Svìtové dìdictví UNESCO

Transkript

1 Svìtové dìdictví UNESCO BANSKÁ ŠTIAVNICA Lumír Pecold, Vladimír Tkáè Internet Geographic Magazine

2

3 Slovensko BANSKÁ ŠTIAVNICA SK STØEDNÍ SLOVENSKO Historické jádro Banské Štiavnice bylo zahrnuto do svìtového seznamu World Heritage UNESCO spolu s technickými památkami blízkého okolí v roce 993. Nejstarší a nejvýznamnìjší báòské mìsto Slovenska, které dosáhlo v 8. století nejvìtší tìžby støíbra v celé Evropì. Poprvé na svìtì zde bylo v místních dolech využito støelného prachu pro mírové úèely. Ve mìstì byla také otevøena nejstarší technická vysoká škola na svìtì. Území dnešního mìsta bylo osídleno už v neolitu. První písemné zprávy pocházejí ovšem až z poèátku 2. století. Malá hornická osada se rychle rozrostla ve výstavné mìsto. Není pøesnì známo, kdy Banská Štiavnica získala mìstská privilegia, ale bylo to zcela jistì do poloviny 3. století. Základ rozvoje mìsta tvoøila bohatá ložiska støíbrných, zlatých a jiných rud. V první polovinì 3. století pøišli podle dochovaných písemných zpráv do mìsta nìmeètí horníci. Ti pøinesli novou techniku dolování, která jim pomáhala k lepším výsledkùm. Již koncem 3. století se zde produkovalo okolo kilogramù støíbra roènì. Ve støedovìku patøila Banská Štiavnica mezi nejvýznamnìjší evropská støediska hornictví a byla druhým nejvìtším mìstem v Uhersku. Vzdálenost dvou románských kostelù, farního ve støedu mìsta a dominikánského na jeho spodním okraji, svìdèí o tom, že Banská Štiavnica byla už ve svých zaèátcích velmi velkoryse založena a nespornì už tehdy byla jedním z nejvìtších mìst tehdejšího Uherska. Souèasné staré mìsto je malebnì rozloženo v centru chránìné krajinné oblasti Štiavnických vrchù. Pùvodnì pravdìpodobnì døevìná obydlí záhy vystøídaly bytelné kamenné domy. Ve mìstì se nacházejí desítky tìchto staveb, z nichž SK/

4 vìtšina tvoøí mìstskou památkovou rezervaci. Velká hospodáøská produktivita dolù ve 4. a 5. století umožnila výstavbu mnoha honosných kamenných domù a mìsto tak dostalo pevnou architektonickou kostru. Doby rozkvìtu støídala období úpadku. Objev Ameriky a pøíliv zámoøského zlata a støíbra srazil cenu domácích drahých kovù. Snižovaly se mzdy a životní podmínky havíøù se zhoršovaly natolik, že vedly k rozsáhlým vzpourám. Ty byly potlaèeny, ale Banské Štiavnici hrozilo vzápìtí další nebezpeèí. V bitvì u Moháèe padl uherský a èeský král v jedné osobì, zahynuli pøední velmožové a biskupové. Tureckým vojskùm Banská Štiavnica. Hornické muzeum v pøírodì (Banské múzeum v prírode). 2. Nový zámek. 3. Piarská brána. 4. Klopaèka. 5. Belházyho dùm. 6. Radnice. 7. Kostel sv. Kateøiny. 8. Sousoší sv. Trojice. 9. Kammerhof. 0. Kostel Nanebevzetí P. Marie.. Botanická zahrada. 2. Starý zámek. 3. Galerie Jozefa Kollára. 4. Kostel P. Marie Snìžné. 5. Evangelický kostel. 6. Amfiteátr. 7. Radnièní námìstí. 8. Námìstí Sv. Trojice. SK/2

5 už nestálo témìø nic v cestì. Dobývali jeden opìrný bod za druhým. Mìš ané Banské Štiavnice vystrašení zprávami o tureckých ukrutnostech vystavìli kolem mìsta moderní fortifikaèní stavby. V hrùze pøed tureckým plenìním a ve velké èasové tísni strhli dokonce klenby farního kostela Panny Marie a pøestavìli ho na mohutnou pevnost. Bývalá støední loï chrámu se zmìnila na nádvoøí, nároží byla zesílena baštami. Také pùvodní hradební zdi kolem kostela byly zesíleny a zpevnìny. V souèasnosti je tato mohutná stavba zvaná Starý zámek jednou z dominant stojících nad mìstem. Opevòovací práce tu trvaly tøináct let, ale posléze se ukázalo, že tato pevnost samotná nemùže zajistit ochranu mìsta, které je postavené v tak èlenitém terénu. Prudké srázy okolních kopcù tvoøily jeho pøirozenou ochranu, a tak nebylo nutné chránit ho vìncem hradeb, jak tehdy bylo zvykem. Bylo ale nutné zatarasit pøístupové cesty vedoucí do støedu mìsta. Italský inženýr Ferrabosco vypracoval pro Banskou Štiavnici podrobné plány obrany. Podle nich postavili v roce 554 nejdøíve Piarskou bránu a v dalších tøiceti letech další ètyøi brány, které se ale do dnešních èasù nedochovaly. V letech postavili na vrchu Frauenberg novou pevnost, která byla pozdìji nazvána Nový zámek. Mohutná hranolovitá a strohá stavba s oblými rohovými vìžemi se tyèí nad mìstem dodnes. Ze všech obranných staveb se dochoval pouze Nový a Starý zámek spoleènì s Piarskou bránou. Zatímco život ve mìstì v 6. století ztrpèovala stálá hrozba tureckého nájezdu, ve století sedmnáctém to byly události kolem šlechtických protihabsburských povstání. Vojska Bocskaye, Rákócziho, Bethlena a Thökölyho støídala tažení císaøských vojsk. Všichni byli laèní jen po zlatì a støíbøe. Poplatky vyèerpávaly mìstskou pokladnu i mìšce mìš anù. Nepokoje a válèení pùsobilo také neblaze na hospodáøský rozvoj mìsta. Úpadek pak završila voda, která koncem 7. století zalila témìø všechny šachty. Klopaèka SK/3

6 Slovenské banské múzeum vlastní mimo jiné také zcela ojedinìlou a zachovalou dokumentaci první továrny na výrobu pletených dùlních lan na svìtì. Expozice Nového zámku pøedstavuje interiéry stanù tureckých velitelù, plastickou mapu tažení Turkù na Vídeò a na Slovensko, sedmihlavòové dìlo zvané»organ«a další ojedinìlé exponáty z doby nájezdù tureckých vojsk do støední Evropy. Unikátní vodosloupcový tìžní stroj šachty Lill z roku 88, pohánìný tlakem vody, fungoval v hloubce 200 metrù až do roku 960. Dnes je ke spatøení v muzeu. Krizi dolování prolomila až dùmyslná technická zaøízení a mechanismy na èerpání spodní vody pocházející pøedevším od M. K. Hella a J. K. Hella. Okolo mìsta byla vybudována øada malých pøehrad zvaných»tajchy«. Voda z tìchto nádrží pohánìla èerpadla a další stroje. O novou techniku na dobývání rud se zasloužili pøedevším pánové J. E. Fischer z Erlachu, F. A. Mayer a S. Mikovíni. V dolech se zaèaly razit nové štoly a na povrchu zaèaly pracovat první parní stroje. Ze dne na den se zvyšovala tìžba i pøíjmy majitelù dolù. Stoupající prosperita tìžby mìla vliv nejen na rozvoj techniky, ale také na výchovu mladých technických sil. Tak v Banské Štiavnici byla již v roce 735 založena první báòská škola na svìtì. V roce 770 Marie Terezie školu povýšila na akademii. Na této škole se kladl znaèný dùraz nejen na tìžbu rud, ale také na správné využívání lesù. Ty byly úzce spjaty jak s dolováním, tak s tavením rud. Po necelých padesáti letech se tento obor osamostatnil, když císaø František I. zøídil v Banské Štiavnici lesnickou akademii. Ve druhé polovinì 8. století podnítila hospodáøská prosperita další rùst mìsta. Renesanèní obytné domy, veøejné budovy a obranné stavby spolu se staršími románskými a gotickými stavbami zùstaly základem mìsta, ale byly mnohde pøestavìny, dostaly novou barokní podobu a objevily se i nové stavby. Barokní umìní tak zanechalo v Banské Štiavnici nesmazatelné stopy a velké množství pùsobivých architektonických i výtvarných dìl. Novou helmou byla ozdobena brána Starého zámku, radnice dostala vìžièku s bohatì èlenìnou bání, Piarská brána byla baroknì upravena zvenku. Nejvýznamnìjší barokní stavbou se stala Kalvárie postavená jezuity v letech na kopci severnì od mìsta. Neobvyklý charakter Banské Štiavnice je dán jeho urbanistickou strukturou, kdy se už od poèátku museli stavitelé bezprostøednì vyrovnat s daným prostøedím. Èlenitá horská krajina a historická architektura zde tvoøí vzácný soulad, který se udržuje od støedovìku až dodnes. V centru mìsta stojí vedle sebe kostel sv. Kateøiny a radnice. Radnici vévodí vìž se zvonem a hodinami. Hodiny na vìži ukazují èas obrácenì velká ruèièka ukazuje hodiny a malá minuty. Radniènímu interiéru pak vévodí zasedací síò zdobená stropní freskou mladé ženy sym-bolem spravedlnosti. Na pøilehlém námìstí Sv. Trojice stojí stejnojmenné barokní sousoší D. Stanettiho. Bylo vìnováno památce velké morové epidemie. Ve tøech domech na námìstí je umístìna Galerie J. Kollára. V sousedství SK/4

7 pak stojí budova bývalého báòského soudu Berggericht, dnes muzeum s expozicí minerálù, a ještì dále pak evangelické lyceum, v nìmž pùsobila øada slavných slovenských osobností. Na jihu mìsta èní proti obloze mohutný Nový zámek. Za pozornost jistì stojí vìžovitá budova zvaná»klopaèka«, z níž klepáním na døevìnou desku svolávali horníky do práce. Ještì jižnìji, v sousedství jezera Klinger, se nachází areál báòského skanzenu, kde je možné navštívit i banskoštiavnické podzemí. Jihozápadnì od centra stojí Belházyho dùm s pozoruhodným arkýøem, který patøí k nejkrásnìjším renesanèním objektùm Banské Štiavnice. Ve mìstì se dochovala také øada dalších zajímavých, pøedevším církevních staveb a kostelù. KOMORSKÝ DVOR (KAMMERHOF), SLOVENSKÉ BANSKÉ MÚZEUM Expozice slovenské báòské techniky Nejvìtší komplex budov v Banské Štiavnici. Už od 3. století v tìchto místech sídlila Báòská komora, která od jednotlivých tìžaøù vykupovala zlato a støíbro, zkoušela je a èistila od pøímìsí. Celý komplex tvoøí nìkolik navzájem propojených budov s øadou románských a gotických prvkù, pøestože charakter celé budovy je renesanèní a i v pozdìjších dobách byla mnohokrát pøestavována. Jižní stìna Kammerhofu byla souèástí mìstských hradeb. V zadní èásti stojí dvì renesanèní bašty, od kterých se táhly hradby k Novému zámku. Muzejní expozice podává ucelený pohled na vývoj báòské techniky na Slovensku. BANSKÝ SÚD (BERGGERICHT), SLOVENSKÉ BANSKÉ MÚZEUM Mineralogicko-ložisková expozice Budova Báòského soudu, zvaného také Berggericht, se nachází na ústøedním námìstí Sv. Trojice. Objekt s nejstaršími pùvodními segmenty z poèátku 5. století byl v 6. století renesanènì pøestavìn, v 8. století pak barokizován. Expozice je instalována ve ètyøech místnostech. Úvodní a závìreèná èást obsahuje minerály, které vynikají krásou, barvou nebo vzácností. Ve druhém úseku je v systematické sbírce instalováno 600 minerálù øazených podle chemického složení. Tøetí místnost vyplòuje sbírka z Banské Štiavnice, mìsta patøícího mezi nejvýznamnìjší mineralogická nalezištì na svìtì. Souèástí expozice je èást staré dopravní štoly, která ústí ve dvoøe budovy. GALÉRIA JOZEFA KOLLÁRA Galerie se nachází v centru mìsta ve tøech mìš anských domech z 6. století (Jonášùv, Richterùv a Bošániho). Domy patøily majitelùm dolù a øadí se dnes k nejcennìjším ve mìstì. Témìø dvacet let probíhaly na objektech rekonstrukèní práce. Exteriér: Tøi renesanèní dvou až tøípodlažní domy s gotickými, renesanèními i barokními stavebními prvky a renesanèními portály. Interiér: Galerie nabízí kolekci umìleckých dìl vztahujících se k hornické problematice. Prezentuje nejcennìjší exponáty ze sbírek Slovenského báòského muzea. Zahrnuje ukázky románských kamenických prací, gotiku reprezentují tabulové SK/5

8 malby a plastiky. K nejcennìjším exponátùm patøí zcela jistì gotické sochy sv. Barbory a sv. Kateøiny. Velký význam má kolekce portrétù šlechticù, která odráží dvì stì padesátiletý vývoj portrétní tvorby. Závìr expozice zahrnuje tvorbu umìlcù 20. století. Obsahuje tøi celky vìnované osobnostem malíøù Jaroslava Augusty, Edmunda Gwerka a hlavnì Jozefa Kollára. V Bošániho domì se dochovaly pùvodní pozdnì gotické døevìné a vyøezávané trámové stropy. KOSTOL SV. KATARÍNY Kostel sv. Kateøiny zaèali stavìt koncem 5. století a vysvìcen byl roku 500. Exteriér: Jednolodní chrám s pozdnì gotickou klenbou a øadou postranních kaplí, z nichž každá má jinou klenbu. Vzadu je pøistavena horní pøedsíò a kruhová vìž s toèitým schodištìm vedoucím na chór. Starý zámek V podzemí se nachází krypta s hroby významných obèanù mìsta. Interiér: Pùvodní gotické vybavení kostela se nedochovalo. Pozdnì barokní hlavní oltáø pochází z roku 727, ostatní oltáøe jsou pseudogotické a pseudobarokní. Nejstarší památkou je køíž pravdìpodobnì z konce 5. století, umístìný v boèní pøedsíni. Vzácná je také pozdnì gotická socha Panny Marie byla zhotovena z lipového døeva. Cenná je též bohatì zdobená køtitelnice z kamene. Kostel se nazývá také slovenským, protože zde od roku 658 zaèali kázat slovensky. EVANGELICKÝ KOSTOL Kostel byl postaven v letech podle návrhu známého vídeòského architekta J. S. Thallhera. Ten musel respektovat naøízení císaøe Josefa II. o stavbì protestantských kostelù, a tak vystavìl rozsáhlou barokní budovu s monumentální fasádou sice bez vìže, ale s vysokou kupolí zdobenou pozlaceným køížem. Chrám má uvnitø elipsovitý pùdorys, který vyniká dekorativním uspoøádáním. Pozoruhodné jsou také barokní varhany. STARÝ ZÁMOK Opevnìný komplex na terase vrchu Paradajs nad mìstem. V první polovinì 3. století byla v tìchto místech postavena románská trojlodní bazilika a románská patrová høbitovní kaple. V letech 497 až 55 pøestavìli baziliku na gotický kostel. Záhy nato pøestavìli obyvatelé Banské Štiavnice kostel na pevnost, aby èelili blí- SK/6

9 žícímu se tureckému nebezpeèí. V letech pøemìnili støední loï kostela na otevøené nádvoøí, z presbytáøù, boèních lodí a podvìží vytvoøili uzavøená køídla budovy. Zároveò zesílili vysoké hradební zdi s baštami, které obepínaly pevnost. V areálu Starého zámku je pøístupna expozice architektury, v rámci níž je možno si prohlédnout hradní kapli sv. Michala s kostnicí a pùvodní prostory lapidária. KLOPAÈKA Klopaèka byla pùvodnì sídlem Bratrské pokladnice horníkù z druhé poloviny 7. století. Jde o bílou vìžovitou stavbu s pøedsunutým pøízemním domem. Nahoøe má malou zvonici, zakonèenou korouhví se zkøíženými kladivy. Odtud se ozýval pravidelný klepot døevìného kladiva na zavìšenou døevìnou desku vždy ráno, když svolával horníky do práce, ale slyšet byl také, když provázel horníky na poslední cestì, nebo v dobách hornických slavností. Pøízemní budova pøistavená ke vìži sloužila jako hornické vìzení. V souèasnosti je v Klopaèce muzejní expozice. NOVÝ ZÁMOK Expozice protitureckých bojù na Slovensku Pevnost nazývaná také nìkdy Panenský hrad se rozkládá na návrší nad jihovýchodní èástí mìsta. Je to ètyøhranná stavba se ètyømi nárožními kruhovými baštami. V posledním podlaží je z vyvýšeného ochozu jedineèný pohled na Významná data. neolit - Pravdìpodobnì první osídlení území. 2. století - První písemné zprávy o zdejší osadì. první polovina 3. století - Získání mìstských práv Turci dobyli Bìlehrad Bitva u Moháèe a porážka uherského vojska Rozsáhlé pustošení jihozápadního Slovenska Turky Turci se zmocnili Budína Turci dobyli Ostøihom Turci dobyli Novohrad a Vyšehrad Vznik mìstského hradu v Banské Štiavnici zvaného Starý zámek Turci dobyli Fi¾akovo Stavba Nového zámku v Banské Štiavnici Turci pustoší obce v bezprostøední blízkosti Banské Štiavnice. Pøedevším obce Antol, Ilija, Sitnianska, Banský Studenec a okolí Krupiny Patnáctiletá válka mezi Habsburky a Turky Povstání Štefana Bocskaye, spojence Turkù První použití støelného prachu k trhacím pracem v podzemí na svìtì Vítìzství uherských vojsk nad Turky v bitvì u Ve¾kých Vozokan Pád nejvìtší protiturecké pevnosti Nové Zámky Vítìzství císaøských vojsk u Levic Porážka Turkù u Vídnì Osvobození Nových Zámkù Vítìzství císaøských vojsk v takzvané druhé bitvì u Moháèe Osvobození Bìlehradu, zažehnání tureckého nebezpeèí Epidemie moru, pøi níž zahynula polovina obyvatel mìsta Vznik Báòské akademie první vysoké technické školy svìta. SK/7

10 celou Banskou Štiavnici a její okolí. Nový zámek vznikl v letech a byl souèástí protitureckého opevnìní. Vìž pùvodnì sloužila jako pozorovatelna a podávala zprávy o blížícím se nebezpeèí. Pozdìji do poloviny 8. století byla skladištìm støelného prachu pro doly. Muzejní expozice pøibližuje historii bojù proti turecké expanzi. Zaèíná vyobrazením vojenských událostí od roku 526 až do druhé poloviny 6. století. Jsou zde vystavena dobová vyobrazení vojenských støetnutí, autentická výzbroj a bohatý archeologický materiál. Ve ètyøech rohových baštách je instalována vojenská strážnice a orientální interiéry stanù tureckých vojevùdcù. Poslednímu poschodí dominuje plastická mapa vojenského tažení sultána Kostel sv. Kateøiny Süleymana I. na Vídeò v roce 529 a mapa tureckých tažení na Slovensko. Zajímavý je plán hranic tureckého panství na Slovensku, vèetnì pevností. KOSTOL PANNY MÁRIE SNEŽNEJ, AREÁL HØBITOVÙ Kostel P. Marie Snìžné stojí na pokraji areálu høbitovù, východnì od Piarské brány. Pùvodní kapli P. Marie Snìžné nechal postavit roku 52 Erasmus Rossel. O padesát let pozdìji byla ke kapli pøistavìna loï a v 8. století barokní vìž. Za 2. svìtové války kostel shoøel a vìž již nebyla obnovena. Jde o pozdnì gotický jednolodní kostel s výtvarnì jedineèným prostorem. Polygonálnì uzavøený presbytáø je zaklenut vzácnou krouženou klenbou. Nejstarším høbitovem Banské Štiavnice je Frauenberský, který leží v sousedství kostela P. Marie Snìžné. Další tøi høbitovy leží severozápadnì u Klopaèky a Piarské brány. Nejvýše z nich je položen jižní høbitov (Pánsky cintorín), na nìmž jsou pochováni významní èinitelé mìsta. V centru stojí bílé pomníky profesorù bývalé akademie. Na sousední høbitov zvaný Lazaret, umístìný na vnitøní stranì mìstského opevnìní, pochovávali obìti morové epidemie. Tøetí, evangelický høbitov obsahuje pomníky významných osobností mìsta. Na svazích Nového zámku leží další tøi høbitovy. Katolický a evangelický (sedlácký) pro evangelíky z okolí mìsta. Tøetí høbitov je židovský a leží na jižní, odlehlé stranì kopce. Má mnoho honosných pomníkù a je ohrazen vysokou zdí. SK/8

11 BANSKÉ MÚZEUM V PRÍRODE Výstavba Báòského muzea v pøírodì zaèala roku 965 v areálu šachty Ondrej, kde se kdysi pracovalo na nejbohatší žíle banskoštiavnického revíru. Ta sahala až do hloubky 433 metrù (v šachtì se dolovalo již koncem 7. století). Areál muzea, které se stále buduje, bude zahrnovat asi 20 hektarù plochy. Postupnì jsou sem pøenášeny ze všech významných hornických center Slovenska nejvzácnìjší objekty spojené s dolováním. V areálu šachty Ondrej jsou pro návštìvníky zpøístupnìny pøedevším stavby se strojním zaøízením z druhé poloviny 9. a první poloviny 20. století. Pozoruhodná je zde napøíklad strojovna s tìžním strojem pocházejícím ze šachty Mária v Banské Štiavnici. Do provozu byl uveden v roce 86 a byl to vlastnì první tìžní a èerpací stroj ve zdejší rudné oblasti, který byl pohánìn parním strojem. U strojovny s tìž-ním strojem ze šachty Žigmund z Banské Štiavnice stojí architektonicky velmi pù-sobivá døevìná tìžní vìž pocházející ze šachty Žofia v Banské Belé (zaèátek 20. století). Zcela unikátní je poslední existující stroj, zkonstruovaný na principu vodosloupcových èerpacích zaøízení, které v polovinì 8. století zaèal stavìt Jozef Karol Hell. Vystavený tìžní stroj pochází ze šachty Lill v Hodruši a byl vyroben v roce 88. Celý areál pochopitelnì nabízí ještì øadu dalších technických exponátù spojených s hornictvím. Zároveò navazuje na podzemní prohlídkovou trasu pøístupnou štolou Bartolomej. Podzemní expozici muzea v pøírodì tvoøí dvì zpøístupnìná nejhoøejší patra šachty Ondrej zvané Bartolomej a Ján. Prohlídková trasa zahrnuje báòská díla rùzného charakteru, která pocházejí ze 7. až 9. století a sledují v podzemí rudnou žílu. Seznamuje nejen s prostøedím dolu, ale také s nástroji používanými k tìžbì. KOSTOL NANEBEVZATIA PANNY MÁRIE (FARSKÝ) Pùvodnì pozdnì románská trojlodní Radnice SK/9

12 3 bazilika z 3. století. Chrám byl pozdìji nìkolikrát pøestavován. Barokní vìže pocházejí z let Roku 806 kostel vyhoøel a poté byl pod vedením stavitele J. Thallhera pøestavìn do souèasné klasicistní podoby. Jde o nejvìtší chrám v Banské Štiavnici. S kostelem je krytou chodbou spojen renesanèní dùm farního úøadu, zdobený pozdnì barokním portálem. Výzdoba a hlavní oltáø chrámu pocházejí z poslední úpravy roku 806, boèní oltáøe z poloviny 8. století. Pozoruhodná je køtitelnice z èerveného mramoru, má døevìný kryt se sousoším Kristova køtu. Zpovìdnice jsou zdobeny døevìnými reliéfy s biblickými výjevy. BOTANICKÁ ZÁHRADA Botanickou zahradu založil a první stromy nechal v letech vysadit profesor Feistmantel. Hned od svého vzniku sloužila studentùm lesnické akademie ke studiu botaniky. Nejvìtšími zdejšími stromy jsou mamutí sekvojovce, které byly vysazeny v zahradì roku 877. Brány a další umìlecké kováøské práce vytvoøil kováø Karol Fizély. Areál botanické zahrady se rozkládá ve výši 600 metrù nad moøem. Èlení se na èást horní a dolní a pìstuje se zde na dvì stì døevin. ARBORETUM KISIHÝBEL Arboretum leží 4 km východnì od centra mìsta a 2 km od železnièní stanice, pøi silnici vedoucí do Banského Studence. Založili ho v roce J. Tuzson a G. Roth. Pøírodní rezervace byla vyhlášena na území arboreta v roce 950. Arboretum pìstuje na ploše necelých osmi hektarù asi 300 druhù domácích i cizokrajných døevin. Ty pocházejí pøevážnì ze severní zemské polokoule. Arboretum je významným dendrologickým aklimatizaèním støediskem, jehož cílem je zkoumat vhodnost výsadby cizokrajných døevin. Souèástí arboreta je také 35 metrù vysoký sekvojovec obrovský. Sláva Banské Štiavnice zaèala podle povìsti na vrchu Glanzenberg, když tu pasáèek ovcí zahlédl zlatého mloka. Podaøilo se mu ho chytit a zjistil, že se jedná o obyèejné zvíøe, pokryté však zlatým prachem. Prachem z rudné žíly, která v tìchto místech vycházela na povrch Zemì. Zlatý mlok se dostal do znaku mìsta a rudná žíla se zaèala usilovnì tìžit. Šlo o jednu z nejdelších povrchových rudných žil na svìtì. Jmenovala se Špitaler a ještì v roce 867 se z ní vytìžilo 250 tun rudy. Mìla šíøku pøibližnì 5 metrù a noøila se do hloubky asi 80 metrù. Obsah støíbra byl 35 dkg v tunì. K tìžbì bylo zapotøebí osmdesáti horníkù, 93 koní a 63 koèích. Hlavní zdroj bohatství byl ale v podzemí. Již v roce 27 vytìžili havíøi v Banské Štiavnici 600 kg støíbra roènì. O padesát let pozdìji to již bylo kg. V roce 740, v dobì nejvìtší slávy zdejšího rudného revíru, vytìžili banskoštiavniètí 7 kg zlata, kg støíbra a kg olova. Na místì Starého zámku stála zaèátkem 3. století trojlodní románská bazilika. V letech ji pøestavìli na pozdnì gotický chrám, který ale byl záhy, vzhledem na blížící se turecké nebezpeèí, pøestavìn na mohutnou pevnost. Z hlavní lodi chrámu tak vzniklo nádvoøí v pevnosti. SK/0

13 INFO KOMORSKÝ DVOR (KAMMERHOF), SLOVENSKÉ BANSKÉ MÚZEUM Expozice slovenské báòské techniky Kammerhofská ul. 2 Telefon: 0859/ Fax: Otevøeno: Kvìten až záøí 8 6 dennì, øíjen až duben pondìlí až pátek 8 6 hodin. Umístìní: Ve východní èásti mìstského jádra v nejrozsáhlejším stavebním komplexu Banské Štiavnice. KOSTOL SV. KATARÍNY Radnièné námestie Umístìní: V centru mìsta nedaleko radnice, uprostøed námìstí. EVANGELICKÝ KOSTOL Radnièné námestie Umístìní: V centru, na jižním okraji Radnièního námìstí. BANSKÝ SÚD (BERGGERICHT), SLOVENSKÉ BANSKÉ MÚZEUM Mineralogicko-ložisková expozice nám. Sv. Trojice 6 Telefon: 0859/ Otevøeno: Kvìten až záøí dennì 8 6, øíjen až duben jen v pracovních dnech 8 6 hodin, poslední vstup 45 minut pøed uzavøením. Umístìní: Na jihozápadním konci ústøedního námìstí, v objektu bývalého báòského soudu. GALÉRIA JOZEFA KOLLÁRA nám. Sv. Trojice è. 8, 0, 2 Telefon: 0859/ Otevøeno: Kvìten, èerven, záøí (pondìlí až sobota 8 6, nedìle 0 6), èervenec a srpen (pondìlí až sobota , nedìle ), øíjen až duben (pondìlí až pátek 8 5 hodin). STARÝ ZÁMOK SLOVENSKÉ BANSKÉ MÚZEUM Starý zámok Telefon: 0859/23 3 Otevøeno: Èerven až záøí (støeda až nedìle 8 6 hodin. Poslední vstup 45 minut pøed uzavøením. Umístìní: Dominanta mìsta stojící v jeho historickém jádru, na úpatí vrchu Paradajs. KLOPAÈKA Sládkovièova 2 Telefon: 0859/ Otevøeno: Kvìten až záøí, dennì 8 6 hodin. Poslední vstup 45 minut pøed uzavøením. Umístìní: Jižnì od centra mìsta, ulice Andreja Sládkovièa. SK/I

14 INFO NOVÝ ZÁMOK Expozice protitureckých bojù na Slovensku Novozámocká 22 Telefon: 0859/2 544 Otevøeno: Kvìten až záøí dennì 8 6 hodin, øíjen až duben jen v pracovní dny 8 6 hodin. Poslední vstup 45 minut pøed uzavøením. Umístìní: Pevnost se rozkládá na návrší nad jihovýchodní èástí mìsta. BANSKÉ MÚZEUM V PRÍRODE Adresa: Banská Štiavnica Telefon: 0859/22 97 Otevøeno: Kvìten až záøí úterý až nedìle 8 6 hodin, poslední vstup do podzemí hodinu pøed uzavøením. Umístìní: Dva kilometry jižnì od Banské Štiavnice, pod jezerem Klinger, ve smìru na Poèúvadelské jezero. Sobota a nedìle po pøedchozím požádání a domluvì. Umístìní: 4 km východnì od centra mìsta a 2 km od železnièní stanice, pøi silnici vedoucí do Banského Studence. OKOLÍ BANSKÉ ŠTIAVNICE Antol Pozdnì barokní zámek ( ) s uzavøeným dvorem a expozicí Lesnického, døevaøského a mysliveckého muzea. Budova zámku je navržena v kalendáøové symbolice. Má ètyøi vchody jako roèní období, sedm arkád jako je dnù v týdnu, 52 pokojù jako je týdnù v roce, 2 komínù symbolizuje mìsíce a 365 oken pak jednotlivé dny. Za zámkem je pìtihektarový park s jezírkem, kaskádami, vodopádem, umìlou jeskyní i akvaduktem. BOTANICKÁ ZÁHRADA Akademická ul. Otevøeno: Dennì 5 2 hodin. Umístìní: Severovýchodnì od jádra mìsta. Poznámky ARBORETUM KISIHÝBEL Adresa: Banská Štiavnica Telefon: 0859/ Otevøeno: Pondìlí až pátek hod. SK/II