Při hodnocení jakosti námi pozorovaného Kamenného potoka jsme se zaměřili na několik vlivů, které se podílejí na jakosti vody.

Transkript

1 Kamenný potok jakost vody Při hodnocení jakosti námi pozorovaného Kamenného potoka jsme se zaměřili na několik vlivů, které se podílejí na jakosti vody. Správci řeky Doubravy, do které se vlévá náš Kamenný potok a o které jsme našli mnohem více údajů než o námi sledovaném území (zjistili jsme, že z hlediska jakosti vody toto území není monitorované), jsou: Povodí Labe s. p., Zemědělská vodohospodářská správa a jak jsme se dozvěděli na Městském úřadě Chotěboř, tak i CHKO Železné hory, jelikož pod tuto oblast spadá PR Údolí Doubravy. Z výše zmiňovaného důvodu máme hodnoty jakosti vody směřované na řeku Doubravu a domníváme se, že dochází k mírným odchylkám v neprospěch Kamenného potoka. Sledované vlivy: 1. Osídlení První vliv, na který jsme se zaměřili, je osídlení v blízkosti tohoto potoka. Kamenný potok pramení v obci Příjemky a to je vlastně skoro jediné osídlení, kterým protéká. V Příjemkách, jak jsme zjistili z výroční zprávy VaK Havlíčkův Brod ( se plánovalo napojení na kanalizační síť Chotěboře (tato zpráva je z roku 2004). Z informací místních obyvatel jsme se ale dozvěděli, že je zde plánována výstavba vlastní čističky. Z čehož vlastně vyplývá, že je dost možné, že současně voda může odtékat do Kamenného potoka, ale na druhou stranu nám nepřijde pouhým pohledem oka natolik znečištěný, že by to bylo způsobené odpadní vodou z domácností, spíše se domníváme, že tato voda je odváděna nějakou jinou stokou. Tudíž první aspekt osídlení nehodnotíme jako nějaký výraznější vliv. 2. Podniky a zemědělství V okolí našeho potoka se nachází pár větších firem, které se dost možně podílejí na jeho znečištění. Tyto firmy jsme zakreslili do naší mapky po provedené obhlídce okolí Kamenného potoka. U jednoho podniku jsme dokonce našli stoku vedoucí právě do Kamenného potoka (viz. mapa). Tímto podnikem je ALKA HOLDING, spol s. r. o., který se zabývá výrobou nábytku a prováděním žárového zinkování a kovovýroby. Informace o firmách jsme si vyhledali na internetových stránkách daných firem. Takže to, že náš potok protéká okrajem Chotěboře, kde je průmyslová zóna, na něm určitě zanechá stopy. Kromě městského osídlení a lesy také protéká polem, podle místních obyvatel se na poli používají určitá chemická hnojiva, což se nám nepodařilo vyzjistit, jelikož jsme nevypátrali majitele. Poté jsme se zaměřili na samotnou jakost vody. Tady už jsme ale museli pracovat s údaji větší řeky, do které se Kamenný potok vlévá, a to Doubravy. Nejdříve jsme se zaměřili na různá data nalezená na internetu (použili jsme různé servery uvedené v zadání) a poté, co jsme nalezli především data o řece Doubravě, jsme se rozhodli kontaktovat Povodí Labe. Tam jsme zjistili, že Kamenný potok není vůbec monitorován a poskytli nám hodnoty vztahující se k řece Doubravě, a tudíž jsme se tedy zaměřili na ni.

2 Kvalita vody je průměrná, Doubrava má prakticky v celé délce výslednou třídu jakosti vody ve III. třídě s výjimkou ukazatele AOX, který pod více znečištěnou Brslenkou vykazuje IV. třídu. ( Z Povodí Labe jsme se dozvěděli podrobnější informace o mapování jakosti vody Doubravy v obci Bílek. Celá tabulka je poslaná v příloze. Z těchto údajů vychází jakost řeky Doubravy lépe než z předchozího zdroje, ale to je dané zřejmě oblastí, ve které to bylo monitorované. Zde vychází jakost vody průměrně tak II. To si troufáme hodnotit jako celkem dobrý výsledek, ale ne zas nijak výjimečný, jelikož by Doubrava, jakožto Přírodní rezervace, mohla dosahovat lepších výsledků. Uvedeme, že například podle ukazatelů Cl, SO 4, Mg, Ca vykazovala řeka Doubrava jakost I. Nejhůře na tom byla podle těchto ukazatelů TOC, BSK 5 aj., to dosahovala jakosti III. Podle těchto údajů, kdybychom měli odhadnout přibližnou kvalitu vody Kamenného potoka, myslíme si, že by tento potok dosahoval o něco málo horších výsledků, jelikož prochází tou zmiňovanou průmyslovou oblastí. Shrnutí: Znečištění našeho potoka není nijak alarmující či zvýšené, ale bohužel musíme konstatovat, že není ani uspokojivé, tudíž téměř nulové. Vezmeme-li v potaz různé ukazatele, například bentos z odchozí etapy (5,7), kyselost vody, kdy ph je 5-6 a hodnoty jakosti vody řeky Doubravy, došli jsme k závěru, že náš potok je tak středně až více znečištěn a odhadem bychom mu tipovali jakost vody III.

3 Měření teploty a ph vody lokalita: Kamenný potok Datum Teplota vody ( C) Teplota vzduchu ( C) ph vody Poznámka: Měření bylo prováděno přibližně v 19 hod. za jasného počasí (s maximální odchylkou 0,5 hodiny). Měření ph probíhalo pomocí UIP (univerzální indikátorové papírky). Vývoj teplot Teplota vody ( C) Teplota vzduchu ( C)

4 Otázky 1. Eutrofizace je proces obohacování vod o živiny, zejména dusík a fosfor. Rozlišujeme přirozenou eutrofizaci (jejímž hlavním zdrojem je výplach těchto živin z půdy a rozklad mrtvých organismů) a nepřirozenou. ( Antropogenní eutrofizace vod vzniká splachem dusíkatých a fosforečných hnojiv z polí, splaškovými vodami se zvýšeným obsahem fosforečnanů /ze saponátů/, ze fekálií apod. Vlivem eutrofizace vod dochází k přemnožení sinic a bakterií, které post morti uvolňují ze svého těla toxiny, jež jsou jedovaté a způsobují např. podráždění kůže aj. kvetení rybníků,.. (eutrofní nádrže)( Důsledkem eutrofizace je například přemnožení řas a sinic, kterým vyhovuje velké množství živin a které vytvoří na hladině vody souvislou vrstvu neprůchodnou pro kyslík, a tudíž dochází k zániku života v dané vodní ploše. Dalším příkladem důsledku velkého množství živin může být zánik vodní plochy kvůli rozrůstání rákosí. 2. Kyselost neboli ph, též vodíkový exponent je číslo, kterým v chemii vyjadřujeme, zda vodný roztok reaguje kysele či naopak alkalicky (zásaditě). ( Funkce ph se definuje pomocí koncentrace kationů vodíku. Čím je tato koncentrace větší, tím je ph menší. Stupnice ph nabývá hodnot od 0 do 14, přičemž neutrální kapalina je rovna 7. Kyseliny mají ph menší než 7 a platí: čím menší hodnota, tím je kyselina silnější. Zásady mají ph větší než 7 a obdobně jako u kyselin, ale v opačném směru: čím větší hodnota, tím je zásada silnější. Silně kyselé vody jsou průhledné, krásně modré či nazelenalé. Nadměrná kyselost může způsobovat např. rozpouštění rakům vápenný krunýř (ph = 6,5-6), smrt úhořů (ph = 4,5), nelíhnutí se lososů a pstruhů (ph = 6). 3. Fungování ČOV jsme popsali na příkladě naší ČOV Chotěboř. Jedná se o mechanicko-biologickou ČOV s terciálním dočištěním (biologický rybník). Čistírna čistí odpadní vody z jednotné kanalizace města Chotěboř a z obce Bílek (místní část). Projektantem ČOV byl Hydroprojekt Praha (projekt 1986), investorem Město Chotěboř, které je vlastníkem této ČOV. Odpadní vody z města jsou přivedeny kmenovou stokou na mechanicko biologickou ČOV (tzv. ČOV I), terciální dočištění odpadní vody probíhá ve stabilizační nádrži (tzv. ČOV II, plocha 3,3 ha). Za dešťovým oddělovačem, který odlehčuje přímo do stabilizační nádrže, procházejí odpadní vody mechanickým čištěním (strojní česle, vírový lapač písku, usazovací nádrž). Tyto objekty jsou v provedení železobeton. Biologickou část ČOV I tvoří sdružený nadzemní objekt aktivační a dosazovací nádrže (provedení nádrže smaltovaný plech, tzv. typ Hydrovit ). Odpadní voda je do aktivačních nádrží přečerpávána ponornými čerpadly. Aktivační nádrž je vybavena jemno bublinnou aerací a pro zvýšení účinnosti odstranění dusíku je rozdělena na denitrifikační a nitrifikační část, s předřazenou regenerací. Aktivace je provozována ve dvou linkách. Kalová koncovka ČOV je vybavena strojním odvodněním kalu (bez tzv. teplého vyhnívání). Součástí ČOV jsou další doprovodné objekty (dmychárna, provozní budova, dílny, přípojky inž. sítí atd.). Do biologického rybníka jsou za dešťových stavů vypouštěny i předčištěné vody z mechanického stupně ČOV, do

5 biologického rybníka je dále provedeno i vyústění drenážních vod z přilehlého území. Vyčištěná voda odtéká ze stabilizační nádrže do Kamenného potoka. Kal je odebírán ke kompostování. ČOV má platné povolení k vypouštění odpadních vod ze dne Provozovatelem ČOV jsou VaK Havlíčkův Brod, a.s. Stručně shrnuto: Kmenová stoka (přivádí vodu do ČOV z kanalizační sítě) => dešťový oddělovač vody (odlehčuje od dešťových vod, které jdou přímo do stabilizační nádrže) => strojní česle (zde odstranění hrubých plovoucích nečistot) => vírový lapák písku (zde se odstraňuje z vody písek) => usazovací nádrž (zde se na dně usazují kaly, uprostřed je mechanicky vyčištěná voda a na povrchu se nachází lehké usazeniny) => aktivační (rozdělena na denitrifikační a nitrifikační část) a dosazovací nádrže (zde probíhá biologické čištění) => terciální dočištění ve stabilizační nádrži rybník => odtok vyčištěné vody do Kamenného potoka. (Kal je odebírán ke kompostování) mechanické čištění v tzv. ČOV I biologické čištění v tzv. ČOV I Terciální dočištění v tzv. ČOV II (Alžběta Nováková: Brigádní rybník Závěrečná zpráva SDČR ŽP Živel voda 2008) 4. Třídy jakosti vody se stanovují podle obsahu daných látek ve vodě a podle jejich škodlivosti je jakost vody rozdělena do těchto tříd. Hodnocení jakosti vody je provedeno podle ČSN Klasifikace jakosti povrchových vod. Třídy jakosti povrchových vod 1 - velmi čistá voda (vhodná pro vodárenské účely, potravinářský průmysl, koupaliště, chov lososovitých ryb, má velkou krajinotvornou hodnotu) 2 - čistá voda (vhodná k vodárenským účelům, chovu ryb, vodním sportům, zásobování průmyslu, má krajinotvornou hodnotu) 3 - znečištěná voda (jen pro zásobování průmyslu, pro vodárenství podmínečně, není-li vhodnější zdroj, má malou krajinotvornou hodnotu) 4 - silně znečištěná voda (obvykle jen pro omezené účely) 5 - velmi nečistá voda (obvykle se nehodí pro žádný účel) ( Třídy jakosti vody a jejich mezné hodnoty - výpis z ČSN , Klasifikace jakosti povrchových vod Ukazatel Jednotka Třída A. Ukazatele kyslíkového režimu Rozpuštěný kyslík mg.l -1 >7 >6 >5 >3 <3 Biochemická spotřeba kyslíku mg.l -1 <2 <5 <10 <15 >15 Chemická spotřeba kyslíku - Mn mg.l -1 <5 <10 <15 <25 >25 Chemická spotřeba kyslíku - Cr mg.l -1 <15 <25 <35 <55 >55

6 Organický uhlík mg.l -1 <5 <8 <11 <17 >17 Sulfan a sulfidy mg.l -1 * * * <0,02 >0,02 B. Chemické ukazatele - základní Reakce vody, ph 6,0-8,5 6,0-8,5 6,0-8,5 5,5-9,0 <5,5;>9,0 Teplota vody C <22 <23 <24 <26 >26 Rozpuštěné látky mg.l -1 <300 <500 <800 <1 200 >1 200 Vodivost ms.m -1 <40 <70 <110 <160 >160 Nerozpustné látky mg.l -1 <20 <40 <60 <100 >100 Veškeré železo mg.l -1 <0,5 <1,0 <2,0 <3,0 >3,0 Veškerý mangan mg.l -1 <0,05 <0,1 <0,3 <0,8 >0,8 Amoniakální dusík (a) mg.l -1 <0,3 <0,5 <1,5 <5,0 >5,0 Dusitanový dusík (b) mg.l -1 <0,002 <0,005 <0,02 <0,05 >0,05 Dusičnanový dusík (c) mg.l -1 <1,0 <3,4 <7,0 <11 >11 (a) - přepočet pro amoniak mg.l -1 <0,39 <0,64 <1,9 <6,4 >6,4 (b) - přepočet pro dusitany mg.l -1 <0,007 <0,016 <0,066 <0,164 >0,164 (c) - přepočet pro dusičnany mg.l -1 <4,43 <15,1 <31,0 <48,7 >48,7 Organický dusík mg.l -1 <0,5 <1,0 <2,5 <3,5 >3,5 Veškerý fosfor mg.l -1 <0,03 <0,15 <0,4 <1,0 >1,0 C. Chemické ukazatele - doplňující Chloridy mg.l -1 <50 <200 <300 <400 >400 Sírany mg.l -1 <80 <150 <250 <300 >300 Vápník mg.l -1 <75 <150 <200 <300 >300 Hořčík mg.l -1 <25 <50 <100 <200 >200 Absorbance mg.l -1 <0,15 <0,25 <0,35 <0,55 >0,55 Fluoridy mg.l -1 <0,2 <0,5 <1,0 <1,5 >1,5 Fenoly těkavé mg.l -1 <0,002 <0,01 <0,02 <0,5 >0,5 Tenzidy mg.l -1 * <0,5 <1,0 <2,0 >2,0 Nepolární extrahovatelné látky mg.l -1 * <0,05 <0,1 <0,3 >0,3 Veškeré kyanidy mg.l -1 * * <0,2 <0,5 >0,5 Aktivní chlor mg.l -1 * * * <0,05 >0,05 Extrahovaný organický chlor mg.l -1 <5 <10 <20 <30 >30 D. Těžké kovy Rtuť mg.l -1 <0,1 <0,2 <0,5 <1,0 >1,0 Kadmium mg.l -1 <3 <5 <10 <20 >20 Olovo mg.l -1 <10 <20 <50 <100 >100 Arzen mg.l -1 <10 <20 <50 <100 >100 Měď mg.l -1 <20 <50 <100 <200 >200 Veškerý chrom mg.l -1 <20 <100 <200 <500 >500 Chrom (VI) mg.l -1 * <10 <20 <50 >50 Kobalt mg.l -1 <10 <20 <50 <100 >100 Nikl mg.l -1 <20 <50 <100 <200 >200 Zinek mg.l -1 <20 <50 <100 <500 >500 Vanad mg.l -1 <10 <20 <50 <100 >100

7 Stříbro mg.l -1 * <10 <20 <50 >50 E. Biologické a mikrobiologické ukazatele Saprobní index <1,2 <2,2 <3,2 <3,7 >3,7 Psychrofilní bakterie KTJ.1ml -1 <500 <1 000 <5 000 <104 >104 Koliformní bakterie KTJ.1ml -1 <1 <10 <100 <1 000 >1 000 Fekální koliformní bakterie KTJ.1ml -1 <0,2 <2 <20 <200 >200 Enterokoky KTJ.1ml -1 <0,1 <1 <10 <100 >100 F. Ukazatele radioaktivity Aktivita alfa mbq.l -1 <50 <100 <500 <2 500 >2 500 Aktivita beta mbq.l -1 <200 <500 <1 000 <2 500 >2 500 Radium 226 mbq.l -1 <20 <50 <120 <500 >500 Uran mg.l -1 <5 <20 <50 <100 >100 Tritium Bq.l -1 <10 <100 <1 000 <5 000 >5 000 ( Dobrovolné úkoly 1. Jelikož je většina z nás z Chotěboře a napojených na veřejnou kanalizaci Chotěboř, zaměřili jsme se, kam odchází voda z chotěbořských domácností právě touto veřejnou kanalizací. Voda z našich domácností odchází kanalizační sítí do mechanicko-biologickou ČOV s terciálním dočištěním (biologický rybník) Chotěboř, odkud vyčištěná odtéká do Kamenného potoka (to je jiný potok než ten náš!!!). Jelikož už jedna z nás se tímto tématem zabývala, posíláme její podrobnější informace: Kanalizační síť Stoková síť města Chotěboř je provedena jako jednotná, tj. pro společné odvádění odpadních vod splaškových a dešťových. Byla historicky vybudována po částech, podle dílčích projektů postupného rozvoje zástavby. V současné době odvodňuje plochu cca 150 ha, převážně je dimenzována podle Bartoškovy metody na náhradní 15 ti minutový déšť s periodicitou 0,5 a intenzitou 150 l/s/ha. Koeficient odtoku je uvažován hodnotou 0,375. Do stokové sítě jsou zaústěny dešťové vpusti, zachycující povrchové vody z komunikací a ostatních zpevněných ploch. Stávající kanalizační síť ve městě nesplňuje v některých úsecích technické parametry, nedosahuje potřebné kapacity, a proto je v budoucnu uvažováno s částečnou rekonstrukcí stávající kanalizační sítě v rozsahu cca 1000 m. Kanalizace je ve správě VaK Havlíčkův Brod a.s. ČOV Chotěboř Jedná se o mechanicko-biologickou ČOV s terciálním dočištěním (biologický rybník). Čistírna čistí odpadní vody z jednotné kanalizace města Chotěboř a z obce Bílek (místní část). Projektantem ČOV byl Hydroprojekt Praha (projekt 1986), investorem Město Chotěboř, které je vlastníkem této ČOV. Odpadní vody z města jsou přivedeny kmenovou stokou na mechanicko biologickou ČOV (tzv. ČOV I), terciální dočištění odpadní vody probíhá ve stabilizační nádrži (tzv. ČOV II, plocha 3,3 ha). Za dešťovým oddělovačem, který odlehčuje přímo do stabilizační nádrže, procházejí odpadní vody mechanickým čištěním (strojní česle, vírový lapač písku, usazovací nádrž). Tyto objekty jsou v provedení železobeton. Biologickou část ČOV I tvoří sdružený nadzemní objekt aktivační a dosazovací nádrže (provedení nádrže smaltovaný plech, tzv. typ Hydrovit ). Odpadní voda je do aktivačních nádrží přečerpávána ponornými čerpadly. Aktivační nádrž je vybavena jemno bublinnou aerací a pro zvýšení účinnosti odstranění dusíku je rozdělena na denitrifikační a nitrifikační část, s předřazenou regenerací. Aktivace je provozována ve dvou linkách. Kalová koncovka ČOV je

8 vybavena strojním odvodněním kalu (bez tzv. teplého vyhnívání). Součástí ČOV jsou další doprovodné objekty (dmychárna, provozní budova, dílny, přípojky inž. sítí atd.). Do biologického rybníka jsou za dešťových stavů vypouštěny i předčištěné vody z mechanického stupně ČOV, do biologického rybníka je dále provedeno i vyústění drenážních vod z přilehlého území. Vyčištěná voda odtéká ze stabilizační nádrže do Kamenného potoka. Kal je odebírán ke kompostování. ČOV má platné povolení k vypouštění odpadních vod ze dne Provozovatelem ČOV jsou VaK Havlíčkův Brod, a.s. (Alžběta Nováková: Brigádní rybník: Závěrečná zpráva SDČR ŽP Živel voda, 2008) 2. Tak nejprve si musíme uvědomit, z čeho všeho se do vody v domácnosti mohou jedovaté látky. Tak určitě to budou různé dezinfekční prostředky, prací prášky, čisticí prostředky na mytí nádobí, ale třeba i z různých barev a laků, Do vody v domácnosti se dřív mohly dostat jedovaté fosfáty z pracích prášků, které jsou ale v současné době již zakázané. Z ředidel a barviv se do vody mohou dostat tyto jedovaté látky: toluen, xyleny, Z různých čisticích prostředků je to např. triclosan. Průšvih nastane, když např. praskne potrubí a všechny tyto jedovaté látky by se dostaly do podpovrchové vody a následně třeba do zdrojů pitné vody. To by se to, co člověk do vody vypouští, dostalo zpět k němu, ale asi ne v takové podobě, jaké by si představoval. Ty to různé jedovaté látky vyvolávají různá alergická onemocnění, rakoviny, vyrážky apod. 3. Doma používáme např. Jar, Cif, Trenza, Domestos, Mr. Proper, Palmex, Vanish, Využili jsme stránek Arniky: a tam jsme si zjistili, jestli tyto výrobky patří mezi výrazně škodlivé nebo látky v nich jako jedovaté. Naštěstí musíme konstatovat, že jsme je ve škodlivých výrobcích nenašli. Pokud by tyto výrobky obsahovaly jedovaté látky, které by se v ČOV nedaly zničit, pak by se tyto látky dostaly zpět do přírody.