VOLBY DO EVROPSKÉHO PARLAMENTU 2014

Transkript

1 VOLBY DO EVROPSKÉHO PARLAMENTU 2014 zpráva z předvolebního výzkumu veřejného mínění VOLEBNÍ POTENCIÁL STRAN a VNÍMÁNÍ VYBRANÝCH PROBLÉMŮ Období sběru dat:

2 ZÁKLADNÍ INFORMACE O VÝZKUMU Zadavatel výzkumu ČESKÁ TELEVIZE Realizátoři výzkumu MEDIAN s r.o. a STEM/MARK, a.s. Charakteristika výzkumu Reprezentativní výzkum populace oprávněných voličů v ČR Způsob výběru respondentů Reprezentativita Kvótní výběr podle pohlaví, věku, vzdělání, kraje, velikosti místa bydliště a regionů NUTS2 x velikosti místa bydliště. Vzorek je reprezentativní podle kvótních proměnných (viz výše) také podle pracovního statusu a dalších ukazatelů ovlivňující volební chování (minulé volební chování). Reprezentativity je dosaženo kvótním výběrem a dovážením dat. Doba sběru dat Finální velikost výběrového souboru 3092 respondentů Způsob sběru dat Chápání výstupů Kombinace CAPI (osobní dotazování s využitím notebooků) a CATI (telefonické dotazování na mobilní telefony a pevné linky) v poměru 40:60 Výsledky výzkumu je třeba vztahovat k termínu sběru dat a volbám do Evropského parlamentu a chápat je jako volební potenciál (nikoli model). Nejedná se tedy v žádném případě o prognózu výsledku voleb.

3 DEKLAROVANÁ VOLEBNÍ ÚČAST Zúčastnil(a) byste se voleb do Evropského parlamentu, kdyby se konaly v příštím týdnu? N = 3092 Neví 8 % Určitě ano 24 % Určitě ne 37 % Spíše ano 18 % Spíše ne 13 % Volební účast v současné době s jistotou deklaruje 24 % respondentů (určitě ano). Takřka 4 z 10 respondentů naopak účast vylučují (určitě ne). Zbytek svou volební účast nevylučuje a váhá (spíše ano + spíše ne + neví). Ochota k účasti stoupá s věkem, vzděláním a u ekonomicky aktivních s příjmovým statusem. Dřívější výzkumné zkušenosti ukazují, že ve volbách prvního řádu (Sněmovní volby) se reálná volební účast většinou odchyluje o jednotky procentních bodů od deklarované. Ve volbách druhého řádu (evropské volby) často chybí mobilizující kampaň a se hůře rozhodují a vnímaní menší důsledky/důležitost hlasování. Proto reálná volební účast končí výrazněji pod deklaracemi.

4 VOLEBNÍ POTENCIÁL STRAN PRO VOLBY DO EVROPSKÉHO PARLAMENTU Aktuální VOLEBNÍ POTENCIÁL ukazuje, kolik procent hlasů by strana mohla v současnosti ve volbách do EP hypoteticky získat, pokud by se k ní přiklonili všichni lidé, kteří její volbu reálně zvažují a nevylučují účast u voleb 37,0 % 30,4 % N = 1905 (do dotazování volebních potenciálů vstupují voliči nevylučující účast, kteří jmenovali alespoň jednu vážně zvažovanou stranu) 22,5 % 19,0 % 16,0 % 14,0 % Volební potenciál je nutno chápat pro každou stranu odděleně! NENÍ ODHADEM VOLEBNÍHO ZISKU, ale maxima, které by dnes jednotlivá strana mohla hypoteticky získat, pokud by přesvědčila všechny své potenciální voliče. Suma volebních potenciálů není 100 % (člověk rozhodující se mezi volbou např. dvou stran je potenciální volič obou z nich). 12,5 % 9,0 % 6,5 % 5,5 % Zbylým 22 kandidujícím stranám byl naměřen nižší aktuální volební potenciál. 3,0 % 2,5 % 2,0 % 2,0 % 2,0 % 2,0 % *V grafu jsou zobrazeny strany se zjištěným volebním potenciálem min 2 %. Statistická odchylka činí +/- 0,5 % u malých stran až +/- 2,5 % u velkých stran. Nejvyšší volební potenciál má v současnosti v eurovolbách hnutí ANO 2011 jeho volbu vážně zvažuje nejvyšší část voličů nevylučujících účast u voleb. Na druhém místě se drží ČSSD. S větším odstupem následuje TOP09 a KSČM a poté další parlamentní strany. Není vyloučen úspěch některé z neparlamentních stran (Strana zelených, Piráti, Svobodní, atd.). Oproti Sněmovním volbám může totiž i oslovení menšího absolutního počtu voličů díky nižší účasti stačit k vyšším procentuálním ziskům.

5 PEVNOST ROZHODNUTÍ Jste zcela rozhodnut(a), že byste v případě své účasti ve volbách do Evropského parlamentu v současnosti volil(a) právě tuto stranu? Neví 1 % Není rozhodnutý/á 40 % Zcela rozhodnutý/á 37 % n = 1942 (respondenti nevylučující účast u voleb) Takřka rozhodnutý/á 22 % Pevnost voličských rozhodnutí je srovnatelná či mírně nižší než měsíc před volbami do Poslanecké sněmovny v roce Jen 37 % voličů nevylučujících účast si je jisto výběrem strany, větší část (40 %) vůbec není rozhodnuta. Můžeme tedy předpokládat, že volební preference se ještě budou vyvíjet. V rámci reálně zvažovaných stran bude docházet k formování finálních volebních rozhodnutí, která z dnes ještě nezakotvených postojů nejsou u velké části respondentů zřejmá.

6 TEMATICKÉ OTÁZKY - HLAVNÍ ZJIŠTĚNÍ Mezi hlavní problémy EU patří vysoká nezaměstnanost, existence daňových úniků a rájů a zadlužení států. Výrazně méně je naopak akcentována závažnost ohrožení Ruskem (levicoví voliči), stárnutí populace, výroby a distribuce elektřiny i imigraci z neevropských států. EU by měla podpořit vzdělávání mladých a investovat do chudých regionů. Menší shoda je nad přímou podporou nezaměstnaných a ekonomickou liberalizací (nízké daně, volný obchod). ČR by měla investovat peníze z Evropských fondů do školství a vědy či do zemědělství. Na posledním místě je kultura a sport. Rozdělování peněz pomocí Evropských fondů sice pomáhá podnikání a pomáhá zvyšovat kvalitu života, ale 57 % občanů ho považuje za neefektivní - myslí si, že to je plýtvání penězi daňových poplatníků. Jestli má mít EU něco společného, pak obrannou politiku. Konsensus ale už není nad společnou armádou. Bankovní unie: polovina lidí si myslí, že pomůže, druhá si myslí opak. Postoje jsou velmi nevyhraněné malá informovanost.

7 Hlavní problémy nezaměstnanost a zadlužení Význam problémů pro budoucnost EU a členských států Vysoká nezaměstnanost Daňové úniky a daňové ráje Zadlužení států Přílišná byrokracie a regulace Nestabilita finančních trhů Ekologické hrozby Ztráta suverenity a identity národů Imigrace z neevropských států Stárnutí populace Výroba a distribuce elektřiny Ohrožení Ruskem Zásadní Důležité Nedůležité Strana ANO ČSSD TOP 09 KSČM Úsvit Zelení Svobodní Co častěji akcentují potenciální voliči daňové úniky nezaměstnanost ohrožení Ruskem nezaměstnanost imigrace / zadlužení států ekologické hrozby byrokracii, finanční trhy, imigraci Nezaměstnanost akcentují lidé, kteří jsou již bez práce nebo mají minimální výdělky jsou tedy nezaměstnaností přímo ohroženi. Byrokracii považují za zásadní problém lidé s maturitou a vyššími mzdami. Daňové úniky vadí častěji starším. Kromě přímého vlivu může jít i o zprostředkovaný vliv politické a stranické orientace.

8 EU by měla podporovat mladé Co by měla EU podporovat v boji s nezaměstnaností? Zcela souhlasím Spíše souhlasím Spíše nesouhlasím Zcela nesouhlasím vzdělání a zaměstnávání mladých investice do regionů s vysokou nezaměst posílení práv zaměstnanců rekvalifikace starších pracovníků volný pohyb pracovních sil po EU investiční pobídky pro firmy a průmysl volný obchod, nízké daně pro firmy finanční podporu nezaměstnaných Strana ANO ČSSD TOP 09 KSČM ODS Co častěji akcentují potenciální voliči podpora mladých, volný pohyb prac. sil, investiční pobídky podpora mladých, chudé regiony, posílení práv zaměst. volný pohyb prac. sil chudé regiony, posílení práv zaměst., rekvalifikace starších, pomoc nezaměstnaným volný pohyb prac. sil, nízké daně Muži jsou více zaměřeni na organizační / institucionální faktory, ženy na pomoc a asistenci lidem. Vzdělávání mladých akcentují mladí (29 let) a pak nejstarší (nad 60). Rekvalifikaci starších pracovníků dle očekávání lidé v předdůchodovém věku (50-59). Posílení práv zaměstnanců / finanční podporu nejvíce podporují nezaměstnaní a méně kvalifikovaní zaměstnanci (nejhorší postavení na trhu práce). Investice do regionů s vysokou nezaměstnaností mají velkou podporu v Moravskoslezském kraji (velká / zhoršující se nezaměstnanost) a minimálně v Praze.

9 ČR by měla z Evropských fondů podporovat vzdělání a zemědělství Do jakých oblastí by podle vás měla ČR investovat prostředky Evropských fondů? Školství a věda Podpora zemědělství Řešení sociálních problémů Podpora chudých regionů Podpora konkurenceschopnosti a vzniku nových firem Šetrná energetika a ochrana ŽP Kultura Sport 5 4 Poznámka: Respondenti měli uvést nejvýše 2 oblasti Mladší a střední generace podporuje investice do školství a vědy Starší podporují zemědělství, řešení sociálních problémů a podporu chudým regionům Potenciální voliči ANO deklarují podporu napříč všemi investicemi Podporu chudých regionů si přejí voliči ČSSD a KSČM

10 EF - Vnímány pozitivně ale i jako plýtvání Rozdělování peněz pomocí evropských fondů? Zcela souhlasím Spíše souhlasím Spíše nesouhlasím Zcela nesouhlasím pomáhá rozvoji podnikání zvyšuje kvalitu života v ČR pomáhá s řešením hlavních problémů společnosti brání fungování volného trhu je plýtváním penězi daňových poplatníků Obyvatelé menších obcí, důchodci, voliči ČSSD souhlasí s výrokem pomáhá rozvoji podnikání Zlepšuje kvalitu života si myslí studenti, starší generace, voliči ČSSD, TOP 09, ANO, Strany zelených ¼ si myslí, že rozdělování pomocí EU fondů je plýtváním, nejvíce voliči Svobodných

11 EU by spíše měla mít společnou obrannou politiku Měla by Evropská unie mít...? Zcela souhlasím Spíše souhlasím Spíše nesouhlasím Zcela nesouhlasím Společnou obrannou politiku Společnou zahraniční politiku Společnou / jednotnou armádu Ženy více než muži nesouhlasí se společnou obrannou/zahraniční politikou. Se společnou obrannou politikou souhlasí více VŠ vzdělaní respondenti. Voliči stran Svobodní a KSČM jsou více než ostatní strany proti společné politice ve všech oblastech tj. podobný projevy nedůvěry ke koordinaci a sjednocení evropských politik se projevuje na krajních pólech politického spektra. V rámci levice se výrazně odlišují potenciální voliči ČSSD (spíše pro kooperaci) od voličů KSČM (skeptičtí)

12 Neshoda zda bankovní unie pomůže Přispěje bankovní unie (dohled a regulace) k větší stabilitě bank a finančních trhů? Určitě ne 17 % Neví 5 % Určitě ano 12 % Spíše ano 34 % Spíše ne 32 % Názory na bankovní unii jsou silně ovlivněny poměrně nízkou znalostí evropských politik v ČR (dřívější komparativní výzkumy pro ČT a RSTV naznačují významně nižší znalost v ČR oproti SR). Z toho plyne relativní uniformnost a nevyhraněnost názoru ve všech sociálních skupinách obyvatel. Významně méně úspěšnosti projektu bankovní unie důvěřují potenciální voliči Svobodných (jen 21 %), což může být důsledkem jejich euroskeptismu i ekonomického libertariánství.

13 PŘÍLOHA A DEFINICE VOLEBNÍHO POTENCIÁLU

14 DEFINICE VOLEBNÍHO POTENCIÁLU DEFINICE: Aktuální VOLEBNÍ POTENCIÁL ukazuje, kolik procent hlasů by strana mohla v současnosti hypoteticky získat, pokud by se k ní přiklonili všichni lidé, kteří její volbu reálně zvažují a nevylučují účast u voleb. Do volebního potenciálu STRANY A vstupují pouze respondenti, kteří: nevylučují účast u voleb (V01) A ZÁROVEŇ: uvedou spontánně danou politickou Stranu A jako hlavní preferovanou (V02), NEBO: uvedou spontánně jinou politickou stranu jako hlavní preferovanou (V02), ale řeknou, že si v případě své účasti nejsou zcela jisti jejím výběrem (V02b) a mezi dalšími vážně zvažovanými uvedou STRANU A (V03 a potvrzení v V03b), NEBO: neuvedou spontánně žádnou politickou stranu jako hlavní preferovanou (V02) a mezi vážně zvažovanými uvedou STRANU A (V03 a potvrzení v V03b)

15 DEFINICE VOLEBNÍHO POTENCIÁLU OTÁZKY POUŽITÉ PŘI KONSTRUKCI VOLEBNÍHO MODELU V01. Zúčastnil(a) byste se vy osobně voleb do Evropského parlamentu, kdyby se konaly v příštím týdnu? 1) Určitě ano na V02 2) Spíše ano na V02 3) Spíše ne na V02 4) Určitě ne přeskakuje na další blok 5) Neví na V02 V02. Kterou stranu nebo hnutí byste do Evropského parlamentu nejspíše volil(a), kdyby se volby konaly v příštím týdnu? (otevřená otázka) Pokud respondent uvede kandidující stranu na V02b 97) nevím, zatím nejsem rozhodnut(a) na V03 98) nemohu si vzpomenout na název strany na V03 99) odmítá uvést na V03 999) nevolí / určitě by nešel volit přeskakuje na další blok V02b. Nakolik jste rozhodnut(a), že byste v případě své účasti ve volbách do Evropského parlamentu v současnosti volil(a) právě tuto stranu? 1) Zcela rozhodnutý/á jinou stranu bych teď nevolil(a) přeskakuje na další blok 2) Takřka rozhodnutý/á ale zvažoval(a) bych i jiné strany / stranu na V03 3) Nejsem rozhodnutý/á uvedená strana je jen jedna ze zvažovaných na V03 4) Neví/nedokáže se rozhodnout na V03

16 DEFINICE VOLEBNÍHO POTENCIÁLU OTÁZKY POUŽITÉ PŘI KONSTRUKCI VOLEBNÍHO MODELU V03 (Znění pro V02<97). Uvedl(a) jste, že byste nyní zřejmě volil(a).., ale nejste si tímto výběrem zcela jistý/á. O jakých dalších stranách vážně uvažujete a je reálná šance, že byste je v současnosti volil(a)? V03 (Znění pro OT02=97,98,99). Neuvedl(a) jste, jakou stranu byste nyní volil(a). O jakých stranách vážně uvažujete a je reálná šance, že byste je v současnosti volil(a)? Respondentovi jsou postupně a v náhodném pořadí čteny jednotlivé názvy kandidujících politických subjektů, u každé z nich respondent řekne, zda by je zvažoval. Pokud zvažuje volbu více stran: V03b. Uvedl(a) jste více stran, jejichž volbu byste zvažoval(a). O kterých z těchto stran uvažujete skutečně vážně a mají opravdu reálnou šanci, že byste je v současnosti mohl(a) volit? Výběr ze seznamu zvažovaných stran seřazených v náhodném pořadí

17 DEFINICE VOLEBNÍHO POTENCIÁLU Volební potenciál neobsahuje hypotetické sympatizanty: Do aktuálního volebního potenciálu strany vstupují jen lidé, kteří potvrdí, že reálně a vážně zvažují volbu dané strany (V03 a V03b) tedy skuteční aktuální potenciální voliči (ne všichni lidé, pro které je daná strana přijatelná, hypoteticky volitelná apod.). Suma volebních potenciálů není 100 %: Člověk, který vážně zvažuje volbu STRANY A a STRANY B je potenciálním voličem obou z nich. Ukazatel aktuálního volebního potenciálu je tedy nutno chápat pro každou stranu odděleně. Statistická chyba: I volební potenciál je tzv. výběrový ukazatel = číslo spočítané z reprezentativního vzorku respondentů, které vztahujeme na celou populaci. I on tedy obsahuje nejistotu v podobě kvantifikovatelné statistické chyby. Ta je však menší než např. u klasických volebních modelů. Jak je ukazatel konstruován: Volební potenciál strany A předpokládá, že všichni respondenti vážně zvažující stranu A a nevylučující volební účast, půjdou k volbám a budou stranu A volit. Ukazatel předpokládá, že všichni ostatní lidé se zachovají nejpravděpodobnějším způsobem avizovaným ve výzkumu. Vzorec na výpočet aktuálního volebního potenciálu tedy vypadá takto: VOLEBNÍ POTENCIÁL STRANY A POTENCIÁLNÍ VOLIČI STRANY A VŠICHNI RESPONDENTI, KTEŘÍ BY SE ZA DANÉ SITUACE ÚČASTNILI VOLEB* *Všichni respondenti avizující účast u voleb (určitě ano + spíše ano) + všichni další potenciální voliči Strany A, kteří nevylučují účast u voleb a strana by je v případě plného využití volebního potenciálu k účasti přiměla.

18 VOLEBNÍ POTENCIÁL VÝHODY SELEKČNÍHO KRITÉRIA Zachovává se logika média jako zprostředkovatele volebních argumentů. Mizí paradox, že kritériem výběru pro debatu, která spolurozhoduje o volebním zisku, je samotný ukazatel odhadu zisku v hypotetických volbách (volební model). Naopak, do debaty se dostávají strany a hnutí, které mají největší šanci (potenciál) uspět právě když budou například přesvědčivě argumentovat v debatách. Nenutí nerozhodnuté respondenty k výběru jedné strany. Tento výběr často probíhá podle situačních aspektů (aktuální síla kampaně apod.), je ovlivněn metodikou výzkumu (např. spontánní otázka / karty) a může být časově nestálý (týden před debatou by ze dvou zvažovaných stran vybral jinou než den po debatě). Nediskriminují se malé strany, které často mají potenciál na překročení 5% hranice, ale volební model jejich nejpravděpodobnější aktuální zisk může situovat těsně pod 5% hranici, což může být chybně a předčasně chápáno jako signál mizivých šancí na vstup do EP. Do ukazatele vstupuje více respondentů než v klasickém volebním modelu (i váhající a nejistí voliči), potenciál je tak zatížen menší statistickou chybou než volební model. Nediskriminuje strany, které jsou reálně zvažované, ale nejsou tzv. top-of-mind uváděnou při donucení k jedné odpovědi např. ve spontánní otázce. Může neutralizovat sociálně desirabilní odpovědi ( Styděl bych se říct, že chci asi volit stranu X, ale mezi dvěma reálně zvažovanými ji uvedu. ), které vychylují výzkumy oproti anonymním volbám.

19 PŘÍLOHA B INFORMACE O SBĚRU A ZPRACOVÁNÍ DAT

20 INFORMACE O SBĚRU A ZPRACOVÁNÍ DAT VÝZKUMNÉ AGENTURY: Na základě zkušeností z krajských a senátních voleb 2012 a voleb do PSP ČR 2013 tento výzkum ČT realizovala se dvěma renomovanými společnostmi pro výzkum trhu a veřejného mínění. MEDIAN STEM/MARK Hlavní důvody pro spolupráci s těmito agenturami: možnost využít dvě na sobě nezávislé tazatelské sítě v rámci jednoho výzkumu dlouhodobé zkušenosti s výzkumy podobného typu a předchozí dlouhodobá spolupráce s ČT obě agentury mají zkušenost s metodikou CAPI i CATI i s děleným sběrem dat prováděným paralelně dvěma společnostmi členství ve sdružení SIMAR, které zaručuje kvalitu a nejvyšší odborné standardy v oblasti výzkumu trhu ani jedna z agentur není spojena s politickými subjekty a stranami obě společnosti poskytují výrazně nadstandardní kontrolu provedených rozhovorů, disponují dostatečně širokou a strukturovanou sítí zkušených tazatelů a jsou schopny zajistit extenzivní dohled nad jejich prací

21 INFORMACE O SBĚRU A ZPRACOVÁNÍ DAT VZOREK Reprezentativní vzorek dospělé populace, a to minimálně respondentů (každá agentura realizovala min rozhovorů). Kvótní výběr podle pohlaví, věku, vzdělání, velikosti místa bydliště a kraje. DOTAZNÍK Délka 6-12 minut, základní demografické otázky, otázky pro konstrukci volebního potenciálu a ad hoc otázky pro zjištění postojů k otázkám ohledně Evropské unie. METODA SBĚRU DAT Data sbírána kombinací metod osobního dotazování CAPI (Computer-Assisted-Personal-Interview) a telefonického dotazování CATI (Computer-Assisted-Telephone-Interview), a to v poměru 2:3. Každá z agentur realizovala min. 600 rozhovorů CAPI a 900 rozhovorů CATI. Ke kombinaci metod sběru dat ČT přistoupila na základě zkušeností z posledních voleb a také na základě doporučení sdružení SIMAR. KONTROLA DAT Zvolené metodika umožňuje zpětnou kontrolu téměř 100 % provedených rozhovorů, a to ve formě přímého náslechu prováděného rozhovoru (CATI) či poslechu audionahrávky (CATI a CAPI).

22 POSTUPY ZAJIŠŤUJÍCÍ KVALITU SBĚRU DAT Kontroly rozhovorů Eliminování vlivu tazatelů Všechny rozhovory (v metodách CAPI i CATI) jsou nahrávány. Náslechy a kontrola nahrávek odhalí případná pochybení tazatele. Rozhovory, které neprojdou kontrolami, jsou vyřazovány. Jeden CAPI tazatel může sebrat maximálně 15 rozhovorů. Vliv jednotlivého tazatele na výsledky je tedy minimální. Rozložení sběru do většího území Zasažení větší části populace Paralelní osobní a telefonický sběr dat dvěma agenturami umožňuje zasáhnout výrazně větší a různorodější území. Kombinace více metod sběru (CAPI, CATI) zvyšuje zasažitelnost různých částí populace. Trochu jiní lidé jsou dostupní a ochotní odpovídat telefonicky a jiní naopak osobně. Telefonický výzkum probíhá ze 70 % na mobilní telefony a ze 30 % na pevné linky, aby nedocházelo k vychýlení výzkumu nerovnoměrností penetrace moderních technologií. Eliminování vlivu specifických obcí V obci do obyvatel není sbíráno více než 10 rozhovorů, aby se obecně snížil vliv možného výběru specificky malé obce na celkové výsledky. Důkladná reprezentativita Při kontrolách reprezentativity nejsou zohledňovány jen základní sociodemografické znaky (pohlaví, věk, vzdělání, okres, velikost obce), ale i další znaky související úzce s volebními preferencemi (pracovní status respondenta, minulé volební chování).