Sčítání lidu, domů a bytů 2001 okres Karlovy Vary

Transkript

1 SOUBORNÉ INFORMACE Ročník 2003 Informace o regionech, městech a obcích Karlovy Vary Počet výtisků: 130 září 2003 Kód publikace: Č.j.: 63/ IS Sčítání lidu, domů a bytů 2001 okres Karlovy Vary Karlovarský kraj Zpracoval: ČSÚ, Krajská reprezentace Karlovy Vary Ředitel: Ing. Jaroslava Šenitková Kontaktní osoba: Zuzana Luhanová Telefon: luhanova@gw.czso.cz Český statistický úřad, Krajská reprezentace Karlovy vary 2003

2 Zajímají Vás nejnovější údaje o inflaci, HDP, obyvatelstvu, průměrných mzdách a mnohé další? Najdete je na internetových stránkách ČSÚ: Population and Housing Census 2001 Karlovy Vary District Basic figures from Population and Housing Census 2001 on population and housing and dwelling stock, mainly in tables, with a brief text on the district, selected towns, municipalities and selected data on parts of municipalities. Interdistrict comparisons with preceding censuses where possible. ISBN Český statistický úřad, Krajská reprezentace Karlovy vary, SLDB 2001 OKRES KARLOVY VARY

3 PŘEDMLUVA Sčítání lidu, domů a bytů je vždy po 10 letech největším statistickým šetřením, které je na základě mezinárodních dohod organizováno v naprosté většině států celého světa. Jeho historie je velmi dlouhá, soupisy obyvatelstva se uskutečňovaly již ve starověku, ve středověku se pak jednalo především o soupisy pro vojenské a berní účely. Za počátek pravidelných cenzů moderního typu se v našich zemích považuje rok 1869, od té doby jsou vedeny časové řady vývoje počtu obyvatel v podrobném územním členění. Od vzniku Československé republiky se konají sčítání pravidelně každých deset let (s jedinou výjimkou v roce 1940), sčítání v roce 2001 bylo tedy již osmým. Jednalo se však o první sčítání lidu po vzniku samostatné České republiky. Vzhledem ke stálosti metodického základu je možno s pomocí výsledků sčítání hodnotit dlouhodobé působení demografických, sociálních a ekonomických procesů, jimiž naše republika prošla. Význam posledního sčítání je posílen také tím, že poprvé v historii České republiky poskytuje obraz o struktuře společnosti v metodice srovnatelné se standardy Evropské unie. Sčítání lidu, domů a bytů je základním demografickým pramenem poskytujícím údaje o počtu i struktuře obyvatelstva (věk, vzdělání, náboženství), ekonomické aktivitě a pohybu za prací. Získávány jsou rovněž údaje o struktuře domácností. Současně je sčítání rozsáhlou inventarizací domovního a bytového fondu nejen z hlediska počtu, ale především kvality a vybavení domů i bytů. V neposlední řadě je nezastupitelným zdrojem informací o některých složkách životní úrovně obyvatelstva, například o vybavenosti domácností a úrovni bydlení. Naprostá většina informací není v této komplexnosti jiným způsobem zjistitelná. Neocenitelnou předností je rovněž získání cenných informací v největším územním detailu (obce, části obce či základní sídelní jednotky), což umožňuje sestavovat data do prakticky libovolných územních celků. V takovéto územní podrobnosti neposkytuje údaje žádné jiné statistické šetření. Sčítání se provádí metodou sebesčítání, každý vyplňuje tiskopisy sám za sebe. Výsledky sčítání tak závisí z velké části na tom, jak k vyplnění sami občané přistoupí. Přestože sčítání probíhalo podle speciálního zákona o sčítání, setkalo se především v přípravné fázi s nedůvěrou. Výrazně negativní kampaň v médiích způsobila zejména to, že se proti předchozím cenzům zvýšil podíl nezjištěných odpovědí, především v otázkách týkajících se ekonomické aktivity. Výsledky však ukazují, že drtivá většina občanů této kampani nepodlehla a tiskopisy sčítání vyplnila zodpovědně, za což jim patří poděkování. Poděkování samozřejmě také patří představitelům jednotlivých obcí, kteří nám při přípravě sčítání i v jeho průběhu účinně pomáhali, pracovníkům katastrálních úřadů, s nimiž jsme poprvé v historii v celé republice vytvořili solidní mapové podklady a v neposlední řadě tisícům sčítacích komisařů a revizorů, zajišťujícím jednak kontakt s jednotlivými domácnostmi a jednak prvotní zpracování předběžných výsledků. Výsledky sčítání lidu, domů a bytů k jsou zveřejňovány postupně v několika etapách. Již v červenci roku 2001 byly ve všech okresech a krajích i na úrovni celé republiky vydány publikace s předběžnými údaji, které vznikly ruční sumarizací vybraných ukazatelů přímo ze sčítacích formulářů. Poté probíhalo strojové zpracování obrovského rozsahu dat (poprvé metodou optického snímání) s podrobnými kontrolami. V červenci 2002 byly zveřejněny vybrané údaje již v definitivní podobě na internetových stránkách ČSÚ, a to až do úrovně jednotlivých obcí. V letošním roce jsou postupně zpracovávány a vydávány podrobné definitivní výsledky jak za Českou republiku (více než dvě desítky tématicky zaměřených publikací), tak i v regionálním členění. Tím se uzavírá hlavní etapa zpracování a publikování výsledků sčítání. Toto bohatství však budeme nadále využívat v různých tématických pracích. Snahou autorů této publikace je předložit uživatelům především podrobné výsledky sčítání v okrese, v jednotlivých obcích a v omezeném rozsahu i podle částí obcí. Do publikace nebylo možno vložit celé bohatství dat v nejmenších územních detailech. Na základě přání uživatelů však samozřejmě můžeme zpracovat jakákoliv třídění a výběry z datových bází, pochopitelně při přísném zachování principu ochrany individuálních údajů. Publikace obsahuje rovněž stručnou charakteristiku vývoje ve všech sledovaných oblastech. Publikované údaje (územně a většinou i obsahově srovnatelné s výsledky předchozích cenzů) umožňují hodnotit vývoj nejen v posledních deseti letech, ale v některých ukazatelích dokonce v posledních čtyřiceti letech. Obdobné publikace s obsahově sjednocenou tabulkovou částí i textovou charakteristikou jsou vydávány za všechny okresy České republiky (v hlavním městě Praze jsou zpracovány za 15 správních obvodů, v textové části je zdůrazněno členění na 57 městských částí). Na okresní publikace budou navazovat publikace za jednotlivé kraje, ve kterých bude posílena analytická část (včetně grafů a kartogramů). Rozsáhlá tabulková část bude přesunuta na přílohové CD. Všechny tyto materiály je možno rovněž získat v elektronické formě na CD-ROM. SLDB 2001 OKRES KARLOVY VARY 3

4 Věříme, že tyto publikace napomohou k uspokojení rostoucí poptávky po regionálních datech (nově formované krajské samosprávy, orgány Evropské unie, apod.) a zároveň budou inspirací odborné i laické veřejnosti pro zvýšení zájmu o statistické služby. Reprodukce výňatků z této publikace lze pořizovat, pokud je uveden jejich zdroj s výjimkou reprodukce pro komerční účely. Citace mohou být zveřejněny jen s uvedením zdroje - Sčítání lidu, domů a bytů okres Karlovy Vary a původu statistických dat v publikaci otištěných. Ležatá čárka (-) v tabulce na místě čísla značí, že se jev nevyskytoval. Tečka (.) na místě čísla značí, že údaj není k dispozici nebo je nespolehlivý. Ležatý křížek (x) značí, že zápis není možný z logických důvodů. Nula (0) se v tabulce používá pro označení číselných údajů menších než polovina zvolené měřicí jednotky. Výpočty v tabulkách jsou prováděny z nezaokrouhlených údajů (včetně součtů). Publikované údaje jsou definitivní. 4 SLDB 2001 OKRES KARLOVY VARY

5 OBSAH Předmluva... 3 Metodické vysvětlivky... 8 Souhrnná charakteristika výsledků sčítání lidu, domů a bytů k v okrese Administrativní mapa okresu - stav k Charakteristika okresu a vývoj sídelní struktury Charakteristika okresu Vývoj sídelní struktury Obyvatelstvo Vývoj počtu obyvatel Struktura obyvatelstva Vývoj ekonomické aktivity obyvatelstva Struktura ekonomicky aktivního obyvatelstva Ekonomická aktivita žen Domácnosti Vývoj počtu a struktury domácností Cenzové domácnosti Vybavení bytových domácností Domy a byty Vývoj domovního fondu Charakteristika trvale obydlených domů Vývoj bytového fondu Charakteristika trvale obydlených bytů Úroveň bydlení Závěr Grafická část Tabulková část A. 1. Základní výsledky sčítání lidu, domů a bytů v dlouhodobém vývoji přepočtené na územní strukturu platnou k A. 2. Obyvatelstvo podle druhu pobytu, státního občanství a pohlaví A. 3. Obyvatelstvo podle místa trvalého bydliště matky v době narození, věkových skupin a pohlaví A. 4. Obyvatelstvo podle pohlaví a věkových skupin A. 5. Obyvatelstvo podle pohlaví a věku A. 6. Obyvatelstvo ve věku 15 a více let podle rodinného stavu, pohlaví a věkových skupin A. 7. Obyvatelstvo podle národnosti A. 8. Obyvatelstvo podle pohlaví a náboženského vyznání A. 9. Obyvatelstvo podle náboženského vyznání, věkových skupin a pohlaví A.10. Obyvatelstvo ve věku 15 a více let podle pohlaví a nejvyššího ukončeného vzdělání A.11. Obyvatelstvo ve věku 15 a více let podle nejvyššího ukončeného vzdělání a věkových skupin A.12. Ženy podle počtu živě narozených dětí, věku a rodinného stavu A.13. Obyvatelstvo podle velikostních skupin obcí A.14. Obyvatelstvo podle ekonomické aktivity, věkových skupin a pohlaví A.15. Ekonomicky aktivní podle vzdělání, postavení v zaměstnání a pohlaví A.16. Ekonomicky aktivní podle pohlaví, věkových skupin a odvětví ekonomické činnosti A.17. Ekonomicky aktivní podle pohlaví a zaměstnání A.18. Ekonomicky aktivní podle věkových skupin, postavení v zaměstnání a pohlaví A.19. Ekonomicky aktivní ženy se závislými dětmi podle věku nejmladšího dítěte, počtu dětí a věkových skupin A.20. Ekonomicky neaktivní ženy se závislými dětmi podle věku nejmladšího dítěte, počtu dětí a věkových skupin A.21. Obyvatelstvo podle velikostních skupin obcí, ekonomické aktivity a věkových skupin A.22. Základní údaje o domácnostech A.23. Cenzové domácnosti podle počtu členů a typu domácnosti A.24. Cenzové domácnosti bydlící v bytech podle počtu domácností v bytě a typu domácnosti SLDB 2001 OKRES KARLOVY VARY 5

6 A.25. Cenzové domácnosti rodinné podle počtu závislých dětí, ekonomické aktivity a postavení v zaměstnání osoby v čele domácnosti A.26. Cenzové domácnosti podle typu domácnosti, pohlaví a věku osoby v čele domácnosti.. 79 A.27. Cenzové domácnosti rodinné podle počtu závislých dětí a věku ženy A.28. Cenzové domácnosti bydlící v bytech podle počtu domácností v bytě, velikosti bytu a typu domácnosti A.29. Bytové a hospodařící domácnosti podle počtu členů a podle počtu a typu cenzových domácností A.30. Vybavení bytových domácností podle typu a počtu členů domácností A.31. Hlavní charakteristiky domácností podle velikostních skupin obcí A.32. Domovní a bytový fond A.33. Důvody neobydlenosti domovního a bytového fondu A.34. Domovní a bytový fond podle vlastnictví A.35. Trvale obydlené domy podle stáří a materiálu nosných zdí A.36. Trvale obydlené domy podle stáří a vlastnictví A.37. Trvale obydlené domy podle stáří, velikosti a technického vybavení A.38. Trvale obydlené domy a byty podle stáří, druhu domu a velikosti bytu A.39. Hlavní charakteristiky domovního fondu podle velikostních skupin obcí A.40. Trvale obydlené byty podle stáří a druhu domu, kategorie a velikosti bytu A.41. Trvale obydlené byty, bydlící osoby a cenzové domácnosti podle stáří a druhu domu, kategorie a velikosti bytu A.42. Plocha bytů, obytné místnosti a relativní ukazatele bydlení A.43. Trvale obydlené byty podle druhu domu a technického vybavení A.44. Trvale obydlené byty podle právního důvodu užívání bytu, druhu domu, kategorie bytu a charakteristiky bytů včetně úrovně bydlení A.45. Trvale obydlené byty podle ekonomické aktivity uživatele bytu, druhu domu, velikosti, kategorie a právního důvodu užívání bytu A.46. Trvale obydlené byty podle velikosti bytu, druhu domu a složení bytové domácnosti A.47. Trvale obydlené byty podle druhu domu, počtu cenzových domácností, počtu osob v bytě a podle obytné plochy v m 2 na osobu A.48. Trvale obydlené byty podle druhu domu, kategorie a velikosti bytu, úrovně bydlení podle počtu cenzových domácností v bytě A.49. Hlavní charakteristiky bytového fondu podle velikostních skupin obcí A.50. Technické vybavení trvale obydlených bytů podle velikostních skupin obcí A.51. Charakteristiky úrovně bydlení podle velikostních skupin obcí B. 1. Obyvatelstvo podle druhu pobytu a podle obcí B. 2. Obyvatelstvo podle pohlaví, věkových skupin a podle obcí B. 3. Obyvatelstvo podle národnosti a podle obcí B. 4. Obyvatelstvo podle náboženského vyznání a podle obcí B. 5. Obyvatelstvo ve věku 15 a více let podle nejvyššího ukončeného vzdělání a podle obcí B. 6. Ekonomická aktivita obyvatelstva podle obcí B. 7. Ekonomicky aktivní podle odvětví ekonomické činnosti a podle obcí B. 8. Vyjížďka pracujících za prací a vyjížďka do škol a učilišť podle obcí B. 9. Základní údaje o domovním fondu podle obcí B.10. Základní údaje o bytovém fondu podle obcí B.11. Trvale obydlené byty podle velikosti, období výstavby domů a podle obcí B.12. Technické vybavení trvale obydlených bytů a domácnosti podle obcí B.13. Charakteristiky úrovně bydlení podle obcí C. 1. Vybrané údaje podle obcí a jejich částí D. Základní údaje o vybraných městech okresu Karlovy Vary Ostrov SLDB 2001 OKRES KARLOVY VARY

7 Seznam tabulek publikovaných o každém městě: D. 1. Obyvatelstvo podle pohlaví a věkových skupin D. 2. Obyvatelstvo podle rodinného stavu, pohlaví a věkových skupin D. 3. Obyvatelstvo ve věku 15 a více let podle ekonomické aktivity, pohlaví a nejvyššího ukončeného vzdělání D. 4. Ekonomicky aktivní obyvatelstvo podle pohlaví a odvětví ekonomické činnosti D. 5. Ekonomicky aktivní obyvatelstvo podle pohlaví a postavení v zaměstnání D. 6. Domácnosti podle typu a počtu členů D. 7. Vybavení bytových domácností podle počtu cenzových domácností v bytě a počtu členů domácnosti D. 8. Trvale obydlené domy a byty podle typu a stáří domu D. 9. Trvale obydlené byty a jejich obyvatelé podle kategorie, velikosti a právního důvodu užívání bytu D.10. Trvale obydlené domy podle technického vybavení, počtu bytů a vlastnictví, trvale obydlené byty podle technického vybavení a velikosti D.11. Obyvatelstvo v trvale obydlených domech a bytech podle vlastnictví domu a podle vybavení a velikosti domů a bytů E. 1. Vybrané údaje podle krajů a okresů E. 2. Vybrané údaje podle okresů E. 3. Vybrané údaje o České republice Seznam grafů 1. Věkové složení obyvatelstva podle rodinného stavu v okrese Složení obyvatel podle národností v okrese Počet obyvatel v letech 1961 až 2001 v okrese a v okresním městě Složení obyvatel podle věku v okrese v letech 1991 a Složení obyvatel podle rodinného stavu v okrese v letech 1991 a Složení obyvatel podle náboženského vyznání v České republice a v okrese v letech 1991 a Složení obyvatel podle náboženského vyznání v okrese Složení obyvatel podle pohlaví a dosaženého vzdělání v okrese v letech 1991 a Podíl osob s vysokoškolským vzděláním v České republice a v okrese Struktura ekonomicky aktivního obyvatelstva podle věkových skupin v okrese Struktura ekonomicky neaktivního obyvatelstva podle věkových skupin v okrese Nezaměstnaní podle pohlaví a věkových skupin v okrese Struktura ekonomicky aktivních podle odvětví v okrese Struktura domácností v České republice a v okrese Struktura domácností v letech 1970 až 2001 v okrese Cenzové rodinné domácnosti podle počtu závislých dětí v okrese v letech 1991 a Trvale obydlené domy v okrese v letech 1991 a Trvale obydlené domy v letech 1970 až 2001 v okrese a v okresním městě Neobydlené byty podle důvodu neobydlenosti v okrese Počet osob na 1 trvale obydlený byt v letech 1961 až 2001 v okrese Bytový fond podle jednotlivých typů domů v okrese v letech 1991 a Byty podle kategorie a velikosti v okrese Seznam kartogramů 1. Administrativní mapa okresu - stav k Vývoj obyvatelstva v letech podle obcí Podíl obyvatel ve věku 60 a více let podle obcí Podíl věřícího obyvatelstva podle obcí Průměrné stáří domovního fondu podle obcí Vývoj počtu trvale obydlených bytů v letech podle obcí Podíl neobydlených bytů podle obcí SLDB 2001 OKRES KARLOVY VARY 7

8 METODICKÉ VYSVĚTLIVKY Sčítání lidu, domů a bytů k 1. březnu 2001 se uskutečnilo na celém území České republiky podle zákona č. 158/1999 Sb., o sčítání lidu, domů a bytů v roce Údaje byly zjišťovány podle stavu o půlnoci z 28. února na 1. března (rozhodný okamžik). Sčítání organizoval, řídil a koordinoval Český statistický úřad, který zabezpečoval přípravu a provedení sčítání ve spolupráci s Ministerstvem pro místní rozvoj, Ministerstvem obrany, Ministerstvem spravedlnosti, Ministerstvem vnitra, Ministerstvem zahraničních věcí, Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním, okresními úřady a obcemi. Sčítání v jednotlivých sčítacích obvodech zajišťovali sčítací komisaři a sčítací revizoři. Jako sčítací obvod bylo vymezeno území základní sídelní jednotky nebo jeho část, ve které sběr údajů zajišťoval jeden sčítací komisař. Samostatné sčítací obvody tvořila zařízení hromadně ubytovaných příslušníků ozbrojených sil, Policie České republiky, zařízení Vězeňské služby, uprchlické tábory a zastupitelské úřady v zahraničí. Sčítání se vztahovalo na každou fyzickou osobu, která měla v rozhodný okamžik na území České republiky trvalý nebo dlouhodobý pobyt i na každou další fyzickou osobu, která byla na území České republiky v rozhodný okamžik přítomna (i když zde neměla trvalý nebo dlouhodobý pobyt), na každý dům určený pro bydlení i neobydlený, na každý byt, i neobydlený. Domem se rozuměla stavba, která byla podle rozhodnutí stavebního úřadu určena pro bydlení a dále jiná stavba, ve které se nacházel alespoň jeden byt. Byt byl definován jako soubor místností (popřípadě jednotlivá místnost), který podle rozhodnutí stavebního úřadu svým stavebně technickým uspořádáním a vybavením splňoval požadavky na trvalé bydlení. Sčítání nepodléhali cizí státní příslušníci požívající diplomatických imunit a výsad, jakož i domy a byty ve vlastnictví jiných států, které sloužily k diplomatickým účelům. Obsah sčítání (zjišťované údaje) stanovil zákon č. 158/1999 Sb. Všechny osoby měly povinnost uvést o sobě údaje v rozsahu a způsobem stanoveným zákonem. Tradičně byla použita metoda sebesčítání, kdy obyvatelé sami vyplňovali sčítací tiskopisy. Za nezletilou osobu poskytl údaje její zákonný zástupce, za osobu zbavenou způsobilosti k právním úkonům její opatrovník. Za osobu, která měla ve sčítacím obvodu trvalý pobyt, ale byla dočasně nepřítomná, poskytla údaje jiná osoba z její bytové domácnosti. Údaje o domu poskytl jeho vlastník; vykonával-li správu domu správce, poskytl údaje správce. Údaje o bytu poskytl jeho uživatel. V případě neobydleného bytu poskytl údaje o bytu vlastník domu, popřípadě bytu; vykonával-li správu bytu správce, poskytl údaje správce. Při sčítání lidu, domů a bytů 2001 byly použity sčítací tiskopisy: Sčítací list osob, Domovní list, Bytový list. Vzory sčítacích tiskopisů vymezila Vyhláška Českého statistického úřadu, kterou se stanoví vzory sčítacích tiskopisů pro sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001 a vzor průkazu sčítacího komisaře a sčítacího revizora (Sbírka zákonů, částka 95, 13. října 2000). Všechny údaje byly zpracovány podle územního a správního členění státu platného v České republice k 1. březnu Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001 v České republice respektovalo z hlediska obsahu, metodiky i zpracování údajů Rezoluci Ekonomické a sociální rady OSN z roku 1995 k programu světových sčítání a Doporučení pro sčítání lidu, domů a bytů kolem roku 2000 v evropském regionu, která zpracoval Statistický úřad Evropské unie (Eurostat) ve spolupráci s Evropskou hospodářskou komisí. Obyvatelstvo Údaj o počtu obyvatel zahrnuje všechny osoby, které měly v rozhodný okamžik sčítání na území České republiky trvalý nebo dlouhodobý pobyt bez ohledu na to, zda v rozhodný okamžik sčítání byly v místě svého trvalého nebo dlouhodobého pobytu přítomny. Osoby s dlouhodobým pobytem jsou pouze cizinci s přechodným pobytem na území České republiky, pokud doba jejich pobytu přesáhla 90 dnů. Osoby s trvalým pobytem jsou osoby, které měly k datu sčítání na území České republiky trvalý pobyt, bez ohledu na státní občanství. Osoby v zařízeních jsou osoby, které byly sečteny jako trvale či dlouhodobě bydlící ve všech typech ubytovacích a lůžkových léčebných zařízeních sloužících k individuálnímu i kolektivnímu ubytování většího počtu osob (svobodárny, domovy důchodců, penziony pro důchodce, dětské domovy, ústavy sociální péče, ubytovny, studentské koleje, domovy mládeže, internáty, léčebny, sanatoria, kojenecké ústavy, lázeňské ústavy apod.). 8 SLDB 2001 OKRES KARLOVY VARY

9 Osoby mimo byty a zařízení jsou osoby, které byly sečteny jako trvale či dlouhodobě bydlící v nouzových obydlích, mobilních objektech, rekreačních chatách, chalupách (tj. v objektech, které nejsou součástí bytového fondu) nebo byly sečteny v obytných domech, ale mimo byty (nouzové ubytování v nebytovém prostoru). V této kategorii jsou zahrnuty i osoby, které podle zákona č. 133/2000 Sb. o evidenci obyvatel mají místo trvalého pobytu v sídle ohlašovny nebo v sídle zvláštní matriky. Státní občanství uváděly i osoby bez státního občanství zápisem této skutečnosti, osoby s dvojím občanstvím zapsaly obojí. Ve zpracování výsledků jsou tyto údaje většinou uváděny samostatně. Národnost vyplnil každý podle svého rozhodnutí, včetně uvedení dvou národností nebo neuvedení žádné. Obdobný postup - uvádění údaje podle svého rozhodnutí - byl uplatňován také u zjišťování náboženského vyznání. Mateřský jazyk byl definován jako jazyk, kterým se sčítanou osobou v jejím dětství hovořila matka nebo osoby, které sčítanou osobu vychovaly. Rodinný stav je stav de iure, tedy právní manželský stav každého jednotlivce. Faktický stav - vztah druh/družka se uváděl pouze na Bytovém listu v otázce zjišťující vztah osoby k uživateli bytu. Bydlištěm matky v době narození sčítané osoby se rozumělo první místo trvalého pobytu sčítané osoby. Nejvyšší ukončené vzdělání vyplňovaly pouze osoby ve věku 15 a více let podle nejvyšší ukončené školy. Jako samostatný stupeň vzdělání je uvedeno nástavbové studium, absolvování dvou nebo více středních škol (školy ukončené závěrečnou zkouškou nebo maturitou) a vyšší odborné vzdělání (absolventi vyšších odborných škol, případně dalších škol ukončených absolutoriem). Vysokoškolské vzdělání se zjišťovalo v členění na vysokoškolské bakalářské (pouze absolventi bakalářského studijního programu), vysokoškolské (dřívější absolventi vysokých škol a současní absolventi magisterského studijního programu) a vědecká příprava (doktorský studijní program a bývalá vědecká příprava). Obor vzdělání vyplňovaly pouze osoby s ukončeným vyšším než základním vzděláním, a to podle specializace nejvyšší ukončené školy. Mezi ekonomicky aktivní osoby jsou zahrnuty všechny osoby, které uvedly na Sčítacím listu osob, že patří mezi zaměstnané osoby, zaměstnavatele, samostatně činné, pracující důchodce, pracující studenty a učně, ženy na mateřské dovolené v trvání 28 resp. 37 týdnů, osoby v základní, náhradní nebo civilní vojenské službě, ve vazbě a výkonu trestu nebo osoby nezaměstnané. Pro zařazení osob do kategorie zaměstnaných, zaměstnavatelů nebo samostatně činných osob byl rozhodující stav k rozhodnému okamžiku sčítání - jejich formální vazba k zaměstnání bez ohledu na délku pracovního úvazku, charakter pracovní aktivity (trvalý, dočasný) nebo druh pracovního poměru, dohody či smlouvy. Nezaměstnané jsou všechny osoby 15leté a starší, které byly v rozhodný okamžik sčítání bez práce, hledaly aktivně práci a byly připraveny k nástupu do práce. Ekonomicky neaktivní osoby jsou nepracující důchodci, ostatní nepracující osoby s vlastním zdrojem obživy, žáci, studenti a učni, osoby v domácnosti, děti předškolního věku a ostatní závislé osoby. Zaměstnání se uvádělo jako popis konkrétní činnosti, kterou osoba vykonávala v hlavním zaměstnání. Ženy na mateřské dovolené, osoby ve vazbě, ve výkonu trestu a osoby nezaměstnané uváděly poslední vykonávané zaměstnání. Nezaměstnaní absolventi škol byli sečteni jako hledající první zaměstnání. Všechny osoby ekonomicky aktivní uváděly postavení v zaměstnání a odvětví ekonomické činnosti podle vykonávaného zaměstnání (resp. posledního zaměstnání u nezaměstnaných osob). Zaměstnavatelé jsou ekonomicky aktivní osoby, které zaměstnávají (nebo zaměstnávaly) jednu nebo více osob. Samostatně činní jsou osoby s podnikatelským oprávněním, které pracují na vlastní účet a nezaměstnávají v rámci svého podnikání žádné další osoby - zaměstnance. Zaměstnanci mají placená zaměstnanecká místa. Otázky týkající se dojížďky (docházky) do zaměstnání a školy (místo pracoviště, školy, frekvence dojížďky/docházky, denní dojížďka (docházka) do zaměstnání a školy, dopravní prostředek) vyplňovaly pouze osoby pracující a žáci, studenti a učni, kteří uváděli údaje o dojížďce/docházce do školy i v případě, že byli pracujícími studenty a učni. Osoby vyjíždějící do zaměstnání a škol jsou osoby, které uvedly, že jsou zaměstnané, případně zaměstnavatelé, samostatně činní, pracující důchodci, ženy na mateřské dovolené v trvání 28 resp. 37 týdnů, žáci základních škol, studenti či učni a současně místo jejich pracoviště nebo školy bylo v jiném domě, než ve kterém měly trvalý pobyt. Vyjíždějící denně mimo obec byly osoby, jejichž obec pracoviště, školy byla jiná než obec trvalého pobytu a v otázce na frekvenci dojížďky (docházky) uvedly, že dojíždějí denně. SLDB 2001 OKRES KARLOVY VARY 9

10 Domácnosti Údaje o domácnostech byly zpracovány podle zápisu na Bytovém listu, kde byly uvedeny příbuzenské či jiné vztahy mezi jednotlivými osobami v bytě i informace o společném hospodaření. Bytovou domácnost tvoří osoby žijící společně v jednom bytě. Hospodařící domácnost tvoří společně bydlící osoby, které na Bytovém listu uvedly, že společně hospodaří, tj. společně hradí hlavní výdaje domácnosti, jako je strava, náklady na bydlení aj. Společné hospodaření uváděly i děti, které do příslušné domácnosti patřily, i když samy na výdaje domácnosti nepřispívaly. Podnájemníci a jejich rodiny tvoří vždy samostatnou hospodařící domácnost. Hospodařící domácnost může být tvořena jednou nebo více domácnostmi cenzovými. Cenzová domácnost je tvořena z osob společně bydlících v jednom bytě na základě jejich příbuzenských nebo jiných vztahů v rámci jedné hospodařící domácnosti. Je to základní jednotka, která se dále nečlení. Rozlišují se čtyři základní typy cenzových domácností: 1. domácnost rodinná - úplná rodina (manželský pár resp. soužití druha a družky - tzv. faktické manželství - bez dětí nebo s dětmi) 2. domácnost rodinná - neúplná rodina (jeden z rodičů s alespoň jedním dítětem) 3. vícečlenná nerodinná domácnost (dvě nebo více osob příbuzných i nepříbuzných, společně hospodařících, které netvoří rodinnou domácnost) 4. domácnost jednotlivce. Součástí rodinných domácností mohou být i další jednotlivé osoby, pokud společně hospodaří s příslušnou rodinnou cenzovou domácností, netvoří samostatnou rodinu a nebo nejsou podnájemníky. Ve výsledcích sčítání jsou rodinné domácnosti tříděny mimo jiné podle počtu závislých dětí. Závislé dítě je každá osoba, která má k osobě v čele cenzové domácnosti vztah syn, dcera, je ekonomicky neaktivní a je ve věku 0-25 let. Hospodařící i cenzové domácnosti byly zpracovány za osoby bydlící v bytech i mimo byty (nouzové bydlení), avšak nikoliv za osoby v zařízeních, které nevyplňovaly Bytový list. Domy Do počtu domů jsou zahrnuty všechny domy určené k bydlení (obydlené i neobydlené), objekty s byty (bytem) a ubytovací zařízení bez bytu, pokud slouží k dlouhodobému nebo trvalému ubytování. Patří sem rodinné domy, bytové domy, domovy mládeže, internáty, dětské domovy, ústavy nápravné a výchovné péče, domovy důchodců, penziony pro důchodce, ústavy pro tělesně a mentálně postižené, kláštery a konventy (objekty s ubytovacími prostorami pro členy řeholních řádů a kongregací), provozní budovy s bytem (byty) apod. Podle druhu domu se rozlišují: 1. rodinný dům - má maximálně tři samostatné byty, nejvíce dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví. Mezi rodinné domy patří rovněž rekreační chalupy nevyčleněné z bytového fondu, využívané k rekreaci. Rodinný dům může být: - samostatný - nepřiléhá žádnou obvodovou zdí nebo její částí k domu na sousedící parcele - dvojdomek - má společnou část obvodové zdi s rodinným domem na sousedící parcele - řadový - alespoň tři rodinné domy k sobě přiléhají částí obvodové zdi. 2. bytový dům - má více bytů přístupných ze společné chodby nebo schodiště a nejde o rodinný dům, počet podlaží není určující. Mezi bytové domy patří také vily, které nesplňují podmínky rodinného domu 3. ostatní budovy - zahrnují všechny další druhy budov kromě rodinných a bytových domů. Trvale obydlený dům je dům, ve kterém je alespoň jeden trvale obydlený byt nebo je v něm umístěno zařízení pro hromadné ubytování osob alespoň s jednou trvale bydlící osobou. V trvale obydleném domě musí mít trvalý (nebo dlouhodobý) pobyt alespoň jedna osoba. Neobydlený dům je dům určený k bydlení, ve kterém nebyla sečtena žádná osoba s trvalým nebo dlouhodobým pobytem. Neobydlený dům - obydlený přechodně je dům, který slouží jen k přechodnému bydlení; v domě v rozhodný okamžik sčítání nebyla žádná trvale bydlící osoba. 10 SLDB 2001 OKRES KARLOVY VARY

11 Do počtu neobydlených domů jsou zahrnuty všechny domy s byty a všechny domy s ubytovacím zařízením bez bytu, pokud jsou určeny k trvalému nebo dlouhodobému bydlení a pokud v nich nebyla sečtena žádná osoba s trvalým nebo dlouhodobým pobytem. Neobydlené objekty bez bytů, příp. se zařízením sloužícím pouze ke krátkodobému ubytování (hotely, turistické ubytovny, nemocnice, apod.) nejsou do počtu neobydlených domů zahrnuty. Vlastníkem domu může být fyzická nebo právnická osoba. Vlastník - soukromá fyzická osoba zahrnuje i případy několika spoluvlastníků domu, pokud jsou v příbuzenském vztahu. Vlastník - obec, stát zahrnuje i domy bývalých LBD, pokud dosud nedošlo k převodu bytů do vlastnictví jednotlivých uživatelů. Vlastník - kombinace vlastníků zahrnuje domy, ve kterých všechny nebo část bytů byly převedeny do vlastnictví jednotlivých uživatelů, čímž vzniklo spoluvlastnictví domu; v katastru nemovitostí jsou zapsáni vlastníci jednotlivých bytů. Byty V rámci otázky na způsob bydlení se zjišťoval charakter obydlí sečtených osob. Nouzové obydlí zahrnuje různá přístřeší, nouzové a provizorní stavby, bydlení v nekolaudovaném domě, nouzové ubytování na pracovišti apod. Rekreační chata, chalupa se uváděla v případě trvalého bydlení osob v objektech určených k rekreaci (vč. vyčleněných rekreačních chalup a rekreačních domků). Trvale obydlený byt je byt, ve kterém má alespoň jedna osoba trvalý nebo dlouhodobý pobyt. Neobydlený byt je byt, ve kterém nebyla hlášena žádná osoba k trvalému nebo dlouhodobému pobytu. Neobydlený byt - obydlený přechodně, je byt bez trvale hlášených osob, je ale využívaný k přechodnému bydlení; většinou se jedná o byt, ve kterém byla sečtena dočasně přítomná osoba (osoby). Právní důvod užívání bytu - byt v osobním vlastnictví je byt, jehož vlastník je samostatně veden v katastru nemovitostí. Byt nájemní je užíván na základě nájemní smlouvy; zahrnuje i případy osob bydlících v podnájmu v pronajatém bytě. Byt člena bytového družstva je byt člena bývalého SBD, pokud dosud nedošlo k převodu bytu do vlastnictví. Byt člena družstva nájemců založeného v průběhu privatizace je charakterizován nájemním vztahem, který je založen na členství či účasti uživatele bytu v právnické osobě, která vznikla v procesu privatizace domu (v katastru nemovitostí je jako vlastník domu zapsána právnická osoba, družstvo, s.r.o., a.s.). Obytnou plochu bytu tvoří podlahová plocha obytných místností a část plochy kuchyně, která přesahuje 12 m 2. V případě bytu, který se skládá z jediné místnosti - obytné kuchyně, tvoří obytnou plochu bytu plocha celé této místnosti. V obytné ploše bytu ani v počtu obytných místností nejsou zahrnuty místnosti bytu vyčleněné k obchodním nebo pracovním účelům (k vykonávání zaměstnání); tyto prostory jsou součástí ostatních prostor bytu. Celková plocha bytu je součtem plochy obytných místností, kuchyně a ostatních prostor bytu. Trvale obydlené byty rozdělujeme do čtyř kategorií podle způsobu vytápění a rozsahu základního příslušenství: - byty I. kategorie jsou byty, v nichž jsou všechny obytné místnosti přímo vytápěny ústředním vytápěním a které mají úplné základní příslušenství - byty II. kategorie jsou byty bez ústředního vytápění se základním příslušenstvím, případně byty s ústředním vytápěním ale pouze s částečným základním příslušenstvím - byty III. kategorie jsou byty bez ústředního vytápění a s částečným základním příslušenstvím, případně byty s ústředním vytápěním a bez základního příslušenství - byty IV. kategorie jsou byty bez ústředního vytápění a bez základního příslušenství. Za ústřední vytápění se v této souvislosti považuje vytápění zdrojem tepla umístěným mimo byt nebo v místnosti k tomu určené (včetně sklepa v rodinném domě s jedním bytem) nebo jiné elektrické nebo plynové vytápění. Byt se společným základním příslušenstvím se považuje za byt bez příslušenství. Vybavení trvale obydleného bytu (bytové domácnosti) osobním automobilem, telefonem, rekreačním objektem a osobním počítačem se zjišťovalo bez zřetele k tomu, který člen bytové domácnosti je vlastníkem. Uváděly se též služební automobily nebo počítače, pokud mohly být využívány členy domácnosti k soukromým účelům. Naopak služební automobily, telefony nebo počítače využívané výlučně jako pracovní pomůcka pro výkon zaměstnání, nebyly považovány za vybavení domácnosti. Všechny výpočty průměrných hodnot charakteristik bytového fondu - např. průměrná obytná plocha bytu, průměrný počet obytných místností na 1 byt apod. - byly počítány pouze ze souborů bytů se zjištěnými hodnotami. SLDB 2001 OKRES KARLOVY VARY 11

12 SROVNATELNOST VÝSLEDKŮ SČÍTÁNÍ 2001 A 1991 Ve výsledcích sčítání 2001 jsou do celkového počtu obyvatel (v souladu s mezinárodními doporučeními) zahrnuti i cizinci s dlouhodobým pobytem. V údajích ze sčítání 1991 byli cizinci s povolením k dlouhodobému pobytu postaveni na roveň cizincům s krátkodobým pobytem a byli zahrnuti pouze do dočasně přítomného obyvatelstva. Státní občanství obsahuje samostatné údaje o dvojím občanství, v roce 1991 byly případy dvojího občanství zpracovány ve výsledcích podle prvního uvedeného občanství, přičemž případy dvojího občanství, kde jedno bylo občanství ČR, byly zahrnuty do občanství ČR. Národnost obsahuje poprvé v historii sčítání samostatné údaje i o případech uvedení dvojí národnosti, v roce 1991 byly případné zápisy dvojí národnosti zpracovány podle první uvedené. Nejvyšší ukončené vzdělání je členěno podle klasifikace ISCED (International Standard Classification of Education - Mezinárodní norma pro klasifikaci vzdělávání). Samostatně je uváděno nástavbové studium (včetně absolvování dvou nebo více středních škol ukončených maturitou nebo závěrečnou zkouškou) a vyšší odborné vzdělání (absolvování vyšších odborných škol a konzervatoří ukončených absolutoriem). V roce 1991 tzv. vyšší vzdělání zahrnovalo podnikové instituty, speciální kurzy na vysokých školách, konzervatoř ukončenou absolutoriem a vyšší pedagogické školy. Při absolvování dvou škol stejného stupně byly zpracovány údaje podle školy, jejíž obor byl bližší vykonávanému zaměstnání sčítané osoby. Vysokoškolské vzdělání je členěno na bakalářské, vysokoškolské a vědeckou přípravu, v roce 1991 bylo uváděno jako jeden údaj - vysokoškolské vzdělání. Údaje o ekonomické aktivitě nejsou plně srovnatelné. Ve sčítání 1991 byly do počtu ekonomicky aktivních zahrnovány i ženy na tzv. další mateřské dovolené (do 3 let věku dítěte) a osoby pobírající rodičovský příspěvek, pokud trval jejich pracovní poměr; v roce 2001 však jen ženy na mateřské dovolené v trvání 28 resp. 37 týdnů. Ostatní (tj. ženy na další mateřské dovolené a osoby pobírající rodičovský příspěvek) jsou zahrnuti do osob ekonomicky neaktivních. Rozdílné proti roku 1991 bylo zjišťování údajů o zaměstnání, postavení v zaměstnání a odvětví ekonomické činnosti u vojáků v základní, náhradní nebo civilní vojenské službě. Při sčítání v roce 1991 uváděli tyto údaje podle posledního vykonávaného zaměstnání, v roce 2001 v souladu s metodikou ILO (International Labour Organization - Mezinárodní organizace práce) uváděli zaměstnání voják základní (náhradní resp. civilní) služby a byli zahrnuti do odvětví obrany (resp. veřejné správy či sociálního zabezpečení v případě civilní služby). Oproti sčítání 1991 byla v roce 2001 zařazena do programu sčítání otázka na místo trvalého pobytu jeden rok před sčítáním (obdobné informace se zjišťovaly do roku rok přistěhování sčítané osoby do obce a odkud) a také otázka na druhé, případně další zaměstnání (naposledy zjišťované při sčítání v roce 1970 jako vedlejší zaměstnání). V otázce na obydlenost bytu je ve sčítání 2001 nová kategorie neobydlenosti - přechodně obydlený byt. Rozdílné proti sčítání 1991 je zahrnování obytných místností s plochou 4-7,9 m 2. Při sčítání 2001 jsou tyto místnosti součástí plochy obytných místností, v roce 1991 byla plocha těchto místností zahrnuta do ostatních prostor bytu (tedy spolu s plochou předsíně, příslušenství apod.) Z téhož důvodu se liší odvození ukazatele obytné plochy bytu (zahrnutím obytných místností s plochou 4-7,9 m 2 ). V charakteristikách převládajícího způsobu vytápění nejsou plně srovnatelné údaje o ústředním a etážovém vytápění, kde v důsledku změny metodického vymezení pojmu etážového topení došlo k přesunu části bytů s etážovým topením do skupiny bytů s ústředním topením. Podle definice etážového topení v roce 1991 byly zahrnuty do této skupiny i byty (převážně v rodinných domech), ve kterých byl tepelný zdroj mimo byt (ve sklepě, v komoře apod.). Podle definice roku 2001 byly všechny druhy vytápění se zdrojem tepla umístěným mimo byt (případně i v bytě - ve zvláštní místnosti k tomuto účelu určené) zahrnuty do ústředního vytápění. Tato skutečnost se promítla do údajů o bytech podle jednotlivých kategorií. Při zjišťování vybavení domácnosti byla nově zařazena otázka na osobní počítač, naopak nebyla zjišťována na rozdíl od roku 1991 vybavenost mrazničkou, automatickou pračkou, televizorem. Obdobně jako u obydlenosti bytu i u obydlenosti domu je ve sčítání 2001 nová kategorie neobydlenosti - přechodně obydlený dům (dům, ve kterém je pouze přechodně obydlený byt /byty a současně žádný trvale obydlený byt ani trvale či dlouhodobě bydlící osoba). Druh domu - rodinný dům - se ve sčítání 2001 člení na rodinný dům samostatný, rodinný dům dvojdomek a rodinný dům řadový (takovéto členění bylo zjišťováno naposledy při sčítání 1970). 12 SLDB 2001 OKRES KARLOVY VARY

13 SOUHRNNÁ CHARAKTERISTIKA VÝSLEDKŮ SČÍTÁNÍ LIDU, DOMŮ A BYTŮ K V OKRESE SLDB 2001 OKRES KARLOVY VARY 13

14 14 SLDB 2001 OKRES KARLOVY VARY

15 1. Charakteristika okresu a vývoj sídelní struktury 1.1 Charakteristika okresu Okres Karlovy Vary vznikl z bývalých okresů K. Vary, Toužim, východní části okresu Mariánské Lázně, malé části okresů Podbořany a Kadaň. Do okresu bylo začleněno i území Vojenského újezdu Hradiště. V roce 1961 byla připojena obec Chyše z okresu Plzeň - sever. Okres Karlovy Vary sousedí na severu se Spolkovou republikou Německo, na západě s okresy Sokolov a Cheb, na východě s okresy Chomutov a Louny a na jihu s okresem Plzeň - sever. Rozloha činí km 2, hustota obyvatel na 1 km 2 dosahuje 75 osob. Karlovarsko má mírné horské klima ovlivněné Krušnými horami a rozsáhlými lesy. Průměrná roční teplota se pohybuje mezi 7-8 C a roční úhrn srážek kolem 650 mm. Nejvyšším bodem okresu je v Krušných horách ležící Klínovec s nadmořskou výškou m. Obec Boží Dar je nejvýše položenou obcí v m n.m., naproti tomu obec Stráž nad Ohří leží v nejnižší nadmořské výšce 328 m. Hlavním vodním tokem je řeka Ohře, do které se vlévají řeky Teplá a Rolava. Jižní částí okresu protéká řeka Střela. Z přírodních zdrojů mají největší význam léčivé termální prameny v Karlových Varech a radioaktivní vody v Jáchymově. Dále jsou v okrese významná ložiska kaolinu, který je základní surovinou pro výrobu porcelánu. Těží se zde i kámen, písek, bentonit a dřevní hmota. Hospodářsky lze karlovarský okres charakterizovat jako průmyslově - zemědělský s významným podílem lázeňství a cestovního ruchu. Vznik a rozvoj průmyslu byl spojen s těžbou nerostů v Krušných horách a využíváním dalších přírodních zdrojů. Dlouholetou tradici má výroba porcelánu a skla, výroba přízí, minerálních vod a likérů. Zemědělská výroba v okrese je podmíněna méně příznivými klimatickými a přírodními podmínkami. Ve struktuře zemědělské výroby byly na 49,4 % orné půdy pěstovány obiloviny a v živočišné výrobě převažoval chov prasat. Specifickou oblastí v ekonomice okresu Karlovy Vary je lázeňství a cestovní ruch. V roce 2001 navštívilo okres Karlovy Vary hostů, z toho cizinců. Průměrná délka pobytu činila 7 dní. Proti roku 1991 došlo k nárůstu návštěvnosti o 17,9 %. V ekonomice okresu proběhly za posledních deset let výrazné strukturální změny. V roce 2001 bylo v registru ekonomických subjektů zaregistrováno subjektů, z toho fyzických osob. Nárůst počtu ekonomických subjektů jen proti roku 1999 činil 8,8 %. Tyto výrazné strukturální změny přispěly také ke zhoršení situace na úseku zaměstnanosti. Za posledních deset let se okres Karlovy Vary posunul v ukazateli míry nezaměstnanosti z 2. místa na 48. místo (ze 77). Míra nezaměstnanosti činila v roce ,35 % a o zaměstnání se ucházelo osob. Celostátní míra nezaměstnanosti byla k ,9 %. Za deset let se míra nezaměstnanosti v okrese Karlovy Vary zvýšila o 8,51 %. Celkově komplikovaná ekonomická situace v okrese má i negativní vliv na počet investorů, kteří zde pořizují nové dlouhodobé nehmotné i hmotné investice. Počet investorů poklesl od roku 2000 do roku 2001 o 22,9%. I přes tak nepříznivý vývoj vzrostl celkový objem investic v roce 2001 proti roku 2000 o 15,9 mld. Kč v běžných cenách. Také ukazatel pořízených investic na ochranu životního prostředí rok od roku vzrůstá. V roce 2000 došlo k nárůstu tohoto ukazatele o 256,2 % proti roku 1999 a celkový objem investic na ochranu životního prostředí činil 300 mld. Kč. Karlovarský okres má 19 chráněných území, z toho 2 národní přírodní památky a 1 národní přírodní rezervaci. Celkově se všechna chráněná území rozkládají na ha. SLDB 2001 OKRES KARLOVY VARY 15

16 1.2 Vývoj sídelní struktury Vývoj sídelní struktury okresu Karlovy Vary doznal za období posledních čtyřiceti let značných změn. V roce 1961 měl okres 96 obcí s 253 částmi. Po roce 1974 docházelo k integraci menších obcí, takže se počet obcí snížil téměř o dvě třetiny. K bylo v okrese 35 obcí s 252 částmi. Po roce 1989 se některé bývalé menší obce opět osamostatnily a při sčítání v roce 1991 měl okres Karlovy Vary 50 obcí s 255 částmi. Trend osamostatňování obcí pokračoval i v dalších deseti letech a k bylo v okrese 55 obcí s 253 částmi. Novými obcemi se staly Hory, které vznikly vyčleněním z obce Karlovy Vary, Chodov z obce Bečov nad Teplou, Krásný Les z obce Ostrov, Pila se vyčlenila z obce Kolová a Smolné Pece z obce Nejdek. Tab.1 Základní údaje o obcích obcí částí obcí Počet základních sídelních jednotek obyvatel Průměr na 1 obec rozloha v hektarech počet obyvatel Hustota obyvatelstva na 1 km 2 Podíl městského obyvatelstva v % x ,7 72, ,1 76, ,4 79, ,2 81, ,9 79,6 Přírůstek (úbytek) v období ,2 1,6 v % 42,9 1,2 3,4-5,2-30,0-33,7-5,2 x ,3-1,9 v % 10,0-0,8 24,2-0,4-3,8-4,2-0,4 x Pozn.: Z důvodu srovnatelnosti velikosti obcí s dřívějšími sčítáními byly provedeny přepočty ukazatelů na současné správní hranice obcí V okrese Karlovy Vary se k počet obyvatel proti roku 1991 snížil o 432 osob. Připadalo-li v průměru v roce 1980 na jednu obec obyvatel, v roce 1991 se průměrný počet snížil na osob a v roce 2001 průměrný počet obyvatel na jednu obec dosáhl osob. Vliv vzniku nových obcí se projevil i na velikostním složení obcí. Porovnáme-li velikostní skladbu obcí, došlo k následujícím změnám: v roce 1980 neměl okres Karlovy Vary žádnou obec ve velikostní skupině do 199 obyvatel, v roce 1991 už jich bylo 7 a v roce 2001 přibyly další 2 obce. Ve skupině s počtem obyvatel od 200 do 499 přibyla v roce 2001 jedna obec a ve velikostní skupině bylo o 2 obce více. U obcí od obyvatel výše nedošlo ke změnám. Tab.2 Obyvatelstvo podle velikostních skupin obcí podle správního vymezení obcí k obce počet obyvatel obce počet obyvatel obce počet obyvatel Přírůstek (úbytek) obyvatel počet v % Celkem ,4 v tom s počtem obyvatel: do , , , , , , , a více ,1 16 SLDB 2001 OKRES KARLOVY VARY

17 U obcí s obyvateli ubylo 817 obyvatel, u obcí ve velikostní skupině se snížil počet obyvatel o 569 osob a u obce s a více obyvateli došlo k úbytku o osob. U ostatních obcí došlo k nárůstu obyvatel. Okres Karlovy Vary má 6 pověřených obecních úřadů, pro jejichž vznik byla využita jako základní norma - Nařízení vlády České republiky č. 475 ze dne 2. listopadu Obecní úřady jsou pověřeny výkonem některých pravomocí a v obci však mohou sídlit i další úřady se širší územní působností. Z nich nejvýznamnější z hlediska zajišťovaných činností jsou finanční úřady, stavební úřady a matriky. Územní obvod pověřeného obecního úřadu v Karlových Varech zahrnuje 21 obcí (Karlovy Vary, Andělská Hora, Bochov, Božičany, Březová, Dalovice, Děpoltovice, Hory, Jenišov, Kolová, Kyselka, Mírová, Nová Role, Otovice, Pila, Sadov, Stanovice, Stružná, Šemnice, Teplička). Vojenský újezd Hradiště patří do územního obvodu Karlovy Vary pouze zajišťováním činností ze strany finančního úřadu. Pod pověřený obecní úřad v Nejdku patří 8 obcí (Nejdek, Černava, Horní Blatná, Nové Hamry, Pernink, Potůčky, Smolné Pece, Vysoká Pec). Obecní úřad v Ostrově zahrnuje 11 obcí (Ostrov, Abertamy, Boží Dar, Hájek, Hroznětín, Jáchymov, Krásný Les, Merklín, Stráž nad Ohří, Velichov, Vojkovice). Pověřený obecní úřad Teplá nezahrnuje žádné jiné obce. Obecní úřad v Toužimi je pověřen výkonem státní správy pro 6 obcí (Toužim, Bečov nad Teplou, Chodov, Krásné Údolí, Otročín a Útvinu). Pod pověřený obecní úřad Žlutice patří obce Žlutice, Čichalov, Chyše, Pšov, Štědrá, Valeč, Verušičky, Vrbice. Tab.3 Obyvatelstvo podle územních obvodů pověřených obecních úřadů podle stavu k obce počet obyvatel obce počet obyvatel počet obyvatel Přírůstek (úbytek) obyvatel počet rozloha obyvatel v km 2 počet v % na 1 km 2 Celkem , ,4 v tom územní obvod pověřeného obecního úřadu: Karlovy Vary *) , ,3 Nejdek , ,4 Ostrov , ,4 Teplá , ,1 Toužim , ,8 Žlutice , ,1 *) V Karlových Varech zahrnut Vojenský újezd Hradiště obce Územní obvod Karlovy Vary byl v době sčítání roku 2001 největší v okrese počtem obcí (21) i počtem obyvatel ( osob, včetně Vojenského újezdu Hradiště). Další územní obvody pověřených obecních úřadů zahrnovaly následující počty obyvatel: Nejdek obyvatel, Ostrov obyvatel, Teplá obyvatel, Toužim a Žlutice obyvatel. Na celkovém počtu obyvatel se územní obvod Karlovy Vary podílel 56,5 %, Nejdek 9,2 %, Ostrov 21,8 %, Teplá 2,5 %, Toužim 5,3 % a Žlutice 4,7 %. SLDB 2001 OKRES KARLOVY VARY 17

18 2. Obyvatelstvo 2.1 Vývoj počtu obyvatel V okrese Karlovy Vary žilo k podle definitivních výsledků sčítání lidu, domů a bytů trvale bydlících obyvatel, čímž se okres řadí na 1. místo v Karlovarském kraji. Počet obyvatel okresu se za období snížil o 432 osob, tj. o 0,4 %. K úbytku obyvatel došlo v 15 obcích okresu Karlovy Vary, a to bez ohledu na jejich velikost. K nejvyššímu úbytku došlo ve městě Karlovy Vary (o obyvatel), tj. o 4,8 %. Druhý nejvyšší úbytek byl zaznamenán ve městě Ostrov (o 421 obyvatel), tj. o 2,4 %, další nejvyšší úbytek obyvatel mělo město Bečov nad Teplou (o 84 obyvatel), tj. 7,7 % a obec Chyše (o 60 obyvatel), tj. 9,3 %. Přírůstek obyvatel byl vykázán ve zbývajících 40 obcích okresu, z toho nejvyšší ve městě Nejdek, kde počet obyvatel vzrostl o 420 osob, tj. o 5,1 %. Tab.4 Vývoj počtu obyvatelstva ve městech a v ostatních obcích podle správního vymezení obcí k Přírůstek (úbytek) Obyvatelstvo Podíl na obyvatelstvu obyvatel okresu v % počet v % Celkem , ,4 v tom města: Karlovy Vary , ,8 Bečov nad Teplou , ,7 Jáchymov , ,2 Nejdek , ,1 Nová Role , ,1 Ostrov , ,4 Teplá , ,1 Toužim , ,7 Žlutice ,4 67 2,4 ostatní obce , ,2 V období let byl vykázán podle demografických bilancí v okrese Karlovy Vary celkový přírůstek 360 osob. Porodnost v okrese v posledních deseti letech velmi kolísala a pak mírně vzrostla. Podobně tomu bylo i u úmrtnosti. Nepříznivý vývoj ukazatelů porodnosti a úmrtnosti se negativně projevil i na výši přirozeného přírůstku. Proti rokům , kdy přirozený přírůstek činil osob, vykazuje okres Karlovy Vary v období let přirozený úbytek 698 osob. Tab.5 Bilance pohybu obyvatelstva v letech Živě narození Zemřelí Přirozený přírůstek Přistěhovalí Vystěhovalí Saldo migrace Celkový přírůstek (úbytek) SLDB 2001 OKRES KARLOVY VARY

19 Počet vdaných žen okresu Karlovy Vary poklesl oproti sčítání v roce 1991 o osob, tj. o 9,7 %, přičemž se snížil i podíl bezdětných žen a žen s jedním dítětem. Podíl žen se dvěma dětmi se zvýšil o 6,9 bodu, podíl žen se třemi o 2,4 bodu a se čtyřmi a více dětmi se podíl naopak snížil o 0,4 bodu. Tab.6 Vdané ženy podle počtu živě narozených dětí (v %) Rok sčítání Počet vdaných žen Vdané ženy podle počtu živě narozených dětí v % Prům. počet nar. dětí na vdanou ženu ,9 21,6 49,8 15,9 5,6 1, ,9 24,7 42,9 13,5 6,0 1, ,1 24,9 41,5 14,4 7,1 1,86 Průměrný počet živě narozených dětí připadajících na 1 vdanou ženu vzrostl z 1,73 v roce 1991 na 1,99 roku Struktura obyvatelstva Převažující část populace v okrese Karlovy Vary tvořily v době sčítání roku 2001 ženy, na celkovém počtu obyvatelstva se podílely 51,2 %. V roce 2001 bylo v okrese o žen více než mužů, na mužů připadlo žen, což je o 3 ženy méně než v roce Muži měli podle pětiletých věkových skupin početní převahu do věku 49 let. V dalších pětiletých věkových skupinách (od 50. roku věku) již převažovaly počty žen. Počet dětí ve věku do 14 let byl při sčítání v roce 2001 o nižší (o 24,1 %) než v roce Nejvyšší pokles byl zaznamenán ve věkové skupině let, a to o dětí. U mladého obyvatelstva v produktivním věku (15 39 let) došlo také ke snížení (o 256 osob). Celkový počet obyvatelstva v produktivním věku však vzrostl. Nárůst byl zaznamenán též u počtu obyvatel v poproduktivním věku, ovšem až od věkové skupiny let a dalších, tj. do věkové skupiny 95 a více let. Průměrný věk obyvatel okresu Karlovy Vary byl ovlivněn snížením počtu dětí ve věkové skupině do 14 let a nárůstem počtu obyvatel v důchodovém věku. V roce 2001 činil průměrný věk 38,7 roku a byl o 2,9 roku vyšší než v roce U mužů dosáhl v roce 2001 průměrný věk 37,2 roku a u žen 40,2 roku. Tab.7 Obyvatelstvo podle pohlaví a základních věkových skupin Bydlící obyvatelstvo v tom podle pohlaví podle věkové skupiny muži ženy a více (vč.nezj.) Průměrný věk v letech Počet žen na mužů , v % ,4 50,6 24,8 64,5 4,3 6,4 x x , v % ,1 50,9 24,6 63,0 3,4 9,0 x x , v % ,7 51,3 20,8 62,7 5,4 11,1 x x , v % 100,0 48,8 51,2 15,9 65,8 4,9 13,4 x x Přírůstek (úbytek) v období ,9-3 v % -0,4-0,2-0,5-24,1 4,6-9,6 20,4 x x Významným činitelem v reprodukci obyvatelstva je jeho rodinný stav. Z porovnání rodinného stavu obyvatel starších 15 let s rokem 1991 je zřejmé zhoršení možné reprodukce obyvatelstva. Absolutně i relativně vzrostly počty svobodného a rozvedeného.obyvatelstva. Naproti tomu poklesl počet ženatých mužů a vdaných žen. Výrazně vzrostl počet obyvatel s nezjištěným rodinným stavem. Celkový počet obyvatelstva staršího 15 let vzrostl o 4,9 bodu. SLDB 2001 OKRES KARLOVY VARY 19

20 Tab.8 Struktura obyvatelstva ve věku 15 a více let v % podle pohlaví a rodinného stavu Obyvatelstvo ve věku 15 a více let svobodní z toho ženatí rozvedení /vdané ovdovělí podíl obyvatel podle rodinného stavu v % ženatí svobodní rozvedení ovdovělí /vdané 1980 muži ,7 66,0 6,8 2,5 ženy ,9 62,5 8,5 13, muži ,5 61,3 9,2 2,8 ženy ,1 56,7 11,3 14, muži ,2 52,4 11,9 2,9 ženy ,4 49,1 13,9 14, ,1 50,7 12,9 8,7 Převážnou část obyvatel, žijících na území okresu Karlovy Vary v době sčítání lidu 2001, tvořilo obyvatelstvo české národnosti (89,2 %). Druhou největší národnostní složkou byli občané slovenské národnosti (3,9 %), na třetím místě občané německé národnosti (2,4 %) a zbývajících 4,5 % tvořily ostatní národnosti. Od posledního sčítání lidu v roce 1991 se zvýšil podíl obyvatel české národnosti o 2,8 bodu, podíl občanů slovenské národnosti o 3,5 bodu poklesl. Nejvíce občanů slovenské národnosti měla obec Chodov (11,0 %). Vysoký podíl obyvatel německé národnosti se vyskytl u 4 obcí okresu Karlovy Vary. Nejvíce osob, které se přihlásily k německé národnosti měla obec Horní Blatná (15,6 %). Na druhém místě byla obec Abertamy (14,6 %), na třetím místě Boží Dar (13,5 %) a na čtvrtém obec Pernink (12,6 %). Tab.9 Obyvatelstvo podle národnosti 1991 počet podíl v % počet podíl v % počet v % Obyvatelstvo , , ,35 v tom národnost: česká , , ,94 moravská 967 0, , ,80 slezská 31 0,0 11 0, ,52 slovenská , , ,88 romská 564 0, , ,53 polská 201 0, , ,36 německá , , ,48 ruská 192 0, , ,71 ukrajinská 245 0, , ,76 řecká 21 0,0 9 0, ,14 maďarská 853 0, , ,46 rumunská 26 0,0 14 0, ,15 vietnamská 7 0, , x ostatní 360 0, , ,78 nezjištěno 426 0, , , Přírůstek (úbytek) mezi sčítáními 1991 a 2001 Jedním ze zjišťovaných ukazatelů při sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001 bylo místo narození. Jednalo se o trvalé bydliště matky v době narození sčítané osoby, ne o místo narození. Tento ukazatel dal přehled o migraci obyvatel jak v okresech, tak v celé republice. 20 SLDB 2001 OKRES KARLOVY VARY

21 V okrese Karlovy Vary se v obci svého současného trvalého bydliště narodilo osob. Z tohoto počtu bylo dětí (tj. 29,8 %) ve věku do 14 let. Silné zastoupení měli také mladí lidé ve věku let, kterých bylo S rostoucím věkem jejich počty klesaly. V jiné obci okresu trvalého bydliště se narodilo osob. Zde mělo nejpočetnější zastoupení obyvatelstvo ve věku let a let. V zahraničí se narodilo 9,0 % obyvatel okresu. Obyvatelstvo s místem narození ve Slovenské republice se na celkovém počtu obyvatel okresu podílelo 4,8 %. U 2,1 % obyvatel nebylo místo narození zjištěno. Nejstabilnější obyvatelstvo podle podílu osob s místem narození v obci trvalého bydliště měly: Nejdek (48,9 %), Pšov (47,5 %), Otročín (47,2 %), Karlovy Vary (47,0 %), Bochov (46,9 %) a Toužim (46,0 %). Naproti tomu nejméně obyvatel měly obce Smolné Pece (24,2 %), Mírová (26,8 %), Pernink (27,4 %) a Kolová (27,7 %). K náboženskému vyznání se v okrese Karlovy Vary přihlásilo 20,5 % občanů, bez vyznání bylo 73,4 % obyvatel a 6,1 % bylo nezjištěno. Z celkového počtu obyvatel se hlásilo k náboženství 17,3 % mužů a 23,5 % žen. Nejčastěji byla uváděna římskokatolická církev, k níž se hlásilo 75,5 % z celkového počtu osob s náboženským vyznáním. Druhá nejčastěji uváděná byla církev českobratrská evangelická (5,4 %) a třetí církev pravoslavná, ke které se hlásilo 2,6 % věřících osob. Nejnižší podíl obyvatel s vykázaným náboženským vyznáním měla obec Božičany (12,5 %) a města Ostrov (16,5 %) a Toužim (16,8 %). Naproti tomu nejvyšší zastoupení měly obce Chodov (35,8 %) a Valeč (32,4 %). Tab.10 Obyvatelstvo podle náboženského vyznání Přírůstek (úbytek) mezi sčítáními 1991 a 2001 počet v % Obyvatelstvo ,35 v tom: věřící ,03 z toho: Církev československá husitská ,06 Církev římskokatolická ,37 Českobratrská církev evangelická ,75 Náboženská společnost Svědkové Jehovovi ,09 Pravoslavná církev v českých zemích ,41 podíl věřícího obyvatelstva v % 31,9 20,5 x x bez vyznání ,37 nezjištěno ,66 Od sčítání v roce 1991 došlo k dalšímu zkvalitnění vzdělanosti obyvatelstva. Výrazně poklesl počet obyvatel se základním vzděláním (-7 363) a počet osob s vyučením bez maturity (-8 730). U ostatních druhů vzdělání došlo k nárůstu. SLDB 2001 OKRES KARLOVY VARY 21

22 Tab.11 Obyvatelstvo ve věku 15 let a více podle pohlaví a nejvyššího ukončeného vzdělání Celkem muži v tom ženy Podíl žen v % ve stupni vzdělání Podíl v % podle stupně dokončeného vzdělání muži 2001 ženy 2001 Celkem ,7 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 v tom: základní vč. neukončeného ,3 44,7 35,5 26,3 21,1 31,2 učňovské bez maturity ,4 25,9 29,8 19,6 24,2 15,3 střední odborné bez maturity ,0 6,3 4,3 18,1 20,2 16,1 učňovské s maturitou ,3-0,6 1,2 1,6 0,9 středoškolské ,7 17,5 22,0 25,1 22,0 28,0 vyšší odborné , ,2 1,2 1,2 vysokoškolské ,0 4,0 5,6 6,6 7,9 5,4 bez vzdělání ,9 0,8 0,7 0,8 0,5 1,0 nezjištěno ,4 0,8 1,5 1,0 1,1 0,9 Úroveň vzdělání obyvatel je rozdílná v jednotlivých věkových skupinách. Nejvyšší podíl absolventů středních škol byl ve věkové skupině let, u absolventů vysokých škol ve skupině let. S rostoucím věkem klesala úroveň vzdělání. V okresním městě se projevila nejvyšší vzdělanostní struktura obyvatelstva. Tab.12 Struktura obyvatelstva ve věku 15 a více let v % podle nejvyššího ukončeného vzdělání Obyvatelstvo ve věku 15 a více let základní vč. neukončeného a bez vzdělání vyučení a střední odb. bez maturity v tom vzdělání úplné střední s maturitou vč. vyššího vysokoškolské nezjištěno Celkem 100,0 27,1 37,7 27,6 6,6 1,0 v tom města: Karlovy Vary 100,0 21,4 34,1 33,8 9,6 1,0 Ostrov 100,0 24,8 39,4 28,4 6,3 1,1 ostatní obce 100,0 34,2 41,0 20,5 3,4 1,0 2.3 Vývoj ekonomické aktivity obyvatelstva Z celkového počtu trvale bydlícího obyvatelstva v okrese Karlovy Vary bylo v době sčítání osob ekonomicky aktivních, tj. 53,4 %. Proti roku 1991 kleslo ekonomicky aktivní obyvatelstvo o 1,4 bodu. Podíl ekonomicky aktivních žen klesl z 50,9 % na 47,2 % (tj. o 3,7 procentního bodu). Ke změnám došlo i v počtech ekonomicky aktivních obyvatel podle věkových skupin. Výrazně, jak u mužů, tak i u žen kleslo zastoupení ekonomicky aktivních ve věku let a let. Dále pak u mužů klesl počet ekonomicky aktivních ve věku let a u poproduktivního věku 70 a více let. U ekonomicky aktivních žen došlo k poklesu od věkové skupiny 60 a více let. V ostatních věkových skupinách bylo ve srovnání s rokem 1991 ekonomicky aktivního obyvatelstva více. 22 SLDB 2001 OKRES KARLOVY VARY

23 Tab.13 Obyvatelstvo podle pohlaví a ekonomické aktivity Celkem muži v tom ženy Podíl žen v % ve skupině Podíl v % muži 2001 ženy 2001 Ekonomicky aktivní ,2 54,8 53,4 60,0 47,2 v tom: pracující ,4 53,5 47,4 53,0 42,0 z toho: pracující důchodci ,3 3,7 2,2 2,1 2,3 osoby na mateřské dovolené 1) ,0 3,0 0,6 0,0 1,1 hledající zaměstnání ,6 1,3 6,0 7,0 5,1 Ekonomicky neaktivní ,4 45,0 45,9 39,1 52,3 z toho: nepracující důchodci ,8 17,4 20,6 15,3 25,7 ostatní s vlastním zdrojem obživy ,3 0,0 1,9 0,4 3,3 děti, žáci, studenti a učni ,7 26,9 16,4 17,2 15,6 osoby v domácnosti ,9 0,7 1,1 0,0 2,1 Nezjištěná ekonomická aktivita ,9 0,2 0,7 0,9 0,6 1) v roce 1991 včetně osob na rodičovské dovolené Z úhrnu ekonomicky aktivního obyvatelstva bylo ke dni sčítání osob nezaměstnaných. Mezi nezaměstnanými převažovali muži, jejich podíl činil 56,4 %. Nezaměstnaní byli ve všech věkových skupinách produktivního věku, nejvyšší počet (1 397 osob) byl ve věkové skupině let. Tento počet představuje 19,0 % z celkového počtu nezaměstnaných. Nejvíce nezaměstnaných bylo v okresním městě Karlovy Vary (3 136 osob), druhé místo zaujímalo město Ostrov s 954 osobami. 2.4 Struktura ekonomicky aktivního obyvatelstva Jedním z ukazatelů, který ovlivňuje strukturu ekonomicky aktivního obyvatelstva je vzdělanost. V okrese Karlovy Vary bylo mezi ekonomicky aktivním obyvatelstvem nejvíce osob vyučených a osob se středním odborným vzděláním bez maturity (43,3 %). Tab.14 Struktura ekonomicky aktivního obyvatelstva v % podle stupně dosaženého vzdělání a pohlaví Muži Ekonomicky aktivní 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 z toho stupeň vzdělání základní vzdělání vč.neukončeného 28,6 20,2 13,3 42,8 28,1 17,3 vyučení a střední odb. bez maturity 46,0 48,0 49,7 30,2 33,2 35,5 úplné střední s maturitou 18,3 22,1 26,0 22,9 32,0 37,7 vyšší odborné 0,3 0,1 1,1 0,1 0,1 1,4 vysokoškolské 6,3 8,4 9,2 3,6 5,8 7,6 Ženy Z celkového počtu ekonomicky aktivního obyvatelstva bylo nejvíce osob zaměstnáno v pracovním a služebním poměru (68,9 %). SLDB 2001 OKRES KARLOVY VARY 23

24 Tab.15 Struktura ekonomicky aktivního obyvatelstva v % podle postavení v zaměstnání a pohlaví obyvatel Okres Kraj v tom obyvatel v tom muži ženy muži ženy Ekonomicky aktivní 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 v tom postavení v zaměstnání * zaměstnavatelé 3,5 4,6 2,2 3,3 4,2 2,1 zaměstnanci v prac. a služ. poměru 68,9 65,1 73,5 68,0 64,9 71,8 ostatní zaměstnanci 5,1 4,8 5,5 5,1 4,5 5,8 samostatně činní 12,3 15,5 8,4 10,7 13,4 7,3 členové produkčních družstev 0,2 0,1 0,2 0,1 0,1 0,1 pomáhající rod. příslušníci 0,4 0,2 0,6 0,4 0,2 0,6 nezjištěné postavení v zaměstnání 9,6 9,7 9,5 1,8 1,4 2,2 * podíl z ekonomicky aktivních Karlovarský okres má převážně lázeňský charakter, ale i přesto zde zaujímá v porovnání s ostatními odvětvími dominantní postavení odvětví průmyslu. V průmyslové činnosti bylo v době sčítání roku 2001 zapojeno 24,5 % ekonomicky aktivních osob. Druhé místo obsadilo odvětví obchodu, stravování, ubytování (18,1 %) a třetí místo sociální činnosti (15,7 %). Podíl zapojení ekonomicky aktivních obyvatel v jednotlivých odvětvích se zvýšil proti roku 1991 pouze u obchodu, stravování a ubytování. V dalších odvětvích došlo ke snížení. Tab.16 Ekonomicky aktivní obyvatelstvo podle pohlaví a odvětví ekonomické činnosti Celkem muži v tom ženy Podíl žen v % ve skupině Podíl v % muži 2001 ženy 2001 Ekonomicky aktivní ,2 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 v tom odvětví: zemědělství a lesnictví ,8 9,8 10,0 3,4 4,7 2,0 průmysl ,7 35,7 32,4 24,5 26,1 22,5 stavebnictví ,7 12,7 10,4 8,5 14,1 1,8 obchod, stravování, ubytování ,8 9,5 7,8 18,1 14,9 21,9 doprava, pošty, telekomunikace ,5 5,6 6,2 5,2 6,9 3,2 sociální činnosti 1) ,4 15,0 16,8 15,7 8,5 24,4 ostatní odvětví ,2 11,0 13,6 11,1 11,3 10,8 nezjištěné odvětví ,7 0,8 2,8 13,5 13,7 13,4 1) školství, kultura, zdravotnictví, sociální činnosti Podrobné údaje o hospodářských odvětvích a socioprofesních skupinách jsou v přílohových tabulkách. 2.5 Ekonomická aktivita žen Podíl žen na celkové zaměstnanosti v okrese Karlovy Vary činil v době sčítání 45,2 %. Proti minulému sčítání v roce 1991 se podíl snížil o 2,59 bodu. Nejvyšší zaměstnanost žen převažovala ve věkové skupině let. Ekonomické zapojení žen s jedním dítětem je proti minulému sčítání vyšší než u žen se dvěma a třemi dětmi. Ekonomicky aktivních žen se závislými dětmi bylo v okrese ke dni sčítání , z toho vdaných. Z celkového počtu ekonomicky aktivních žen mělo jedno dítě žen, dvě děti žen a jen 861 žen mělo tři a více dětí. Na mateřské dovolené bylo v době sčítání 707 žen, což představuje 2,4 % z úhrnu ekonomicky aktivních žen. 24 SLDB 2001 OKRES KARLOVY VARY

25 3. Domácnosti 3.1 Vývoj počtu a struktury domácností Výsledky sčítání lidu, domů a bytů 2001 byly zpracovány nejen z hlediska charakteristik jednotlivých osob, ale také s přihlédnutím k tomu, jaké druhy a typy domácností jedinci vytvářejí. Metodika zjišťování a zpracování výsledků sčítání lidu, domů a bytů 2001 u nás vychází ze tří druhů domácností: bytových (soubor osob bydlících v jednom bytě), hospodařících (soubor společně hospodařících osob v jednom bytě) a cenzových, které byly konstruovány při zpracování a respektovaly především rodinné domácnosti. V jednom bytě existuje zásadně jediná bytová domácnost, která se však může skládat ze dvou nebo více hospodařících domácností a každá z nich i ze dvou nebo více cenzových. Vývoj počtu a struktury domácností má od roku 1970 vzrůstající tendenci. Za posledních deset let došlo ke snížení průměrného počtu členů bytových a hospodařících domácností. Tab.17 Základní údaje o bytových a hospodařících domácnostech Bytové domácnosti v tom Hospodařící domácnosti v tom Průměrný počet členů s 1 cenzovou domácností se 2 a více cenzovými domácnostmi s 1 cenzovou domácností se 2 a více cenzovými domácnostmi bytových domácností hospodařících domácností ,17 3,03 v % 100,0 93,3 6,7 100,0 97,4 2,6 x x ,95 2,68 v % 100,0 89,5 10,5 100,0 98,4 1,6 x x ,71 2,53 v % 100,0 92,0 8,0 100,0 98,7 1,3 x x ,56 2,28 v % 100,0 88,4 11,6 100,0 98,8 1,2 x x Přírůstek (úbytek) v období ,15-0,25 v % 4,2 0,0 52,2 10,1 10,2 1,6 x x Jednotlivé druhy a typy domácností se liší svou průměrnou velikostí. Nejvyšší průměrný počet členů mají domácnosti bytové (2,56), bytové domácnosti se dvěma a více cenzovými domácnostmi dokonce 5,09 členů. Menší jsou domácnosti hospodařící (2,28 členů), se dvěma a více cenzovými domácnostmi mají průměrně 4,15 členů. Jen o něco menší jsou v průměru domácnosti cenzové (2,25 členů). Změnami počtu i struktury domácností jednotlivých druhů se jejich průměrná velikost snižovala rozdílným tempem: u bytových domácností o 0,15 členů, u hospodařících o 0,25 členů a u cenzových o 0,25 členů. Tab.18 Struktura jednotlivých typů domácností v % podle počtu členů Bytové domácnosti Hospodařící domácnosti Cenzové domácnosti z toho úplné rodiny Domácnosti 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 59,5 48,3 v tom počet členů: 1 22,3 25,6 26,8 33,3 27,1 32,9 x x 2 27,9 29,6 28,4 29,8 29,1 31,0 20,5 18,5 3 19,9 20,4 19,1 18,6 19,2 19,0 15,5 14,0 4 20,6 16,7 18,7 13,9 18,3 13,5 17,5 12,5 5 6,6 5,1 5,3 3,3 5,0 2,9 4,8 2,7 6 a více 2,7 2,6 1,7 1,1 1,4 0,8 1,3 0,7 SLDB 2001 OKRES KARLOVY VARY 25

26 Nízká průměrná velikost bytových, hospodařících i cenzových domácností byla způsobena především vysokým podílem domácností jednotlivců: z úhrnu bytových domácností na ně připadlo 37,7 %, z úhrnu hospodařících domácností 33,3 % a z úhrnu cenzových domácností 32,9 %. Ve všech třech případech jsou to podstatně vyšší podíly než byly zjištěny v roce Cenzové domácnosti Cenzové domácnosti mají v průměru 2,25 členů. Porovnání úplných a neúplných rodin ukazuje velké zhoršení stavu počtu neúplných rodin, jak s dětmi, tak i bez dětí. Úplné rodiny měly v době sčítání průměrně 3,04 členů, z toho se závislými dětmi 3,85. Neúplné rodiny měly v průměru 2,46 členů, z toho se závislými dětmi 2,61 členů. Složení domácností podle počtu členů domácností se proti roku 1991 zvýšilo pouze u domácností s jedním členem o 5,8 % a se dvěma členy o 1,9 %. U ostatních domácností se třemi a více členy se počet domácností snížil. Tab.19 Základní údaje o cenzových domácnostech Cenzové domácnosti bez závislých dětí úplné rodiny se závislými dětmi v tom neúplné rodiny bez závislých dětí se závislými dětmi vícečlenné nerodinné domácnosti domácnosti jednotlivců Průměrný počet členů cenzových domácností ,95 v % 100,0 39,5 33,6 5,4 4,9 0,7 16,0 x ,64 v % 100,0 31,6 32,5 4,4 5,6 1,0 24,9 x ,50 v % 100,0 27,2 32,3 5,0 8,1 0,3 27,1 x ,25 v % 100,0 27,2 21,2 6,2 10,1 2,4 32,9 x Přírůstek (úbytek) v období ,25 v % 10,0 9,9-27,9 36,0 37,1 788,4 33,7 x 3.3 Vybavení bytových domácností V rámci sčítání bylo zjišťováno také vybavení domácností předměty dlouhodobého používání a rekreační možnosti domácností. Vybavení se zjišťovalo u bytových domácností otázkou, zda domácnost vybavení má nebo nemá, a to bez zřetele k počtu určitých předmětů. Počty domácností s určitým vybavením proto nelze ztotožňovat s počty používaných předmětů. Výsledky sčítání potvrdily vysoký stupeň vybavení domácností. Při sčítání roku 2001 bylo zjišťováno jiné vybavení domácností než v roce 1991 (například osobní počítače, telefony - pevné linky i mobilní telefony). Osobní počítač vlastnilo v roce ,8 % bytových domácností a osobní automobil mělo v době sčítání 47,5 % bytových domácností, což je proti roku 1991 o 6,6 bodu více. Rekreační objekt mělo 18,8 % domácností, před deseti lety jen 13,1 %. Tab.20 Vybavení bytových domácností ve městech a v ostatních obcích Podíl domácností v % vybavených osobním automobilem z toho 2 a více pevnou linkou telefonem pouze mobilním pevnou linkou i mobilním možností užívat rekreační objekt osobním počítačem z toho s připojením na internet Celkem 47,5 6,2 43,2 11,3 25,4 18,8 13,8 6,4 v tom města: Karlovy Vary 45,1 5,5 46,0 8,8 29,5 24,3 16,4 7,9 Ostrov 45,2 5,1 40,7 14,2 24,1 17,7 13,1 5,7 ostatní obce 51,3 7,4 40,5 13,3 20,9 12,4 10,9 4,6 26 SLDB 2001 OKRES KARLOVY VARY

27 4. Domy a byty 4.1 Vývoj domovního fondu V okrese Karlovy Vary činil domovní fond v době sčítání roku domů. Porovnáme-li jednotlivá sčítání uplynulých třiceti let, můžeme posoudit, jak se postupně domovní fond v okrese Karlovy Vary vyvíjel. V období let došlo u počtu domů k mírnému nárůstu, od roku 1980 do roku 1991 došlo naopak ke snížení o domů a v období od sčítání v roce 1991 do sčítání roku 2001 došlo opět k nárůstu celkového počtu domů, a to o domů. Za období přibylo 767 trvale obydlených domů. Rodinných domů přibylo a naopak u bytových domů došlo ke snížení o 559. K nárůstu počtu trvale obydlených domů došlo zejména v menších obcích, např. v obci Dalovice, Kolová, Kyselka, Merklín, Pernink, Sadov, a to převážně díky výstavbě rodinných domků. I ve městech se projevil nárůst počtu trvale obydlených domů. Nejvíce trvale obydlených domů bylo v okresním městě Karlovy Vary (29,3 %), dále následovala města Nejdek (7,9 %), Ostrov (9,1 %) a Teplá (4,1 %). Tab.21 Základní údaje o domovním fondu Trvale obydlené domy rodinné domy z toho bytové domy Trvale obydlené byty z toho v domech rodinných bytových na 1 trvale obydlený dům Průměrný počet bytů z toho na 1 dům rodinný bytový ,68 1,10 6, ,03 1,16 7, ,24 1,11 7, ,20 1,16 9,00 Přírůstek (úbytek) v období ,21-0,05 0,75 v % -3,1-0,4-2,4 3,7-5,3 7,9 x x x ,04 0,05 1,14 v % 5,5 13,0-12,8 4,2 18,2-0,2 x x x Neobydlených domů bylo v okrese 2 052, tj. o 255 domů více než v roce Z toho 810 domů sloužilo k rekreaci, což byl největší důvod neobydlenosti. Druhé místo zaujal tzv. jiný a nezjištěný důvod (21,0 %), dalšími zjištěnými důvody byly: dům obydlen přechodně (11,6 %), dům nezpůsobilý k bydlení (11,0 %) a na pátém místě přestavba domu (9,9 %). 4.2 Charakteristika trvale obydlených domů Ve složení domovního fondu podle vlastníků došlo v porovnání s rokem 1991 k podstatným změnám. Na prvním místě bylo vlastnictví soukromé fyzické osoby (69,8 %), dále pak kombinace vlastníků (11,6 %) a až na třetím místě obec, stát (11,4 %). Tab.22 Struktura trvale obydlených domů podle stáří v roce 2001 Trvale obydlené domy z toho podíl v % postavených (rekonstruovaných) v období do roku Průměrné stáří domů v letech Celkem ,4 27,0 26,8 9,5 10,4 56,7 v tom města: Karlovy Vary ,8 26,4 27,4 8,4 11,1 56,1 Ostrov ,7 9,0 63,2 6,6 10,3 45,1 ostatní obce ,4 29,8 21,2 10,4 10,0 59,4 SLDB 2001 OKRES KARLOVY VARY 27

28 Při sčítání v roce 2001 bylo v okrese Karlovy Vary trvale obydlených domů. Na jeden trvale obydlený dům připadlo v průměru 3,20 trvale obydlených bytů. Průměrná velikost rodinných domů činila v roce 2001 v úhrnu 1,16 bytu, při sčítání v roce 1991 byla průměrná velikost 1,11 bytu. U bytových domů byl v roce 2001 průměrný počet trvale obydlených bytů 9,00 na jeden trvale obydlený dům, v roce 1991 činil průměr 7,86 bytů. Hlavním materiálem nosných zdí trvale obydlených domů jsou cihly, tvárnice, cihlové bloky (42,1 %). Na druhém místě je kombinace kámen a cihly (38,1 %) a na třetím stěnové panely (10,1 %). Tab.23 Struktura trvale obydlených domů podle materiálu nosných zdí Trvale obydlené domy cihly, tvárnice, cihlové bloky z toho materiál nosných zdí počet podíl v % stěnové panely cihly, tvárnice, cihlové bloky stěnové panely Celkem ,1 10,1 v tom města: Karlovy Vary ,4 13,6 Ostrov ,9 18,5 ostatní obce ,7 7,2 Na zlepšení technického vybavení trvale obydlených domů se podílela výstavba nových domů a demolice starých a méně vybavených domů. U všech ukazatelů technické vybavenosti domů podíl proti roku 1991 vzrostl. Pouze u domů bez vodovodu, s žumpou, bez kanalizace a bez plynu došlo k poklesu, což je důkaz zlepšení technického vybavení trvale obydlených domů. Nejvyšší nárůst byl zaznamenán u podílu domů se zavedeným plynem ze sítě a přípojkou na kanalizaci. Tab.24 Charakteristika a technické vybavení trvale obydlených domů ve vybraných městech Podíl domů v % postavených ze stěnových panelů s 1-2 nadzemními podlažími Průměrné stáří trvale obydlených domů Podíl trvale obydlených domů v % s vybavením plynem vodovodem připojením na veřejnou kanalizační síť ústředním, dálkovým topením Celkem 10,1 70,3 56,7 45,6 98,1 61,0 74,5 v tom města: Karlovy Vary 13,6 46,1 56,1 76,2 99,2 87,9 68,0 Ostrov 18,5 51,5 45,1 50,6 98,7 76,6 90,6 ostatní obce 7,2 84,6. 30,3 97,4 45,8 75,2 4.3 Vývoj bytového fondu V době sčítání měl okres Karlovy Vary bytů, tj. o bytů více (o 5,9 %) než v roce Celkový vývoj počtu bytů má od roku 1970 vzrůstající tendenci. Fond trvale obydlených bytů vzrostl od minulého sčítání o bytů. Také počet neobydlených bytů vzrostl (o 993). V trvale obydlených domech bylo o 795, tj. o 60,4 % neobydlených bytů více než při předcházejícím sčítání. V neobydlených domech počet neobydlených bytů rovněž vzrostl, a to o 9,8 %. Na celkovém počtu neobydlených bytů v trvale obydlených domech se byty v rodinných domcích podílely 14,5 %, v bytových domech 82,7 % a v ostatních budovách 2,7 %. Nejčastější příčinou neobydlenosti bytů byla tzv. přechodná obydlenost (946 případů), rekreační účel (855 případů) a jiné a nezjištěné důvody (1 318 případů). 28 SLDB 2001 OKRES KARLOVY VARY

29 Vysoký podíl neobydlených bytů je převážně ve městech. Jedná se o byty, které nejsou z hlediska sčítání trvale obydleny a přesto v nich někdo bydlí, tzv. přechodně obydlené byty. Největší podíl přechodně obydlených bytů z celkového počtu neobydlených bytů byl v obcích Kolová (32,43 %), Březová (31,20 %), Žlutice (30,97 %), Ostrov (30,86 %), Otovice (30,43 %) a v okresním městě Karlovy Vary činil tento podíl 28,54 %. Ve venkovských obcích vzrostl počet neobydlených bytů sloužících k rekreaci. Tab.25 Základní údaje o bytovém fondu Byty Trvale obydlené byty 1) Neobydlené byty v tom v domech obytná trvale obydlených neobydlených plocha v tis. m 2 V trvale obydlených bytech počet místností nad 8 m 2 bydlících obyvatel 2) cenzových domácností Přírůstek (úbytek) v období v % 2,6 3,7-10,7 19,5-23,3 7,3 8,2-4,8 0, v % 5,9 4,2 29,7 60,4 9,8 10,5 4,7-1,7 8,6 1) v roce 1961 údaje bez Chyše, údaje zahrnuty pouze v trvale obydlených domech 2) v letech 1961 a 1970 včetně osob s přechodným pobytem v bytech Čistý přírůstek trvale obydlených bytů činil od sčítání v roce bytů. Nejvyšší přírůstky trvale obydlených bytů byly zjištěny ve městě Ostrov (405 bytů), v okresním městě Karlovy Vary (278 bytů) a ve městě Nová Role (176 bytů). Naopak k úbytku došlo ve městě Bečov nad Teplou o 12 bytů a další mírné úbytky byly zaznamenány v některých menších obcích. 4.4 Charakteristika trvale obydlených bytů Ve složení bytového fondu podle vlastníků došlo v porovnání s rokem 1991 k podstatným změnám. Na prvním místě byla kombinace vlastníků (32,4 %), dále pak vlastnictví soukromé fyzické osoby ( 29,2 %) a na třetím místě vlastnictví obce a státu (26,2 %). Průměrné stáří bytového fondu se v porovnání s předchozím sčítáním snížilo. Největší podíl bytového fondu (31,4 %) představují byty postavené nebo rekonstruované v období Tab.26 Struktura trvale obydlených bytů podle stáří domu v % ve městech a ostatních obcích Trvale Podíl bytů v % s obdobím výstavby (rekonstrukce) domu obydlené byty do roku Celkem ,1 15,6 31,4 28,5 6,6 v tom města: Karlovy Vary ,3 15,8 24,1 33,8 5,3 Ostrov ,3 2,6 67,0 19,2 8,7 ostatní obce ,6 20,1 26,8 25,4 7,6 Dle právního důvodu užívání bytu bylo v roce 2001 nejvíce bytů nájemních, a to 36,7 % z trvale obydlených bytů. Dále následovaly byty v osobním vlastnictví (26,8 %) a byty ve vlastním domě (20,7 %). Proti roku 1991 došlo u bytů nájemních k úbytku o 25,5 %, u bytů v osobním vlastnictví a bytů ve vlastním domě došlo k výraznému nárůstu. SLDB 2001 OKRES KARLOVY VARY 29

30 Změny bytového fondu se promítly i do velikostní struktury trvale obydlených bytů. V celkovém úhrnu má okres Karlovy Vary nejvíce trvale obydlených bytů se dvěma pokoji. Proti roku 1991 to je ovšem úbytek o 31 trvale obydlených bytů. Nárůst byl proti tomu zaznamenán podle počtu pokojů u všech ostatních velikostí. V bytových domech převažovaly byty se dvěma pokoji, v rodinných domech se třemi pokoji. Vedle zvýšení velikosti bytů podstatně vzrostla také úroveň bydlení. Ke zlepšení došlo u technického vybavení bytů, což se příznivě odrazilo ve struktuře bytového fondu. Od sčítání v roce 1991 výrazně vzrostl podíl bytů I. kategorie o 17,8 bodu. Naopak ubylo bytů II. kategorie o 13,4 bodu, III. kategorie o 1,8 bodu a IV. kategorie o 3,1 bodu. Tab.27 Technické vybavení trvale obydlených bytů ve městech a v ostatních obcích Podíl trvale obydlených bytů s vybavením v % plyn zaveden do bytu vodovod v bytě přípojení na veřejnou kanalizační síť ústřední, etážové topení vlastní koupelna, sprchový kout vlastní splachovací záchod teplá voda ze zdroje mimo dům Celkem 66,3 99,1 84,5 82,8 95,8 96,4 49,6 v tom města: Karlovy Vary 83,5 99,5 96,4 79,2 96,0 96,9 53,3 Ostrov 67,2 99,6 94,3 96,8 98,6 98,9 85,9 ostatní obce 44,6 98,3 66,0 82,0 94,5 94,9 31,1 Bytový standard se v okrese Karlovy Vary zvýšil, a to jak v rodinných domcích, tak v bytových domech. V roce 1991 představovaly byty I. kategorie v rodinných domcích 49,8 %, v roce 2001 to bylo již 80,5 %. Bytů II. kategorie bylo v roce ,5 %, v roce 2001 už jen 12,4 %. Počet bytů III. a IV. kategorie poklesl z 13,7 % na 6 % bytů. V bytových domech vzrostl podíl bytů I. kategorie proti roku 1991 o 14,6 bodu. U ostatních kategorií došlo k výraznému poklesu. V okresním městě Karlovy Vary je podíl bytů I. a II. kategorie 97,3 % (okres 96,6 %), u bytů III. a IV. kategorie jsou podíly rovněž nižší než okresní průměr. Jedním z prvků, který určuje kvalitu bydlení je zavedení vodovodu do bytu. V době sčítání roku 2001 mělo vodovod v bytě zavedeno 99,1 % bytů okresu Karlovy Vary. Proti minulému sčítání v roce 1991 se zvýšil podíl bytů s vlastním WC, jímž bylo vybaveno 96,4 % trvale obydlených bytů, ke zvýšení došlo též u podílu trvale obydlených bytů s vybavením vlastní koupelnou nebo sprchovým koutem (95,8 % bytů). Za posledních deset let přibylo v okrese Karlovy Vary bytů s ústředním nebo etážovým topením. Podíl těchto bytů představuje 82,8 % z celkového bytového fondu. Největší vybavenost bytů má město Ostrov, které však bylo již v 50. letech budováno jako moderní město s vysokým standardem. Ke zvýšení úrovně vybavení bytů dochází i v ostatních městech a obcích okresu. 4.5 Úroveň bydlení V období posledních deseti let se v okrese Karlovy Vary zvýšila úroveň bydlení. V období let působily na úroveň bydlení v okrese tyto faktory: nárůst počtu obydlených bytů (o 4,2 %), nárůst počtu obytných místností s plochou 8 m 2 a větší (o 4,7 %), zvětšení obytné plochy (o 10,5 %) a nárůst počtu cenzových domácností (o 10 %). Průměrný počet osob bydlících v bytech na 1 byt se snížil o 0,15 osob a na jednu obytnou místnost o 0,07 osob. Průměrná obytná plocha na 1 obyvatele vzrostla o 1,9 m 2. Soužití cenzových domácností v jednom bytě lze charakterizovat ukazatelem podílu těchto domácností na 100 bytů. V roce 2001 dosáhl tento ukazatel hodnoty 115 proti 109 v roce Ve srovnání s rokem 1991 došlo k výraznému zlepšení plošného standardu bydlení na jednu bydlící osobu. Ke zlepšení došlo i u podílu cenzových domácností na 100 trvale obydlených bytů, což bylo způsobeno zvýšením počtu domácností jednotlivců bydlících ve vlastním bytě. K největšímu zvýšení průměrné obytné plochy na osobu došlo stejně jako u předcházejícího sčítání v rodinných domcích, kde jsou byty v průměru prostornější a s více obytnými místnostmi, než byty v bytových domech. 30 SLDB 2001 OKRES KARLOVY VARY

31 Tab.28 Charakteristika trvale obydlených bytů a úrovně bydlení ve městech a ostatních obcích Obytná plocha v m 2 na 1 byt Obytných místností nad 8 m 2 na 1 byt Obytná plocha v m 2 na 1 osobu Počet osob na 1 obytnou místnost Celkem 42,7 45,8 2,47 2,50 15,8 17,7 1,10 1,03 v tom města: Karlovy Vary 40,6 43,2 2,33 2,37 15,8 18,0 1,10 1,01 Ostrov 39,0 40,6 2,31 2,33 14,1 16,0 1,20 1,09 ostatní obce 46,9 50,2 2,70 2,70 16,4 18,1 1,06 1,03 Rozdílnou velikost plochy bytů zaznamenáváme u měst i ostatních obcí. Největší obytnou plochu na osobu měly obce Smolné Pece (27,6 m 2 ), Teplička (26,8 m 2 ), Krásný Les (24,9 m 2 ), Mírová (24,5 m 2 ) a Nové Hamry (23,4 m 2 ). Okres Karlovy Vary se velikostí obytné plochy připadající na jeden byt, jednu osobu a rozlohou obytné místnosti 8 m 2 a více na jeden byt řadí na druhé místo v Karlovarském kraji. Struktura trvale obydlených bytů podle stáří domu Karlovy Vary Ostrov do roku SLDB 2001 OKRES KARLOVY VARY 31

32 5. Závěr Výsledky sčítání lidu, domů a bytů umožňují komplexní analýzu rozvoje společnosti. Ukazují na změny počtu a složení obyvatelstva, na vývoj vzdělanosti, ekonomické aktivity a migrace. Významná část je věnována rovněž úrovni bydlení domácností a jejich vybavení předměty dlouhodobého používání a rekreačními možnostmi. Rozbor výsledků sčítání k ukázal, že okres Karlovy Vary je největším okresem v Karlovarském kraji. Výsledky ukazují na úbytek počtu obyvatel, zhoršující se věkovou strukturu a snižující se podíl ekonomicky aktivních osob. Naproti tomu došlo ke zvýšení úrovně školního vzdělání. Pokračující bytovou výstavbou došlo za deset let u trvale obydlených bytů k nárůstu, přesto je okres Karlovy Vary v tomto ukazateli na posledním místě v kraji. Tento stav neplatí pro ukazatel růstu trvale obydlených bytů v rodinných domech, kde byl zaznamenán druhý nejvyšší růst v kraji. Okres Karlovy Vary má nejvyšší stáří trvale obydlených bytů z celého kraje. Novou výstavbou, ale také pokračující modernizací starší bytové zástavby došlo ke zlepšení úrovně bydlení a vybavenosti jednotlivých domácností. Procentuálním vyjádřením vybavenosti trvale obydlených bytů plynem, vodovodem, ústředním topením, koupelnou a splachovacím záchodem je přesto okres Karlovy Vary na posledním místě v kraji. Také relativní kvalitativní ukazatele bydlení jsou v okrese Karlovy Vary na nejnižší úrovni v kraji. Údaje o vybavenosti domácností předměty dlouhodobého používání jsou v naší prezentaci značně podhodnocené, neboť řada domácností odmítla zjišťované údaje uvést. Přesto okres Karlovy Vary vykazuje nejvyšší podíl domácností vybavených jedním osobním automobilem, pevnou telefonní linkou a vlastnictvím kombinace pevné telefonní linky a mobilního telefonu. Také u vybavení domácností osobním počítačem a PC s napojením na internet zaujímá okres Karlovy Vary první místo v kraji. Na publikace rozborů výsledků sčítání lidu, domů a bytů 2001 za jednotlivé okresy Karlovarského kraje bude navazovat publikace rozboru za Karlovarský kraj. Její významnou částí bude srovnání základních ukazatelů a jejich vývoje za jednotlivé okresy. 32 SLDB 2001 OKRES KARLOVY VARY

33 GRAFICKÁ ČÁST SLDB 2001 OKRES KARLOVY VARY 33

34 34 SLDB 2001 OKRES KARLOVY VARY

35 česká 89,22% Složení obyvatel podle národností v okrese Karlovy Vary slovenská 3,92% německá 2,40% nezjištěno 1,47% ostatní 2,85% moravská 0,14% slezská 0,01% romská 0,11% polská 0,12% ruská 0,30% ukrajinská 0,38% řecká 0,01% maďarská 0,44% rumunská 0,01% vietnamská 0,90% ostatní 0,55% Počet obyvatel Počet obyvatel v letech 1961 až 2001 v okrese Karlovy Vary a okresním městě Karlovy Vary okres Karlovy Vary Karlovy Vary SLDB 2001 OKRES KARLOVY VARY 35

36 Složení obyvatel podle věku v okrese Karlovy Vary v letech 1991 a ,49% 20,80% 18,30% 15,86% 62,70% 65,84% 0-14 let let 60 a více let Složení obyvatel podle rodinného stavu v okrese Karlovy Vary v letech 1991 a ,06% 10,28% 0,11% 21,60% 8,68% 0,55% 27,14% 12,95% 58,95% 50,68% svobodní ženatí/ vdané rozvedení ovdovělí nezjištěno 36 SLDB 2001 OKRES KARLOVY VARY

37 Složení obyvatel podle náboženského vyznání v České republice a okrese Karlovy Vary v letech 1991 a ,68% 51,39% 6,08% 73,42% ČR 16,20% 39,90% 31,93% 20,50% 32,13% 8,81% ČR 59,06% 43,90% bez vyznání věřící nezjištěno SLDB 2001 OKRES KARLOVY VARY 37

38 Složení obyvatel podle náboženského vyznání v okrese Karlovy Vary nezjištěno 8,81% ČR OKRES 6,08% 20,50% 73,42% bez vyznání 59,06% Bratrská jednota baptistů 0,39% věřící 32,13% Církev Adventistů sedmého dne 0,37% Českobratrská církev evangelická 5,42% ostatní a nepřesně určené 7,93% Církev bratrská 0,34% Církev československá husitská 2,55% Církev řeckokatolická 1,00% Ostatní 10,41% Evangelická církev augsburského vyznání v ČR 0,17% Federace židovských obcí 0,17% Křesťanské sbory 0,24% Církev římskokatolická 82,99% nebo G7 Náboženská společnost Svědkové Jehovovi 2,55% Pravoslavná církev v českých zemích 2,63% 38 SLDB 2001 OKRES KARLOVY VARY

39 Složení obyvatel starších 15 let podle pohlaví a dosaženého vzdělání v okrese Karlovy Vary v letech 1991 a 2001 ženy muži ženy muži 0% 20% 40% 60% 80% 100% základní a neukončené vzdělání úplné střední s maturitou vysokoškolské vyuč. a střední odborné bez maturity vyšší odborné a nástavbové bez vzdělání a nezjištěno Podíl osob s vysokoškolským vzděláním v České republice a okrese Karlovy Vary 9,0 v % 8,90 8,0 7,0 7,16 6,0 5,0 4,0 3,0 2,0 1,0 2,00 2,20 3,00 3,40 4,00 5,00 5,60 6,60 0, Rok sčítání ČR okres SLDB 2001 OKRES KARLOVY VARY 39

40 40 SLDB 2001 OKRES KARLOVY VARY

41 Věk Nezaměstnaní podle pohlaví a věkových skupin v okrese Karlovy Vary muži ženy Osoby SLDB 2001 OKRES KARLOVY VARY 41

42 42 SLDB 2001 OKRES KARLOVY VARY

43 Struktura domácností v České republice a okrese Karlovy Vary Česká republika Karlovy Vary 29,88% 32,92% 1,98% 54,64% 2,41% 48,36% 13,50% 16,31% úplné rodiny neúplné rodiny vícečlenné nerodinné domácnosti domácnosti jednotlivců Struktura domácností v letech 1970 až 2001 v okrese Karlovy Vary 2, ,36 16,30 32,90 0, ,50 13,10 27,60 0, ,40 10,00 24,90 0, ,10 10,30 16,00 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% úplné rodiny neúplné rodiny vícečlenné nerodinné domácnosti domácnosti jednotlivců SLDB 2001 OKRES KARLOVY VARY 43

44 Cenzové rodinné domácnosti podle počtu závislých dětí v okrese Karlovy Vary v letech 1991 a Počet rodinných domácností a více Počet závislých dětí 44 SLDB 2001 OKRES KARLOVY VARY

45 Rok Trvale obydlené domy v okrese Karlovy Vary v letech 1991 a rodinné domy bytové domy ostatní domy Rok Trvale obydlené domy v letech 1970 až 2001 v okrese Karlovy Vary a okresním městě Karlovy Vary město Karlovy Vary okres Karlovy Vary SLDB 2001 OKRES KARLOVY VARY 45

46 Neobydlené byty podle důvodu neobydlenosti v okrese Karlovy Vary jiný důvod vč. nezjištěno 30,40% změna uživatele 2,95% ostatní 8% přestavba bytu 9,78% dosud neobydlen po kolaudaci 3,44% slouží k rekreaci 19,72% pozůstalostní nebo soudní řízení 3,41% byt obydlen přechodně 21,82% nezpůsobilý k bydlení 8,47% 46 SLDB 2001 OKRES KARLOVY VARY

47 Počet osob na 1 trvale obydlený byt v letech 1961 až 2001 v okrese Karlovy Vary 4,00 3,50 3,00 3,30 3,20 2,90 2,80 2,60 2,50 2,00 1,50 1,00 3,46 3,19 2,98 2,71 2,60 okres ČR 0,50 0, Rok Bytový fond podle jednotlivých typů domů v okrese Karlovy Vary v letech 1991 a Byty v trvale obydlených domech rodinné domy bytové domy ostatní domy SLDB 2001 OKRES KARLOVY VARY 47

48 Byty podle kategorie a velikosti v okrese Karlovy Vary kategorie I. II. III. IV obytná místnost 2 pokoje 3 pokoje 4 pokoje 5 pokojů a více 48 SLDB 2001 OKRES KARLOVY VARY

49 SLDB 2001 OKRES KARLOVY VARY 49

50 50 SLDB 2001 OKRES KARLOVY VARY

51 SLDB 2001 OKRES KARLOVY VARY 51

52 52 SLDB 2001 OKRES KARLOVY VARY