čas sklizně Nastává Delospermy Asijské hrušně Vepřová pečeně s plody asijské hrušně Vydání 2/ 2014

Transkript

1 Vydání 2/ 2014 Ing. Dušan Horák HORÁKOVY ŠKOLKY Bystřice pod Hostýnem P O D Z I M Z I M A Delospermy Asijské hrušně Vepřová pečeně s plody asijské hrušně Nastává čas sklizně

2 Jaro Nastává čas sklizně Slunce pomalu ztrácí na intenzitě a den se nám zkracuje. Zrající plody asijských hrušek oznamují příchod podzimu. Pomalu nastává čas se sklizní ovoce a barvení listí stromů. Pokud se Vám alespoň trochu navodí chuť hrušek, určitě příjde vhod i dobrý recept na vepřovou pečeni s přílohou hrušek a třeba právě asijských nebo-li nashi., který najdete v podzimním pololetníku magazínu. Obliba těchto hrušek narůstá rok od roku z důvodu velmi dobré chuti plodů a zdravotního stavu stromů, které netrpí žádnými chorobami včetně rzí. Najdete-li v zahradě vhodné místo, určitě si získá tato hrušeň velkou oblibu, protože již třetím rokem se dočkáte plodů. Koncem léta jistě oceníte velmi nenáročné skalničky rodu Delosperma, které oživí nejen alpina, skalky, rabátka, ale třeba i hroby. Přejeme Vám příjemné pozdní léto a hezký barevný podzim plný chutí a vůní z ovocných plodů.

3 Vepřová pečeně s plody asijské hrušně Maso v kombinaci s ovocem může být velmi dobrým slavnostním obědem. Recept na úpravu vepřové pečeně vcelku, obložené kořeněnými bramborami a orestovanými plody asijské hrušně na másle s nakrájenou červenou paprikou, je velmi dobrým příkladem. Ingredience: 1 kg vepřové pečeně vcelku, sůl, černý mletý pepř, 75 dkg drobných brambor, 2 lžíce oleje, sladká mletá paprika, rozmarýn, 3-4 plody nepřezráté asijské hrušně, 3 lžičky citronové šťávy, 2 kusy čerstvé papriky, 2 lžičky másla, petrželka. Postup: Maso vcelku omyjeme a osušíme, vmasírujeme směs soli s mletým pepřem a potřeme olejem. Špalík masa vložíme do pekáčku a podlijeme sklenicí vody. Pekáč přiklopíme a dáme do vyhřáté trouby, maso pečeme asi hodinu a občas ho podlijeme výpekem. Mezitím oloupeme brambory, osušíme je a promícháme se solí, mletou paprikou, rozmarýnem a olejem. Po hodině pečení je rovnoměrně rozložíme do pekáčku kolem masa, vše opět přiklopíme a pečeme 15 minut. Po tuto dobu brambory alespoň jednou obrátíme a maso znovu podlijeme. Nyní oloupeme plody asijské hrušně a rozpůlíme. Půlky zbavíme jádřinců a pokapeme citronovou šťávou, aby nezhnědly. V pánvi rozehřejeme máslo a orestujeme na něm na kostičky nakrájenou očistěnou červenou papriku. Nakonec přidáme plody asijské hrušně zakapané citronovou šťávou a za stálého míchání a obracení je opět prudce orestujeme. Obsah pánve pak rozložíme na brambory kolem pečínky a obsah pekáčku pečeme ještě 15 minut, tentokrát odklopený, aby maso získalo kůrčičku. Na servírovacím talíři nakrájíme hotovou pečeni na plátky, ozdobíme ji petrželkou, rozmarýnem a podáváme ji obloženou opečenými brambory a asijskými hrušněmi.

4 Pokryvné a trsnaté trvalky pro rabata a záhony - nenáročné a okouzlující rostliny pro široké použití v rabatech, okrajích záhonů, hrobech, políčkách skalek apod. rod Delosperma Delospermy jsou velmi zajímavými zahradními rostlinami s mnohostranným využitím. Jak jejich sukulentní vzhled napovídá, vyžadují plně osluněnou polohu, protože slunce je základním zdrojem, bez něhož je růst rostliny nemožný a propustnou půdu, která je v našich klimatických podmínkách zárukou zdárného a dlouhého života. Hodí se tedy tam, kde půda rychle vysychá, popř. chceme-li delospermu nasadit do těžší země je nutno ji velmi výrazně vylehčit ostrohrannou kamennou drtí a pískem. Toto nám zajistí, že rostlina v době vegetace nevyhnije a v zimě nevymrzne. Delospermy si jako mnohé jiné rostliny z čeledi kosmatcovité (Aizoaceae) velmi rychle vynutí pozornost každého milovníka květin. Encyklopedická

5 díla, zabývající se trvalkami, však tento rod v šedesátých a sedmdesátých letech minulého století téměř neznala, ale dnes je jedním ze stěžejních půdopokryvných rostlin. Je to výsledek mnohaletého zkoušení jednotlivých druhů v našich klimatických podmínkách a několika expedic, které byly do jejich domoviny-jižní Afriky podniknuty. Jednou ze stálic v sortimentu je žlutokvětá Delosperma basuticum a zejména její kultivar Gold Nugget. Žlutá je spolu s růžovočervenou nejběžnější barvou květu mezi pěstovanými zástupci delosperem. A pro rozšíření barvené škály vznikly i různí kříženci a kultivary. Jedním z nich je právě albinotická forma od Delosperma basuticum, nesoucí kultivarové označení White Nugget. Dalším zajímavou barvou v květu delosperem je lososová, přecházející až do růžové, kterou se může pochlubit například Delosperma Kelaidis nesoucí příjmení významného amerického skalničkáře a odborníka z botanické zahrady v Denveru Panayoti Kelaidise. A nádhernou růžovočervenou barvou zajisté oslní Delosperma lavisiae. Při pohledu na rozkvetlé polštáře delosperem si jistě úspěšný pěstitel pomyslí, že snad ani nemůže existovat lepší alternativa na suchá a osluněná místa. Dlouhé období kvetení s maximem v květnu a četnými opakováními až do srpna je navíc příjemným benefitem.

6 Obdobně jako jabloně (Malus), jsou i hrušně (Pyrus) rodem čítajícím řadu druhů. Stejně tak i u hrušní nalézáme druhy u nás pěstované pro okrasu i druhy se kterými se setkáváme spíše jen v dendologických sbírkách (pokud tedy nenavštívíme jejich domovinu) a nakonec druhy pěstované výhradně pro chutné ovoce. K hrušním, které jsou pěstované pro okrasu patří například hrušeň Calleryova (Pyrus carellyana) a zejména její konický kultivar Chanticleer, známý z pouličních stromořadí. Hojně rozšířený a oblíbený je převislý kultivar hrušně vrbolisté (Pyrus salicifolia Pendula ). Již několik let můžeme v České republice vidět a zakoupit poněkud podivně vypadající ovoce, v supermarketech často označované názvem Nashi. Toto mýty opředené ovoce, mylně považované za křížence mezi jabloní (Malus) a hrušní (Pyrus) s pochybným laickým názvem hruškojabko či jabkohruška, je asijská hruška. Na omluvu zmatečným názvům jako je hruškojabko apod., je ale nutné dodat, že uvedený pomyslný kříženec mezi jabloní a hrušní opravdu existuje, i když praktický význam tito kříženci v ovocnářství zatím nemají. Uvedené křížení bylo uskutečněno v Japonsku mezi Pyrus pyrifolia Nakai. a Malus x domestica Borkh.) pro ryze vědecké účely. Hrušně jsou jako ovocný druh velmi starého původu. V asijských zemí se pěstují již nejméně 3 tisíce let (Čína), v Japonsku od 7 století. Rod Pyrus L. pravděpodobně pochází z horských oblastí současné západní a jihozápadní Číny odkud se postupně rozšířil na východ a západ.. Vznik hrušní jak Evropských typů tak Asijských je poměrně složitý. Odrůdy asijských hrušní se rozdělují do dvou skupin. Skupina tzv. japonských odrůd, má kulovité plody, tvarově i velikostně podobné jablkům a skupina tzv. čínských odrůd mající naopak převážně plody hruškovitého tvaru podobné klasickým evropským odrůdám hrušní. Odrůdy asijských hrušní jsou vysoce heterozygotní. Od roku 1992 jsou známy kříženci mezi asijskými a evropskými hrušněmi, respektive mezi P. serotina x P. communis s názvy např. Kieffer, LeConte a Garber. Látkové složení plodů asijských i evropských hrušní je podobné. Stromy asijských hrušní dorůstají v pěstitelských podmínkách 3 5 m. Výška stromů je vždy závislá na použité podnoži a pěstitelském systému. Asijské hrušně jsou většinou cizosprašné, přičemž převážná většina odrůd je vzájemně kompatibilní (cizosprašnost je geneticky podmíněna). Samosprašnost je jedním ze šlechtitelských cílu šlechtitelů asijských hrušní Některé odrůdy mohou být opyleny pylem z evropských odrůd (např. 20th Century ). Květy jsou běžně opylovány včelami. Tvar plodů je v podstatě dvojí, některé odrůdy vytváří kulovité plody podobné jablkům (většina odrůd), nicméně některé odrůdy vytváří plody podobné tvarem, plodům evropských hrušní. Barva plodů je různá, v závislosti na odrůdě a přechází od zelené až žlutozelené (např. Nijisseiki, Shinseiki, Tsu Li, Ya Li ), červené ( Huobali, Hong Xian Gsu ) až po zlatavě hnědou a hnědou (např. Hosui, Kosui, Shinko Hmotnost plodů se pohybuje okolo g. Plody jsou v plné zralosti pevné (nemoučnatí), chruplavé a oproti evropským odrůdám i výrazně šťavnatější. Evropské jsou naopak jemnější, máslovité a později moučnatí.

7 Choroby a škůdci V sortimentu Ústavu ovocnictví v Lednici n. Moravě nebyl doposud zaznamenán žádný z významných škůdců, zcela bez významu se vyskytovala moniliová hniloba (Monilinia fructigena) po poškození nebo v těsném shluku více plodů a bodruška hrušňová (Janus compressus). Na rozdíl od domácích odrůd hrušní, které jsou v posledních letech velmi silně napadány rzí hrušňovou jsou asijské hrušně bez jakých ko-li známek poškození škůdců a chorob včetně rzi hrušňové. TIP: Pěstování asijských hrušní: Pěstitelská technologie asijských hrušní je podobná jako u evropských hrušní. Při pěstování je možné využít pěstitelský systém koruny s centrálním výhonem (vřeteno), systém s kotlovitou korunou nebo systém Tatura Trellis a Espalier tzv. stěnová výsadba. Výška stromů je závislá na pěstitelském sytému, nejčastěji od 2,5 m do 4,5 m. Pro produkci kvalitního stolního (tržního) ovoce je nezbytná raná probírka plůdků. Většina asijských odrůd má totiž sklon vytvářet dosti početné shluky drobných plodů (5 9 plodů na plodonoš), Skladovatelnost je v běžných podmínkách 2 3 měsíce. Ověřený sortiment odrůd v podmínkách České republiky Hosui je japonská odrůda (1972, kříženec Ri-14 ( Kikusui x Yakumo ) x Yakumo ), její růst je zpočátku bujnější. Je středně plodná, raná odrůda, jedna z nejchutnějších, plody jsou velké, hnědavě oranžové barvy. Opylovači jsou Shinko, Chojuro, Bartlett, nebo 20th Century. V současné době se v České republice žádné odrůdy asijských hrušní ve významné produkční výměře nepěstují. Tato skutečnost je dána zákonem č. 219/2003 Sb., který obsahuje v druhovém seznamu pouze evropskou hrušeň P. communis. Respektive jiné odrůdy než původem z P. communis nemohou být registrovány. Rez hrušňová Chojuro je japonská odrůda (1989, náhodný semenáč) středního vzrůstu, se středně velkými plody zlatavě hnědé barvy, vhodní opylovači jsou Hosui, Shinko a další. Je odolná k otlakům a mechanickému poškození. Nijisseiki (syn. 20th Century )je japonská odrůda (1998, náhodný semenáč) ranější se středně velkými plody vyžadující probírku, vhodní opylovači jsou Shinseiki, Bartlett. Je citlivá k otlakům a mechanickému poškození. Shinko je japonská odrůda (1941, Nijisseiki x?) velmi plodná pozdní s velkými plody zlatohnědé barvy dozrávající ve druhé polovině září. Vhodní opylovači jsou Hosui, Chojuro, Kikusui, Bartlett. Shinseiki je japonská odrůda ( Nijiseiki x Chojuro ) s plody střední velikosti žlutozelené barvy. Je středně zrající s raným nástupem do plodnosti (2 3 rokem), je částečně samosprašná a vyžaduje probírku. Další odrůdy Nisislim, Yali, Mansan, Pung Su jsou vysoce odolné ke spále růžovitých. V článku byl použity materiály Ing. Tomáše Nečase, Ústav ovocnictví ZF MZLU v Lednici na Moravě.

8 Zveme vás k návštěvě Zahradního centra v Bystřici pod Hostýnem Ing. Dušan Horák Horákovy školky Za Drahou 955 Bystřice pod Hostýnem telefon: fax: w w w. s k o l k y h o r a k. c z otevřeno: od 10. března do 15. června pondělí pátek: 8 16 hod. sobota: 8 12 hod. od 16. června do 19. srpna pondělí pátek: hod. sobota : 9 11 hod. od 20. srpna do 10. listopadu pondělí pátek: 8 16 hod. sobota: 8 12 hod.