II. Naše příjmení, po kom se jmenujeme. Univerzita třetího věku, Rožnov p.r.

Transkript

1 Naše příjmení, po kom se jmenujeme II Univerzita třetího věku, Rožnov p.r. "Pro každého má jistou cenu, že jeho předkové něco znamenali a byli slušnými lidmi. Mít v rodině a v rodu skvělý vzor, je osud šťastný!" Tomáš G. Masaryk ( )

2 Zápisy významných Valachů v matrikách MICHAL JURAJDA - starosta Rožnova a vlastenec * Rožnov Rožnov V roce 1848 se stal uvědomělý vlastenec a rožnovský měšťan Michal Jurajda poslancem moravského zemského sněmu. Roku 1850 byl zvolen prvým starostou Rožnova. V roce 1853 byl odvolán a dán pod policejní dozor za šíření Havlíčkem vydávaných Národních novin a za rozšiřování Kutnohorských epištol. Znovu byl starostou v letech Byl nadšeným národovcem na Rožnovsku. Stýkal se s předními politiky své doby. V červenci 1873 hostil ve svém domě Františka Palackého na jeho cestě po rodném Valašsku. Byl také jedním z hlavních iniciátorů převezení kamene z Radhoště ke stavbě základů Národního divadla v Praze. Vyrůstal v zámožné a národnostně uvědomělé rodině obchodníka, tkalcovského faktora, patrně i povozníka a zemědělce, jak bylo tehdy zvykem. V roce 1830 převzal osmadvacetiletý Michal Jurajda vedení rodinného podniku a nechal postavit z peněžitého odkazu svého zemřelého otce nad Záhumním mohutný kamenný kříž. Císařským patentem byly 8. dubna 1848 zřízeny nové zemské sněmy - za Rožnov byl poslancem zvolen uvědomělý měšťan Michal Jurajda. Nic nebránilo tomu, aby byl o dva roky později zvolen také prvním rožnovským starostou. Nebyla tato služba bez překážek. Pro své neohrožené vlastenectví, pro šíření Havlíčkových Národních Novin a Epištol byl r vládou ze starostenského úřadu sesazen a dán pod policejní dohled až do roku 1858, pak byl zase starostou. Roku 1861 byl zvolen znovu za poslance na sněm a r po třetí, 1871 po čtvrté. Roku 1867 vzdal se starostenství a r pro churavost i poslanectví. Michal Jurajda zemřel 11. července Byl starostou 12 let a zemským poslancem 23 let. Za dobu jeho starostenství se v Rožnově rozvinulo lázeňství, město zkrásnělo, do textilní manufaktury začal pozvolna pronikat průmyslový charakter.

3 JUDr. Alois Mikyška (* Olbramkostel, Brňov), český právník a politik, poslanec Moravského zemského sněmu ( ) a Říšské rady ( ) za moravské staročechy; starosta Valašského Meziříčí ( ). Od r.1863 si ve Valašském Meziříčí otevřel svou advokát-ní kancelář. Velice aktivně se zúčastňoval společenského života. Ovlivnil také vznik několika městs-kých spolků a zařízení (podílel se například na založení gymnázia, podporoval vznik Sokola a hasič-ského sboru). Mikyška se také zasazoval o regulaci vodních toků a podporoval vznik parků Abácie a Botanika. U valašskomeziříčských občan byl velice oblíben. Přezdívalo se mu Valašský pánbíček, Valašský král nebo Vévoda z Mezopotámie. V roce 1874 si ve městě postavil také výstavný tzv. Mikyškův dům (1874) na nynější Poláškově ulici, jehož autorem je architekt a Mikyškův přítel Ant. Gruška, který projektoval mimo jiné také budovu valašsko-meziříčského gymnasia. Od roku 1996 se zde nachází Obchodní centrum Antonín Cimala a starší občané města si v domě pamatují ještě školská zařízení. Zemřel , kdy se zastřelil na svém statku v obci Brňov. Příčinou Mikyškovy sebevraždy byl pravděpodobně pád občanské záložny, jíž byl Mikyška ředitelem. Občané kvůli tomu přišli o své finanční úspory a kladli to Mikyškovi za vinu. Nikdy však jeho podíl na pádu záložny potvrzen nebyl. Pohřben byl na hřbitově ve Veselé. JUDr. Alois Mikyška ( )

4 František Čapka * Ladná (BV) Podivín (BV) velkostatkář v Protivíně Poslanec Říšského sněmu , poslanec ČSL NS

5 Jiří Křenek ( ) Rod Křenků, fojtů a portášů ze Solance a Hrubé Bystřice Jiří Křenek ( ) Mikuláš Jan Křenek ( Horní Bečva), valašský vojvoda, 70 let Jiří Křenek (* Horní Bečva Solanec), valašský vojvoda, fojt v Solanci, 86 let Jiří Křenek (* Vidče Valašská Bystřice), fojt v Bystřici, portášský lajtnant, 71 let

6 Barvičovi z Karlovic První české knihkupectví v Brně, v držení Josefa Štěpána Barviče ( ), knihkupce a nakladatele v letech Velké Karlovice čp.23 - Bzové, fojtství (z roku 1793) v držení rodiny Barvičovy v letech V letech byl zdejším posledním dědičným fojtem Karel Štěpán Barvič ( ). Roku 1868 fojtství předává synovi Jindřichu Benediktovi Barvičovi ( ), od něhož r bývalé fojtství za sumu zlatých odkupuje František Borák, vnuk posledního solaneckého fojta. Rodině Borákově patří fojtství dodnes. Majitelem obchodu, pily a mlýna ve Velkých Karlovicích čp.267 (dnes muzeum) byl karlovský obchodník Jakub Antonín Barvič ( ) Zápis narození brněnského nakladatele a knihkupce Josefa Štěpána Barviče ( ) Karel Štěpán Barvič ( ), poslední dědičný fojt ve Vel. Karlovicích čp.23. Jakub Antonín Barvič ( ), obchodník a majitel domu ve Vel. Karlovicích čp.267 JUDr. František Barvič ( ),advokát, zakl. člen a 1. předseda Jednoty Sokolské ve V. Meziř.

7 František Palacký ( ) Rodinná hrobka a zámek v Lobkovicích Prof. Dr. Jan Křtitel Kašpar Palacký ( ), profesor geografie UK 2 - Marie Aloisie Riegrová-Palacká ( ), žena 3 JUDr. Františka Ladislava svobodného pána Riegra ( ), doživotního člena panské sněmovny, povýšen do šlechtického stavu Rod vymírá po meči Otec Jiří Palacký ( ) a bratr Jan Palacký ( ) fojty v Zubří (rodokmen 1525). 3

8 Pavel Fabricius ( ) - osobní lékař císaře Maxmiliána II. ( ), - matematik, astronom, botanik. Mapa Moravy (1569)

9 Jan Amos Komenský ( ): Mapa Moravy (1627)

10 Jan Kryštof Müller ( ): Mapa Moravy (1716)

11 Mapa Moravy Jana Cóvense ( ) a Cornelise Mortiera ( ) z roku 1742

12 Urbář meziříčského a rožnovského panství (1676): Meziříčí, Krásno, Rožnov, Poličná, Jarcová, Juřinka, Oznice jsou zde ale všechny

13 Urbář panství Hovězí (1717) Popis panství Vsetín (1666)

14 Gruntovní kniha domů Frenštátu (1581) Gruntovní kniha vsi Poličné (1620)

15 Mormonská databáze (USA): Školní registry, sčítací operáty, gruntovní knihy, matriky

16 Mormonská databáze - gruntovní knihy (Czech republic Land Records) Svibice: Gruntovní knihy - registra od 1714 do 1877 Archiwum Państwowe w Katowicach, Oddział w Cieszynie, ul. Mennicza 46, Cieszyn

17 Gruntovnice obce Svibice (ZA Opava): Kup Jana Wielucha čp.22 (fol.77) Wegmenu Nejswětější Trojice Boži Amen. Letha Panie 1805 dnie 26tho Janarry Stal se jest kup czely a dokonaly a na budoucze Czasy trwaliwy a weiczny a neporušitelny, u přitomnosti dziedzinskeho hromadu v Komornium dziedzienie Sibiczy nasledujiczy spusob, že po zemřelem Jurku Wieluchu v dziedině Sibiczy ukupeny sedlaczy grunt pod Nro.22ten swojemu wlastnimu Synkowi Jankowy Wieluchovy wtiech nasledujicich spusobach, gak take Czesařskich a Panskych povinnostiech tak jak on Otecz Powinnostiech Každorocznie zbiwal, za domku nakupeny sumy 200 thl. ktomu na Przydawku 3 konie, 1 wuz Kuty, 1. Pluch zezelazmy, 1 hack, 3 branny, 2 Rzezacze kosy, 2 korby, 2 trawnie kossy, 2 Siekery, 1 lopata, 2 motiky, 2 Rzetazy, 2 krawy, 2 swinie. Na protiw tomu odporuczil swojij ženie Wiwolny gezeliby se niewidala pawienu bude na 1. Wiertel rzy w Ouhorze, a na druhy w Polanisku, na 2 Wiertele Pssenice nad Rakowczym, na pol Wiertele Pohanky, na Mieržici bobu, na Mieržici Jaczmienie, na Zemiaky 4 zahony, na kapustu 1 zahon, 2 zahony na Konczinu a za Hlawany Zahradke tu malou Stodolu, a 2 krawy, každa swojim Pastewczem gest, ktomu 1 Komoru, kteru z Oziemny 3ti Snopek brat Wimolwinze z teho gruntu. Genž se stalo uprzytomnosti dziedzinskeho hromadu sibiczkeho zapsany L.P. xxx Jurek Wieluch, Przedawatel xxx Janek Wieluch, kupitel Ratifiziert 15. März Andris Marek, foyt Jan Branny, Przisazny Jan Filipek, Przisazny

18 Nájemcem hostince Panský dům na náměstí čp.149 v Nepomuku byl v letech nepomucký měšťan, hostinský a řezník Matěj Němejc ( ). V l byl nájemcem jeho tchán, Matěj Jedlička ( ). čp.149 čp.151 čp čp.151 čp.23 Dle sčítacího operátu obyvatel čítala rodina hostinského a majitele pozemků Matěje Němejce (46) ( ) v době sčítání (1869) 9 osob. Kromě hospodáře zde žila jeho žena Františka roz. Jedličková (42) ( ), syn Matěj Jan (18) ( ), kupecký učedník, druhorozený syn Jan (17) ( ) je připomínán coby 1900 řeznický učedník ve Vídni a 3 dcery Františka (13) ( ), Eva (11) ( ) a Marie (9) ( ). Součástí rodiny byla služebná Marie Velíšková (38) (*1831) z Čečovic a čeledín Jan Liška (26) (*1843) z Nepomuku. Dle sčítání k hospodářství patřily 3 krávy, 1 tele a 2 prasata. Matěj Němejc ( ) měl v r.1851 v nájmu hostinec U Černého orla v čp.23 na náměstí (dům stál v místě dnešního OD Coop), v r.1852 si pronajímal hostinec U Bílé růže v čp.151 (dnes budova Komerční banky na náměstí). Od r.1854 převzal vedení hostince Panský dům po svém tchánu - měšťanu, hostinském a mistru řeznickém Matěji Jedličkovi ( ), rodem z Kasejovic, který měl hostinec (dnes Restaurace) Panský dům propachtován od r Po Matějově předčasné smrti (1872) se rodina vrací na čp.145.

19

20 Majetková držba na Těšínsku (do r. 1848)

21 Urbáře Těšínské komory: 1518 Jež, R.: Urbář těšínské komory a svatební smlouva knížete Václava II. s Annou Braniborskou z roku 1518, Frýdek-Místek, 2007, s Davídek, V.: O názvech a jménech Těšínska (s urbářem z roku 1577), Praha, Davídek, V.: Těšínsko, zvláště Jablunkovsko za feudalismu. S urbářem těšínského knížectví z roku 1621, Praha, Grobelný, A., Pitronová, B.: Urbář těšínské komory z roku 1647, Opava, nepublikováno Urbáře Frýdeckého a Hukvaldského panství: Frýdecké panství Sobotík, B., Grobelný, A.: Urbář panství frýdecko-místeckéhoz roku 1580, Opava, 1953, 67 s. Hukvaldské panství Saheb, J.: Urbář Hukvaldského panství z roku 1581, Frýdek-Místek, 2008, 189 s. Frýdecké panství Žáček, R.: Urbář panství frýdeckého z roku 1636, Těšínsko č.3, 1995, s. 1-4

22 Židovské matriky on-line Národní archiv v Praze

23 Ahnenpass (pas předků) Ahnenpas byl úředně ověřený doklad rodového původu v letech (1933) Účelem tohoto dokumentu bylo dokázat a zaznamenat árijský (nežidovský a necikánský) původ jedince. Ahnenpass byl dokument, kde byli zdokumentováni všichni předkové až po čtvrtou generaci. Dokument vydával matriční úřad, ale mohl být ověřen církevním registrátorem. Šetření po linii nebylo povinné, ale vyžadovalo se, aby všichni státní úředníci byli árijské krve.

24

25

26 Svatební smlouva měšťana Tomáše Němejce ( ) a Kateřiny roz. Vaněčkové ( ) ze dne Mistrovský list řezníka Václava Němejce ( ) z roku 1791 Státní okresní archiv Vsetín - živnostenské cechy, výuční listy, živnosti, - sčítací operáty, městské knihy, - městské a školní kroniky - politické strany, spolky

27 Strakonice: Kniha tržní Strakonice, Velké náměstí v roce 1892 Léta Páně MDXXXIII v pondělí o vigilii Panny Marie zvěstování ( ) Jan, Michalův syn, jináče Morava, postupuje a zapisuje dům svůj, maje jej zaplacený, kterýžto dům leží mezi domy Markovským a Fabiánovským Janovi Němejci z Modlešovic; stalo se za purkmistra Gabriele krejčího, Matouška sladovníka staršího, Andresa Hosa, Šimona Zoubka, Leksy sladovníka, Jíry řezníka Stáňovic a Jiříka Hladkého konšelův.

28 Výhostní list pro Jana Antonína Němejce (*1678) rady města Strakonic pro Staré Město Pražské (1708)

29 Oznámení sňatku Josefa Němejce (1886) Oznámení o úmrtí, sňatku, Úmrtní a oddací listy Úmrtní oznámení Josefa Němejce ( )

30 Kroniky, poznámky, deníky předků Modlitební knížka

31 Fotografie, korespondence, denní tisk

32 Erb Edler von Nemec (šlechtic von Nemec) udělený c.k. plukovníkovi Heřmanu Němejcovi ( ), šlechtici von Nemec, císařem Františkem Josefem I. dne

33 Kroj: 1- valašský 2-4, 6 - těšínský 5 - horalský 7 - jablunkovský 6 7 Valašský a Těšínský kroj v století

34 Webové stránky Rodinné kroniky rodina Sassmannova

35 IV. rodový sraz Němejců, Nepomuk, srpen 2012 Rodová setkání V. rodový sraz Strnadlů, Trojanovice, červenec 2010 II. setkání Valdštejnové na Valdštejně, říjen 2009 IV. rodové setkání Grunů, Rakšice, říjen 2016

36

37 VZNIK PŘÍJMENÍ - původně jen křestní jména (ještě v 18. st. se seznamy řadily dle kř. jména a ne příjemní), křestní jméno(-a) + příjmení = osobní jméno (OJ) - příjmení vznikala teprve během středověku, původně nebyla stálá, jejich postupné nabývání (nestálé, v každé generaci mohlo být jiné 1456 Jan Turek, syn Václava, Chalupy řečeného). - vznik příjmení z příjmí: Jan Martinův Jan Martinů (Martin) - vznikají od 14. do 18. století: nejprve šlechta, pak měšťané, svobodní sedláci, později sedláci, chalupníci (bezzemci a čeleď až 1784). - dle KJ: 1567 Jan jinak Janoušek šenkýř 1529 Janovi řečenému Janák 1499 Jan Jenišek 1490 Jan či Janota literát 1579 Janovi jinak Jankovi v Chuchlíku 1551 Jan jinak Jíša, kovář - dle KJ otce: Janův, Vítův, Jakubův - či matky (ženy): Manďák, Haničinec, Zuzaňák.

38 PŘÍJMENÍ 1786(80) nařízení (patent Josefa II. o matrikách) o pevné a neměnitelné formě příjmení, zákon platil (s menšími obměnami) až do r.1949, 1787(88) Židům nařízeno volit si neměnné příjmení (německé) bylo úředně nařízeno. - velká korupce: kdo přišel s větším obnosem, dostal krásně znějící příjmení: Rosenblum, Rosenfeld, kdo peníze neměl, tak např. Kanalgitter, Wasserhahn apod. - odvozená: - např. - překládala se (Jelínek x Hirschmann, Hirschfeld) - Karch (Mährisch Weiskirchen, žid. Karchen), - Taussig (Taus, Domažlice), - Kafka (Jakub / Jakov / Kofka). - pravopisná podoba pol. 19. st. (jen výjimečně Auředník, Aulický, Saudek, Zyma) - vzniklá ze slov dnes již zaniklých, nepoužívaných (Purkrábek = purkrabí, Ksás = kalhotky, Hrubý = velký, Grmela = kudla, Kolmistr = uhlíř) : počeštění příjmení (14 % byla německá), změna u NJ stála 5 Kč, u českých 125 Kč - ve Vídni (1965) z domácností s příjmením českého původu (7 %)... - Rakouští ministerští předsedové: - Karl Buresch ( ), Bruno Kreisky ( ), Franz Wranitzky (*1937), Viktor Klima (*1947) x Gross, Fischer, Klaus, Gottwald, Bienert

39 1) PŘÍJMENÍ z osobních jmen: - Petr (290): Pech, Peš, Petráň, Petrof, Petiška, - Benedikt: Beneš, Benda, Bendl, Benetka, - Martin/Matěj (270): Mach, Machulka, Machač, - Vavřinec: Vavřík, Vávra, Vavris, Vavruška, - Jan (240): Janota, Janásek, Janalík, Janíček, - Šimon: Šimek, Šíma, Šimurda, Šimák, - Václav (230): Vacek, Vacula, Vaculík, Vaculčík, - Marek: Markos, Mareš, Martiš, Maršák, - Mikoláš (210): Mikuláštík, Mikušek, Mikl, - Tomáš: Tomis, Tomsa, Tomášek, Toman, - Jakub (190): Kubeša, Kubáň, Jakubčík, Kubečka, - Bartoloměj: Baroš, Bartek, Bartoška, - Jiří (170): Juříček, Juřica, Jurečka, Jiříček, - Wolfgang: Vok - Pavel (140): Pavlica, Pavelka, Pavlásek, Pavlis, - Ondřej (130): Vondrys, Vondřejc, Onderka, Onder, - Havel (100): Havlíček, Havlásek, Havelka, Havlín. - Martin Janíček ( ), syn Jana Blinky ( ) z Horní Bečvy. - Jakub Bartek ( ), syn Bartoloměje Bambucha ( ) z Horní Bečvy. 2) PŘÍJMENÍ z místních jmen /národů/: - Chaloupek / Chaloupky, - Luža / Luže, - Borecký / Borek, - Kopecký / Kopec, - Rožnovský, Těšínský, Příborský / města, - Skalka - Mořkovský / Mořkov, Palacký / Palačov, Solanský / Solanec / vesnice, - Domovní znamení: Anděl, Žába - šlechtická příjmení: Lobkovic, Rožmberk, Schwarzenberg, - národy: Slezák, Moravec, Čech / Bém, Böhm, Němec, Němeček, Polák, Horváth, Slovák.

40 3) PŘÍJMENÍ z fyzické či duševní vlastnosti: - vzhled: Kučera, Černošek, Černý/Schwarz, Schiller/Šilhavý, Růžička, Jedlička, Málek/Menšík, - vlastnost: Pokorný, Skoupý, Smutný, Veselý, Neruda (nerudný), Hobza (Bohatý) / Boháč, - slovesná: Vyskočil (při hospodské rvačce vyskočil oknem ven z hospody), Dokoupil, etc. - botanika: Růžička, Poutě, Konvalina, Fiala, Jedlička, Doubek, - zoologie: Zajíc, Vlk / Wolf, Liška / Fuchs, Vydra, Vrablík, Holub, Rak, Motejl, 4) PŘÍJMENÍ z povolání: - povolání: Kovář / Šmíd, Schmied / Kováč, Kovacz, Bednář, Kolář, Pekař, Korbelář, Sládek, Olejník, Hudec, Mlynář / Müller, Miller, Richter, Dráb, Mysliveček, Bača, Krčmář, Kramář, - sociální status: Fojt, Měšťan, Sedlák / Bauer, Zeman, Svoboda (člověk osobně svobodný), Dvořák/Hofmann (člověk ze dvora), Ústav pro jazyk český: - náboženské: Otčenášek, Nešpor, Žídek, Kacíř, Říman, Papež, Hus, Biskup, Farář, Děkan. 5) PŘÍJMENÍ z latiny: - Faber: Kovář - Mitis, Mikyska: Tichý - Pištora, Pistorius: Pekař - Ferus: Plachý, - Brikcius: OJ, Brychta Schematická mapka územního rozložení nářečních ekvivalentů příjmení Novákovi

41 6) PŘÍJMENÍ úsměvná a hanlivá: - Prdel, Pizda, Prda /Prejda/, Uchcanej /Urban/, Kepka /lůno/, Hrma /ženský zevní orgán/, - vídeňský adresář: Kunda, Pudelka, Ritka, Wosserka, Skurwa, Gebak, Gebala (g = j), obchodní dům Zadek - sedlák Cotobědotoho z Kunžaku, Alžběta Makoloušková z Chýnova, Anna Mořhubka tamtéž - mlynářská příjmení: Suchomel, Vosolsobě, Roztrhpytel, Krátkoruký, Dlouháchvíle, v roce 1680 se u Příbrami ženil mlynář Mrdal, který žil na mlýně Prdelce - Zřídkavec, Zřídkaveselý, Rádsetoulal, Kakáč /změna příjmení po 2. sv. válce Adolf/, - Skočdopole, Vítámvás, Přineskarladomů, Zabilpivo, Rádsetoulal, Nechoďdomů, Hrejsemnou, Stiskniruku, Nejezchleba, Jezmaso, Nehněvajsa, Osolsobě, Polehnidále, Dohamrujdi, Stojespal, Ontověděl, Snědldítětikaši, - nejdelší příjmení (17 písmen): Červenokostelecký, - souvětí: Sedlák Hloušek Skácel Bouček, Klouček Vnouček Sekal Souček - Čeněk Mrtvý, farář v Hrobu, Vyžrálek změnil příjmení na Vyorálek... - jeden pan řídící měl příjmení Spytihněv Strašpytel, najdete i Strašiftáka - Olšanské hřbitovy: Narcisa Drůbková, - manželka knížecího obročího v Třeboni (1874): Primitiva Kropáčková.

42 Četnost příjmení v ČR (2015) - V ČR: příjmení (250 nositelů / 1 příjmení, ale jen 25 % má 50 mužských nositelů, příjmení má 500 mužských nositelů a nositelů jen 284 příjmení ), - nejčetnější Novák / Neumann, Newman, Nowak/ (Novotný 3., Nový 6.500, Nováček Nejčetnější příjmení Příjmení Počet 1. Novák / Nováková (0,7 %) Svoboda / Svobodová Novotný / Novotná Dvořák / Dvořáková Černý / Černá Procházka / Procházková Kučera / Kučerová Veselý / Veselá Horák / Horáková Němec / Němcová Zdroj: databáze příjmení Ministerstva vnitra ČR,

43 Správní obvod Příjmení 1. Val. Meziříčí Skýpala 2. Rožnov Křenek 3. Vsetín Orság 4. Bystřice p.h. Hradil 5. Frenštát p.r. Petr 6. Kopřivnice Polášek 7. Frýdlant n.o. Němec 8. Val. Klobouky Fojtík 9. Vizovice Kovář 10.Luhačovice Váňa

44

45 Nejčetnější křestní jméno u žen v SO ORP a krajích k Jména - muži Počet 1. Jiří (2,9 %) Jan Petr Josef Pavel Martin Tomáš Jaroslav Miroslav Zdeněk Jména - ženy Počet 1. Marie (2,5 %) Jana Eva Hana Anna Lenka Kateřina Lucie Věra Alena Nejčetnější křestní jméno u mužů v SO ORP a krajích k

46 Databáze příjmení v ČR:

47

48

49

50 /Nguyen = Novák/

51 Databáze příjmení v cizině Německo Polsko Švýcarsko

52 Etymologie příjmení: Moldanová, D.: Naše příjmení, Praha, 2004, 232 s. Kotík, A.: Naše příjmení, Praha, 1894, 1897 Beneš, J.: O českých příjmeních, Praha, 1962 Beneš, J.: Německá příjmení u Čechů, I. - II. díl, 1999 Milerski, W.: Nazwiska Cieszyńskie, Warszawa, 1996, 352 s.

53

54 Migrace v otcovské linii Y-DNA Osídlení Evropy před lety Haploskupina R2a: Západoevropská Haploskupina I2a: Balkánská Haploskupina R1a: Slovanská R2a I2a R1a

55 Genetická skupina R1a Slovanská Genetická skupina R2a Západoevropská Zastoupení genetických skupin v dnešní evropské populaci

56 Genetika a příjmení (Valašských rodů) - staré valašské rody (jako např. Křenek, Malina, Kubáň, Fiurášek, Vašut a další), které jsou usedlé na Rožnovsku od počátků valašské kolonizace, mají svůj původ jinde, než v karpatech (R1b). RNDr. Radim J. Vašut, PU Olomouc

57

58 Projekt Genetika a Příjmení Projekt zastřešený především Kriminalistickým ústavem v Praze, který se zabývá vztahem mezi příjmením a genografickým původem. 1) Jsou rody téhož příjmení genetický shodná? Mají společný původ? 2) Lze nalézt genetické vztahy mezi různými příjmeními, zvláště na regionální úrovni? 3) Jaké je zastoupení různých haploskupin v české populaci? Lze vysledovat rozdíly mezi regiony Čech a Moravy? Valašsko je jeden z nejprozkoumanějších regionů v rámci ČR Malina Dr. Radim J. Vašut, Palackého univerzita OL Projekt zahájen 2007 a stále pokračuje, je financován do roku Pernický Maléř Křenek Jurečka Plandor

59 Projekt Genetika a Příjmení Valašské rody vykazují poměrně vysokou genetickou příbuznost v rámci zkoumaných příjmení. Lze vysledovat různé rodové větve na Valašsku a přilehlých regionech (Rožnovsko vs. Novojičínsko) Zkoumány byly především rody Blinka, Dančák, Halama/Halamíček, Kramoliš, Vašut a Žitník. Existuje genetická podobnost mezi různými valašskými rody, která poukazuje na společný původ v období raného osídlování Rožnovska ( ) Zvláštní genetická podobnost panuje mezi rody fojtů. Lze rovněž vysledovat hypotetickou předmatriční příbuznost u pasekářských rodů z horských vesnic (např. Blinka Žitník, Vašut Randús Jadrníček, Juříček Machálek aj.). Břevnov DNA extrahovaná z archeologických vykopávek v Břevnovském klášteře v Praze. Datované stáří ~1150 Výsledky projektu GaP Vztahy mezi valašskými rody a archeoilogiáckými nálezy v haploskupině I2a Vašut Jadrníček Pavlica

60 Projekt Genetika a Příjmení Je snahou získat co nejvíce rodů (ideálně s dohledatelnou genealogií) především Valašska, ale i dalších regionů Moravy (Haná, Slovácko, Těšínsko, Ostravsko aj.). Garantem pro Valašsko (a obecně širší Moravu) je Dr. Radim J. Vašut z Olomouce V případně zájmu o poskytnutí DNA pro srovnání s dalšími valašskými/moravskými rody lze kontaktovat na radim.vasut@gmail.com n. radim.vasut@upol.cz, příp. tel Test je zdarma. Genetika a Příjmení

61 Mgr. Zdenek Cvikl

62

63

64

65 DĚKUJI ZA POZORNOST. Kontakt: Ing. Rostislav V. Němejc, mobil: ,