Evropa a (versus) svět Interkontinentální a vnitrokontinentální politické, ekonomické, sociální, kulturní a intelektuální transfery a jejich důsledky

Transkript

1 Středisko iberoamerických studií, Ústav světových dějin a Ústav Dálného východu předkládají ve spolupráci se zástupci Ústavu hospodářských a sociálních dějin, Ústavu českých dějin a Ústavu slavistických a východoevropských studií anotaci vnitrofakultního výzkumného záměru s názvem Evropa a (versus) svět Interkontinentální a vnitrokontinentální politické, ekonomické, sociální, kulturní a intelektuální transfery a jejich důsledky 1) Cíl projektu V globálním světě z počátku 21. století, jenž je, řečeno s americkým publicistou Thomasem L. Friedmanem, horký, zploštělý a přelidněný, vcelku nikoho nepřekvapí jeho naprostá propojenost, fakt, že neustále dochází ke vzájemnému ovlivňování lidí v různých částech světa; termíny z názvu tohoto projektu interkontinentální a vnitrokontinentální politické, ekonomické, sociální, kulturní a intelektuální transfery dnes běžně užívají ti, kteří chtějí vyjádřit, že vzájemné ovlivňování a interakce jsou nejen nedílnou součástí dnešního světa, ale zároveň i jedním z jeho nejcharakterističtějších rysů. Skutečnost je nicméně taková, že toto vzájemné ovlivňování, ony výše zmíněné transfery, nejsou v žádném záležitostí moderní doby, neboť probíhaly fakticky odnepaměti. Rychlost a množství těchto transferů se od dnešních dnů přirozeně lišily, jejich dopad (význam) byl však podobný a v mnoha ohledech možná zásadnější a dokonce trvalejší než dnes. Cílem projektu je v co nejkomplexnějším rozsahu a v dlouhém časovém úseku, tj. od středověku do současnosti, analyzovat dopad vzájemného ovlivňování společností různých kontinentů i v rámci jednoho kontinentu. Jádrem projektu bude, jak vyplývá již z názvu, Evropa, přesněji řečeno analýza dopadu působení Evropanů v mimoevropském světě (Amerika, Asie, Afrika) i analýza vzájemného ovlivňování Evropanů v rámci vlastního kontinentu (národy, státy a [versus] regiony, centrum a [versus] periferie, problematika identit, hranic, výše uvedených transferů etc.). Pozornost bude věnována také vlivu jiných kontinentů na Evropu a reakci neevropského světa na Evropu, v němž hrál podstatnou roli při formulaci postojů vůči západnímu světu i proces hledání vlastní identity v kontextu globálním i regionálním. Tento proces byl a nepochybně stále je mimořádně významný zejména v zemích východní a jihovýchodní Asie i v dalších mimoevropských oblastech. Projekt vychází z personálního složení zmíněných pracovišť, jež projevila zájem projektu se účastnit a jež disponují odborníky dlouhodobě se věnující daným tématům. Jako

2 příklad lze uvést členy Střediska iberoamerických studií, jejichž výzkum bude orientován na vztahy mezi Evropou (Evropany) a Latinskou i Severní Amerikou (téma velkých zámořských objevů, otrokářství, válečných střetů a zasahování evropských velmocí do vnitroamerických problémů ), členy Ústavu světových dějin (viz například dlouhodobá orientace profesora Skřivana na problematiku Dálného východu, doc. Horčičky na téma rakousko/německoamerických vztahů, doc. Pelikána na problematiku Balkánu etc.) či členy Ústavu Dálného východu (práce kolegů-japanologů Sýkory a Labuse, koreanistky Löwensteinové, sinologa Hoška a vietnamistky Hlavaté). Řešitelský tým bude pracovat na několika tématických okruzích, jejichž předběžné názvy jsou: 1) Evropa a (versus) Amerika 2) Evropa a (versus) východní a jihovýchodní Asie 3) Evropa a (versus) Afrika 4) Evropa a (versus) Rusko 5) Střední a (versus) jihovýchodní Evropa 6) Střední, severní a (versus) jihozápadní Evropa 2) Předpokládané výsledky výzkumu Projekt předpokládá výsledky (výstupy) v několika kategoriích: 1) Dílčí odborná symposia k jednotlivým tematickým okruhům (v prvním až čtvrtém roce). Předpokládaná mezinárodní účast přitom není podmínkou konání akce, stejně jako jí není publikace výsledků v podobě kolektivní monografie, zvláštního čísla periodika atp. V posledním roce uspořádání konference v několika panelech s mezinárodní účastí, na níž členové badatelského kolektivu představí výsledky své práce. 2) Odborné studie publikované zejména v časopisech pracovišť, jež se na projektu podílejí (Ibero-Americana Pragensia, Prague Papers on the History of International Relations, Dvacáté století The Twentieth Century), i v dalších odborných periodikách. Vzhledem k velikosti řešitelského týmu lze předpokládat několik desítek odborných studií. 3) Minimálně deset až dvanáct odborných monografií; jejich počet včetně autorů bude upřesněn do té doby, než bude projekt předložen ke schválení. Projekt počítá s publikacemi ve třech kategoriích: a) odborné vědecké výstupy publikované především v jazycích mezinárodní vědecké komunity (zejména anglicky a španělsky); b) studijní materiály (učebnice a další studijní texty; v českém jazyce); c) publikace určené interesované laické veřejnosti v českém jazyce s nutnou mírou popularizace odborného textu. 3) Harmonogram projektu Celková doba řešení: pět let (s předpokladem možnosti prodloužení podle dosažených výsledků a nosnosti základního tématu). První až druhý rok řešení: heuristika, první fáze výzkumu, publikace prvních dílčích studií, výše uvedená symposia. Třetí až čtvrtý rok řešení: pokračování výzkumu, organizování dalších symposií. publikace dalších dílčích studií a prvních monografií.

3 Pátý rok řešení: organizování velké mezinárodní konference, publikace výsledných syntetizujících monografií. 4) Finanční rozvaha S odkazem na vyjádření pana děkana při setkání se členy akademické obce z 22. října 2009 předložíme finanční rozvahu projektu později. V této stručné anotaci konstatujeme pouze to, že počítáme: a) se mzdovými náklady b) s náklady na cestovné c) materiálovými náklady d) s náklady na publikační činnost. 5) Vedoucí a hlavní koordinátor řešitelského týmu Prof. PhDr. Josef Opatrný, CSc. (Středisko iberoamerických studií) V Praze, 26. listopadu Prof. PhDr. Josef Opatrný, CSc. Vedoucí Střediska iberoamerických studií

4 Příloha Členové řešitelského týmu Na projektu se podílejí členové šesti pracovišť FF UK v Praze. 1) Středisko iberoamerických studií Prof. PhDr. Josef Opatrný, CSc., Doc. Markéta Křížová, Ph.D., PhDr. Simona Binková, CSc. 2) Ústav světových dějin Prof. PhDr. Aleš Skřivan, CSc., Prof. PhDr. Vladimír Nálevka, CSc. (50 %), Prof. PhDr. Luďa Klusáková, CSc., Doc. PhDr. Václav Horčička, Ph.D., Doc. PhDr. Martin Kovář, Ph.D., Doc. PhDr. Dana Picková, CSc., doc. PhDr. František Stellner, Ph.D., Doc. PhDr. Jan Županič, Ph.D., PhDr. Václav Drška, Ph.D., PhDr. Karel Kubiš, CSc., PhDr. Jaromír Soukup, Ph.D., PhDr. et ThLic. Drahomír Suchánek, Ph.D. (50 %), PhDr. Ondřej Vojtěchovský, PhDr. Jaroslav Valkoun 3) Ústav Dálného východu Ing. Jan Sýkora, M.A., Ph.D. (Japonsko), Mgr. David Labus, Ph.D. (Japonsko), Doc. PhDr. Miriam Löwensteinová, Ph.D. (Korea), Mgr. Martin Hošek (Čína), PhDr. Lucie Hlavatá, Ph.D. (jihovýchodní Asie, zejména Vietnam a Kambodža) 4) Ústav hospodářských a sociálních dějin Prof. PhDr. Ivan Jakubec, CSc. 5) Ústav českých dějin Doc. PhDr. Martin Nejedlý, Dr. 6) Ústav slavistických a východoevropských studií Doc. PhDr. Jan Pelikán, CSc. (20 %), PhDr. Stanislav Tumis, M.A., Ph.D. (20 %) Poznámka Čísla v závorce za jménem uvádějí, do jaké míry se jednotliví členové budou na projektu podílet (například 20 % v případě kolegů z ÚSVS znamená, že 80 % jejich práce bude odvedeno v rámci vnitrofakultního výzkumného záměru na tomto ústavu, zatímco na tomto projektu budou participovat pouze dílčím způsobem, vyjádřeným danými procenty). Vzhledem k tomu, že se jedná o pouhou anotaci, není v této chvíli uzavřen vstup do řešitelského týmu dalším zájemcům, celkový počet by však neměl podstatně přesáhnout 25 členů. Projekt počítá s výrazným zapojením doktorandů, a to ze všech pracovišť, jež se na projektu budou podílet. Zájem o účasti na projektu projevilo již několik kolegů ze zahraničních univerzit, kteří by v něm působili bez jakýchkoli finančních nároků ze strany FF UK v Praze.

5