RÁMCOVÝ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM PRO ZÍSKÁNÍ SPECIALIZOVANÉ ZPŮSOBILOSTI. v oboru KLINICKÁ TECHNIKA SE ZAMĚŘENÍM NA PERFUZIOLOGII PRO BIOMEDICÍNSKÉ TECHNIKY

Transkript

1 RÁMCOVÝ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM PRO ZÍSKÁNÍ SPECIALIZOVANÉ ZPŮSOBILOSTI v oboru KLINICKÁ TECHNIKA SE ZAMĚŘENÍM NA PERFUZIOLOGII PRO BIOMEDICÍNSKÉ TECHNIKY 1. Cíl specializačního vzdělávání Cílem specializačního vzdělávání ve specializačním oboru klinická technika se zaměřením na perfuziologii je získání specializované způsobilosti osvojením potřebných teoretických znalostí a praktických dovedností v oblastech klinické techniky umožňujících samostatnou činnost. Za výkon povolání klinického technika perfuziologa se považují činnosti uvedené v 102 a 108 vyhlášky č. 424/2004 Sb. 2. Podmínky specializačního vzdělávání 2.1 Vstupní podmínky Podmínkou pro přijetí do specializačního vzdělávání v oborech klinické techniky je získání odborné způsobilosti k výkonu povolání biomedicínských techniků. Další podmínkou je absolvovaná zkouška podle vyhlášky Českého úřadu bezpečnosti práce a Českého báňského úřadu č. 50/1978 Sb. (minimálně podle 6) pro samostatnou činnost, platná v období podání žádosti o zařazení do specializační přípravy. 2.2 Průběžné podmínky V průběhu specializačního studia je nutný výkon zdravotnického povolání v příslušném oboru specializace minimálně 1 rok z období posledních 6 let v rozsahu minimálně poloviny stanovené pracovní doby nebo minimálně 2 roky výkonu povolání z období posledních 6 let v rozsahu minimálně pětiny stanovené týdenní pracovní doby od data přihlášení se k atestační zkoušce. Specializační vzdělávání probíhá kombinovanou formou (tj. formou celodenní průpravy), kdy rozsah teoretické a praktické výuky odpovídá délce stanovené týdenní pracovní doby. Jestliže je studium uskutečňováno jinými formami, nesmí být úroveň této průpravy nižší (počet teoretických a praktických hodin musí být zachován v předepsaném rozsahu). 3

2 Celková délka specializačního vzdělávání je 2 roky, z toho: Společný základ pro všechna zaměření klinické techniky minimální délka 12 měsíců, 320 hodin praktické a teoretické výuky a) praxe: 6 měsíců na standardně vybaveném pracovišti se zaměřením na klinickou techniku, umožňující realizaci vzdělávacího programu, z toho 1 měsíc praktický modul na akreditovaném pracovišti s kterýmkoliv zaměřením na perfuziologii 20 kreditů b) teorie: povinné absolvování 8 modulů společného základu pro všechna zaměření klinické techniky v celkové délce 4 týdnů: Rozvody energií a medií z hlediska bezpečného používání zdravotnických přístrojů 3 dny 6 kreditů Biosignály a jejich zpracování 1 den 2 kredity Diagnostická přístrojová technika 3 dny 6 kreditů Terapeutická přístrojová technika 3 dny 6 kreditů Laboratorní přístrojová technika 2 dny 4 kredity Základy informatiky pro klinické inženýry 2 dny 4 kredity Neodkladná první pomoc 2 dny 4 kredity Základy zdravotnické legislativy 1 den 2 kredity Specializovaná příprava zaměřená na perfuziologii minimální délka 12 měsíců, 160 hodin praktické výuky a 440 hodin teorie a) praxe: 6 měsíců na standardně vybaveném kardiochirurgickém pracovišti, které umožní realizaci vzdělávacího programu v perfuziologii, z toho 1 měsíc praktický modul na akreditovaném kardiochirugickém pracovišti se zaměřením na perfuziologii 20 kreditů b) teorie: povinné absolvování odborných a speciálních modulů specializačních kurzů pro klinické perfuziology: Odborný modul: Příprava mimotělního oběhu 5 týdnů 50 kreditů (3 týdny teorie, 2 týdny praxe) Speciální modul: Vedení perfúze a perfuzní techniky 2 týdny 20 kreditů (1 týden teorie, 1 týden praxe) Speciální modul: Podpůrné systémy 2 týdny 20 kreditů (1 týden teorie, 1 týden praxe) Speciální modul: Vedení perfúze, perfuzní techniky a podpůrné systémy u dětského pacienta 2 týdny 20 kreditů (1 týden teorie, 1 týden praxe) 4

3 2.3 Výstupní podmínky Účastník specializačního vzdělávání musí absolvovat teoretickou a praktickou výuku podle uvedených modulů v rozsahu 920 hodin, získat minimálně 60 kreditů ročně a splnit všechny požadavky vymezené vzdělávacím programem (za semestr specializačního vzdělávání se započítává 25 kreditů při splnění všech požadavků), které mu umožní přistoupit k atestační zkoušce. 3. Obsah specializačního vzdělávání 3.1 Znalosti a dovednosti osvojené v průběhu společného základu znalosti a) Problematika provozu zdravotnických prostředků (přístrojů) specifikace lékařských přístrojů a jejich vlastností, především vzhledem k možnosti poškození pacienta při poruše nebo nesprávné diagnóze (všeobecné a speciální požadavky na zdravotnické přístroje v technických normách), právní a technické předpisy platné pro zdravotnictví, zdravotnické systémy (propojování přístrojů do funkčního celku) z hlediska bezpečnosti před úrazem elektrickým proudem, technická evidence zdravotnických přístrojů, zdravotnický přístroj jako modalita připojená do datové sítě, do klinického informačního systému, do systému sběru a zpracování obrazových dat (PACS), analýza rizik používání zdravotnické techniky a opatření k jejich potlačení, zákon č. 123/2000 Sb. v praxi, desinfekce, sterilizace a protiinfekční opatření, zdravotnická etika. b) Biosignály a jejich zpracování Úvod do zpracování biosignálů: motivace; charakteristika biosignálů, EEG, EMG, ECG, EOG; původ, zdroje, diagnostické využití, Statistické a frekvenční charakteristiky biosignálů: nestacionarita EEG; frekvenční rozsah; EEG pásma, Sběr a předzpracování biologických dat: základní řetězec převodu do počítače; A/D převodníky, problémy vzorkování a kvantizace signálu; aliasing; filtrace, Spektrální analýza I.: základní metody; periodogram, AR model; parametrické a neparametrické metody; praktické problémy odhadu spektra, 5

4 Topografické mapování elektrofyziologické aktivity: princip brain mappingu; amplitudové a frekvenční mapování; použití v klinické diagnostice. c) Diagnostická přístrojová technika monitory a monitorovací systémy přehledově, kontinuální sledování krevního tlaku, elektrofyziologické nitrosrdeční vyšetření, potenciálová mapa, diagnostické zobrazovací systémy (MR, CT, Ultrazvuková technika), počítačová archivace obrazových dat. d) Terapeutická přístrojová technika technika mimotělní očisty krve (hemodialyzační přístroj, mimotělní krevní obvod, jednojehlová a dvoujehlová dialýza, měření a řízení ultrafiltrace, vodivost elektrolytických roztoků, elektrická stimulace srdce, elektrická defibrilace srdce, elektrická stimulace svalů, intraaortální balónková kontrapulsace. e) Laboratorní přístrojová technika organizace a dělení laboratorních komplementů, bezpečnost a hygiena laboratorních provozů (z hlediska úrazů a infekce), přehled metod používaných v klinických laboratořích a jejich instrumentace. f) Základy informatiky klinické informační systémy, nemocniční informační systémy, územní zdravotnické informační systémy dovednosti poskytování neodkladné první pomoci, využití počítačové techniky pro dokumentaci i získávání informací. 3.2 Znalosti a dovednosti osvojené v uvedených modulech během specializovaného výcviku 6

5 3.2.1 znalosti (technické) přístroje pro mimotělní oběh, přístroje pro podporu selhávajícího srdce, typy oxygenátorů, materiály, monitorace biosignálů během mimotělního oběhu, léčebné prostředky používané během mimotělního oběhu, náhradní roztoky krve, krev a její deriváty, antikoagulace, ultrafiltrace, separace dovednosti obsluha systému mimotělního oběhu při operačních výkonech a dalších léčebných úkonech, které mimotělní oběh vyžadují, obsluha a řízení systémů pro podporu selhávajícího srdce, obsluha a řízení systémů pro podporu selhávajících plic (ECMO), technická spolupráce při používání radioablačních, kryochirurgických ultrazvukových, laserových terapeutických přístrojů v kardiochirurgii. 3.3 Odborné moduly Identifikace odborného vzdělávacího modulu Název modulu Kód modulu Příprava mimotělního oběhu povinný Počet kreditů Nominální délka celkový počet 120 hod. teorie 80 hod. praxe Vstupní podmínky Typ modulu Platnost modulu od řádné ukončení základního modulu odborný po řádném ukončení Stručná anotace vymezující cíle: Vybavit technika znalostmi z pojmosloví, zajistit orientaci v primárních vědomostech a literárních pramenech vědních a klinických oborů ovlivňujících roli sestry specialistky. Cílem modulu je rozvinout znalosti, postoje a praktické dovednosti sestry v přípravě systému pro mimotělní oběh. 7

6 Klíčové kompetence: připravit technika pro specifickou činnost, kterou provádí v souvislosti s přípravou a vedením mimotělního oběhu, znát anatomii a patofyziologii životně důležitých orgánů, znát fyziologii a patofyziologii krevního průtoku při mimotělním oběhu, znát náhradní roztoky a léčivé přípravky užívané v souvislosti s mimotělním oběhem, jejich indikace, kontraindikace a nežádoucí účinky, znát zásady hygienicko-epidemiologického režimu na operačním sále, znát základní principy sledování a monitorování při mimotělním oběhu, znát základní součásti systému pro mimotělní oběh a jejich funkci, sledovat, monitorovat a vyhodnotit stav pacienta z hlediska fyziologie a patofyziologie srdečně cévního systému, nervového systému a dalších systémů, připravit náhradní roztoky, léčivé přípravky a krevní deriváty, sestavit základní součásti systému pro mimotělní oběh, připravit části systému pro mimotělní oběh ke sterilizaci, pracovat v souladu hygienicko-epidemiologického režimu na operačním sále. Předpokládané výsledky: Po absolvování odborného modulu bude absolvent schopen: sestavení okruhu pro mimotělní oběh, přípravy léčivých přípravků k aplikaci do mimotělního oběhu, přípravy náhradních roztoků k aplikaci do mimotělního oběhu, přípravy krevních derivátů k aplikaci, sledování, monitorování a vyhodnocení stavu pacienta, přípravy součástí mimotělního oběhu ke sterilizaci, dodržování zásad aseptického chování na operačních sálech, zachovávání zásad sterility při sestavování komponent mimotělního oběhu. Obsah odborného modulu: anatomie srdce a cév fyziologie srdce a dalších životně důležitých orgánů vrozené srdeční vady získané srdeční vady chirurgická léčba vrozených vad chirurgická léčba získaných vad kardioaneseziologie monitorace EKG, tlaků, SpO 2, CO, EEG, krevních plynů, ACT, atd. 8

7 fyzikální principy monitorace, kalibrace, etalony, prevence poruch přístrojů materiály v přímém kontaktu s krví, jejich složení, způsoby sterilizace, způsoby uskladnění, exspirace, biokompatibilní povrchy fyziologie krve, náhradní roztoky krve, roztoky pro kardioplegii, kardiologii, plasmaexpandery, indikace a kontraindikace farmakologie, farmakodynamika, práce s krví, jejími deriváty a náhradami zásady hygienicko-epidemiologického chování, sterilizace, asepse, antisepse speciální přístrojová technika kardiostimulace, defibrilace, radioablace, kryodestrukce, TMLR speciální léčebné postupy s využitím mimotělního oběhu Hodnocení: závěrečný písemný test Identifikace vzdělávacích modulů v 2. části vzdělávání Vedení perfúze a perfuzní techniky Název modulu Vedení perfúze a perfuzní techniky Kód modulu povinný Počet kreditů Nominální délka celkový počet 40 hod. teorie 40 hod. praxe Vstupní podmínky řádné ukončení odborného modulu Typ modulu speciální Platnost modulu od po řádném ukončení Stručná anotace vymezující cíle: Připravit technika pro specifickou péči, kterou zajišťuje při vedení mimotělního oběhu u dospělého pacienta. Klíčové kompetence: znát zásady a předpisy související s řízením mimotělního oběhu, znát možné komplikace při zahájení, vedení a ukončení perfúze, způsoby jejich prevence a řešení, znát podmínky, typy a aplikace antikoagulace vč. způsobů kontroly účinnosti, znát způsoby vedení dokumentace vč. předoperačních výpočtů, znát méně obvyklé a speciální způsoby vedení mimotělního oběhu. 9

8 Předpokládané výsledky Po absolvování speciálního modulu bude absolvent schopen: napojit a řídit mimotělní oběh, provádět kontrolu připojení pacienta na mimotělní oběh, podílet se na řešení možných komplikací při zahájení, vedení a ukončení perfúze, provádět kontrolu antikoagulace, farmakologicky řešit odchylky od požadovaných hodnot, sestavit a obsluhovat zařízení pro mimotělní oběh i pro méně frekventované způsoby použití VAVD, KAVD, ultrafiltrace, MUF, MECC, hluboká, příp. akcidentální hypotermie, vést dokumentaci týkající se mimotělního oběhu, zajišťovat stálou připravenost přístrojové techniky, sledovat její funkčnost před i v průběhu výkonu, identifikovat stav přístrojů, rozpoznat a řešit drobné poruchy techniky, umět najít náhradní řešení. Obsah speciálního modulu: současné systémy pro mimotělní oběh, jejich komponenty, funkce, možnosti využití, laická údržba, kontrola, prevence poruch vyhodnocení okamžitého stavu pacienta z monitoru a biochemického laboratorního vyšetření, možnosti korekce jeho stavu z hlediska perfuziologa vlivy ECC versus farmakologické účinky podávaných léků, vlivy roztoků a krevních derivátů a na vnitřní prostředí fyziologie a patofyziologie krve, metody měření srážlivosti krve ACT, APPT, INR, TEG, poruchy srážlivosti, antikoagulace možnosti, komplikace, indikace, kontraindikace, variabilní řešení možné technické problémy a poruchy, jejich řešení iatrogenní komplikace, příčiny, řešení 4 hod. vedení dokumentace pacienta, vedení dokumentace přístrojů dle zákona č. 123/2000 Sb., právní aspekty vedení MO 4 hod. Hodnocení: písemný test z probírané problematiky, praktické předvedení zvládnutí vedení techniky perfúze na akreditovaném pracovišti pod dozorem klinického perfuziologa. 10

9 Podpůrné systémy Název modulu Kód modulu Podpůrné systémy povinný Počet kreditů Nominální délka celkový počet 40 hod. teorie 40 hod. praxe Vstupní podmínky Typ modulu Platnost modulu od řádné ukončení modulu vedení perfúze a perfuzní techniky speciální po řádném ukončení modulu Stručná anotace vymezující cíle: Připravit technika pro specifickou péči, kterou zajišťuje při využití podpůrných systémů. Klíčové kompetence: znát možnosti použití technologií mimotělního oběhu k léčebným účelům v jiných oborech, znát zásady a principy obsluhy systémů podpory selhávajícího oběhu, znát zásady a principy technického zabezpečení podpůrné cirkulace nebo podpůrného mimotělního oběhu s membránovou oxygenací, znát zásady a principy technického zabezpečení izolované hypertermické perfúze končetin cytostatiky, znát zásady obsluhy autotransfuzních systémů, znát postupy hemofiltrace, modifikované hemofiltrace při mimotělním oběhu, hemodiafiltrace. Předpokládané výsledky Po absolvování speciálního modulu bude absolvent schopen: zajišťovat stálou připravenost speciální přístrojové techniky, zajišťovat obsluhu a sledovat její funkčnost před i v průběhu výkonu, technicky zabezpečit podpůrnou cirkulaci pulsatilním nebo rotačním podpůrným systémem, sestavit a obsluhovat podpůrný mimotělní oběh s membránovou oxygenací, technicky zabezpečit izolovanou hypertermickou perfuzi končetin cytostatiky, obsluhovat autotransfuzní systémy 11

10 zajišťovat hemofiltraci, modifikovanou hemofiltraci při mimotělním oběhu, hemodiafiltraci, podílet se na řešení možných komplikací. Obsah speciálního modulu: typy a možnosti různých druhů mechanických podpor selhávající cirkulace, jejich indikace, kontraindikace obsluha mechanických systémů pro podpůrný mimotělní oběh a pro podpůrnou cirkulaci LVAD, RVAD, BiVAD - IABK, Thoratec, Heartmate, Impela, Levitronic technické zabezpečení izolované hypertermické perfúze končetin cytostatiky 4 hod. obsluha systémů pro autotransfuzi 4 hod. obsluha systémů pro hemofiltraci, modifikovanou hemofiltraci při mimotělním oběhu, hemodiafiltraci možné poruchy, jejich příčiny a jejich řešení Hodnocení: Písemný test z probírané problematiky, praktická ukázka zvládnutí techniky na akreditovaném pracovišti pod dozorem klinického perfuziologa Vedení perfúze, perfuzní techniky a podpůrné systémy u dětí Název modulu Kód modulu Vedení perfúze, perfuzní techniky a podpůrné systémy u dětí povinný Počet kreditů Nominální délka celkový počet 40 hod. teorie 40 hod. praxe Vstupní podmínky Typ modulu Platnost modulu od řádné ukončení modulu vedení perfúze a perfuzní techniky speciální po řádném ukončení modulu Stručná anotace vymezující cíle: Připravit všeobecnou sestru pro specifickou péči, kterou zajišťuje při řízení mimotělního oběhu a při využití podpůrných systémů u dětí. 12

11 Klíčové kompetence: znát rozdíly anatomie a patofyziologie životně důležitých orgánů dětského pacienta, znát fyziologii a patofyziologii krevního průtoku při mimotělním oběhu u dětského pacienta, znát náhradní roztoky a léčivé přípravky užívané v souvislosti s mimotělním oběhem, jejich indikace, kontraindikace a nežádoucí účinky se zaměřením na dětského pacienta, znát rozdíly sledování a monitorování při mimotělním oběhu u dětského pacienta, znát možné komplikace při zahájení, vedení a ukončení perfúze, způsoby jejich prevence a řešení u dětského pacienta, znát zásady a principy obsluhy systémů podpory selhávajícího oběhu u dětského pacienta, znát zásady a principy technického zabezpečení podpůrné cirkulace nebo podpůrného mimotělního oběhu s membránovou oxygenací u dětského pacienta, znát postupy hemofiltrace, modifikované hemofiltrace při mimotělním oběhu, hemodiafiltrace u dětského pacienta. Předpokládané výsledky Po absolvování speciálního modulu bude absolvent schopen: sledovat, monitorovat a vyhodnotit stav dětského pacienta z hlediska fyziologie a patofyziologie srdečně cévního a nervového systému a dalších životně důležitých orgánů, technicky zabezpečit podpůrnou cirkulaci nebo podpůrný mimotělní oběh s membránovou oxygenací u dětského pacienta, obsluhovat autotransfuzní systémy u dětského pacienta, zajišťovat hemofiltraci, modifikovanou hemofiltraci při mimotělním oběhu, hemodiafiltraci u dětského pacienta, podílet se na řešení možných komplikací u dětského pacienta. Obsah speciálního modulu: monitorace a vyhodnocení stavu dětského pacienta obsluha systémů pro mimotělní oběh dítěte specifika technické zabezpečení podpůrné cirkulace nebo podpůrného mimotělního oběhu s membránovou oxygenací u dětského pacienta aplikace léčivých přípravků do mimotělního oběhu u dětského pacienta aplikace krevních derivátů do mimotělního oběhu u dětského pacienta 4 hod. vyhodnocení účinnosti antikoagulace u dětského pacienta 4 hod. 13

12 4. Hodnocení specializačního vzdělávání a) průběžné hodnocení školitelem záznam o absolvované praxi (konkrétních činnostech na pracovišti) v průkazu odbornosti. Záznamy o průběžném hodnocení školitelem pravidelně v šestiměsíčních intervalech, hodnocení po skončení společného základu. b) předpoklad přístupu k atestační zkoušce absolvování všech modulů povinného společného základu a jeho zhodnocení v průkazu odbornosti, absolvování povinného specializovaného výcviku dle zaměření modulů a jeho zhodnocení v průkazu odbornosti, úspěšné absolvování písemného testu. c) vlastní atestační zkouška 5. Charakteristika činností, pro které absolvent specializačního vzdělávání získal způsobilost Absolvent specializačního vzdělávání v oboru Klinická technika se zaměřením na perfuziologii je oprávněn vykonávat činnosti dle 102 a dále činnosti spojené s řízením mimotělního oběhu dle 108, a to zejména: řídí mimotělní oběh při operacích na otevřeném srdci, aplikuje krevní deriváty, obsluhuje autotransfúzní, hemofitrační systémy, aplikuje léčivé přípravky do mimotělního oběhu, technicky zabezpečuje a obsluhuje systémy pro podpůrnou cirkulaci při srdečním selhání, řídí systém pro podporu oběhu a ohřev při akcidentální hypotermii, technicky zabezpečuje izolovanou hypertermickou perfuzi při léčbě cytostatiky, kontroluje eventuelně opravuje zdravotnické přístroje (z hlediska splnění technických parametrů a rizik), vede jejich výkaznictví, organizuje a kontroluje technické služby související s provozem zdravotnické techniky, provádí technické instruktáže pracovníků v oblasti obsluhy zdravotnických přístrojů a bezpečnosti práce, podílí se na koncipování kompletů zdravotnických technologií (otázky propojování zdravotnických přístrojů do funkčních celků), podílí se na výběru zdravotnických přístrojů z hlediska jejich vlastností ve vztahu k poskytované zdravotní péči, instruuje členy týmu v oblasti své specializace, podílí se na výzkumu, zejména identifikuje činnosti vyžadující změnu v postupu, provádí výzkum zaměřený na odhalení příčin nedostatků v poskytované péči, vytváří podmínky pro aplikaci výsledků výzkumu do praxe na vlastním pracovišti i v rámci oboru, 14

13 zavádí nové metody do běžného provozu, spolupracuje na technických otázkách při získávání (akvizici) přístrojů, podílí se na tvorbě preventivních opatření vycházejících z vyhodnocování případů selhání zdravotnických přístrojů, vytváří modifikace softwaru a nástavbový software pro diagnostické zobrazovací zdravotnické přístroje, připravuje standardy specializovaných postupů v rozsahu své působnosti, vede specializační vzdělávání v oboru své specializace. 6. Seznam doporučené literatury 1. DOMINIK, J.: Kardiochirurgie. Grada publishing, DRASTICH, A.: Netelevizní zobrazovací systémy. FEI VUT, Brno DRASTICH, A.: Tomografické zobrazovací systémy. FEI VUT, Brno Etický kodex zdravotnického pracovníka nelékařských oborů.věstník Ministerstva zdravotnictví ČR, částka 7, 2004, č HUČÍN, B.: Dětská kardiochirurgie. Grada Publishing, CHMELAŘ, M.: Lékařská přístrojová technika I. FEI VUT, Brno CHMELAŘ, M.: Laboratorní technika. FEI VUT, Brno JOBÁNKOVÁ, M. a kol.: Kapitoly z psychologie pro zdravotnické pracovníky. Brno: IDVPZ 2002, ISBN LONSKÝ, V.: Mimotělní oběh v klinické praxi. Grada publishing, MOHYLOVÁ, J., KRAJČA, V.: Zpracování signálů. FEL Universita v Žilině, POPELOVÁ, J.: Vrozené srdeční vady v dospělosti. Grada Publishing, PRUDIL, L.: Základy právní odpovědnosti ve zdravotnictví. Brno: IDVPZ 2002, ISBN ROZMAN, J.: Elektronické přístroje v lékařství. Academia, Praha, SULKOVÁ, S.: Hemodialýza, Praha SVATOŠ, J.: Biologické signály I geneze, zpracování a analýza. FEL ČVUT, Praha VESELKA, J. a kol.: Získané chlopenní vady srdce. Medcor Europe Publishing, ZVÁROVÁ, J.: Biomedicínská statistika I (Základy statistiky pro biomedicínské obory), EuroMISE ČSN , ČSN , ČSN , doporučení ČES