Ústav české literatury a knihovnictví

Transkript

1 MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ FILOZOFICKÁ FAKULTA Ústav české literatury a knihovnictví Kabinet informačních studií a knihovnictví Magisterská diplomová práce 2012 Bc. Marta Janošová

2 MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ FILOZOFICKÁ FAKULTA Ústav české literatury a knihovnictví Kabinet informačních studií a knihovnictví Bc. Marta Janošová Antikvariáty na internetu Magisterská diplomová práce Vedoucí práce: Ing. Zdeněk Kadlec, Dr. 2012

3 Podpis vedoucího práce: Ing. Zdeněk Kadlec, Dr.

4 Bibliografický záznam JANOŠOVÁ, Marta. Antikvariáty na internetu. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, Kabinet informačních studií a knihovnictví, s. Vedoucí diplomové práce Ing. Zdeněk Kadlec, Dr. Anotace Předkládaná magisterská práce s názvem Antikvariáty na internetu se v teoretické části zabývá zmapováním současné situace v oblasti internetových antikvariátů. Dále je zde popsána praxe antikvariátů na internetu, jejich moţnosti propagace a způsoby komunikace se zákazníky. V neposlední řadě je také vymezen pojem Antikvariát 2.0 a jsou analyzovány speciální vyhledávací sluţby pro antikváře a zákazníky. Praktická část této práce se věnuje heuristickému testování pouţitelnosti internetových stránek českých antikvariátů. Z vyhodnocených výsledků výzkumu jsou vyvozeny závěry a na jejich základě je popsán model ideálního internetového antikvariátu. Klíčová slova Internetový antikvariát, internet, e-shop, webové stránky, antikvariát 2.0, specializované webové sluţby pro antikváře a zákazníky, heuristické testování pouţitelnosti

5 Annotation The theoretical part of the submitted master thesis, titled Antiquarian bookshops on the Internet, maps the current state of internet book stores. Furtheremore it describes the practice of antiquarian bookshops on the Internet, their promotion opportunities and ways of communication with customers. Finally, the definition of Antiquarian bookshop 2.0 is given and special search services for antiquarians and their customers are analysed. The practical part of the thesis deals with heuristic testing of Czech antiquarian bookshop websites. A model of an ideal internet antiquarian bookshop is deduced from the evaluation of the concluded research. Keywords Internet antiquarian bookshop, internet, e-shop, websites, antiquarian bookshop 2.0, specialized web services for antiquarians and customers, heuristic testing of usability

6 Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně s využitím uvedených pramenů a literatury Bc. Marta Janošová

7 Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucímu mé práce Ing. Zdeňku Kadlecovi, Dr. za cenné názory, rady a velikou trpělivost, paní PhDr. Ladislavě Suché za konzultaci ohledně zvolení vhodné výzkumné metody, Mgr. Lucii Machové za morální podporu a své rodině a přátelům, kteří mi byli velkou oporou během psaní.

8 Obsah I. Teoretická část Úvod Druhy antikvariátů dle způsobu prodeje zboží Kamenný antikvariát a kamenný antikvariát s nekomerčním webem Kamenný antikvariát s internetovým prodejem Kamenný antikvariát s prodejem na aukčních serverech Internetový antikvariát Internetové stránky antikvariátů a prezentace zboží Druhy antikvárních e-shopů Tvorba webu SEO optimalizace internetových stránek antikvariátů Prodej zboţí přes internetový antikvariát Prodej na internetu Klady a zápory obchodování na internetu Klientela internetových antikvariátů Internetový marketing Způsoby propagace antikvariátu s internetovým prodejem A) Reklama na internetu B) Formy internetové reklamy C) Další formy internetové reklamy Marketing antikvariátů na sociálních sítích Komunikace internetových antikvariátů Klasická a formální elektronická komunikace Komunikační programy Komunikace přes sociální sítě Antikvariát Specializované webové služby pro antikváře a zákazníky Můj antikvariát Můj antikvariát z hlediska antikváře Můj antikvariát z hlediska potencionálního zákazníka... 68

9 7.2. Antikvariát 5D Další webové sluţby pro antikváře a zákazníky Zahraniční vyhledávací webové sluţby pro antikváře a zákazníky Internetové antikvariáty v zahraničí Německo Slovensko II. Praktická část Vlastní práce Cíl výzkumu Metoda výzkumu Heuristická analýza Nielsenovy heuristiky Specifikace výzkumných nástrojů Oblasti heuristického testování pouţitelnosti pouţité ve výzkumu Další zkoumané oblasti pouţité ve výzkumu Sběr dat Popis vzorku a metoda výběru vzorku Zkoumané objekty Analýza výzkumu a jeho výsledky Oblasti heuristického testování pouţitelnosti Další zkoumané oblasti pouţité ve výzkumu Vyhodnocení výzkumu a návrh řešení Současný stav českých internetových antikvariátů dle výsledků výzkumu Ideální model internetového antikvariátu Závěr Zdroje Seznam obrázků Seznam tabulek Seznam grafů Přílohy

10 I. TEORETICKÁ ČÁST 1. Úvod Začátek 21. století je bezpochyby dobou internetu, různých internetových a mobilních aplikací, technických vymoţeností a moţností být prostřednictvím nejnovějších komunikačních sítí s kýmkoliv a kdykoliv ihned v kontaktu. Dlouhé zvaţování a promýšlení změn se spíše nevyplácí, ţijeme totiţ v době, která si ţádá okamţitá rozhodnutí a rychlé akce. Většina obchodníků jiţ přišla na to, ţe pokud chtějí na trhu uspět, musejí se přizpůsobit poţadavkům svých zákazníků a trendům současného dynamického trhu. Ţádá-li si uţivatel online obchody, protoţe jiţ nechce nebo nemá čas osobně navštěvovat kamenné prodejny, nezbývá obchodníkovi nic jiného, neţ se podle jeho přání zařídit. Tyto velké změny museli akceptovat všichni podnikatelé, kteří chtěli a chtějí úspěšně podnikat, tedy i antikváři. V posledním desetiletí došlo k masivnímu přesunu antikvariátů i do online prostředí. Za tento vývoj můţe především stoupající oblíbenost internetového prodeje u zákazníků, coţ ale na druhou stranu zapříčiňuje klesající návštěvnost kamenných prodejen. Dnes, kdy antikvariátům dělá internetový prodej mnohdy i téměř polovinu všech měsíčních trţeb, je jiţ těţko uvěřitelné, ţe byly doby, kdy byly odkázány pouze na svou kamennou prodejnu. V době před internetem byl kaţdý antikvariát obklopen určitou skupinou zákazníků, která jej navštěvovala v pravidelných intervalech, a antikvář tak měl odkup svého zboţí zaručen. Mohl si s klidným svědomím stanovovat výši ceny, protoţe zákazníci měli menší moţnost jejich srovnání s dalšími antikvariáty. 1 Tento způsob obchodování českým antikvariátům skončil s příchodem internetu, který se do českého antikvářského prostředí zpočátku prosazoval spíše pomalu. Důvodem jeho pomalého rozšíření mezi antikvariáty bylo především to, ţe mnozí antikváři se narodili ještě v době, kdy moderní 1 SCHIK, Jan. České antikvariáty po revoluci a vliv internetu na antikvární trh. Knihovna plus [online]. 2010, č. 1[cit ]. Dostupné z WWW: < 10

11 technologie nebyly příliš rozšířeny, takţe se s nimi museli nejprve postupně seznámit. Tak se stalo, ţe přicházející vývoj mírně zaspali. Zpoţdění v tvorbě internetové nabídky se antikváři často snaţili vykompenzovat narychlo vytvořenými weby, které mnohdy nestačili doladit v oblasti uţivatelsky přívětivého prostředí, širokém sortimentu zboţí, případně fotografiemi prodávaného zboţí a jeho podrobného popisu. Tato rychlá opatření byla pro jejich ţivnost nezbytná, protoţe jak říká Martin Přibyl, majitel antikvariátu Motýl 2 : Bez internetu je člověk v tomhle oboru ztracený. 3 Cílem diplomové magisterské práce je zmapovat téma českých antikvariátů na internetu a popsat jejich současnou situaci a moţnosti, které jim mohou pomoci v jejich práci a propagaci na internetu. Teoretická část práce se zabývá úvodem do problematiky, definováním jednotlivých druhů internetových antikvariátů podle způsobu prodeje zboţí, dále jejich internetovými stránkami a prezentací. Vedle těchto témat se práce zaměřuje i na samotnou otázku prodeje zboţí přes internet, propagaci online antikvariátů a jejich komunikaci se zákazníky. Práce se dále zabývá definováním a pojmenováním pojmu Antikvariát 2.0 a specializovanými webovými sluţbami pro antikváře a zákazníky. V praktické části práce je prováděn heuristickým testováním pouţitelnosti výzkum českých internetových antikvariátů. Po teoretickém úvodu jsou vybrané online antikvariáty, na základě předem stanovených kritérií, postupně procházeny a testovány. Ze získaných dat je vytvořeno shrnutí o současném stavu internetových stránek antikvariátů a na jejich základě je popsán model ideálního internetového antikvariátu POLÁKOVÁ, Michaela. Zaprášené police s knihami jsou minulostí, antikvariáty sází na internet. Česká televize [online] [cit ]. Dostupné z WWW: < 11

12 2. Druhy antikvariátů dle způsobu prodeje zboží Antikvariáty můţeme dělit na 3 typy, a to na kamenný (klasický) antikvariát, antikvariát se zaměřením a online antikvariát. 4 Jedná se o základní rozdělení antikvariátů, které je v následujících podkapitolách více rozvedeno. S ohledem na téma se práce zaměřuje hlavně na oblast obchodování antikvariátů na internetu, z toho důvodu se jiţ nezabývá antikvariátem se zaměřením na určité zboţí, který je specializací kamenného antikvariátu Kamenný antikvariát a kamenný antikvariát s nekomerčním webem Kamenný antikvariát bez internetového prodeje je charakteristický především tím, ţe je odkázán zejména na přímý prodej a přímý kontakt se zákazníkem. Pro svou ţivnost vyuţívá minimum reklamy, spoléhá převáţně na stálou klientelu a na to, ţe si zákazníci sami předají doporučení a kontakty na antikvariát mezi sebou. Pro majitele takového obchodu má často větší cenu udrţovat přátelsky laděný vztah se zákazníkem, který k němu do antikvariátu jednou za čas zavítá, neţ mít větší trţby za cenu pouţití nových technologií. Jedním takovým příkladem je i antikvář Zdeněk Krampera, jehoţ antikvariát se nachází v Praze na Vinohradech. Pan Krampera o své situaci říká, ţe celý ţivot se bez internetu a počítače obešel, a protoţe má pouze pár let do důchodu, tak se mu uţ nic na jeho způsobu podnikání měnit nechce. 5 Názor pana Krampery reprezentuje názor mnohých antikvářů, kteří se technice a internetu ve svém obchodování vyhýbají. Jejich smýšlení je dáno převáţně věkem a jistými, ověřenými a zaběhnutými systémy, na které si jiţ zvykli a jsou pro ně pohodlné. 4 JANOŠOVÁ, Marta. Antikvariáty, jejich historie, vývoj, činnosti a využití v moderní době. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, Kabinet informačních studií a knihovnictví, Vedoucí diplomové práce Ing. Zdeněk Kadlec, Dr. s KAŠPAR, Lukáš. Byznys s příchutí nostalgie. Magazín Víkend Pravidelná příloha deníku MF Dnes, březen 2010, 27. března s

13 Tyto kamenné antikvariáty pouţívají jako zdroj placené reklamy nejčastěji reklamu v lokálních kulturních časopisech a letácích, případně vyuţívají neplacenou reklamu prostřednictvím vyhledávacích serverů, jako např. Seznam 6, pod který spadají Firmy.cz 7. Antikvariát s nekomerčním webem je takový antikvariát, jehoţ majitel má jako hlavní zdroj svého příjmu kamenný antikvariát, zároveň si však k tomuto antikvariátu vytvořil nebo nechal vytvořit webovou stránku, která má pouze informativní funkci pro zákazníka. Na této stránce jsou uvedeny údaje o otvírací době antikvariátu, prodávaném sortimentu, kontaktech, případně i fotografie prodejny a zboţí. Lze předpokládat, ţe pouze informativní funkce internetových stránek antikvariátů nebyl původní záměr zřizovatelů. S největší pravděpodobností je chtěli v budoucnu vyuţít i pro prodej zboţí, ale k jejich dokončení pro komerční vyuţití se jiţ nedostali. Tato situace je v prvé řadě způsobena výše zmíněným odtaţitým přístupem k novým technologiím a v druhé řadě také stálostí klientely antikvariátů. Některé prodejny jsou jiţ mezi obyvateli dobře známé, a proto si plně vystačí pouze s trţbami od stálých a kolemjdoucích zákazníků. Pokud pak mají svůj měsíční příjem jistý, tak je nic nenutí na svých nekomerčních webech zapracovat a přetvořit je na komerční Kamenný antikvariát s internetovým prodejem Tento typ antikvariátu patří v dnešní době mezi nejrozšířenější. Nejvíce se začal rozvíjet po roce 2005, kdy se internet a jeho moţnosti začaly postupně stále více prosazovat do antikvární práce. 8 Jedním z prvních antikvářů, který začal své zboţí prodávat i na internetu, byl Tomáš Maděra, majitel tří praţských antikvariátů, jehoţ podnik patří, co se objemu nabízeného antikvárního zboţí na internetu týče, SCHIK, Jan. České antikvariáty po revoluci a vliv internetu na antikvární trh. Knihovna plus [online]. 2010, č. 1[cit ]. Dostupné z WWW: < 13

14 k největším českým antikvariátům. Zpočátku byla forma i obsah nabídky Antikvariáty.cz 9 docela skromná, brzy se ale informace o existenci internetového antikvariátu mezi lidmi rozšířila, a díky němu antikvariát získal mnoho nových zákazníků nejen v České republice, ale i v zahraničí. 10 Zpočátku měl pan Maděra internetový obchod jako doplňkový prodej, ale dnes se pro něj situace změnila tak, ţe hlavní těţiště trţeb má na internetu a antikvariát se stal spíše takovou výdejnou. 11 I mnozí další antikváři jsou se svým online antikvariátem spokojeni. Patří mezi ně například Igor Domkář, majitel Antikvariátu Štáflova chalupa 12, který se nachází v Havlíčkově Brodě. Zdar svému obchodu přičítá hlavně internetu. Podle něj nabídka knih na webových stránkách antikvariátu rozšiřuje okruh zákazníků. 13 Jelikoţ pan Domkář podniká v Havlíčkově Brodě, tedy menším městě, tak do jeho obchodu příliš potenciálních zákazníků nezavítá, v průměru asi jen patnáct lidí denně, 14 a proto je převáţně odkázán na internetový prodej. Pan Domkář o své práci říká, ţe má pořád co dělat: Neţ většinou ve dvanáct hodin otevře, vkládá tituly na internet a balí objednané svazky. 15 Kamenný antikvariát s internetovým prodejem tedy lze popsat jako antikvariát, který část nebo celou nabídku svého zboţí nabízí ve svém online obchodě. Není lokální a je pro zákazníky přístupný ze všech koutů světa. Zdrojem reklamy jsou pro antikvariát vlastní webové stránky, případně odkazy na dalších informačně a literárně zaměřených serverech MADĚRA, Tomáš. Jak jsem se stal antikvářem. Grand Biblio, únor 2009, roč. 3, č. 3. s POLÁKOVÁ, Michaela. Zaprášené police s knihami jsou minulostí, antikvariáty sází na internet. Česká televize [online] [cit ]. Dostupné z WWW: < ŠANDA, Michal. Není špatné, kdyţ někdo nechce číst. In magazín příloha Hospodářských novin, listopad 2010, č. 46, 16. listopad s Tamtéţ, s Tamtéţ, s

15 2.3. Kamenný antikvariát s prodejem na aukčních serverech Příchod aukčních serverů je spojen s rozšířením internetu. V České republice patří mezi nejoblíbenější aukční server Aukro.cz 16, coţ je největší obchodní platforma na českém internetu. 17 Ve světě se zase těší velké oblibě ebay 18, který je znám jako největší aukční server. 19 Antikvariátů, které své zboţí prodávají i na aukčních serverech je méně neţ těch, kteří provozují internetový antikvariát. Ti, kteří své zboţí prodávají tímto způsobem (jako např. Antikvariát Bretschneider 20 v Praze nebo Antikvariát Chiméra 21 v Ostravě), mají informace o svém aukčním prodeji nejčastěji uvedeny na svých internetových stránkách. Tento způsob prodeje je antikváři vyuţíván nejčastěji tehdy, jestliţe se k nim dostane draţší a vzácnější kus zboţí. Mají totiţ šanci, ţe výsledná vydraţená cena můţe i několikanásobně převýšit cenu, kterou zamýšleli zboţí původně stanovit. Specifickým antikvariátem v oblasti internetových aukcí je Aukční agentura a Antikvariát Prošek 22 v Praze, která vznikla jiţ v roce Tato agentura nevyuţívá jiné aukční servery, ale naopak pořádá internetové kniţní aukce na své webové stránce. Cílem internetových aukcí pana Proška je, aby co nejvíce suplovaly sálové aukce a měly jejich logiku. Výhodu internetových aukcí spatřuje majitel aukční agentury v tom, ţe na internetu můţe nabídnout také ty věci, o kterých si myslí, ţe do sálové aukce nepatří O Aukru. Aukro [online] [cit ]. Dostupné z WWW: < Nakupování na Ebay. EbayAukce.cz [online] [cit ]. Dostupné z WWW: < CÍSAŘ, Jaroslav. Aukce knih po internetu. Grand Biblio, únor 2009, roč. 3, č. 3. s

16 2.4. Internetový antikvariát Elektronický obchod je nová forma prodeje s velmi silným vlivem na ekonomiku a dosud plně nevyuţívanými moţnostmi. Objemy trţeb neustále narůstají. Elektronický obchod se stává vhodnou doplňkovou činností stávajících metod prodeje. 24 Potenciál v elektronickém obchodě objevili jiţ i antikváři, a proto si mnozí zaloţili ke svému stávajícímu kamennému antikvariátu i internetový prodej. Někteří z nich dokonce zavřeli své kamenné prodejny a podnikají uţ pouze na internetu. Kamenné antikvariáty jsou podle nich zbytečným břemenem, které jenom zvedá náklady a přináší malé, nejisté výdělky. 25 Dá se tedy říct, ţe se pomalu kopíruje situace, která nastala jiţ před pár lety v zemích na Západě. Mnoho antikvariátů tam opouští kamenné obchody v centrech velkých měst a přesunují svou činnost na předměstí nebo i dál do vnitrozemí, odkud provozují internetový antikvariát. Takový antikvariát šetří na nájemném a zákazníkovi je vlastně jedno, zda knihu dostane z pošty z Manhattanu nebo odněkud ze zapadlé vísky. Důleţité jsou pro něj hlavně cena a rychlost dodání. 26 Internetový antikvariát lze tedy popsat jako antikvariát, jehoţ většinová činnost probíhá online v prostředí internetu. Antikvář jiţ nemá kamennou prodejnu, která by slouţila zákazníkům k jejich kaţdodenní návštěvě a nakupování, ale naopak vlastní menší či větší sklad se zboţím, a to nejčastěji v místě svého bydliště. Pokud si zákazník chce objednané zboţí vyzvednout osobně, tak to samozřejmě moţné je, ale jedině po domluvě s majitelem online antikvariátu. Stejně tak se většinou postupuje i při výkupu zboţí. 24 KRAJČÍK, Vladimír., WOLF, Petr. Podnik v etapě informační společnosti. 1. vydání. Ostrava: Vysoká škola podnikání, a.s., s POLÁKOVÁ, Michaela. Zaprášené police s knihami jsou minulostí, antikvariáty sází na internet. Česká televize [online] [cit ]. Dostupné z WWW: < 26 SCHIK, Jan. České antikvariáty po revoluci a vliv internetu na antikvární trh. Knihovna plus [online]. 2010, č. 1[cit ]. Dostupné z WWW: < 16

17 Majitel internetového antikvariátu jiţ nemá zdroj nového zboţí v přímém a kaţdodenním výkupu od (většinou náhodných) lidí, ale naopak se musí s prodávajícím předem domluvit na jeho návštěvě. Tím získá čas a můţe vykupovat zboţí z jiných antikvariátů, ať uţ kamenných či online, případně nakupovat jej pro antikvariát v bazarech, sledovat internetové a novinové inzeráty informující o prodeji knihoven, navštěvovat sběrné dvory atd. 17

18 3. Internetové stránky antikvariátů a prezentace zboží V posledních pěti letech mnoho antikvariátů následovalo příkladu pana Tomáše Maděry, majitele tří praţských antikvariátů 27, který jako jeden z prvních začal prodávat své zboţí i přes internet 28, a začalo v tomto směru také podnikat. Bohuţel se však nedá říci, ţe kaţdý internetový antikvariát má svůj e-shop propracovaný jak z hlediska funkčnosti tak i přívětivosti pro zákazníka. Oproti minulým letům můţe však častý návštěvník antikvariátů na internetu pozorovat lepší vývoj situace, neboť mnohé online antikvariáty na svém webu zapracovaly a udělaly jej přívětivější. Stále jsou ale mezi mnohými stránkami vidět značné rozdíly, které mají často negativní dopad na celkovou návštěvnost stránky a tím pádem i na trţby. Je tedy třeba poloţit si otázku, na co se při tvorbě internetového antikvariátu zaměřit, aby byl e-shop úspěšný. Je lepší si vytvořit vlastní, jedinečnou stránku, nebo vytvořit e-shop podle šablony na webu? Jaké informace by neměly v internetovém obchodě antikvariátu chybět, aby web působil na zákazníka důvěryhodně a spolehlivě? Jak probíhá prodej zboţí přes internetový antikvariát? V čem se tento prodej liší od normálních internetových obchodů? 3.1. Druhy antikvárních e-shopů E-shopy antikvariátů lze velmi obecně stanovit na dva základní druhy, a to na osobně naprogramovaný internetový antikvariát nazývající se také e-shop na klíč či na míru a internetový antikvariát zhotovený prostřednictvím šablony, tedy prostřednictvím komplexní sluţby. V současné době se na českém trhu vyskytuje několik společností, které se profesionálně zabývají tvorbou elektronických obchodů šitých na míru potřebám zákazníka. Protipólem zakázkového řešení jsou tzv. systémy pro elektronické obchodování, které nabízí za zlomek ceny zakázkového řešení stejnou nebo mnohdy i vyšší funkcionalitu a větší komfort obsluhy celého MADĚRA, Tomáš. Jak jsem se stal antikvářem. Grand Biblio, únor 2009, roč. 3, č. 3. s. 9 18

19 systému. 29 Mezi antikváři jsou oba dva typy velmi rozšířené, ale u mnohých z nich nalezneme značné rozdíly v provedení. Osobně naprogramovaný internetový antikvariát bývá vytvořen buď samotným, technicky zdatnějším, antikvářem nebo najatým programátorem, kterému antikvář sdělí své představy o struktuře, funkcích a popisech internetového obchodu. Nelze s přesností říct, pokud to neprozradí sami antikváři, který e-shop byl vytvořen antikvářem a který na zakázku, ale podle propracovanosti webu je moţné tvůrce online obchodu odhadnout. Tento typ e-shopu mají malé i velké antikvariáty, lze si však povšimnout, ţe antikvariáty dosahující většího peněţního obratu mají svůj web většinou mnohem propracovanější a jde na něm také vidět neustálý vývoj a zlepšování jeho funkcí. Je téměř samozřejmost, ţe většina těchto typů online antikvariátů má své zboţí na webu přehledně rozděleno do kategorií s tabulkovým zobrazením zboţí a popisem. Do systému e-shopu je většinou také přehledně začleněno pole pro nákup zboţí, které bývá nazýváno jako nákupní košík. Někteří antikváři se také dokázali velmi chytře přizpůsobit zahraničnímu trhu, a proto si mohou i návštěvníci z jiných zemí prohlíţet stránky v jim bliţším jazyce, nejčastěji angličtině a němčině. Příkladem takového antikvariátu je online antikvariát Antikvariaty.cz. 30, jehoţ majitelem je pan Tomáš Maděra z Prahy. Obrázek 1: Výběr jazyků PLOTĚNÝ, Luboš. Budování úspěšného firemního webu: strategie, tvorba, propagace. 1. vydání. Praha: BEN, s Výběr jazyků. In: Úvodní stránka. Antikvariáty.cz [online] [cit ]. Dostupné z WWW: < 19

20 Na rozdíl od velkých antikvariátů, kterým plyne značná část zisku z internetového prodeje, malé internetové antikvariáty se povětšinou soustředí místo na zlepšení svého webu především na prodej ve svých kamenných prodejnách. Zboţí doplňují často velmi sporadicky a způsob jeho prezentace se u kaţdého antikvariátu liší. Návštěvník například můţe na internetu objevit i e-shopy antikvariátů, které mají obsah svého zboţí uveden jen v řádkovém zobrazení podle témat či názvů. Ty ale většinou postrádají obrázkovou přílohu, mnohdy chybí i pole koupit. Nedostatek v technické propracovanosti stránky se antikváři snaţili zákazníkovi vynahradit podrobným návodem popisujícím, jak si zákazník můţe zboţí z takového seznamu objednat. Příkladem prodeje prostřednictvím abecedních seznamů je třeba Antikvariát Fabio z Černic u Loun 32, jehoţ majitelem je antikvář a zároveň soudní znalec Pavel R. Vejráţka. Obrázek 2: Jak knihy objednávat? 33 Jiným příkladem můţe být Antikvariát Samota v Brně 34, který umoţňuje zákazníkům objednávat zboţí prostřednictvím kódů zaslaných v u či v objednávkovém formuláři umístěným přímo na webu. O tom, jak přesně má zákazník při objednávce postupovat, informuje majitel antikvariátu, pan František Samota, v návodu na svých internetových stránkách Jak knihy objednávat?. In: Antikvariát Fabio/Galerie Emila Juliše [online] [cit ]. Dostupné z WWW: <

21 Obrázek 3: Objednávací kódy 35 Na internetu lze nalézt i antikvariáty, jejichţ seznamy nejsou vytvořeny na internetové stránce, ale jsou na ni nahrány např. v souborech Word či PDF. Informace o dalším postupu pro objednání zboţí nalezne zákazník většinou aţ po otevření těchto příslušných souborů. Obrázek 4: Nahrané seznamy zboží Objednávací kódy. In: Divadlo, Hudba, Tanec, Film. Antikvariát Samota [online] [cit ]. Dostupné z WWW: < 36 Nahrané seznamy zboţí. In: Dobrodruţná literatura předválečná i poválečná. Kralik7 [online] [cit ]. Dostupné z WWW: < 21

22 Internetový antikvariát zhotovený prostřednictvím šablony je vhodná volba především pro ty antikváře, kteří nemají finance, případně i technické zdatnosti na zhotovení vlastní internetové stránky. Vytvořená šablona e-shopu vychází z dlouholeté praxe provozu a neustálého vývoje a zdokonalování, umí pokrýt drtivou většinu potřeb a nároků obchodníků. 37 Její velkou výhodou je snadnost pouţívání a moţnost hned po instalaci systém aktivně pouţívat. Mnohé systémy navíc nabízejí moţnost vyzkoušet si fungování webu během tzv. zkušební doby, kdy je provoz celého internetového obchodu zcela zdarma. Nevýhodou internetových antikvariátů zhotovených prostřednictvím předem daných platforem můţe pro mnoho antikvářů být nedostatek variability šablony, u které mohou mít pocit, ţe nevyhovuje představě o podobě jejich online antikvariátu. Pokud však antikvář nebude s vybranou šablonou spokojen a bude navíc chtít svůj e-shop odlišit od ostatních, případně na hlavní stránku zakomponovat aplikaci či funkci, která v původním nastavení nebyla, nebývá tato úprava velkým problémem. Většinou stačí oslovit administrátora systému a zaplatit si doplňkové programy. Systémů, které umoţňují vytvořit si snadno, rychle a hlavně za přijatelnou cenu elektronický obchod, je mnoho, ale největší oblibě se mezi antikváři v současné době těší například systém ESHOP-RYCHLE.cz 38. Na základě pozorování lze říct, ţe tento systém v posledních dvou letech ovládl české online prostředí v oblasti antikvárního prodeje. Velká část nově vytvořených antikvárních e-shopů pouţívá právě platformu navrţenou týmem ESHOP-RYCHLE.cz, a tak se sobě mnohé antikvariáty začínají vzhledově podobat, čehoţ si lze všimnout u Antikvariátu Bosorka 39, ANTIKnihy.cz 40 a Antikvariátu Kniţní bar PLOTĚNÝ, Luboš. Budování úspěšného firemního webu: strategie, tvorba, propagace. 1. vydání. Praha: BEN, s

23 Obrázek 5: Platforma systému ESHOP-RYCHLE.cz 42 Obrázek 6: Platforma systému ESHOP-RYCHLE.cz Platforma systému ESHOP-RYCHLE.cz. In: Antikvariát. Antikvariát Bosorka [online] [cit ]. Dostupné z WWW: < 43 Platforma systému ESHOP-RYCHLE.cz. In: Hlavní stránka. ANTIKnihy.cz [online] [cit ]. Dostupné z WWW: < 23

24 Obrázek 7: Platforma systému ESHOP-RYCHLE.cz 44 Na závěr kapitoly je moţno říct, ţe oba typy internetových antikvariátů mají své klady a zápory. Osobně naprogramovaný antikvariát se hodí pro antikvariáty, které mají na svém webu tisíce, případně desetitisíce poloţek zboţí, zatímco e-shop přes šablonu je vhodný spíše pro malé antikvariáty se zboţím do pár tisíc kusů. Ani jeden z typů elektronických obchodů není horší neţ ten druhý, záleţí pouze na antikváři, jak bude na svém webu pracovat a zdokonalovat jej pro své návštěvníky a případné zákazníky Tvorba webu Při tvorbě internetových stránek antikvariátů je třeba si uvědomit, ţe stránky nevytváří antikvář pro sebe, ale především pro své zákazníky. Proto je třeba pamatovat na to, ţe na internetu se vyskytují lidé s různou technickou zdatností. Návštěvníci stránek nemají příliš rádi, pokud musejí při prohlíţení hodně přemýšlet, stránka by tak měla být intuitivní, pochopitelná a samovysvětlující. 45 Hned na první pohled by mělo být návštěvníkovi jasné, o čem stránky jsou a jak je pouţívat, aniţ by o tom musel nějak zvlášť přemýšlet Platforma systému ESHOP-RYCHLE.cz. In: Úvodní strana. Antikvariát Knižní bar [online] [cit ]. Dostupné z WWW: < 45 KRUG, Steve. Web design: Nenuťte uživatele přemýšlet!. 1. vydání. Brno: Computer Press, s Tamtéţ, s

25 Klíčem k úspěšnému online prodeji často nebývá příliš mnoho funkcí na stránce e-shopu a podrobné rozdělení menu do podkategorií, ale naopak jednoduchost a přehlednost webu. Cílem online antikvariátu je, aby zákazník nakoupil, a to bez komplikací a zdrţování způsobeném špatnou orientací na stránce. Je tedy na místě poloţit si otázku, na co by se tedy měl antikvář při tvorbě internetové stránky zaměřit? Za nejdůleţitější faktory rozhodující o úspěchu či neúspěchu firemního webu, které zároveň souvisí s moţnostmi jeho dalšího rozvoje lze povaţovat: kvalitní obsah, přístupnost, použitelnost, vzhled, rychlost načítání a způsob propagace. 47 Některé body můţe antikvář ovlivnit více, jiné méně, protoţe přece jen se povětšinou jedná o malou firmu s menším obratem, na rozdíl od knihkupeckých řetězců, které mají větší finanční moţnosti. Majitel antikvariátu tak nemá na některé úpravy čas, finance a někdy mu chybí i technické schopnosti. Přesto lze pár úprav učinit, aniţ by k nim bylo zapotřebí velkého technického umu. Ţádný web se neobejde bez obsahu, proto je důleţité dát si na jeho tvorbě záleţet a vytvořit jej v rámci moţností co nejkvalitnější. Za kvalitní obsah internetové stránky se dá povaţovat výstiţné nadpisy, aktuální a přehledně napsané informace, které neobsahují gramatické chyby, jsou stručné a všem zákazníkům snadno srozumitelné. 48 Lze se domnívat, ţe kaţdý zákazník preferuje, kdyţ je obsah na stránce přehledný a gramaticky správný, neboť má v takovou stránku větší důvěru a nevyvolává v něm dojem na rychlo vytvořeného webu, který ani nemá jasno, co chce lidem sdělit. Přístupnost webu znamená, ţe se jedná o stránku, kterou mohou stejným způsobem vnímat návštěvníci bez ohledu na jejich dočasná či trvalá zdravotní omezení, technické vybavení, znalosti a dovednosti. 49 Je však nutno konstatovat, ţe se v současné době v českém online prostředí nevyskytuje antikvariát, jehoţ internetová stránka by byla přístupná i hendikepovaným návštěvníkům, konkrétně návštěvníkům se zrakovým postiţením. 47 PLOTĚNÝ, Luboš. Budování úspěšného firemního webu: strategie, tvorba, propagace. 1. vydání. Praha: BEN, s Tamtéţ, s Tamtéţ, s

26 Jestliţe antikvář chce vytvořit e-shop tak, aby byl pro návštěvníka dobře a bez větších obtíţí pouţitelný, měl by také být poučen o tom, co pojem pouţitelnost ve webovém jazyce přesně znamená. Jedna z definic říká, ţe míra pouţitelnosti webu určuje, jak dlouho trvá uţivateli, neţ se dokáţe na webu zorientovat a je schopen ho ovládat a jaký je jeho uţivatelský proţitek z pouţívání webu. 50 Coţ znamená, ţe zákazník, který zavítá na internetové stránky antikvariátu, velmi rychle pochopí, jak stránku efektivně pouţívat a je tedy schopen najít v krátkém časovém úseku zboţí, o které má největší zájem. Při své činnosti na webu nebude frustrovaný a naopak z ní bude mít příjemný záţitek. Dobré pouţitelnosti pro zákazníky můţe antikvář na svém e-shopu dosáhnout například tak, ţe na něj umístí pole pro vyhledávání zboţí a tím ušetří návštěvníkovi čas, který by strávil na webu dlouhým vyhledáváním, zda má online antikvariát daného autora vůbec v nabídce. S pouţitelností webu úzce souvisí také vzhled stránky a rychlost jejího načítání. Jak uţ bylo řečeno v úvodu této kapitoly, vzhled stránky by měl být jednoduchý a návštěvník by si měl k pochopení jeho struktury vystačit se svou intuicí. O vzhledu stránky můţe antikvář rozhodovat tehdy, jestliţe si nechá svůj e-shop vytvořit programátorem na míru. Pokud si však vytvoří online obchod přes předem danou platformu, tak není v jeho silách příliš vzhled stránky změnit. Na druhou stranu design těchto šablon je jiţ natolik prověřený, ţe uţivatelé v něm většinou nemají problém se rychle zorientovat. Rychlost načítání webové stránky lze ovlivnit mnoţstvím vloţených dat, protoţe velikost vloţených dat ovlivňuje rychlost načítání zobrazené stránky. Z toho důvodu se data, zejména obrázky, vkládají na e-shop v malém rozlišení. Zamezí se tak zdlouhavému čekání na jejich načtení, které by mohlo mnoho zákazníků odrodit od jejich prohlédnutí, neboť jednu věc mají všichni uţivatelé internetu společnou strašně neradi čekají PLOTĚNÝ, Luboš. Budování úspěšného firemního webu: strategie, tvorba, propagace. 1. vydání. Praha: BEN, s Tamtéţ, s

27 SEO optimalizace internetových stránek antikvariátů S tvorbou stránek souvisí i SEO optimalizace, která pomáhá přivést zákazníky na konkrétní webovou stranu. Cílem SEO optimalizace je učinit stránku nalezitelnou, coţ znamená, aby byla co nejrychleji a nejsnáze nalezena těmi, kteří ji hledají. 52 SEO (Search Engine Optimization) lze tedy popsat jako optimalizace stránek pro vyhledávače. Zjednodušeně se jedná o konkrétní techniky zabývající se způsobem, jak umístit stránky na co nejlepší pozici ve vyhledávání. 53 Pro internetové antikvariáty platí v oblasti SEO stejná pravidla, jako pro jakékoliv jiné internetové stránky. Některé kroky pro optimalizaci webu je antikvář schopen udělat si sám, na jiné je potřeba domluvit si práci odborníka. Mezi takové techniky, kterými sám antikvář můţe ovlivnit pozici své internetové stránky ve vyhledávačích, patří: Zajištění kvalitního a hodnotného obsahu, pouţívání nadpisů v textu, které stručně vystihnou následující text, uţívání klíčových slov ve viditelném textu, budování zpětných odkazů s jinými weby. Kromě internetových stránek zhotovených na míru si mnoho antikvářů zaloţilo své internetové obchody přes předpřipravené platformy systémů určených pro elektronický obchod. Výhodou těchto šablon je to, ţe se uţivatel uţ nemusí potýkat se sloţitými značkami v HTML kódu stránky, ale pouze stačí, aby po přihlášení do systému v nastavení upravil potřebné parametry podle svých poţadavků. 52 KUBÍČEK, Michal. Velký průvodce SEO. 1. vydání. Brno: Computer press, s Tamtéţ, s

28 3.3. Prodej zboží přes internetový antikvariát Proces prodeje zboţí přes internetový antikvariát začíná většinou jiţ v kamenné prodejně antikvariátu, kde antikvář zboţí od prodávajících lidí vykoupí a stanoví jeho prodejní cenu. Na základě zhodnocení a stavu zboţí se rozhodne, zda jej bude nabízet i ve svém internetovém obchodě. Některé antikvariáty nabízejí na svých e-shopech vzácnější kousky pro sběratele, jiné se naopak spíše soustředí na zákazníky, kteří mají zájem o oddechovou beletrii, odbornou literaturu či dětské knihy. Ne kaţdý antikvář se však uţiví internetovým prodejem sortimentu zaměřeného pouze na specializovaný okruh zákazníků, a proto antikváři museli přehodnotit situaci a zaměřit se i na běţného zákazníka. K této změně svého stanoviska došel i pan Martin Přibyl, majitel online Antikvariátu Motýl 54, který o svých zkušenostech s online prodejem zboţí v jednom rozhovoru řekl: Začal jsem dávat na stránky více zboţí a snaţil se shánět pěkné kousky. Ale co je pěkné, bývá i drahé. Nakonec jsem to musel přehodnotit a začal jsem tam dávat nejen vybrané sběratelské zboţí, ale i knihy pro normální čtenáře za ceny opravdu lidové a s přihlédnutím k cenám nových knih superlidové. 55 Při prohlíţení online antikvariátů často zákazník zjistí, ţe se velká část kniţních titulů v jejich nabídce opakuje. V takovém případě je pro zákazníka hlavním rozhodovacím faktorem cena knihy a její stav. Při zhruba stejně zachovalém stavu knihy dá zákazník zpravidla přednost niţší prodejní ceně, jeli cena stejná, rozhoduje výše poštovného. Výši poštovného si kaţdý antikvář stanovuje sám podle svého vlastního uváţení, a proto se jeho ceny mohou lišit i v řádech několika desítek korun. Prodávané zboţí na internetu by mělo v ideálním případě obsahovat obrázek zboží, na kterém by byl jasně patrný jeho skutečný stav, popis stavu zboţí a jeho identifikační údaje, mezi které patří název díla, autor, nakladatel, rok vydání a pořadí vydání. Mít fotografie umístěné na webových stránkách, které by zachycovaly stav zboţí nejčastěji knihy, je pro prodej přes internet nezbytné. Zákazníci si totiţ nemohou osobně ověřit HOSTOMSKÁ, Martina. Antikvariát: od kamenného obchodu k e-shopu. Knižní novinky, 14. květen 2012, roč. 11, č s

29 fyzický stav knihy a musí se tak spoléhat na její vizuální podobu vystavenou v podobě obrázku na e-shopu. Antikváři se rozhodně nevyplatí, stahuje-li obrázky zboţí z jiných serverů, neboť toto zboţí pak postrádá vypovídající hodnotu o svém opravdovém stavu. Svým prodejním chováním riskuje, ţe zákazníci nebudou se zakoupeným zboţím spokojeni a raději si pro svůj další nákup vyberou jiný internetový antikvariát. Nejlepším řešením této situace je vytvořit si své vlastní obrázky, a to buď skenováním či focením. Pořízení obrázku zboţí prostřednictvím fotoaparátu však nikdy nebude dosahovat takové obrazové kvality, jako při jeho naskenování. Tento proces je sice náročnější na čas a neobejde se bez dalších softwarových programů (jako například Adobe Photoshopu 56 ), poněvadţ je nutné obrázek po naskenování ještě v tomto programu upravit, aby nebylo načítání stránky jeho velikostí zpomaleno, ale jedná se o legální pořízení fotografií, které navíc zachycují skutečný stav prodávaného zboţí. Samotný prodej zboţí funguje velmi podobně jako v jiných internetových obchodech, tedy kliknutím na pole objednat u nabízeného produktu. Rozdíl je v tom, ţe sortiment v antikvariátech se zpravidla vyskytuje pouze po jednom kuse. Zákazník si tak nemůţe zboţí nakoupit v jedné objednávce dvakrát stejné vydání díla za stejnou cenu. Pokud se titul na webu vyskytuje vícekrát, většinou se jedná o různá vydání, která se liší buď ilustracemi, vazbou a obálkou či počtem stran a prodejní cenou. Proces nákupu přes internet by měl být pro zákazníka snadný a nepříliš zdlouhavý. Internetový antikvariát by měl mít pro nákup připravený objednávkový formulář, ve kterém zákazník uvidí soupis zboţí, které si objednal a zároveň i pole pro vyplnění své adresy, telefonního čísla a u. Zároveň by v něm měly být také moţnosti výběru, jakým způsobem chce zákazník uhradit a obdrţet zboţí. Na výběr většinou bývá moţnost platby převodem na účet antikvariátu či dobírky, případně osobní odběr na prodejně antikvariátu

30 Při objednávání zboţí v internetovém antikvariátě dochází občas také k výjimečné situaci, kdy si jednu poloţku zboţí objedná více zákazníků, coţ je zapříčiněno omezením zboţí v nabídce online antikvariátu na pouze jeden kus. Tato situace nastává většinou při vloţení nového zboţí na e-shop, kdy stránku sleduje současně více zákazníků. Příkladem můţe být případ, kdy si zákazník (nazvěme jej pan X) vloţil knihu do nákupního košíku a pokračuje dál ve vybírání z nabídky dalšího zboţí, mezitím si však vloţí to samé zboţí další zákazník (pan Y) a objedná si jej. Jakmile první zákazník pan X skončí s vybíráním, tak také dá odeslat objednávku, a ačkoliv to netuší, tak je aţ druhým objednavatelem. Pokud tedy k takové situaci dojde, řeší ji antikváři tak, ţe na objednané zboţí má nárok ten ze zákazníků, který si jej objednal jako první (tedy potvrdil objednání, v tomto případě je to ten druhý zákazník pan Y). I přes veškerou snahu antikváře své zboţí podrobně popsat a vyfotit se občas stane, ţe zákazník se zakoupenou knihou přes internet není spokojen. Zákazník můţe, stejně jako v jiných internetových obchodech, zboţí vrátit. Vrácení zboţí u internetových antikvariátů většinou probíhá tak, ţe zákazník napíše antikváři , ve kterém zdůvodní své rozhodnutí zboţí vrátit a následně se domluví na formě vrácení nevyhovujícího zboţí a peněz. Nově od října loňského roku došlo ke změně při vrácení zboţí, kdy jsou internetové obchody povinny vracet zákazníkovi kromě peněz za samotné zboţí i peníze za poštovné. Podle nejnovějšího rozhodnutí Evropského soudního dvora jsou e-shopy povinny vracet vedle kupní ceny za zboţí téţ poštovné a balné. 57 Přesto však zákazníkům stále zůstává povinnost zaplatit poštovné za odeslání zásilky zpátky prodejci Internetové obchody musejí zákazníkům vracet i poštovné. idnes.cz [online] [cit ]. Dostupné z WWW: < 58 Tamtéţ 30

31 4. Prodej na internetu Internetový prodej jako takový rozředil mnoţství zákazníků, kteří jsou schopni a ochotni něco koupit v kamenné prodejně. Takţe internetový prodej je vlastně jediné východisko, 59 říká o současné situaci majitel antikvariátu Jindřich Bretschneider 60. Pan Maděra, antikvář a vlastník tří praţských antikvariátů 61, se dokonce domnívá, ţe internet uţ dnes vyuţívají ke svému podnikání téměř všechny antikvariáty. 62 Tuto skutečnost potvrzují i sami majitelé antikvariátů, kteří říkají, ţe jejich příjmy dnes plynou zejména z prodejů prostřednictvím internetu a kamenné obchody z nich často spíše dotují. 63 Bez e-shopu si dnes jiţ mnozí antikváři nedovedou představit své podnikání, a to hlavně kvůli mnoha výhodám, které jim dává. Úspěch online antikvariátu není však zaloţen pouze na jeho samotné existenci, ale je k němu potřeba reklamy a mnoha dalších podpor prodeje. V dnešní době antikvariáty musejí umět i sebe sami efektivně propagovat, pouhá skutečnost ţe se jejich obchod nachází na internetu, jim další zákazníky nepřivede. Zároveň si musejí být vědomi své konkurence, učit se od ní a znát svého zákazníka a jeho přání, coţ můţe být v internetovém prostředí komplikovanější neţ v reálném prostředí. Jaký marketing antikvariáty vyuţívají nebo mohou vyuţívat? Jak můţe antikvariát podporovat prodej na sociálních sítích? Má obchodování na internetu pro antikvariáty pouze klady, nebo se vyskytují i zápory? 59 POLÁKOVÁ, Michaela. Zaprášené police s knihami jsou minulostí, antikvariáty sází na internet. Česká televize [online] [cit ]. Dostupné z WWW: < POLÁKOVÁ, Michaela. Zaprášené police s knihami jsou minulostí, antikvariáty sází na internet. Česká televize [online] [cit ]. Dostupné z WWW: < 63 LIŠKA, Martin. Lidé uţ nechtějí knihy ani za pět korun. Blíţí se konec antikvariátů?. Vitalia [online] [cit ]. Dostupné z WWW: < 31

32 4.1. Klady a zápory obchodování na internetu Prodej na internetu můţe být pro obchodníka velmi prospěšný, jestliţe překoná vesměs technické překáţky, které jsou k tomuto druhu prodeje nezbytné. Prostřednictvím online prodeje můţe antikvář mnoho získat, ale na druhou stranu i ztratit. Většinou však po počátečním odporu k technice převáţí kladný pocit nad slušnou trţbou. Výhody internetového podnikání pocítil na vlastní kůţi i pan Martin Přibyl, majitel online Antikvariátu Motýl 64, který vţdy dával přednost kamenné prodejně a přímému kontaktu s lidmi před neosobním vyřizováním objednávek za monitorem počítače. Ale i on byl nucen přehodnotit své stanovisko a o své situaci říká: Byly to těţké kroky, odpor ke krabici s monitorem byl ve mně silně zakořeněn, ale doba si ţádá své Tak jsem podlehl a v roce 2007 jsem spustil svůj e-shop Antikvariát Motýl. Ţádný úţasný pocit jsem z toho neměl. Ale netušil jsem, ţe kdyţ budu chtít obchodovat s antikvárním sortimentem, jiná cesta není. 65 Jaká jsou tedy pozitiva internetového obchodu? Jednoznačnou předností elektronického obchodu je jeho velká flexibilita obchodu a nízké zřizovací náklady ve srovnání s klasickým prodejem v kamenných obchodech, ale i na trţnicích. 66 Podstatný rozdíl mezi kamenným obchodem a internetovým je v prvotních investicích vynaloţených do jejich vytvoření. Zatímco zřízení internetového obchodu je poměrně levnou záleţitostí a nezabere příliš mnoho času, tak na zprovoznění kamenné prodejny je potřeba větší finanční částky a na jehoţ zprovoznění bude potřeba i několik dnů. 67 Pro antikváře má internetový obchod jakoţto součást kamenného řadu výhod, z nichţ asi největší je ta, ţe zákazník, který si knihu objednal přes HOSTOMSKÁ, Martina. Antikvariát: od kamenného obchodu k e-shopu. Knižní novinky, 14. květen 2012, roč. 11, č s KRAJČÍK, Vladimír., WOLF, Petr. Podnik v etapě informační společnosti. 1. vydání. Ostrava: Vysoká škola podnikání, a.s., s PLOTĚNÝ, Luboš. Budování úspěšného firemního webu: strategie, tvorba, propagace. 1. vydání. Praha: BEN, s

33 internet s vyzvednutím na prodejně, si při návštěvě antikvariátu vybere ještě další zboţí. Další velkou výhodou je, ţe antikvář můţe díky internetu sledovat výši cen u konkurence a porovnávat je. To se hodí například v situaci, kdyţ se v jeho nabídce objeví kus, s jehoţ oceněním si neví rady a potřebuje vědět, za kolik ho prodávají jinde. Pokud se kamenný antikvariát nachází na místě, kde není aţ tak velká frekvence lidí, tak mu internetový prodej pomáhá nejen vylepšovat trţby, ale i více pronikat do povědomí lidí. Odkazy na e-shopy antikvariátů se nacházejí na mnoha informačních serverech, na které mohou zákazníci nerušeně přijít z domova, a to pouhým kliknutím myši. Internetové nakupování je pro zákazníky rychlá a velmi pohodlná forma nákupu zboţí přímo z domova, která je navíc i časově neomezená. Přes své značné klady však nevyhovuje všem zákazníkům, neboť mnozí mají určité návyky, které není moţné v online prostředí pouţít. Mezi tyto návyky patří například: Sahání, čichání ke zboţí, zkoušení zboţí, vytváření sociálních vazeb při obchodu, apod. 68 Nevýhodou pouţívání internetu v podnikání, dalo by se dokonce říci i hrozbou, můţe být paradoxně internet i sám sobě. Díky velmi rychlému technickému pokroku v oblasti internetových technologií můţe zájem o internetové nakupování u zákazníků postupně upadat a stlačit jej tak na minimum, neboť nebude uţ ani o knihy v internetových e-shopech zájem. Co by mohlo za takovou podstatnou změnu? Podle Tomáše Sanetrníka, majitele Knihkupectví a antikvariátu Jaroslava Fryče 69, prodejnost beletrie mohou v budoucnu ohrozit elektronické knihy, prodejnost naučné literatury pak internet. 70 Jestliţe lidé budou vlastnit čtečky na elektronické knihy, nebudou pak jiţ mít potřebu vlastnit knihy papírové. Nacházíme se ale teprve na začátku těchto změn, a proto se nedá s určitostí říct, jakým směrem se bude dosavadní vývoj ubírat. 68 KRAJČÍK, Vladimír., WOLF, Petr. Podnik v etapě informační společnosti. 1. vydání. Ostrava: Vysoká škola podnikání, a.s., s ŠANDA, Michal. Jsme populární aţ v Japonsku. In magazín příloha Hospodářských novin, listopad 2010, č. 46, 16. listopad s

34 Lze se domnívat, ţe internetový antikvariát asi nikdy úplně nenahradí kouzlo kamenného obchodu, avšak jeho existence je v dnešní době v oblasti podnikání jiţ nezbytností. Velká část antikvářů, která byla ze začátku k internetovému prodeji skeptická a odmítala jej, pochopila jeho důleţitost pro své přeţití a obohatila jím své podnikání. Mnozí tak stejně jako Martin Přibyl, majitel online Antikvariátu Motýl, překonali počáteční odpor k zavádění moderních technologií do svého řemesla a dokázali z něj naopak pro svou ţivnost získat výhody, které jim tato forma obchodování nabízí Klientela internetových antikvariátů V bakalářské diplomové práci Antikvariáty, jejich historie, vývoj, činnosti a vyuţití v moderní době byla na základě pozorování klientela, která běţně navštěvuje antikvariáty, rozdělena na několik skupin, a to na hraboše obíhače, sběratele, studenty, ţeny v domácnosti, prarodiče a náhodné zákazníky, které tvoří převáţně střední generace. 71 Zajímavé je, ţe se zákazníci kamenných obchodů příliš neliší od zákazníků těch internetových. Jejich rozdělení do skupin zůstává v postatě stejné, pouze se mění jejich přístup ke sluţbě. Na rozdíl od ostatních zemí je český internetový zákazník poměrně náročný a vyţaduje přidané sluţby v podobě stálého kontaktu s prodávajícím. Pokud by zboţí mělo dorazit aţ po delší době, jsme nervózní a netrpěliví. Očekáváme, ţe obchodník bude na zakázku dál reagovat em nebo ji potvrdí telefonicky. 72 V dokumentu pro Českou televizi antikvář pan Tomáš Maděra uvedl, ţe dnes se prodej silně přesouvá ve prospěch internetu. Podle něj jsou zákazníci mnohem pohodlnější, neţ tomu bývalo před masivním nástupem internetu. Větší přednost dávají sledování nových přírůstků v e-shopech, neţ aby 71 JANOŠOVÁ, Marta. Antikvariáty, jejich historie, vývoj, činnosti a využití v moderní době. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, Kabinet informačních studií a knihovnictví, Vedoucí diplomové práce Ing. Zdeněk Kadlec, Dr. s SOVOVÁ, Eva. Češi zválcovali klasický internetový prodej, říká odborník na e-shopy. idnes.cz [online] [cit ]. Dostupné z WWW: < 34

35 prodejnu navštívili osobně. Jelikoţ zaměstnanci pana Maděry přidávají zboţí do internetového obchodu kaţdý den, tak si mnozí zákazníci postupně objednávají a třeba jednou za čtrnáct dní si jdou nebo jedou objednané zboţí vyzvednout. 73 Pana Michala Hully, majitele 1. podzemního antikvariátu 74 se naopak velmi dotýká neosobnost internetového prodeje. S povzdechem konstatuje, ţe mnozí lidé mu hned u pokladny nahlásí číslo objednávky, zboţí si prohlédnou a zakoupí, ale jiţ nemají zájem se dál po antikvariátu porozhlédnout. 75 Internetový obchod se na jednu stranu otevřel i pro zákazníky, kteří neměli antikvariát v blízkosti svého bydliště a neměli tak moţnost jej navštěvovat, na druhou stranu však nastolil méně osobní jednání mezi antikvářem a zákazníkem. I dnes se však najdou antikváři, kteří doufají, ţe stále budou existovat lidé, kteří dají přednost knihám v policích před jejich neosobní nabídkou na internetu Internetový marketing Marketing se dá chápat jako proces zajišťování potřeb a poţadavků zákazníků za účelem poskytnout jim takový produkt, který pro ně bude představovat přidanou hodnotu a firmě přinese zisk. 76 Internet má v marketingu tři velmi podstatné vlastnosti, a to cílení, interaktivitu a delší působení. 77 Moţnosti cílení jsou poměrně široké, dosahují aţ na úroveň jednotlivého člověka. Podstatná je také interaktivita (zpětná vazba) a všudypřítomnost internetu, jehoţ počet uţivatelů velmi rychle 73 Knihy, knihy, knihy : Antikváři, oběti svých lásek. Česká televize [online] [cit ]. Dostupné z WWW: < knihy-knihy-knihy/ /> Knihy, knihy, knihy : Antikváři, oběti svých lásek. Česká televize [online] [cit ]. Dostupné z WWW: < knihy-knihy-knihy/ /> 76 JANOUCH, Viktor. Internetový marketing: Prosaďte se na webu a sociálních sítích. 1. vydání. Brno: Computer Press, s FREY, Petr. Marketingová komunikace: to nejlepší z nových trendů. 2. vydání. Praha: Management Press, s

36 roste. 78 Navíc se internet stává v současné době i nástrojem pro zjištění potřeb nakupujícího a zároveň získání zákazníků. 79 Tyto vlastnosti můţe antikvář podnikající na internetu bohatě vyuţít pro svůj online prodej. Prostřednictvím internetu dokáţe oslovit konkrétního zákazníka, který projevil o jeho zboţí zájem, a přimět ho navštívit svůj internetový obchod, a to na základě své nabídky. Zákazník tak můţe učinit v jakoukoliv denní dobu a na kterémkoliv místě, záleţí pouze na jeho technické podpoře. Internetové antikvariáty jsou většinou neustále přístupné a zboţí, které je v nich vystaveno, zůstává v nabídce často aţ do té doby, neţ si jej někdo objedná, a to v takové formě, v jaké bylo do internetového obchodu vloţeno. V nezměněné formě bývá velice dlouho, většinou aţ do té doby, dokud není zlevněno či z nabídky úplně stáhnuto. Zákazník tak má zboţí stále na očích a můţe si jeho koupi rozmýšlet i delší dobu. V online antikvariátu ho netlačí předem daný čas na nákup stanovený pracovní dobou antikváře a on tak není nucen k rychlým rozhodnutím. Výhoda zpětné vazby je v tom, ţe ji můţe vyuţívat jak antikvář, tak i zákazník, a to např. při porovnávání cen zboţí, které mají ostatní antikváři a podnikatelé v online nabídce. Antikváře nejčastěji zajímá, jakou prodejní cenu má na zboţí stanovit, proto sleduje ceny konkurence. Popřípadě se zajímá o to, jakou cenu mají ostatní stanovenou u stejného produktu. Zákazníka zase většinou nejvíce zajímá nejniţší cena a kvalita zboţí, proto pokud má zboţí v nabídce více antikvariátů, zaměřuje se zákazník nejvíce na tyto hodnoty a porovnává je. Marketing se díky internetu změnil. Marketing dnes znamená osobní přístup, péči o kaţdého jednotlivého zákazníka a moţnost individualizace dané sluţby nebo produktu. 80 Obchodník dnes neprodává pouze zboţí, které má na prodejně či ve skladu, ale poskytuje zákazníkovi i sluţbu, a to ve formě 78 FREY, Petr. Marketingová komunikace: to nejlepší z nových trendů. 2. vydání. Praha: Management Press, s JANOUCH, Viktor. Internetový marketing: Prosaďte se na webu a sociálních sítích. 1. vydání. Brno: Computer Press, s Tamtéţ, s

37 osobního přístupu k němu, ať uţ v reálném či v online prostředí. Touto změnou si však nepolepšili pouze nakupující, ale i prodávající, neboť v internetovém obchodu má provozovatel daleko větší moţnosti v interpretaci, prezentaci svého zboţí neţ v obchodě kamenném. 81 Zároveň však musí být připraven i na moţnost, ţe se zaběhnuté podmínky prodeje mohou změnit i ve velmi krátké době. Tento fakt je dán především kontinuální činností internetového marketingu, který se vývoji trhu neustále přizpůsobuje a mění se podle jeho stávajících potřeb Způsoby propagace antikvariátu s internetovým prodejem A) Reklama na internetu Antikvariáty, které své zboţí prodávají na internetu, jsou stejně jako většina takovýchto online obchodů závislé na způsobech propagace, tedy reklamě. Podle zákonu o regulaci reklamy, článek I 1, se reklamou rozumí oznámení, předvedení či jiná prezentace šířené zejména komunikačními médii mající za cíl podporu podnikatelské činnosti, zejména podporu spotřeby nebo prodeje zboţí, výstavby, pronájmu nebo prodeje nemovitostí, prodeje nebo vyuţití práv nebo závazků, podporu poskytování sluţeb, propagaci ochranné známky, pokud není dále stanoveno jinak. 83 Reklamu tedy je moţno vysvětlit jako určitou formu komunikace s obchodním záměrem. 84 Cílem reklamy není nutit případného zákazníka ke 81 HLAVENKA, Jiří. Internetový marketing. 1. vydání. Praha: Computer Press s JANOUCH, Viktor. Internetový marketing: Prosaďte se na webu a sociálních sítích. 1. vydání. Brno: Computer Press, s Zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění některých dalších zákonů, Článek I Obecná ustanovení. businesscenter.cz [online] [cit ]. Dostupné z WWW: < 84 MIKEŠ, Jiří., VYSEKALOVÁ, Jitka. Reklama: Jak dělat reklamu. Praha: Grada Publishing, s

38 koupi produktu, ale naopak jej informovat o jeho existenci a vlastnostech, které mohou uspokojit jeho potřeby. 85 Reklama umístěná na internetu má pro obchodníka řadu výhod, které je potřeba zmínit. Jejím velkým kladem je relativně levná cena, v některých případech můţe být i zcela zadarmo, záleţí však na tom, jak byla vytvořena a o jaký druh internetové reklamy jde. Lze ji také přesně zacílit na zákazníka a na rozdíl od jiných médií, např. noviny, časopisy, televize, rozhlas a venkovní reklama, je velmi dobře měřitelná. Zajímá-li podnikatele zpětná vazba reklamy na produkt či sluţbu, nebývá na internetu většinou problém ji od uţivatelů zjistit. Zároveň působí po celý čas, dokud není z webu odstraněna a případně nahrazena novou reklamou. 86 Samozřejmě se i v internetové reklamě vyskytují určité nevýhody, které spočívají především v mnoţství informací působících na zákazníka. Kaţdý podnik se snaţí na základě reklamy upozornit na svou nabídku a kvůli tomu vytváří velké mnoţství informací, ve kterých můţe mít spotřebitel problém se zorientovat. Problémem reklamy umístěné na internetu je také selektivita internetového obchodu či sluţby, a proto není příliš vhodná pro oslovení široké cílové skupiny. Další nevýhodou mohou být technická omezení, která jsou způsobena např. rychlostí přístupu, kapacitou hardwaru a ochrannou bránou na serverech. 87 Zajímavé je, ţe konkrétně u internetového antikvariátu není vymezení cílové skupiny návštěvníků stránky aţ takovým problémem, jako můţe být pro řadu jiných podniků zaměřujících se na širokou veřejnost. Antikvariát je totiţ jiţ svým sortimentem značně vyhraněn, a proto na jeho e-shop přicházejí hlavně ti, které jeho nabídka zajímá a mohou mít zájem i něco nakoupit. 85 MIKEŠ, Jiří., VYSEKALOVÁ, Jitka. Reklama: Jak dělat reklamu. Praha: Grada Publishing, s JANOUCH, Viktor. Internetový marketing: Prosaďte se na webu a sociálních sítích. 1. vydání. Brno: Computer Press, s MIKEŠ, Jiří., VYSEKALOVÁ, Jitka. Reklama: Jak dělat reklamu. Praha: Grada Publishing, s

39 B) Formy internetové reklamy Co tedy všechno patří do reklamy na internetu? Reklama na internetu můţe mít formu webových stránek, bannerové reklamy, která se objevuje na různých stránkách na webu, nabídek zasílaných elektronickou poštou, klíčových slov ve vyhledávačích, tzv. skyscraperů, které běţí vlevo nebo vpravo na webových stránkách, tzv. minisites, pop-ups či velkoplošné reklamy zobrazené v celém okně obrazovky (s moţností videa). 88 Všechny jmenované druhy reklamy však české online antikvariáty nevyuţívají, a to i proto, ţe se jedná, v porovnání s jinými podniky a společnostmi v dalších odvětvích, o mnohem menší oblast trhu. Kamenných a internetových antikvariátů je dnes poměrně hodně, ale přesto v nich pracuje často jen pár prodavačů (někdy však pouze jeden). Antikvář tak nemá potřebu, čas a ani energii vytvářet sloţité formy reklamy podporující jeho obchod, byť by mu mohly přinést větší zisk a zájem zákazníků. Z těchto důvodů si nejspíš bude muset zákazník na vyuţívání dočasných webových stránek referujících o určitém obsahu - tzv. minisites a pop-ups oken, které se zobrazují přes obsah webových stránek 89 ještě nějaký čas počkat, dočká-li se ho vůbec. Dá se však předpokládat, ţe některé formy moderní internetové reklamy by antikvářům více uškodily, neţ jim pomohly přivést na jejich stránku zákazníky. A to proto, ţe se dnes hojně pouţívají na různých zpravodajských a společenských portálech, kde se je lidé sice naučili tolerovat, ale na internetovém shopu by jim mohli překáţet v klidném nakupování zboţí, coţ by mohlo vést i k opuštění stránky. Mezi formy reklamy, které antikváři nejčastěji pouţívají, patří vlastní webová stránka, vzájemné odkazy na spřízněné weby, bannerová reklama a ový marketing. Vlastní webovou stránku má kaţdý internetový antikvariát a kamenný antikvariát s internetovým prodejem. Zákazník zde většinou nalezne informace o majiteli antikvariátu, místě, kde se antikvariát nachází, obchodních 88 FREY, Petr. Marketingová komunikace: Nové trendy a jejich využití. 1. vydání. Praha: Management Press, s Tamtéţ, s

40 podmínkách a poštovném. Pokud se jedná o kamenný antikvariát s internetovou nabídkou, tak jsou na této stránce často vystaveny i vnitřní a venkovní fotografie antikvariátu, které zákazníka informují o existenci kamenného obchodu, který můţe osobně navštívit. Reklamní aspekt webových stránek antikvariátů spočívá především v jejich informativní a prodejní funkci. Antikváři jejich prostřednictvím dokáţou mnohem efektivněji propagovat zboţí, které mají na skladě a tímto způsobem jsou schopni být přístupní svou nabídkou klientům neustále. Zákazník se na stránkách antikvariátu také často setkává s tím, ţe některé antikvariáty na sebe vzájemně odkazují, případně odkazují na jiné, tematicky podobné, weby. Většinou se jedná o systém odkaz za odkaz, tedy cizí web uvede odkaz na firemní web, pokud firemní web uvede odkaz na web cizí. 90 Příkladem můţe být vzájemná spolupráce online Antikvariátu Motýl 91 s Antikvariátem Karlín 92, kdy oba dva antikvariáty na sebe odkazují a navzájem se doporučují. Obrázek 8: Odkazy antikvariátu Motýl PLOTĚNÝ, Luboš. Budování úspěšného firemního webu: strategie, tvorba, propagace. 1. vydání. Praha: BEN, s Odkazy antikvariátu Motýl. In: Odkazy. Antikvariát Motýl [online] [cit ]. Dostupné z WWW: < 40

41 Obrázek 9: Odkazy antikvariátu Karlín 94 Velmi zajímavým způsobem bylo pouţito vzájemné odkazování u Antikvariátu Jirásek a spol. a Antikvariátu Štáfl a spol. U obou jmenovaných e-shopů byl odkaz na druhý antikvariát vloţen přímo do hlavičky stránky antikvariátu. Oba dva internetové obchody mají stejného majitele, pana Igora Domkáře, který tímto velmi chytrým provázáním obou webů můţe zaujmout daleko širší klientelu zákazníků. Obrázek 10: Antikvariát Štáfl a spol. nabízí vzácnější knihy 95 Obrázek 11: Antikvariát Jirásek a spol. nabízí levnější knihy 96 Vyuţívanou formu reklamy mezi online antikvariáty je i bannerová reklama. Banner je reklamní prouţek, obvykle animovaný plní vlastně roli 94 Odkazy antikvariátu Karlín. In: Odkazy. Antikvariát Karlín [online] [cit ]. Dostupné z WWW: < 95 Antikvariát Štáfl a spol. nabízí vzácnější knihy. In: Antikvariát Jirásek a spol. [online] [cit ]. Dostupné z WWW: < 96 Antikvariát Jirásek a spol. nabízí levnější knihy. In: Antikvariát Štáfl a spol. [online] [cit ]. Dostupné z WWW: < 41

42 krátkého, na malém prostoru zhuštěného reklamního spotu. 97 Oproti klasickým reklamním bannerům, se kterými se lze běţně setkat na zpravodajských a společenských serverech, bannery antikvářů nejsou agresivní a nijak nevyrušují návštěvníka stránky při prohlíţení webu. Jako první příklad jsou uvedeny bannery umístěné na Antikvariátu Kačur 98, pomocí kterých pan Kačur zákazníky informuje o komiksech, které má nově v nabídce a jejich výkupu. Obrázek 12: Nově vykupujeme také komiksy 99 Příkladem druhého banneru je opět reklamní banner antikvariátu pana Kačura, tentokrát však velmi netradiční metodou informuje návštěvníka webu o kulturních akcích, které antikvariát pořádá. Pan Kačur se dá povaţovat v antikvářském online světě za průkopníka bannerové reklamy, neboť málokterý český antikvariát má na své stránce jeden reklamní banner, natoţ dva. 97 HLAVENKA, Jiří. Internetový marketing. 1. vydání. Praha: Computer Press s Nově vykupujeme také komiksy. In: Úvodní strana. Antikvariát Kačur [online] [cit ]. Dostupné z WWW: < 42

43 Obrázek 13: Nepřehlédněte naše kulturní čtvrtky 100 ový marketing vyuţívá pro přenos reklamního sdělení elektronickou poštu 101 a těší se mezi antikváři poměrně značné oblibě. Velká většina technicky propracovanějších online antikvariátů má políčko s moţností zasílání newsletterů o přidaných novinkách a jiných obchodních sděleních zakomponované do své webové stránky, a to většinou na hlavní straně. Záleţí tedy jen na návštěvníkovi, zda bude mít o tuto sluţbu zájem a vyplní do políčka svůj , či nikoliv. Netradičně pojatým ovým marketingem je i forma, kterou zvolil internetový Antikvariát Dláţděná 102 v Praze. Ten totiţ vytvořil protokol, díky němuţ mohou zákazníci sami zasílat svým známým odkazy na zboţí v online nabídce. Stačí pouze, kdyţ návštěvník klikne na políčko poslat příteli, a hned poté se mu zobrazí stránka, ve které jsou jiţ všechny důleţité údaje předchystány a na zákazníkovi je jen, aby je vyplnil. 100 Nepřehlédněte naše kulturní čtvrtky. In: Úvodní strana. Antikvariát Kačur [online] [cit ]. Dostupné z WWW: < 101 PLOTĚNÝ, Luboš. Budování úspěšného firemního webu: strategie, tvorba, propagace. 1. vydání. Praha: BEN, s

44 Obrázek 14: Poslat příteli 103 Obrázek 15: Poslat stránku em Poslat příteli. In: Vraţdy podle abecedy. Antikvariát Dlážděná [online] [cit ]. Dostupné z WWW: < 104 Poslat stránku em. In: Vraţdy podle abecedy. Antikvariát Dlážděná [online] [cit ]. Dostupné z WWW: < 44

45 Výhoda této formy upozornění na zajímavé zboţí je především v její jedinečnosti a jednoduchosti, kdy antikvariát z obyčejného poslání odkazu vytvořil něco víc, a to za minimum svého úsilí, neboť práci za něj odvedou spokojení návštěvníci stránky. C) Další formy internetové reklamy Pokud chce antikvář pozvednout povědomí o svém obchodu, ať uţ kamenném nebo internetovém, můţe k tomu vyuţít i další formy reklamy, které mu marketing nabízí a nemusí ho to stát ani příliš námahy. V dnešní době si mnoho informací lze o sluţbě, produktu a obchodě zjistit na internetu, i přesto mnoho lidí dá stále spíše na osobní doporučení svého známého neţ na suché či přehnaně pochvalné informace, které jsou u sluţby, produktu či obchodě napsány. Jedná se o jednu z nejlepších a nejlevnějších reklam. Není lepší vizitka podniku neţ spokojený zákazník, který o své spokojenosti napíše do internetové diskuze či fóra. Internet umoţňuje lidem pravidelnou a snadnou vzájemnou komunikaci o výrobcích, místech, sluţbách a událostech, o nichţ jeden či druhý něco ví. 105 Všeobecně platí, ţe pokud zákazník zvaţuje koupi určitého druhu zboţí, tak nejlepším řešením je projít internetové diskuze, kde si ostatní zákazníci sdělují své poznatky a zkušenosti k tomuto zboţí. Osobní doporučení zákazníků patří do druhu marketingu, který je označován jako virální či virový marketing. Pod pojmem virální marketing se skrývá analýza ponákupního chování spotřebitelů a sledování vlivu, jaký má toto chování na celkové prodeje či povědomí o značce. 106 Výhodou tohoto marketingu je, ţe pracuje za poskytovatele sluţby, a to prostřednictvím spokojených zákazníků. Není proto náhodou, ţe mnoho antikvariátů poskytuje na svých webových stránkách moţnost zákazníkovi vyjádřit se k proběhlé obchodní spolupráci. Pokud na tyto stránky přijde prostřednictvím odkazu z vyhledávače 105 HARRIS, Godfrey. Osobní doporučení, aneb, Zákazníci mluví za nás na Internetu. 1. vydání. Brno: J. Alman, s PLOTĚNÝ, Luboš. Budování úspěšného firemního webu: strategie, tvorba, propagace. 1. vydání. Praha: BEN, s

46 nový návštěvník a zvaţuje, zda si objednat zboţí, které našel, a není si jist spolehlivostí online antikvariátu, můţou ho právě kladné ohlasy předchozích spokojených zákazníků k nákupu přesvědčit. Další marketingovou metodou je poskytovat slevy stálým či zaregistrovaným zákazníkům online antikvariátu. Jedná se o věrnostní programy, které se mezi zákazníky těší všeobecně velké oblibě. Věrnostní programy pracují se zákazníky dlouhodobě s cílem přimět je k opakování nákupu, pokud moţno vícenásobnému. Vracející se zákazník má pro firmu mnohem vyšší hodnotu neţ zákazník, který nakoupí jen jednou. 107 Informace o slevách a bonusech pro stálé zákazníky je dobré zmínit na internetové stránce antikvariátu, aby o ní zákazník věděl a motivovalo ho to k opakovanému nákupu. Mnozí antikváři vyuţívají své internetové stránky k informování zákazníků o různých akcích, které se konají na jejich prodejně či kterých se jako antikvariát zúčastnili. Pan Kačur například ve svém antikvariátu připravuje událost, která nese jméno Kulturní čtvrtek 108. Kaţdý čtvrtek seznamuje čtenáře, společně se svým spolupracovníkem Jonášem, s různými knihami a svými postřehy z nich. Tuto svoji polemiku a diskuzi vţdy natáčí na video a vystaví ji na svých internetových stránkách, případně k ní ještě napíše krátké shrnutí. V antikvářské oblasti se jedná o ojedinělý způsob propagace nejen knih, ale i antikvariátu, která je navíc pojata velmi netradiční a zajímavou formou. Tento způsob propagace, který pan Kačur vyuţívá, se nazývá event marketing, a i kdyţ se jedná především o propagaci značky prostřednictvím společenských akcí, je moţno jej vyuţít i v propagaci na internetu. Klíčovým úkolem event marketingu je najít mezi mnoha moţnostmi tu správnou akci, popř. se rozhodnout pro realizaci vlastní akce JANOUCH, Viktor. Internetový marketing: Prosaďte se na webu a sociálních sítích. 1. vydání. Brno: Computer Press, s FREY, Petr. Marketingová komunikace: Nové trendy a jejich využití. 1. vydání. Praha: Management Press, s

47 Nejčastěji se však dá na internetových stránkách antikvariátů setkat s upozorněním na událost, které se antikvariát plánuje v blízké době zúčastnit a na které ho mohou jeho stálí návštěvníci také navštívit. Tento způsob propagace můţe působit na zákazníka online antikvariátu velmi vstřícným dojmem. Pokud si totiţ zákazník knihy objednává pouze prostřednictvím e-shopu, a to z toho důvodu, ţe nemá čas kamenný antikvariát v běţném pracovním týdnu navštívit, můţe jej díky takovým událostem navštívit v jinou, moţná i příznivější, dobu. Příkladem uplatnění event marketingu tímto způsobem je i přístup antikváře pana Maděry, který na svých internetových stránkách veřejnost informoval o tom, ţe se jeho antikvariát zúčastní veletrhu Svět knihy Obrázek 16: Event marketing Svět knihy Antikváři své obchody mohou také propagovat pomocí různých rozhovorů, a to buď v tisku, televizi, nebo rádiu. Nejčastěji rozhovory pojednávají o nynější situaci antikvariátů, rozebírá se jejich řemeslo a srovnává se současná antikvární praxe s praxí v minulosti. Většina takových rozhovorů pak bývá zveřejněna na internetu a antikvář na ně můţe na svých stránkách odkazovat. Bohuţel málokterý mimopraţský antikvariát má to štěstí, ţe je osloven, aby s ním byl udělán rozhovor, a proto se tato forma reklamy týká především antikvariátů v Praze. V dnešní době jiţ mnohdy reklama nemá takovou účinnost, jako tomu bylo v minulosti. Za tento stav můţe s největší pravděpodobností všudypřítomnost reklamy, která na kaţdého člověka útočí ze všech stran. Proto je třeba lidi hlavně zaujmout a díky tomu občas vyzkoušet i nové a nepříliš marketingové metody, například vytvořit reklamu, která by se jako reklama netvářila. 110 Event marketing Svět knihy In: Úvodní stránka. Antikvariáty.cz [online] [cit ]. Dostupné z WWW: < 47

48 Tři brněnské antikvariáty pouţily, jako úplně první ze všech antikvariátů, formu propagace prostřednictvím hry, a to konkrétně Geocachingu 111. Pravidla hry, jejíţ název nese jméno Poklad z antikvariátu, nalezne kaţdý hledač pokladů na stránkách Geocachingu 112 po zadání kódu hry (GC2KEW8) do vyhledávání. Na základě této hry hráč získá GPS souřadnice, případně nápovědu, podle které hledá poklad. Tento poklad, neboli cache, se vyznačuje tím, ţe je určen hlavně pro milovníky knih, a proto hledači nepátrají po pokladě v přírodě, jak je tomu u této hry obvyklé, ale naopak v brněnských antikvariátech. 113 Výjimečnou je tato cache proto, jelikoţ se z ní dá tušit komerční a podnikatelský záměr antikvářů a takové záměry pravidla Geocachingu většinou zakazují. Přesto tuto hru administrátor schválil a dnes jiţ tuto keš odlovilo mnoho spokojených lovců pokladů Marketing antikvariátů na sociálních sítích Sociologie definuje sociální síť jako propojenou skupinu lidí, kteří se navzájem ovlivňují, přičemţ mohou (ale nemusí) být příbuzní. Sociální síť se tvoří na základě společenských zájmů, rodinných vazeb nebo z jiných více pragmatických důvodů, jako např. ekonomický, politický či kulturní zájem hra na pomezí sportu a turistiky, ve které se vyuţívá navigační systém GPS za účelem hledání skryté schránky nazývané cache, o níţ jsou známy její zeměpisné souřadnice ŠTĚPÁNKOVÁ, Lenka. Hledá se poklad. Zn: Stopy vedou do antikvariátu. MuniMedia.cz [online] [cit ]. Dostupné z WWW: < 114 PAVLÍČEK, Antonín. Nová média a sociální sítě. 1. vydání. Praha: VŠE, Nakladatelství Oeconomica, s

49 Mezi nejuţívanější sociální sítě dneška patří Facebook 115, MySpace 116, LinkedIn 117, Google+ 118 a Twitter 119. V České republice patři mezi nejčastěji pouţívané sociální sítě Facebook, Twitter a Google+. Z těchto tří nejpouţívanějších sítí v České republice se nejvíce odlišuje Twitter, neboť se spíše jedná o mobilní sociální síť a mikroblogovací sluţbu, kde kaţdý uţivatel si píše svůj vlastní blog pomocí krátkých (max 140 znaků) vzkazů tzv. tweetů. Tyto vzkazy se zobrazují na stránce uţivatele, který je jejich autorem, a zároveň na stránkách uţivatelů, kteří jsou jeho odběratelé (followers). 120 Na rozdíl od Twitteru má Facebook a Google+ k sobě blíţe, neboť se zakládají na sociálních vazbách mezi uţivateli, které jsou na Facebooku tvořeny přidáváním lidí do přátel a na Google+ zase do sociálních kruhů. Přidávání známých do kruhů je velmi důleţitá funkčnost, kterou se Google+ od Facebooku právě nejvíce odlišuje. Ostatní dvě sítě sice tuto funkci nabízejí, ale pouze v omezené podobě. 121 I přesto, ţe je svět sociálních sítí pestrým místem, kde si jedinec můţe vybrat, jakou sociální síť bude pouţívat, tak stále všem sociálním sítím kraluje sociální síť Facebook a toto prvenství si drţí i mezi antikváři. Oproti Twitteru a Google+, kde lze nalézt minimum firemních stránek antikvariátů, jejichţ stránka by byla navíc ještě aktivní, je na Facebooku firemních stránek antikvariátů poměrně dost, a většinou se jedná i o aktivní účty. Marketing na sociálních médiích je způsob, jakým lze ovlivnit nebo přesvědčit určitou skupinu lidí, aby akceptovala, změnila nebo opustila určité PAVLÍČEK, Antonín. Nová média a sociální sítě. 1. vydání. Praha: VŠE, Nakladatelství Oeconomica, s DOČEKAL, Daniel. Google+ na vlastní kůţi: Nová sociální síť je lepší Facebook. Lupa.cz [online] [cit ]. Dostupné z WWW: < 49

50 myšlenky, chování, praktiky nebo přístupy prostřednictvím těchto médií. 122 ( ) Marketing na sociálních médiích také není přímý způsob ovlivňování, ale nepřímý. Nejde o bezprostřední prodej, ale vytváření podvědomí, které časem v prodej vyústí. 123 Jestliţe má antikvariát stránku na sociální síti, nejčastěji Facebooku, tak můţe prostřednictvím pravidelného přidávání krátkých příspěvků statusů, fotografií, odkazů na nově přidané, ale i zajímavé, zboţí, událostí a videí lépe budovat jméno značky, coţ mu můţe pomoci nejen k rychlejšímu prodeji zboţí, ale také k získávání dalších příznivců fanoušků stránky antikvariátu. Oproti e-shopu antikvariátu, na který návštěvník nejčastěji zavítá kvůli nákupu zboţí, fanoušek se stává příznivcem stránky obchodu na Facebooku kvůli aktuálním informacím, zábavě a bliţšímu kontaktu s majitelem antikvariátu. Poté, co si uţivatel sociální sítě označí stránku antikvariátu pomocí políčka To se mi líbí, se mu budou jednotlivé příspěvky podniku zobrazovat přímo na jeho uţivatelské stránce a on tak můţe neustále sledovat nejnovější příspěvky a současné dění v antikvariátu. Síla a výhoda Facebooku pramení především z toho, ţe mnohé marketingové strategie, jejichţ tvorba, řízení a následné sledování můţe být v běţném internetovém prostředí časově a i technicky náročnou činností, se na Facebooku stává poměrně snadnou a nenáročnou aktivitou. Na sociálních sítích daleko více neţ jinde na internetu funguje osobní doporučení uţivatelů dalším uţivatelům, a to pouhým klikem na políčko To se mi líbí u dané stránky. Aniţ by zástupce takové společnosti, produktu nebo značky museli hnout prstem, informace o zájmu uţivatele se zveřejní na jeho Zdi (hlavní stránce) a zobrazí se také na Zdi jeho přátel (podle nastavení soukromí). 124 Facebook lze výborně pouţít, potýká-li se antikvář s malou návštěvností akcí, kterých se jako podnikatel účastní, protoţe mnoho lidí o nich neví, a to i přesto, ţe vystavil informace o nich na své webové stránky. Řešením 122 JANOUCH, Viktor. Internetový marketing: Prosaďte se na webu a sociálních sítích. 1. vydání. Brno: Computer Press, s Tamtéţ, s ČAMEK, Jakub., KULHÁNKOVÁ, Hana. Fenomén Facebook. 1. vydání. Kladno: Jakub Čamek, s

51 takové situace můţe být tvorba událostí na Facebooku. Vytvoření stránky události umoţní antikváři rozeslat pozvánky fanouškům stránky antikvariátu a tak je snadno uvědomit o chystané akci, kterou mohou navštívit. Pokud chce antikvář vytvořit událost, tak kritériem pro její vytvoření nemusí být vţdy akce v určitém místě, ale třeba také soutěţ či zavedení krátkodobé slevy. Pro soutěţe na Facebooku platí neúprosná pravidla a jejich uspořádání je velmi problematické. Soutěţ na Facebooku nesmí spočívat v ţádné aktivitě na Facebooku, např. stání se fanouškem nějaké stránky, aktualizace statusu, nahrání fotky atd. 125 Tento zákaz se však dá obejít, pokud antikvář pořádá soutěţ jinde, např. na svých internetových stránkách a Facebook pouţije pouze v rámci odkazování se na ni pomocí sdílených odkazů či zaslaných soutěţních fotografií. Poté co je soutěţ vyhlášena, účastníci soutěţe mu mohou své odpovědi či fotografie zasílat třeba na firemní či pro tuto příleţitost zřízený. Řada antikvariátů také získává fanoušky tím způsobem, ţe na své webové stránky uvedou odkaz na facebookovou stránku antikvariátu s informací, ţe kaţdý fanoušek antikvariátu získává automaticky při objednávce několikaprocentní slevu. Není tedy s podivem, ţe antikvariáty, které tuto moţnost slevy nabízejí, se těší na Facebooku velkému okruhu fanoušků. Bohuţel sociální sítě mají vedle výhod i negativní stránky, mezi které patří například negativně laděné komentáře, které mohou někomu poslouţit k rozdmýchávání záporně zaměřené diskuze. Jádrem takových problémů můţe být nespokojený zákazník, případně člověk, jehoţ záměrem je poškodit dobré jméno firmy. V takových případech je dobré se na takové uţivatele sociální sítě zaměřit a pokusit se jejich cílenou negativní činnost na sociální síti vůči firmě omezit. Je mnoho způsobů jak tak učinit, ale mezi ty ověřené patří, ţe jim firma neposkytne k negativním komentářům příleţitost svým příjemným, přátelským a kultivovaným vystupováním na sociální síti. 125 NĚMEC, Robert. Pravidla pro soutěţe na Facebooku předběţná poznámka. RobertNemec.com [online] [cit ]. Dostupné z WWW: < poznamka/> 51

52 5. Komunikace internetových antikvariátů V komunikaci mezi majitelem online antikvariátu a zákazníkem nejčastěji převládá forma prostřednictvím u. ová adresa by měla být vţdy viditelně umístěna na internetové stránce antikvariátu. Velká část antikvářů vyuţívá dnes také pro komunikaci se zákazníkem různých internetových sluţeb, které pomocí specializovaných programů umoţňují komunikaci téměř v reálném čase s jinými lidmi na síti. Mezi tyto programy patří například ICQ, Skype, Miranda atd. a existuje pro ně souhrnný název Instant messaging. 126 Zároveň se však v poslední době do popředí tlačí nová forma komunikace, která umoţňuje rozhovor s lidmi také v téměř reálném čase, a to skrze sociální sítě. Vedle této ryze internetové komunikace se také stále lze setkat s klasickými formami sdělování informací, kam patří ústní domluva přes telefon či osobní rozhovor přímo na prodejně. Někde na pomezí mezi klasickou a moderní komunikací je dotazování se antikváře prostřednictvím SMS zprávy přes mobilní telefon. Vliv internetu je však značný, a proto je moţné se domnívat, ţe tato forma komunikace je jiţ chápána jako zastaralá a začíná pomalu ustupovat moţnosti zákazníka dotazovat se prodejce v reálném čase na cokoliv ohledně nákupu a výkupu zboţí Klasická a formální elektronická komunikace Klasickou komunikaci, tedy ústní a písemnou, vyuţívají nejčastěji ty antikvariáty, které mají svůj online antikvariát jako součást kamenné prodejny. Jestliţe antikvariát prodává zboţí pouze na internetu, tak osobní setkání s antikvářem je samozřejmě moţné, ale často aţ po telefonické domluvě. Tomuto způsobu komunikace dávají většinou přednost lidé v důchodu, případně lidé, kteří bydlí v blízkém okolí antikvariátu, či lidé, kteří neupřednostňují, z různých osobních důvodů, domluvu prostřednictvím elektronického média. Navíc existuje poměrně dost lidí, kteří elektronická média nemají rádi nebo je dostatečně neovládají. 126 ŠKYŘÍK, Petr. Nástroje a možnosti internetu. 1. vydání. Brno: Tribun EU, s.r.o., s

53 ová komunikace je jedna z nejlevnějších druhů komunikací a je moţno se domnívat, ţe mezi antikváři patří i mezi nejvíce vyuţívané formy výměny informací se zákazníky. Oblíbenost elektronické pošty spočívá především v rychlosti, kterou se dostane k adresátovi a její nízké ceně má většinou i ten antikvariát, který nemá své internetové stránky, ale má profil své firmy umístěný v různých firemních a oborových vyhledávačích. Tato forma komunikace patří mezi spolehlivé způsoby dorozumívání a také mezi ty poměrně rychlé. Jestliţe si zákazník není jist, zda si antikvář přečte jeho ový dopis, stačí, zaškrtne-li před odesláním u, ţe chce obdrţet potvrzení o přečtení adresáta. Občas se totiţ stává, především u těch antikvářů, které nemají internetové stránky, ţe nejsou naučeni svou ovou schránku pravidelně navštěvovat, a proto si mohou přečíst od pisatele dotazu či zákazníka aţ po delší době Komunikační programy Komunikační programy neboli Instant messaging, je technologie umoţňující komunikaci online. Po připojení na internet technologie rozezná, jestli je někdo ze seznamu vašich přátel online. Pokud ano, můţete mu hned napsat vzkaz, na který vám on odpoví a tak to pokračuje dále. 128 Na základě pozorování lze konstatovat, ţe antikvariátů, které vyuţívají sluţeb specializovaných programů pro komunikaci v reálném čase, není v České republice mnoho. Tento fakt je přinejmenším překvapivý, neboť se jedná o bezplatnou formu komunikace, která má vedle rychlosti zodpovězení jakéhokoliv zákazníkova dotazu i řadu dalších výhod, jako například moţnost si prohlédnout přes webkameru prodávané zboţí, a to z různých stran a úhlů. Pokud antikvariát obchoduje pouze přes internet a nemá k dispozici kamennou prodejnu, můţe tato forma prezentace zboţí do jisté míry nahradit i osobní prohlédnutí stavu zboţí. I kdyţ je samozřejmě logické, ţe tímto způsobem není moţné odhalit všechny případné skryté vady. 127 PETRO, Jozef. Výkladový slovník internetu. 1. vydání. Brno: CP Books, s Tamtéţ, s

54 Malá oblíbenost těchto programů mezi online antikvariáty je způsobena především sílícím vlivem sociálních sítí. Sociální sítě umoţňují uţivatelům kohokoliv oslovit se svým dotazem, a to bez ohledu na čas a místo. Je moţno se domnívat, ţe silná obliba sociálních sítí způsobila malý zájem antikvářů propojit svůj e-shop i s instant messagingem, a proto se rovnou soustředili na tvorbu svých profilů na sociálních sítích Komunikace přes sociální sítě Sociální sítě jsou místa, kde se setkávají lidé, aby si vytvářeli okruh svých přátel nebo se připojili k nějaké komunitě se společnými zájmy. 129 V České republice patří k nejoblíbenější sociální sítí Facebook 130, který pouţívá přibliţně 3, 3 milionu uţivatelů. 131 Toto číslo navíc neustále roste a uţivatelů přibývá kaţdým dnem. Mezi další pouţívané sociální sítě patří Twitter 132 a od června roku 2011 nově spuštěný Google+ 133, ale ty zatím stále nedosahují takové oblíbenosti jako Facebook. Jestliţe má častý návštěvník antikvariátů a zároveň i příznivec sociálních sítí zájem o nejnovější zprávy ze svých oblíbených antikvariátů, tak sociální sítě mu umoţňují získávat časté a aktuální informace, aniţ by musel kaţdý e-shop antikvariátu denně navštěvovat. Stačí se pouze stát fanouškem antikvariátu, případně si jej přidat do svého okruhu zájmu či sledovat jeho nejnovější příspěvky. Nejvíce antikvariátů nalezne uţivatel na sociální síti Facebook, aktivita jejich firemních stránek se však mezi sebou značně liší. Na Facebooku se nacházejí velmi aktivní antikvariáty, které svou stránku aktualizují i několikrát týdně, ale také antikvariáty, které si pouze stránku zaloţily, ale jiţ nepokračují v jejím spravování. Není tedy překvapivé, ţe větší ohlas a přízeň fanoušků mají ty antikvariáty, které jsou na této sociální síti aktivní. 129 JANOUCH, Viktor. Internetový marketing: Prosaďte se na webu a sociálních sítích. 1. vydání. Brno: Computer Press, s DOČEKAL, Daniel. Česko a sociální sítě v číslech. Lupa.cz [online] [cit ]. Dostupné z www: <

55 Antikvariáty vyuţívají i další sociální sítě, a to Google+ a Twitter, ale takových antikvariátů je o poznání méně. Google+ aktivně vyuţívají pouze dva české antikvariáty (Antikvariát a Galerie Bastion 134 a Antikvariát - Holešovická trţnice, který je pobočkou Antikvariátu Smíchov 135 ) a Twitter pouze jeden (ianatikvariat.cz 136 ). Výhodou komunikace mezi antikvářem a zákazníkem skrze sociální sítě je její obousměrnost a přímost. Na rozdíl od jiných médií zde dochází k neustálému kontaktu firmy se zákazníky. Na straně jedné firma reaguje na různé dotazy, připomínky, stíţnosti apod., na straně druhé však sama svou aktivitou generuje zákaznické reakce. 137 Cílem komunikace na sociální síti je vytvoření důvěry v očích současných a budoucích zákazníků. Správce stránky na jakékoliv sociální síti, nejenom na Facebooku, by měl vţdy pamatovat na to, ţe by se měl ke svým fanouškům chovat slušně, upřímně a nesdělovat jim nepravdivé informace. Je nutné si uvědomit, ţe jeden negativní komentář na sociálních sítích můţe na delší dobu váţně poškodit vaši reputaci. 138 Znepřátelení jednoho příznivce můţe mít velmi špatný dopad na celé působení firmy na sociální síti, neboť se jeho negativní postoj můţe snadno přenášet i na další fanoušky stránky. Díky své stránce na sociální síti má antikvář moţnost si se svým zákazníkem budovat bliţší, téměř aţ přátelský vztah, a to prostřednictvím různých odkazů a statusů. Reagování uţivatelů sociální sítě na tyto podněty je pro antikváře známkou toho, ţe jím zvolený způsob komunikace byl zvolen dobře. Jestliţe fanoušci na statusy a odkazy nereagují, měl by svůj způsob komunikace přehodnotit a inspirovat se u konkurenčních stránek antikvariátů JANOUCH, Viktor. Internetový marketing: Prosaďte se na webu a sociálních sítích. 1. vydání. Brno: Computer Press, s MACEK, Petr. Definice a charakteristika sociálních médií. WSI Internet strategies [online]. [cit ]. Dostupné z WWW: < 55

56 Uţivatelé sociálních sítí mají rádi, mohou-li o svém zájmu debatovat se správcem stránky a ostatními fanoušky a těší je, jsou-li za své názory od nich pochváleni. Tato kladná odezva je motivuje k opětovné ochotě komentovat odkazy a statusy a tím také o ní dál rozšiřovat povědomí mezi další uţivatele. Je ale nutné si uvědomit, ţe lidé nechtějí, abyste jim během těchto online konverzací nabízeli produkty či sluţby, komunikují s vámi, protoţe chtějí být vyslyšeni. Výjimkou je pouze situace, kdy má uţivatel dotaz na konkrétní produkt, protoţe pak se na něj neváhá správce stránky zeptat. Obvykle po osmělení se jednoho fanouška si dodají odvahu i ostatní a tak následuje lavina různých dotazů, na které je slušností odpovědět. To samé platí i v případě, kdy fanoušek stránky na ni vloţí jakýkoliv obrázek, či odkaz. Správce stránky by na něj měl vţdy reagovat kladně a nevymazat jej ze stránky. Pokud by jej správce vymazal, mohl by se tímto chováním fanouška stránky osobně dotknout a ten by pak přestal být jejím příznivcem. Vymazání obrázku či odkazu je akceptovatelné pouze tehdy, je-li obrázek či odkaz neetický, vulgární a uráţející. Velmi podobné je to také s komentáři od fanoušků, správce stránky by je měl vymazat pouze v případě, ţe by jejich obsah byl neetický, vulgární a uráţející. 56

57 6. Antikvariát 2.0 Termín antikvariát 2.0 vznikl spojením slov antikvariát a web 2.0. Smyslem tohoto slovního spojení je vystihnout nové a moderní trendy v informačním světě a aplikovat je na internetových antikvariátech. Web 2.0 nemá ustálenou definici a všeobecně se chápe jako pojem označující stav webu. 139 Podle Patricka Zandla internetového podnikatele a novináře se v podstatě jedná o nový přístup k webově sluţbě. 140 Internet se mění v otevřenou platformu pro aktivní spolupráci mezi miliony uţivatelů. Nové webové sluţby umoţňují, aby se mezi sebou našli lidé, kteří si mají co říct. Webové sluţby jim pak dávají nové nástroje, jak mezi sebou spolupracovat. 141 Uţivatelé internetu mohou spoluvytvářet a sdílet informace novým způsobem, například prostřednictvím sociálních sítí, wiki systémů a komunikačních nástrojů. 142 Pro web 2.0 je charakteristických několik faktorů, které vyuţívají nebo mohou vyuţívat, i internetové antikvariáty. Jedná se nepochybně o long tail efekt, také hodnotu, kterou internetové stránce přidávají sami uživatelé, dále sofistikované vyhledávání a komunikační model many-to-many. S největší pravděpodobností by bylo moţné najít dalších faktorů mnohem více. Koncept long tail efektu, nebo také velkého chvostu, je zaloţen na odpozorovaném pravidle mocninného rozdělení zatímco první část křivky obsahuje jednotky s velkou frekvencí výskytu (hity), jak postupujeme dále, frekvence výskytu se zmenšuje, ale jednotek přibývá. 143 Vysvětlení tohoto konceptu tedy říká, ţe internet umoţňuje vedle ţádaných produktů nabízet i ty produkty, které by se dříve nabízely/prodávaly daleko hůře, neboť poptávka po 139 CVRČEK, Martin. Web 2.0. Onlio [online]. [cit ]. Dostupné z WWW: < 140 AMBROŢ, Jan. Web 2.0: bublina, nebo nový směr webu?. Lupa.cz [online] [cit ]. Dostupné z WWW: < 141 PAVLÍČEK, Antonín. Nová média a sociální sítě. 1. vydání. Praha: VŠE, Nakladatelství Oeconomica, s Tamtéţ, s Tamtéţ, s

58 nich nebyla tak značná jako po ţádaných produktech. 144 Jestliţe tedy antikvariát prodává i takové zboţí, o které můţe mít zájem jen úzký okruh zákazníků, má větší šanci jej prodat ve svém internetovém obchodě, neţ v kamenném. Internetový prodej překonává vzdálenosti a můţe svou nabídkou oslovit i tu skupinu zákazníků, která má zájem o koupi méně ţádaných produktů. Díky tomu se můţe zboţí, které by v prodejně antikvariátu mohlo čekat na svého majitele i několik let (pokud by nebylo zlevněno a z prodeje případně i vyřazeno), prodat i ve velmi krátkém časovém úseku. Mít moţnost vyhledávání na internetové stránce či e-shopu je dnes povaţováno téměř za nezbytnost a málokterý internetový obchod si dovolí tuto důleţitost zanedbat. Mnohé online obchody či portály tak moţnost vyhledávání v článcích a produktech mají, ale ta je ne vţdy plně dostačující. Po zadání dotazu nemá návštěvník stránky vţdy zaručeno, ţe to, co hledá, také najde, coţ je v době webu 2.0 poměrně velký nedostatek. Pokud antikvář chce, aby jeho internetová stránka splňovala vlastnosti webu 2.0, měla by mít nepochybně i sofistikované vyhledávání, coţ v ideálním případě představuje moţnost vyhledávání v poli autora, názvu, pole pro zadání klíčových slov a jejich kombinování, ceny zboţí, vydavatele a tak dále. Online antikvariáty však nejsou vyhledávacími katalogy, proto se dá tvrdit, ţe je moţné u nich v poţadavcích na vyhledávání trošku slevit a nevyţadovat po nich sloţité propracované vyhledávání. Nejdůleţitější je, aby internetový antikvariát měl alespoň základní vyhledávání, které spolehlivě plní svůj účel. Web 2.0 se orientuje na aktivní podílení uţivatelů na tvorbě webu a jeho správě, coţ však není u internetových antikvariátů moţné, protoţe nelze, aby zákazníci sami vytvářeli obsah e-shopu antikvariátu. Existují sice servery (např. Aukro 145 ), na které uţivatel nahraje data a stará se o jejich správu, ale to neplatí v případě internetových antikvariátů. Na Aukru (portál internetových aukcí) se totiţ můţe návštěvník stát po zaregistrování na server zároveň producentem a také konzumentem, coţ znamená, ţe zboţí můţe na webu prodávat, ale i jej nakupovat. Oproti tomu při návštěvě online antikvariátu bude 144 ŠKYŘÍK, Petr. Nástroje a možnosti internetu. 1. vydání. Brno: Tribun EU, s.r.o., s

59 návštěvník vţdy pouze konzumentem zákazníkem, a to i přes to, ţe mnohé antikvariáty nabízejí moţnost zaregistrování se na webu. Registrace na stránku antikvariátu zákazníkovi obvykle přinese výhody v podobě slev na zboţí či moţnost zasílání informačních ů firmy. Vyvstává zde tedy otázka, jak se uţivatel můţe aktivně podílet na tvorbě webu antikvariátu? Majitelem a správcem e-shopu antikvariátu je obvykle antikvář, a tak uţivatel nemá moţnost do struktury stránky zasáhnout. Lze se však domnívat, ţe tvorba obsahu webu antikvariátu by pravděpodobně ani nebyla návštěvníkovým prvořadým záměrem. Jestliţe návštěvník přijde na e-shop antikvariátu, tak nechce být aktivní tvůrce obsahu, ale naopak pasivní příjemce, který si prohlíţí zboţí a uvaţuje o jeho nákupu. Princip aktivního se podílení uţivatelů na tvorbě stránky je tedy nutno si přizpůsobit pro účely antikvariátu, a to na princip aktivního budování image firmy, která v širším kontextu můţe mít i vliv na tvorbu webových stránek antikvariátu. Zákazník se můţe podílet na tvorbě image firmy především svou kladnou uţivatelskou přízní, kterou bude vůči antikvariátu vyjadřovat na různých diskusních serverech, případně i na samotné stránce podniku, jestliţe je na ní umoţněno návštěvníkům vkládání komentářů. Doporučení a kladný názor zákazníka můţe na stránku antikvariátu přivést další návštěvníky, díky čemuţ o ni poroste zájem mezi uţivateli a s přibývajícími zákazníky porostou i trţby. Tento koloběh pak v konečném důsledku můţe i pomoci antikvariátu v tom, ţe na základě zvýšených trţeb si bude moct vytvořit lepší a profesionálnější webové stránky a dostat se tak zase více do povědomí lidí. Web 2.0 je často spojován i se sociálními sítěmi a dá se říct, ţe toto spojení má i své odůvodnění. Ve své podstatě se jedná o další z faktorů webu 2.0, který se hlavně prosadil aţ v posledních několika letech. Jeho budoucnost je dnes silně spatřována v sociálních médiích, kde lidé sdílejí informace a vytváří komunity. 146 Sociální sítě jsou tak ideálním místem, na kterém lze aplikovat velkou část prvků webu 2.0. Mezi tyto prvky patří jiţ zmíněné podílení se uţivatelů na budování image firmy a v tomto případě také přidávání (sdílení) aktuálního a zajímavého 146 JANOUCH, Viktor. Internetový marketing: Prosaďte se na webu a sociálních sítích. 1. vydání. Brno: Computer Press, s

60 obsahu. Stejně jako lze pozitivní povědomí o antikvariátu šířit na různých diskusních serverech, je toto moţné i na sociální síti. Sociální síť Facebook 147 například uţivatelům umoţňuje doporučit stránku dalším uţivatelům. Tím, ţe ji veřejně ve svém komentáři doporučí, vyzvednou její klady a pochválí za poskytnutý servis, upozorní na její existenci. Tento komentář se nejen zobrazí na facebookové stránce antikvariátu, ale také se zobrazí všem dalším přátelům uţivatele na hlavní straně a oni si tak budou moci přečíst, kterou firmu dotyční veřejně pochválili. Na rozdíl od klasického e-shopu, kde uţivatel nemá moţnost přidávat odkazy a aktualizovat obsah, to na sociálních sítích do určité míry moţné je. Uţivatel nemůţe sice zasahovat do obsahu, který vytvořil správce stránky, ale můţe na jeho stránku vkládat různé odkazy a fotografie, které tematicky zapadají do charakteru stránky. Fanouškem nahrané fotografie mohou vidět i další přátelé, coţ opět můţe mít za následek to, ţe se informace o existenci stránky rozšiřuje mezi další potencionální zákazníky. Komunikace many-to-many dává vzniknout fenoménu masové individualizace, neboť přináší moţnost oslovit masové publikum při zachování individuálního přístupu. 148 Komunikační model many-to-many reprezentuje nová média, pro která je typické to, ţe se jako médium neobejdou bez technologií a mohou oslovit obrovskou masu lidí. Na tomto mechanismu jsou zaloţeny i sociální sítě. Například sociální síť Facebook antikváři umoţňuje osobně rozeslat svým přátelům pozvánky s tím, aby se stali fanoušky jeho podniku na sociální síti. Kdyţ si uţivatelé stránku přidají do svého okruhu zájmů, tak se tato informace zobrazí v jejich profilu a někdy také na hlavní straně, kde se uveřejňují veškeré informace vyhodnocené Facebookem jako důleţité. Na základě toho, ţe byla informace o jejich novém zájmu zveřejněna, je moţné, ţe si stránky všimnou i další uţivatelé sociální sítě a stanou se také jejími fanoušky. Toto chování uţivatelů se dá do jisté míry připodobnit k lavinovému efektu, které má základ ve virovém marketingu, kdy jednoho PAVLÍČEK, Antonín. Nová média a sociální sítě. 1. vydání. Praha: VŠE, Nakladatelství Oeconomica, s

61 uţivatele na internetu něco zaujme (informuje o tom, a to třeba pouze tím, ţe se stane fanouškem stránky) a ostatní následují jeho příkladu. Odpověď na otázku, zda internetové antikvariáty mohou mít v sobě zakomponovány prvky webu 2.0, bude jednoznačně ano. Na druhou stranu odpověď na otázku, zda celý online antikvariát můţe být webem 2.0, se jiţ tak jednoznačně odpovědět nedá. Nabízí se reakce, ţe nikoliv, neboť to z hlediska vlastnictví stránky antikvářem a ryze obchodním zaloţením webu není dost dobře moţné. Můţe to tedy znamenat, ţe antikvariát 2.0 neexistuje a jedná se jen o přání některých jedinců? Na tuto problematiku nelze mít striktně vyhraněný názor. Zatímco pro některé je web 2.0 (tím pádem i antikvariát 2.0) jen marketingová bublina, jak získat a ohromit zákazníky něčím, co neexistuje, tak pro druhé je to naopak moţnost, jak zlepšit kvalitu stránek webu. Vyskytuje se však i třetí skupina, která zastává názor, ţe pod pojem web 2.0 patří sociální média. 149 Rozebráním těchto tezí si lze antikvariát 2.0 vyloţit buď jako soubor trendů a cest, jejichţ prostřednictvím lze vylepšit internetové stránky antikvariátu a přizpůsobit je současným potřebám uţivatele internetu, nebo jako stránku antikvariátu na sociální síti. Za ideální případ lze povaţovat kombinaci obou interpretací, kdy internetový antikvariát má v sobě zakomponovány některé prvky webu 2.0 a zároveň má aktivní firemní stránku na sociální síti, která antikvariátu pomáhá budovat povědomí o jeho existenci mezi uţivateli sítě a umoţňuje mu k nim individuální přístup. Vývoj webu a nových technologií jde stále nezadrţitelně kupředu, z toho důvodu se začal v nedávné době i pouţívat termín web 3.0, který je další fází webu 2.0. Jestliţe web 2.0 mohl být vysvětlován několika způsoby, definice webu 3.0 se zatím stále hledá a chápe se spíše jako hledání hranice webu 2.0. Pro web 3.0 je charakteristické větší vyuţívání videí na webu, přístup na web skrz různé aplikace, filtrování obsahu podle osobních zájmů uţivatele atd JANOUCH, Viktor. Internetový marketing: Prosaďte se na webu a sociálních sítích. 1. vydání. Brno: Computer Press, s CVRČEK, Martin. Web 3.0. Onlio [online]. [cit ]. Dostupné z WWW: < 61

62 7. Specializované webové služby pro antikváře a zákazníky V posledních několika letech začalo online antikvariátů v České republice přibývat, protoţe mnozí z antikvářů jiţ pochopili, ţe se jejich podnikání bez internetového prodeje neobejde. Tento vývoj měl za následek nejen obrovský nárůst antikvářských e-shopů, ale především nabízeného zboţí. Dříve musel zákazník osobně antikvariáty navštívit, aby zjistil, zda se v nich nenachází kniha, kterou shání, případně obejít i další obchody, zda knihu někde nenabízejí za niţší cenu. Dnes tento sloţitý a náročný proces zákazníci jiţ podstupovat nemusí, a to právě díky internetové nabídce antikvariátů. Příchod online antikvariátů sice umoţnil zákazníkům prohlíţet si zboţí v klidu domova, ale stejně byl zákazník po zadání názvu knihy do vyhledávače nucen si kaţdý nalezený odkaz na zboţí otevřít a prohlédnout si vystavené knihy. Aby byl zákazník ušetřen otevírání jednotlivých odkazů a následného přecházení z otevřeného okna prohlíţeče do jiného okna, byly vytvořeny specializované webové sluţby nejen pro zákazníky, ale i pro antikváře. Na internetu je moţno nalézt vyhledávací databáze, které jsou primárně zaměřeny na antikvářské zboţí. Existují ale i takové, které ve své nabídce nabízejí i nové zboţí, kterým jsou samozřejmě nejčastěji knihy. Tyto databáze slouţí jako rozcestník pro uţivatele a odkazují na konkrétní antikvariáty, které mají hledané zboţí ve svých antikvariátech. Existují však i takové servery, které antikvářům a zákazníkům nabízejí, ţe budou působit jako základna pro kniţního uţivatele, na kterou budou soustředit nabídku z internetových antikvariátů. Do takového způsobu prodeje však smí být zařazeny pouze takové antikvariáty, které jim k této činnosti daly svolení. Je otázkou, zda tyto sluţby lze povaţovat za vyhledávací. Do jisté míry nepochybně ano, ale je z nich příliš patrný komerční záměr, se kterým byly nepochybně vytvořeny. Jako komerční záměry se dá chápat například placená registrace antikvariátů a zprostředkování prodeje jejich zboţí. 62

63 7.1. Můj antikvariát Projekt Můj antikvariát 151 vznikl začátkem roku 2011 a jedná se o nezávislý specializovaný vyhledávač, který se snaţí indexovat a prohledávat české antikvariáty, jeţ mají svou nabídku vystavenou na internetu. 152 Můj antikvariát je určen pro uţivatele antikváře a uţivatele zákazníky. Primárním cílem projektu je, aby uţivatelé měli co nejvíce informací o antikvárním zboţí a aby tyto informace byly aktuální a zároveň shromáţděné na jednom místě. Vizí je jednotné a rychlé prohledávání většiny českých antikvariátů s odkazy do e-shopu přímo na stránku dokumentu. 153 Výhodou sluţby je, ţe zobrazený seznam nalezených odkazů by navíc neměl jiţ zobrazovat ty poloţky, které byly v internetových antikvariátech prodány. Pro mnohé zákazníky se totiţ jedná uţ o poměrně nepodstatnou informaci. Tato informace můţe mít cenu pouze pro antikváře, kteří by se chtěli podívat, za jakou cenu byl konkrétní kus zboţí prodán. Před vznikem vyhledávače zaměřeného na antikvární zboţí bylo vyhledávání sloţité a zdlouhavé. Jestliţe antikváři vykoupili zboţí, které bylo vzácné, staré či se málo vyskytovalo a oni si nebyli jisti se stanovením prodejní ceny, museli často i velmi dlouho procházet jednotlivé odkazy nalezené vyhledávači a na základě porovnání cen u konkurence stanovit cenu. Můj antikvariát tak vznikl s myšlenkou usnadnit práci a zkrátit čas strávený vyhledáváním antikvárního zboţí. V počátcích působení Mého antikvariátu se řešil problém, jakým způsobem oslovit antikvariáty, které mají internetový prodej, a jakým způsobem jim vysvětlit, ţe jejich zapojení do vyhledávací sluţby pro ně můţe mít velké výhody. Panovala totiţ obava, zda se antikvariáty budou chtít zapojit, neboť prostřednictvím vyhledávače se odhalí rozdíly mezi antikvariáty ve výši cen, které jsou často uměle nadsazené. Administrátor metadatabáze tento problém vyřešil tak, ţe jednotlivé online antikvariáty oslovil hromadným em a informoval je o vzniku této sluţby. Jestliţe se antikvariáty odmítly O projektu. Můj antikvariát [online] [cit ]. Dostupné z WWW: < 153 Tamtéţ 63

64 zapojit, nebyly do seznamu zapojeny a bylo zamezeno indexovacímu robotovi v přístupu na jejich stránku. Vzhledem k tomu, ţe se do projektu zapojily i praţské antikvariáty, u kterých je všeobecně známo, ţe mají ceny antikvárního zboţí často mnohem vyšší neţ v jiných částech České republiky, tak se lze domnívat, ţe se obavy tvůrců vyhledávače nepotvrdily. Koncem roku 2011 administrátor portálu zaţádal online antikvariáty, které se účastní projektu, prostřednictvím hromadného u o udělení formálního souhlasu ohledně stahování dat z jejich e-shopů. K tomuto rozhodnutí dospěl na základě svého počínání, kterému chtěl dát do budoucna právní rámec. 154 Antikvariáty, které nereagovaly na jeho výzvu, byly z metadatabáze vyškrtnuty a jiţ nejsou součástí vyhledávácí sluţby, coţ však neznamená, ţe se do ní nemohou opět zapojit. K tomu stačí pouze udělit souhlas ohledně stahování dat z jejich e-shopů. Přibliţně ve stejnou dobu, tedy v posledním čtvrtletí roku 2011, byly do specializované vyhledávací databáze zařazeny i data z Aukra 155. Vedle zboţí, které nabízely ověřené internetové antikvariáty, se tak objevilo i zboţí od mnohdy neznámých prodávajících. Reakce antikvářů na Aukro, jakoţto součást vyhledávací sluţby, byly z diskuze mezi zaregistrovanými antikváři spíše odměřené, přesto bylo Aukro do projektu zapojeno. Je tedy otázkou, zda Aukro na Můj antikvariát patří či nikoliv. Na rozdíl od online antikvariátů se jedná o jinou filosofii prodeje, prodávající často netuší, co prodávají a přístup zákazníků k nákupu na Aukru je zcela odlišný, neţ jaký mají k e-shopům antikvariátů. Částečnou útěchou můţe být antikvářům zapojeným do projektu to, ţe návštěvníci, kteří z Mého antikvariátu odcházejí na základě nalezeného odkazu na Aukro, tam příliš nenakupují Jak se zapojit informace pro antikváře. Můj antikvariát [online] [cit ]. Dostupné z WWW: < Jaký máte názor na zařazení Aukra do vyhledávání?; Komentáře. Můj antikvariát [online] [cit ]. Dostupné z WWW: < 64

65 Vyhledávací sluţba Můj antikvariát je v základní verzi pro antikváře a zákazníky neplacená, neustále se vyvíjí a odborníci pracují na jejím vylepšování, a to z hlediska sluţeb pro zákazníky, tak i antikváře Můj antikvariát z hlediska antikváře Můj antikvariát je vyhledávací sluţba určená hlavně pro dvě skupiny uţivatelů, konkrétně pro ty, co nabízejí antikvářské zboţí, a pak pro ty, co jej nakupují. Primární funkce jsou pro obě skupiny shodné, dokud se však antikvář do systému nepřihlásí. K tomu aby se mohl přihlásit, je potřeba kontaktovat administrátora s ţádostí o začlenění do vyhledávací metadatabáze. Kontaktní je uveden na stránce Můj antikvariát, konkrétně v části věnované popisu projektu. Na základě kontaktního u administrátor pošle zájemci formulář o udělení licence ke stahování a zpracovávání dat ze stránek antikvariátu. Antikvář formulář vyplní a zašle jej administrátorovi na uvedenou poštovní adresu. Po zpracování smlouvy je antikvář začleněn do specializované vyhledávací metadatabáze Můj antikvariát. Co tedy musí antikvář všechno splňovat, kromě souhlasu s udělením licence ke stahování dat, aby se mohl stát součástí vyhledávacího systému? Podmínky splnění se týkají především funkčností internetových stránek antikvariátů, z nichţ ty nejdůleţitější jsou: Informace o zboţí musí být na webu prezentovány ve strukturované podobě. ( ) Je nutné, aby bylo moţno jednoznačně identifikovat název, cenu a nějaký jedinečný kód zboţí. Velmi dobré je, kdyţ lze získat i odkaz na obrázek obálky, autora, rok vydání, stránkování, stav předmětu a další údaje. Musí existovat moţnost, jak pomocí URL odkázat na konkrétní předmět. Nejlépe, kdyţ má kaţdý předmět svou adresu URL. ( ) Stránky obchodu musí být dostupné v noci. Nesmí např. probíhat údrţba Jak se zapojit informace pro antikváře. Můj antikvariát [online] [cit ]. Dostupné z WWW: < 65

66 Většina antikvariátů nemá s těmito podmínkami problém, neboť jejich internetové obchody jsou dnes jiţ velmi dobře přizpůsobeny. Stále však existují ještě online antikvariáty, které své zboţí nabízí prostřednictvím vloţených souborů (Excel, Word ), a proto nemohou být do vyhledávací sluţby zařazeny. Jedním z hlavních cílů projektu Můj antikvariát bylo, aby zákazníci, kteří nebyli při hledání titulu úspěšní, mohli do systému zadat poptávku na konkrétní zboţí. Tyto poptávky se automaticky zasílají antikvářům na jejich ve formě upozornění a oni na ně mohou reagovat svou nabídkou, kterou vyplní do příslušného formuláře po přihlášení do databáze Můj antikvariát. Vzhledem k tomu, ţe do rozesílání poptávek je zapojeno jen patnáct online antikvariátů ze sedmdesáti sedmi a k tomu ještě administrátor na stránce návštěvníky upozorňuje, ţe většina antikvariátů Vám nabídku nepošle, 158 si lze odvodit, ţe tento způsob prodeje mezi antikváři není příliš populární. Zodpovídání poptávek návštěvníků však není jediná funkce, kterou antikvář můţe po registraci do vyhledávače pouţívat. Kromě odpovídání na poptávky má zpřístupněny také statistiky vyhledávání zadaných výrazů. Výrazy, které uţivatelé do vyhledávače zadávají, lze filtrovat podle měsíční četnosti hledaných výrazů či výrazů hledaných v posledních dvaceti čtyřech hodinách. Oba dva seznamy se liší v řazení vyhledávaných slov. Seznam hledaných výrazů za posledních dvacet čtyři hodin je seřazen abecedně podle hledaných slovních spojení, zároveň jsou však jednotlivá hesla odlišeny velikostí písma a jeho zvýrazněním. Hledaný výraz, který je v seznamu vyznačen tučně a velkým písmem, je nejnovější a byl tedy uţivatelem vyhledáván před nejkratším časovým úsekem. Čím je výraz méně zvýrazněný a menší, tím delší je doba, kdy byl v databázi vyhledáván. 158 Zadání poptávky. Můj antikvariát [online] [cit ]. Dostupné z WWW: < 66

67 Obrázek 17: Naposledy hledané výrazy 159 Oproti tomu seznam, který antikváře informuje o nejčastěji hledaných výrazech za poslední měsíc, je řazen podle počtu hledání sestupně. Obrázek 18: Nejčastěji hledané výrazy 160 Výhoda obou statistik je v tom, ţe antikváři díky nim získají lepší přehled o stavu poptávky a budou vědět, co uţivatelé v současné době nejvíce vyhledávají. Tyto informace jim mohou pomoci při výkupu a prodeji zboţí, neboť se mohou lépe zaměřit na to, o co je největší zájem, a na základě těchto dat přizpůsobit svou internetovou nabídku aktuální situaci. 159 Naposledy hledané výrazy. In: Jak se hledá. Můj antikvariát [online] [cit ]. Dostupné z WWW: < 160 Nejčastěji hledané výrazy. In: Jak se hledá. Můj antikvariát [online] [cit ]. Dostupné z WWW: < 67

68 Můj antikvariát z hlediska potencionálního zákazníka Potencionální zákazník je uţivatel, který na web přichází s úmyslem rychle zjistit, zda jím hledané zboţí se nachází v některém z online antikvariátů zapojených do projektu. Jelikoţ se projektu účastní většina českých internetových antikvariátů, má návštěvník velkou šanci, ţe zboţí nakonec v jednom z nich objeví. Pokud však zboţí nenalezne v ţádném z nich, je velmi pravděpodobné, ţe jej nenalezne ani po zadání jeho názvu do klasického prohlíţeče. Vyhledávání v databázi Můj antikvariát je pro nově příchozího uţivatele velmi jednoduché, intuitivní a přívětivé. Na hlavní stránce je přichystáno pole pro vyhledávání, do kterého uţivatel vepíše hledaný výraz a potvrdí jej kliknutím na pole hledat. Obrázek 19: Vyhledávání 161 Pod vyhledávacím formulářem se nachází seznam všech internetových antikvariátů, které jsou do projektu zapojeny. Antikvariáty jsou řazeny podle počtu prokliků odchodu z vyhledávače Můj antikvariát za poslední měsíc na jejich internetovou stránku, coţ vypovídá o celkové návštěvnosti online antikvariátu. 162 Vedle prokliků můţe být pro uţivatele také zajímavé vidět obrázkově znázorněné mnoţství obsahu jednotlivých antikvariátů. Na tomto řazení je zajímavé to, ţe zde neplatí skutečnost, ţe online antikvariát 161 Vyhledávání. In: Hledat. Můj antikvariát [online] [cit ]. Dostupné z WWW: < 162 Hledat. Můj antikvariát [online] [cit ]. Dostupné z WWW: < 68

69 s největším počtem odchodů z vyhledávače má vţdy největší internetovou nabídku zboţí. Obrázek 20: Zúčastněné antikvariáty 163 Po zadání hledaného výrazu do vyhledávače je uţivatel přesměrován na stránku, kde se nacházejí odkazy s nabídkou v online antikvariátech. Obrázek 21: Výsledky hledání Zúčastněné antikvariáty. In: Hledat. Můj antikvariát [online] [cit ]. Dostupné z WWW: < 164 Výsledky hledání. In: Remarque. Můj antikvariát [online] [cit ]. Dostupné z WWW: < 69

70 Řazení nalezených odkazů je abecední podle typu hesla. Je-li do vyhledávání zadáno jméno autora, tak se v abecedním pořadí zobrazí všechna jeho díla, která se nachází v internetových antikvariátech. Zadá-li se do vyhledávače název díla, případně část názvu či klíčové slovo z názvu, pak je zobrazení výsledků vyhledávání také řazeno abecedně. Uţivatel také můţe nalezené odkazy omezit na konkrétní antikvariáty, které se nacházejí v seznamu vedle odkazů na zboţí. Navíc u kaţdého antikvariátu je v závorce uvedeno, kolik kusů zboţí má dle hledaného výrazu v nabídce. Pokud se tedy zákazník nechce zdrţovat prohlíţením jednotlivých odkazů, můţe přejít do online antikvariátu s největší nabídkou. V případě, ţe návštěvník nebude úspěšný při hledání zboţí, funguje ve vyhledávači také záznamová sluţba, kterou můţe v případě nenalezení ţádného zboţí pouţít. Záznamovou sluţbu nalezne návštěvník ve formě vyplňovacího formuláře, a to po otevření nabídky v menu, která je označena jako zadat poptávku. Uţivatel formulář vyplní a odešle jej potvrzením pole odeslat antikvářům zapojených do projektu na jejich . Důvodem vzniku tohoto způsobu poptávky bylo to, ţe i kdyţ internetové antikvariáty mají mnohdy velkou část nabídky i ve svém e-shopu, tak málokterý antikvariát v ní má opravdu vše. Můţe se tedy stát, ţe hledaný kus nemá ve svém online obchodě, ale v kamenném ano. Záznamové sluţba je pro uţivatele zcela anonymní, pro její pouţití není potřeba vyplnit jméno a tak se nikdo nemusí ostýchat poptávku zadat. Pravděpodobně i velký zájem uţivatelů o sluţbu poptávek způsobil, ţe z antikvariátů, které jsou do projektu Můj antikvariát zapojeny, se na záznamové sluţbě podílí pouze patnáct antikvariátů ze sedmdesáti sedmi. Tento přístup pravděpodobně způsobilo to, ţe antikvářům chodilo na jejich příliš mnoho poptávek a oni na ně nestíhali reagovat. Důvodem můţe být však i to, ţe uţivatelé mohli mít při zadávání velmi specifické nároky na zboţí (ilustrátor, rok vydání, neporušený stav knihy ), které antikváři nemohli uspokojit. Kromě záznamové sluţby můţe návštěvník vyuţít i sluţbu zasílání novinek. Smyslem této sluţby je ušetřit uţivateli práci s kaţdodenním zadáváním stejných dotazů. Pokud se totiţ hledaná poloţka ve výsledcích 70

71 vyhledávání stále nevyskytuje, tak si uţivatel můţe nechat zasílat nové přírůstky v tomto vyhledávání na . Uţivatelem zadané dotazy se v databázi prohledávají kaţdý den, coţ znamená, ţe pokud by se objevila hledaná poloţka, přijde uţivateli upozornění na i s odkazem na antikvariát, který ji má v nabídce. Na rozdíl od internetových obchodů nemá specializovaný vyhledávač Můj antikvariát filtrování nalezených údajů dle ceny, coţ můţe být pro mnoho běţných uţivatelů internetu, kteří jsou na to od ostatních prodejců zvyklí, překvapující. I kdyţ cena zboţí jistě hraje pro mnoho zákazníků důleţitou roli, tak u antikvářského zboţí není aţ tak zásadní, jako je tomu u nových knih. Stává se totiţ, ţe zboţí, které je v jednom antikvariátě ve velmi dobrém stavu, má stanovenou niţší prodejní cenu neţ v antikvariátě jiném, kde se naopak nachází ve stavu horším a naopak. Zákazník tedy nemůţe vţdy spoléhat na to, ţe vyšší cena znamená i lepší stav. Jelikoţ se vyhledávací matadatabáze Můj antikvariát neustále vyvíjí, bude jistě velmi zajímavé sledovat, jaká zlepšení administrátor přichystá pro uţivatele databáze v budoucnu, a to například v oblasti pokročilejšího vyhledávání, designu a sluţeb Antikvariát 5D 165 Je internetové trţiště pro pouţité, vyprodané nebo vzácné knihy, zprovozněn byl na konci roku 2011 a dá se označit za portál, který je největší konkurencí databáze Můj antikvariát. Web se zaměřuje především na prodej antikvárních knih a dalšího zboţí. V současné době je do projektu zapojeno dvacet čtyři antikvariátů (k ). 166 Jaké jsou tedy rozdíly mezi metadatabází Můj antikvariát a tímto internetovým trţištěm pro antikvární zboţí? Zatímco Můj antikvariát je spíše vyhledávačem a zákazníci z něj na základě nalezených titulů odcházejí na stránky různých antikvariátů, které mají hledané zboţí v nabídce, tak Antikvariát 5D se naopak snaţí zákazníky na své stránce udrţet. Antikvariát, Často kladené otázky - FAQ. Antikvariát 5D [online]. 2011, 2012 [cit ]. Dostupné z WWW: < 71

72 který je do této sluţby zapojený, umísťuje nabídku na své internetové stránky, ale tato data jsou zároveň importovány i na web Antikvariátu 5D. Pro zapojení do sluţby je nutná registrace antikvariátu a zpřístupnění online nabídky antikvariátu v datovém souboru (Excel CSV, XML). Jakmile jsou data antikvariátu zpřístupněna v těchto formátech, můţe dojít k jejich importu a jejich schválení administrátorem. 167 Vyhledávání na webu je umístěno na úvodní stránce společně s kategoriemi zboţí. Sluţba Antikvariát 5D uţivateli také nabízí moţnost pokročilého vyhledávání a filtrace podle výše ceny, jazyka, typu a stylu ilustrace. Kategorie jsou stanoveny podle ţánrů a typu zboţí, v seznamu jsou uspořádány abecedně a v závorce je také uveden aktuální počet zboţí z dané kategorie, které je momentálně v Antikvariátu 5D v nabídce. Obrázek 22: Úvodní strana Antikvariátu 5D Popis importu dat do Antikvariát 5D. Antikvariát 5D [online]. 2011, 2012 [cit ]. Dostupné z WWW: < 168 Úvodní strana Antikvariátu 5D. In: Domů. Antikvariát 5D [online]. 2011, 2012 [cit ]. Dostupné z WWW: < 72

73 Vedle zadání výrazu do pole vyhledávání můţe uţivatel vyhledávat také pouze autory, nakladatele či štítky začínající na určité písmeno abecedy. Tato moţnost filtrování dotazu se nachází pod polem pro vyhledávání. Uţivateli se zobrazí buď výčet autorů začínající na konkrétní písmeno, ze kterých si uţivatel můţe vybrat toho, kterého hledá, či výčet nakladatelů a štítků přiřazených ke zboţí. Po specifikaci dotazu, kdy uţivatel vybere z nabídky jeden, se mu zobrazí veškeré zboţí od daného autora, nakladatelství, či příslušného štítku, které má či měl Antikvariát 5D v nabídce. V případě neúspěšného hledání sluţba Antikvariát 5D umoţňuje uţivateli, stejně jako ve sluţbě Můj antikvariát, zadat poptávku. Aby uţivatel mohl vytvořit svoji poptávku, je nutné, aby byl do sluţby přihlášen. Pokud je hledané zboţí v nabídce Antikvariátu 5D, ale uţivateli nevyhovuje jeho cena či stav, můţe ke zboţí přidělit funkci hlídacího psa, který ho bude informovat o nových exemplářích tohoto titulu v e-shopu. Obě dvě funkce uţivatel nalezne na pravé straně vedle zobrazeného produktu, pod kolonkou Hledáte?. Obrázek 23: Hledáte? Hledáte?. In: Na západní frontě klid, Remarque. Antikvariát 5D [online]. 2011, 2012 [cit ]. Dostupné z WWW: < 73

74 Obchodní podmínky a pravidla pro uţívání serveru se uţivatel dozví hned na úvodní straně Antikvariátu 5D. Co se však zájemci o začlenění do sluţby na stránce nedozvědí, je její přínosnost pro jejich podnikání. Administrátor webu informuje o výhodách zapojení antikváře nejčastěji prostřednictvím hromadných ů a zaslaných dopisů (viz příloha č. 1). Výhody plynoucí z účasti na projektu pro majitele antikvariátů: zvýšení prodeje získáním nových zákazníků zasílání verifikovaných objednávek na adresu prodejce přehled o vyřízených a nevyřízených objednávkách přehled o celkových prodejích prostřednictvím Antikvariátu 5D bezplatné zveřejnění nabídky na 'zkoušku' 170 Výhody využívání služby Antikvariát 5D pro nakupující: jedna registrace pro nákup ve všech zúčastněných antikvariátech ceny shodné jako u prodejců moţnost zadávání poptávek přehled o objednávkách zasílání novinek a informací o poţadovaných knihách fulltextové vyhledávání, vyhledávání knih přes kategorie a prostřednictvím klíčových slov (štítků) vyuţívání Katalogu knih pro zadávání poptávek a získávání informací o knihách 171 Krom výše uvedených výhod je dobré také zmínit, ţe Antikvariát 5D je připraven k provozování i na chytrých telefonech a celková propracovanost stránky z hlediska nabízení zboţí je na velmi vysoké úrovni. Pokud si například zákazník prohlíţí konkrétní kus zboţí a navíc se o dané téma velmi zajímá, můţe uvítat funkci další knihy, které by se vám mohly líbit kdy se 170 LINHART, Luděk. Antikvariát 5D (Dopis adresovaný antikvářům zapůjčený ze soukromé sbírky antikváře J. Janoše) 171 Tamtéţ 74

75 mu pod tímto titulem zobrazí také nabídka ţánrově podobných titulů. Důvěryhodnost sluţby nakupujícímu potvrzují údaje uvedené pod popisem knihy, které obsahují informace o antikvariátu, jenţ prostřednictvím Antikvariátu 5D prodává. I přes všechny klady, které projekt Antikvariátu 5D nepochybně má, můţe mnoho antikvářů od účasti na projektu odradit fakt, ţe sluţbě jde především o to, aby zákazník nakupoval na její stránce, nikoliv na internetové stránce antikvariátu. Online antikvariát si prodejem zboţí na Antikvariátu 5D můţe vydělat slušné peníze, ale jiţ tam nemůţe budovat svou internetovou identitu podniku. Nabízí se tedy otázka, zda má pro antikváře, který se do sluţby Antikvariát 5D zapojil, smysl pokračovat v budování svého vlastního e-shopu a propagovat jej mezi zákazníky, kdyţ za něj zboţí prodává Antikvariát 5D? Přesto se jistě jedná o velmi dobrou a uţitečnou sluţbu, a to hlavně pro ty antikvariáty, které na svém shopu nemají příliš velkou návštěvnost, například z důvodu výstavby stránek Další webové služby pro antikváře a zákazníky Kromě vyhledávací databáze Můj antikvariát a internetového trţiště pro antikvární zboţí Antikvariátu 5D se v českém internetovém prostředí vyskytuje ještě několik dalších sluţeb, které mohou uţivatelé pouţívat. Vedle sluţeb, které umoţňují uţivateli porovnat cenu zboţí, se zde také nachází weby, na kterých i lze (převáţně) knihy prodávat. Téma antikvariátu je celkově mezi uţivateli velmi oblíbené, proto na internetu nalezneme i rozcestníky, které lidem doporučují, jaké antikvariáty navštívit a kterým se naopak raději vyhnout. Na webu se nachází několik srovnávačů zboţí, mezi ty nejznámější patří Heureka.cz 172, Zboţí.cz 173 a nově také srovnávač Kde koupit knihu 174. Zatímco Heureka.cz a Zboţí.cz se nezaměřují pouze na knihy, ale i na různé jiné zboţí, srovnávač Kde koupit knihu se zabývá pouze knihami. Vyhledávání ve všech srovnávačích cen je velice jednoduché a podobá se

76 vyhledávání v klasických vyhledávačích. Všechny tři srovnávače nabízí také moţnost pokročilého vyhledávání, kde uţivatelé mohou svůj dotaz více specifikovat. Vyhledávače Heureka.cz a Kde koupit knihu vyhledávají pouze v nových knihách, které se nacházejí v internetových nakladatelstvích a knihkupectvích, oproti nim vyhledávač Zboţí.cz vyhledává i v knihách antikvárních. První dva vyhledávače jsou určené spíše pro zákazníka, který chce nakoupit levně nové knihy, zatímco třetí vyhledávač mohou vyuţít jak zákaznici, tak i antikváři. Antikváři vyuţijí Zboţí.cz nejčastěji při stanovení ceny jejich zboţí, které mají na skladě a chtějí jej ocenit. Donedávna mohli lidé vyuţívat k prodeji svých knih web AntiQuariat.cz. AntiQuariat.cz byl zajímavý projekt, který vznikl v roce Jednalo se o specifický druh internetového antikvariátu, který umoţňoval vkládat knihy na prodej všem uţivatelům, a to bez rozdílu. Sluţbu mohou vyuţít nejen jednotlivci, kteří chtějí prodat přebytky ze své domácí knihovničky, ale také kamenné antikvariáty nebo knihovny. 175 Sluţba však neměla ve své nabídce mnoho knih, za coţ mohl i nezájem uţivatelů. V současné době je sluţba nedostupná. Na internetu se také vyskytuje celá řada různých rozcestníků, které se však mezi sebou značně liší. Mnohé rozcestníky mají převáţně informativní funkci bez hodnotících komentářů správců a uţivatelů a jsou většinou součástí vyhledávačů a jiných stránek s informativní funkcí. Zástupcem takových rozcestníků je například portál Firmy.cz 176, který spadá pod Seznam.cz 177. Dále se na internetu vyskytují rozcestníky antikvariátů, které jsou správcem portálu pravidelně aktualizovány. Účelem takových stránek je časté i nově příchozí uţivatele informovat o tom, které antikvariáty se nacházejí v místě jejich bydliště a jsou často doplněny o komentáře správce k jednotlivému obchodu. Poznámky se často týkají toho, v jaké cenové relaci 175 KRATOCHVÍL, Jiří. Internetový antikvariát - sluţba nejenom pro knihovníky. Ikaros [online]. 2009, roč. 13, č [cit ]. Dostupné z WWW: <

77 se pohybuje prodávané zboţí a jaký přístup k práci a zákazníkovi má antikvář. Příkladem takového rozcestníku je portál Bibliograf.cz 178, kde jsou antikvariáty roztříděny podle krajů a doplněny o podrobné poznámky správce. Vyskytuje se však i rozcestník Kingův web, nebo také antikvariát.borec 179, který se zaměřuje především na otázku výkupu zboţí v praţských antikvariátech. Portál uţivatele informuje, jaké zboţí má daný antikvariát převáţně ve své nabídce a tím mu radí, jaké zboţí bude v tomto antikvariátě s největší pravděpodobností vykoupeno. Nejvíce postřehů od častých návštěvníků antikvariátů je napsáno o praţských antikvariátech, a to z toho důvodu, ţe v hlavním městě je antikvariátů soustředěno nejvíce. Praţské antikvariáty se od antikvariátů ze zbytku republiky často liší velmi odlišnými a nadsazenými cenami, proto měli jejich návštěvníci potřebu se navzájem o jejich přístupu k zákazníkům svěřovat a sdílet mezi sebou svoje zkušenosti na komunitních stránkách a rozcestnících. Uţivatel si však musí dávat při jejich pročítání pozor, neboť některé z nich, jsou jiţ pár let neaktualizované a obsahují zastaralé informace Zahraniční vyhledávací webové služby pro antikváře a zákazníky Internetové antikvariáty, antikvární a kniţní vyhledávače jsou v České republice mezi uţivateli značně oblíbené, ale je třeba poloţit si otázku, jaká je situace v dalších zemích Evropské unie. Má pouze Česká republika databázi, která se zaměřuje na vyhledávání v e-shopech antikvariátů, či podobné vyhledávače lze nalézt i v ostatních státech? V čem se od sebe liší? Mohou se české sluţby od těch zahraničních v něčem inspirovat? Kniţních databází a vyhledávačů je v zahraničí velká spousta, některé se zaměřují pouze na nové knihy, další se zaměřují jen na knihy antikvární, jiné se zabývají oběma druhy zboţí. Pokud chce český zákazník v některých z těchto specializovaných vyhledávačů vyhledávat, potřebuje nejprve zjistit, ţe vůbec existují, coţ je docela problém. Informace o vyhledávačích tohoto typu je v českém internetovém prostředí poměrně sloţité najít, protoţe na ţádném

78 webu, článku či diskuzi se nenachází na většinu z nich odkazy. Uţivatel tak musí zadávat do vyhledávače klíčová slova a doufat, ţe mu vyhledávač nějaký odkaz na databázi najde. Další moţností je také poptat se svých známých zajímajících se o tématiku nebo těch, kteří ţijí v zahraničí. Vzhledem k jazykové vybavenosti je nejpravděpodobnější, ţe uţivatel nejčastěji nalezne odkazy na anglické a německé kniţní databáze, které jsou na velmi dobré vyhledávací úrovni. Oproti tomu na Slovensku je situace úplně opačná. České i slovenské vyhledávače sice uţivateli naleznou slovenské internetové antikvariáty, ale databáze, která by vyhledávala vyloţeně v antikvárním zboţí, na Slovensku není. Stejně tak zde uţivatel nenalezne internetovou stránku, na které by správci, nebo uţivatelé, doporučovali jiným uţivatelům antikvariáty v místě jejich bydliště apod. V Německu je kromě velkého mnoţství kamenných a internetových antikvariátů i velká četnost databází zaměřených na antikvární zboţí. Mnohé německé databáze umoţňují uţivateli nastavení stránky do jiného světového jazyka, nejčastěji anglického, čímţ se tvůrci databází snaţili vyjít vstříc i zákazníkům z německy nemluvících zemí. Mezi velmi kvalitní a propracované německé vyhledávací kniţní databáze určitě patří například Antiquariat.de 180, Antbo.de 181, Zvab.com 182 a BookLooker.de 183. Vyhledávání ve všech čtyřech databázích je snadné, uţivatel v nich má moţnost vyhledávat nové i starší publikace, dále se v nich nachází moţnost rozšířit či filtrovat dotaz, nebo také vyhledávat zboţí podle různých kategorií. Z těchto čtyř vyhledávačů je však pro antikváře jistě nejpřínosnější databáze Antiquariat.de, která umoţňuje uţivateli vyhledávat i ve starých grafikách, pohlednicích, podpisech autorů, fotografiích a dalších médiích. Jednou z nejvěrohodnějších databází, která se zaměřuje na antikvární zboţí, je vyhledávání na stránce ILAB.org 184 (International League of Antiquarian booksellers), coţ je Mezinárodní liga prodejců antikvárních

79 knih. Pro to, aby mohl uţivatel na stránce ILABu vyhledávat, je nutné umět alespoň z části jeden světový jazyk, konkrétně anglický nebo francouzský. Vyhledávání v databázi je velmi jednoduché: stačí pouze přejít do podkategorie určené pro vyhledávání nazvané book search, kde se před uţivatelem zobrazí vyhledávací formulář. Poté uţ jenom uţivatel zadá vše potřebné do připravených polí a výběr potvrdí kliknutím na pole hledat. Vyhledávací dotaz je moţné různě filtrovat, a to například podle ceny, měny a roku vydání. Databáze ILABu však není jediná, která se vyhledáváním antikvárního zboţí zabývá. Obrázek 24: Vyhledávací formulář 185 Za zmínění stojí také sluţba BookFinder.com 186, která vyhledává ve více neţ 150 milionech nových, vzácných, pouţitých a levných knih. Vyhledávač byl zprovozněn v roce 1997 a jeho tvůrcem byl devatenáctiletý vysokoškolský student Anirvan Chatterjee. V současné době databáze vyhledává knihy v různých světových jazycích v internetových knihkupectvích a antikvariátech z více neţ padesáti zemí světa. 187 Vyhledávač prochází 185 Vyhledávací formulář. In: Book search. ILAB.org [online] [cit ]. Dostupné z WWW: < About BookFinder.com. BookFinder.com [online] [cit ]. Dostupné z WWW: < 79

80 internetové obchody knihkupců a výsledky z vyhledávání soustředí na své stránce, proto jej lze nazvat, stejně jako sluţbu Můj antikvariát, metadatabází. Vyhledávání se na serveru BookFinder.com nachází přímo na úvodní straně, takţe uţivatel jej nemusí dlouho hledat. Vyhledávací formulář umoţňuje vyhledávat podle autora, názvu a ISBN. Zadaný výraz lze ještě dále omezit na knihy pouze v určitém jazyce a lze jej případně i filtrovat na nové knihy, či knihy pouţité. Do formuláře lze také uvést, zda byla hledaná kniha vydána pouze jednou nebo víckrát. Obrázek 25: Vyhledávací formulář 188 Na sluţbě je pro českého zákazníka velmi sympatické to, ţe si můţe nastavit měnu v českých korunách, díky čemuţ se mu všechny vyhledané knihy budou ukazovat v takové měně, na jakou je zvyklý a nemusí cenu knih přepočítávat. Ceny knih jsou navíc seřazeny od těch nejlevnějších po ty nejdraţší, takţe nakupující má ihned přehled o tom, kde nakoupí nejlevněji. Stejně však jako u předchozí databáze ILABu je i zde nutná alespoň částečná znalost jednoho světového jazyka. 188 Vyhledávací formulář. In: BookFinder.com [online] [cit ]. Dostupné z WWW: < 80

81 Na podobném principu vyhledávání jako BookFinder.com funguje i databáze AbeBooks.co.uk 189, coţ je online trţiště pro nové, pouţité a vzácné knihy. Tyto knihy jsou nakupujícímu nabízeny k prodeji z tisíců knihkupectví a antikvariátů po celém světě, a to prostřednictvím stránky AbeBooks, která je dceřinou společností Amazon.com 190. Společnost byla zaloţena v roce 1995 a jiţ za pár let od počátku svého působení se stala jednou z předních světových společností v elektronickém obchodování. 191 Databázi lze svým způsobem prodeje přirovnat k novému českému e-trţišti Antikvariátu 5D, aţ na to, ţe Antikvariát 5D nevyhledává v nových knihách. Základní vyhledávání v databázi se nachází na úvodní straně a do vyhledávacích polí je moţné zadat jméno autora, název díla, klíčová slova či ISBN knihy. Po zadání výrazu do databáze je uţivatel přesměrován na seznam nalezených výsledků, které lze dále filtrovat např. na nové a pouţité knihy, typu vazby, země, ve které se kniha nachází, hodnocení knihkupců a dalších atributů mezi které patří informace o vydání knihy a jejím přebalu, podpisu publikace atd. Obrázek 26: Vyhledávací formulář 192 Vedle základního vyhledávání, které se na databázi AbeBooks nachází, můţe uţivatel dále pouţít širokou škálu dalších typů vyhledávání, jako například pokročilé vyhledávání, vyhledávání podle počátečního písmena v názvu nakladatelství, vyhledávání podle kategorií, mezi vzácnými a starými Company Information. AbeBooks.co.uk [online] [cit ]. Dostupné z WWW: < 192 Vyhledávací formulář. In: AbeBooks.co.uk [online] [cit ]. Dostupné z WWW: < 81

82 knihami a učebnicemi studentů. Uţivatel se při pouţívání této databáze ovšem také neobejde bez znalosti alespoň jednoho světového jazyka. Obrázek 27: Nabídka dalších způsobů vyhledávání 193 Vyhledávacích kniţních a antikvárních databází primárně v anglickém jazyce je daleko více, příkladem můţe být například i databáze The Book Depository.com 194. Tato databáze také vyhledává v nově vydaných a starších knihách, ale co se týče starších knih, tak se většinou jedná o knihy, které byly vydány maximálně před čtyřiceti lety. Dá se předpokládat, ţe tato databáze můţe uspokojit převáţně ty zákazníky, kteří mají zájem o novější knihy. Tuto skutečnost lze vidět i na tom, ţe je pro ně lépe uzpůsobeno vyhledávání, které například zájemci o starší tisky neumoţňuje v základním vyhledávacím formuláři nastavit filtr na rozlišení nedávno vydaných a starších knih, to je moţné aţ v pokročilém vyhledávání. Obrázek 28: Základní vyhledávací formulář 195 Po zadání dotazu do vyhledávače se uţivateli dohromady zobrazí nabídka nových i starých knih. Pro vyhledávání v této databázi je nezbytné, aby uţivatel měl zvládnuté alespoň základy anglického jazyka. Stejně jako v České republice, tak i ve světě existují servery, na kterých mohou uţivatelé hodnotit antikvariáty, případně si je navzájem doporučovat. Velmi zajímavým projektem je však sociální síť yelp.com 196, na které mohou uţivatelé po přihlášení hodnotit jednotlivé obchody, a to od obchodů 193 Nabídka dalších způsobů vyhledávání. In: AbeBooks.co.uk [online] [cit ]. Dostupné z WWW: < Základní vyhledávací formulář. In: The Book depository.com [online] [cit ]. Dostupné z WWW: <

83 s oblečením a jídlem aţ po antikvariáty. K hodnocení mohou přidávat i fotografie obchodu, který navštívili, a psát k němu komentáře. Nevýhodou sítě je pro českého uţivatele to, ţe zobrazuje obchody pouze z některých světových metropolí, nelze proto třeba vyhledávat a přidělovat hodnocení na antikvariáty v Praze a Bratislavě. Jako u většiny zahraničních projektů, tak i v yelp.com je nutná alespoň základní znalost anglického jazyka, neboť většina uţivatelských komentářů je psána právě v tomto jazyce. 83

84 8. Internetové antikvariáty v zahraničí Obsah této kapitoly je zaměřen na internetové antikvariáty v zahraničí, a to konkrétně na německé a slovenské. Tyto dvě země byly vybrány z toho důvodu, protoţe vţdy měly k českému trhu blízko a jejich obyvatelé v českých kamenných i online antikvariátech nejčastěji a nejvíce nakupují Německo Německo patří k zemím s mnohaletou sběratelskou tradicí. Tato skutečnost se podepsala nejen na mnoţství kamenných a internetových antikvariátů, ale také na počtu vyhledávacích webových sluţeb, kterých je mnohem více, neţ těch českých. Tento fakt je dán i velikostí německého trhu k počtu obyvatel, neboť daleko přesahuje ten český. Kromě sluţeb vyhledávajících antikvářské zboţí, kterým se věnovala kapitola 7.4., se v Německu nachází velké mnoţství internetových rozcestníků zaměřených na antikvariáty. Tyto databáze slouţí k informování uţivatelů o tom, jaké antikvariáty lze nalézt v konkrétním německém městě. Příkladem takových katalogů je Antiquariate im Netz 197 a Antiquariate online 198. Nákup a prodej antikvárního zboţí patří v Německu k oblíbeným činnostem, o čemţ svědčí i značné mnoţství internetových antikvariátů. Německé internetové antikvariáty jsou často designově podobné těm českým, a co se týče funkcí a prvků na stránce, tak se od českých příliš neliší. Rozdíl však nastává v prodeji zboţí. České e-antikvariáty prodávají své zboţí převáţně pouze na své internetové stránce, výjimečně i na jiných serverech, oproti tomu ty německé často vyuţívají k prodeji další internetová trţiště a aukční portály. Vzhledem k tomu, ţe český trh po čase většinou kopíruje trendy v zahraničí, bude velmi zajímavé sledovat, zda dojde i v České republice k přesunu prodeje zboţí z domovských stránek antikvariátů i na jiné portály

85 8.2. Slovensko Zatím co v České republice se nachází přibliţně 130 internetových antikvariátů, jejichţ majitelé často provozují kromě online prodeje i prodej zboţí v jejich kamenné pobočce, tak na Slovensku je toto číslo o poznání menší. Zjistit přesnější počet slovenských antikvariátů se ukázalo jako velmi obtíţné, neboť se na slovenském internetu nenachází mnoho aktualizovaných a ucelených seznamů, které by se příliš tímto tématem zabývaly. Přibliţnou představu si lze utvořit pouze ze seznamů, které se nachází na portálu Slovenské národní kniţnice 199 a slovenském vyhledávači Zoznam.sk 200. Nevýhodou seznamu 201 uvedeného na stránce Slovenské národní kniţnice je především to, ţe tento seznam slovenských online antikvariátů obsahuje neaktualizované a duplicitní údaje. Ze třiceti online antikvariátů byly čtyři uvedeny hned dvakrát a odkazy na dalších šest byly po přesměrování vyhledávačem označeny jako neexistující (k ). Oproti tomu seznam antikvariátů 202 na Zoznam.sk obsahuje aktuálnější informace, které však i po filtraci zahrnují odkazy nejen na slovenské antikvariáty, ale také na ty české (k ). Na Slovensku se tedy nachází přibliţně třicet internetových antikvariátů, ale toto číslo je pouze orientační. E-shopy slovenských antikvariátů se designem příliš neliší od těch českých. Stejně jako v České republice, tak i na Slovensku mají antikváři své online obchody zhotovené buď na klíč, nebo podle předem dané platformy. Podobně je tomu i u funkcí a prvků na stránce, u kterých nebyly zaznamenány větší rozdíly. Mezi oběma zeměmi tedy nebyly v oblasti internetových antikvariátů shledány větší rozdíly, aţ na chybějící aktuální seznam internetových antikvariátů. Výjimkou byla pouze informovanost v této problematice, neboť s ohledem na internetové články lze říct, ţe v České republice se všeobecně tématu antikvariátů veřejnost více věnuje

86 II. PRAKTICKÁ ČÁST 9. Vlastní práce Tato část magisterské diplomové práce je zaměřena na výsledky kvantitativního výzkumu problematiky různorodosti internetových stránek českých antikvariátů a jejich vlivu na zákazníka a trţby Cíl výzkumu Cíle výzkumu jsou dva. Prvním cílem je získat podrobná data o českých internetových antikvariátech, která se týkají rozmístění základních prvků na jejich webové stránce, ovládacích navigačních prvků, prezentace jejich nabídky zboţí, uţivatelské přívětivosti a způsobů komunikace se zákazníky. Druhým cílem je, na základě získaných hodnot, stanovit a popsat ideální model internetového antikvariátu s funkcemi a prvky, které by měl na své webové stránce obsahovat Metoda výzkumu Jako výzkumná metoda, pomocí které se měl výzkum uskutečňovat, bylo původně zamýšleno výzkum zpracovat formou kvantitativní komparativní analýzy, která by na základě předem stanovených kategorií srovnala jednotlivé e-shopy všech vyhledávačem nalezených internetových antikvariátů v České republice. V prováděném zkušebním výzkumu se však tato metoda neosvědčila, neboť nebyla dostatečně efektivní a dopodrobna neodhalila problémy, které měly být ve výzkumu prověřeny. Z toho důvodu bylo nutné určit si novou výzkumnou metodu, na základě které byly upraveny i zkoumané kategorie. Nakonec byla jako výzkumná metoda zvolena heuristická analýza, která byla aplikována na vybrané internetové antikvariáty v České republice. Prostřednictvím této metody se analyzovaly internetové stránky českých antikvariátů, a to podle předem zvolených kategorií vytvořených na základě oblastí heuristického testování. 86

87 Heuristická analýza Heuristická analýza je jedna ze základních metod testování pouţitelnosti a spočívá v procházení a hodnocení stránek odborníky na pouţitelnost. 203 Zároveň je tato metoda vhodná pro testování aplikací bez vyuţití uţivatelů. Heuristická analýza vychází z poznatků, které byly získány dlouhodobým pozorováním Nielsenovy heuristiky Jedním ze zakladatelů heuristické analýzy je Jakob Nielsen, autor deseti základních pravidel, které je potřeba zkontrolovat, aby byla zajištěna odpovídající pouţitelnost a intuitivní ovládání aplikace. 205 Tato pravidla jsou známa jako Nielsenovy heuristiky, jelikoţ se jedná spíše o orientační normy, neţ specificky pouţitelné směrnice. 206 Mezi deset všeobecných zásad pro konstrukci uţivatelského rozhraní webové stránky, podle Jakoba Nielsena, patří: 1. Viditelnost stavu systému systém by měl uţivatele informovat o tom, co se s ním právě odehrává. 2. Spojení mezi systémem a reálným světem systém by měl mluvit jazykem uţivatelů, pouţívat slova, fráze a koncepty, které uţivatelé znají. 3. Uživatelská kontrola a svoboda uţivatelé často dělají v systému chyby, a proto je nutné mít jasně označený nouzový východ pro opuštění neţádoucího stavu. 203 Heuristická analýza. Human computer interaction.webnode.cz [online] [cit ]. Dostupné z WWW: < 204 SVOBODA, Vojtěch. Nielsen's Heuristic Evaluation. Vojta Svoboda blog [online] [cit ]. Dostupné z WWW: < 205 Tamtéţ 206 NIELSEN, Jakob. Ten Usability Heuristics. useit.com [online] [cit ]. Dostupné z WWW: < 87

88 4. Konzistence a standardizace uţivatelé by neměli přemýšlet nad tím, zda různé termíny znamenají to samé, proto se doporučuje dodrţovat domluvené konvence. 5. Prevence chyb systém by měl předcházet chybám bezpečným designem, který bude zabraňovat potíţím. 6. Rozpoznání spíše než vzpomínání minimalizace zatíţení paměti uţivatele tím, aby si vzpomněl, jak provádět určité akce v systému. Návod k pouţití systému by měl být viditelný a snadno dohádatelný. 7. Flexibilita a efektivnost použití zrychlení práce systému pro pokročilé uţivatele, a to tak, aby systém uspokojil zkušené i nezkušené uţivatele. 8. Estetický a minimalistický design systém by neměl obsahovat informace, které jsou nedůleţité a nepotřebné. 9. Pomoci uživatelům rozpoznat, pochopit a vzpamatovat se z chyb chybová hlášení by měla být vyjádřena v jednoduchém jazyce a měl by být přesně uveden problém s návrhem řešení. 10. Nápověda a dokumentace veškeré informace se musí dát snadno vyhledat, nápověda by měla obsahovat postup v krocích a neměla by být příliš dlouhá Specifikace výzkumných nástrojů Výzkumné kategorie byly stanoveny na základě oblastí, kterými se zabývá heuristického testování pouţitelnosti. Mezi oblasti heuristického testování všeobecně patří zkoumání toho, jak jsou rozmístěny základní prvky na internetové stránce, jak je stránka členěna a zda je text srozumitelný. Dále se zabývá tím, zda jsou na webové stránce odkazy a jak jsou od textu odlišeny. V neposlední řadě patří mezi předmět 207 NIELSEN, Jakob. Ten Usability Heuristics. useit.com [online] [cit ]. Dostupné z WWW: < 88

89 zkoumání také navigace na stránce, URL adresa a prvky uţivatelského rozhraní. 208 Výzkum se zaměřoval především na ty prvky, které bylo moţné zjistit přímo z webové stránky antikvariátu. Pokud některý prvek ze zkoumaných kategorií neměl internetový antikvariát uveden na své stránce, tak byl tento prvek hodnocen jako chybějící Oblasti heuristického testování použitelnosti použité ve výzkumu Layout rozmístění základních prvků na stránce Název webové stránky (titulek) název konkrétní stránky. Název WWW stránky (značka <title> v sekci <head>) je jedním z nedůleţitějších prvků pro správnou orientaci na webových stránkách. Název WWW stránky charakterizuje její obsah ještě před tím, neţ se uţivateli odprezentuje. 209 Logo a logotyp grafický prvek, který identifikuje společnost nebo výrobek prostřednictvím pouţití ochranné známky, vlajky, symbolu nebo podpisu. Výraz logotyp se pouţívá ve spojitosti s firemními logy, kdy je symbol doplněn o text (název). Nadpis stránky hlavní prvek k určení správné struktury dokumentu. Text v nadpisu by měl stručně vystihovat následující text. Nadpis první úrovně označuje element h1, ten by se měl na stránce vyskytovat pouze jedenkrát. 210 Zažité konvence webové stránky Navigační menu se nachází v místě, kde ho uţivatelé očekávají. Důleţité a méně důleţité prvky jsou na stránce jasně rozlišeny. Webová stránka je přehledná a pouţívá vizuální hierarchii. 208 Hodnocení webových stránek a testování pouţitelnosti. Ecom.ef.jcu.cz [online] [cit ]. Dostupné z WWW: < testovani_pouzitelnosti.pdf> 209 Kaţdá webová stránka musí mít výstiţný název odpovídající jejímu obsahu. Pravidlapřístupnosti.cz [online]. Technické zpracování: H1.cz [cit ]. Dostupné z WWW: < 210 SEO sémantický kód. Interval.cz [online] [cit ]. Dostupné z WWW: < 89

90 Vizuálně odlišené části webové stránky Zvýraznění důleţitých informací na stránce, odlišení navigační části od textové, označení stránky procesu, na které se uţivatel právě nachází. Navigace konkrétní ovládací prvky, které uživateli umožňují pohyb mezi stránkami, uspořádanými ve struktuře 211 Základní navigace nachází se v menu, a to buď horizontálním nebo vertikálním v levém nebo v pravém sloupci. 212 Drobečková navigace seznam odkazů na nadřazené sekce, odkazy jsou odděleny buď šipkou, nebo lomítkem. 213 Odkaz na hlavní stranu odkaz, který uţivateli umoţňuje přejít z jakéhokoliv místa v hierarchii webu zpět na hlavní stranu Odkaz na nadřazenou úroveň odkaz, který uţivateli umoţňuje vrátit se v hierarchii na nadřazenou úroveň URL adresa - slouží k definování doménové adresy serveru Krátká URL adresa zboží URL adresa, která obsahuje přiměřené mnoţství relevantních klíčových slov a dokáţe vyhledávače i návštěvníky informovat o obsahu stránky ještě před jejím navštívením. Dlouhá URL adresa zboží je těţko zapamatovatelná, dlouhá a často obsahuje velké mnoţství zbytečných klíčových slov. Dynamická URL adresa zboží mohou být vytvořeny z ID článku, neobsahují relevantní klíčová slova a mají tendenci být dlouhé. 214 URL adresa názvu bez pomlčky či tečky je taková URL adresa, která se často skládá pouze z jednoho či dvou klíčových slov. Tyto slova jsou napsány dohromady, bez pomlčky či tečky. 211 Díl 13: Návrh struktury webu a navigace. h1.cz [online] [cit ]. Dostupné z WWW: < 212 KUBÍČEK, Michal. Velký průvodce SEO. 1. vydání. Brno: Computer press, s Drobečková navigace. Adaptic [online] [cit ]. Dostupné z WWW: < 214 LINHART, Aleš. Kdy byste měli změnit URL adresy webu. Manzec.cz [online] [cit ]. Dostupné z WWW: < 90

91 URL adresa názvu s pomlčkou či tečkou je taková URL adresa, která v doméně často pouţívá více klíčových slov. Tyto slova k sobě spojuje tečka či pomlčka. 215 Shodná URL adresa s názvem název webové stránky je shodný, nebo alespoň částečně shodný, s URL adresou webové stránky. Klíčová slova v adrese URL jestliţe URL adresa obsahuje klíčová slova výrobku, dané stránky či článku, tak je pro uţivatele snáze zapamatovatelná a vyhledávač ji indexuje raději neţ dynamickou URL adresu. 216 Zobrazení nabídky zboží Řádkové zobrazení zobrazení, které neumoţňuje grafické znázornění produktu, tzn., neobsahuje fotografický náhled zboţí a jeho obsah tvoří pouze název, popis a cena produktu. Tabulkové (grafické) zobrazení zobrazení, které umoţňuje grafické znázornění produktu. Vedle názvu, popisu a ceny produktu obsahuje i jeho fotografický náhled. Kromě obrazového zobrazení často umoţňuje uţivateli i řádkové zobrazení zboţí. Řazení a třídění zboží umoţňuje uţivateli třídit zboţí podle jeho názvu, ceny, data vloţení, a to buď sestupně či vzestupně. Odkazy Zpětné odkazy odkazy, které směřují na webovou stránku z jiné webové stránky. Tyto odkazy jsou důleţitým faktorem úspěšné vyhledatelnosti internetové stránky ve vyhledávačích. 217 Uživatelská přívětivost Vyhledávání na webové stránce umoţňuje prohledávat webovou stránku a přitom na ní zůstat. Formulář pro zadání nabídky/informace o výkupu formulář, do kterého můţe návštěvník webu napsat, které knihy nabízí k výkupu, případně se na 215 KUBÍČEK, Michal. Velký průvodce SEO. 1. vydání. Brno: Computer press, s Tamtéţ, s Tamtéţ, s

92 webu nachází alespoň informace o výkupu a kontaktní údaje na zaslání seznamu. Formulář pro zadání poptávky formulář, do kterého můţe návštěvník webu napsat, v případě nenalezení knihy na webu, o jakou knihu má zájem a kterou by si přál sehnat. Zasílání novinek informování uţivatelů, nejčastěji prostřednictvím ů, o přidaných novinkách na internetovou stránku. Formulář pro zadání dotazu/názoru formulář, do kterého můţe návštěvník webu napsat jakýkoliv dotaz týkající se antikvárního zboţí, procesu objednání zboţí, případně i sdělit svůj názor na sluţbu, či to, jak byl se sluţbou spokojen. Registrace a přihlášení vyplnění osobních údajů, které umoţňuje registraci do systému a následné opakované přihlášení. Uţivatel se tak stává registrovaným členem webové stránky a z tohoto členství mu často plynou určité výhody. Zobrazení stránky v cizím jazyce zobrazení obsahu stránky v různých světových jazycích, nejčastěji angličtině a němčině Další zkoumané oblasti použité ve výzkumu Způsoby komunikace Telefon/mobil Na webové stránce je uvedeno telefonní či mobilní číslo na majitele internetového antikvariátu. Na webové stránce je uveden kontaktní na majitele internetového antikvariátu. Sociální sítě Na webové stránce je odkaz, případně alespoň informace, ţe se internetový antikvariát nachází i na sociální síti. Jedná se především o sociální sítě Facebook, Twitter a Google+. Instant messaging Komunikační programy, které umoţňují komunikaci online. Internetový antikvariát má na své webové stránce uvedeno kontaktní číslo, případně přezdívku, pod kterým vystupuje v daném komunikačním programu a na základě kterého si ho můţe návštěvník webu vyhledat a spojit se s ním. 92

93 9.4. Sběr dat Metoda sběru dat se dělila na čtyři fáze. V první fázi byly stanoveny stěţejní kategorie, které byly ve výzkumu zkoumány, zároveň byl vytvořen seznam českých internetových antikvariátů, které byly do výzkumu zahrnuty. Jakmile bylo obojí stanoveno, mohlo se přejít do druhé fáze, kterou bylo sbírání dat a jejich zaznamenávání do tabulky v programu Excel. Ve třetí fázi výzkumu byly získané hodnoty vyhodnoceny a zpracovány podle oblastí zaměření do samostatných tabulek a grafů. Tento způsob zaznamenávání výsledků byl zvolen kvůli větší přehlednosti v získaných hodnotách. V závěrečné fázi sběru dat byly získané informace analyzovány, coţ poskytlo konečné výsledky výzkumu a umoţnilo vytvořit návrh řešení dané problematiky Popis vzorku a metoda výběru vzorku Základní výzkumný soubor byl sloţen z českých internetových antikvariátů, které se nacházely v seznamu databáze Můj antikvariát 218 a v seznamu firem na portálu Firmy.cz 219 (k ). Ze seznamu antikvariátů získaného z portálu Firmy.cz bylo nutné od sebe oddělit ty antikvariáty, které mají webové stránky od těch, které je nemají, poněvadţ portál shromaţďuje informace o všech obchodech, které projeví zájem být v jeho seznamu uvedeny. Antikvariáty, které neměly internetové stránky, nemohly být do výzkumu zahrnuty. Zároveň však bylo pro výběr vzorku nezbytné od sebe dále selektovat ty internetové stránky antikvariátů, které jejich majitelům slouţily výhradně k prezentaci kamenného podniku a měly tak pouze informativní funkci, a to od těch, na kterých si zákazníci mohli prezentované zboţí objednat. Do výzkumu nebyly také zahrnuty webové stránky těch podniků, jejichţ provozovatelé se zabývali antikvářskou činností pouze okrajově a nebyla tedy předmětem jejich hlavního zájmu

94 Po této selekci došlo k odstranění duplicitních údajů, které byly způsobeny tím, ţe se některé internetové antikvariáty nacházely v seznamech obou portálů. Smyslem vytvoření seznamu bylo získat co největší výzkumný vzorek, který by nejlépe vypovídal o současné české situaci mezi internetovými antikvariáty Zkoumané objekty Objektů, které byly shledány pro výzkum jako vyhovující a mohly tak být zkoumány, ve výsledném počtu činilo 130 českých internetových antikvariátů. Přehled všech zkoumaných objektů je přiloţen v příloze (viz příloha č. 2). Druh antikvariátu Kamenný ant. s int. obchodem 79 Internetový antikvariát 44 Kamenný/int. antikvariát s aukcí 7 Celkem 130 Tabulka 1: Druh antikvariátu Graf 1: Druh antikvariátu 94

95 Z celkového vzorku 130 zkoumaných objektů, který činil 100%, byl ve výzkumu nejvíce zastoupen kamenný antikvariát s internetovým obchodem, který ve výsledném počtu čítal 79 internetových obchodů, tedy 61% ze 100%. Antikvariáty, které nemají kamennou pobočku, a své zboţí prodávají pouze v prostředí internetu, bylo ve výzkumu zastoupeno 34%, coţ z celkového počtu zkoumaných objektů činilo 44 internetových antikvariátů. Pouze 5% kamenných antikvariátů s internetovým prodejem nebo internetových antikvariátů (celkem 7 internetových obchodů) pořádá aukce zboţí, a to buď přímo ve svém internetovém obchodě, či je pořádá na aukčním serveru. Na tento server antikvariáty nejčastěji odkazují přímo ze své internetové stránky. Kromě prodeje zboţí přes aukce prodávají často tyto obchody zboţí i klasickou cestou, coţ znamená, ţe zboţí má pevně stanovenou cenu bez moţnosti příhozu a tedy i jejího navýšení Analýza výzkumu a jeho výsledky Oblasti heuristického testování použitelnosti Layout Layout počet procenta Název webu - titulek % Logo/logotyp 43 33% Nadpis stránky % Zaţité konvence % Vizuálně odlišené části % Tabulka 2: Layout V oblasti Layoutu, tedy rozmístění základních prvků na stránce, bylo v rámci výzkumu zjištěno, ţe 100% zkoumaných objektů má na své internetové stránce název webu neboli titulek. Při tvorbě svých internetových e-shopů mu tedy antikváři přisuzovali největší důleţitost. Výzkum dále zjistil, ţe vyuţití prvku pro nadpis stránky mělo na své webu pouze o dvě procenta méně zkoumaných antikvářských e-shopů. 95

96 Graf 2: Layout Co se týče vizuálně odlišených částí na webové stránce, tak ty na svém e-shopu jasně diferencovalo od běţného textu 94% zkoumaných objektů. Z výzkumného vzorku na svém webu dodrţovalo zaţité konvence 87% internetových antikvariátů. Pouze 33% ze 130 zkoumaných objektů mělo na své internetové stránce logo nebo logotyp, se kterým by se internetový antikvariát identifikoval. Jedná se tedy v oblasti layoutu o prvek, který internetové antikvariáty vyuţívají nejméně. Navigace Navigace počet procenta Základní navigace % Drobečková navigace 54 42% Odkaz na hlavní stranu % Odkaz na nadřazenou úroveň 49 38% Tabulka 3: Navigace 96

97 Graf 3: Navigace Ze 130 zkoumaných internetových antikvariátů mělo na svém e-shopu 98% alespoň základní navigaci, která by návštěvníkům webu umoţňovala pohyb ve struktuře internetového obchodu. Oproti tomu drobečková navigace byla vyuţita jenom u 42% internetových antikvariátů z celkového počtu. Odkaz na hlavní stranu mělo na svých stránkách aţ 88% internetových antikvariátů, naopak pouze 38% z celého výzkumného vzorku umoţňovalo uţivateli vrátit se v hierarchii navigace zpět na nadřazenou úroveň. URL adresa URL adresa počet procenta Krátká URL adresa zboţí 55 42% Dlouhá URL adresa zboţí 31 24% Dynamická URL adresa zboţí 44 34% URL adresa názvu ant. bez pomlčky/tečky 65 50% URL adresa názvu ant. s pomlčkou/tečkou 65 50% Shodná URL adresa s názvem ant % Klíčová slova v adrese URL 86 66% Tabulka 4: URL adresa 97

98 Graf 4: URL adresa Během testování URL adres antikvárního zboţí bylo zjištěno, ţe krátké URL adresy zboţí má nejvíce online antikvariátů, a to 42% z celého výzkumného vzorku. Jako druhý nejčastější typ byl na internetových stránkách antikvariátů zaznamenán dynamický typ, který mělo 34% zkoumaných objektů. Nejméně častá byla dlouhá URL adresa, kterou mělo pouze 24% ze 130 internetových antikvariátů. Klíčová slova v URL adrese mělo 66% zkoumaných objektů, coţ odpovídá součtu krátkých a dlouhých URL adres zboţí. Výzkum se zaměřil také na to, zda internetové antikvariáty pouţívají častěji URL adresu názvu antikvariátu s členícími znaménky či bez nich. Ze zjištěných hodnot však nelze přesně určit, která varianta je pouţívaná častěji, neboť podle výzkumného vzorku jsou obě vyuţívané stejně často. Shodnou, nebo alespoň částečně shodnou, URL adresu s názvem antikvariátu mělo celkem 82% e-antikvariátů, coţ je většina ze zkoumaných objektů. Zbylých 18% objektů buď shodnou URL adresu s názvem nemělo, nebo měly stejné pouze jedno klíčové slovo, které však jasně neurčovalo název antikvariátu. 98

99 Zobrazení nabídky Zobrazení nabídky počet procenta Řádkové zobrazení 14 11% Tabulkové zobrazení % Řazení/třídění zboţí 70 54% Tabulka 5: Zobrazení nabídky Graf 5: Zobrazení nabídky Většina internetových obchodů pro prezentaci své nabídky produktů pouţívá buď řádkové zobrazení či tabulkové zobrazení zboţí. Během zkoumání zobrazení nabídky u e-shopů antikvariátů bylo zjištěno, ţe 89% ze zkoumaných objektů pouţívá tabulkové zobrazení, které bylo moţné v případě potřeby u některých e-shopů přepnout i na řádkové zobrazení. Pouze řádkové zobrazení mělo jen 11% výzkumného vzorku, a to bez moţnosti přepnutí na tabulkové zobrazení zboţí. Z výzkumného vzorku mělo 54% na svém e-shopu buď alespoň funkci třídění nebo řazení zboţí. Pokud jiţ internetový antikvariát měl jednu z těchto funkcí, tak bylo pravidlem, ţe měl často i druhou. Ze 130 zkoumaných objektů 46% online antikvariátů ţádnou funkci selekce zboţí na své stránce nemělo. 99

100 Odkazy Odkazy počet procenta Zpětné odkazy 51 39% Tabulka 6: Odkazy Výzkum se také zaměřil na otázku týkající se odkazů na webové stránce, a to konkrétně na zpětné odkazy. Pouze 39% zkoumaných objektů mělo na své uvedené internetové stránce odkazy, které směřovaly na jiné spřátelené weby. Uživatelská přívětivost Uživatelská přívětivost počet procenta Vyhledávání % Formulář pro zadání nabídky, inf. o výkupu 40 31% Formulář pro zadání poptávky 19 15% Zasílání novinek 10 8% Formulář pro zadání dotazu/napsání názoru 51 39% Registrace/přihlášení 56 43% Zobrazení stránky v cizím jazyce 27 21% Tabulka 7: Uživatelská přívětivost V oblasti přívětivosti internetových stránek antikvariátů bylo prostřednictvím výzkumu zjištěno, ţe majitelé e-antikvariátů kladou největší důleţitost na umístění formuláře vyhledávání zboţí na své e-shopy. Tento formulář mělo na svém webu aţ 95% zkoumaných objektů. Oproti tomu další formuláře uţ mělo na své stránky přidáno o poznání méně online antikvariátů. Formulář pro zadání nabídky zboţí, případně alespoň jasně napsané informace k výkupu s přiloţenou ovou adresou majitele antikvariátu, mělo 31% zkoumaných objektů. Jestliţe návštěvník e-antikvariátu na webu nenalezne zboţí, které shání, můţe majitele antikvariátu poţádat, nejčastěji prostřednictvím formuláře pro zadání poptávky, o informaci, jakmile se u něj jím poptávané zboţí objeví. Formulář pro zadání poptávky na svém webu mělo pouze 15% ze všech 100

101 zkoumaných objektů. Podobným typem formuláře, jako jsou dva předchozí, je i formulář pro zadání dotazu, případně napsání názoru, který na svém e-shopu mělo 39% z výzkumného vzorku. Dalším prvkem uţivatelské přívětivosti je i moţnost registrace a přihlášení do e-shopu online antikvariátu. Tuto funkci na své internetové stránce mělo 43% ze všech zkoumaných antikvariátů. Funkci upozorňování uţivatelů na nové přírůstky v nabídce online antikvariátu prostřednictvím pravidelného zasílání ů není mezi antikváři připisována velká důleţitost, neboť ji mělo na své stránce pouze 8% ze všech zkoumaných objektů. Podobně je tomu i u moţnosti zobrazení obsahu webu v cizích jazycích, kterou na své stránce mělo pouze 21% všech testovaných internetových antikvariátů. Graf 6: Uživatelská přívětivost 101

102 Další zkoumané oblasti použité ve výzkumu Způsoby komunikace Způsoby komunikace počet procenta Telefon/mobil % % Sociální sítě 31 24% Instant messaging 7 5% Tabulka 8: Způsoby komunikace Graf 7: Způsoby komunikace V dnešní době je rychlá komunikace se zákazníkem nutná, a proto se výzkum zaměřil i na to, které prostředky pro komunikaci majitelé internetových antikvariátů pouţívají nejvíce. Nejvíce online antikvariátů, tedy 99% z celého výzkumného vzorku, mělo na svém e-shopu uvedeno telefonní případně i mobilní číslo. Druhým nejčastějším prostředkem pro komunikaci se zákazníky je pro antikváře , který na svých internetových stránkách mělo jasně uvedeno o pouhá 2% méně e-antikvariátů, neţ tomu bylo v případě s telefonními čísly. Výzkum dále zjistil, ţe odkaz na sociální sítě mělo na svých stránkách uvedeno pouze 24% e-antikvariátů. Nejméně populární pro komunikaci je mezi antikváři vyuţívání instant messagingu. Ten vyuţívá pouze 5% zkoumaných objektů. 102

103 9.8. Vyhodnocení výzkumu a návrh řešení Na základě výsledků, které byly získány heuristickým testováním pouţitelnosti internetových antikvariátů, je v této části shrnuto, jaké funkce a prvky jsou na stránkách online antikvariátů nejčastěji obsaţeny a které naopak méně. Součástí této kapitoly je i popis ideálního internetového antikvariátu, který vychází z výzkumem získaných hodnot Současný stav českých internetových antikvariátů dle výsledků výzkumu Z výsledků získaných testováním zkoumaného vzorku internetových antikvariátů lze vyčíst, ţe většina českých online antikvariátů má základní prvky a funkce svých e-shopů na dobré úrovni. Výzkum dále zjistil, ţe majitelé zkoumaných internetových antikvariátů si uvědomují důleţitost layoutu, tedy správného rozmístění základních prvků na stránce, neboť zkoumané prvky z této oblasti mělo aţ 80% z nich na své stránce obsaţeno. Výjimku tvořil pouze prvek loga či logotypu podniku, který mělo pouze 33% zkoumaných objektů na svém webu. Toto nízké číslo je dáno především tím, ţe majitelé antikvariátů mu zatím nepřikládají velký význam. Přizpůsobenost stránek antikvariátů pro pohyb mezi stránkami byla uspokojivá, protoţe aţ 98% z výzkumného vzorku mělo na svém e-shopu alespoň základní navigaci pro primární orientaci mezi strukturou webu. Obdobně tomu bylo i v případě umístění viditelného odkazu, který by uţivatelům umoţňoval přejít odkudkoliv ze struktury webu zpět na hlavní stranu. U online antikvariátů, které byly zahrnuty do výzkumu, mělo 42% krátkou URL adresu, která je pro indexaci vyhledávači vhodnější, oproti tomu však zbytek českých e-antikvariátů měl buď dlouhé, nebo dynamické URL adresy. Dlouhé či dynamické URL adresy jsou pro roboty hůře zpracovatelné, coţ znamená nevýhodné umístění internetových antikvariátů v pozicích vyhledávačů. Překvapující výsledek byl zjištěn v otázce shodných, nebo alespoň částečně shodných, URL adres s názvem internetových antikvariátů. Pro 103

104 dobrou prezentaci a zapamatovatelnost webu se všeobecně doporučuje, aby byl název stránky shodný s URL adresou, to se však aţ u osmnácti procent obchodů neakceptovalo. Název byl u mnohých antikvariátů v URL adrese zaměňován s místem prodeje, případně byl ze dvou slov zkracován do jednoho a nebylo tak moţné podle adresy URL poznat, o jaký obchod se jedná. České online antikvariáty dávají jasně přednost tabulkovému zobrazení s náhledy produktů zboţí před řádkovým, které neumoţňuje zobrazení prodávaného zboţí. Tento fakt je velmi pozitivní, neboť značí, ţe se antikváři snaţí vyjít vstříc svým zákazníkům a usnadnit jim tak co nejvíce proces výběru. Výhodu umístění zpětných odkazů na svou internetovou stránku si uvědomuje pouze 39% zkoumaných antikvariátů, neboť u zbylých 61% e-shopů zpětné odkazy na jiné weby nalezeny nebyly. V otázce uţivatelské přívětivosti byly u zkoumaných e-antikvariátů zjištěny značné rezervy. Pouze jednu ze stanovených oblastí testování mělo více jak 50% zkoumaných objektů, a tou byla funkce vyhledávání zboţí. Této funkci byla dána mezi antikváři největší míra důleţitosti, neboť ji na svém webu mělo 95% zkoumaných objektů. Pouţití dalších kategorií uţ záviselo převáţně na uvědomělosti antikvářů a tomu, čemu oni samotní přisuzovali význam. Nejmenší význam je však podle získaných dat přisuzován zasílání nového zboţí, které bylo přidány do internetového obchodu, neboť tuto sluţbu nabízelo pouze 8% z výzkumného vzorku. Poslední oblastí, kterou se výzkum zabýval, byla záleţitost kontaktu a komunikace antikváře s návštěvníky a případnými zákazníky webu. Nejčastěji se mohou uţivatelé s antikvářem spojit prostřednictvím telefonu či mobilu, který mělo u svého místa působení uvedeno 99% zkoumaných objektů. Těsně za touto hodnotou byl , který na svých stránkách uvádělo 97% online antikvariátů. Na základě výsledků výzkumu lze říct, ţe novější komunikační technologie si u antikvářů zatím příliš popularitu nezískaly, i kdyţ vyuţívání sociálních sítí začínají antikváři pomalu pro svou propagaci, prodej a komunikaci se zákazníky vyuţívat. 104

105 Ideální model internetového antikvariátu základní prvky na stránce má správně rozmístěné, tedy jasně uvedený název stránky, oddělené odstavce od textu a vizuálně odlišené části webu, má na úvodní straně logo či logotyp. Tento grafický prvek jej charakterizuje a odlišuje od ostatních internetových antikvariátů, respektuje zaţité konvence internetových stránek, základní navigační menu se nachází v místě, kde ho uţivatel předpokládá, navigace stránky je umístěna buď vertikálně v levé či pravé části obrazovky, případně v horizontálním pruhu u hlavičky webu, má kromě základní navigace na stránce i drobečkovou navigaci, která umoţňuje uţivateli vrátit se v hierarchii na nadřazenou úroveň, v základním navigačním menu má uvedený odkaz na úvodní stranu, URL adresa je shodná s názvem internetového antikvariátu, má zaregistrované obě varianty domén, tedy doménu bez pomlčky/tečky a s pomlčkou/tečkou, jeho URL adresa je krátká a obsahuje relevantní klíčová slova výrobku, stránky a článku, prezentuje nabídku zboţí v tabulkovém zobrazení s moţností nastavení na řádkové, umoţňuje zobrazenou nabídku zboţí řadit a třídit podle stanovených kritérií, funkce vyhledávání ve zboţí je na e-shopu umístěna na viditelném místě, nejlépe hned na hlavní straně, má na své stránce umístěné zpětné odkazy, které směřují na jiné internetové weby, všechny důleţité informace jsou výrazně odlišeny od ostatního textu a uţivatel se k nim nemusí sloţitě a dlouho prokousávat webem, aby je našel, 105

106 obsahuje na své stránce alespoň takový formulář, do kterého mohou uţivatelé zadat dotaz, případně napsat svůj názor na internetový antikvariát, má na svém webu jasně uvedené informace o výkupu zboţí a výkupní době, společně s em na majitele antikvariátu, eventuálně i s jeho telefonním číslem, informace o výkupu jsou viditelně umístěny buď přímo na úvodní straně, popřípadě je jim věnován samostatný článek v základní navigaci, kontaktní údaje jsou viditelně umístěny na úvodní straně, případně je jim věnován samostatný článek kde nás najdete nebo kontakt v základní navigaci, pro komunikaci se zákazníky vyuţívá kromě telefonu a u, alespoň jednu sociální síť a jeden komunikační program, umoţňuje registraci a přihlášení pro uţivatele do systému internetového antikvariátu, kterým z tohoto členství plynou výhody, základní informace o způsobu platby a doručení objednaného zboţí má přeloţeny alespoň do jednoho světového jazyka, online antikvariát pro svou propagaci pouţívá vkusnou a neútočnou internetovou reklamu, stejně jako v reálném světě, tak i ve virtuálním je základem slušné chování majitele antikvariátu a poskytování kvalitních obchodních sluţeb. 106

107 10. Závěr Cílem této práce bylo podrobně zmapovat téma českých internetových antikvariátů, problematiku různorodosti jejich internetových stránek a zodpovědět otázku, jaký to má vliv na zákazníky a trţby. Dále popsat způsoby propagace internetových antikvariátů, jejich komunikaci se zákazníky a sluţby, které jsou k tomu uţívány. Práce se kromě otázky internetových antikvariátů zaměřila i na definování pojmu Antikvariát 2.0, dále na specializované vyhledávací webové sluţby, které mohou pouţívat nejen antikváři, ale i zákazníci. V teoretické části práce byly na základě dostupné literatury a zdrojů podrobně rozebrány rozdíly mezi jednotlivými druhy internetových antikvariátů a klady a zápory obchodování antikvariátů přes internet. Dále se práce zaměřila na prezentaci a prodej antikvárního zboţí v online prostředí, jak účelně vyuţívat reklamu na internetu a které způsoby propagace antikváři pouţívají, a to i s názornými příklady. V kapitole o specializovaných vyhledávacích sluţbách bylo podrobně popsáno fungování metadatabáze Můj antikvariát, zároveň se kapitola zaměřila i na to, jak s touto sluţbou mohou pracovat antikváři i zákazníci. V závěru teoretické části se práce věnovala i situaci internetových antikvariátů v zahraničí, a to konkrétně Německu a Slovensku, a snaţila se zjistit rozdíly mezi českými online antikvariáty a antikvariáty v těchto zemích. V praktické části byl heuristickým testováním pouţitelnosti prováděn výzkum mezi českými internetovými antikvariáty za účelem získání podrobných dat o jejich internetových stránkách. V úvodu tohoto úseku byl nejprve vytvořen stručný teoretický vhled a seznámení s oblastmi, které měly být ve výzkumu zkoumány. Poté byl ze dvou zdrojů vytvořen seznam zkoumaných internetových antikvariátů a důkladné popsání výzkumného vzorku. Na základě předem stanovených oblastí zkoumání byly tyto internetové antikvariáty postupně procházeny a získaná data byla analyzována za účelem jejich vyhodnocení. Bylo zjištěno, ţe většina českých online antikvariátů má základní prvky a funkce svých e-shopů na dobré úrovni, ale naopak se často vyskytovaly rezervy v oblasti uţivatelské přívětivosti 107

108 a komunikaci s uţivateli. Na základě získaných dat byl popsán ideální model internetového antikvariátu, a to se všemi formulář, funkcemi, informacemi a prvky, které by na jeho e-shopu neměly chybět. Tato práce by měla být inspirací pro ty antikváře, kteří mají zájem o vylepšení svých internetových stránek, případně také pro ty, kteří o jejich zaloţení uvaţují, ale nemají přesnou představu o tom, jaké moţnosti mají a co internetový obchod s antikvárním zboţím obnáší. Lidí nakupujících přes internet výrazně přibývá a naopak těch, kteří jsou ochotní pravidelně navštěvovat kamenné obchody, ubývá. Pokud si chtějí antikváři udrţet své zákazníky, získávat nové a prosperovat, tak je zaloţení internetového obchodu nutností, které se s největší pravděpodobností v budoucnu nevyhnou. Aby internetový antikvariát mohl úspěšně fungovat a rozšiřovat si neustále okruh svých zákazníků, je pro antikváře nezbytné neustále sledovat nové trendy v oblasti internetového podnikání a přizpůsobovat svůj e-shop poţadavkům zákazníků. 108

109 11. Zdroje About BookFinder.com. BookFinder.com [online] [cit ]. Dostupné z WWW: < AMBROŢ, Jan. Web 2.0: bublina, nebo nový směr webu? Lupa.cz [online] [cit ]. Dostupné z WWW: < CÍSAŘ, Jaroslav. Aukce knih po internetu. Grand Biblio, únor 2009, roč. 3, č. 3, str , 50 s. ISSN Company Information. AbeBooks.co.uk [online] [cit ]. Dostupné z WWW: < CVRČEK, Martin. Web 2.0. Onlio [online]. [cit ]. Dostupné z WWW: < CVRČEK, Martin. Web 3.0. Onlio [online]. [cit ]. Dostupné z WWW: < ČAMEK, Jakub., KULHÁNKOVÁ, Hana. Fenomén Facebook. 1. vydání. Kladno: Jakub Čamek, s. ISBN Často kladené otázky FAQ..Antikvariát 5D [online] [cit ]. Dostupné z WWW: < Drobečková navigace. Adaptic [online] [cit ]. Dostupné z WWW: < 109

110 Díl 13: Návrh struktury webu a navigace. h1.cz [online] [cit ]. Dostupné z WWW: < FREY, Petr. Marketingová komunikace: Nové trendy a jejich využití. 1. vydání. Praha: Management Press, s. ISBN FREY, Petr. Marketingová komunikace: to nejlepší z nových trendů. 2. vydání. Praha: Management Press, s. ISBN HARRIS, Godfrey. Osobní doporučení, aneb, Zákazníci mluví za nás na Internetu. 1. vydání. Brno: J. Alman, s. ISBN DOČEKAL, Daniel. Google+ na vlastní kůţi: Nová sociální síť je lepší Facebook. Lupa.cz [online] [cit ]. Dostupné z WWW: < Heuristická analýza. Human computer interaction.webnode.cz [online] [cit ]. Dostupné z WWW: < HLAVENKA, Jiří. Internetový marketing. 1. vydání. Praha: Computer Press s. ISBN Hodnocení webových stránek a testování pouţitelnosti. Ecom.ef.jcu.cz [online] [cit ]. Dostupné z WWW: < HOSTOMSKÁ, Martina. Antikvariát: od kamenného obchodu k e-shopu. Knižní novinky, 14. květen 2012, roč. 11, č. 9-10, str. 10, 62 s. ISSN

111 Internetové obchody musejí zákazníkům vracet i poštovné. idnes.cz [online] [cit ]. Dostupné z WWW: < Jak se zapojit informace pro antikváře. Můj antikvariát [online] [cit ]. Dostupné z WWW: < Jaký máte názor na zařazení Aukra do vyhledávání?; Komentáře. Můj antikvariát [online] [cit ]. Dostupné z WWW: < JANOŠOVÁ, Marta. Antikvariáty, jejich historie, vývoj, činnosti a využití v moderní době. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, Kabinet informačních studií a knihovnictví, s. Vedoucí diplomové práce Ing. Zdeněk Kadlec, Dr. JANOUCH, Viktor. Internetový marketing: Prosaďte se na webu a sociálních sítích. 1. vydání. Brno: Computer Press, s. ISBN KAŠPAR, Lukáš. Byznys s příchutí nostalgie. Magazín Víkend Pravidelná příloha deníku MF Dnes, březen 2010, 27. března 2010, str , 48 s. ISSN KAŠPAR, Lukáš. Poslední dobré časy přišly s revolucí. Magazín Víkend Pravidelná příloha deníku MF Dnes, březen 2010, 27. března 2010, str , 48 s. ISSN Kaţdá webová stránka musí mít výstiţný název odpovídající jejímu obsahu. Pravidla-přístupnosti.cz [online]. Technické zpracování: H1.cz [cit ]. Dostupné z WWW: < 111

112 Knihy, knihy, knihy : Antikváři, oběti svých lásek. Česká televize [online] [cit ]. Dostupné z WWW: < knihy-knihy-knihy/ /> KRAJČÍK, Vladimír., WOLF, Petr. Podnik v etapě informační společnosti. 1. vydání. Ostrava: Vysoká škola podnikání, a.s., s. ISBN KRATOCHVÍL, Jiří. Internetový antikvariát - sluţba nejenom pro knihovníky. Ikaros [online]. 2009, roč. 13, č [cit ]. ISSN Dostupné z WWW: < KRUG, Steve. Web design: Nenuťte uživatele přemýšlet!. 1. vydání. Brno: Computer Press, s. ISBN: KUBÍČEK, Michal. Velký průvodce SEO. 1. vydání. Brno: Computer press, s. ISBN LINHART, Luděk. Antikvariát 5D (Dopis adresovaný antikvářům zapůjčený ze soukromé sbírky antikváře J. Janoše) LINHART, Aleš. Kdy byste měli změnit URL adresy webu. Manzec.cz [online] [cit ]. Dostupné z WWW: < LIŠKA, Martin. Lidé uţ nechtějí knihy ani za pět korun. Blíţí se konec antikvariátů?. Vitalia [online] [ ]. Dostupné z WWW: < 112

113 MADĚRA, Tomáš. Jak jsem se stal antikvářem. Grand Biblio, únor 2009, roč. 3, č. 3, str. 8 9, 50 s. ISSN MACEK, Petr. Definice a charakteristika sociálních médií. WSI Internet strategies [online]. [cit ]. Dostupné z WWW: < MICHNOVÁ, Aneţka. Antikvariáty nejsou jen skladiště starých knih. MuniMedia.cz [online] [cit ]. Dostupné z WWW: < 1258/> MIKEŠ, Jiří., VYSEKALOVÁ, Jitka. Reklama: Jak dělat reklamu. Praha: Grada Publishing, s. ISBN Nakupování na Ebay. EbayAukce.cz [online] [cit ]. Dostupné z WWW: < NĚMEC, Robert. Pravidla pro soutěţe na Facebooku předběţná poznámka. RobertNemec.com [online] [cit ]. Dostupné z WWW: < NIELSEN, Jakob. Ten Usability Heuristics. useit.com [online] [cit ]. ISSN Dostupné z WWW: < O Aukru. Aukro [online] [cit ]. Dostupné z WWW: < O projektu. Můj antikvariát [online] [cit ]. Dostupné z WWW: < 113

114 PAVLÍČEK, Antonín. Nová média a sociální sítě. 1. vydání. Praha: VŠE, Nakladatelství Oeconomica, s. ISBN PETRO, Jozef. Výkladový slovník internetu. 1. vydání. Brno: CP Books, s. ISBN X PLOTĚNÝ, Luboš. Budování úspěšného firemního webu: strategie, tvorba, propagace. 1. vydání. Praha: BEN, s. ISBN X POLÁKOVÁ, Michaela. Zaprášené police s knihami jsou minulostí, antikvariáty sází na internet. Česká televize [online] [cit ]. Dostupné z WWW: < Popis importu dat do Antikvariát 5D. Antikvariát 5D [online] [cit ]. Dostupné z WWW: < SCHIK, Jan. České antikvariáty po revoluci a vliv internetu na antikvární trh. Knihovna plus [online]. 2010, č. 1 [cit ]. ISSN Dostupné z WWW: < SEO sémantický kód. Interval.cz [online] [cit ]. Dostupné z WWW: < SOVOVÁ, Eva. Češi zválcovali klasický internetový prodej, říká odborník na e-shopy. idnes.cz [online] [cit ]. Dostupné z WWW: < SVOBODA, Vojtěch. Nielsen's Heuristic Evaluation. Vojta Svoboda blog [online] [cit ]. Dostupné z WWW: < 114

115 ŠANDA, Michal. Jsme populární aţ v Japonsku. In magazín příloha Hospodářských novin, listopad 2010, č. 46, 16. listopad 2010, str. 15, 54 s. ŠANDA, Michal. Není špatné, kdyţ někdo nechce číst. In magazín příloha Hospodářských novin, listopad 2010, č. 46, 16. listopad 2010, str , 54 s. ŠKYŘÍK, Petr. Nástroje a možnosti internetu. 1. vydání. Brno: Tribun EU, s.r.o., ISBN ŠTĚPÁNKOVÁ, Lenka. Hledá se poklad. Zn: Stopy vedou do antikvariátu. MuniMedia.cz [online] [cit ]. Dostupné z WWW: < Zadání poptávky. Můj antikvariát [online] [cit ]. Dostupné z WWW: < Zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění některých dalších zákonů: Článek I Obecná ustanovení. businesscenter.cz [online] [cit ]. Dostupné z WWW: < 115

116 12. Seznam obrázků Obrázek 1: Výběr jazyků Obrázek 2: Jak knihy objednávat? Obrázek 3: Objednávací kódy Obrázek 4: Nahrané seznamy zboţí Obrázek 5: Platforma systému ESHOP-RYCHLE.cz Obrázek 6: Platforma systému ESHOP-RYCHLE.cz Obrázek 7: Platforma systému ESHOP-RYCHLE.cz Obrázek 8: Odkazy antikvariátu Motýl Obrázek 9: Odkazy antikvariátu Karlín Obrázek 10: Antikvariát Štáfl a spol. nabízí vzácnější knihy Obrázek 11: Antikvariát Jirásek a spol. nabízí levnější knihy Obrázek 12: Nově vykupujeme také komiksy Obrázek 13: Nepřehlédněte naše kulturní čtvrtky Obrázek 14: Poslat příteli Obrázek 15: Poslat stránku em Obrázek 16: Event marketing Svět knihy Obrázek 17: Naposledy hledané výrazy Obrázek 18: Nejčastěji hledané výrazy Obrázek 19: Vyhledávání Obrázek 20: Zúčastněné antikvariáty Obrázek 21: Výsledky hledání Obrázek 22: Úvodní strana Antikvariátu 5D Obrázek 23: Hledáte? Obrázek 24: Vyhledávací formulář Obrázek 25: Vyhledávací formulář Obrázek 26: Vyhledávací formulář Obrázek 27: Nabídka dalších způsobů vyhledávání Obrázek 28: Základní vyhledávací formulář

117 13. Seznam tabulek Tabulka 1: Druh antikvariátu Tabulka 2: Layout Tabulka 3: Navigace Tabulka 4: URL adresa Tabulka 5: Zobrazení nabídky Tabulka 6: Odkazy Tabulka 7: Uţivatelská přívětivost Tabulka 8: Způsoby komunikace Seznam grafů Graf 1: Druh antikvariátu Graf 2: Layout Graf 3: Navigace Graf 4: URL adresa Graf 5: Zobrazení nabídky Graf 6: Uţivatelská přívětivost Graf 7: Způsoby komunikace

118 15. Přílohy 1) Naskenovaný dopis informující o sluţbě Antikvariát 5D adresovaný antikvářům 2) Seznam zkoumaných objektů 118

119 1) Naskenovaný dopis informující o službě Antikvariát 5D adresovaný antikvářům 119

120 120