2100 REZZO Registru emisí zdrojů znečišťování ovzduší REZZO

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "2100 REZZO Registru emisí zdrojů znečišťování ovzduší REZZO"

Kamila Konečná
před 8 lety
Počet zobrazení:

1 Je prokázáno, že znečištění ovzduší na Ostravsku pochází ze čtyř zdrojů: průmyslových podniků, lokálních topenišť, dopravy a emisí, které pocházejí z Polska. Studie Zdravotního ústavu prokázala, že v období smogových situací (tedy extrémně zvýšených hodnot znečištění v ovzduší) pochází až 2/3 právě z Polska. Na Ostravsku je více než 2100 zdrojů znečišťování ovzduší (z toho na území města Ostravy více než 400). REZZO Dělí se podle Registru emisí zdrojů znečišťování ovzduší (REZZO) na velké (průmysl), střední (většinou živnostenské výrobny), malé (topeniště) a mobilní (doprava). Zhoršená imisní situace je u ostře sledovaného polétavého prachu PM10 způsobena především kombinací vlivu významných průmyslových zdrojů (nejvýznamnější vliv zdrojů hutních podniků), automobilové dopravy a lokálních topenišť. Velmi výrazným příspěvkem ke znečištění ovzduší jsou také dálkové transmise škodlivin z průmyslového jihu Polska. U oxidu dusičitého (NO2) je dominantní vliv automobilové dopravy. U oxidu siřičitého (SO2), benz(a)pyrenu (BaP) a arsénu (As) mají na imisní situaci nejvýznamnější vliv místní zvláště velké a střední zdroje znečišťování ovzduší, místně pak k nepříznivé imisní situaci napomáhají u těchto znečišťujících látek lokální topeniště. Mapa intenzity ročních emisí tuhých znečišťujících látek všech zdrojů roční průměr:

Na Ostravsku je více než 2100 zdrojů znečišťování ovzduší (z toho na území města Ostravy více než 400).

2 Producenti emisí Průmysl Nejvýznamnějšími producenty emisí jsou u všech zájmových znečišťujících látek na území města Ostravy zvláště velké zdroje a velké znečišťování ovzduší - průmysl a energetika. Jedná se o velké a zvláště velké zdroje znečišťování ovzduší ve smyslu 4 zákona č. 86/2002 Sb.,o ochraně ovzduší. V rámci Ostravy je tento typ zdrojů soustředěn zejména do: Průmyslové zóny společnosti ArcelorMittal v Kunčicích. Roční vydatnost emisí TZL zde dosahuje hodnoty 425 g/m2. Průmyslových areálů v Mariánských Horách Vítkovicích (51 až 185 g/m2) a Přívoze (105 g/m2). Oblasti významného energetického zdroje pro centrální zásobování teplem provozovaného společností Dalkia Česká republika v Ostravě Třebovicích s roční vydatností emisí 71 g/m2.

V rámci Ostravy je tento typ zdrojů soustředěn zejména do: Průmyslové zóny společnosti ArcelorMittal v Kunčicích. Roční vydatnost emisí TZL zde dosahuje hodnoty 425 g/m2.

3 Vytápění domácností

4 Doprava Látky znečišťující ovzduší v Ostravě: Emise tuhých znečišťujících látek (prachů) v okrese Ostrava se po roce 1998 snížily o %. Mírně vyšší byly pouze v roce 2003, v letech 2005 a 2006 došlo k dalšímu snížení. Emise tuhých znečišťujících látek v okrese Ostrava ze stacionárních zdrojů tvoří přibližně % všech evidovaných emisí tuhých znečišťujících látek v Moravskoslezském kraji. Podíl Moravskoslezského kraje na celkových emisích ČR ze všech typů zdrojů se pohybuje okolo %. Emise CO v okrese Ostrava byly nejvyšší v roce 1998, poté poklesly zhruba o dvě pětiny a v dalších letech se pohybují na srovnatelné úrovni. Mírně vyšší byly emise v letech Emise CO v okrese Ostrava ze stacionárních zdrojů tvoří přibližně polovinu všech evidovaných emisí CO v Moravskoslezském kraji, kde je produkována zhruba třetina emisí (uváděno včetně mobilních zdrojů) celé ČR. Emise NOX se v okrese Ostrava mírně zvýšily od roku V letech 2002 a 2006 byly zhruba o 10 % nižší. Emise NOX v okrese Ostrava ze stacionárních zdrojů tvoří přibližně % všech evidovaných emisí NOX v Moravskoslezském kraji. Celkové emise NOX ze všech zdrojů v Moravskoslezském kraji se podílejí na emisích ČR zhruba 11 procenty. Emise SO2 byly v okrese Ostrava nejnižší v roce V roce 2003 dosáhly téměř hodnoty z roku Emise SO2 v okrese Ostrava ze stacionárních zdrojů tvoří

Emise tuhých znečišťujících látek v okrese Ostrava ze stacionárních zdrojů tvoří přibližně 35 45 % všech evidovaných emisí tuhých znečišťujících látek v Moravskoslezském kraji.

5 přibližně % všech evidovaných emisí SO2 v Moravskoslezském kraji. Celkové emise v kraji tvoří procent emisí v ČR. Emise těkavých organických látek v okrese Ostrava stoupaly od začátku evidence v roce 2000 až do roku 2003, v dalších letech se jejich úroveň snížila. Emise těkavých organických látek v okrese Ostrava ze stacionárních zdrojů tvoří přibližně 6 13 % všech evidovaných emisí těkavých organických látek v Moravskoslezském kraji. Podíl Moravskoslezského kraje na celkových emisích ČR ze všech typů zdrojů se pohybuje okolo 10 %. Emise amoniaku v okrese Ostrava jsou vyrovnané. Tvoří několik procent všech evidovaných emisí amoniaku v Moravskoslezském kraji. Celková produkce amoniaku v Moravskoslezském kraji se podílí na emisi za celou ČR ca 6 procenty. Pro podrobná data, tabulky, mapy a grafy můžete přímo nahlédnout do studie Zdravotního ústavu se sídlem v Ostravě, která byla i zdrojem informací toho článku. Nachází se v sekci OVZDUŠÍ DOKUMENTY. Nová analýza původu prachu a nečistot v ovzduší (2012) Statutární město Ostrava si nově nechalo zpracovat odborníky Zdravotního ústavu se sídlem v Ostravě Analýzu závislosti meteorologických veličin a kvality ovzduší, ve které hodnotili naměřená data o kvalitě ovzduší za posledních 6 let. Dodána byla v polovině roku Analyzována byla data z celkem šesti monitorovacích stanic, provozovaných Zdravotním ústavem se sídlem v Ostravě a Českým hydrometeorologickým ústavem, za období let Cílem analýzy bylo stanovit možný původ prašného aerosolu, sledovat jeho pohyb a současně zhodnotit vliv meteorologických podmínek na kvalitu ovzduší v Ostravě. Pro hodnocení původu prašného aerosolu byla použita speciální metoda Zpětných trajektorií. Můžete do ní nahlédnout v sekci OVZDUŠÍ DOKUMENTY. Komentář pak naleznete v charakteristice studie od vedoucího oddělení ovzduší Zdravotního ústavu se sídlem v Ostravě Jiřího Bílka.

Emise těkavých organických látek v okrese Ostrava ze stacionárních zdrojů tvoří přibližně 6 13 % všech evidovaných emisí těkavých organických látek v Moravskoslezském kraji.

Podobné dokumenty

A-PDF Split DEMO : Purchase from www.a-pdf.com to remove the watermark

A-PDF Split DEMO : Purchase from www.a-pdf.com to remove the watermark STŘEDNĚDOBÁ STRATEGIE (DO ROKU 2020) ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ V ČR Tabulka 47: Úplná emisní bilance kraje Vysočina, údaje rok 2011,