Trendy na českém energetickém trhu a jejich dopad na burzovní ceny elektřiny a ziskovost utilit

Transkript

1 Trendy na českém energetickém trhu a jejich dopad na burzovní ceny elektřiny a ziskovost utilit Media breakfast Praha, 23. června 2015

2 Vliv Německa, regulace, decentralizace a rostoucí konkurence budou udržovat burzovní cenu elektřiny a ziskovost utilit nízko 1 Klíčové trendy na českém 2 energetickém trhu Dopad na budoucí burzovní ceny elektřiny a ziskovost utilit 1.1 České burzovní ceny elektřiny jsou zcela určovány německým trhem Hlavní regulační pilíře definuje EU: nejistota na evropské úrovni se plně přenáší na český energetický trh Technický vývoj tlačí náklady decentralizované výroby dolů, což výhledově ohrožuje tradiční energetické společnosti bez ohledu na region 2.1 Předpokládáme pouze mírné postupné oživení českých burzovních cen elektřiny (do +~10 % do r. 2020) 2.2 Ziskovost tradičních evropských energetických společností se posledních 5 let snižovala (-2,6 % EBIT marže) příjmy z tradiční energetiky budou zřejmě nadále klesat (například v Německu -26 % celkového EBITDA potenciálu do r. 2022) 1.4 Vzhledem ke vstupu nových hráčů na energetický trh jsou tradiční energetiky nuceny k expanzi Zdroj: Roland Berger 2

3 1.1 České velkoobchodní ceny elektřiny České burzovní ceny elektřiny jsou zcela určovány německým trhem Vývoj velkoobchodních cen s elektřinou a cen ročních přenosových kapacit Velkoobchodní cena baseload elektřiny 1) [EUR/MWh] Ceny přenosových kapacit 2) [EUR/MWh, 2015 (2014)] DEU 0,4 (0,8) 0,2 (0,1) 0,4 (0,9) 0,2 (0,1) 0,8 (3,1) n/a (n/a) CZE 0,1 (0,1) AUT 0,4 (2,3) 0,4 (0,8) 0,0 (n/a) POL SVK CZE DEU 1) Průměrné ceny na denním trhu měsíční průměr 2) Year ahead Zdroj: Bloomberg; Roland Berger 3

4 1.1 České velkoobchodní ceny elektřiny Back up Přeshraniční přenosová kapacita se bude dále posilovat Předpokládané navýšení exportní a importní přeshraniční kapacity [GW] ~39 % (~7,2 GW) do ~10 % (~0,5 GW) do ~56 % (~10,1 GW) do ~14 % (~0,5 GW) do Exportní kapacita Importní kapacita Zdroj: ENTSO-E; Roland Berger 4

5 1.2 Regulace Hlavní regulační pilíře definuje EU: nejistota na evropské úrovni se plně přenáší na český energetický trh Nejasný regulační výhled 2020 Energetický balíček > 20 % snížení emisí skleníkových plynů v EU z úrovní z r. 1990; Zvýšení podílu spotřeby energií v EU vyrobené z OZE na 20 %; 20 % zlepšení v en. efektivitě EU > Tlak na snižování burzovních cen elektřiny a zvyšování koncových cen elektřiny 2030 Energetický balíček > Redukce emisí skleníkových plynů o 40 do 2030; 27 % podíl OZE; 30 % úspory energie > Vymahatelnost je nejistá > Trvající tlak na udržení nízkých burzovních cen elektřiny a vysokých koncových cen el. Trh s emisními povolenkami > Značný přebytek povolenek (přes 2 mld) > Cena povolenek nízká, na úrovni ~6 EUR > Do 2020 nejspíš žádné významné reformní kroky, pouze "back loading" odsunutí aukce částí povolenek > Impuls na oživení trhu s povolenkami a tím zvýšení burzovních cen nejistý Vybrané oblasti regulace ovlivňující energetický trh > Potřeba motivovat současné neprofitabilní, ale flexibilní zdroje k setrvání na trhu kvůli stabilizačním důvodům > Nekoordinovaný postup jednotlivých členských zemí > Kapacitní trhy zvýší udržitelnost nízkých cen elektřiny v delším horizontu Kapacitní trhy Dopad na ČR > Nutné povolení pro výrobny s vysokým znečišťujícím potenciálem > Potřeba značných investic ke splnění, ale vysoké riziko vzhledem k nejistotě ohledně klíčových ukazatelů, např. emisí > Vysoké investice do klasických elektráren snižují návratnost Průmyslové emise > Cílem je jednotný trh s elektřinou s jednou cenou > Mnohočetné regionální systémy však v Evropě stále existují > Středoevropský region již propojen je (dominantní role Německa) Jedna obchodní zóna Zdroj: EU, Roland Berger 5

6 1.3 Decentralizace Technický vývoj tlačí náklady decentralizované výroby dolů, Přehled vývoje cen solárních systémů a baterií Vývoj ceny solárního systému v Evropě 1) [EUR/Watt p ] 3,5 Očekávaný vývoj cen baterií [EUR 2012 /kwh] 800 3,0 2, ,0 1, , ,5 0, Rezidenční Komerční Velkoplošní instalace BNEF Průměr Navigant EIA 1) Vážený průměr pro Belgii, Francii, Německo, Rakousko, Španělsko, Itálii a Švédsko Zdroj: IEA PVPS; Roland Berger 6

7 1.3 Decentralizace což výhledově ohrožuje energetické společnosti bez ohledu na region Spotřeba elektřiny v roce 2030 Spotřeba elektrické energie v EU podle sektoru [TWh %] Poptávka po elektřině podle sektoru a produkce solárních elektráren [TWh] TWh Produkce solárních elektráren > Podle revolučního scénáře: 12 % > Podle přechodného scénáře: 9 % 0% 20% 40% 60% 80% 100% 54 Ostatní 4% Průmysl 36% 30% Domácnosti % Komerční sféra Domácnosti Komerční sféra Produkce solárních elektráren podle přechodného scénáře Ostatní sektory Produkce solárních elektráren podle revolučního scénáře Zdroj: ENTSOE; Eurostat; EU DG Energy; Roland Berger 7

8 1.4 Zvyšující se konkurence Vzhledem ke vstupu nových hráčů na energetický trh Vybrané příklady nových hráčů na trhu A Alternativní dodavatelé B Fnančníí služby Telco Retail C D > Bohemia Energy vstoupila na český trh v roce 2005 a dnes je jedním z největších dodavatelů v CZ a SK > Utility Warehouse (UK) byl spuštěn v roce 2002 nabízející jak telco tak prodej komodit > Lampiris (BE) je zaměřen na zelenou a nízkonákladovou elektřinu > Obchodní řetězec s potravinami Coop založil v roce 2013 energetickou dceřinou firmu aktivní na CZ trhu (obchodní činnost již ukončena) > M&S a Sainsbury (UK) nabízejí energetické produkty v partnerství s i dodavateli energií > O 2 v CZ veřejně uvažuje o vstupu do oblasti dodávek energií > Orange v Polsku vstoupil do partnerství zásobování energií > RCS/RDS pronikly na rumunský trh > Telekom samostatně vstoupil na maďarský a chorvatský energetický trh > Česká Spořitelna založila Erste Energy Services pro poskytování plynu a elektřiny hlavně korporátním klientům na českém trhu; od r prodává energetické produkty prostřednictvím svých poboček > BZ WBK banka vstoupila na polském trhu do partnerství s energetikou PGE Hlavní důvody > Proměňování se ve "one-stop shop" utilitu pro zákazníky > Diverzifikace výnosů mimo hlavní činnosti > Zajištění zákaznické základny > Předcházení odchodu zákazníků > Efektivní využití existujících vztahů se zákazníky (např. prodejní kanály, IT) Zdroj: Roland Berger 8

9 1.4 Zvyšující se konkurence jsou tradiční energetiky nuceny k expanzi Nové decentralizované obchodní modely Vybrané příklady Tradiční přístup Vysoká úroveň inovace Pouze elektřina/ plyn Doplňkové energetické produkty Vertikální rozšíření portfolia Technické služby spojené s energiemi Technické služby nad rámec energií Nové oblasti Integrace energií a IT Multi-servis Vybrané příklady Energetické produkty z ekologických zdrojů: > Nízkouhlíkové/ OZE Rozvinuté zákaznické info > Zprávy o spotřebě, informace o zátěži Decentralizovaná energetická produkce podpora při návrhu, koupi, instalaci, řešení dodávek Bojlery a vytápěcí zařízení prodej, instalace, pravidelná revize, oprava Domácí spotřebiče domácí opravy Prodej energeticky úsporných produktů (od žárovek po solární panely) Oprava potrubí a kanalizace (na zavolání nebo v rámci balíčku) Energetická efektivita audit, domovní instalace, řešení pro správu energetických dat Řešení chytrých sítí > Smart grid > Smart metering > Smart home (řízení elektroniky a vytápěcích zařízení na dálku) Pojištění krytí od oprav po kompletní pojištění domácnosti Finanční služby financování spotřebičů/ vytápěcích zařízení Automotive poskytování a provozování e-mobility sítě Zdroj: Roland Berger 9

10 2.1 Výhled cen elektřiny Pro české burzovní ceny elektřiny předpokládáme pouze pomalé oživení (do + ~10 % do 2020) Burzovní ceny elektřiny Baseload 1) [EUR/MWh] Vývoj Prognóza CZE DEU 1) Měsíční průměr cen denního trhu Zdroj: Roland Berger Merit-Order-Model > Předpoklad postupného pomalého oživení českých cen kvůli: Oživení cen paliv a CO 2 Vyřazování německých tepelných elektráren z provozu Racionálnější podpoře OZE Nerealizování kapacitního trhu v Německu (pouze rozšířená strategická rezerva) > Plánovaná baseload cena ~37 EUR/MWh v 2020 oproti současným cenám ~32-35 EUR/MWh 10

11 2.2 Výhled rentability Ziskovost tradičních utilit se posledních 5 let snižovala (-2,6 % EBIT marže) a příjmy z tradiční energetiky budou zřejmě nadále klesat Vývoj ziskovosti velkých evropských utilit Rentabilita (EBIT marže) [%] CEZ E.ON RWE Vattenfall GDF Suez EDF Enel Iberdrola Gas Natural- Fenosa Endesa PGE Verbund Weighted average 2) EBITDA potenciál [Německo EUR] % -26 % 2010 Cellkový potenciál EBITDA z decentralizované výroby se mezi lety zdvojnásobí Tradiční "centrální" byznys se mezi lety zmenší o čtvrtinu Decentralizovaná výroba Tradiční byznys 1) ) Součet všech EBIT marží vynásobený tržbami společnosti za rok 2014 a vydělen součtem tržeb všech společností Zdroj: Infinancials, Roland Berger 11

12