího dne (za pøimìøenì nižší cenu) kdekoliv ve svìtì. Úvodní kurz permakultury se bude konat od 3. do 5. kvìtna 2002 v areálu o- sady Hvozdy, 25 km západnì od Prahy, v tichém prostøedí smíšených lesù, nedaleko od Slapské pøehrady. Na kurzu získáte informace o etice a principech permakultury jako designérského systému pro navrhovaní trvale udržitelných lidských sídel, založeného na vzájemné spolupráci lidí a pøírody. Po absolvování kurzu budete schopni zaèít aplikovat principy a etiku permakulturního designu ve svém domì, na zahrádce, na farmì nebo v práci tím budete pomáhat vytvoøit èestnìjší a ménì zneèištìný svìt. Stravování plná penze, možnost vegetariánské kuchynì. Ubytování pøímo v areálu v domcích s 2-3 lùžkovými pokoji, s vlastním sociálním zaøízením. Cena kurzu 2.190,- Kè zahrnuje lektory, pomùcky, stravování a ubytování. q ROZPRAŠOVÁNÍ UMÌLÝCH HNOJIV A PESTICIDÙ NA RÙZNÉ KULTURY STO- JÍ U ZRODU AKUMULOVÁNÍ LÁTEK, U KTERÝCH SE ÈASEM MÙŽE UKÁZAT, ŽE JSOU PRO ŽIVÉ ORGANISMY (TEDY I PRO ÈLOVÌKA) TOXICKÝMI. Pøihlášky: dana.vac@ .cz Václavíkovi, Hvozdy 104, Hvozdnice tel. 0776/ / PRAMENY ZDRAVÍ

15 ROZVOJ OSOBNOSTI Pokud jsme v tomto seriálu hovoøili o potøebì vìnovat se ve škole více rozvoji osobnosti dìtí, jejich sociálním dovednostem a vlastnostem, jako jsou schopnost dobré volby, zodpovìdnost, vytváøení sebeúcty, schopnosti komunikace, spolupráce a další, argumentovali jsme spíše tím, že jsou to vlastnosti a dovednosti vysoce žádoucí a že jejich kultivace je v zájmu jak jednotlivce, tak spoleènosti, její stability i prosperity. Nicménì to nemuselo pøesvìdèit ty, kteøí se domnívají, že škola je zde pøedevším pro pøedání vìdomostí a že péèe o osobnostní rozvoj by mohla snížit vìdomostní úroveò dìtí. Zkusme se tedy podívat na rozvoj osobnosti nikoli jen jako na cíl, ale také prostøedek vzdìlávání. Položme si otázku, jaký vliv mùže mít péèe o psychické i sociální potøeby dìtí ve škole na kvalitu a e- fektivitu uèení. Tradièní tøída je soubor jednotlivcù, nikoli tým Každý, kdo mìl to štìstí pracovat v dobøe sehraném pracovním týmu, ví, jak to èlovìka dovede o- bohatit i rozvíjet. Tradièní škola však na tøídu nenahlíží jako na spolupracující tým. Vidí ji jako soubor jednotlivcù, kteøí mají stejný, nikoli však spoleèný úkol. Dìti jsou pohromadì jen z ryze praktického a ekonomického hlediska nelze zajistit, aby se každé dítì vzdìlávalo individuálnì, proto je tøeba organizovat hromadnou výuku. Víc dìtí pohromadì znamená pro tradièního uèitele spíše problém (udržení káznì, zvládání nestejného tempa uèení jednotlivých žákù apod.), nikoli výraznou pomoc pøi výuce. Je to spojeno se základním postojem tradièní transmisivní výuky: dítì je tím, kdo neví, uèitel tím, kdo ví a má své vìdomosti pøedat nevìdoucím. Z tohoto pohledu je v podstatì nesmyslné, aby nevìdoucí byli v nìjakém vzájemném užším kontaktu nebo aby spolupracovali. A pøece právì v pøemìnì skupiny izolovaných jednotlivcù ve fungující tým spoèívá velká šance pro efektivní výuku. Fungování týmu má své podmínky John Adair ve své knize Vytváøení e- fektivních týmù vysvìtluje svou teorii fungování týmù. Tým na rozdíl od jiných skupin je vymezen pøedevším spoleèným cílem. Adair øíká, že každý tým má tøi druhy èi oblasti potøeb a aby fungoval, jak má, musejí být všechny uspokojovány stejným dílem. První oblastí je úkol, a je jím cokoli (výroba, organizace, výzkum aj.). O úkolu se mluví, vyvíjí se tlak na jeho splnìní a zabezpeèuje se vše, co je pro nìj potøebné. Druhým okruhem potøeb jsou potøeby jednotlivých èlenù týmu. Dá se øíci, že Maslowova pyramida základních lidských potøeb, v tomto seriálu již také zmiòovaná, dává odpovìdi na to, co lidé potøebují. Potøebují nejen, aby práce neohrožovala jejich fyziologické potøeby, ale také se potøebují cítit neohroženi, potøebují jasný øád, potøebují se cítit pøijati ostatními èleny skupiny, potøebují, aby se s nimi zacházelo s úctou a dùstojností a také, aby mohli úspìšnì realizovat své schopnosti. Základní postoj tradièní výuky je: dítì je tím, kdo neví, uèitel tím, kdo ví a má své vìdomosti pøedat nevìdoucím. Z tohoto pohledu je v podstatì nesmyslné, aby nevìdoucí byli v nìjakém vzájemném užším kontaktu nebo aby spolupracovali. Tøetí oblast potøeb se vztahuje na skupinu jako takovou. Aby fungovala jako skupina a nikoli jen jako seskupení jinak izolovaných jednotlivcù, musí být mezi jejími èleny soudržnost a dùvìra, musejí si vzájemnì naslouchat, mít vyjasnìná pravidla a urèité postupy fungování (tøeba pøi øešení konfliktù). Zkusme si pøedstavit tyto tøi oblasti jako kruhy, které se vzájemnì prolínají. Pokud selhalo napøíklad fungování skupiny, pøíslušný kruh bychom zaèernili. Pak bychom vidìli, že tím ubereme okamžitì také z uspokojení potøeb jednotlivce, ale de facto i z úkolu. A totéž platí o ostatních kruzích. Péèe o vztahy není luxus Tento model se dá aplikovat také na vzdìlávání. K základním úkolùm školy bezpochyby patøí, aby pøedala další generaci vìdomosti i dovednosti nashromáždìné generacemi pøedcházejícími. Když se však soustøedí pouze na tento úkol a nevšímá si potøeby jednotlivých dìtí a nepracuje s tøídou jako se skupinou, která má svou dynamiku, vztahy, normy, pravidla atd., pak nemá šanci plnit svùj úkol dobøe. Zanedbávané oblasti se mstí snižováním efektivity, ukrajují pøekvapivì velkou èást z plnìní úkolu. Tìžko mùžeme oèekávat, že by do školství proudilo podstatnì víc penìz než teï. Avšak i kdyby se to stalo, tento model nám ukazuje, že by samy o sobì stejnì nemìly šanci zvednout podstatnì kvalitu našeho vzdìlávání. Jestliže nìco není dobré svou podstatou, pak vìtší dávka téhož ke zlepšení nepovede. Péèe o potøeby dìtí a o vztahy ve tøídì není tedy luxusem, není ani další zátìží uèitelù, ani pøidáváním zbyteèné práce navíc: je podmínkou efektivity vzdìlávání. O mýtu, že by se to možná dalo dìlat, pokud by bylo ve tøídách ménì dìtí, bude øeè pøíštì. q výchova a vzdìlávání Jana Nováèková, NEMES PRAMENY ZDRAVÍ / 15

16 BIOPOTRAVINY? COUNTRY LIFE! Melantrichova 15 & Jungmannova 1 Praha 1 Spálení sluncem v dìtství vadí, myškám zcela jistì Dr. Merlino z National Cancer Institute v Bethesdì vystavoval myšky 3,5 dne staré a šest týdnù staré ultrafialovým paprskùm, a to v množství, které pøibližnì odpovídalo dávce potøebné ke spálení na pøirozeném sluneèním svìtle ve støedních polohách uprostøed léta. Již po dvou až tøech mìsících po expozici se u myšek zaèaly objevovat první známky melanomu, zhoubného nádoru kùže, který se do roku plnì rozvinul jeho stádia pøitom odpovídala stádiím rozvoje melanomu u èlovìka. I když vìdci jen neochotnì pøenášejí tyto výsledky na lidi, souèasné poznatky nicménì nasvìdèují tomu, že spálení na slunci v raném dìtství pøedstavuje i u èlovìka významné riziko rozvoje této potenciálnì smrtelné choroby. Nature 2001;413: Prevence zaèíná v dìtství Mateøské mléko obsahuje množství polynesaturovaných mastných kyselin o dlouhých øetìzcích, mezi které patøí kyselina docosahexaenoic (DHA) a arachidonická kyselina (AA). Dìti akumulují tyto mastné kyseliny v mozku bìhem posledních tøí mìsícù tìhotenství a prvních mìsícù po narození. Tyto živiny jsou nezbytné pro dobrý vývin mozku a míchy. Dìti, které jsou kojené déle než dvanáct mìsícù, mají velmi nízký výskyt hypertenze v dospìlosti, uvedl dr. Das z EFA Sciences v Norwoodu v Massachusetts. Podle tohoto lékaøe je to v dùsledku ochranného úèinku, který pøináší právì vysoký obsah polynesaturovaných mastných kyselin v mateøském mléce. Když se totiž dìlaly pokusy na zvíøatech, ukázalo se, že když byla hladina DHA snížena, docházelo u nich k rozvoji vysokého krevního tlaku. Rovnìž se ukázalo, že když byly tyto mastné kyseliny podávány dospìlým s mírnou až støední hypertenzí, jejich krevní tlak se vracel k normálu. Hypertension 2001;38e6-e8 EVOLUÈNÍ TEORIE Snad všichni jsme se ve škole u- èili o evoluèním stromu života, který vychází z Darwinovy pøedstavy o tom, že všechny druhy vznikly z jediného pøedka. Biologické druhy pro nìj nejsou uzavøené a nepromìnné jednotky, nevidí mezi nimi nepøekonatelnou bariéru. Pøírodní výbìr je založen na tom, že dochází k drobným modifikacím v rámci druhu, ty se pøenášejí na potomstvo a vznikají individua lépe vybavená v boji o život. Nahromadìním tìchto pøíznivých vlastností dochází k pøemìnì druhù. Tato koncepce je sympatická tím, že vše jde i bez nìjakého plánu, koncepce, našeho pøièinìní stále vzhùru. Vše bude krásnìjší a radostnìjší a my se nemusíme o nic snažit. Pohodlnost a pøíjemnost e- voluèní teorie je dále v tom, že už nejsme nikomu odpovìdni. Stvoøily nás pøírodní zákony, èirá náhoda a pøírodní výbìr, to vyluèuje pojmy jako je láska, odpovìdnost, o tom, co je dobré, rozhodujeme my. Morálka je daná výchovou a prostøedím, neexistují žádné principy, o kterých hovoøí bible. Neexistuje ani bùh lásky, ani bùh mravnosti. Existuje pouze èirá náhoda. Proti této koncepci vystupují nejen teologové, jak tomu bylo v minulosti, ale dnes pøedevším biologové, kteøí ukazují na zásadní nedostatky Darwinových pøedstav. Souèasnì ovšem najdeme mnoho takových, kteøí evoluci vášnivì obhajují. Slovo evoluce se používá ve dvou významech: a) Mikroevoluce míní se tím malé promìny v rámci jednoho druhu, jež vznikají mutacemi a pak se mohou dìdit. b) Makroevoluce míní se tím pøemìna jednoho druhu v jiný tím, že se nahromadí mutace. Je zaveden pojem skokových mutací, které tento jev mají vysvìtlit. K prvnímu druhu, mikroevoluci, zøejmì dochází. Dokazují to pìstitelské pokusy u rùzných druhù rýže, pšenice, ale také krav a psù. Naproti tomu pøemìna jednoho druhu v jiný je docela jiný problém. Mnoho biologù jako hlavní argument proti teorii evoluce uvádí právì fakt, že v lidských dìjinách nikdy nebyla zaznamenána pøemìna jednoho druhu v jiný. Oponenti namítají, že mikroevoluce vyžaduje pouhou úpravu již existující informace, zatímco makroevoluce vyžaduje zcela novou informaci, a to náhodnou. Nejedná se tedy o uvolnìní již existující informace pod vlivem životního prostøedí, ale o zcela novou. Kritériem vìdeckosti a pravdivosti teorie je její ovìøitelnost. Posuïme tedy pøehledem dnešních poznatkù základní postuláty vývojové teorie: pøechodné èlánky, mechanismus pøemìn (mutace), evoluci podporující fosilie, vývoj èlovìka. Øada lidí pokládá evoluci za ovìøenou skuteènost, hotovou vìc. Pøi troše serióznosti se mluví o teorii, která je možná tìžko ovìøitelná. V cestì koneènému vítìzství neodarwinismu stojí dvì obrovské vìdecké námitky: Nemáme žádné ovìøené svìdectví vývoje jednoho druhu v další vyšší. Chybí ZÁSADNÍ OTÁZKA SPOÈÍVÁ V TOM, PROÈ BY MÌL VÝVOJ VÉST K ÈLOVÌKU, KTERÉHO OSTATNÍ TVORSTVO PRAK- TICKY NEPOTØEBUJE? pøechodné èlánky mezi rybami a suchozemskými savci. Kdyby existovaly, geologové by je museli dávno objevit. I známý archeopterix (mezistupeò plaz-pták) je dnes uvádìn v pochybnost. Druhy jsou zøejmì ostrovy bez mostù. Termodynamické zákony, pøedevším zákon entropie, svìdèí proti evoluci. Hmota ponechána sama o sobì se neorganizuje, spiše naopak, máme své zkušenosti s opakem vývoje degenerací. 16 / PRAMENY ZDRAVÍ

17 Kde hledat programy pro chod buòky, pro pøesnou konstrukci enzymù, odkud pochází ono know how. Dokáže skuteènì náhoda, kterou mùžeme definovat jako nekoneènì slabou inteligenci, totéž, co postup podle rozumného projektu, má-li dost èasu? Je pro nekoneèný èas pravdìpodobnost vzniku tak složité struktury jako je život jedna? Pøi všech samovolných dìjích vzrùstá entropie, èím delší èas, tím to bude naopak horší, tím vìtší bude chaos. Náhoda znièí i to pøedtím vytvoøené. To, že to vše funguje, že je tady život to je na dluh. Je to na dluh pøíèiny vší organizace. Pozorovaná stálost všech druhù ukazuje, že dojde-li k mutaci, pak pøírodní výbìr bude brzdit pøemìnu jednoho druhu v jiný a pùsobit proti nìmu. Mezidruhovým køížením vznikají sterilní jedinci, kteøí nejsou schopni reprodukce. Vèely, i jiné druhy hmyzu, zùstaly nezmìnìné po dlouhá období. Nálezy mumifikovaných psù a koèek v egyptských pyramidách ukazují na to, že jsou nezmìnìné nìkolik tisíc let. Jak vysvìtlit tuto pozoruhodnou rodovou stálost? Pøíèinou je to, že pøírodní výbìr pùsobí v rámci ekologického prostøedí jako stabilizátor. Ve všech oblastech schází spojovací èlánky, ne jeden ale miliony. Kolik spojovacích èlánkù by muselo být nalezeno mezi dnes popsanými druhy? Paleontologické nálezy ukazují na stvoøení hotových druhù, nikoliv pøechodných nebo primitivních forem. Na druhé stranì nikdo nepopírá, že vše živé má ohromnou schopnost adaptace, èasto pro nás velice nevýhodnou, když se viry a bakterie stanou resistentní na naše léky. Pro všechno živé byl nalezen universální genetický kód, to sotva mùže být dílem náhody. Jen inteligence dokáže vytvoøit tak dokonalý systém. ÈLOVÌK TO ZNÍ HRDÌ Napsal klasik. Podle evoluèního pohledu to však tak hrdì nezní. Jsme pouze perfektními zvíøaty, která budou v budoucnosti nahrazena nìèím lepším. A jsme vùbec perfektní, stojíme na vrcholu evoluèní pyramidy? Asi nikoliv, tak soudí B. Russell. V evoluci jde pøece o pøežívání nejschopnìjších, a kdo je nejschopnìjší: èlovìk, nebo brouk, krysa èi bakterie? Vždy pøežijí mnohem víc a rychleji se rozmnožují. Jestliže v pøirozeném výbìru vyhrává nejschopnìjší, tak proè to nevyhrál pýr, proè zde nechodí malí zelení mužíèkové schopní fotosyntézy? Životaschopnost se dokazuje plodností, pak bychom ovšem na vrchol evoluèní pyramidy museli dát bakterie. Život by nemohl vzniknout ani existovat bez autoreprodukce. Její vysvìtlení je jeden z klíèových problémù evoluce, stejnì tak jako vysvìtlení pravidel hry zvané TERMODYNAMICKÉ ZÁKONY, PØE- DEVŠÍM ZÁKON ENTROPIE, SVÌDÈÍ PROTI EVOLUCI. HMOTA PONE- CHÁNA SAMA O SOBÌ SE NEORGA- NIZUJE, SPIŠE NAOPAK, MÁME SVÉ ZKUŠENOSTI S OPAKEM VÝVOJE DEGENERACÍ. život, kterými jsou syntéza, souhra, harmonie všech procesù, jejich vzájemná podmínìnost a vázanost. Úžasný design. Za pøíklad vrcholu složitosti a úèelnosti funkce mohou posloužit tøeba enzymy. Zopakujme si známou úlohu ze støedoškolské matematiky: Za jak dlouho množící se bakterie zaplní celou naší Zemi, pokud budou mít dost surovin a prostoru? Budeme-li poèítat, že se bakterie bude dìlit za 30 minut, pak jich bude po 5 hodinách 1024, po 20 hodinách 292 miliard, za 24 hodin triliony. A to se ještì poøád jedná o malou hmotnost. Za 30 hodin to ale již bude 90 kg, za 40 hodin bude hmotnost bakterií 19 tun a po 50 hodinách by shluk bakterii pøekonal 49x hmotnost naší planety. Ohromná životní vitalita, že? Naštìstí nás zpìtné vazby pøi množení a také nedostatek výchozích látek chrání pøed touto katastrofou. Lidský rod pøedstavuje naopak krásný dùkaz nesmyslnosti Darwinových postulátù, nemusíme mluvit jen o malé reprodukèní rychlosti. Zásadní otázka spoèívá v tom, proè by mìl vývoj vést k èlovìku, kterého ostatní tvorstvo prakticky nepotøebuje? Køes ané se brání zaøazení èlovìka do živoèišné øíše a rùznému vypoèítávání jeho ceny. Je nesmyslné mluvit o cenì èlovìka za 16, èi 25 Kè, pokud poèítáme cenu prvkù, které tvoøí naše tìlo. Jaká je ale cena enzymù, nukleových kyselin membrán, které nám zajiš ují život? I zde se ukazuje nekoneèná cena projektu, který z nìkolika prvkù tvoøících naše tìlo vytvoøil nìco tak úžasného. Ostatnì žádná firma by si nevzala zakázku na syntézu dobøe fungujícího Golema, a také ani nejbohatší èlovìk by ji nedokázal zaplatit. Èlovìk, to skuteènì mùže znít hrdì, pokud se neoddìlíme od svého Tvùrce a sledujeme pùvodní Boží plán. Bible mluví o tom, že je závažný rozdíl mezi èlovìkem a ostatním stvoøením, èlovìk byl zformován zvláštním zpùsobem. Gen 1, 26.27: I øekl Bùh: Uèiòme èlovìka, aby byl naším obrazem, podle naší podoby... Èlovìk si klade otázku proè a o- tázky po smyslu života. To žádné zvíøe nedìlá. Evoluce naopak strká èlovìka do jednoho pytle s ostatními zvíøaty, a to má øadu závažných spoleèenských dùsledkù, o kterých pojednáme pozdìji. Akt stvoøení je pro mne pøijatelným vysvìtlením pùvodu života. Je pro mne absurdní vìøit, že èlovìk je produkt slepé náhody patøící do živoèišné øíše. Shròme si ještì souèasné poznatky o nejèastìji v minulosti uvádìném dùkazu evoluce. HOMOLOGIE Je považována za klíèový dùkaz evoluce. Byla zjištìna vzájemná podobnost a- natomicky si odpovídajících orgánù. Ruka je srovnávána se spárem krtka, nohou konì. To je považováno za dùkaz spoleèného pøedka. Nebo ukazují na jednotný plán stvoøení? Nestaèí však najít vnìjší podobnost, je nutné najít homologii v genech a vývoji embryí. Co øíkají poznatky moderní genetiky a embryologie k Haeckelovì biogenetické teorii rekapitulace, podle níž je embryonální vývoj struèným a zhuštìným zopakováním vývoje druhu v minulosti? Všechna embrya samozøejmì zaèínají z mikroskopické zárodeèné buòky. Asi po mìsíci jeví každé embryo viditelné znaky druhové pøíbuznosti, na které bunìèná struktura ukazuje od samého zaèátku. Bylo zjištìno, že každé stadium je naprosto nezbytné pro nejefektivnìjší vývoj. Ve skuteènosti každý krok rùstu zárodku svìdèí o pøesném projektu. Vývoj plodu, jak zjistili genetici, je u všech druhù naprosto odlišný, jak formálním vzhledem, tak vnitøní strukturou. Tzv. homologické orgány jsou u jednotlivých druhù urèovány zcela odlišnými geny, ty ovlivòují celý soubor orgánù, rùznì u rùzných druhù. Vzájemná odlišnost na ú- rovni rùzných orgánù, napø. dýchacího systému, srdeèního systému, i rozdílnost na molekulární ú- rovni napø. základních bílkovin a nukleových kyselin je u jednotlivých druhù tak velká, že popírá teorii spoleèných pøedkù. q tajemství stvoøení Z knihy Vladimíra Krále Život, náhoda nebo zámìr, ve které se autor zabývá otázkou vzniku života. Knihu vydalo nakladatelství Adventure. PRAMENY ZDRAVÍ / 17

18 Modlitby pøispìly k otìhotnìní... Vìdci sledovali 199 žen, které se v jihokorejském Soulu podrobovaly mimodìložnímu oplodnìní. Tyto ženy byly rozdìleny do dvou skupin, za ženy v jedné z nich se témìø ètyøi týdny modlily skupiny køes anù (lidé neznámí jak ženám, tak jejich lékaøùm) v USA, Kanadì a Austrálii, za ženy ve druhé nikoliv. U žen, za které se nìkdo modlil, byla úspìšnost otìhotnìní 50%, u žen, za které se nikdo nemodlil, byla 26%, což je prùmìrná hodnota úspìšnosti bìžnì v programu dosahovaná. Vedoucí studie, dr. Lobo z Columbia University v New Yorku, uvedl, že i když nedokáže tyto výsledky vìdecky vysvìtlit, pokládá nicménì za potøebné je zveøejnit jako východisko k dalšímu zkoumání. Journal of Reproductive Medicine 2001;46: Nízká hladina selenu a riziko rakoviny prostaty Øada studií ukázala, že pøíjem selenu znamená urèitou ochranu pøed rakovinou prostaty. Výsledky nové studie to potvrzují. Vìdci porovnávali hladinu selenu u 52 mužù s rakovinou prostaty s 96 muži, kteøí byli zdrávi. U skupiny mužù s nejnižší hladinou selenu v krvi bylo riziko rakoviny prostaty nejvìtší, a to asi 4-5krát. Selen je stopový minerál, který se nachází napø. ve vlašských oøechách nebo v obilovinách èi tìstovinách, které jsou o nìj obohaceny. Pùsobí jako antioxidant, což znamená, že pomáhá neutralizovat vedlejší produkty normálního metabolismu, tzv. volné radikály, které mohou poškozovat buòky a pøispívat tím ke vzniku rakoviny. The Journal of Urology 2001;166: Obézní dìti mají nemocné cévy Dr. Bonnet z Necker Enfants-Malades Teaching Hospital v Paøíži mìøil s kolegy ultrazvukem cévy 48 obézních dìtí a výsledky porovnával s mìøením u 27 dìtí s normální vahou. U obézních dìtí byl zjištìn horší stav cév, konkrétnì vyšší ztuhlost cévních stìn vèetnì horší funkce cévní výstelky. Tyto zmìny mohou být prvním krokem k tvrdnutí cév, což je stav, který zvyšuje riziko infarktu a mozkové mrtvice. The Lancet 2001;358: NA POÈÁTKU STVOØIL BÙH Možná se bojíš pohledu do budoucna. Obáváš se, co pøinese druhý rok tøetího tisíciletí. Nemusíš se bát. Bùh je na nebi a žije. Vládne. Z Boží strany k nám do naší úzkosti zaznívá evangelium, které zaèíná pøedstavením Boha jako Stvoøitele nebe a zemì. Na poèátku stvoøil Bùh nebe a zemi. (Gn 1,1) To je velmi dobrá zpráva. Je to zjevení o Bohu, který tvoøí z lásky a z nièeho. Poselství o Boží stvoøitelské aktivitì je základem veškerého Božího zjevení a klíèem k jeho pochopení. Bible pøedpokládá Boží existenci, nedokazuje ji. Pøijímá ji za samozøejmou. Boha není tøeba dokazovat, ale je tøeba o nìm svìdèit. Bùh je Stvoøitel. Slovo stvoøit (hebrejsky barah) se v Bibli používá jen k vystižení Boží èinnosti, nikdy ne k popisu lidského konání. Nikdo jiný nemùže nìco stvoøit. To dokáže jedinì Bùh. Je to jeho jedineèná funkce. On je zdrojem života a pùvodcem hmoty, veškerého stvoøení. Bùh, který zaplòoval veškerý prostor, jako by ustupoval z toho, co mu patøilo, aby vytvoøil velkolepé dílo, jehož korunou byl èlovìk. Konal bez nás. Nikdo z nás u toho nebyl. Neexistují o tom žádné dokumentaèní záznamy. Zjevil nám, jak to bylo na zaèátku. Na tomto zjevení jsme plnì závislí. Zemì byla pustá a prázdná a nad propastnou tùní byla tma. Ale nad vodami vznášel se duch Boží. (Gn 1,2) Zemì byla beztvará a prázdná. Tato dvì klíèová slova dávají strukturu první zprávì o stvoøení (Gn 1,1-2,4). Bìhem prvních tøí stvoøitelských dnù Bùh formoval zemi a tvoøil prostor, který pak v dalších tøech dnech plnil obsahem obyvateli jednotlivých sfér. Na nebeskou klenbu u- místil slunce, mìsíc a hvìzdy, vody oživil rybami, vzduch naplnil ptáky a na zemi stvoøil zvíøata a èlovìka. Zmínka o Božím Duchu, vznášejícím se nad vodami, je hned na zaèátku Bible další dobrou zprávou. Vznášet se znamená víc než jen být nad nìèím. Tento termín se v Bibli používá napøíklad v souvislosti s orlem, který svými køídly chrání mláïata (Dt 32,11). To je nádherný obraz Boha, který od samého zaèátku peèuje o své dílo. I když byla zemì zpoèátku pustá a prázdná, neznamená to, že se nacházela v chaotickém stavu, ale že ještì nemìla koneènou podobu a nebyl na ní život. Byla neobydlená. A pøesto se o ni Bùh už staral. I ty se mùžeš vždy plnì spolehnout na Boží péèi a vedení. Trápí tì starosti? Èelíš nìjaké životní tragédii? Bùh o tobì ví a pøikrývá tì svými otcovskými køídly mnohem peèlivìji než orel svá mláïata. Vìø, že dokáže vyøešit i tvé problémy. I øekl Bùh: Buï svìtlo! A bylo svìtlo. Vidìl, že svìtlo je dobré, a oddìlil svìtlo od tmy. Svìtlo nazval Bùh dnem a tmu nazval nocí. Byl veèer a bylo jitro, den první. (Gn 1,3-5) Stvoøitelské dílo zaèíná Božím slovem. Boží slovo má moc. Když Bùh vyøkne slovo, nìco konkrétního se dìje. Jeho slovo nepodléhá inflaci. Co on øekl, to se stalo, jak pøikázal, tak vše stojí. (Ž 33,9) Tak tomu bude s mým slovem, které vychází z mých úst: Nenavrátí se ke mnì s prázdnou, nýbrž vykoná, co chci, vykoná zdárnì, k èemu jsem je poslal. (Iz 55,11) 18 / PRAMENY ZDRAVÍ

19 Souèástí našeho odrážení Božího obrazu (charakteru) je projevování lásky, zájmu a péèe nejen o druhé lidi, ale o celý stvoøený svìt. Stvoøitelský týden zaèíná stvoøením svìtla. Bez svìtla není život. Tam, kde je Bùh, jeho Duch a slovo, tam je svìtlo. Stvoøení je vlastnì oddìlení svìtla od tmy, dne od noci, oblohy od vod, zemì od moøe apod. To je dùležitý životní princip. Bùh tvoøí tak, že oddìluje. Tím nás uèí, že i my se máme nauèit v životì oddìlovat, rozlišovat. Umìní rozlišovat, hodnotit je tøeba u- platòovat v každodenní praxi. I dnes na tebe bude útoèit mnoho rùzných reklam, svodù, názorù a požadavkù. Rozlišuj správnì a rozhoduj se jen pro to, co je životu prospìšné. Bùh uèinil rozmanité druhy zemské zvìøe i rozmanité druhy dobytka a rozmanité druhy všelijakých zemìplazù. Vidìl, že to je dobré. (Gn 1,25) Dobrou zprávou evangelia, které nám pøibližuje kniha Genesis, je to, že Bùh je Bohem nadbytku. Nestvoøil jen jeden druh zvíøat, dobytka a zemìplazù nebo døíve ryb, ptákù a rostlin. Stvoøil rozmanité druhy a v hojném množství. Je to dílo skoro bez hranic. Bùh si dal záležet na všech detailech svého tvùrèího pùsobení. Nic neponechal náhodì. Staèí se podívat na pruhovanou krásu tygra nebo vysokou žirafu èi statného slona, abychom si uvìdomili, že náš Bùh je Bohem rozmanitosti a detailù. Vše je preciznì dotaženo do konce. V textu se tøikrát zdùrazòuje, že Bùh tvoøí rozmanité druhy tvorù. Nejen deset nebo sto, jak bychom to z úsporných dùvodù možná udìlali my, ale desetitisíce druhù. Boží dílo je úžasné, velkolepé, pestré, výstøední. Jeho láska je totiž extravagantní. Bùh není šetøílek ani skrblík, nepøidìluje lásku na lístky. Když dává, dává hojnì. Zahrnuje nás svými dary. Nevadí mu, že nìco pøijde nazmar. Protože je sám takový, vede nás k tomu, aby i naše láska byla velkorysá, abychom v jednání s druhými nešetøili a nebáli se dát míru dobrou, natlaèenou, natøesenou, vrchovatou (L 6,38). Bùh stvoøil èlovìka, aby byl jeho obrazem, stvoøil ho, aby byl obrazem Božím, jako muže a ženu je stvoøil. A Bùh jim požehnal a øekl jim: Ploïte a množte se a naplòte zemi. Podmaòte ji a panujte nad moøskými rybami, nad nebeským ptactvem, nade vším živým, co se na zemi hýbe. (Gn 1,27.28) Vrcholem Božího aktu tvoøení hmotného svìta je stvoøení èlovìka k Božímu obrazu. K Božímu obrazu je stvoøen nejen muž, ale i žena. Nebyli stvoøeni jako malí bohové, ale tak, aby byli schopni s Bohem komunikovat, být mu partnery a plnit poslání, které jim svìøil. Bùh je jedineèný a nás také stvoøil jako jedineèné. Dal nám schopnosti, jimiž mùžeme obohacovat jeden druhého. Svìt bez toho druhého je chudší. Vzájemnì se potøebujeme. Život má své uspoøádání. V tomto verši Bùh pøedstavuje stvoøitelský øád svìta. Èlovìk se má rozmnožit, naplnit zemi a panovat nad celým stvoøením. Panovat znamená peèovat, nikoli zneužít nebo tyranizovat. Bùh nás zmocòuje k tomu, a- bychom se starali o pøírodu, její zdroje a život v ní, aby se mohl naplnit jeho pùvodní zámìr. Souèástí našeho odrážení Božího obrazu (charakteru) je projevování laskavosti, zájmu a péèe nejen o druhé lidi, ale o celý stvoøený svìt. Bùh také øekl: Hle, dal jsem vám na celé zemi každou bylinu nesoucí semena i každý strom, na nìmž rostou plody se semeny. To budete mít za pokrm. (Gn 1,29) Bùh se od samého zaèátku stará o naše každodenní potøeby. To je dobrá zpráva. Zvláštní péèi vìnuje naší stravì, protože jídlo je významnou souèástí našeho života. Abychom žili, musíme jíst a pít. Jen mrtví lidé nepotøebují potravu. Zdravì jíst znamená zdravì žít. Všechno, co Bùh stvoøil, bylo dobré. Nestvoøil jen zdravého èlovìka, ale dal mu i zdravou potravu. Zdravá strava znamená chutná strava. Bùh nám dal i chu k jídlu. Rajská strava byla tou nejchutnìjší a zároveò i nejzdravìjší stravou. Bùh chtìl, aby se nám nejen sbíhaly sliny, ale abychom z jídla a pití mìli radost. Bùh nevedl první lidi k odøíkání a askezi, ale k tomu, aby vychutnali to, co pro nì stvoøil. Když se Bùh na konci šestého dne díval na dílo, které stvoøil, prohlásil, že je vše velmi dobré. Bùh nepohrdá pøírodním, fyzickým svìtem. Tìlo a hmota nejsou špatné. Jsou to Boží dary. Jídlo a pití mají rovnìž sloužit k Boží slávì. Sedmého dne dokonèil Bùh své dílo, které konal; sedmého dne pøestal konat veškeré své dílo. (Gn 2,2) Literární struktura první zprávy o stvoøení ukazuje, že dovršením celého stvoøitelského týdne není stvoøení èlovìka, ale sobota, jak je patrné z tohoto rozdìlení: 1. den svìtlo (den a noc) 2. den voda a nebe 3. den zemì a vegetace NEZOBRAZÍŠ SI BOHA ZPODOBE- NÍM NIÈEHO, CO JE NAHOØE NA NEBI, DOLE NA ZEMI NEBO VE VO- DÁCH POD ZEMÍ. NEBUDEŠ SE NI- ÈEMU TAKOVÉMU KLANÌT ANI TO- MU SLOUŽIT. (2. MOJ 20, 4-5) 4. den svìtla (slunce a mìsíc) 5. den ryby a ptáci (obyvatelé vody a nebe) 6. den zvíøata a èlovìk (obyvatelé zemì) 7. den a sobota (Bùh ve vztahu s èlovìkem) Je-li èlovìk korunou stvoøení, proè je sobota vyvrcholením Boží stvoøitelské aktivity? Èlovìk je vrcholem hmotného stvoøitelského díla, které bylo ukonèeno šestého dne. Sedmého dne stvoøil Bùh sobotu jako dar pro èlovìka. V ní Bùh èlovìku dává sám sebe. Sobota je tedy tím hlavním, co Bùh vytvoøil. Bohu totiž nešlo jen o to stvoøit èlovìka, ale postavit ho do správného vztahu k sobì. Sobota je vyjádøením vztahu Boha k èlovìku a èlovìka k Bohu. Aby mohl èlovìk zùstat Božím obrazem, k nìmuž byl stvoøen, musí pìstovat vztah s Bohem. Èlovìk bez Boha se dostává na úroveò jiných pozemských tvorù, stvoøených rovnìž šestého dne. Bez závislosti na Bohu se chce sám stát bohem a pak nakonec jedná jako zvíøe. Sobota mu stále pøipomíná jeho pùvod, a tak je zárukou, že zùstane lidský. q k zamyšlení Z knihy Jiøího Moskaly Evangelium podle Mojžíše. Vydalo nakladatelství Advent-Orion. PRAMENY ZDRAVÍ / 19

20 ABYCH TÌ LÉPE VIDÌLA Mrkev je pùvodní evropská, velmi oblíbená zelenina, známá už Germánùm a Slovanùm. Mrkev má vìtšinou tupý koøen a velmi jemnou dužinu bohatou na sacharidy. Pozdní, velké typy jsou špièaté, mají vìtší výnosnost a dobøe se skladují. Karotka je ranou odrùdou mrkve. Mrkev vyžaduje hluboké humózní pùdy s dostatkem vápníku, nesnáší však hnojení èerstvým chlévským hnojem tehdy její koøeny praskají a rozvìtvují se. Rané odrùdy karotek vyséváme postupnì od bøezna do èervna do øádkù, které jsou od sebe vzdáleny 25 cm a dosahují 1,5 cm hloubky. Pìstování mrkve vyžaduje trochu trpìlivosti mùže totiž vyklíèit až za tøi týdny. Øidèeji vysetou karotku nejednotíme. Zpravidla po tøech mìsících dorùstá mrkev konzumní velikosti a mùžeme ji zaèít postupnì sklízet. Pozdní odrùdy jednotíme na vzdálenost 5-7 cm. Za suchého poèasí mírnì zavlažujeme. Mrkev k zimnímu uskladnìní sklízíme na podzim pøed pøíchodem prvních mrazù. Oèistíme ji od hlíny, ukroutíme na a uložíme do sklepa do nádoby s pískem. Mrkev je dùležitým zdrojem beta-karotenu provitamínu A. Obsahuje ho ve 100 g až 10 mg. Betakaroten naše tìlo nejlépe využije z tepelnì upravené mrkve (za pøítomnosti tuku) a to asi z 60%. Ze strouhané syrové mrkve je využitelnost betakarotenu asi 30%, kousáním syrové mrkve využijeme jen 5% betakarotenu. Mrkev obsahuje vitamín C, øadu vitamínù B, významný je i podíl vitamínu E. Z minerálních látek má mrkev vysoký obsah draslíku, hoøèíku, fosforu a chlóru. Dále obsahuje mrkev celou øadu stopových prvkù bór, železo, jód, kobalt, mìï, zinek. Velkou výhodou mrkve je její lehká stravitelnost. Mrkev zvyšuje odolnost organismu, doporuèuje se pøi kožních onemocnìních, pøi zácpách, nemoci jater, ledvin a srdce. Podporuje rùst a vývoj u dìtí, je vhodná pro starší lidi trpící nechutenstvím a pro tìhotné ženy. Zaøaïte ji do svého jídelníèku, jestliže jste po infarktu, nebo máte problémy se zrakem. Mrkev je vynikající na uspokojení chuti na sladké pro ty, kteøí chtìjí nìjaké to kilo shodit. Mrkev má v kuchyni univerzální použití. Dají se z ní vaøit polévky, pøílohy, saláty, mouèníky, sladké krémy, povidla, nákypy atd. MRKVOVÉ ŠTÌSTÍÈKO Jedná se o velice lehkou, na pøípravu nenároènou zeleninovou pøílohu. Mrkev nakrájíme na koleèka (mùžeme krájet ozdobným nožem s vlnitým profilem), vložíme do osolené, vaøící vody a 10 minut povaøíme. Vodu slijeme, mrkev navršíme na talíø, polijeme zálivkou a posypeme zelenou petrželkou. Zálivka: 1 pl sezamového oleje, 1 pl tahini, 1 èl umepasty, 1 pl vody MRKVOVÁ CHALVA 500 g mrkve, 50 g loupaných mandlí, 400 ml sójového mléka, 2 pl sladu, 1 èl citrónové kùry, špetka vanilky, 2 èl škrobu kudzu Mrkev a mandle velice jemnì nastrouháme. Pøidáme mléko, slad, citrónovou kùru, vanilku a 30 minut povaøíme (mùžeme i déle). Poté zahustíme škrobem a necháme ztuhnout. Mrkvovou chalvu lze použít i jako polevu na dort. Mrkev je vynikající k uspokojeni chuti na sladké, zvláštì pro nìkoho, kdo chce nìjaké to kilo shodit. PLNÌNÁ MRKEV 500 g vìtší mrkve, 1 hr uvaøených fazolí, 1 pl oleje, 3 pl namletých oøechù (vlašské, lískové), cibule, zelená paprika, celerová na, sùl, 1 pl maizeny Mrkev podélnì rozkrojíme a vydlabeme. Na oleji opražíme oøechy a cibuli, pøidáme fazole, nakrájenou papriku, celerovou na, sùl a vydlabanou døeò z mrkve. Touto nádivkou plníme mrkve, pak je podlijeme vodou s maizenou a zapeèeme. Mùžeme pokapat jableèným octem. Podáváme s rýží. q ØÍMSKÝ HRÁCH (CIZRNA) Kateøina Kukosová U nás se vžil spíše název cizrna. Jedná se o jednoletou rostlinu z èeledi bobovitých, která má ráda teplo a dobøe snáší sucho. Tato luštìnina je velice oblíbená ve Španìlsku, v Itálii a na Balkánì, pìstuje se ovšem také na jižní Moravì a na Slovensku. Pochází pùvodnì ze Støedozemí, kde je známo ještì dalších jejích tøináct druhù. Cizrna je nedílnou souèástí arabské kuchynì. Pøed vaøením se namáèí a poté vaøí asi pùldruhé hodiny (v tlakovém hrnci). Pøipravujeme ji se zeleninou, s rùzným koøením, ale i na sladko. Cizrna je bohatým zdrojem manganu, železa, kyseliny listové a vitamínu E. HUMMUS 1 hr cizrny, bobkový list, 5 hr vody, 1èl Würzlu (zeleninové koøení k dostání v Country Life), š áva z jednoho citrónu, 3-6 stroužkù èesneku, 0,5 èl koriandru, 0,5 èl kuminu (øímský kmín), svazek zelené petržele, sùl Cizrnu namoèíme pøes noc do vody, ráno vodu slijeme. Pøidáme èerstvou vodu, bobkový list, Würzl a vaøíme v tlakovém hrnci asi 1,5 hodiny. Vývar slijeme do hrnku a cizrnu vložíme do mixéru. Pøidáme citrónovou š ávu, zelenou na petržele, koøení a sùl. Mixujeme do hladka, podle potøeby a chuti pøidáme trochu vývaru nebo sezamového oleje. Jedná se o tradièní jídlo Východu pøipravované v mnoha variantách. FALAFEL Z hummusu snadno pøipravíme další arabské jídlo zvané falafel. Hummus zahustíme ovesnými vloèkami a necháme v lednici odležet. Potom z hmoty tvarujeme kulièky, které smažíme na oleji. Podáváme s tahini (sezamovou pastou), nastrouhanou øedkví a rajskou š ávou. MUSAKA S CIZRNOU 2 hr uvaøené cizrny, 1 ks lilku, 1/2 kg brambor, cibule, olej, èesnek, rajský protlak, dobromysl, máta, sójová omáèka, 1 pl maizeny, 1/2 hr vody Peèící mísu vymažeme olejem a klademe jednotlivé vrstvy nakrájená cibule, lilek, máta, brambory, èesnek, cizrna, dobromysl, sójová omáèka. Všechno zalijeme rajským protlakem s maizenou a vodou. Peèeme 45 minut pøi 180 o C. q luštìniny 20 / PRAMENY ZDRAVÍ