Právnická fakulta Masarykovy univerzity

Transkript

1 Právnická fakulta Masarykovy univerzity Obor Veřejná správa Katedra správní vědy a správního práva Diplomová práce Doručování na adresu ohlašovny v podmínkách živnostenských úřadů Marek Rybnikář 2016

2 Čestné prohlášení: Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Doručování na adresu ohlašovny v podmínkách živnostenských úřadů zpracoval sám. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem použil k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu použitých pramenů a literatury. Vlastnoruční podpis autora: 2

3 Dovoluji si tímto poděkovat vedoucímu mé diplomové práce JUDr. Lukáši Potěšilovi, Ph.D. za jeho odborné vedení, cenné připomínky a rady poskytované při přípravě a zpracování této diplomové práce. 3

4 ABSTRAKT Diplomová práce je zaměřena na doručování na adresu ohlašovny v praxi živnostenských úřadů. V úvodu krátce vymezuje živnostenskou agendu se zaměřením na doručování písemností. Dále se věnuje obecnému doručování písemností podle správního řádu a metodice doručování písemností. Zabývá se trvalým pobytem a podrobněji jej vymezuje. Jádro práce tvoří rozbor problematiky fikce doručení a doručování písemností na adresu ohlašovny. Jsou zde vymezeny aspekty, které doručování písemností na adresu ohlašovny ovlivňují. Obsah uzavírají výsledky průzkumu doručování písemností na adresu ohlašovny ve správním obvodu živnostenského úřadu Uherské Hradiště. V závěru jsou uvedeny návrhy zákona de lege ferenda pro oblast doručování písemností na adresu ohlašovny. V diplomové práci jsou provedeny rozbory aktuální judikatury týkající se doručování písemností. Klíčová slova: doručování písemností, ohlašovna, trvalý pobyt, fikce doručení, živnostenský úřad, správní řád, evidence obyvatel ABSTRACT My thesis deals with the ways of delivery of documents to the registration office in trade offices. In the opening part, it briefly defines the agenda of the trade office focusing on document deliveries. Then it treats with delivering documents in general in line with the Administration Code and the methodology of delivering written documents. It deals with the place of residence and provides a detailed definition of the concept. The gist of my thesis covers the analysis of fiction delivery and actual delivery of documents to the address of the registration office. I point out the aspects that make a difference in delivering documents to the registration office. Enclosed are the results of a survey of delivering documents to the registration office at the Trade Supervisory Office in Uherske Hradiste. In the final part I present the bills de lege ferenda relating to the delivering of documents to the registration office. My thesis depicts analyses of the current legislation on delivering documents. Key words: delivering documents, registration office, residence, fiction delivery, Trade Office, Administration Code, registry office 4

5 Obsah Úvod Živnostenská agenda a problematika doručování podle správního řádu Obecně o doručování v živnostenské agendě Doručování do datové schránky Doručovací adresa Pravidla pro doručování Doručování do vlastních rukou účastníka řízení Doručování fyzickým osobám, fyzickým osobám podnikatelům a právnickým osobám dle správního řádu Uložení a doručování veřejnou vyhláškou Metodika doručování písemností prostřednictvím poštovních zásilek Speciální pravidla pro doručování písemností prostřednictvím poštovních zásilek v praxi živnostenského odboru Trvalý pobyt Ohlašovna Adresa trvalého pobytu na sídle ohlašovny Důvody trvalého pobytu na sídle ohlašovny Zrušení trvalého pobytu Narození Návrat ze zahraničí Aktuální statistické údaje trvalého pobytu na ohlašovně Fikce doručení Problematika institutu fikce doručení v praxi Doručování písemností na adresu ohlašovny Novela zákona o evidenci obyvatel účinná k Povinnost vložení zásilky na ohlašovnu jako na jiné vhodné místo

6 5.3. Judikatura k doručování fikcí na adresu ohlašovny Průzkum zaměřený na doručování písemností u ohlašoven správního obvodu Novela živnostenského zákona vedoucí k rušení živnostenských oprávnění problematika doručování na ohlašovnu Statistika doručování písemností na ohlašovny ve správním obvodu v roce Doručování na ohlašovny ve správním obvodu před novelou zákona o evidenci obyvatel Zhodnocení právní úpravy a návrhy de lege ferenda Závěr Seznam použité literatury a pramenů

7 Úvod Živnostenské podnikání fyzických a právnických osob je z národohospodářského hlediska jedním z hlavních pilířů tržní ekonomiky. Obnovení tradice podnikání, přerušené léty 1948 až 1989, nastala v bývalém Československu v devadesátých letech minulého století. Právní základ byl dán přijetím zákona č. 105/1990 Sb., o soukromém podnikání občanů, společně s novelou hospodářského zákoníku provedenou zákonem č. 103/1990 Sb. Od účinnosti těchto zákonů od 1. května 1990 bylo umožněno podnikání fyzickým osobám a podnikání právnických osob. Zároveň došlo k odstranění rozdílů v podmínkách pro podnikatelskou činnost mezi fyzickými a právnickými osobami. Úprava podnikání byla posléze nahrazena zákonem č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen živnostenský zákon ) s účinností k 1. lednu Ze své praxe vedoucího živnostenského úřadu vím, jak je někdy problematické doručování podle správního řádu živnostníkům, kteří mají trvalý pobyt na ohlašovně 1, tj. na městských nebo obecních úřadech resp. jejich sídlech. S touto problematikou jsem blíže seznámen, a proto jsem si ji zvolil i jako téma diplomové práce. Mým záměrem je detailně se zaměřit právě na některé problémy s doručováním živnostníkům s trvalým pobytem na ohlašovnách. Doručování písemností na ohlašovny je specifické tím, že podnikatel se na místě fyzicky nezdržuje, tedy v naprosté většině případů si písemnost nepřevezme a je velká pravděpodobnost, že s ní ani není či nechce být seznámen. Zde bych rád podotknul, že diplomová práce vychází z praxe živnostenského úřadu, jehož jsem součástí, a proto nebudu v každé kapitole speciálně uvádět, že postup dále rozebraný je aplikován v praxi živnostenských úřadů. Do své práce chci zapracovat právě praktické zkušenosti a praktické příklady a uvést právní názory, kterými se živnostenský úřad při své činnosti řídí. Úvodní části mé diplomové práce jsou spíše zaměřeny na přiblížení relevantní právní úpravy, kterou se náš úřad při doručování na ohlašovnu řídí a ze které vychází, i když i do těchto kapitol se budu snažit vnést praktický pohled na danou věc. Téma doručování na ohlašovny nelze vykládat bez uvedení do obecné problematiky doručování. Samotné praxi se věnuji od čtvrté kapitoly, kdy se pokusím naplnit obsah zadání této mé diplomové práce. Popíši problematiku fikce doručení a několik praktických situací. Stěžejní kapitolou celé práce je 1 2 odst. 1 písm. d) zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných čísel. 7

8 doručování na adresu ohlašovny. Zde se budu zabývat také právními hledisky, na jejichž základě probíhá doručování písemností na ohlašovnu, a uvedu i různé statistické údaje. V závěru své práce se zaměřím na návrhy de lege ferenda týkající se tématu. Aktuální judikaturou týkající se doručování a jejím rozborem se zabývám průběžně v různých částech diplomové práce. Jelikož je problematika doručování písemností dle správního řádu velice rozsáhlá, nestanovím si za cíl popsat a zhodnotit veškerou materii dotčené výseče práva, ale spíše komplexně a s logickými návaznostmi rozebrat a nastínit problematiku doručování písemností na adresu ohlašoven. Celá má práce vychází z právního stavu platného k

9 1. Živnostenská agenda a problematika doručování podle správního řádu Rozsah výkonu veřejné správy v živnostenské agendě vykonávané obecními živnostenskými úřady je definován 2 zákona č. 570/1991 Sb., o živnostenských úřadech, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o živnostenských úřadech ), a je primárně dán živnostenským zákonem. Obecní živnostenské úřady mohou vykonávat pouze činnosti, které jim svěřuje tento právní předpis. Úloha živnostenských úřadů spočívá v tom, že v rámci své působnosti jsou povinny zajistit vedení správních řízení u fyzických i právnických osob podnikajících dle živnostenského zákona, zabezpečit vedení jednotného živnostenského rejstříku, provádět kontrolu dodržování povinností vyplývajících z příslušných právních předpisů a vykonávat funkci centrálního registračního místa 2. V neposlední řadě také plní velmi důležitou funkci konzultační a poradenskou. S postavením živnostenských úřadů je spojena celá řada agend: Podle živnostenského zákona především o o o o o o o vydává fyzickým a právnickým osobám doklady (výpisy ze živnostenského rejstříku) prokazující živnostenské oprávnění pro živnosti řemeslné, vázané, volné a rozhoduje o udělení koncese, zpracovává změny údajů uvedených v ohlášení živnosti/žádosti o koncesi, vydává výpisy ze živnostenského rejstříku potvrzující provedení změny v živnostenském rejstříku, zapisuje do živnostenského rejstříku přerušení/pokračování provozování živnosti na základě oznámení podnikatele, zahájení/ukončení provozování živnosti v provozovně, následně vydává vyrozumění o této skutečnosti, je provozovatelem živnostenského rejstříku, na žádost vydává výpisy z tohoto rejstříku, rozhoduje o zrušení živnostenských oprávnění, vydává oznámení o zániku živnostenských oprávnění, provádí kontrolu dodržování povinností stanovených živnostenským zákonem a ustanoveními zvláštních předpisů vztahujících se na živnostenské podnikání, 2 2 odst. 1 zákona o živnostenských úřadech. 9

10 spolupracuje s orgány státní správy, státního odborného dozoru a orgány činnými v trestném řízení, o ukládá pokuty v blokovém a správním řízení za porušení živnostenského zákona, vede evidenci zemědělských podnikatelů 3, vykonává státní správu v oblasti ochrany spotřebitele 4, vykonává státní správu v oblasti spotřebních daní 5, vykonává státní správu v oblasti ochrany před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami 6, vykonává dozor nad dodržováním omezení provozu zastaváren v noční době 7, projednává správní delikty dle zákona o civilním letectví 8, projednává správní delikty dle zákona o drahách 9, projednává správní delikty dle zákona o povinném značení lihu 10. Živnostenský zákon prošel za dobu své existence bouřlivým vývojem. Velký vliv na tento vývoj měl i rozvoj informačních technologií a elektronizace veřejné správy. Podmínky vstupu do podnikání, a tedy agendy registračních činností, se opakovaně zpřísňovaly i liberalizovaly s přihlédnutím k legislativě Evropské unie. Stejně tak tomu bylo i v agendách týkajících se kontrolní a správní činnosti živnostenských úřadů, kdy na základě společenských událostí vznikala veřejná poptávka po rozšíření kontrol v určitých oblastech, jež zákonodárce svěřil do kompetence živnostenských úřadů. Nicméně i přes časté novelizace živnostenského zákona a i jiných věcně příslušných zákonů jsem přesvědčen o tom, že živnostensko-právní agenda patří v rámci legislativy České republiky k těm agendám, která jsou pro veřejnost právně srozumitelnější, s logickými návaznostmi a s logickou historií. Ukázkovým příkladem agendy vykonávané živnostenským úřadem jsou jeho kompetence v oblasti udělování živnostenských oprávnění. Na živnostenské oprávnění je třeba pohlížet jako na právo provozovat podnikatelskou činnost, která je živností. To, že je podnikatel 3 Dle zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů. 4 Dle zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů. 5 Dle zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů. 6 Dle zákona č. 379/2005 Sb., o opatření k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 7 Dle zákona č. 247/2006 Sb., o omezení provozu zastaváren a některých jiných provozoven v noční době, ve znění pozdějších přepisů. 8 Dle zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví, ve znění pozdějších předpisů. 9 Dle zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů. 10 Dle zákona č. 307/2013 Sb., o povinném značení lihu, ve znění pozdějších předpisů 10

11 držitelem živnostenského oprávnění ještě neznamená, že skutečně toto právo využívá, resp. podniká. Právo provozovat živnost 11 je nepřenosné až na výjimky stanovené zákonem 12 a může být vykonáváno na celém území České republiky. U živností ohlašovacích vzniká živnostenské oprávnění fyzickým a právnickým osobám, které mají právní osobnost, okamžikem, kdy ohlásí ohlašovací živnost obecnímu živnostenskému úřadu. Právo provozovat živnost těmto osobám nevznikne za předpokladu, pokud živnostenský úřad rozhodne, že živnostenské oprávnění podnikateli ohlášením nevzniklo 13. Právnickým osobám vzniklým podle zvláštního předpisu, které se zapisují do veřejného rejstříku až po svém vzniku 14, vzniká právo provozovat ohlašovací živnost rovněž okamžikem, kdy ohlásí živnost obecnímu živnostenskému úřadu. Na rozdíl od ohlašovacích živností, kdy může podnikatel začít provozovat živnost ode dne ohlášení, u koncesovaných živností musí vyčkat až na nabytí právní moci rozhodnutí, kterým mu byla udělena koncese Obecně o doručování v živnostenské agendě Všechny činnosti živnostenských úřadů jsou úzce spjaty s doručováním správních písemností. Živnostenský zákon doručování písemností procesně neupravuje, a proto živnostenský úřad postupuje při doručování písemností subsidiárně dle zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen správní řád ) 15. Odborná literatura popisuje princip subsidiarity následovně: Ve smyslu principu subsidiarity správního řádu se tento zákon nebo jeho jednotlivá ustanovení použijí tehdy a jen tehdy, pokud nestanoví zvláštní zákon jiný postup. Tam, kde je zvláštními předpisy správním orgánům předepsán jiný, resp. zvláštní procedurální postup, což bývá zpravidla, jen pokud jde o některé procesní instituty, je v takto příslušném rozsahu použití správního řádu jako obecného procesního předpisu 11 Živností je dle 2 živnostenského zákona činnost soustavná, provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených živnostenským zákonem. Živnosti se dělí na živnosti ohlašovací (řemeslné, vázané, volná) a živnosti koncesované. 12 Např. 13 živnostenského zákona pokračování v provozování živnosti při úmrtí podnikatele. 13 Podnikatel neodstranil na výzvu živnostenského úřadu závady ohlášení - 47 odst. 6 živnostenského zákona anebo nesplňuje podmínky stanovené živnostenským zákonem. 14 Např. příspěvkové organizace zřizované územně samosprávnými celky odst. 2 správního řádu. 11

12 vyloučeno a přednost dostává zvláštní úprava. Naopak v otázkách, které zvláštní úpravou řešeny nejsou, se postupuje podle příslušných ustanovení správního řádu 16. V této souvislosti se nabízí otázka, zda by živnostenský zákon neměl mít speciální úpravu pro doručování písemností podnikatelským subjektům. Dle mého názoru nikoliv. Z ryze praktického hlediska mě při doručování písemností nenapadá žádný důvod, proč by bylo nutné toto řešit speciálními ustanoveními platnými pouze pro činnost živnostenských úřadů, když vše je již obsaženo odpovídajícím a vhodným způsobem ve správním řádu, příslušné judikatuře a ustálené praxi. Naopak, nějakým způsobem upravovat upravené a rozmělňovat jednotlivá ustanovení týkající se doručování do více zákonných norem se mně jeví pro činnost správních orgánů jako kontraproduktivní a zbytečně nepřehledné. Živnostenský úřad vyhotovuje velké množství písemností, které musí doručit do sféry vlivu účastníka řízení popř. jiného subjektu 17. Správní řád upravuje proces doručování v 19 až 25 a jednotlivá ustanovení správního řádu jsou zaměřena prioritně na doručení písemností směrem od správního orgánu, v praxi živnostenských úřadů k právnickým osobám a fyzickým osobám podnikatelům vlastnícím živnostenské oprávnění. Po účinnosti zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů ) 18 se začalo upřednostňovat doručování písemností elektronickou formou, a to prostřednictvím datové schránky Doručování do datové schránky Datová schránka je elektronické úložiště, které je určeno k doručování orgány veřejné moci, k provádění úkonů vůči orgánům veřejné moci a k dodávání dokumentů fyzických osob, podnikajících fyzických osob a právnických osob 19. V 17 zákona o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů se stanovují podmínky a důsledky doručování orgánů veřejné moci prostřednictvím datové schránky: 16 PRŮCHA, P. Správní řád s poznámkami a judikaturou. 2. Aktualizované a doplnění vydání. Praha: Leges, 2015, s V případě živnostenských úřadů se primárně doručuje podnikatelským subjektům, velmi malé procento doručovaných písemností se týká nepodnikatelů např. při doručování odpovědnému zástupci. 18 Zákon nabyl účinnosti k zákona o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů. 12

13 Do datové schránky se doručuje v případě, umožňuje-li to povaha dokumentu a nedoručuje-li se veřejnou vyhláškou anebo na místě. Do datové schránky se doručuje v případě, připouští-li to právní předpis. Pořadí doručování podle zvláštního právního předpisu zůstává nedotčeno. Dokument zaslaný do datové schránky je doručen okamžikem přihlášení oprávněné osoby; v případě že se oprávněná osoba nepřihlásí do 10 dnů ode dne dodání dokumentu do datové schránky, považuje se tento dokument za doručení posledním dnem této lhůty. Je možno určit neúčinnost doručení za podmínek stanovených jiným právním předpisem 20. Doručení do datové schránky má stejné právní účinky jako doručení do vlastních rukou. V praxi mohou nastat případy, kdy se doručení do datové schránky účastníka řízení nezdaří z technických důvodů resp. technických problémů na straně orgánů veřejné moci. S danou záležitostí se již vypořádal Nejvyšší správní soud v poměrně aktuální judikatuře 21. S právním názorem Nejvyššího správního soudu naprosto souhlasím, správní orgány by dnes již měly mít své informační systémy na takové úrovni, aby byly technické problémy minimalizovány na nejnižší možnou míru Doručovací adresa Na žádost účastníka řízení, a nevylučuje-li to povaha věci či zákona, doručuje správní orgán na adresu pro doručování, kterou mu účastník řízení sdělí a to i pro případná správní řízení zahájená v budoucnosti 22. Způsob tohoto doručování je dán zejména zájmem urychlit správní řízení a zájmem dostat písemnost do dispozice účastníka řízení, což je i smyslem institutu doručovací adresy. Adresa pro doručování zapsaná v základních registrech se pokládá za referenční údaj, a tedy na ni správní orgán doručuje až do doby, než se prokáže její změna, odst. 2 správního řádu. 21 Rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 2 As 96/ ze dne Na doručení do datové schránky lze rezignovat, a doručit tedy v souladu s 42 s. ř. s. náhradním způsobem (prostřednictvím držitele poštovní licence) pouze ve výjimečném případě. O ten však zásadně nejde při technické závadě na straně orgánu veřejné moci, která je krátkodobá, tedy napravitelná v řádu hodin, dní či týdnů typicky zásahem příslušných specialistů na informační technologie Pokud se přesto uvedený problém objeví, má se orgán veřejné moci nejprve postarat o odstranění závady na svém systému administrace pošty či dokumentů, a po jejím odstranění všechny dokumenty, jež se mezitím nahromadily s požadavkem na doručení, doručit standardním způsobem, tedy do datových schránek (srov. 42 s. ř. s.), pokud se doručuje osobám, jež je mají. Výjimkou z výše uvedeného pravidla jsou písemnosti, jejichž doručení nesnese odkladu, typicky pokud by odklad s doručením znamenal vážnou či nevratnou újmu právům osob nebo veřejnému zájmu odst. 3 správního řádu. 13

14 anebo než vznikne oprávněná pochybnost o její správnosti 23. Účinnost změny doručovací adresy nastává po její změně v základních registrech anebo od okamžiku, kdy se o ní správní orgán prokazatelně dozvěděl. V praxi se může stát, že účastník řízení dělá obstrukce a mění v průběhu správního řízení svou doručovací adresu tak, aby správní orgán nestihl reagovat na změnu adresy a tedy všechny písemnosti zasílal z pohledu práva na nesprávnou adresu. Nyní však již existuje judikatura Nejvyššího správního soudu, jež se s takovou obstrukcí vypořádala a stanovila, že se účastník řízení nemůže dovolávat neúčinnosti doručení, pokud tuto změnu neoznámil správnímu orgánu a pokud z poštovní dodejky vyplývá, že zásilka byla na původní adresu doručena 24. Již v minulosti vznikla otázka, zda je povinností správního orgánu doručovat na elektronickou adresu sdělenou účastníkem dle 19 odst. 3 správního řádu vždy a za všech okolností. Nejvyšší správní soud konstatoval, že tato povinnost absolutní není. Jestliže písemnost nelze z objektivních technických důvodů, které zjevně nejsou dočasného či nahodilého charakteru, vůbec odeslat (zde se jednalo o ovou adresu zástupce účastníka v přestupkovém řízení obsahující diakritická znaménka), je možné doručit písemnost, jako by adresát o doručení na elektronickou adresu nepožádal ( 19 odst. 8, 19 odst. 9 správního řádu). Uvedené skutečnosti nezbavují správní orgán povinnosti vést správní spis způsobem, z něhož budou jasně seznatelné důvody, pro něž nebylo možno písemnost odeslat Pravidla pro doručování Ve veřejné správě platí, že písemnost doručuje správní orgán, který ji vyhotovil, a to buď na místě resp. kdekoliv anebo prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky. Je tedy zřejmé, že primární odpovědnost za správné a včasné doručení písemnosti je na příslušném správním orgánu a této se nemůže zbavit ani v případě, že písemnost doručuje prostřednictvím jiných subjektů uvedených zejména v 19 odst. 1 nebo 2 správního řádu 26. Jak již vícekrát judikoval Nejvyšší správní soud, tak za řádně doručenou lze považovat takovou písemnost, která byla odeslána správnému adresátovi a prokazatelně se dostala do jeho dispozice. Pro doručování ve správním řízení je totiž zásadní, zda se adresát s doručovanou písemností prokazatelně seznámil či nikoli. Pokud ano, pak samotná 23 4 zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů. 24 Rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 8 As 65/ ze dne Rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 8 As 55/ ze dne Doručování prostřednictvím obecního úřadu, policejního orgánu, obecní policie, provozovatele poštovních služeb. 14

15 skutečnost, že doručení bylo provedeno jiným než předepsaným způsobem, již nemá vliv na zákonnost doručování 27. Ve správním řízení Nejvyšší správní soud dal, dle mého názoru naprosto správně, přednost dodržení účelu doručování písemností (prokazatelné seznámení účastníka řízení s okolnostmi správního řízení a s postupem správního orgánu) před správně dodrženými procesními kroky správního řízení (doručení jiným než předepsaným způsobem) Doručování do vlastních rukou účastníka řízení Správní řád taxativně stanovuje písemnosti, které se doručují do vlastních rukou. Jedná se o předvolání účastníka řízení k úkonu v řízení, dále o stejnopis písemného vyhotovení rozhodnutí ve věci samé či usnesení nebo příkaz. Správní řád navíc připouští možnost, aby oprávněná úřední osoba rozhodla, že i kterákoliv jiná písemnost má být doručena do vlastních rukou. Prakticky se jedná o případy, kdy chce mít správní orgán jistotu, že je písemnost skutečně doručena adresátovi. Oprávněná úřední osoba není v tomto rozhodování jakkoliv omezena. Pro úplnost je tedy ještě nutné podotknout, že není procesní chybou zaslat písemnost do vlastních rukou účastníka řízení, pokud to zákon nevyžaduje, zatímco obrácený postup (tedy nezaslat písemnost do vlastních rukou pokud to zákon vyžaduje) znamená procesní vadu správního řízení, jelikož tím nebude dodržena obligatorní povinnost správního orgánu stanovená v 19 odst. 4 správního řádu. O zvláštní případ se jedná, pokud se písemnost neposuzuje dle své povahy určené zákonem, ale podle vztahu adresáta k jiné osobě, které by mohl doručovatel písemnost pro adresáta vydat. Jedná se o písemnosti, kde zákon nestanoví povinnost správního orgánu doručovat do vlastních rukou, nicméně je zde hrozba toho, že by písemnost mohla být vydána jinému účastníkovi řízení, jež má na věci protichůdný zájem. Z hlediska praxe má správní orgán omezené možnosti zjistit rizika výše uvedeného způsobu doručení, dozvědět se to může pouze od účastníka řízení, který má být adresátem písemnosti nebo může k takovému závěru dospět sám na základě průběhu správního řízení, tedy spíše náhodně. Obdobný postup se použije i při doručování písemnosti, jejíž převzetí musí být doloženo dodejkou 28. Nelze-li u takové písemnosti prokázat, že byla doručena, je nutno ji doručit i opakovaně. To však není zapotřebí, je-li z postupu účastníka řízení zjevné, že mu bylo doručeno. 27 Rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 10 Azs 249/ ze dne Např. oznámení o zahájení správního řízení či výzva účastníkovi řízení dle 36 odst. 3 správního řádu. 15

16 1.2. Doručování fyzickým osobám, fyzickým osobám podnikatelům a právnickým osobám dle správního řádu V 20 správního řádu se upravují konkrétní způsoby doručování písemností fyzickým osobám. Při výběru adresy pro doručení musí být respektováno, v jakém pořadí adresy přicházejí v úvahu. Fyzickým osobám lze písemnosti doručovat 29 : 1. Na místě, kdekoliv fyzické osobě lze doručit písemnost kdekoliv bude zastižena a dále i na místě správního úkonu. 2. Datová schránka fyzické osoby. 3. Adresa pro doručování sdělená adresátem resp. účastníkem řízení. 4. Adresa evidovaná v Informačním systému evidence obyvatel. 5. Adresa trvalého pobytu. 6. Adresa sídla jen pokud bude písemnost souviset s podnikatelskou činností fyzické osoby 30. V 21 správního řádu se upravují konkrétní způsoby doručování písemností právnickým osobám a s ohledem na 20 odst. 5 správního řádu i fyzickým osobám podnikatelům. Při výběru adresy pro doručení musí být respektováno, v jakém pořadí adresy přicházejí v úvahu. Právnickým osobám a fyzickým osobám podnikatelům lze písemnosti doručovat 31 : 1. Datová schránka právnické osoby a fyzické osoby podnikatele. 2. Adresa pro doručování sdělená adresátem resp. účastníkem řízení. 3. Adresa sídla popř. organizační složky. 4. Adresa trvalého pobytu statutárního orgánu Na místě, kdekoliv statutární orgán odst. 1 správního řádu. 30 Při doručování písemností se v tomto případě postupuje obdobně jako při doručování právnickým osobám dle 21 správního řádu viz 20 odst. 5 správního řádu odst. 1 správního řádu odst. 3 správního řádu. 16

17 Jsem si vědom toho, že pořadí možností doručování u fyzických osob neodpovídá správnímu řádu, doručování na místě, kdekoliv má být vzhledem k 20 odst. 1 správního řádu uvedeno až na posledním místě. Výše uvedené pořadí jsem nicméně uvedl záměrně. Správní orgán by měl, dle mého názoru, dbát na právní jistotu účastníka řízení, a pokud mu je znám, vzhledem k znalostem místního prostředí, jeho skutečný fyzický výskyt, tak by měl tento způsob doručení využít prioritně. Jiné způsoby doručení, sice v souladu se zákonem, ale ne se seznámením účastníka řízení s obsahem zásilky, by zde měly ustoupit pořadí stanovenému zákonem, nehledě na finanční stránku věci. Tím samozřejmě nechci tvrdit, že tento způsob má být používán vždy, tedy například má mít přednost před doručením do datové schránky podnikatelského subjektu, ale v určitých konkrétních situacích (např. při přesvědčení správního orgánu pocházející z praktických zkušeností z minulosti, že si účastník řízení písemnost nepřevezme a bude doručeno fikcí) by správní orgán měl uplatnit způsob doručení na místě, kdekoliv prioritně při znalosti fyzického výskytu účastníka řízení. Způsob doručení písemnosti fyzickým osobám: Do vlastních rukou 33 o Dodejkou adresátovi. o Dodejkou osobě zplnomocněné plnou mocí. o Datovou schránkou. S potvrzením převzetí 34 o Doporučeně adresátovi. o Doporučeně jiné vhodné osobě, která souhlasí s tím, že písemnost předá Bez potvrzeného převzetí 35 o Do domovní schránky. o Na jiné vhodné místo. o Jiné vhodné osobě odst. 2 správního řádu odst. 3 správního řádu odst. 4 správního řádu. 17

18 Způsob doručení písemnosti právnickým osobám a fyzickým osobám - podnikatelům: Do vlastních rukou 36 o Dodejkou statutárnímu orgánu. o Dodejkou osobě zplnomocněné plnou mocí. o Dodejkou osobě uvedené v 30 správního řádu. o Datovou schránkou. S potvrzením převzetí 37 o Doporučeně jiné oprávnění osobě. o Doporučeně osobě s razítkem. o Doporučeně jiné vhodné osobě. Bez potvrzeného převzetí 38 o Do domovní schránky. o Na jiné místo. o Na jiné vhodné místo. Právnická osoba a fyzická osoba podnikatel nemůže žádat o prominutí zmeškání úkonu s poukazem na to, že se na adrese jejího sídla nebo sídla její organizační složky nikdo nezdržuje, což potvrzuje i judikatura konstatující, že je-li písemnost související s podnikatelskou činností fyzické osoby doručována takové osobě do místa podnikání zapsaného v obchodním či živnostenském rejstříku, nemůže tato osoba namítat, že jí písemnost nebyla řádně doručena proto, že se v místě jejího podnikání nikdo nezdržuje či v době doručování nezdržoval 39. Podnikatelské subjekty však mohou uplatnit 24 odst. 2 správního řádu, jež stanovuje, že pokud adresát prokáže, že si pro dočasnou nepřítomnost nebo z jiného vážného důvodu nemohl bez svého zavinění uloženou písemnost vyzvednout, může požádat o určení neplatnosti doručení dle 41 správního řádu. V minulosti se již i Poradní sbor ministra vnitra ke správnímu řádu zabýval otázkou, na jakou adresu mají být podnikající fyzické osobě doručovány písemnosti ve věcech podnikání odst. 2 správního řádu odst. 4 správního řádu odst. 5 správního řádu. 39 Rozsudek Krajského soudu v Ostravě č. j. 22 Ca 72/ ze dne Závěr poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu č. 138 Z výše uvedeného vyplývá, že pojem veřejný rejstřík je vhodné v 429 odst. 1 občanského zákoníku pojímat nejen ve formálním smyslu (rejstřík upravený zákonem o veřejných rejstřících), ale také v materiálním smyslu. Veřejným rejstříkem tak je možné rozumět i jinou úřední evidenci, pokud splňuje základní principy veřejného rejstříku podle zákona o veřejných rejstřících, tedy především princip formální a materiální publicity (viz 3 a násl. zákona o veřejných 18

19 Konkrétně se řešila otázka, zda má správní orgán doručovat písemnosti pouze na adresu zapsanou ve veřejném rejstříku dle zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících fyzických a právnických osob, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o veřejných rejstřících ) anebo též může použít adresu zapsanou v jiné evidenci, například adresu zapsanou v živnostenském rejstříku podle živnostenského zákona 41. Právní interpretace Poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu, dle mého názoru, vyhovuje praktickým požadavkům živnostenských úřadů. Veškeré údaje vložené v živnostenském rejstříku jsou relevantně ověřené údaje pocházející buď z podání podnikatelských subjektů, nebo z jiných základních registrů a proto není absolutně žádný důvod nepoužít při doručování písemností podnikatelským subjektům podnikajícím dle živnostenského zákona adresu sídla zapsaného v živnostenském rejstříku. V praxi se také může vyskytnout situace, kdy si fyzická osoba podnikatel uvede jako občan (podotýkám, že ne jako fyzická osoba podnikatel) adresu pro doručování, která je evidována v informačním systému evidence obyvatel. Vyvstane otázka, zda tato adresa pro doručování fyzické osobě občanovi bude mít přednost před doručováním na sídlo fyzické osobě podnikateli. Poradní sbor ministra vnitra ke správnímu řádu se touto otázkou v minulosti již zabýval 42 a konstatoval, že adresa evidovaná jako adresa pro doručování v informačním systému evidence obyvatel má u podnikající fyzické osoby před sídlem přednost Uložení a doručování veřejnou vyhláškou Uložení písemnosti na zákonem stanovených místech 43 je podmínkou pro uplatnění náhradního doručení resp. uplatnění fikce doručení. Je následkem skutečnosti, že se doručovateli písemnosti nepodařilo doručit písemnost adresátovi přímo. Písemnost se ukládá u orgánu, který danou písemnost doručuje. Pokud písemnost doručuje správní orgán vedoucí správní řízení, bude písemnost uložena u něho. Pokud písemnost doručuje smluvní provozovatel poštovních služeb, bude písemnost uložena zde. Písemnost se ukládá na dobu 10 dnů. V době účinnosti správního řádu k byla povinnost ukládat písemnost na dobu 15 dnů a tato byla změněna na současnou dobu uložení zákonem č. 7/2009 Sb. s účinností k Správní orgán není povinen zjišťovat, zda se adresát v místě doručení zdržuje. Jeho rejstřících). Živnostenský rejstřík tyto principy naplňuje. Z toho vyplývá, že veřejným rejstříkem ve smyslu 429 odst. 1 občanského zákoníku lze rozumět také živnostenský rejstřík. Při zkoumání místa podnikání, tedy sídla podnikatele ve smyslu 429 občanského zákoníku, správní orgán může i nadále čerpat údaje z živnostenského rejstříku. Nepoužije se tedy věta druhá 429 odst. 1 občanského zákoníku živnostenského zákona. 42 Závěr poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu č odst. 3 správního řádu. 19

20 povinností je postupovat v souladu se zákonnými podmínkami danými pro doručování písemností. Správní orgán také volí mezi vrácením zásilky a vhozením zásilky do poštovní schránky. V minulosti byl v této souvislosti vydán judikát Nejvyššího správního soudu podmiňující uplatnění fikce vhozením zásilky do poštovní schránky (tématu se budu blíže věnovat v kapitole Fikce doručení, podkapitola Problematika institutu fikce doručení v praxi ). Orgán doručující písemnost je povinen upozornit adresáta o uložení zásilky a právních důsledcích nevyzvednutí uložené písemnosti 44. Nevyzvednutí uložené písemnosti má totiž ve spojení s 24 odst. 1 správního řádu za následek fikci doručení. Uložení písemností nastává: v případě, že adresát nebyl zastižen doručování fyzickým osobám, v případě, že nebyla zastižena žádná zmocněná osoba doručování právnickým osobám a fyzickým osobám podnikatelům nebo adresát nebo zmocněná osoba se nezdržují v místě. V praxi je možné se setkat také s otázkou, zda je správní orgán povinen doručovat písemnost na místo faktického výskytu adresáta, pokud je zná. Z hlediska právní jistoty je samozřejmě vždy vhodné zasílat adresátovi všechny písemnosti na místo, které správní orgán zná i z neoficiálních zdrojů (v případě, že si písemnosti adresát přebírá), nicméně jeho povinnosti to není. Nejvyšší správní soud konstatoval, že i kdyby se snad správní orgán od rodičů stěžovatele nebo od policejních orgánů zjistil jinou adresu, na které se stěžovatel fakticky zdržuje, nebyl by dán důvod na ni doručovat, neboť na adresu pro doručování (tedy adresu odlišnou od adresy trvalého pobytu) lze účastníku řízení zasílat písemnosti, jen jestliže on sám takovou adresu správnímu orgánu sdělí a výslovně požádá o doručování na takovou adresu a jsou-li splněny i další zákonné předpoklady podle 19 odst. 3 správního řádu 45. Vedle klasického způsobu doručování písemností prostřednictvím doručovatele je také možné jejich doručování veřejnou vyhláškou, tedy prostřednictvím úřední desky. Doručení veřejnou vyhláškou se provede tak, že se písemnost, popřípadě oznámení o možnosti převzít písemnost, vyvěsí fyzicky na úřední desce správního orgánu, který odst. 4 a 5 správního řádu 45 Rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 5 As 72/ ze dne

21 písemnost doručuje, a také způsobem umožňujícím dálkový přístup, tj. elektronicky. Na písemnosti se vyznačí den vyvěšení. Účinky doručení v takovém případě nastávají patnáctým dnem po vyvěšení. Praxe navodila otázku kdy je možné písemnost z úřední desky sejmout. Ze správního řádu je možno dovodit, že by tomu tak mělo být nejdříve patnáctý den po vyvěšení, tedy v podstatě den šestnáctý. V tomto duchu se vyslovil i Poradní sbor ministra vnitra ke správnímu řádu, jenž konstatoval že při určení okamžiku doručení písemnosti, která je doručována veřejnou vyhláškou, je prvním dnem patnáctidenní lhůty, po kterou má být písemnost vyvěšena, den následující po dni vyvěšení. Písemnost je doručena patnáctým dnem po vyvěšení, a to bez ohledu na to, zda se jedná o den pracovní, sobotu, neděli nebo svátek. 46. S tímto názorem polemizovala judikatura Nejvyššího správního soudu považující za dostatečnou dobu 15 dnů včetně dnů vyvěšení a sejmutí. Nejvyšší správní soud konstatoval, že pokud však bylo vyvěšeno na úřední desce obecního úřadu včetně dne vyvěšení a dne kdy bylo sňato, předepsaných 15 dnů, jedná se o vyvěšení řádné 47. Já sám se z hlediska praktických zkušeností přikláním k závěru Poradního sboru ministra vnitra, jeden den nehraje ve správním řízení žádnou významnou roli, zachová se tím ale právní jistota a účastník řízení bude mít o jeden den více se případně seznámit s písemností jemu doručovanou. 46 Závěr poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu č Rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 2 Ao 2/ ze dne

22 2. Metodika doručování písemností prostřednictvím poštovních zásilek 48 Podle 19 odst. 2 správního řádu lze pro doručování písemnosti využít služeb kteréhokoliv provozovatele poštovních služeb. Je třeba, aby správní orgán zvolil takovou poštovní službu, aby z uzavřené poštovní smlouvy 49 vyplývala povinnost dodat písemnost způsobem, který je v souladu s požadavky tohoto zákona na doručování písemností. Musí uzavřít s provozovatelem poštovních služeb takovou smlouvu, která provozovatele zaváže postupovat právě takovým způsobem, jaký správní řád pro doručení předepisuje. Tuto povinnost splní správní orgán tak, že si z nabídky provozovatele vybere odpovídající službu a požádá o její poskytnutí. Provádí-li doručovatel úkony podle správního řádu, má postavení úřední osoby a povinnosti nositele poštovního tajemství. Správní řád připouští, že správní orgán může zvolit služby jiného provozovatele poštovních služeb než České pošty, s. p., zejména v případě, že bude poskytovat spolehlivější či levnější služby. To souvisí především se zásadou hospodárnosti řízení (procesní ekonomie) 50, která stanoví, že nikomu nemají vznikat zbytečné náklady. Jestliže si správní orgán k doručování zvolí Českou poštu, bude se postupovat níže uvedeným způsobem. Česká pošta bude mít povinnost zajišťovat všechny služby, jež jsou k řádnému doručení písemností v různých situacích zapotřebí 51. Správní orgán má právo na to, aby mu Česká pošta poskytla u kterékoliv pobočky kteroukoliv z těchto služeb. V případě doručování písemností podle 19 odst. 6 správního řádu, kdy je třeba, aby bylo doručení doloženo, musí být zajištěn písemný doklad stvrzující, že písemnost byla doručena nebo že poštovní zásilka obsahující písemnost byla dodána, včetně dne, kdy se tak stalo. Ke plnění tohoto požadavku je zapotřebí požádat Českou poštu o službu DODEJKA. Dodejka, jakožto písemný doklad stvrzující předepsané skutečnosti, bude se všemi potřebnými údaji následně vrácena správnímu orgánu. Dodejka je reálně zastupitelná celou řadou jiných dokladů potvrzujících, že k dodání došlo. Je možné ji nahradit například duplikátem dodejky vyhotoveným dodatečně, v případě, že se originál ztratí, dodatečně 48 Metodika doručování správních písemností prostřednictvím poštovních zásilek Zákon č. 29/2000 Sb., o poštovních službách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o poštovních službách ) odst. 2 správního řádu. 51 Viz např. poštovní věstník č. 5/2005, jímž Český telekomunikační úřad vyslovuje souhlas s poštovními podmínkami a stanovuje základní kvalitativní požadavky. 22

23 vyžádaným písemným vyjádřením České pošty, například při uplatnění reklamace dodání, a zejména dodacími doklady České pošty, v nichž je povinně uveden podpis příjemce stvrzující, že poštovní zásilku převzal. Když se písemnost doručuje do vlastních rukou adresáta 52, je třeba požádat o službu DOPORUČENÁ ZÁSILKA spolu s doplňkovou službou DODÁNÍ DO VLASTNÍCH RUKOU ADRESÁTA. O tuto doplňkovou službu lze požádat tak, že se použije obálka s modrým pruhem, popřípadě červeným pruhem. K použití obálek s červeným pruhem se vyjádřil ve svém závěru Poradní sbor ministra vnitra ke správnímu řádu ve svém závěru č Při doručování podle 20 odst. 3 a 21 odst. 4 správního řádu, kdy se písemnost nedoručuje do vlastních rukou a její převzetí má být potvrzeno příjemcem, je třeba požádat o službu DOPORUČENÁ ZÁSILKA (obálka nemá žádný barevný pruh a nenalepuje se na ni žádná nálepka). Při doručování podle 20 odst. 2 a 3 a 21 odst. 2 a 4 správního řádu může být doručovaná písemnost za podmínek 23 správního řádu uložena 10 dnů. Je tedy nutné požádat o zkrácení úložní lhůty 54. Tato žádost se provede poznámkou ULOŽIT JEN 10 DNÍ na přední straně obálky. Podle 23 odst. 4 správního řádu se uložená nevyzvednutá zásilka po uplynutí úložní lhůty vloží do domovní schránky nebo na jiné vhodné místo, pokud je to možné a nevyloučil to správní orgán. O vložení musí být požádáno poznámkou NEVRACET, VLOŽIT DO SCHRÁNKY na přední straně obálky. V případě použití obálky s polem pro zatržení u této poznámky je tato poznámka učiněna viditelným zatržením tohoto pole. Pokud je poznámka umístěna na dodejce a též na neoddělitelné části přední strany obálky, musí být čitelně zatrženo pole na obou místech. Pokud správní orgán vyloučí vložení písemnosti odst. 4 resp. 20 odst. 2 a 21 odst. 2 správního řádu. 53 Závěr Poradního sboru MV ke SŘ č Správní orgány by měly při doručování písemností podle zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, prostřednictvím České pošty používat obálky s modrým pruhem, s výjimkou případů, kdy by ze zvláštního zákona bylo možno alespoň nepřímo dovodit, že jde o písemnost takové povahy, u níž nepřipadá v úvahu její předání osobě odlišné od adresáta; v tomto bude možno doručit písemnost obálkou s červeným pruhem. Doručovat písemnosti v obálce s červeným pruhem by měl správní orgán rovněž v případě, kdy by bylo zřejmé, že je vzhledem k okolnostem případu nezbytné, aby bylo doručeno přímo účastníkovi a zároveň nebylo správnímu orgánu známo, zda a komu udělil účastník řízení plnou moc pro přebírání písemností, popřípadě tehdy, když by správnímu orgánu bylo známo, že adresát písemnosti udělil plnou moc pro přebírání písemností určených do vlastních rukou osobě, která vystupuje v řízení s protichůdným zájmem. 54 Obvyklá je 15 dnů viz čl. 21 Poštovních podmínek. 23

24 do domovní schránky nebo na jiné vhodné místo, použije obálku bez této poznámky nebo nezatrhne pole. Při doručování podle 20 odst. 4 a 21 odst. 5 správního řádu, kdy se písemnost nedoručuje do vlastních rukou a její doručení nemá být potvrzeno příjemcem, je třeba požádat o službu OBYČEJNÁ ZÁSILKA (obálka nemá žádný barevný pruh a nenalepuje se na ni žádná nálepka). Pokud jsou podle 20 odst. 5 správního řádu fyzické osobě doručovány písemnosti, které souvisí s její podnikatelskou činností, uvede se za jméno a příjmení adresáta dodatek podnikatel. Tak se poštovní doručovatel dozví, že se fyzické osobě doručuje obdobně podle 21 správního řádu, tedy jako právnickým osobám. Při doručování do ciziny podle 22 správního řádu lze poštovních zásilek použít jen tehdy, pokud je potřebná služba v příslušné zemi určení zavedena (například dodání do vlastních rukou adresáta není v řadě zemí možné). Pokud dojde k uložení poštovní zásilky obsahující písemnost podle 23 odst. 3 správního řádu, zajistí výzvu adresátovi k jejímu vyzvednutí podle 23 odst. 3 a 4 Česká pošta. Poučení o právních důsledcích podle 23 odst. 5 správního řádu musí zajistit správní orgán, a to tak, že vyplní příslušný tiskopis a připojí ho k odesílané poštovní zásilce (nejlépe tak, že tiskopis poučení bude součástí zvláštní obálky). Česká pošta připojené poučení následně předá adresátovi způsobem, který je požadován správním řádem. Pokud se správnímu orgánu nevrátí potvrzená dodejka, postačuje to, aby se dostavil ke kterékoliv poště, předložil doklad o podání původní doporučené zásilky a požádal o reklamaci. Česká pošta je povinna do 15 dnů prověřit, zda byla doporučená zásilka řádně dodána, současně pak též opatřit pro správní orgán duplikát potvrzené dodejky. Vyřízení takové reklamace u České pošty je zdarma. Vzniknou-li nejasnosti ohledně řádného doručení (adresát například řádné doručení popírá) nebo jsou-li pro správní řízení zapotřebí bližší informace o okolnostech doručování, je nejlépe obrátit se přímo na tu poštu, která dodání zajišťovala (uvádí se v poštovní adrese na poslední řádce spolu s jejím PSČ). Česká pošta je vždy povinna na žádost prokázat, že poštovní zásilka byla řádně dodána. Proto si uschovává vlastní doklady, v nichž adresát (stejně jako na dodejce) potvrzuje převzetí. 24

25 K dispozici je i judikatura Nejvyššího správního soudu 55, kde stěžovatelka namítala rozpor se zásadami správního řízení a především nesplnění povinnosti řádného doručování písemností. Dle stěžovatelky nebyly dány podmínky k tomu, aby mohlo být prvoinstanční rozhodnutí doručeno fikcí. Konkrétně uvedla, že jí do schránky nebylo vloženo oznámení o neúspěšném doručení, nebyla řádně poučena a o existenci rozhodnutí se dozvěděla až díky telefonickému hovoru s pracovníkem správního orgánu. Namítala dále, že doručenka založená ve spise vykazuje formální vady a nesplňuje zákonem požadované parametry. Se závěrem Nejvyššího správního soudu se plně ztotožňuji Speciální pravidla pro doručování písemností prostřednictvím poštovních zásilek v praxi živnostenského odboru Živnostenský odbor, jehož jsem součástí, má pro doručování písemností následující speciální pravidla vypracovaná podle správního řádu: Doručování písemností typu Rozhodnutí ve SŘ, Výpis ze ŽR použít červenou obálku + nevracet (možno vhodit písemnost do poštovní schránky). Doručování písemností typu Zahájení SŘ, Vyrozumění před vydáním rozhodnutí, Oznámení o zápisu provozovny, Oznámení o přerušení živnosti, Výzva k doložení použít bílou obálku + nevracet (možno vhodit písemnost do poštovní schránky). Doručování písemnosti Žádost o prokázání právního zájmu k sídlu zasílaném standardním způsobem použít bílou obálku + nevracet (možno vhodit písemnost do poštovní schránky). Písemnost se nejdříve zasílá na adresu trvalého pobytu. V případě, že podnikatel nepřevezme, tak se znovu zašle na adresu sídla a doručí se buď osobním převzetím anebo fikcí. 55 Rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 3 Azs 207/ ze dne Rozhodně není možné se ztotožnit s názorem stěžovatelky, že jí předcházející písemnosti nebyly řádně doručovány. Nejvyšší správní soud vychází z předpokladu, že údaje vyplněné na doručence sice může účastník řízení rozporovat, avšak měl by tak činit kvalifikovaným způsobem. Jinými slovy, chce-li účastník údaje na doručence zpochybnit, musí nejprve sám unést břemeno tvrzení a předložit taková skutková tvrzení, která vytvářejí věrohodnou verzi reality, podle níž údaje nemohou skutečnosti odpovídat (srovnej rozhodnutí zdejšího soudu ze dne , č. j. 1 Afs 7/ ). Konkrétně nebude zpravidla dostačující popírat údaj o zanechaném oznámení o neúspěšném doručení a poučení pouhým vyjádřením, že oznámení zanecháno nebylo. Právě tento způsob argumentace ovšem užila stěžovatelka, přičemž žádnou jinou představitelnou verzi reality, která by zanechání oznámení o neúspěšném doručení vylučovala nebo dokonce jen zpochybňovala, nepředložila. Lze si přitom představit situace, kdy by adresát skutečně mohl takový údaj na doručence zpochybnit. Například podařilo-li by se mu doložit, že v době doručování neexistovalo místo, kde by mohlo být oznámení zanecháno apod. Vzhledem k tomu, že žádná relevantní tvrzení v tomto smyslu stěžovatelka nepředložila, postupoval městský soud správně, jestliže se k jejímu vyjádření nepřiklonil a vycházel z údajů uvedených na doručence. 25

26 Doručování písemností typu Žádost o prokázání právního zájmu k sídlu zasílaném na ohlašovnu použít bílou obálku + nevracet (možno vhodit písemnost do poštovní schránky). Při nemožnosti doručení písemnosti na místě, kdekoliv, do datové schránky či na doručovací adresu se prioritně aplikuje doručování na sídlo podnikatelského subjektu. Z právního hlediska je jedno, zda je písemnost v tomto případě doručena osobním převzetím nebo fikcí. V případě, že se písemnost na sídlo podnikatelského subjektu nepodaří doručit, tak se tato písemnost předá vedoucímu kontrolně-správního oddělení, který zajistí doručení písemnosti na sídlo při kontrolní činnosti živnostenského odboru (předat osobně nebo umístit oznámení a poučení na sídlo, vše vyfotit a založit do správního spisu). V mimořádném případě (zejména při neexistujícím sídlu fyzické osoby podnikatele) lze použít doručení fikcí i na místo trvalého pobytu fyzické osoby podnikatele. Je jedno, zda je místo trvalého pobytu klasické nebo na ohlašovně. V tomto případě se v následném rozhodnutí musí tento postup doručení náležitě odůvodnit souvislost 20 odst. 5 SŘ s 21 odst. 3 druhá věta, tedy správní orgán pokládá fyzickou osobu podnikatele přímo jako statutární orgán své firmy s ohledem na 422 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen občanský zákoník ). V případě, že není doručeno žádným výše uvedeným způsobem, tak je nutno doručit veřejnou vyhláškou a ustanovit opatrovníka. Pokud je shodné bydliště se sídlem a je to ohlašovna, tak zašleme na ohlašovnu na bílou či červenou doručenku nevracet. V tomto případě lze uplatnit fikci. I když je správní řád účinný už přes 10 let a k doručování písemností existuje rozsáhlá judikatura, tak i přesto je vhodné nastavit si na pracovišti interní pravidla pro doručování, která reflektují právní stav a jsou srozumitelná i pro pracovníky, kteří nepřicházejí do kontaktu se správním řádem tak často. Přesně tento postup byl aplikován i na pracovišti živnostenského odboru. Jako největší právní problém jsem při koncipování pravidel viděl doručování písemností na neexistující sídlo (např. sídlo bylo fyzicky zbouráno). Posuzovali jsme, zda je možné obdobně použít 21 odst. 3 druhá věta správního řádu a zda je možno zaslat písemnost na adresu trvalého pobytu fyzické osoby podnikatele (což právní problém není, fyzické osobě podnikateli lze doručit kdekoliv, nicméně musí si písemnost převzít) a následně použít případné doručení fikcí (což již právní problém byl vzhledem k povinnosti 26