Číslo 5, ročník II, prosinec 2007, zpravodaj Svazu chovatelů pony,

Transkript

1 Číslo 5, ročník II, prosinec 2007, zpravodaj Svazu chovatelů pony, Hříbě Welsh Pony (sekce B), foto A.v.V. CITÁT ČÍSLA: K mladému koni patří starý jezdec (holandské přísloví). Bij een jong paard hoort een oude ruiter = mladí se neobejdou bez rad a zkušeností starších. 1

2 KRÁTKÉ ZPRÁVY HŘÍBATA WELSH PONY & COB ZAPSANÁ V ROCE 2006 (tedy v minulém roce) DO PLEMENNÉ KNIHY: PK velšských plemen hřebečci klisničky Welsh Mountain Pony 5 4 Welsh Pony 3 4 WP of Cob Type - - Welsh Cob 7 8 Welsh Part-Bred Celkem Pro porovnání: PK český sport. pony INTERNATIONAL WELSH SHOW 2007 (Francie) Letošní mezinárodní výstava velšských plemen pony a kob, která byla naplánovaná na konec srpna, se nakonec nekonala. Od francouzské společnosti pro chov velšských plemen pony a kob (AFPCW) jsme začátkem srpna t.r. obdrželi zprávu, že vzhledem k výskytu virové arteritidy v Normandii bylo z preventivních důvodů rozhodnuto výstavu odvolat. Tato mezinárodní výstava, která se pod záštitou mateřské PK ve Velké Británii koná jednou za dva roky, by se měla konat zhruba ve stejnou dobu a na stejném místě ve Francii příští rok (2008). Následující mezinárodní výstava se pak bude konat s odstupem pouze jednoho roku podle plánu v roce 2009 v Nizozemsku, které tak zároveň oslaví 50 let od založení nizozemské PK těchto plemen. Vzhledem k tomu, že se nekonala tato výstava ve Francii, byla zrušená i schůze zástupců evropských PK velšských plemen a přeložená na konec letošního roku. Ke svolání schůze ale došlo v listopadu ze strany mateřské PK s tak malým časovým odstupem, že se nakonec po protestech letos schůze nekonala vůbec. Více se můžete dočíst dále v tomto zpravodaji. CENTRALE HENGSTENKEURING února 2008 (Nizozemsko) Tradičně druhý víkend v únoru se koná v nizozemském Ermelo, v Královském nizozemském centru hipické sportovní federace (KNHS-Centrum) nizozemský národní výběr hřebců velšských plemen pony a kob, kterého se mohou zúčastnit všichni 3letí nebo starší hřebci těchto plemen, kteří ještě nejsou zapsaní v hlavní PK. Uzávěrka přihlášek hřebců je 20. prosince t.r. Majitel musí být členem nizozemské PK a hřebec musí být povinně čipován. Pro zajímavost: zápisné činí 94,50 a pokud majitel účast hřebce nezruší do nebo pokud hřebec neuhyne, je tato částka nevratná. Přihlášení hřebci, kteří se na poslední chvíli nemohou zúčastnit na základě odůvodněného veterinárního prohlášení, které musí majitel předložit během konání tohoto výběru, se mohou zúčastnit tzv. opětného a pozdějšího výběru, který se koná 27. února na stejném místě. Poprvé musejí být zúčastnění hřebci očkovaní proti chřipce a tetanu! Několik členů SCHP se zřejmě opět na tuto akci vypraví. Info pro zájemce na adrese SCHP. Hala v Ermelo (NL), kde se na výběru do nizozemské HPK Welsh Pony & Cob prezentují hřebci všech sekcí ( A.v.V.) Hřebec 1175 Ysselvliedt s Highflyer (A) po Vechtzicht s Hywel (Royal Welsh Champion) ze Springbourne Heyday bude v připouštěcí sezoně 2008 působit v NH Kladruby nad Labem. Po sezoně, v září 2008, se vrací ke svému majiteli do Holandska. Hřebec má jak českou tak britskou připouštěcí licenci. Tímto chceme poděkovat ing. Lence Gotthardové za vstřícnost a nadšení, s jakým navázala na tradici podpory chovu velšských plemen v NH Kladruby nad Labem. 2

3 Altenfelden 2007:Monika se svým dvojspřežím klisen WPBR Dobrý den, velmi ráda bych se s Vámi podělila o zážitky z našeho výjezdu na závody spřežení do rakouského Altenfeldenu. CAI-A ALTENFELDEN června 2007 Altenfelden je rakouské městečko zasazené do nádherné scenérie hor. Do tohoto malebného místa (vzdáleného asi 60 km od českých hranic) se každoročně v polovině června sjíždějí soutěžící spřežení z celého světa, aby zde bojovali o poháry vítězství a zároveň i o body do světového poháru. V letošním roce se na startovní listině objevilo celkem 128 spřežení z 16 zemí světa v celkem 5 kategoriích : 1, 2, 4 velkých koní + 1, 2 malých koní. Velmi početná byla tradičně i česká výprava, která čítala celkem 15 závodníků. Své zastoupení měla ČR téměř ve všech kategoriích (s výjimkou 1 pony). V kategorii pony páry ČR reprezentovali Jakub Prášek a já, Monika Pospíšilová. Pro Jakuba to byla už druhá návštěva těchto závodů (v loňském roce se spíše seznamoval s atmosférou tak velkých závodů) a zároveň už druhý letošní zahraniční výjezd, zatímco my jsme vycestovali s koňmi za hranice vůbec poprvé. Celé závody pro nás začaly již v pondělí kolem půlnoci, kdy naše ekipa vyrazila ze stájí v Hradci Králové Foto: archív Mgr. Monika Pospíšilová do 350 km vzdáleného Altenfeldenu. Po bezproblémové cestě i pohodovém překročení hranic (ovšem ne pro všechny Čechy bylo pohodové vyprávět by mohli V. Zoul či J. Nesvačil st.) jsme ráno kolem sedmé hodiny v hustém dešti vyložili koně a ustájili v klasických turnajových boxech. Musím podotknout, že veškerý servis týkající se kvality ustájení i pohody jezdců a koní byl na maximální úrovni, cena za startovné a ustájení však tomuto komfortu také odpovídala, proto jsme celý pobyt brali spíše jako dovolenou. Celý Altenfelden byl po celý týden obklopený stany s koňmi, přitom se pořadatelům podařilo rozdělit účastníky do stanových městeček dle národností, takže Češi byli spolu se Slováky a Poláky, čímž nehrozil žádný velký komunikační problém. Ve středu večer čekal na koně i závodníky první díl celé soutěže, a to vstupní veterinární kontrola. Už ta znamenala nejen pro některé české koně velké problémy a verdikt tomorrow morning (v překladu: zítra ráno poslední možnost ). Z českých koní uslyšelo tento verdikt celkem 6 koní, což bylo víc než dost a hodně to zkomplikovalo situaci českých závodníků. Ti proto od brzkých ranních hodin (kolem půl páté ráno) prováděli své koně po asfaltových cestách městečka, aby je dostatečně rozpohybovali a 3

4 připravili na opravnou kondiční zkoušku. Tu vedl dle pravidel jiný veterinář, který však nakonec (i když s určitými poznámkami) všechny české koně do soutěže pustil s tím, že předchozí nepravidelnost chodů koní byla patrně způsobená dlouhým transportem. Naše pony klisny Linda - 12 let (po 247 Brit) a Sibela 11 let - (po Rock Grey Sean) prošly bez sebemenších problémů (možná i proto, že jsme nepodcenili riziko transportu a cestovali s dostatečným předstihem a v noci, kdy je menší provoz a doprava tudíž rychlejší) a mohli se připravovat na drezúru. Drezurní zkoušky začaly ve čtvrtek v 9 hodin ráno a skončily v pátek ve 20 hodin večer. My jsme se na start dostali až v pátek v 17:15. Na pracovišti předváděly klisny celkem standardní výkon, bohužel při vjezdu do stadiónu se zalekly vyvýšených tribun a celou úlohu se s tímto prostředím nedokázaly dostatečně vyrovnat, což mělo za následek neustálé pozorování okolí a velmi malý kmih, který také rozhodčí náležitě ocenili. Byla to nováčkovská daň a velká zkušenost, protože vstup s koňmi do arény byl předem přísně zakázán, tudíž naše koně viděli takovéto prostředí poprvé. U nás se jezdí drezúry především na obdélníku typu ohraničené louky, zatímco zde to byl klasický stadion. Dále jsem postřehla, že koně se museli vyrovnávat s velmi hlasitým hudebním doprovodem při drezúrách a s tím, že domečky pro rozhodčí byly umístěné těsně u oplůtků. Podmínky však byly pro všechny stejné, bohužel mnoha českým reprezentantům činily dost velké problémy (T.Barták byl dokonce napomínán za používání biče už při drezuře!). Po drezurách jsme tedy výsledkovou listinu pony párů uzavírali. Sobotní ráno nás přivítalo velmi milým počasím, kdy se znatelně ochladilo, což bylo po předchozích vedrech velmi příjemné pro nás i pro koně. Čekal nás totiž proslulý altenfeldenský maratón. Že to nebude procházka růžovým sadem, nás upozorňovali zkušení závodníci již předem zde v Čechách, proto jsme se tomu snažili přípravu koní přizpůsobit, bohužel žijeme v rovinatém kraji a kopečky si holt nevykouzlíme. Prohlídka maratonu ve mně ale budila značné obavy. Téměř celý kurz vedl po asfaltových cestách a jeho 2/3 byly do kopců, místy se značným stoupáním, kde i osobní automobil musel zařadit rychlostní stupeň č.2. Trať pro velké koně i pony byla zcela totožná, bez jakýchkoli úlev. Naše klisny byly přitom zdaleka nejmenší v celém startovním poli poníků, a to dost výrazně, což byl další handicap. Přesto jsme se v sobotu krátce po osmé hodině ranní hrdě postavili na start našeho doposud nejtěžšího maratonu. Kobylky se vyrovnávaly s nezvyklým terénem velmi srdnatě, jejich krátké nožičky musely kmitat s mnohem větší frekvencí než třeba u haflingů. Klusový úsek a krokovku jsme zvládli ve stanoveném čase bez penalizace (dokonce s rezervou, která však nebyla velká, neboť jsem koně úmyslně nenechala klusat na maximum, aby si pošetřili maximum sil do úseku E). Po krokovce následovala velmi přísná veterinární kontrola, kdy byl koním měřen tep ihned poté, co z konce krokovky museli vyšplhat největší stoupání celého maratonu. Ti koně, co neudýchali, měli prostě smůlu a dále nebyli puštěni. Nám bylo oznámeno kladné vyjádření veterinářů a mohli jsme se vydat na start posledního úseku E se 7 maratonovými překážkami (úsek A klubovka byla dlouhá 5 km, krokovka 1 km a úsek E měřil celkem 7,5 km). První 4 km tohoto úseku vedly do poměrně prudkého kopce, což se podepsalo na výkonu našich klisen zejména v přek. č.4, kde někteří z koní odmítali i naklusat. V dalších překážkách ale chytli druhou mízu a nebýt mého zaváhání nad trasou kurzu v poslední překážce, mohli jsme dokončit na 4. místě. Takto to bylo v maratonu celkové 5. místo. Časy v překážkách jsme měli v porovnání s ostatními poníky (s výškou kolem 148 cm) zhruba o 3-5 vteřin pomalejší, což bylo s ohledem na velikost našich koní (131 cm) a naše zkušenosti velmi příjemné zjištění. Celý maraton kobylky dokončily v pořádku a to bylo pro nás nejdůležitější zjištění. Mohli jsme se tak připravovat na závěrečný nedělní parkur. Prohlídka parkuru probíhala pro Čechy zcela netradičně: v noci ze soboty na neděli od 23 hodin večer do 02 hodin ráno, poté osvětlení arény pohaslo a soutěžící měli smůlu. Branky parkuru byly postavené relativně jednoduše a nikdo z nás nemohl přijít na to, v čem tkví problém, neboť Altenfelden je známý velmi obtížnými parkury. To, že obtížný byl i letos, dokumentuje nejlépe fakt, že ze všech soutěžících v kategorii jednospřeží pony i velkých koní a dvojspřeží pony a velkých koní se podařilo zajet čistý parkur v časovém limitu (který je 250m/min pro velké koně i pony!) pouze jedinému spřežení. K naší ohromné radosti jsme to byli právě my. Paradoxně s nejmenšími koňmi z celého startovního pole. Nedělní parkur jsme tedy vyhráli a tento výsledek nás posunul na celkové výsledkové listině na konečné třetí místo. Za celkovým vítězem jsme sice zaostali o 11 bodů, ale pokud vezmeme v úvahu fakt, že tento 4

5 rakouský jezdec obsadil v polovině července na mistrovství světa pony v Dánsku těsné 4. místo, není oněch 11 bodů až tak propastných Do ČR jsme tak kolem pondělní půlnoci přivezli první pomyslnou medaili ze soutěží spřežení pony z mezinárodních závodů. Pro úplnost ještě doplním,že Jakub Prášek skončil celkově čtvrtý, když zazářil v maratonu (2. místo), ale nadějnou výchozí pozici ztratil v parkuru (5. místo). O výsledcích českých reprezentantů s velkými koňmi se nezmiňuji úmyslně, neboť tento zpravodaj je určený především pro chovatele poníků. Mgr. Monika Pospíšilová CHOVATELSKO-JEZDECKÝ DEN Kundratice, 21. července 2007 V sobotu 21. července byl krásný slunečný den. U pana Novotného v Kundraticích se na místním fotbalovém hřišti sjelo 72 koní a sešlo kolem diváků. K vidění bylo 11 plemen, především v zápřeži. Např. 4spřeží českých teplokrevníků pana Jiráska, 3spřeží haflingů a pak dlouhá řada dvojspřeží, mezi nimi i naši členové. Program probíhal svižně, pivo i jiné nápoje v teplém počasí velice chutnaly, každý z účastníků již tradičně odjížděl s nějakou věcnou cenou. Zkrátka, vydařený den! Fota: I.v.V. Hlavní pořadatel pan Josef Novotný provázel celý program svým komentářem. Vpravo: valach WPBR Falko p. Mir. Hladíka. Dole: klisna sekce B Molenhof s Gemma (po Carmana s Edel Boy) s plemenným hřebcem sekce B 1144 Breeton Stone (po Willow Tree s Amigo) Tomáše Firbachera. 5

6 NÁRODNÍ ŠAMPIONÁT A LICENTACE HŘEBCŮ WELSH PONY & COB 2007 Národní hřebčín Kladruby nad Labem, 4. srpna 2007 Této naší akci jsme věnovali zvláštní číslo zpravodaje Fotospeciál, kde jsou uvedeni všichni zúčastnění hřebci a jejich pořadí. Takže jen stručná rekapitulace: zúčastnilo se celkem 19 hřebců všech sekcí, z toho se licentovalo 7 hřebců. Kathy Sheil u Štěpanovských s klisnou Dollom Hit Lady (A) po Friars Royal Surprise z Botvyle Heini Nejlepší mladý hřebec z českého chovu a rezervní šampion výstavy: Chester (B) po Langaas Trinket z Moorkieker Harmony Šampion výstavy: Seven Mornings Brenin (D) po Ruska Mister Eiddwen z Gwendraeth Jewel Fota: I.v.V. Kathy Sheil jsme splnili její přání: vidět zblízka Thurn-Taxisův příkop! Fota: A.v.V. NOVÉ PŘÍRŮSTKY Z WALESU Do stáje Sportovního klubu Apollon (Nezabylice) přibyla dvě hříbata Welsh Cob (D): klisnička hnědka Tyndwndwn Holly po Tyndwndwn Daniel z Tyndwndwn Hanah a hřebeček vraník Nebo Mr. Black po Trixies Black Prince z Gwendraeth Briallen. Do budoucna by oba měli být využíváni hlavně ve sportu. (Fota: archiv SK Apollon) 6

7 PROČ CHOVÁM PONY Již od útlého věku mi imponovali malí koně, kteří měli něco, co ostatní koně neměli odolnost, vytrvalost, houževnatost, dále i svou vzpurnost a mnohdy i nezkrotnost. Obdivoval jsem shetlandy a jejich křížence, protože v mém mládí jiní poníci v Československu nebyli. Protože jsem se věnoval vrcholovému sportu, na koně jsem neměl tehdy čas ani podmínky. Po roce 1989 jsem prohlásil: Až budu mít peníze a podmínky pořídím si koně. Začal jsem se shetlandským hřebcem Kim, který mě na uvítanou pokousal a pokopal. V té době začal pan Mojmír Fiala pořádat výstavy malých koní a já se zúčastňoval a také sbíral ocenění. Následovaly nákupy koní různých plemen jako huculská klisna, altajský valach - ale vrcholem byl nákup týraného koně, údajně dovezeného z Kanady cirkusem, kanadský pony 135 cm KVH. Nevím přesně, proč jsem ho koupil, ale dnes vím, co mi ten kůň dal a čemu mě naučil. Když řeknu, že mě nejprve pokopal, pokousal, roztrhal na mně oblečení, je to jen malá výpověď o vztahu člověka k tomuto koni. Při komunikaci s tímto koněm jsem si uvědomil a zároveň v sobě objevil schopnost vzájemné komunikace. Mohu říci, že po půl roce vzájemné tolerance se z nás stali velmi dobří partneři zde se musím přiznat, že o metodě PARELLI nebo Monty ROBERTS jsem neměl ani ponětí. Za to se zrodilo moje motto: Práce s koněm není práce, ale nekonečná porce lásky, citu a porozumění člověka a koně. Uvědomil jsem si, že se musím zaměřit na nějaké plemeno, které se hodí k mému naturelu. Zvítězilo velšské plemeno Welsh Part- Bred (WPBR). Známým chovatelem je pan Karel Trojan a z jeho chovu jsem zakoupil dvě klisny: Šeldu a Šibalku po Schönbrunn Tyke. Tyto klisny se mnou absolvovaly výstavy, závody, show, ale stále jsem hledal něco víc, ale ani jsem nevěděl konkrétně co?! Sjel jsem Čechy, Slovensko, Jugoslávii, Německo, ale stále jsem hledal, jaký typ WPBR mi padne nejvíce do oka. Dostal jsem typ na Holandsko, kam jsem se vypravil se svými přáteli panem Mestenhauserem a panem Třešňákem. Nejen já, ale i moji přátelé byli překvapeni kvalitou velšů v sekcích A, B, WPBR /nizozemský velšský jezdecký pony/. Jako první byl zakoupený hřebec Waddenhoek s Colin, který v České republice položil základ pony sportu. Já sám jsem od té doby importoval několik koní, z nichž klisna Orchard Bergamote (po Kooihuster Teake) se mezitím stala již jakousi legendou. Při práci s koněm jdu svojí cestou a také to každému doporučuji: metoda Parelli nebo M. Roberts není zákon, nefunguje pro každého, člověk a kůň jsou osobnosti a musí dojít ke vzájemnému poznání. Popsané metody jsou jakousi kuchařkou, jak na to, ale okořenit si to musí každý sám. Teprve potom mají radost z práce jak kůň, tak i člověk. Milan Maťátko, chovatel WPBR Milan Maťátko s klisnou Orchard Bergamote (WPBR) po Kooihuster Teake (WPBR) z Orchard Bonne Louise (WPBR), foto Christiane Slawik 7

8 Klisna Störtebekers Sonnenschein, šampionka sekce B Hřebec 867 Moorkieker Gawain, vicešampion sekce B BUNDESSCHAU 2007 Ostbevern srpna 2007 Gawain potvrdil své místo mezi elitou 31. Bundesschau, tedy celoněmecká centrální výstava německé chovatelské organizace IG-Welsh, se konala ve dnech srpna 2007 v městečku Ostbevern na severu Německa. Premiérovou účast našeho chovu na této nejvýznamnější německé výstavě obstaral hřebčín SK APOLLON Nezabylice, který na tuto výstavu přivezl celou kolekci: tedy plemenného hřebce, klisnu a hříbě, vše sekce B. Rodinný jezdecký areál byl velice příjemný, mohli zde na perfektně připravených kolbištích probíhat vedle sebe téměř na jednom místě jak soutěže sportovní, tak i chovatelská výstava, aniž by se jakkoliv rušily. Program akce byl zahájený již ve čtvrtek sportovními soutěžemi hobby-jezdců. Veškeré soutěže byly samozřejmě přístupné pouze zástupcům plemen Welsh Pony & Cob a Welsh-Part Bred. Na výkonech jezdců bylo znát, že jezdí opravdu pro radost, nicméně bylo přínosem, že i na akci takové úrovně se mohou rekreační jezdci předvést. U nás by za to zřejmě sklidili spíše několik uštěpačných poznámek. Mnoho pony a koní, kteří startovali v těchto soutěžích, pak bylo předvedeno o víkendu jinými jezdci, kde se již jezdilo na závodní úrovni, a tak došlo k naplnění poslání velšských pony a kob jakožto koní pro celou rodinu. Nedělní výstavu, které se zúčastnilo přes 200 koní, posuzovali tři posuzovatelé, a to paní L. Hillard z Velké Británie (všechny sekce) a za německou stranu pan Fritz Lehmann (sekce A, B, WPBR) a paní Judith Alberts (sekce C, D). Pro diváky bylo jistě příjemné, že v rámci tradice velkých výstav se ve výstavním ringu střídali koně různých plemen a kategorií tento způsob předvádění je však poměrně náročný pro vystavovatele, zejména pro ty, kteří předvádějí více koní. Ale výstavy je obecně nutné divácky zatraktivnit, takže by to mohl být návod pro pořadatele těch několika málo výstav u nás. Nejpočetnější zastoupení měla již tradičně sekce A. Šampionem welsh mountain pony se stala klisna H-S Lolipop známého německého chovatele pana Heinze Spiekermanna, na druhém místě skončil v této sekci hřebec Brynseion Cadivor. Nás přirozeně nejvíce zajímala sekce welsh pony. Nejprve se představil Gawainův letošní potomek z klisny Moorkieker Harebell hřebeček Apollon Hercule Poirot. I ta nejmenší hříbata musela být předváděna na vodítku, což se Herculovi ale vůbec nelíbilo. Doma jsme trénovali tradiční způsob, kdy hříbě běží na vodítku vedle matky, němečtí pořadatelé nás trochu zaskočili, když požadovali předvedení bez matky. I tak ovšem Hercule nezklamal a mezi velmi kvalitními hříbaty obsadil třetí místo. Ve třídě klisen nás reprezentovala Moorkieker Harebell. Posuzovatelé ji zařadili na místo osmé, s čímž jsme tedy rozhodně nesouhlasili, nicméně posuzovatel má vždy pravdu, a tak prostě byla osmá. Tato klisna v Německu ze 14 výstav 11 výstav vyhrála a třikrát byla celkově druhá no nic, tak už to někdy na výstavách chodí, známe to dobře i z Česka. Hlavním želízkem v českém ohni byl samozřejmě evropský šampion 867 Moorkieker Gawain. Mezi hřebci sekce B bez váhání porotců získal první místo a následně i titul Bundessiegerhengst, tedy spolkový vítězný hřebec. Na výstavách IG-Welsh do finále kategorie (nebo chcete-li sekce) postupuje vždy jen vítěz třídy (jinak obvykle jak vítěz, tak i druhý v pořadí). V tomto finále měl Gawain v podstatě jediného vážného konkurenta, a to nádhernou klisnu Störtebekers Sonnenschein, která Gawaina po tuhém boji mezi těmito dvěma nakonec porazila a Gawain tak skončil jako vicešampion kategorie. Vítězkou mezi welsh pony of cob type se stala Deroks Lady Janet a šampionem welsh cob byl po zásluze vyhlášen impozantní hřebec s úžasnými chody Deroks Mister Milten. To už se ale pomalu schylovalo k večeru, když konečně došlo k šampionátu celé výstavy, kam zase překvapivě postoupili jak šampioni, tak i 8

9 vicešampioni sekcí. Myslím, že jen málo přihlížejících tipovalo jiného vítěze než Deroks Mister Milten (D), a protože celá porota zastávala stejný názor, bez velkého přemýšlení to tak skutečně dopadlo. Vicešampionem celé výstavy se stala šampionka sekce A klisna H-S Lolipop. Kompletní výsledky jsou k dispozici na Moorkieker Gawain opět prokázal, že patří mezi nejužší evropskou elitu význam letošní Bundesschau byl o to větší, že z veterinárních důvodů musela být zrušena mezinárodní výstava International Welsh Show ve Francii, a tak se Bundesschau stala nejvýznamnější letošní výstavou na evropském kontinentu. Gawain si titul mezinárodního šampiona Welsh Pony podrží ještě do příštího roku. Z Německa jsme si kromě krásného zážitku přivezli i zajímavý poznatek také zde se chovatelská veřejnost rozštěpila a došlo k založení konkurenční chovatelské organizace WPCS Germany. Ani zde se to neobešlo bez emocí a vztahy mezi oběma svazy jsou mírně řečeno poněkud napjaté. Bohužel pro nás chovatel jak Gawaina, tak i Harebell pan Hinrich Wulf patří k největším kritikům poměrů v IG-WELSH. My jsme však věřili, že se představitelé IG-WELSH, kteří na Bundesschau vystupovali v roli posuzovatelů, přes tyto neshody přenesou a alespoň v případě umístění Gawaina mám za to, že se jim to skutečně podařilo. Závěrem považuji za svou povinnost poděkovat ASCHK ČR a jmenovitě panu B. Políčkovi za podporu, kterou nám poskytli na náklady spojené s účastí na této prestižní výstavě. Naši zástupci ve výstavě se odvděčili umístěním, za které se český chov rozhodně nemusí stydět. Snad příště i další naši chovatelé překonají ostych a své koně vystaví v konkurenci těch nejlepších zahraničních. Jen tak poté můžeme všichni s našimi odchovy prorazit i v zahraničí. Pavel Plch SK APOLLON Nezabylice Vítězové Bundesschau 2007: Vlevo hnědák Deriks Mister Milten (D), šampion výstavy, vpravo bělka H-S Lolipop (A) Fota: Internet- ČETLI JSME Rada od anonymního chovatele: Vždy se musíte dívat hlavně na osvědčená chovná zvířata. Já jsem kromě toho přívržencem chovu po linii, ale ne po linii ze strany otce, jak se často preferuje, ale po linii ze strany matky. Musíte si umět jasně stanovit, jaké má klisna přednosti, co jsou její silné stránky, a také na ní vidět, co se dá zlepšit. Pak si na základě toho můžete určit svůj konkrétní chovatelský cíl a zaměřit se tedy na zlepšení. Určitě máte svou vlastní představu, protože každý má svého favorita, kterému se chce alespoň přiblížit. Chov není žádná sázková hra! Chovat znamená vypracovat si promyšlený plán s jasným cílem. Ale také se nebojte drastických rozhodnutí: i když to hříbátko má atraktivní barvu nebo je tak roztomilé a přítulné Vybírejte pouze a výlučně podle kvality. Ať se vám daří! Ze zahraničních pramenů: A.v.V. Klisna s hříbětem, ilustrační foto: I.v.V. 9

10 Klisny sekce A s hříbaty, tradičně jedna z nejpočetnějších rubrik. Foto: A.v.V. CENTRALE MERRIEKEURING Kootwijk (NL) sobota 18. srpna 2007 Opět jsme se jeli podívat na nizozemský Národní svod klisen v městečku Kootwijk. Bylo prezentováno zhruba 380 zvířat všech sekcí, hříbata a klisny, chovné skupiny, děti na poníku s vodičem a rubriky pod sedlem a v zápřeži. I.v.V., Fota: I. + A. v.v. 10

11 Z HISTORIE PLEMENE NEJVLIVNĚJŠÍ HŘEBCI, 4. díl COED COCH GLYNDWR Zdroj: Internet Hřebčín, který měl nesporně nejmohutnější vliv na chov velšských horských pony i na velše sekce B po celém světě, byl Coed Coch Stud v Abergele v severním Walesu, už jen co se množství zvířat týče. V den závěrečné aukce tohoto hřebčína (hřebčín po ní zanikl), v září roku 1978, se na Coed Coch nacházelo ještě 36 poníků sekce A, 84 poníků sekce B a 24 jezdeckých pony, tedy celkem 244 zvířat, všechna nejvyšší kvality. Následně odcestovala za svými novými majiteli do různých koutů celého světa. Rodina Wynneových (na Coed Coch) chovala koně již po celá staletí, ale do roku 1920 pouze anglické plnokrevníky a lovecké koně. Poslední dědic Edward Wynne byl zabit v první světové válce a statek Coed Coch i se všemi pozemky připadl jeho matce, která se znovu provdala a dále pak byla známá pod jménem její ctihodnost paní Laurence Brodricková. Jednu sobotu roku 1924 se z honu vraceli slečna Margaret (Daisy) Brodricková (tj. dcera její ctihodnosti, po matce sestra Edwarda Wynneho) a hlavní ošetřovatel koní na statku Coed Coch, John Jones. Ten navrhl, že by na Coed Coch mohli držet několik velšských horských poníků na spásání nejvýše položených pastvin statku. Slečnu Brodrickovou nápad okamžitě nadchl a hned následující pondělí zakoupili prvních pět klisen. Zdaleka ještě nemohli tušit, že nákupem těchto pěti divokých a nikdy nikým nedotčených poniček položili základ světoznámému chovu. Někdy si o historii hřebčínu Coed Coch jako takového povíme v tomto zpravodaji víc! Stane se, že jednou za čas se v historii jakéhokoliv chovu objeví významný praotec. Třeba jen jednou za čtvrt či půl století, ale jakmile se to stane, rázem to navždy ovlivní celý budoucí chov. V případě plemene Welsh Mountain Pony k tomu došlo poprvé v roce 1894 s hřebcem Dyoll Starlight, a podruhé v roce 1935, když se narodil Coed Coch Glyndwr 1617 (v dospělosti KVH 11 pěstí 1 palec, tj. 114,3 cm(!), bělouš). Glyndwrova (čti: Glyndurova) matka se jmenovala Dinarth Henol (ale na Coed Coch jí říkali Gwenol, a proto se její hříbata jmenují od G), bělka narozená v roce Ví se o ní jen velice málo. Pro vznikající hřebčín Coed Coch ji vybral právě John Jones, ale ve vlastnictví slečny Brodrickové zůstala pouhé tři roky, pak byla prodaná na první redukční aukci Coed Coch, rok po narození svého nejvýznamnějšího potomka Glyndwra tedy v roce V roce 1934 měla klisničku Coed Coch Gwinc a rok po Glyndwrovi ještě jednoho hřebečka (po hřebci Tanybwlch Rheiddol), kterého měla na aukci v roce 1936 ještě pod sebou. Henol (Gwenol) se roku 1935 ohřebila, jak bylo obvyklé, venku ve stádě. Narozený hřebeček byl ale velice maličký a slabý. Bylo velké štěstí, že se právě na Coed Coch vracel ze školy mladý Shem Jones, vnuk Johna Jonese. Hned vytušil, že není všechno v pořádku. Shem neváhal a hříbátko donesl v náručí na 2 kilometry vzdálený statek, s Glyndwrovou matkou v závěsu, aby se hřebečkovi mohlo dostat náležité péče. Že zrovna toto nedochůdče jednou revolučně a po celém světě ovlivní vývoj chovu velšských horských poníků, se zpětně zdá až neuvěřitelné. Nebýt pohotovosti Shema Jonese, slavný Coed Coch Glyndwr by pravděpodobně vůbec ani nepřežil. Otcem Glyndwra byl hřebec Revolt, červený bělouš narozený roku Tento hřebec již od mlada sbíral mnoho zkušeností a hlavně také ocenění na výstavách. Již jako dvouletý se umístil druhý ve třídě všech kategorií na show Shropshire a West Midland a čtvrtý na Welsh National Show. Když ale dovršil věku tří let, lehce přerostl nejvyšší povolenou míru KVH 122 cm, proto mu nebylo souzeno účastnit se nadále výstav v této výškové kategorii. 11

12 Otec Glyndwra hřebec Revolt Dochovalo se několik krátkých hodnocení Revolta od lidí, kteří ho zažili. V Livestock Journal ho popsali takto: Jeden z nejelegantnějších a nejlépe se pohybujících tříletých hřebců, jaké si jen lze představit. Jeho chovatelka, slečna Lortová, Revolta nabídla k prodeji na aukci roku V prodejním katalogu je inzerován coby dokonalý venkovský džentlmen se vznešeným držením těla, v zápřeži dokonalost sama. Naštěstí pro chov slečna Lortová Revolta neprodala a nadále jeho i své poníky hackney vystavovala po celé zemi. V té době ho také spatřil otec Wynne Daviese. Ten pochválil Revolta slovy: Velice ušlechtilá hlavička a pozoruhodná mechanika pohybu. Slečna Lortová ukončila svůj chov 17. srpna 1926 a Revolta získala paní Chadwicková (hřebčín Bryntirion). Právě když byl Revolt v jejím vlastnictví, poslala k němu slečna Brodricková klisny Coed Coch Seren, Coed Coch Eirlys a Coed Coch Enid, a potom roku 1934 i Dinarth Henol. Zajímavé je, že otec a matka Glyndwra byli z různých generací. Klisně Dinarth Henol bylo pouhých sedm let, za to Revolt byl již 25letý kmet. Po roce 1934 už neexistují o Revoltovi žádné záznamy. Pokud si uvědomíme neskutečně velký vliv, jaký Revolt bezpochyby na chov měl, a to až po svých 23tých narozeninách, uvědomíme si také, jak neskutečně velké šance chovatelé v předcházejících dvaceti letech přehlédly. Zpět ke Glyndwrovi samotnému. Glyndwr kvůli své počáteční nevýhodě při narození další dva roky pokulhával ve vývoji a vzrůstu za svými vrstevníky, takže v letech 1936 a 1937 byl chloubou stáje Coed Coch Glyndwrův poloviční bratr z otcovy strany, Coed Coch Saturn (plný bratr významné klisny Coed Coch Serliw). Saturn byl mimo jiné vítězem na Shropshire Show v roce V sobotu 28. srpna 1937 slečna Brodricková uspořádala na Coed Coch opět redukční aukci, kde se odklepl prodej osmnácti velšských horských poníků a šestnácti jezdeckých pony (zároveň se prodával i různý skot, ovce, zemědělské nástroje atd.). Jistý pan S. Walton z anglického Leedsu, který byl sice velice movitý, ale nikdy předtím koně nevlastnil, koupil jedenatřicet poníků a také většinu prodávaného skotu, ovcí atd. Za nejvyšší cenu na aukci mu byla přiklepnuta již zmíněná klisna Coed Coch Serliw, a to za 63 guinejí, nejdražším hřebcem se stal pouhý roček, tmavý bělouš Coed Coch Seon (za 60 guinejí), po kterém následoval právě Glyndwr, kterého pan Walton pořídil za 45 guinejí. Krátce na to vyšlo najevo, že pan Walton nemá vůbec žádné pozemky, na kterých by mohl držet zvířata. Musel tedy se slečnou Brodrickovou dohodnout, že ponechá zvířata na hřebčíně Coed Coch než se zorganizuje další aukce, tentokrát pro pana Waltona. Druhá aukce proběhla 11. září. Pan Walton na ponících těžce prodělal, ale zato vydělal na skotu a ovcích, takže celkově ho toto jeho dobrodružství nestálo příliš mnoho peněz. Navíc mohl právem tvrdit, že byl vlastníkem několika nejslavnějších pony v historii velšských plemen, i když jen pouhé dva týdny! Otec Wynne Daviese byl jedním z těch, kteří se v druhé aukci pokusili získat Glyndwra, ale toho zakoupila zpět slečna Brodricková za cenu 30 guinejí. Doma Daviesův otec o Glyndwrovi prohlásil, že to byl nejobdivuhodnější a nejpůsobivěji klusající dvouletek, kterého v té době kdy viděl. Třetího května 1938 pak slečna Brodricková napsala právě otci pana Daviese a připomněla mu, že měl o Glyndwra tehdy před osmi měsíci zájem. Zeptala se ho, zda jeho zájem trvá. Slečně Brodrickové totiž po aukci zbyly pouze dvě chovné klisny a měla pocit, že nemá cenu držet si hřebce. Jelikož se ten rok zrovna narodil v hřebčíně Ceulan (tj. v chovu Daviesových) po Glyndwrovi hřebeček, pan Davies nabídku odmítl. Kdyby tak neučinil, osud chovu a hlavně hřebčína Coed Coch mohl vypadat opět zcela jinak. Glyndwr setrval na hřebčínu Coed Coch do roku 1943, s výjimkou roku 1939, kdy ho majitelka pronajala hřebčínu Criban (výměnou za hřebce Mathrafal Tuppence). Tam se po něm narodil především vlivný Criban Winston (otec hřebce sekce B Criban Victor). Když Glyndwr přišel na Criban, neudělal na tamějšího pana Richardse staršího žádný dojem. Ten byl toho názoru, že je to poník pro kopce jižního Walesu příliš jemný (Glyndwr se narodil v severním Walesu) a navíc příliš úzký v prsou. Ale pan Llewellyn Richards v něj věřil, a jeho důvěra v něj se vyplatila. Glyndwrův syn Criban Winston dal totiž nejen hřebce Criban Victor, ale také hřebce Criban Snowball, což byl výborný plemeník působící v hřebčínech Cui a Coedowen. V roce 1943 byl Coed Coch Glyndwr následně prodán Lady Wentworthové (údajně za 400 guinejí). Pozn. Lady Wentworthovou si můžete pamatovat mimo jiné z našeho zpravodaje číslo 2. To byla ta dáma, která prodala (již za života) legendárního hřebce Dyoll Starlight v jeho 31 letech do Španělska, přestože jeho chovateli panu Lloydovi před jeho smrtí slíbila, že u ní poník 12

13 dožije. Před jeho dcerou pak tuto skutečnost popírala a dámy se kvůli tomu později i soudily. Lidé jsou různí. Hřebčín Coed Coch nezůstal s prázdnou, v té době se tam nacházelo několik Glyndwrových nádherných dcer, včetně pětinásobné šampionky Royal Welsh Show Coed Coch Siaradus (zůstala za svého života neporažená, pouze její vlastní matka Coed Coch Sirius se jednou umístila první před ní, Siaradus druhá) a její srovnatelně krásné plné sestry Coed Coch Serog. Dále tři sestry Coed Coch Pioden, Coed Coch Prydferth (matka šampionky Coed Coch Pelydrog) a Coed Coch Pansi. Pansi později následovala Glyndwra na hřebčín Lady Wentworthové (Crabbet/Wentworth). Ale brzy se vrátila do Severního Walesu, aby jen nedlouho poté, v lednu 1948, byla spolu se Serog prodána až do USA (slečna Brodricková velšská plemena totiž aktivně propagovala v zahraničí). Jako poslední zmiňme úžasnou Coed Coch Mefusen (matka šampionů Coed Coch Madog a Coed Coch Meilyr). Přestože se tedy od roku 1943 Glyndwr nacházel v hřebčíně Crabbet Lady Wentworthové, nadále k němu byly posílány klisny z hřebčína Coed Coch. Glyndwra a čtyři klisny zakoupil kolem roku 1949 pan McNaught z hřebčína Clan. Klisny brzy prodal dál, ale Glyndwr v tomto hřebčíně zůstal do roku 1953 a mezitím byl hojně využíván na klisny Clan a také na klisny (tehdy ještě) slečny McNaughtové. Ta se vdala jako paní Mountainová a nechala si následně zaregistrovat dnes již dávno slavný prefix Twyford. Někteří významní potomci z tohoto období jsou mj. Clan Dubail (podle Wynne Daviese se tento hřebec svému otci podobal nejvíc), Clan Tony, Clan Da, Clan Music, Twyford Moonshine, Twyford Gala, Twyford Gigi atd. Glyndwr se následně dostal do vlastnictví slečny De Beaumont z hřebčína Shalbourne, kde zplodil několik výjimečných velšů i jezdeckých pony. Na tomto hřebčíně zůstal až do své smrti v roce 1959 (ve vysokém věku ztratil jedno oko a později onemocněl). Klisna Coed Coch Siaradus po C.C. Glyndwr Glyndwr byl typický představitel hřebce, který sám nebyl nijak zvlášť úspěšný na výstavách, ovšem jakožto mimořádný chovný hřebec se stal otcem nesčetných šampiónů a zanechal v chovu nesmazatelnou stopu. Anna van Vuurenová Přeloženo z: / Zpracováno podle: Davies, Wynne. Welsh Ponies and Cobs. London: J. A. Allen, Davies, Wynne. The Welsh Mountain Pony. London: J. A. Allen, (Fota: internetové stránky bez uvedení původních autorských práv / výše uvedená publikace). Coed Coch Glyndwr 1617 A, *1935, bělouš KVH 114,3 cm Revolt Dinarth Henol Llwyn Tyrant Llwyn Flyaway Llwyn Satan Irfon Marvel Prince of Cardiff 84 Florence Eiddwen Flyer I 421 Llwyn Blaze Kilhendre Celtic Silverlight Llwyn Tempter Dyoll Starlight Henallt Black 13

14 INZERCE Webové stránky! Potřebujete o sobě dát vědět či se jen chcete podělit o zajímavé příběhy a fotografie? Nebo už máte nějaký web, se kterým nejste spokojeni? Potom jsme tu pro vás. Co vám nabízíme: - vytvoříme pro vás novou webovou prezentaci podle vašich představ - upravíme vaši stávající webovou prezentaci - zajistíme pro vás jazykové mutace angličtina, holandština, němčina - zajistíme registraci vaší domény - zajistíme pravidelnou aktualizaci vaší webové prezentace - upravíme fotografie, popřípadě je pro vás i nafotíme - další dle domluvy Pro chovatele a příznivce koní a poníků za speciální ceny! Tel: nebo marahstud@seznam.cz Ilustrační foto k inzerátu Marah: D. Vegter Mgr. Jitka Bednářová-Smíšková kreslí a maluje krásné obrázky poníků a koní, různými technikami. Kontakt: mobil , mail: bednarova.jitka@centrum.cz 14

15 KONĚ V AKCI Pardubice září 2007 Již tradičně jsme se účastnili velké výstavy koní, nazvané Koně v akci, která se koná začátkem září v dostihovém areálu v Pardubicích. Letos byla výstava poprvé oficiálně jednou z výstav podporovaných ASCHK ČR o.s. (spolu s Tlumačovem). Také tradičně byli naší poníci vystavováni v hangárových stanech. Při příležitosti výstavy jsme organizovali kromě každodenních chovatelských přehlídek i Šampionát klisen (od 3 let věku) a Výkonnostní zkoušky. VÝKONNOSTNÍ ZKOUŠKY Zúčastnilo se jedno dvojspřeží Welsh Pony: plemenný hřebec 2927 Chester (B) po Langaas Trinket z Moorkieker Harmony, s klisnou Tamy (B) po Langaas Trinket z Tabary, a jedna klisna Welsh Part-Bred pod sedlem: Innka po Langaas Trinket z Ifka (WPBR). Tedy všichni potomci hřebce Langaas Trinket (B). Všichni VZ složili, ale na Akcelerační program zatím nedosáhli. Chester a Tamy (sekce B), oba po Langaas Trinket, ve dvojspřeží. (Fota: I.v.V.) Klisna Innka (WPBR) po Langaas Trinket při VZ pod sedlem. 15

16 ŠAMPIONÁT KLISEN WELSH PONY & COB Pardubice 8. září 2007 Vítězná klisna Šampionátu klisen 2007: Tremona Rosina Mon (D), nar. 2004, vranka, po Gwenllan Brenin Mon (po Cyttir Telynor), z Tremona Bethan (po Cippyn Red Flyer), chovatel N.B. a E.M. Roberts, Wales, majitel Ludvík Filípek, Řitka Rezervní šampionka výstavy: Wilgenhaar s Favorit (A), nar. 1994, bělka, po Wilgenhaar s Chopin (po Vechtzicht s Harmony) ze Singel s Morninglight (po Rondeels Matheus), chovatel D.J. van de Wal, Nizozemsko, majitel Irena van Vuurenová, Stračovská Lhota (od října t.r. majitel Anna van Vuurenová). Fota: ing. L. Dušková 16

17 Šampionátu klisen se zúčastnilo 13 klisen v sekcích A, B, D a WPBR. Posuzovala paní Carole Morland, Velká Británie, posuzovatelka všech britských plemen pony. Nejlepší mladá klisna z českého chovu: Apollon Edith Piaf (B), nar. 2004, ryzka, po Thornberry Royal Diplomat (po Rotherwood State Occasion) z Moorkieker Harebell (po Downland Goldflake), chovatel SK Apollon, Chomutov, majitel Kateřina Kunstová, Heřmanovice. Vítězka sekce WPBR: Athabaska, nar. 2003, sm. bělka, po Hindukuš (arab) (po Khamseh - arab), z Alisa (WPBR) (po Silwestr - WPBR), chovatel a majitel Jitka Škaloudová, Cidlina Březka. Fota: ing. Lenka Dušková 17

18 NÁVŠTĚVA WALESU, listopadu 2007 Našemu svazu přišla koncem listopadu tohoto roku pozvánka od mateřské WPCS pro dva delegáty, kteří by se za Českou republiku zúčastnili v městečku Builth Wells oficiální schůze týkající se International Welsh Show 2007 (2008) a navazujícího semináře pro dceřiné plemenné knihy. Jako plemenná kniha máme velký zájem na tom se podobné akce zúčastnit, ale jelikož se tato schůze měla konat již za několik dní a ještě ke všemu uprostřed týdne, ve středu(!), museli jsme zareagovat okamžitě a najít vhodné delegáty. Volba padla na dvě mladé členky SCHP, které se především obě domluví anglicky, a navíc také měly možnost si kvapně zajistit na následující týden pracovní a školní volno. K našemu nemilému překvapení jsme se však den před odletem do Velké Británie dozvěděli, že se schůze bohužel musí zrušit, protože kromě pár světlých výjimek (včetně nás) žádná evropská plemenná kniha nebyla schopná tak hbitě zařídit svůj příjezd. S nadšením jsme ale následně přijali zprávu, že když přesto přijedeme, na oplátku se zástupci WPCS velice rádi s námi setkají osobně. Této příležitosti jsme samozřejmě nemohli nevyužít. Ve dnech 26. až 29. listopadu 2007 se tedy dvě členky Svazu chovatelů pony vydaly do britského Walesu. Těmito členkami byla za licentační komisi Anna van Vuurenová a za radu plemenné knihy Markéta Píšová. hotelu), při kterých jsme se rovnou přesvědčily, že se suchému britskému humoru čile daří i v jižním Walesu po desáté večerní, jsme se ubytovaly a zalehly, abychom načerpaly síly na dlouhou cestu, která nás čekala další den. V úterý jsme nelenily a vydaly se hned z rána plné nadšení do hřebčína Dukeshill. Kathy Sheil, která u nás v ČR v létě posuzovala v Kladrubech, totiž věděla o naší cestě a ona a její dcera Joanna neváhaly a nabídly nás na jednu noc ubytovat, přestože byly mimořádně zaměstnané a navíc se zrovna ten týden měla všem jejich asi dvaceti ovcím narodit jehňata. Z letištního hotelu jsme se nejprve přesunuly do hlavního města Walesu Cardiff, kde jsme okamžitě našly spoj do městečka Merthyr. Tam jsme ovšem následně čekaly dvě hodiny, než přijel navazující autobus do Breconu, který leží uprostřed turisticky vděčného národního parku Brecon Beacons. Cesta linkovými autobusy byla zdlouhavá a místy i celkem komplikovaná, na druhou stranu ovšem velice příjemná, jelikož jsme z autobusů shlédly mnoho ze skutečně krásné přírody této části Velké Británie. Při našem celodenním putování jsme viděly typ pastvy tvořené většinou velkými oplůtky (odhadem často až o rozloze tři hektary). Především Markéta se ovšem předem velmi těšila na poníky na waleských kopcích, z mnohé literatury člověk získá dojem, že ve Walesu jsou kopce velšů plné. Kdo již ve Walesu byl však možná zažil jako my, že tamější pastviny jsou především plné ovcí. Markéta studuje ročenky u Kathy Sheil Velšské kopce se stádem klisen Dukeshill V pondělí 26. listopadu 2007 jsme večer přiletěly posledním letadlem na nevelké letiště Cardiff International Airport. Po několika drobných peripetiích (před nosem nám ujel autobus do V historickém Breconu nás pozdě odpoledne autem vyzvedla Kathy a dovezla nás na svůj statek, domov známého chovu Welsh Mountain Pony s prefixem Dukeshill. Dorazily jsme již (téměř) za tmy. Proto jsme si ve středu ráno přivstaly, abychom si konečně prohlédly nádherné velšské horské poníky v zemi jejich původu. S velkým zájmem jsme si prohlédly způsob odchovu, systém pastvy, ustájení a krmení. Jen namátkou: viděly jsme i zvířata s tak proslulými jmény jako Dukeshill Action Man (tento hnědák, nestor chovu Dukeshill, se přes svůj zasloužilý věk šestadvaceti let nachází stále ještě v překvapivě 18

19 dobré kondici. V Čechách v chovu působí mimo jiné jeho syn, hnědák Bronllys Bugle. Kdo s námi jezdí do Nizozemí si pak možná vybaví bílého hřebce Dukeshill Magnum, šampiona Royal Welsh Show, který právě v Nizozemí v roce 2006 jednu sezonu působil. Zhlédly jsme dále i například v sezoně 2007 s úspěchem vystavovaného bělouše Dukeshill Darcy. Na pastvě působivé chovné stádo klisen a v kryté hale velice kvalitní a vyrovnanou skupinu odstávčat. Kathy nás následně dovezla autem do sympatického pobřežního městečka Aberystwyth, kde sídlí WPCS. Nejdříve jsme cestou v Builth Wells na naši žádost projely kolem výstavních prostorů Royal Welsh Show. Jednou Myslím, že musí být snem každého chovatele velšů vidět Royal Welsh Show na vlastní oči. Těm Čechům, kterým se to již podařilo, můžeme my dvě osobně zatím jen tiše závidět. jmenovitě panu B. Políčkovi, který našemu svazu pomohl tuto bleskovou cestu uskutečnit. Tajemnice WPCS Gian Fazey-Koven (vlevo) a Bethan Jones, vedoucí oddělení registrací Text a fota: Markéta Píšová a Anna van Vuurenová Výhled, v popředí klisna A. V hlavní kanceláři naší mateřské plemenné knihy jsme se pak dočkaly setkání s paní Gian Fazey-Koven, hlavní tajemnicí WPCS. Mimo jiné jsme jí a její kolegyni Bethan Jones přednesly několik dotazů týkajících se především vedení plemenné knihy a zefektivnění vzájemné spolupráce a zpětné vazby. Také jsme oficiálně projevily přání v budoucnu v naší zemi uspořádat International Welsh Show. WPCS má zhruba 7 tisíc členů a v kanceláři pracuje 18 lidí. Byli jsme požádáni o zaslání našeho Řádu PK, který si nechají přeložit do angličtiny. Začátkem února se bude konat další setkání v Cardiffu. Rovněž jsme byli požádáni o shromažďování eventuálních stížností na české členy WPCS, ale se zcela konkrétními údaji, které pak můžeme také konkrétně projednat. WPCS má totiž samozřejmě zájem na svém dobrém jménu v zahraničí, ale stížnosti jí docházejí nepřímo, zatímco my stížnosti dostáváme, ale nemůžeme přistoupit k postihům, jelikož zvířata jsou zapsaná pouze ve Velké Británii a ne v naší PK Myslíme si, že cesta byla velkým přínosem nejen pro českou plemennou knihu velšských plemen pony a kob, ale i pro ASCHK ČR, a to především díky upevnění kontaktů se zahraničím. Děkujeme navíc pohotové ochotě ASCHK ČR, (NE AŽ TAK) SKRYTÁ ÚSKALÍ PŘI PŘIPOUŠTĚNÍ HŘEBCEM S BRITSKOU LICENCÍ Ráda bych upozornila chovatele, kteří mají klisny zapsané pouze v české PK, na úskalí spojená s připouštěním hřebci, kteří mají pouze britskou připouštěcí licenci. Nikdo proti zápisům zvířat ve Velké Británii samozřejmě nic nemá, zcela záleží na rozhodnutí chovatele. Pokud je připouštěná klisna již v PK ve Velké Británii zapsaná a její majitel je členem britské PK, pak je vše samozřejmě velice jednoduché a připouštění hřebcem s britskou licencí lze jen doporučit. Avšak pokud máte klisnu zapsanou pouze v české PK, pak se tato často horoucně propagovaná jednoduchost týká už pouze a jenom majitele hřebce, nikoli Vás. Pro majitele hřebce s britskou licencí pro připouštění je to skutečně poměrně výhodné. Zaplatí si roční členství ve společnosti WPCS ve Velké Británii (30 liber = ± 1.300,- Kč) kterou ovšem nesmí zapomenout každý rok obnovovat, pořídí si britskou licenci k připouštění (tzn. dá stanovit DNA hřebce, vystavit veterinární osvědčení a zašle do Británie spolu se žádostí na předepsaném formuláři a se 125 librami = ±5.300,- Kč), no a pak si pořídí univerzální britské připouštěcí lístky (50 lístků za 10 liber = ± 420,- Kč) a může začít hřebce používat k plemenitbě. Univerzální připouštěcí lístky mají nepopiratelně přednost v tom, že o ně nemusíte žádat na každého hřebce jmenovitě zvlášť, ani ne každý rok zvlášť. U nás se vydává připouštěcí rejstřík na jméno hřebce na danou připouštěcí sezonu. Po skončení sezony se vrací a všechna připuštění se zaregistrují. Kdežto s britským 19

20 připouštěcím lístkem (jste-li majitel připuštěné klisny) můžete např. počkat na narození hříběte a okouknout si, kterému Vašemu hřebci se nejvíce podobá (to je samozřejmě myšleno ironicky, nicméně ). V Británii se dělají namátkové kontroly DNA, ale na evropské pevnině je to už jaksi z ruky, takže tam už ne. Ale zpět k vám, k majiteli klisny s českými doklady. Musíte se přihlásit za člena PK ve Velké Británii (oněch ± Kč), zaregistrovat si tam připuštěnou klisnu tady podotýkám, že s tím zkušenosti nemám (ale nejméně 22 liber = ± Kč to stojí) - navíc ne každá klisna se ve Velké Británii zaregistrovat dá. Pak zaplatíte za registraci hříběte (22 liber = ± 1.300,- Kč) a čekáte na "Passport", průkaz koně. Ke všemu jsou samozřejmě předepsané formuláře v angličtině. Zde opět trochu odbočím a upozorním Vás na to, že ve Velké Británii samotné musí mít každý kůň nebo pony ze zákona individuální průkaz koně (Passport) před dosažením věku 6 měsíců nebo do 31. prosince roku narození, podle toho, co nastane dříve. Je ilegální prodávat zvíře bez průkazu koně, a to i v případech, kdy cestuje k novému majiteli ještě pod matkou. Podle pravidel PK si můžete o průkaz zažádat i v pozdějším věku zvířete, ale to již podléhá finančním sankcím a musíte samozřejmě nechat stanovit DNA na potvrzení původu. Zpátky do Česka. Povedlo se a hříbě s britským průkazem koně chcete prodat. Podle pravidel britské PK hlásí změnu majitele zvířete prodávající. Takže vyplníte formulář, podepíšete, datujete, uhradíte poplatek za změnu majitele ve výši 10 liber (± 420,- Kč) a zašlete i s průkazem do Velké Británie. Pokud některá z náležitostí chybí nebo nesouhlasí, můžou Vám administrativní úkon odmítnout. Ale pozor, nový majitel se správně také musí zaregistrovat jako člen britské PK! atd. Každá změna se musí hlásit do Velké Británie, každá změna stojí peníze. A někdy dochází k nedorozuměním a k průtahům. Nechci v žádném případě nikoho odrazovat, jen jsem přesvědčená, že by měli být chovatelé informovaní. Proč v Česku pobíhá řada poníků a kobů bez původu, ačkoli to jsou ve skutečnosti často čistokrevná velšská zvířata? Protože majitel dostal při nákupu jakýsi papír v cizí řeči a zalekl se nebo nezvládl všechny obstrukce, které by musel podstoupit. A stačí jen připomenout, jak dlouhá je každoročně řada těch, kdo mají koně s českými papíry a zapomínají hlásit změny v rodné zemi a v rodném jazyce, za poplatky nepoměrně nižší. Natož přes cizinu a v cizí měně. Musíme si uvědomit, že toto je právě jeden z důvodů, proč vznikají plemenné knihy česká, holandská, německá, švédská, dánská, francouzská... atd. Proto, aby tihle poníci nebyli jakýmsi exkluzivním artiklem pro vyvolené, ale byli pro lidi, kteří chtějí bezproblémově kupovat, chovat, užívat si charakterově a vzhledově vynikajících poníků pro děti i dospělé. Máte také možnost zavolat si inspektora chovu koní, aby Vám zvíře popsal a nechal zapsat v české PK. Pokud se stanete členem české PK (zatím za 300,- Kč za rok), stojí Vás to dohromady asi Kč, změna majitele 70,- Kč plus pošta. Licentace hřebce Vás přijde na 3 tisíce a každoročně 1 tisíc za obnovu licence. Co se týče mezinárodní platnosti: český Průkaz koně je také mezinárodně platný. V současné době probíhají s britskou PK navíc jednání o úplném uznání české a jiných evropských PK jako skutečně dceřiných. A na závěr si dovolím připomenout, že např. hřebec Moorkieker Gawain (B) je mezinárodním šampionem a přitom nemá britské osvědčení o původu. Vůbec to totiž nevadí. I.v.V. AUKCE HOLANDSKO Dne se konala 10. národní aukce velšských plemen pony a kob v nizozemském Ermelo. Nabídnuto bylo 51 koní a 6 příslušenství ke koním, jako jsou kočáry, sedla, postroje a jiné. Jako každoročně byl pravidelným návštěvníkem aukce náš člen Milan Maťátko. Tady jsou jeho dojmy: Od 10. aukce jsem čekal větší nabídku koní, a to ve všech sekcích A, B, C, D, NWR. Co musím nejdříve podotknout je skutečnost, že aukční hala byla velmi důstojně připravená a vyzdobená. Opět jsme byli jako Češi přivítáni při zahájení aukce, hala byla zcela zaplněná. Celá aukce se nesla v duchu nabídky mladých koní a hříbat. Největší nabídka byla v sekci A a B, dá se říci, že v těchto sekcích by si vybral i ten nejnáročnější chovatel. V sekci C byli nabídnuti 2 hřebci průměrné kvality. V sekci WPBR (a NWR = nizozemský velšský jezdecký pony) byla za posledních 10 let nejhorší nabídka. Čím to je? Holanďané mají v poslední době v sekci WPBR a NWR značnou poptávku z USA, Švédska a Finska říkají, že tuto poptávku z uvedených zemí nestačí pokrývat. Dokonce někteří holandští 20

21 chovatelé mají obavy, aby doma vůbec zůstal ten nejlepší chovný materiál. Všech 51 koní bylo na aukci prodáno, o tom se nám Čechům může jenom zdát. A jestli jsem si sám něco koupil? Na aukci ne. Znal jsem nabídku předem a protože jsem hledal klisnu v určitém typu a barvě, obvolal jsem před odjezdem několik stájí. Nakonec jsme do Česka přivezli 5letou klisnu Belie s Rozeta (NWR), tmavou hnědku z významné stáje A.G.M. Teunissen, která je březí po šampiónovi Orchard Boginov (NWR). Snažím se, aby byl v Česku kvalitní chovný materiál podílových velšů, ale všichni dobře víme, jaký je u nás odbyt koní. Chybí sportovní stáje, které by koně a jezdce připravily. Každý chce hotového koně za nízkou cenu. V Holandsku převážná většina dětí jezdí drezuru, to znamená, že se klade velký důraz na přiježděnost a jezdecké základy. U nás chce každý skákat, je to zřejmé z procentuálního porovnání pořádaných závodů v drezuře a parkuru. Závěrem chci pozvat chovatele na výběr hřebců (keuring) v Holandsku, který se koná druhý víkend v únoru 2008 je to nezapomenutelný zážitek. Milan Maťátko Hubertova jízda JK Briliant, Petrovice n.o. Dne 20. října 2007 pořádal JK Briliant Hubertovu jízdu zakončení jezdecké sezóny V 10 hodin se sešli všichni účastníci. V letošním roce se zúčastnilo celkem 19 koní, z toho také jeden kočár p. Bludský s hřebcem Frankenhöh s Brilliant a valachem Bacarem. Následovala vyjížďka do terénu, část cesty absolvovali také pěší. Po příjemné vyjížďce byla přestávka na občerstvení a pokračovali jsme soutěžemi. V letošním roce jsme uspořádali soutěže v parkuru 60 cm, který vyhrála Michaela Bajerová s welsh part-bredem Baronem, parkur 80 cm jeho vítězkou byla Lýdie Šimerdová se Sidem, dále zručnost pro jezdce a zručnost pro pěší. Letos nám přálo počasí a i přesto, že byla zima, byla hojná i divácká účast. Večer bylo příjemné posezení na hřišti v Petrovicích nad Orlicí. Už nyní se těšíme na příští rok! MaP Pan Bludský s dvojspřežím: valach Baron (WPBR) a plemenný hřebec Frankenhöh s Brilliant (B) 21

22 NOVÝ HŘEBEC WELSH PONY PRO INSEMINAČNÍ STANICI ERC s.r.o. V MNĚTICÍCH Na chov velšských plemen i českých sportovních pony měl v posledních letech zcela nepopiratelný vliv hřebec Welsh Pony (sekce B) Langaas Trinket, který působil v inseminační stanici společnosti ERC s.r.o. v Mněticích u Pardubic. Ukázalo se, že pro mnohé chovatele je inseminace klisny čerstvým spermatem výbornou alternativou. Zvláště pro ty chovatele, kteří bydlí v oblastech, kde pro ně kvalitní velšský pony není právě nablízku, nebo je pro ně komplikované přepravovat klisnu za hřebcem a zpět, nebo z jiných důvodů. Klisna nemusí mít veterinární vyšetření na nakažlivé nemoci a naopak nehrozí, že by byla sama nakažená. Zkrátka, v počtu připuštěných klisen za sezonu (ročně okolo 30ti) Trinketovi nemohl téměř žádný hřebec konkurovat. V současné době už má Trinket několik generací dospělého potomstva a potřeba nové krve je opravdu palčivá. Ve spolupráci s panem ing. Josefem Müllerem, který se vloni stal naším členem (jako jeden z jednatelů ERC s.r.o.), jsme proto hledali Trinketova nástupce. Díky dobrým kontaktům, které jsme navázali s posuzovatelem p. Haroldem Zoetem z Nizozemska, se nám podařilo zajistit (zatím na jednu sezonu) mladého, velice nadějného hřebce Welsh Pony. Záměrně jsme hledali hřebce barevného, a tak nás velice těší, že má atraktivní a v této sekci u nás ojedinělou! černohnědou barvu. (Na snímcích je hřebec teprve dvouletý) HILIN HAROLD Welsh Pony (sekce B), vraník (č.hd.), nar. 2005, KVH 128 cm, páskou 138, obvod hrudi 162, holeň 17 cm. Chovatel: Dewi LL. Evans, Wales, Velká Británie, majitel: H.R. Zoet, Wezep, Nizozemsko. Eyarth Tacoma Hilin Eboni Carwed Charmer Weston Twiggy Hilin Caradus Sunbridge Katrina Hilin Caradus Carwed Pettra Weston Chilo Llysun Blue Mist Twycross Personality Hilin Virginia Downland Manchino Hever Kadi Twycross Personality Hilin Virginia Georgian Red Pepper Carwed Partridge Gorsty Firefly Weston Sugar Plum Gorsty Firefly Weston Fair Faith Tetworth Nijinski Drayton Sunflower Hever Omega Tetworth Vodka Downland Romance Downland Misty Morning Hever Fiesta Hever Fenella Otec Harolda EYARTH TACOMA je šestnáctým a posledním potomkem mimořádně vlivné klisny sekce B Weston Twiggy, která zvláště s hřebcem Eyarth Celebration dala celou řadu vynikajících zvířat, např. šampionky Royal Welsh Show klisny Eyarth Arabella a Eyarth ZsaZsa. Přes klisnu Eyarth ZsaZsa je mj. babičkou vynikajících chovných a výstavních hřebců Eyarth Rio, Eyarth Tomahawk, Eyarth Beau Geste, Eyarth Mowgli a Eyarth Thowra. Tacoma je po hřebci Carwed Charmer, který se dožil pouze 11 let, ale třikrát se stal 22

23 šampiónem na Royal Welsh Show a na každé významné výstavě ve Walesu byl buď šampiónem, nebo vicešampiónem. Byl téměř prototypem sekce B: nejen s krásným exteriérem, ale navíc byl výborný jezdecký pony, všestranně použitelný. V r se na International Show v Ermelo v Nizozemí stal celkovým šampiónem pod sedlem. Carwed Charmer dělal dojem svým vzhledem a výbornou mechanikou pohybu a oboje předával svým potomkům. Vedl žebříček nejlepších chovných hřebců (britské Sire Ratings ) a dvakrát se v něm umístil druhý (do roku 2002). Jeho potomci již vyhráli a stále vyhrávají mnohý šampionát a exportují se do celého světa. Matka Harolda HILIN EBONI je po hřebci Hilin Caradus, kterého najdeme v původu H. Harolda dvakrát. Tento hřebec, který spojuje krevní linie hřebců Keston Royal Occasion a Solway Master Bronze, je vůbec nejvlivnější plemeník hřebčína Hilin. Caradus je po všech stránkách výjimečný hřebec s nevšedním charakterem, který spolehlivě předává. V chovu pony je dobrý charakter mimořádně důležitý. Caradus nebyl nikdy soustavně předváděn na výstavách, přesto vyhrál značné množství titulů a medailí. HILIN HAROLD tedy pochází z prověřeného rodu mnoha výstavních šampionů. Je široký v hrudi, má výbornou mechaniku pohybu. Věříme, že jeho působení v příští sezoně ve Mněticích bude přínosem pro náš chov. I.v.V. Jitka Bednářová na vyjížďce (vpravo 2 klisny Welsh Pony) Foto: archiv Bednářových Hrátky na sněhu Foto: J. Bednářová ČLENSKÁ SCHŮZE SCHP Hřebčín Slatiňany, 15. prosince 2007 Na schůzi jsme krátce probrali, co se dělo v tomto roce: naše akce, jak jsme se rozrostli, připomínky k organizaci akcí, atd. Šampionát hřebců v Kladrubech byl nesporný úspěch. Chovatelsko-jezdecký den v Kundraticích tradičně také. Na Koních v akci v Pardubicích byly problémy s ustájením a jiné, ale dají se řešit. Do organizování příštích výstav se musí zapojit více lidí. Diskuze, kde uspořádat příští šampionát hřebců a klisen: Hradišťko, Pardubice, Kladruby, Chuchle? Kurz pro přepravce zvířat (kdo pořádá, za kolik), je to povinné. Pracovní cesta do Walesu koncem listopadu (schůzka s administrativ. vedením mateřské PK). Na závěr nás pan Černý provedl hřebčínem a areálem a podal nám velice zajímavý a fundovaný výklad. I.v.V. Zimní foto klisny Pretoria Angelica (D) po Gwenllan Ben z Cwrtash Acushla. V. Homola 23

24 U Liškových (Pouště Nový Knín), vlevo valach Dollom Excellent (B) po Moorkieker Gawain, vpravo Dollom Sir William (C) po Sackwille Sambo. Foto archiv Liškových Zimní radovánky Foto MVDr. Pavel Mareček Termíny akcí na rok 2008 před uzávěrkou zpravodaje ještě nejsou známé. Děkujeme všem za spolupráci na tomto zpravodaji v roce 2007, za všechny příspěvky a fotografie, a těšíme se, že je budete posílat ještě hojněji v novém roce 2008! Hodně zdraví, štěstí a chovatelských úspěchů v roce 2008! Zpravodaj Svazu chovatelů pony Welsh-cz vychází 2-4krát za rok a přispívají do něj převážně členové SCHP. Za obsah příspěvků odpovídají jejich autoři. Všechna práva vyhrazena SCHP Adresa redakce: Stračovská Lhota 25, Nechanice, info@welsh-cz.info nebo vuuren@iol.cz Vytiskla: Alkapress 24