Zpravodaj. Českého hydrometeorologického ústavu, pobočky Ostrava. Číslo 8 / Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava

Transkript

1 Českého hydrometeorologického ústavu, pobočky Ostrava, vydává Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava, K Myslivně 3/2182, Ostrava. Informace a údaje uvedené v tomto materiálu neprošly předepsanou kontrolou a autorizací, jedná se o operativní data. má informativní charakter, nelze použít jako úřední dokument. Neprošlo jazykovou úpravou. Neprodejný výtisk.

2 Obsah: Synoptická situace a charakter proudění 2 Charakter počasí 3 Hydrologická situace 11 Kvalita ovzduší 19 Zajímavosti : O babím létu 21 Zpracovali: Mgr. Ondřej Kosík Mgr. Blanka Krejčí Ing. Pavel Lipina Ing. Mirka Mrázková Ing. Vladimír Šala Mgr. Barbora Tobolová RNDr. Roman Volný vydává Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava, K Myslivně 3/2182, Ostrava. Informace a údaje uvedené v tomto materiálu neprošly předepsanou kontrolou a autorizací, jedná se o operativní data. má informativní charakter, nelze použít jako úřední dokument. Neprošlo jazykovou úpravou. Neprodejný výtisk

3 Synoptická situace a charakter proudění Počátkem měsíce zasahoval nad naše území výběžek vysokého tlaku vzduchu od severu přešla přes naše území studená fronta od západu. Za zvlněnou studenou frontou zasahoval do střední Evropy výběžek tlakové výše nad východní Evropou, a po její zadní straně k nám proudil teplý a vlhký vzduch od jihozápadu až jihu. Příliv teplého vzduchu ukončila zvlněná studená fronta. Ve studeném vzduchu se pak do střední Evropy rozšířil výběžek vyššího tlaku, po jehož okraji postupovala teplá fronta. Po přední straně brázdy nízkého tlaku vzduchu nad Britskými ostrovy k nám proudil teplý vzduch od jihozápadu. Jeho příliv ukončila výrazná zvlněná studená fronta Na studené frontě se vyskytovaly silné bouřky se srážkovými úhrny od 20 do 70 mm, což bylo nejvýraznější srážkovou epizodou v srpnu. Nejvyšší denní úhrn srážek v měsíci srpnu, 60,5 mm, byl zaznamenán dne 15. srpna v Hukvaldech. Další období ovlivňovala počasí u nás tlaková výše, která se přesouvala zvolna k východu počasí u nás ovlivnila slabá studená fronta, za kterou se obnovila oblast vysokého tlaku vzduchu. Po její zadní straně k nám od jihozápadu proudil teplý vzduch. Počasí bylo převážně s malou oblačností, a jen ojediněle se vyskytovaly přeháňky nebo bouřky. Nad západní Evropou se udržovalo zvlněné frontální rozhraní a jen velmi zvolna postupovalo k východu. Příliv teplého vzduchu od jihozápadu až jihu zesiloval a vyvrcholil během posledního srpnového víkendu. Na většině území se vyskytly v tomto období tropické dny a díky tomu byl srpen celkově teplotně nadprůměrný byla naměřena nejvyšší maximální teplota vzduchu v regionu: Ostrava-Zábřeh +35,4 C. Během tohoto období se vyskytly i intenzivnější bouřky, srážkové úhrny vyšší než z 15. srpna ale nebyly zaznamenány. Výrazná studená fronta přešla přes naše území během soboty Samotná fronta přecházela zcela beze srážek a oblačnosti, tzv. na sucho. V tuto roční dobu, a při tak velkém teplotním kontrastu ve vzduchových hmotách, je takový průběh velmi neobvyklý. Srážky se vyskytly až v souvislosti s brázdou nízkého tlaku, která postupovala ještě tentýž den k východu. Až do konce měsíce pak do střední Evropy od západu zasahovala nevýrazná oblast vyššího tlaku vzduchu a převažovalo slunečné počasí

4 Charakter počasí Podle předběžných výsledků byla průměrná měsíční teplota vzduchu v Moravskoslezském kraji 18,0 C, což je o 2,1 C vyšší hodnota než dlouhodobý průměr. V Ostravě-Porubě byla teplota vzduchu 19,5 C, což je tepleji oproti normálu o 1,8 C. Na Lysé hoře byla průměrná teplota vzduchu v srpnu 13,6 C (o 2 C tepleji než normál). Nejvyšší průměrná měsíční teplota vzduchu, 20,0 C, byla již tradičně naměřena na stanici Ostrava-Zábřeh. Nejvyšší maximální teplota vzduchu v kraji byla změřena v Ostravě-Zábřehu dne 26. srpna (+35,4 C). Ostrava-Poruba 34,1 C, Ropice 34,0 C. Na horách bylo maximum teploty vzduchu v měsíci 24. srpna (Lysá hora, 26,6 C). Nejnižší minimální teplota vzduchu (+2,1 C) byla zaznamenána ve Světlé Hoře dne 31. srpna, na Lysé hoře dne 11. srpna (3,4 C). Nejnižší minimální přízemní teplota byla ve Světlé Hoře dne 31. srpna, a to +0,5 C. V MS kraji spadlo průměrně 79,8 mm srážek, což je 81 % normálu (srážkově normální měsíc). Srážkový srpnový úhrn byl o 100 mm nižší než v červenci. V Ostravě-Porubě jsme naměřili v srpnu 76,8 mm srážek (86 % normálu). Na Lysé hoře to bylo 120,7 mm, což je 74 % normálu. Nejvyšší měsíční úhrn srážek byl v kraji zaznamenán na Ovčárně (136,5 mm), dále potom Slezská Ostrava 122,8 mm (55,2 mm, 22. srpna) a nejnižší úhrn v Opavě (44,8 mm). Nejvyšší denní úhrn srážek, 60,5 mm, byl zaznamenán dne 15. srpna v Hukvaldech (většina stanic měla srážkové úhrny v tento den 20 až 70 mm). V kraji svítilo Slunce průměrně 231 hod. Nejvíce to bylo v Ostravě-Porubě, 255,9 hod. což je 123 % dlouhodobého průměru pro srpen. Nejméně v Městě Albrechticích-Žárech (182,7 hod.). Nejvyšší denní úhrn slunečního svitu jsme naměřili na Lysé hoře (29. srpna) a v Ostravě-Porubě (17. srpna), kdy Slunce svítilo 13,2 hod. Olomoucký kraj s průměrnou teplotou vzduchu 18,2 C byl o dvě desetiny stupně teplejší než MS kraj. Kraj byl v srpnu klasifikován jako teplotně nadnormální měsíc. Olomouc měla průměrnou měsíční teplotu vzduchu 19,9 C (o 1,5 C tepleji než průměrně v srpnu). Průměrná teplota vzduchu na Šeráku byla v srpnu 12,9 C, což je o 1,9 C tepleji než průměr. Nejvyšší průměrná měsíční teplota vzduchu v kraji byla naměřena na stanici Olomouc a průměrně nejchladněji bylo v srpnu na Šeráku. Na Paprsku byla průměrná teplota 14,7 C (druhá nejnižší v kraji). Nejvyšší maximální teplota vzduchu byla v srpnu (34,4 C) naměřena v Olomouci dne 26. srpna. Na Šeráku bylo maximum zaznamenáno 24. srpna (25,6 C). Nejnižší minimální teplota, +3,5 C byla dne 11. srpna na Šeráku. Nejnižší přízemní minimální teplota byla změřena také na Šeráku dne 31. srpna (+1,7 C). Srážek spadlo v kraji průměrně 75,9 mm (90 % průměru, srážkově normální měsíc). V Olomouci spadlo 69,9 mm, což je 107 % normálu a na Šeráku 115,8 mm (77 % průměru). Nejvyšší měsíční úhrn srážek byl v kraji zaznamenán na stanici Přerov, a to 125,8 mm a nejnižší úhrn na Luké (35,5 mm). Nejvyšší denní úhrn srážek, 49,8 mm, byl zaznamenán dne 15. srpna v Přerově. Slunce svítilo v kraji průměrně 229,5 hod. V Olomouci nejvíce v srpnu, a to 251,1 hod. Tato suma slunečního svitu odpovídá 116 % dlouhodobého průměru v Olomouci. Naopak nejméně svítilo Slunce na Šeráku, a to 174,2 hod. Nejvyšší denní úhrn slunečního svitu jsme naměřili na Luké 20. srpna, kdy Slunce svítilo 13,6 hod

5 Teploty vzduchu Charakteristika Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Průměrná měsíční teplota (ºC) 18,0 18,2 Odchylka od dlouhodobého průměru (ºC) +2,1 +1,7 Nejvyšší průměrná měsíční teplota (ºC) Slezská Ostrava 19,6 Olomouc 19,9 Nejnižší průměrná měsíční teplota (ºC) Lysá hora 13,6 Šerák 12,9 Nejteplejší / Nejchladnější den měsíce 26/31 26/31 Absolutní maximum teploty (ºC) 26. den Ostrava-Poruba 34,1 26. den Olomouc 34,4 24. den Lysá hora 26,6 24. den Šerák 25,6 Absolutní minimum teploty (ºC) 31. den Světlá Hora 2,1 31. den Jeseník 3,7 11. den Lysá hora 3,4 11. den Šerák 3,5 Nejnižší přízemní teplota (ºC) 31. den Světlá Hora 0,5 31. den Šerák 1,7 Tab. 1 - Vybrané teplotní charakteristiky minulého měsíce 30 Průběh průměrných denních teplot vzduchu Teplota [ C] Lysá hora Ostrava-Poruba Šerák Olomouc-Holice Den Obr. 1 - Průběh průměrných denních teplot vzduchu na vybraných stanicích Lysá hora (1322 m n.m.), Ostrava-Poruba (242 m n.m.), Šerák (1328 m n.m.), Olomouc-Holice (210 m n.m.) Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Charakteristika stanice datum extrému hodnota (ºC) stanice datum extrému hodnota (ºC) Maximální teplota Minimální teplota Ostrava- Poruba Světlá Hora Javorník Šumperk Tab. 2 - Dosud zaznamenané extrémy na vybraných stanicích v měsíci - 4 -

6 Obr. 2 - Prostorové rozložení průměrné měsíční teploty na území Moravskoslezského kraje Obr. 3 - Prostorové rozložení průměrné měsíční teploty na území Olomouckého kraje - 5 -

7 Srážky Charakteristika Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Průměrný měsíční úhrn v regionu (mm) 74,3 80,5 v % dlouhodobé hodnoty 76,1 96,3 Nejvyšší měsíční úhrn (mm) Ovčárna 136,5 Přerov 125,2 Nejnižší měsíční úhrn (mm) Opava 44,8 Luká 35,5 Nejvyšší denní úhrn (mm) 15.den Hukvaldy 60,5 15.den Přerov 49,8 Tab. 3 - Vybrané srážkové charakteristiky minulého měsíce 60 Denní úhrny srážek úhrn srážek [mm] Lysá hora Ostrava-Poruba Šerák Olomouc-Holice Den Obr. 4 - Průběh denních úhrnů srážek na vybraných stanicích Lysá hora (1322 m n.m.), Ostrava-Poruba (242 m n.m.), Šerák (1328 m n.m.), Olomouc-Holice (210 m n.m.) Charakteristika stanice Moravskoslezský kraj datum extrému hodnota (mm) Olomoucký kraj stanice datum extrému hodnota (mm) maximální denní Ostrava-Poruba Luká úhrn srážek Lysá hora Praděd Tab. 4 - Dosud zaznamenané extrémy na vybraných stanicích v měsíci - 6 -

8 Obr. 5 - Prostorové rozložení měsíčních úhrnů srážek na území Moravskoslezského kraje Obr. 6 - Prostorové rozložení měsíčních úhrnů srážek na území Olomouckého kraje - 7 -

9 Tab. 5 Průběh počasí v měsíci na stanici Ostrava-Poruba - 8 -

10 Tab. 6 Průběh počasí v měsíci na stanici Olomouc-Holice - 9 -

11 Tab. 7 Legenda k průběhu počasí

12 Hydrologická situace Povodí Odry Hladiny vodních toků v povodí horní Odry zaznamenaly vlivem vydatnějších srážek na konci měsíce července a na počátku měsíce srpna vzestupy. Nejvyšší průměrné srážkové úhrny byly v této srážkové epizodě zaznamenány dne 31. července (v průměru 15 mm za 24 hodin, maximum bylo naměřeno na stanici Lysá hora, a to 55 mm za 24 hodin). Ostravice v Ostravě kulminovala při 131 m 3.s -1 (251 cm) dne 1. srpna v 10:20 hodin, Odra v Bohumíně kulminovala při 236 m 3.s -1 (341 cm) dne 1. srpna v 12:10 hodin a Olše ve Věřňovicích kulminovala při 126 m 3.s -1 (304 cm) dne 1. srpna v 8:50 hodin. Další neméně významná srážková epizoda spojená s výraznými vzestupy hladin vodních toků byla zaznamenána ve dnech 7. a 8. srpna, kdy srážkové úhrny dosáhly v průměru 15 mm za 24 hodin, maximum bylo naměřeno na stanici Karlova Studánka dne 7. srpna, a to 58 mm za 24 hodin. Spadlé srážky vyvolaly výraznou odtokovou reakci a v profilu Velká Štáhle došlo k překročení 2. SPA, kulminace byla zaznamenána dne 7. srpna v 18:30 hodin při 28 m 3.s -1 (119 cm). Krom výše uvedeného došlo k výrazným vzestupům vodních hladin rovněž ve dnech 15. a 16. srpna, kdy průměrné srážkové úhrny dosáhly 30 mm za 24 hodin, maximum bylo naměřeno na stanici Horní Bečva dne 15. srpna, a to 66 mm za 24 hodin. Vzhledem k poměrně vydatným srážkám došlo i v této srážkové epizodě k překročení SPA, konkrétně pak 1. SPA v profilu Petřvald. Lubina v Petřvaldě kulminovala při 41,6 m 3.s -1 (109 cm) dne 15. srpna v 22:40 hodin, Odra v Bohumíně kulminovala při 239 m 3.s -1 (343 cm) dne 16. srpna v 4:40 hodin. V následujícím období již docházelo na tocích v povodí horní Odry k pozvolným poklesům vodních hladin, případně k jejich mírnému kolísání. Vlivem poruch nedocházelo v různých intervalech k přenosům dat ze stanice Děhylov (viz níže přiložené grafy). Vodnosti neovlivněných toků v povodí Odry se pohybovaly v rozmezí od 75 do 300 % dlouhodobého průměru za měsíc srpen. V následujících grafech jsou znázorněny hodinové průtoky v m 3.s -1 v měsíci srpnu ve významných profilech v povodí Odry

13 - 12 -

14 Obr. 7 - Hodinové průtoky ve vybraných profilech na tocích v povodí Odry

15 Povodí horní Moravy Toky v povodí horní Moravy výrazněji reagovaly až na třetí srážkovou epizodu, v průběhu první poloviny měsíce srpna tak měly převážně rozkolísané nebo setrvalé stavy vodních hladin. Vlivem vydatnějších srážek došlo k překročení 1. SPA na toku Olešnice v profilu Kokory, a to dne 13. srpna, kulminace byla zaznamenána dne 13. srpna v 20:20 hodin při 8,51 m 3.s -1 (222 cm) a následně dne 16. srpna, kulminace byla zaznamenána dne 16. srpna v 1:50 hodin při 8,75 m 3.s -1 (224 cm). Morava v Olomouci kulminovala při 48,2 m 3.s -1 (192 cm) dne 16. srpna v 14:10 hodin. Vlivem poruch nedocházelo v různých intervalech k přenosům dat ze stanic Hoštejn, Lupěné, Moravičany, Loštice, Olomouc, Kokory a menší výpadky byly rovněž zaznamenány v profilu Kouty nad Desnou (viz níže přiložené grafy). Vodnosti neovlivněných toků v povodí horní Moravy se pohybovaly v rozmezí od 25 do 140 % dlouhodobého průměru za měsíc srpen. V následujících grafech jsou znázorněny hodinové průtoky v m 3.s -1 v měsíci srpnu ve významných profilech v povodí horní Moravy

16 Obr. 8 - Hodinové průtoky ve vybraných profilech na tocích v povodí horní Moravy

17 Povodí Bečvy Hladiny vodních toků v povodí Bečvy stejně tak jako hladiny toků v povodí horní Moravy výrazněji reagovaly až na třetí srážkovou epizodu ve dnech 15. a 16. srpna. Nejvyšší průměrné srážkové úhrny byly v této srážkové epizodě zaznamenány dne 15. srpna (v průměru 30 mm za 24 hodin, maximum bylo naměřeno na stanici Horní Bečva, a to 66 mm za 24 hodin). Spadlé srážky vyvolaly výraznou odtokovou reakci a v několika profilech povodí Bečvy došlo k překročení 1. SPA. Mezi tyto profily patří Rožnov pod Radhoštěm, Valašské Meziříčí, Kelč a Teplice nad Bečvou. Rožnovská Bečva ve Valašském Meziříčí kulminovala při 91,1 m 3.s -1 (232 cm) dne 15. srpna v 21:20 hodin, Bečva v Teplicích kulminovala při 206 m 3.s -1 (272 cm) dne 16. srpna v 1:10 hodin, v Dluhonicích byla kulminace zaznamenána dne 16. srpna v 5:10 hodin při 210 m 3.s -1 (339 cm). V následujícím období již docházelo na tocích v povodí Bečvy k pozvolným poklesům vodních hladin. Vlivem poruch nedocházelo v různých intervalech k přenosům dat ze stanic Teplice nad Bečvou a Dluhonice (viz níže přiložené grafy). Vodnosti neovlivněných toků se v povodí Bečvy pohybovaly v rozmezí od 105 do 205 % dlouhodobého průměru za měsíc srpen. V následujících grafech jsou znázorněny hodinové průtoky v m 3.s -1 v měsíci srpnu ve významných profilech v povodí Bečvy. Obr. 9 Hodinové průtoky ve vybraných profilech na tocích v povodí Bečvy

18 Tab. 8 - Maximální hodnoty průtoků v minulém měsíci ve sledovaných profilech Tab. 9 - Průměrné měsíční průtoky v minulém měsíci ve sledovaných profilech - srovnání s dlouhodobým průměrem

19 Tab Průměrné vydatnosti pramenů v minulém měsíci a příslušný dlouhodobý měsíční průměr Tab Průměrné stavy hladiny podzemní vody v minulém měsíci a příslušný dlouhodobý měsíční průměr

20 Kvalita ovzduší

21 Průměrné denní koncentrace v ovzduší Obr. 10 Průměrné denní koncentrace na vybraných stanicích

22 O babím létu O tzv. "babím létu" slýcháme asi všichni vcelku pravidelně každý rok opakovaně vždy s pomalu končícím létem a stejně pomalu se blížícím podzimem. Velmi často se také setkáváme s otázkou "oč vlastně jde?" nebo také "proč zrovna babí léto?"... Vysvětlení není zcela jednoduché a pátráme-li trošku, nalezneme hned několik variant možných vysvětlení. I zde proto uvedeme některá. Dle Meteorologického slovníku výkladového a terminologického (Sobíšek a kol., 1993) se v případě tzv. "babího léta" jedná o období suchého, málo větrného, slunného a přes den velmi teplého počasí, které se vyskytuje v Evropě obvykle v měsících září nebo říjnu. Noci v tu dobu již bývají poměrně chladné, začínají se vyskytovat četné mlhy (radiační), které se mohou s nadcházejícím podzimem (a zkracujícím se dnem) udržovat i po větší část samotného dne. Synoptickou příčinou bývá poměrně rozsáhlá anticyklóna nad střední nebo jihovýchodní Evropou. "Babí léto" náleží k tzv. singularitám, jimiž v širším významu tohoto slova (dle stejného výše uvedeného slovníku nebo odkaz dole pod článkem) rozumíme poměrně pravidelnou odchylku od celkového trendu počasí, podmíněnou zvýšeným výskytem určitého typu povětrnostní situace (již zmíněná anticyklóna nad střední či jihovýchodní Evropou) v dané části roku v některé geografické oblasti. Statisticky nejčastěji se zřejmě vyskytuje v období mezi 21. zářím a 2. říjnem. Až potud se jedná víceméně o suché a věcné pokusy definovat ve svém důsledku velmi příjemné počasí, na čemž bychom se mohli asi shodnout všichni. Kromě pojmu "babí léto" se můžeme setkat také s jinými léty, např. "astronomické" (na severní polokouli od 21. června do 23. září), "meteorologické" (jež se používá v klimatologických zpracováních, období od 1. června do 31. srpna) nebo tzv. "klimatické léto" (někdy též "vegetační" = období zrání obilovin), za něž lze považovat období s průměrnými denními teplotami vzduchu vyššími než 15 C (stanovené z křivky ročního chodu teploty sestavené z měsíčních průměrů) délka trvání je závislá např. na nadmořské výšce. Pokud ani toto ještě není pro někoho zcela vyčerpávající, můžeme se ještě krátce zmínit o původu pojmu "babí léto". Kde a jak se vzalo? Aby to nebylo příliš jednoduché a nudné, tak ani v této oblasti nenalezneme zcela jednoznačné závěry (alespoň já je nenašel!). Etymologický (etymologie je nauka o zákonitostech vývoje slov a změnách jejich významu viz odkaz pod článkem) původ "babího léta" není dnes zcela zřejmý (a možná již nikdy nebude?). Je možné tento pojem odvozovat od pojmenování "babího léta" dle poletujících pavučin, které mohou někomu připomínat šedé babské vlasy (jako by muži nešedivěli?). Další možností je odvození pojmenování od chladnějšího počasí "zestárlého" léta (což se mi osobně asi nejvíce pozdává, ale nikomu nic nevnucuji). A možná neposlední možností je odvození pojmenování od Plejád, otevřené hvězdokupy v souhvězdí Býka, zvané lidově Baby. Plejády se právě v tomto období roku začínají objevovat na noční obloze. Ale přiznám se, že tady jsem již osobně "na hodně tenkém ledě"... Každopádně to vypadá, že dle minimálně části výše uvedeného, jsou úvahy o "babím létě" ještě poněkud předčasné.. ale v dnešní době se asi není čemu podivovat? Bylo-li, je-li nebo bude-li..lhostejno.. každopádně je potřeba si jej řádně užít před možná dlouhou zimou? Pozn.: Text byl primárně připraven pro kde jsou uvedeny odkazy na některé internetové zdroje