ZŠ Němčice nad Hanou

Transkript

1 1 ZŠ Němčice nad Hanou 1

2 OBSAH ROZHOVOR S PANÍ ŘEDITELKOU 3 PŘEDSTAVUJEME NOVÉ ZAMĚSTNANCE ŠKOLY 4 ŠKOLA V PŘÍRODĚ 2016 KYČERKA 7 STŘÍPKY Z NAŠÍ DRUŽINY 9 PROBUZENÉ VZPOMÍNKY 10 VÝCHOVNĚ VZDĚLÁVACÍ EXKURZE 8. A 13 PĚVECKÝ SBOR SKŘIVÁNEK A JEHO SÓLISTÉ 15 ŠKOLNÍ KOLO PĚVECKÉ SOUTĚŽE O HANÁCKYHO KOHÓTA 15 LETEM SVĚTEM FOTOGRAFICKY S POHODÁŘI 17 PROJEKTOVÉ DNY JSME VĚNOVALI ETIKETĚ 18 EXKURZE DO LEGIOVLAKU 19 NAŠE PODZIMNÍ FOTBALOVÉ ÚSPĚCHY 19 PŘEBORY ŠKOLY VE FLORBALU 20 DOPORUČUJEME FILMY 21 MŮJ SVĚT Z KOŇSKÉHO SEDLA 23 2

3 ROZHOVOR S MGR. HANOU MATUS KOVOU, R EDITELKOU ZS NE MČ IČE NAD HANOU Paní ředitelko, letošní školní rok jistě přinese mnoho zajímavých a přínosných akcí a aktivit. Na úvod by naši redakci zajímalo, kolik žáků se v současnosti na naší škole učí, jak se jejich počet vyvíjí a jaký počet žáků lze odhadovat na příští léta. V posledních několika letech se počet žáků na škole pravidelně zvyšuje. V letošním školním roce se toto číslo pohybuje kolem 410 žáků. Čo se týká dalších let, nedokáži odhadnout, jakým směrem se bude křivka přijatých žáků pohybovat. Jsme částečně odkázáni na přespolní žáky, protože celou polovinu počtu žáků školy tvoří dojíždějící. Proto záleží na tom, zda rodiče přespolních žáků budou využívat naši školu i v budoucnu. Se zvyšováním počtu žáků jistě souvisí také počet učeben a jejich vybavení. Jak v tomto směru naše škola pokročila? V současné době se zpracovává projektová dokumentace ke stavebnímu povolení na rekonstrukci a rozšíření školy. Součástí je i modernizace stávajících učeben a také vybudování čtyř nových odborných učeben v půdních prostorách nad původní budovou. Naši školu už tradičně zdobí mimo jiné také sportovní úspěchy. Kromě již využívané moderní sportovní haly Suprovka se mluví také o dostavbě venkovního sportovního areálu. Kdy můžeme očekávat jeho výstavbu a pro která sportovní odvětví bude určen? Nyní po výstavbě haly je stávající projektová na venkovní sportoviště neaktuální, protože počítala částečně i s plochou pod halou. Proto bude muset být nejprve upraven stávající projekt k venkovní ploše a pak teprve následně se bude venkovní sportoviště budovat. Předpokládá se, že zde bude vytvořeno sportoviště pro výuku atletiky a míčových her. Na podzim tradičně probíhá sběr starého papíru. O jeho výsledcích budeme psát v samostatném článku, ale zajímá nás, jak budou letos nejlepší sběrači odměněni. Na tuto otázku vám jistě odpoví garant sběrových týdnů na škole, paní učitelka Markéta Tobolíková. Vím, že již připravuje výlet pro nejlepší sběrače. Na které další akce byste chtěla už předem naše žáky, rodiče a přátele otevřené školy pozvat? Během školního roku se vždy pořádají pravidelné aktivity, které jsou zakomponovány do celoročního plánu školy. Nejbližší akce proběhne , kdy se uskuteční tradiční jarmark školy, spojený se dnem otevřených dveří na škole. Je to velká akce, na které se pravidelně podílí 3

4 většina žáků a pracovníků školy. V lednu bude opět uspořádán tradiční ples pro rodiče a přátele otevřené školy, jeho výtěžek pak slouží pro potřeby žáků. V druhém pololetí nás pak čeká obrovská akce: akademie školy, do které je opět zapojena většina žáků i učitelů. O tento program bývá velký zájem, a proto se většinou hrají již tři představení. Na závěr školního roku se každoročně slavnostně loučíváme s absolventy naší školy, myslím si, že letos tomu nebude jinak a opět proběhne slavnostní rozloučení se žáky 9. ročníku 29. června 2017 v kině. Děkujeme za rozhovor. Žáci 9. třídy a Miloš Mlčoch PR EDSTAVUJEME NOVE ZAME STNANČE S KOLY Mgr. Klára Smejkalová, učitelka Odkud pocházíte a kde žijete nyní? Pocházím z Vyškova a nyní žiji v Dobromilicích. Jak se vám spolupracuje s žáky, které předměty učíte? Spolupracují na různé úrovni. Učím prvouky, přírodovědy, přírodopis, informatiku, zeměpis, tělesnou výchovu, chemii, pracovní činnosti. Proč jste se rozhodla pro tuto profesi? 4

5 Učitel předává vědomosti druhým. Snaží se zlepšovat budoucnost všech, když vychovává další vzdělanou generaci. Čím byste byla, kdyby vám nevyšlo studium učitelky? Byla bych farmaceutem. Hlásila jsem se také na farmacii. Co děláte ve svém volném čase? Trávím hodně času na zahradě, mám malé děti, věnuji jim co nejvíce času. Čím jste chtěla být jako malá? Učitelkou nebo lékárnicí. Na jakou střední a vysokou školu jste chodila? Na gymnázium do Vyškova a poté na Přírodovědeckou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci. Jaká je vaše nejoblíbenější sloučenina? Mojí nejoblíbenější sloučeninou je nejdůležitější sloučenina na Zemi voda (H2O). Jak se vám líbí u nás na škole? Změnila byste něco? Rozkoukávám se, zatím se mi tu líbí. Nela Macenauerová, Denisa Jurdová Barbora Netesalová, speciální pedagožka Jak jste se dostala na naši školu? Na vaši školu jsem se dostala po oslovení jednou paní učitelkou. Škola hledala speciálního pedagoga. Přišla jsem tedy na pohovor a paní ředitelka mě přijala. 5

6 Jaký máte vztah k dětem? Děti mám samozřejmě ráda. Práce s nimi mě baví a naplňuje. Jak se cítíte na naší škole? Čítím se tu dobře. Poznávám plno nových a zajímavých lidí. Prostory školy jsou hezky vyzdobené podzimní výzdobou, zkratka se mi tu líbí. Co ráda děláte ve volném čase? Přes léto jezdím ráda na kole. Přes zimu si raději zajdu zacvičit nebo se podívám na nějaký dobrý film. Také ráda navštívím své přátele. Tadeáš Spáčil, Benjamin Blažek Bc. Kamila Hájková, učitelka Odkud pocházíte? Pocházím z Jeseníků. Momentálně bydlím v Prostějově. Jakým způsobem dojíždíte do školy? Dojíždím mnoha způsoby. Prvním je mé kolo, které ale v momentální době bohužel nevyužívám tak často, jak bych si představovala. Další možností je autobus a poslední variantou se stává dojíždění autem. Kde jste studovala? Studovala jsem v Ostravě na Ostravské univerzitě. Proč jste se rozhodla pro tuto profesi? Je pravda pravdoucí, že má cesta uvědomění byla dlouhá. Vše pochází z mého osobního 6

7 přesvědčení podílet se na smysluplné práci, která bude společnosti dávat, nikoli brát. Co na své práci máte ráda, a co naopak ne? Na své práci zbožňuji kreativitu, důvtip, originalitu a fantazii dětí. Zatím nedokážu říci, co na své práci ráda nemám. Jak jste se dostala ke svému současnému zaměstnání? Vše je provázáno s tím, že působím také jako výtvarnice na Domě dětí a mládeže ORION. Co se vám na u nás na škole líbí? Líbí se mi příjemné prostředí a nové učebny. Jaké máte zájmy? Ráda se projíždím na kole, sport mi dodává energii. Dále se věnuji kreativním činnostem od keramické hlíny, malbu až po fotografii. Iva Jakšová S KOLA V PR I RODE 2016 KYČ ERKA V pondělí 5. září 2016 odjíždělo 100 dětí z druhých až čtvrtých tříd do krásného hotelu Kyčerka. Horský hotel se nachází v kouzelné beskydské oblasti plné zajímavostí od památek, přes nedotčenou přírodu, valašské lidové umění, až po sportovní aktivity všeho druhu. Děti navštívily muzeum ve Velkých Karlovicích, kde se dověděly spousty zajímavých informací, zhlédly památné předměty a nakoupily si dárečky pro sebe a své blízké. Také se zúčastnily olympiády, ve které předvedly svoji šikovnost, obratnost i zručnost. Nechyběl ani táborák s opékáním buřtů a se zpěvem táborákových písní. Když se setmělo, většina dětí se s odvahou pustila i do stezky odvahy. Během celé školy v přírodě vládla příjemná atmosféra, příroďáčci si vyrobili maňásky, sehráli loutková divadla, hráli Kimovu hru, psali i kreslili do soutěží, tancovali na diskotéce, vyráběli si karnevalové masky, dokonce zvládli i úklid svých pokojů. Za všechny tyto aktivity získali odměny, diplomy a především nezapomenutelné zážitky. Než jsme se nadáli, byl pátek a my se vraceli domů plní vzpomínek na krásných pět dnů v přírodě. Vedoucí ŠvP, Mgr. Lucie Kašparová 7

8 Foto ze školy v přírodě 8

9 STR I PKY Z NAS I DRUZ INY Týden na téma HALLOWEEN O dušičkovém čase jsme si s dětmi povídali o zvycích a tradicích v různých zemích, připravovali výzdobu družiny - ať už v podobě kreslených či vydlabaných dýní, kostlivce z vatových tyčinek, papírového ducha nebo recyklo-netopýra. Také v pohybových i spontánních hrách byly děti tematicky obklopeny různými duchy a strašidly. Po přeměně způsobené malováním na obličej se z dětí staly KOSTLIVCI, ČARODĚJOVÉ a ČARODĚJKY, UPÍŘI a NETOPÝŘI, kteří mohli okusit (pro některé neznámou) chuť dýňové polévky. Pro velký úspěch se malování na obličej opakovalo i další den. Jako správní starší kamarádi se mohli žáci ŠD3 projevit tím, že přidali svoji pomocnou ruku při dlabání a vyřezávání dýní v ŠD1 kamarádům prvňáčkům. Předvánoční tvoření ZDOBENÍ PERNÍČKŮ O předvánočním čase navštívila ŠD3 paní Fidrová, která s velkou ochotou a laskavostí předvedla dětem svoji techniku zdobení. Po celé školní družině se linula sladká vůně čerstvě upečených perníčků a spolu s příjemnými tóny vánoční hudby se dali všichni do práce. Děti možná budoucí cukrářky a cukráře - zdobení bavilo a také se jim velmi povedlo. A protože všechny krásně nazdobené perníčky přímo vyzývaly ke snězení, nakonec se tak i stalo! Chtěla bych tímto ještě jednou moc poděkovat paní Fidrové, která pro děti perníčky zdarma napekla a během příjemně stráveného odpoledne tak předala část tradičního umění další generaci. Marcela Žondrová 9

10 PROBUZENE VZPOMI NKY Pro první číslo Bonbónků jsme připravili rozhovor s paní Adélou Palíškovou, které v minulém roce vyšla publikace Probuzené vzpomínky. Jedná se o brožurku s šesti povídkami, které zachycují hlavně konec II. světové války ve Vrchoslavicích a okolí. Shodou okolností autorka žije ve stejné obci jako já. Známe se odjakživa, chodíme na společné obecní akce, navštěvujeme se i jako rodiny. Proto budu Adéle Palíškové v našem rozhovoru tykat. Byl trošku problém najít čas a potkat se. Proto jsem jí první otázky poslal mailem. A pak jsme si nad nimi společně sedli. EZ: Jak ses k tomuto tématu dostala? AP: Měla jsem to jednoduché. Vyrůstala jsem v jednom domě s dědečkem (Antonínem Sázelem), který prošel hrůzami vězení a koncentračního tábora. Sám o tom nemluvil, ale přece jen pár vzpomínek mi sdělil. V 7. třídě jsme dostali za úkol od paní učitelky Tesaříkové oslovit pamětníky II. světové války, tak jsem měla živou legendu po ruce. Pak téma pár let spalo. Když se blížilo 70. výročí osvobození Československa (konce II. světové války), tak se pomalu začalo probouzet. EZ: Jakým způsobem jsi získávala informace o 2. světové válce? AP: Hlavním zdrojem byly knihy. Tam jsem ověřovala informace od pamětníků a doplňovala jsem jejich povídání o souvislosti. EZ: Jak se Ti podařilo kontaktovat pamětníky války nebo jejich potomky? AP: Bádat po lidských osudech je práce časově náročná. Když se chcete něco dovědět, musíte být připraveni hlavně poslouchat. A musíte vyslechnout i to, co s tématem vůbec nesouvisí. Je důležité, abyste si člověka dobře naladili. Taky si musíte na začátku stanovit pravidla. A to nebývá jednoduché. Lidé si často nepřejí, aby se jejich vzpomínky zveřejňovaly celé nebo aby se uvádělo, že právě oni sdělili nějakou domněnku nebo neověřenou informaci. A to je potřeba respektovat. Není nic smutnějšího, když po desítkách hodin strávených nad příběhem se pamětník nakonec rozhodne nedat souhlas ke zveřejnění. Ale i to je život. Většina rozhovorů začínala rozborem zdravotního stavu, povídáním, jak se daří dětem a vnukům. Někdo si potřeboval postěžovat na politiku, jiný na sousedy nebo na drahotu v obchodech. Ale to už je úděl badatelů 10

11 EZ: V knize jsou zachyceny příběhy obyčejných lidí, kteří prošli velkými útrapami nebo zažívali nevšední prožitky. Který z příběhů Tě oslovil nejvíce? AP: Byla bych nespravedlivá, kdybych řekla jenom jeden příběh. Každý má svoje kouzlo, každý mám ráda pro něco jiného. EZ: Jak obec Vrchoslavice oceňuje činy lidí, jejichž osudy jsi zachytila? AP: Abych řekla pravdu, tak jak odchází pamětníci, tak mizí i vzpomínky na ně. V porovnání s jinými dramatickými osudy, např. obyvateli Lidic nebo Ležáků, jsou zaznamenané příběhy jen malé perličky, které leží v myslích hrstky blízkých, zasvěcených lidí. Obec ale nezapomíná u příležitosti osvobození položit květiny k pomníku padlých hrdinů, pečuje o lípu zasazenou na počest návratu medika Aloise Svozílka z koncentračního tábora nebo podporovala vydání publikace Probuzené vzpomínky. EZ: Pracuješ jako kronikářka obce. Jakému tématu se věnuješ v současné době? A kolik stránek Vašeho časopisu na to můžeš použít? AP: Protože předchozí dva kronikáři byli povoláním učitelé, je v dřívějších záznamech pečlivě a podrobně zpracovaná otázka školství. Tak bych ráda pro budoucí generace zachovala podobně do hloubky zpracované zprávy z dnešních dnů např. o tom, jak se vyvíjí naše slovní zásoba, vyjadřování mladé generace, vývoj českého jazyka, jeho novotvary a vliv těchto změn na naše nářečí. Schválně, Eriku, víš, kam šla Tvoje babička, když řekla: Po neděli du na krif? Chci, aby bylo v kronice zaznamenáno, že pro hodně lidí narozených v šedesátých a sedmdesátých letech minulého století je i po 23 letech od rozdělení Československa stále uši trhající slovo Česko. A taky když dozní poslední tón naší hymny, že nám v duchu stále zní ta slovenská část. Vždycky si představuju, že se kronika dostane do ruky podobně zvídavému klukovi, jako jsi Ty, a ten bude s úžasem číst, co bylo v roce 2016 normální a co nám vadilo. A to je na té práci krásné. Na práci kronikáře je úžasná i svoboda výběru témat. Je sice potřeba zmapovat všechny oblasti života obce, ale kterou se bude kronikář zabývat do podrobností, to už je na jeho vlastní vůli. Taky mám v šuplíku pár vyloženě ženských témat. Sbírám paměti, jak se ve Vrchoslavicích a Dlouhé Vsi dříve pralo. A ráda bych zaznamenala, jak se dříve doma rodilo. A těch pamětnic bohužel ubývá Poslední téma, které jsem si malinko osahala, bylo o pečení chleba. Díky tomu vyšel článek v našem Obecním zpravodaji Všude chleba o dvou kůrkách a taky jsme uspořádali ochutnávku domácích pečených chlebů u příležitosti vrchoslavických hodů. 11

12 Témat, ke kterým bych ráda udělala záznam do kroniky, je mnoho. Pan Horák, dlouholetý kronikář (pradědeček Moniky Holubové z 6. třídy), byl také dopisovatelem Moravského zemského archivu. Části svých příspěvků pak vpisoval do kroniky. A tak se díky němu podařilo zachovat zprávy o mlýnech na řece Hané, o zaniklých živnostech ve Vrchoslavicích a Dlouhé Vsi nebo informace o nejstarší zmínce o poště v Němčicích nad Hanou z roku 1862, kdy byla zřízena. Bylo by hezké v práci dopisovatele pokračovat. Uvidím, jestli se k tomu dostanu. EZ: Děkuji za rozhovor. Venku prší, je podzimní sychravý den. Ale já od Palíšků odcházím s hřejivým pocitem, že jsem se díky rozhovoru pro školní časopis dověděl něco víc o naší vesnici a o naší obecní kronikářce. Erik Zeman Přebal knihy Probuzené vzpomínky Autorka knihy a kronikářka obce Vrchoslavice Adéla Palíšková 12

13 VY ČHOVNE -VZDE LA VAČI EXKURZE 8. A O tom, že má naše třída 8. A opravdu štěstí, jsme se přesvědčili v červnu minulého školního roku, kdy nás předseda třídy Marťa Kyselák - přihlásil do soutěže, která byla vypsána v Týdeníku ŠKOLSTVÍ. Podmínkou bylo odpovědět na soutěžní otázky a poslat je do redakce. Poté přichází info z Prahy, že jsme vyhráli exkurzi do firmy na výrobu Hořických trubiček v Miletíně. To bylo radosti na Starém bělidle! To se nám ještě nestalo! Děkujeme, Martine! Jak možná víte, Miletín se nachází ve východních Čechách a je rodištěm slavného českého spisovatele Karla Jaromíra Erbena, tvůrce Kytice a sběratele lidové slovesnosti. Kousek odtud je nádherné místo Babiččino údolí, kde prožila své dětství autorka Babičky Božena Němcová. A tak se z naší exkurze stal projekt DO VÝČHODNÍČH ČEČH ZA SPISOVATELI A HUDEBNÍMI SKLADATELI. Oblast k tomu jako stvořená, neboť se tu narodila a tvořila spousta umělců: kromě Erbena a Němcové také Alois Jirásek, Fráňa Šrámek, K. V. Rais, V. K. Klicpera, J. K. Tyl, František Škroup, Kryštof Harant, Jaroslav Svěcený, Bedřich Smetana a další. Nevyužít takové možnosti by byla velká škoda, a tak naše paní ředitelka Mgr. Hana Matušková dala svolení k uskutečnění třídenní školní exkurze. A jelikož to bylo v rámci školních soutěží, dostali jsme i finanční příspěvek od POŠ ZŠ Němčice nad Hanou na dopravu. Organizační plán včetně ubytování a po programové dohodě nám poskytla Čestovní kancelář Helena Brabcová. Vše bylo zajištěno, batohy nabaleny, tak jsme se ráno 8. září vydali vlakem směr Čechy krásné, Čechy mé. Program byl bohatý. V první řadě nás přivítali ve výrobně Hořických trubiček, kde se žáci seznámili s historií a technologií výroby. Poté si každý vyzkoušel umotat několik svých trubiček a ochutnal různé výrobky firmy. Bylo to pro všechny velmi zajímavé a chutné. S sebou jsme si odváželi firemní taštičky s nadílkou, aby mohli ochutnat i ostatní u nás na Moravě. Zažili jsme toho během výletu hodně. Jmenujme alespoň procházku Erbenovou stezkou s baladami a výjevy z Kytice, náchodský zámeček s medvědy a písničkou, Babiččino údolí s ratibořickým zámkem, Starým bělidlem, mlýnem i Viktorčiným splavem, dále krajské město Hradec Králové - salon republiky se všemi jeho památkami a další. Zpátky domů nás v sobotu navečer odvezl LEOEXPRES, kde si naši osmáci též přišli na své. Vraceli jsme se s kopou zážitků, úsměvem na rtech a s písničkou Okolo Hradce. Po rozdání medailí nás už na nádraží v Němčicích čekali s otevřenou náručí rodiče. 13

14 A za pedagogický dozor? Přišli jsme si také na své každý ve svém oboru. Já v literatuře a hudební výchově a pan učitel Minář v zeměpisu (Orlické hory, Krkonoše, Sněžka, Labe, Orlice, Úpa, Kuks, Jičín atd.) To se nám to vzdělávalo! Na některá místa jsme už nemohli zajet, tak jsme se na ně podívali aspoň z ptačí perspektivy - a to z Bílé věže v Hradci Králové. Ve škole jsme pak v projektu pokračovali - žáci zpracovali mapu kraje ve formátu A3 a zanesli do ní informace a fotografie. Nezapomněli jsme ani na dějepis (historické události a bitvy v této lokalitě). Akce byla úžasná, proto chceme poděkovat nejen vedení školy, ale i POŠ, ČK Helena Brabcová, Martinu Kyselákovi, dále pak jedné nejmenované mamince za sponzorský dar a nápad a v neposlední řadě i žákům 8. A, že jsou za každého počasí skvělá parta! Mgr. Lenka Literová a Mgr. Miroslav Minář 14

15 PE VEČKY SBOR SKR IVA NEK A JEHO SO LISTE Začátek školního roku někteří sólisté Pěveckého sboru Skřivánek ZŠ Němčice n. H. zahájili s vervou. V první řadě to bylo rozloučení s prázdninami na akci MIKROREGION NĚMČICKO SE BAVÍ ve Víceměřicích, kde zazpívala Lenka Heráková hymnu mikroregionu a několik sólových písní. Následovalo SLAVNOSTNÍ ZAHÁJENÍ ŠKOLNÍHO ROKU ve sportovní hale, kde nemohla chybět ani naše písnička. Na další vystoupení byli přizváni finalisté a reprezentanti z krajské pěvecké soutěže O HANÁCKYHO KOHÓTA - Tomáš Litera, Miroslav Oplocký a naše bývalá žákyně Eliška Vrbová, kteří si tu zazpívali s opravdovou cimbálovkou: PROSTĚJOVSKÉ HANÁCKÉ SLAVNOSTI 11. září 2016 SETKÁNÍ HANÁKŮ V OLOMOUCI 28. září listopadu se hudebně naší ZŠ uskutečnilo školní kolo pěvecké soutěže O HANÁCKYHO KOHÓTA, o němž vás budeme informovat v dalším článku. 25. listopadu zazpíváme na ROZSVĚCOVÁNÍ VÁNOČNÍHO STROMU v Němčicích nad Hanou. Přijďte se také podívat! Jste srdečně zváni! Mgr. Lenka Literová a 60 Skřivánků S KOLNI KOLO PE VEČKE SOUTE Z E O HANA ČKYHO KOHO TA V pondělí 7. listopadu 2016 proběhlo na naší ZŠ školní kolo pěvecké soutěže O hanáckyho kohóta. Zúčastnilo se ho na 60 dětí z pěveckého sboru Skřivánek, které byly rozděleny do tří věkových kategorií. Všichni zpěváčci dostali pamětní listy a sladkou odměnu. Ti nejlepší stanuli na stupních vítězů: 15

16 I. kategorie (1. 3. třída) 1. místo: Tereza Kovářová, 3. B Miroslav Oplocký, 3. B 2. místo: Adéla Zahradníková, 2. A Nella Slezáková, 1. A Daniel Kyselák, 2. A 3. místo: Natálie Kaduková, 1. A Karolína Schafferová, 1. A Hana Prečanová, 3. A II. kategorie ( třída) 1. místo: Dominik Majer, 5. B 2. místo: Jana Křupková, 4. B Veronika Oulehlová, 5. B 3. místo: Adéla Malíková, 4. B Tereza Kroupová, 5. A III. kategorie ( třída) 1. místo: Tomáš Litera, 7. A Petr Křupka, 7. A 2. místo: Veronika Novotná, 9. tř. Lenka Heráková, 7. A 3. místo: Michal Vrána, 7. A Vítězové z prvních míst budou naši školu reprezentovat v okresním kole v Prostějově. Nyní je čeká velká příprava dvou nově vybraných hanáckých písní. Přejeme jim proto hodně úspěchů a hlavně zdravý hlásek. Ostatním dětem chci moc poděkovat za účast a snahu. Poděkování patří rodičům za jejich návštěvu, potlesk a podporu, ale také porotě PaedDr. Antonínu Ošťádalovi, Natálii Fidrové a Mgr. Jitce Hanákové, která ve spolupráci s Městským kulturním střediskem v Němčicích n. H. zajistila krásné pamětní listy a diplomy, a fotografovi Petru Kundelovi z 9. třídy. Mgr. Lenka Literová a pěvecký sbor Skřivánek 16

17 LETEM SVE TEM FOTOGRAFIČKY S POHODA R I 17

18 PROJEKTOVE DNY JSME VE NOVALI ETIKETE V letošním roce se v rámci podzimních projektových dnů naše škola zaměřila na téma ETIKETA aneb Zásady slušného chování. Čelý program byl rozdělen do tří dnů. V úterý a ve čtvrtek se jednotlivé třídy postupně zapojily do výchovného programu Etiketa a školní řád, který probíhal v tělocvičně školy. Všechny třídy chodily postupně do malé tělocvičny, kde se nás ujala paní lektorka. Předváděla nám různé společenské situace a pak si vyvolávala nebo se jí hlásili holky a kluci. Žáci pak předváděli scénky a my ostatní jsme měli poznávat, co bylo správně a co špatně. Bylo do zajímavé, taky jsme se u toho občas dost nasmáli. Pro I. stupeň bylo připraveno téma nazvané: Na podporu dobrých vztahů ve třídě; pro II. stupeň: Na podporu zdokonalení vystupování. Během jedné vyučovací hodiny měly děti možnost si prakticky ověřit své znalosti a dovednosti z následujících oblastí: Jak se chovat k učitelům? Jak se chovat k druhým? Jak se chovat ve škole? Téma slušného chování pak bylo vhodným způsobem zařazeno i do ostatních vyučovacích hodin. Ve středu žáci strávili celou dopolední výuku se svými třídními učiteli. Pro II. stupeň byl připraven pětihodinový blok sestávající z powerpointových prezentací zahrnujících následující okruhy: 1. Etiketa - co to je? 2. Pozdrav, představování a oslovování 3. V restauraci a u stolu 4. Telefonování a miláček mobil 5. Etiketa všedního dne Beseda s žáky byla doplněna videoukázkami z úspěšného televizního pořadu Etiketa, kterým provázel pan Ladislav Špaček. Součástí každého tematického bloku byly i pracovní listy připravené třídními učiteli 7. až 9. ročníku. Děti si tak ve dvojicích nebo při práci ve větší skupině ověřily, co si z probrané lekce etikety zapamatovaly. Na závěr pod vedením svých třídních učitelů a učitelek zpracovaly výstup z projektových dnů, který byl následně umístěn na jednotlivé prezentační panely vedle tříd. Pavel Janura a redakce 9. třídy 18

19 EXKURZE DO LEGIOVLAKU V PROSTE JOVE Ve čtvrtek 3. listopadu 2016 jsme se my, osmáci, vydali s panem učitelem Mlčochem a paní učitelkou Vojancovou do Prostějova na zrekonstruovaný vlak československých legií - Legiovlak. Po páté vyučovací hodině jsme šli na oběd. Do Prostějova jsme se dopravili vlakem. Pěšky jsme se přemístili na místní nádraží, kde vlak stál. První vagón, který nás čekal, byl filmový. Zhlédli jsme film o československých legiích, který popisoval jejich cestu z Kyjeva, dále po transsibiřské magistrále a odjezd z Vladivostoku zpět domů. Další byla tzv. těpluška, kde se legionáři zahřívali u kamen. Následovaly vozy zdravotní, polní pošta, štábní, zde byly mapy a polní telefon. Obrněný vůz byl vyztužen a vybaven kulomety Maxim 1910 a dělem. V prodejním voze jsme si mohli zakoupit suvenýry a v databázi zjistit, jestli naši předci bojovali jako legionáři. Krejčovský vůz byl vyzdoben uniformami. Zaujaly nás také kovářský vůz, ubytovací a dva plošinové. Na prvním vagonu stála polní kuchyně, která si zahrála ve slavné pohádce Tři veteráni a na druhém obrněné vozidlo Mark I. Této soupravě se říká ešalon a čítá 12 vagónů. Po rozchodu na náměstí jsme dojeli domů o půl šesté. Milan Šebesta, 8. A NAS E PODZIMNI FOTBALOVE U SPE ČHY Minifotbal 3. místo v okrese Jedním z prvních fotbalových turnajů v letošním školním roce byl turnaj v minifotbale pro žáky 8. a 9. ročníků, který se tradičně hraje na hřišti s umělým povrchem v Prostějově. Okresní finále se konalo ve středu 12. října a zúčastnilo se ho celkem 9 školních družstev. Náš tým byl v silnější pětičlenné skupině, kde jsme se umístili na 2. místě, které nám zaručovalo účast v bojích o medaile. V semifinále jsme narazili na pozdějšího vítěze ZŠ Kollárova, který nás celkem jednoznačně porazil 3:0. V zápase o konečné 3. místo jsme se utkali se ZŠ Brodek u Prostějova. V tomto důležitém mači se nám podařilo parádně zabrat; kvalitního soupeře jsme porazili 3:1, a získali tak skvělé 3. místo. 19

20 Coca-Cola Cup Po několika letech se nám opět podařilo sestavit tým chlapců od 7. do 9. třídy, a ten nás tak mohl reprezentovat ve fotbalovém turnaji Čoca-Čola Čup. V předkole jsme byli nalosováni do skupiny s Klenovicemi a Otaslavicemi, kterou jsme vyhráli, a postoupili tak do hlavní soutěže. Hlavně utkání s Klenovicemi bylo velmi vyrovnané a o našem vítězství rozhodly až pokutové kopy. V 1. kole nás čekali velmi silní soupeři z Prostějova: ZŠ Edvarda Valenty a Reálné gymnázium. Zápasy se hrály v Prostějově na hřišti s umělým povrchem. Bojovali jsme jako lvi a odměnou nám bylo vítězství nad Reálným gymnáziem. Bohužel druhý soupeř, jehož tým tvoří převážně kluci hrající za 1. SK Prostějov, už byl nad naše síly a jako vítěz postupuje do dalších bojů. Věříme, že příští rok naše letošní umístění zopakujeme nebo ještě vylepšíme! Chtěli bychom poděkovat panu učiteli Liboru Mitanovi, který s námi jezdil na turnaje, takticky nás připravoval a v zápasech perfektně koučoval. Redakce a žáci tříd PR EBORY S KOL VE FLORBALU Na podzim začínají školní soutěže fotbalem a florbalem. Kupodivu nejhranější hrou není fotbal, jak by každý předpokládal, ale v posledních letech ho předběhl florbal. Vždyť v kategorii starších žáků a žákyň (to znamená 9., případně 8. ročník) soutěžilo 20 týmů - 15 mezi hochy a 5 u dívek. A obě kategorie vyhrály Němčice. Dívky hodně suverénně - postupně porazily ZŠ Jana Železného Prostějov 14 : 0, Brodek u Prostějova 5 : 2, Reálné gymnázium Prostějov 3 : 0, a když Protivanov vzdal, bylo z toho první místo a krásné celkové skóre 22 : 2. Na vítězstvích, což je příslibem na budoucí rok, se stejnou měrou podílely jak osmačky, tak deváťačky. Osmou třídu zastupovala kapitánka týmu Valentýna Páclová, jako vždy bezchybná v obraně, rychlá Aneta Luběnová s tvrdou střelou a výborná střelkyně Gabča Klágová. Tyto holky vyhrávají všechny své soutěže ve florbalu už od páté třídy a ani z kraje neodjedou nikdy bez umístění na stupíncích vítězů. Za deváťačky hrála výborně bránící Terezka Skaličková, to samé se dá napsat o Elišce Rudykové a spoustu gólů vstřelila Adriana Kotulová. Natálka Oulehlová zvládne cokoliv, včetně chytání v brance, i když tentokrát chytala (a výborně) Verča Novotná. 20

21 Do okresního finále ve florbalu starších žáků postoupilo 6 škol. Ve skupině jsme se nejprve střetli se ZŠ Kollárova. Zápas skončil jednoznačně 7:0 pro ZŠ Němčice nad Hanou. V tomto utkání jsme neměli nejmenší problém. Přestože většina soupeřů byla o hlavu větší, na naši rychlou a téměř bezchybnou hru prostě nestačili. Druhý zápas byl již mnohem těžší. Náš tým se utkal s florbalisty ze ZŠ Melantrichova. Po tvrdém boji jsme prohráli 5:1. Ale i přes tuto vysokou porážku jsme do vyřazovací části šli z prvního místa, a proto jsme v semifinále změřili síly se ZŠ Doktora Horáka. Předvedli jsme tvrdou a ukázněnou hru a vyhráli 5:0. Ve finále jsme si následně poradili i s týmem Reálného gymnázia Prostějov, který byl pasován do role největšího favorita. Zápas skončil 4:2 a oslavy mohly začít. A kdo že tak výborně reprezentoval naši školu? V bráně zkušený Pavel Holík. V obraně kapitán Filip Antel, spolehlivý Štěpán Klusal, neúnavný Vlastimil Adam Palíšek a také hrůzu nahánějící Michal Petroš. V útoku Adam Kopřiva, Zdeněk Čhalánek, Josef Suchoň a také náš nejlepší hráč Jaroslav Václavíček, který dal nejvíce branek a byl také nejpracovitější. Filip Antel, 8 B, a Jiří Pozdíšek DOPORUČ UJEME FILMY Hvězdy nám nepřály Hazel Grace diagnostikovali ve třinácti letech rakovinu štítné žlázy, teď je jí šestnáct a rakovina je v posledním stádiu. Nikdo neví, jak dlouho bude žít, ale všichni vědí, že smrt je nevyhnutelná. Hazel tráví dny sledováním nekonečného pořadu Amerika hledá topmodelku a čtením dokola její oblíbené knížky Čísařský neduh od holandského spisovatele Petera Van Houtena. Začne z donucení rodičů chodit do podpůrné skupiny, kde se schází lidé s rakovinou. Tam se seznámí s okouzlujícím Augustem neboli Gusem, s klukem, jenž vyšel z boje s rakovinou s amputovanou nohou. Hazel začne trávit s Gusem hodně času. Baví se například sledováním filmů, hraním videoher a jinými běžnými činnostmi. Gus jednoduše probudí v Hazel znovu chuť žít. Hazel si ale plně uvědomuje, že brzy umře, a proto se zpočátku bojí do Guse zamilovat, neboť má obavy, že mu její smrt zlomí srdce. Gus ji ale neustále přesvědčuje, že by si tu krásu zamilovanosti měli užít právě proto, že oba dobře vědí, jak málo času jim zbývá. Zažívají tedy spolu spoustu dobrodružství i krásných okamžiků. Například se spolu jedou podívat do Holandska, kde 21

22 navštíví Petera Van Houtena - autora Hazeliny oblíbené knížky, a podívají se do muzea Anny Frankové. Užívají si nádherné chvíle jejich malé věčnosti a nic jim nechybí. Závěr filmu vám neprozradím, abyste nebyli ochuzeni o to, jak příběh skončil. Tento film se mi moc líbil. Byl to prostě snímek o skutečně tvrdé realitě, o všech radostech i bolestech, co nám život přináší, o tom, že život není továrna na splněná přání. Je to film, na který se ráda znovu dívám už proto, že hlavním hrdinům připravil život nelehký boj, dokáží se s překážkami poprat a užívat si života, dokud to jde. Lucie Bilíková Star Trek: Do neznáma Jedná se o třetí díl sci-fi série Star Trek. Premiéra tohoto filmu byla 7. července 2016, takže je to poměrně nový film. Odhadované celosvětové tržby jsou 495 miliónů USD. Posádka lodě Enterprise se vydala na velmi dlouhou misi, jejímž cílem bylo poznat nové formy života a navázat diplomatické vztahy. Vše se ale zvrtlo, když do vesmírné základny dorazila neznámá loď s ženou, která potřebovala pomoc. Prosila je, ať jí pomůžou, že její posádka ztroskotala v husté mlhovině na planetě mimo Federaci. Vesmírná loď Enterprise vyrazila na záchrannou misi. Bohužel to byla léčka, hned po příletu k planetě, kde posádka údajně ztroskotala, na ně už čekali nepřátele a těm se podařilo loď Enterprise zničit a posádka s kapitánem se museli evakuovat. Armáda nepřátel pod vedením Kralla zajala většinu posádky a kapitán Kirk a pár dalších členů dopadli různě na planetu. Scotty při hledání zbytku přeživších potkal Jaylahu, jež se na planetu dostala stejně jako posádka Enterprise. Jaylaha 22

23 odvedla Scottyho do staré ztroskotané lodi USS Franklin, která zmizela před mnoha lety. Když se kapitán Kirk a ostatní přátelé, kteří nebyli uvězněni, konečně shledali, tak už plánovali, jak zajatou posádku vysvobodit. Přišli na to, že by je mohli přenést maximálně po dvaceti a že kapitán Kirk bude muset nepřátelé na dlouhou dobu rozptýlit. Poté, co se jim podařilo posádku vysvobodit, zjistili, že Krall má zbraň, kterou chce zničit vesmírnou základnu Yorktown, proto se museli na základnu rychle dostat. Naštěstí Jaylaha celou dobu loď USS Franklin opravovala, takže byla schopna částečně letět. Museli nejprve spadnout z velkého srázu, aby vzlétli. Potom co se jim podařilo vzlétnout do vesmíru, rychle spěchali na pomoc Yorktown. A jak to dopadlo, tak to se musíte už podívat sami. Film doporučuji pro milovníky fantasy a scifi filmů. Hodnocení na ČSFD je 73 %, což je poměrně dobré, ale oba předešlé dva díly měly o kousek lepší hodnocení. Spousta lidí od tohoto filmu očekávala víc, než dostala, a tím pádem byli zklamaní. Mně se osobně film líbil a má očekávání splnil, ale nejlepší bude, když se na film podíváte sami a uděláte si vlastní názor, protože jen tak zjistíte, jak to vše dopadlo. Lucie Horáková MU J SVE T Z KON SKE HO SEDLA Pokud se chce začátečník věnovat jezdeckému sportu, měl by mít zkušenosti s koňmi již odmala. Já na koni jezdím od 10 let, ale i tak je to celkem pozdě. Jestli se dítě věnuje jezdeckému sportu, mělo by začínat jezdit pod trenérem/trenérkou. Já jsem začínala jako samouk na fríské kobylce jménem Bea (Lbeltje fan Harns), která měla 2 roky, nic neuměla, nebyla ani obsednutá (nevěděla, co je to sedlo, nikdy ho na sobě neměla), což není pro začátečníka nejlepší. Asi od svých 12 let jsem měla možnost jezdit pod trenérkou. Začínala jsem na haflingovi, to byl tehdy její nejhodnější kůň. Již za necelý měsíc jsem si mohla vzít nejmladšího koně a s ním jsem pracovala od jeho prvních krůčků. Za další měsíc jsem si šla s nejmladší kobylkou Miou skočit první křížek (typ překážky). Jelikož už jsem něco uměla, mohla jsem jezdit na svém koni. Od 13 let jezdím na klusákovi jménem Ann Marie. Dnes má Ann už 21 let a je matkou 11 hříbat. Jezdím anglický styl (kromě něho máme ještě westernový). V jezdeckém sportu se rozlišuje například parkur nebo drezura. Každý styl používá rozdílná sedla. Používáme skoková sedla, drezurní sedla nebo taky sedla všestranná. 23

24 Já jezdím na skokovém sedle, a jezdíme-li venku, nemám problém, když vidím nějaký spadený kus stromu ho s Ann přeskočit. Letos jsme byly na Hubertově jízdě v Tvorovicích, kde byly na trati připraveny přírodní překážky (balíky slámy, desky apod.), a Ann vše přeskočila. Klusák má specifický klus a NESMÍ nacválat. Aby Ann cválala, musela jsem ji nejprve odnaučit klusácký krok a teprve potom ji naučit cválat. Ale v ní se klusácká krev nezapře. Pokud dlouho stojí ve stáji, aniž by se s ní šlo ven, tak chce potom venku pořád běžet a ten klusácký klus si prostě neodpustí. Tereza a její Ann Marie Zajímavosti o klusácích Americký klusák byl vyšlechtěn koncem 18. století v Appalačském pohoří. Prvním koněm s klusáckými vlohami byl hřebec Messenger. Dá se vlastně říct, že jeho krev v sobě nesou všichni současní klusáci. Jedná se o sportovního koně, přední nohy bývají kratší než zadní, hlava je hrubší, ale líbivá. Kohoutek je níže než záď. Nohy jsou pevné s velmi kvalitními kopyty. Toto plemeno drží titul nejrychlejšího koně světa. U klusáků jsou povoleny všechny barvy srsti, nejvíce rozšíření jsou však hnědáci a ryzáci. Výška koně se pohybuje od 155 do 160 cm, celková hmotnost nemá být větší než 500 kg. Tento kůň často vyniká svou odvahou, kterou však na dráze nemá možnost uplatnit. Je velmi učenlivý a poslušný. Americký klusák je výhradně sportovní kůň, který neslouží k žádné jiné činnosti než k závodům v zápřeží. 24

25 ANN MARIE - *1997, KOBYLA, tmavě hnědá SIR GILL - *2003, HŘEBEČ, tmavě hnědý Ann Tereza Kvapilová ve spolupráci s Denisou Jurdovou 25

26 BONBÓNKY /2017 Redakce: 11 žáků 9. třídy ZŠ Němčice nad Hanou Odpovědný redaktor: Mgr. Miloš Mlčoch, Ph.D. Fotografie: Petr Kundel, Miloš Mlčoch, Lucie Kašparová ad. Tisk: ZŠ Němčice nad Hanou Náklad: 40 kopií Listopad 2016 Naše redakce SEDÍCÍ VZADU: Iva Jakšová, Pavel Havliš, Erik Zeman, Adriana Kotulová, Tomáš Šmíd, Petr Kundel. SEDÍCÍ VPŘEDU: Lucie Bilíková, Lucie Horáková, Tereza Kvapilová, Denisa Jurdová. Děkujeme za spolupráci také Tadeáši Spáčilovi a Benjaminu Blažkovi. Zvláštní poděkování patří Martinu Kyselákovi, Milanu Šebestovi a Filipu Antelovi. 26