OBCHODNÍ AKADEMIE, Orlová, příspěvková organizace VEKTOROVÁ A RASTROVÁ GRAFIKA NA PC

Transkript

1 OBCHODNÍ AKADEMIE, Orlová, příspěvková organizace VEKTOROVÁ A RASTROVÁ GRAFIKA NA PC U Č E B N Í T E X T P R O D I S T A N Č N Í F O R M U V Z D Ě L Á V Á N Í M g r. M A R C E L A K O U T N Á O R L O V Á

2 Odborné vedení: doc. RNDr. Jana Kapounová, CSc. Učební text pro distanční formu vzdělávání byl vydán s finanční podporou Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky. Je jedním z výstupů projektu Obor Informatika v ekonomice v distanční formě vzdělávání na středních školách.

3 Cíl předmětu Cílem předmětu je seznámit studenty se základními pojmy teorie počítačové grafiky a s použitím vektorového i rastrového prostředí grafického programu. Studenti se seznámí se základními principy a nástroji, které umožňují vytvářet a upravovat obrázky na počítači. Tento studijní text nenahrazuje učebnice, kterých existuje na trhu dostatečné množství. Autoři studijní opory vycházeli ze svých zkušeností získaných během výuky v prezenční formě a snažili se přizpůsobit ji svým obsahem co nejvíce podmínkám distančního vzdělání. Studijní opora je rozdělena do 3 kapitol, ve kterých jsou studentům přiblíženy základní pojmy počítačové grafiky, práce ve vektorovém a rastrovém grafickém programu. Kapitoly obsahují řešené příklady, úkoly k procvičení a korespondenční úkoly. Po prostudování textu budete znát: Základní pojmy a principy z oblasti počítačové grafiky. Práci ve vektorovém grafickém programu, jeho možnosti. Práci v rastrovém grafickém programu, jeho využití při úpravě fotek. Čas potřebný k prostudování učiva předmětu: Celý text lze zvládnout přibližně za 30 hodin intenzivního studia. Je však vhodnější studium rozdělit do delšího časového období s přestávkami, aby náročnější části byly lépe procvičeny. Součástí studia je také podpora tutora, se kterým lze konzultovat obtížnější pasáže textu. Přejeme Vám hodně elánu při odkrývání tajů počítačové grafiky a radosti z poznávání! Autoři

4 Obsah předmětu 1 Úvod do počítačové grafiky Základní pojmy počítačové grafiky Barevné modely v počítačové grafice Grafické formáty Grafické principy Získávání fotografií Práce ve vektorovém grafickém programu Ovládací prvky programu CorelDraw Používání geometrických kreslicích nástrojů Vytváření čar a křivek Obrysové pero Výplně objektů Transformace a uspořádání objektů Seskupení a kombinace objektů Tvarování objektů sloučení, průnik, oříznutí Řetězcový text Odstavcový text Kótování Interaktivní efekty obálka, vysunutí, přechod, čočka Práce s rastry Převzorkování, trasování rastru Efekty pro rastry, symboly Vektorové animace Tisk, převod souboru do PDF formátu Práce v rastrovém grafickém programu Ovládání programu, vytvoření obrázku Masky a objekty Výplň, kapátko Kreslení tvarů, malba štětcem Text Převzorkování obrazu Opravy a retuše vad obrazu Úprava obrazu Vytváření fotokoláží Efekty Animace vytváření a úprava Přehled používaných symbolů LITERATURA... 70

5 5 Úvod do počítačové grafiky 1 Úvod do počítačové grafiky V této kapitole se seznámíte: s pojmy týkajícími se počítačové grafiky s výhodami využití počítačové grafiky Budete schopni: rozlišit typy počítačové grafiky orientovat se v základních pojmech a formátech počítačové grafiky Klíčová slova pojmy k zapamatování - počítačová grafika - rastrová, vektorová grafika - pixel, dpi - barevná hloubka - RGB, CMYK - grafické formáty jpg, gif a další - grafické principy - 3D grafika - DTP (Desk Top Publishing) Počítačová grafika (PG) je v současné době jedna z nejpopulárnějších a nejvyužívanějších oblastí práce na počítači. V 60. letech byl vznik PG spojen se zavedením číslicově řízených NC strojů. Ovšem postupně se využití PG rozšířilo do mnoha odvětví průmyslu, především řízení výrobních procesů, dále zpracování obrazu a také výtvarné umění a film (titulky, animace), družicové snímky, řízení letecké dopravy, kriminalistika, lékařství atd. Dnes každý, kdo začíná pracovat na počítači, má možnost seznámit se s jednoduchým grafickým prostředím operačního systému Windows a v něm např. s programem Malování. Počítačová grafika představuje metody a techniky pro konstrukci, manipulaci, ukládání a zobrazování obrazů pomocí počítače. Úkol k zamyšlení: Zamyslete se nad tím, v jakých konkrétních oblastech lze počítačovou grafiku využívat. Využití PG: Malování rastrových obrázků můžeme začít již programem Malování, který je součástí operačního systému Windows (viz Start /Programy /Příslušenství /Malování) a poskytuje základní nástroje pro malování jednoduchých rastrových obrázků. K dispozici jsou samozřejmě i další programy, které jsou vybaveny mnohem širšími možnostmi pro malování a úpravu obrázků (např. Adobe Photoshop, Corel PHOTO- PAINT a další).

6 6 Úvod do počítačové grafiky Úprava fotografií nafocené fotografie z digitálního fotoaparátu můžeme nejen prohlížet, ale také upravovat (jas, kontrast, barevnost, oříznutí, odstranění červených očí nebo dokonce retušování vad obrázku). Vytváření koláží výběr části obrázku, jeho vystřihnutí a kopírování do dalšího obrázku vytvoří z několika fotografií zajímavé fotokoláže. Skládání vektorových kreseb jedná se o kombinaci jednoduchých objektů různých tvarů, textu, příp. i rastrových obrázků, pomocí nichž lze ve vektorovém programu vytvořit např. nabídkový leták nebo vizitku. Práce s textem a DTP pro práci s textem již většina uživatelů používá textový editor (např. MS Word), ovšem pro složitější úpravy textu včetně sazby a přípravy pro tisk ve velké tiskárně se používají speciální DTP programy (DTP znamená Desk Top Publishing tvorba publikací na stole ), některé vektorové grafické programy základní funkce DTP zvládnou také. Modelování třírozměrných objektů jde o oblast počítačové grafiky, která je náročnější na programové vybavení, zvládnutí funkcí programu a také znalosti uživatele; je velmi zajímavou a rychle se rozvíjející oblastí; 3D modely lze využít při vývoji strojírenských součástek, projektování domů, rozhýbané 3D objekty známe z filmů. Vytváření www stránek základem každé www stránky je její grafický návrh, doplněný o text, obrázky a další grafické prvky, které jsou navzájem propojeny; závěrečnou podobu stránky vám zobrazí prohlížeč webu na základě příkazů, které stránka obsahuje. Animování obrázků jednoduché gif animace znáte z webových stránek (reklamní bannery = pruhy s animací), snímky řazené za sebou a spojené pomocí časování lze vytvořit v rastrovém grafickém programu. Flash animované weby jde o vektorové animace, které postupně vytlačují klasické gif animace z webových stránek, skládají se z objektů pohybujících se po stanovené dráze po určitý čas. CAD systémy jsou speciální programy pro technické návrhy, projektování a modelování pomocí počítače. A jistě bychom mohli vyjmenovat další

7 7 Úvod do počítačové grafiky 1.1 Základní pojmy počítačové grafiky Existují dva typy počítačové grafiky, které se liší ve struktuře obrázků, v práci s nimi a formátu ukládaných souborů. Rastrová grafika obrázky v rastrové grafice jsou tvořeny mřížkou z mnoha barevných bodů, která se podobá několikrát zmenšenému milimetrovému papíru rastrové obrázky jsou především fotografie, příp. namalované obrázky (např. v programu Malování) základní zobrazovací prvek je bod (pixel) kvalita obrazu je dána počtem prvků obrazu a počtem základních barev, čím více bodů, tím lepší obrázek, ovšem také větší soubor po uložení na disk rozlišení (DPI = Dot Per Inch, počet bodů na palec) je počet bodů na jednotku vzdálenosti, pro představu 1 palec je přibližně 2,54 cm data jsou uložena v rastrovém formátu (bitová mapa), nejčastějšími formáty souborů jsou přípony bmp, jpg, gif, tiff, png a další nejznámějšími editory pro rastrové obrázky jsou Malování, Corel PHOTO-PAINT, Adobe Photoshop, Painter, GIMP. Příklad: Obrázek široký 7,5 cm, který má na šířku 600 bodů, má rozlišení přibližně 200 dpi (pokud zjednodušeně počítáme 1 palec = 2,5 cm), výška obrázku je 5 cm, takže se stejným rozlišením 200 dpi má obrázek 400 bodů na výšku. U monitorů se nejčastěji používá rozlišení 1024 x 768 bodů, pokud máte 17 palcový monitor a změříte si jeho rozměry, po přepočítání vám vyjde, že monitor má rozlišení asi 90 dpi. Tiskárna však tiskne v rozlišení dpi, takže obrázek zobrazený na monitoru a vytisknutý na tiskárně se liší v rozměrech asi o polovinu. Konkrétně obrázek složený z 1024 x 768 bodů je zobrazen přes celý monitor, ale na tiskárně se vytiskne v rozměrech 13 x 10 cm. Obr. 1. Rozlišení 20 dpi Obr. 2. Rozlišení 200 dpi

8 8 Úvod do počítačové grafiky Vektorová grafika obrázky ve vektorové grafice jsou tvořeny pomocí základních objektů a jejich vlastností (např. kruh střed a poloměr, barva výplně atd.) vektorovými obrázky jsou např. vizitky, loga firem, reklamní letáky, obrázky klipartu atd. základní zobrazovací prvek je vektor kvalita obrazu je dána počtem adresovatelných bodů a maximální délkou čar, při níž obraz ještě nebliká zobrazené objekty jsou určeny svým okrajem pomocí křivky vypočtené ze vzorce data jsou uložena jako seznam kreslicích instrukcí, formáty souborů jsou příslušné určitému programu, např. cdr, ai. nejznámější editory jsou CorelDRAW, Adobe Illustrator, Zoner Callisto Obr. 3. Vizitka vektorová grafika Poznámka: Grafické editory, které jsou výše uvedeny, se velmi liší v možnostech pořízení. Zatímco Malování je součástí OS Windows, Corel PHOTO- PAINT a CorelDRAW jsou součástí balíčku CorelDRAW Graphics Suite, jehož jednu licenci pro studenty pořídíte přibližně za 1500 Kč. Výhodné je pořízení produktů Zoner, kde jsou k dispozici multilicence, např. pro Zoner Callisto za 8000 Kč. Nejdražší jsou produkty Adobe, sada Adobe Creative Suite stojí orientačně Kč, jednotlivé programy Adobe Photoshop Kč a Adobe Illustrator Kč. Naopak editor GIMP, který byl vytvořen pro platformu Linux, je zcela zdarma na základě GPL licence (volně šiřitelný spolu se zdrojovými kódy). Dále existují tzv. freeware (zcela zdarma, např. Painter) a shareware (za poplatek) programy. Úkol k zamyšlení: Pokuste se popsat, co se stane při změně velikosti obrázku, pokud to bude rastrová fotka anebo vektorový klipart.

9 9 Úvod do počítačové grafiky Změna velikosti obrázku Rastrový obrázek: Při zmenšení obrázku je nutno některé body vypustit, při zvětšení obrázku naopak počítač přidává body podle okolních bodů. V obou případech však dojde ke ztrátě detailů a zkreslení barev, a tím ke snížení kvality obrázku. Vektorový obrázek: Obrázky můžeme zvětšovat i zmenšovat podle potřeby, aniž by se změnila jejich kvalita. Program lehce dosadí jiná čísla do rovnic, kterými jsou popsány jednotlivé objekty, a přepočítá objekt tak, aby se zachoval jeho tvar. 1.2 Barevné modely v počítačové grafice Práce s grafikou by bez barev nemohla existovat, doba černobílých monitorů a tiskáren již dávno minula. Všechny obrázky jsou dnes charakteristické bohatými barvami a jejich odstíny. Hloubka barev přestavuje paletu barevných odstínů, ze kterých můžeme vybírat. Lidské oko je schopno rozlišit asi 7 milionů barevných odstínů. Barevné palety používané v počítačové grafice: Bitová hloubka (tj. počet bitů na bod) Počet podporovaných barev 1 bit 2 barvy (černá a bílá) 2 bity 4 barvy (černá, bílá a 2 šedé) 4 bity 16 barev 8 bitů = 1 B 256 barev nebo odstínů šedi 16 bitů = 2B barev 24 bitů = 3 B 16,7 milionů barev 32 bitů = 4 B 6,8 miliard barev Nejčastěji se používá paleta 16,7 milionů barev (paleta RGB viz dále), příp. 256 odstínů šedi pro černobílé fotografie. Někdy je také využívána paleta 256 barev pro jednoduché obrázky ve formátu gif. Podle výše uvedené tabulky platí, že pokud použijeme v obrázku 16,7 mil. barev, pak pro každý bod obrázku potřebujeme 3 B paměti. U černobílých obrázků stačí pro každý bod 1 B paměti. Z toho lze odvodit, že velikost souboru s barevným obrázkem je třikrát větší než s černobílým.

10 10 Úvod do počítačové grafiky Příklad: Obrázek, který byl uveden v prvním příkladu, měl rozměry 7,5 x 5 cm s rozlišením 200 dpi v obou směrech, tj. počet bodů obrázku je 600 x 400 = bodů celkem. Pokud bychom ukládali obrázek s barevnou hloubkou 16,7 milionů barev, potřebovali bychom x 3 = B = 720 kb (kilobajtů) paměti. Černobílý obrázek ve stejném rozlišení bychom uložili do souboru o velikosti B = 240 kb. Barevné modely v počítačové grafice přestavují způsoby míchání a zobrazování barev na monitorech nebo při tisku na tiskárnách. Model RGB Základní barvy jsou: R Red (červená) G Green (zelená) B Blue (modrá) Obr. 4. Barvy RGB Tento model se používá při zobrazení barev na monitorech, kde tři barevné paprsky rozsvěcují body, ležící těsně u sebe. Jednotlivé barevné složky se udávají v rozsahu 0 255, např. [0,0,0] je černá barva, [255,0,0] je červená barva. Barvy se míchají aditivním způsobem, tj. každým přidáním určité složky vznikne světlejší barva, smícháním všech tří barev dostaneme barvu bílou [255, 255, 255]. Model CMY(K) Základní barvy jsou: C Cyan (azurová) M Magenta (purpurová) Y Yellow (žlutá) K black (černá) Obr. 5. Barvy CMYK Barvy modelu CMYK odpovídají barvám inkoustu v tiskárnách, ovšem tři základní barvy CMY nejsou vhodné pro tisk čistě černé barvy (soutiskem tří barev by 100% černá barva nevznikla a také je nevhodné plýtvat barevné náplně na tisk černé), a proto se přidává čtvrtá náplň s černým inkoustem. Složky barev CMYK se udávají v procentech (0 100%), zde naopak [0,0,0,0] představuje bílou barvu a např. [0,0,100,0] je žlutá barva. Barvy se zde míchají substrativním způsobem, při míchání vzniká tmavší barva, což je opak předchozího modelu; tento postup používají malíři.

11 11 Úvod do počítačové grafiky Srovnání modelů RGB x CMYK: CMYK je opakem RGB, RGB reprezentuje vyzařování barev, CMYK jejich odraz. Při kombinaci červeného, zeleného a modrého světla v plné intenzitě získáte bílou. Černá je totální pohlcení světla. Papír není jako monitor počítače - světlo pouze odráží. Pokud stránka obsahuje žlutý a magentový inkoust, vidíme červenou (žlutá pohltí modrou část spektra a magenta pohltí zelenou, červená se odrazí). Barva na monitoru je odlišná od barvy při tisku, bývá problém s tzv. barevnou věrností obrázku. Pomocí kalibračního tabulky (získáte ji od některé firmy zabývající se tiskem fotografií) se lze pokusit nastavit přibližně stejné barvy na tiskárně a monitoru. Další barevné modely Model HSB je založen na podobném principu, jakým vnímá barvy lidské oko. H (Hue) = odstín (poloha na barevném kole od 0 do 360 ) S (Saturation) = sytost (množství šedi od 0% do 100%) B (Brightness) = jas (světlost od 0% - černá do 100% - bílá) Model Lab je nezávislý, vytváří shodné barvy bez ohledu na zařízení, a proto je vhodný pro konverzi barev mezi barevnými modely RGB a CMYK. L = Luminace neboli světlost od 0 do 100 Chromatická složka a od zelené do červené (+120 až 120) Chromatická složka b od modré do žluté (+120 až 120) a další modely. Kontrolní otázky: charakterizujte rozdíly mezi rastrovou a vektorovou grafikou uveďte příklady aplikace počítačové grafiky v běžném životě a v dalších oblastech jaký je rozdíl mezi barevným modelem RGB a CMYK? 1.3 Grafické formáty Formáty souborů s obrázky jsou závislé na použitém grafickém editoru, ve kterém byly vytvořeny nebo upraveny. Stejně jako editory, i grafické formáty jsou dvojího typu vektorové a rastrové. Vektorové grafické formáty Jsou přímo závislé na programu např. soubory s příponou *.ai jsou vytvořeny v programu Adobe Illustrator, soubory s příponou *.cdr v programu CorelDraw.

12 12 Úvod do počítačové grafiky Pro přenos grafik mezi grafickými studii se používá zapouzdřený postscript, vytvořený firmou Adobe. Slouží k popisu vzhledu stránky pro tiskárnu přípona *.eps. Rastrové grafické formáty 1. Joint Photographics Experts Group - JPG Formát JPEG byl uznán jako mezinárodní standard v roce Obrázek ve formátu JPEG má vždy barev (True color). Použitím velmi složité a pokročilé ztrátové kompresní metody se dociluje až neuvěřitelného kompresního poměru 1:20 bez viditelné ztráty kvality (použitelný je i poměr 1:50). Tento formát je velice vhodný pro fotografie, méně již pro kontrastní grafiku, kde již jsou ztráty způsobené kompresí patrné. Ztráty na kvalitě jsou lidským okem téměř nepoznatelné. Velikost komprese (tím i výsledná velikost) se dá nastavit v grafických programech. Je vhodný pro ukládání fotografií a obrázků s velkou barevnou hloubkou. JPEG neumožňuje dělat průhledné ani animované obrázky. Tento formát se používá také na jiných počítačových platformách, kromě PC také na počítačích Macintosh, v poslední době také například v digitálních fotoaparátech. 2. Graphics Interchange Format GIF Formát GIF byl vyvinut americkou společností CompuServe v roce Obrázek ve formátu GIF může mít maximálně 256 barev. Používá relativně jednoduchou bezztrátovou kompresní metodu. Tento formát je velice vhodný pro kresby, kde by při použití formátu JPEG bylo již patrné zkreslení. Formát také umožňuje definovat transparentní = průhlednou barvu (což je s výhodou využíváno právě na webových stránkách) a vytvářet jednoduché animace. GIF je vhodný pro zobrazení loga firem, tlačítek, animovaných obrázků, bannerů prostě všech objektů, které používají relativně málo barev a které obsahují velké, jednobarevné plochy. Tento formát se používá také na jiných počítačových platformách. 3. Tag Image File Format - TIFF Formát TIFF vznikl ve spolupráci firem Aldus a Microsoft. Oblast jeho hlavního použití je typografie - DTP (desktop publishing). Stejně jako formát GIF se i tento formát implementuje kromě počítačů PC IBM i na počítačích Macintosh, pracovních stanicích s operačním systémem UNIX a na velkých počítačích, např. typu VAX. Nepoužívá kompresi, výsledné obrázky jsou veliké. Podporuje průhlednost, je vhodný pro zachování vysoké kvality fotografií. 4. Bit Mapped Picture (bitová mapa) - BMP Bitmapové soubory Windows jsou uložené ve formátu, který je nezávislý na zařízení a tím umožňuje Windows zobrazit tyto soubory na jakémkoliv zobrazovacím zařízení. Používají 24 bitovou barevnou hloubku, tj. až 16 mil. barev. 5. Portable Network Graphic Format - PNG Formát PNG je takový černý kůň mezi grafickými formáty. Tento formát je založen na bezztrátové komprimační technologii pod názvem deflation,

13 13 Úvod do počítačové grafiky kterou používá také komprimace programu ZIP a kterou vyvinul Jean-Loup Gailly. Možnosti PNG jsou mnohem větší než u GIFu, nicméně, na webu se dá najít zatím málo webů používající obrázky ve formátu PNG. Tvůrci internetových prohlížečů tento formát zatím málo a nedostatečně podporují. PNG může mít 2-48 bitovou barevnou hloubku. PNG podporuje 256-stupňovou průhlednost a také ukládá informace o křivce gamma. Nevýhodou oproti GIFu je to, že nemá takové možnosti animace a že soubor uložený ve formátu PNG je obvykle větší než obdobný obrázek ve formátu GIF. Kontrolní otázka: Určete, jaký formát souboru budou mít následující obrázky: a) jednobarevné tlačítko na webové stránce b) fotografie z dovolené c) animovaný pruh na webové stránce d) logo firmy s průhledným pozadím Korespondenční úkol č. 1: I. Viz kapitola 1.1: Najděte na webu různé vektorové a rastrové programy a uveďte také, které máte k dispozici vy. Vytvořte přehlednou tabulku, ve které u každého programu uveďte název, výrobce, pro jaký OS jej lze použít, způsob licencování, příp. cenu a rozdělte programy podle typu na rastrové a vektorové. II. Viz kapitola 1.2: Určete výpočtem velikost souboru, do kterého (bez komprese) uložíte obrázek o velikosti 10 x 13 cm, je-li dáno: a) rozlišení 300 dpi v obou směrech, barevná hloubka 16,7 milionů barev b) rozlišení 150 dpi v obou směrech, barevná hloubka 16,7 milionů barev c) rozlišení 300 dpi v obou směrech, černobílý obrázek d) rozlišení 150 dpi v obou směrech, barevná hloubka 256 barev Řešení kontrolní otázky kapitola 1.3: a), c), d) formát gif, b) formát jpg. 1.4 Grafické principy Při práci s grafikou nestačí jen ovládat libovolný grafický program, umět např. upravit fotografii nebo nakreslit složitější vektorový obrázek. To je teprve základ, který musí být propojen s dodržováním základních pravidel pro tvorbu grafiky. Jejich respektování je velmi důležité a tato pravidla by se měla používat v každé grafické práci (od pozvánky na dětský karneval až po profesionální grafickou prezentaci firmy). Není v možnostech této práce podrobně rozepisovat vše, ale zmíníme zde to nejpodstatnější. Pravidlo dvou Je nejjednodušší z pravidel; určitě nic nepokazíte, pokud použijete právě dvě odlišná písma, dvě barvy, dva styly, dva typy formátu obrázků apod.

14 14 Úvod do počítačové grafiky Pravidlo kontrastu Pokud používáte různé prvky, musí být opravdu výrazně odlišné (kontrastní), aby vynikly a udělaly materiál zajímavý. Např. pro nadpisy se používá bezpatkové písmo (např. Arial), naopak pro dlouhý text patkové písmo (např. Times New Roman). Pravidlo zarovnání Všechny prvky na stránce, obrázky i další pomocné prvky, musí být navzájem zarovnány. I když prvky stojí samostatně, jsou díky zarovnání spojeny pomyslnou čarou. Zvýší se tím přehlednost dokumentu. Pravidlo blízkosti Prvky, které patří významově k sobě, je třeba uspořádat a oddělit od ostatních prvků (např. čárou, bílým místem). Bude tak lépe organizováno prázdné místo. Pravidlo opakování V celém dokumentu je důležité používat stejné prvky např. pro nadpisy, text, barvy. Udrží se tak pořádek, jednotlivé části materiálu se spojí a vše je přehlednější. Úkol k procvičení: Najděte na níže uvedené vizitce konkrétní příklady použití prvních pěti pravidel. Barvy Základní barevné modely RBG a CMYK již znáte, na obr. 6 je znázorněno rozložení barev pomocí krychle. Základní vrchol vlevo dole je černý, protilehlý vrchol vpravo nahoře bílý, ostatní vrcholy tvoří barvy uvedených barevných modelů.

15 15 Úvod do počítačové grafiky Obr. 6. Prostorové vidění barev Barevná schémata Existují tři osvědčené principy, jak harmonicky kombinovat barevné schéma: Monochromatické schéma se kromě černé a bílé skládá z jednoho dalšího odstínu. Nemusí se nutně jednat o jedinou barvu, neboť lze použít několik variant téhož odstínu s různou sytostí, či světlostí. Analogické, neboli podobné barvy, jsou ty, které spolu bezprostředně sousedí. Na barevném kruhu si vyberte jednu barvu a doplňte ji jejími sousedy bezprostředně vpravo a vlevo. Obvykle se jedna z barev použije jako dominantní. Komplementární, neboli doplňkové barvy jsou dvě barvy stojící v kruhu přímo naproti sobě. Při správném použití mohou vytvořit jak rovnováhu, tak příjemný barevný kontrast. Proto se doplňkové barvy často používají např. jako barva pozadí k hlavnímu objektu. Smícháním žluté a purpurové vznikne červená barva, k ní doplňková je azurová, která se míchání nezúčastnila (viz obr. 7.). Podobně žlutá + azurová = zelená, k ní doplňková je purpurová, azurová + purpurová = modrá, k ní doplňková je žlutá. Obr. 7. Doplňkové barvy

16 16 Úvod do počítačové grafiky Barvy se mají používat pro upoutání pozornosti na důležité údaje, ovšem raději nepoužívejte příliš mnoho barev. Moc pestrý a mnohobarevný dokument je nepřehledný a barvy pak ztrácí význam. Je vhodné se inspirovat barevnými schématy, která najdete na Internetu (generátor barevných schémat Výběr správných barev není jednoduchý. Stejně jako v celé práci s grafikou na PC je dobré sledovat práce profesionálů, inspirovat se a získávat další zkušenosti a znalosti. Písma O základním využití odlišných písem jsme se zmínili u pravidla kontrastu. Bezpatkové písmo pro nadpisy se označuje grotesk, patkové písmo pro dlouhý text je antikva. Patkové písmo je čitelnější, protože patky u písmen vedou oči čtenáře po řádku. Pro zvýraznění pojmů se používá kurzíva, v učebnicích a manuálech tučné písmo. Nevhodné je kombinovat obojí, už vůbec ne navíc podtrhávat. Počet a typy písem jsou dány počtem souborů (tzv. fontů) uložených v počítači. Sadu písem najdete přes Ovládací panely Písma. Existují dva druhy písem True Type Font (TTF) a Open Type font. True Type Fonty jsou 8 bitové, obsahují jen základní znaky a české znaky jsou jen u některých fontů. Open Type fonty jsou již 16bitové, takže mohou obsahovat mnohem více znaků a většinou již také obsahují české znaky. Některá starší písma však české znaky neobsahují, pro psaní češtiny musíte vybírat písmo označené CE (Central European). Soubor s písmem si můžete stáhnout z Internetu, ovšem ne všechna písma jsou zdarma. Papír Pokud výsledky své práce (pozvánku, vizitku, fotografie) budete chtít vytisknout, je důležitý také výběr papíru. Běžně se používá kancelářský papír o velikosti A4 (210 x 297 cm), ovšem pro tisk na inkoustové tiskárně není moc vhodný, je spíše určen pro laserové tiskárny a do kopírek. Pro inkoustové tiskárny jsou vhodnější kancelářské papíry vyšší třídy, které jsou o málo dražší. Kvalita papíru je dána jeho bělostí, povrchem, stupněm rozpíjení barev a gramáží (tloušťkou). Gramáž papíru je určena hmotností v gramech na metr čtvereční, od 60 g/m 2 (novinový papír), přes 80 g/m 2 (kancelářský papír), 160 g/m 2 (papír na pozvánky) až po 240 g/m 2 (kladívková čtvrtka pro malování). V nabídce jsou také různě barevné papíry, se vzory, upravené pro tisk vizitek apod. Vybrat si můžete např. na Korespondenční úkol č. 2: S využitím výše uvedených grafických principů vytvořte pozvánku na party, použijte libovolný textový editor, příp. jednoduchý grafický program.

17 17 Úvod do počítačové grafiky 1.5 Získávání fotografií Vyhledávání na Internetu Internetové stránky jsou oživeny reklamními bannery, animacemi, fotografiemi a jinými obrázky. Ovšem pokud potřebujete najít obrázek k danému tématu, je nejlepší použít vyhledávač Na jeho úvodní obrazovce vyberte místo odkazu Web odkaz Obrázky a zadejte hledaný název obrázku. Vyhledávač se orientuje podle názvu souboru s obrázkem, lépe je zadat anglický název, protože máte mnohem více možností. Poté získáte stránku s náhledy obrázků, u každého náhledu je uvedena velikost souboru a rozměry obrázku v pixelech. Někdy jsou obrázky hodně komprimovány, takže jsou nekvalitní. Před uložením obrázku na disk (pomocí místní nabídky) si zobrazte jeho originál, abyste získali představu o jeho kvalitě. Autorská práva k fotografiím jsou vymezena autorským zákonem, podle paragrafu 31 lze obrázky stažené z Internetu použít ve výuce, ovšem vždy je nutné uvést jméno autora, název a pramen. Bez svolení autora však nelze obrázky dále šířit. Dalším zdrojem fotografií jsou tzv. fotobanky (stačí zadat ve vyhledávači pojem fotobanka a získáte řadu odkazů), které jsou využívány profesionály při tvorbě časopisů, knih, nebo reklam. Lze si zakoupit licence fotografií buďto pro všeobecné použití nebo pro konkrétní záměr, s tím, že je po určitou dobu zaručena exkluzivita vámi vybranou a zaplacenou fotografii nemůže použít nikdo jiný. Skenování Skener je vstupní zařízení, které umožňuje přenést do počítače libovolný obrázek. Nejčastěji se setkáte se stolními skenery pro formát A4, existují také velkoformátové skenery nebo ruční skenery (např. v obchodech). V současné době bývá skener také součástí zařízení s tiskárnou a kopírkou. Postup skenování: 1. Po prvním připojení skeneru je třeba nainstalovat příslušný software. 2. Vložit obrázek do skeneru. 3. Zobrazit náhled obsahu skeneru. 4. Vybrat oblast, kterou chcete skenovat. 5. Nastavit parametry (barevná hloubka, rozlišení standardně 200 dpi, pokud chcete obrázek zvětšovat, pak větší, max dpi). 6. Při skenování lesklých časopisů je třeba potlačit moaré (rušivé body, které se objeví po odrazu světla od lesklé předlohy). 7. Vlastní skenování, které může trvat i několik minut (podle velikosti obrázku, nastaveného rozlišení a rychlosti přenosu dat do počítače). 8. Ukončit program pro skenování a naskenovaný obrázek uložit do souboru. Fotografování V této části se omezíme pouze na používání digitálního fotoaparátu jako další z možností získávání fotografií. Samotné fotografování je složitá a rozsáhlá oblast, které se věnují odborné publikace, např. Andreas Feininger:

18 18 Úvod do počítačové grafiky Vysoká škola fotografie, Bryan Peterson: Naučte se fotografovat digitálně, John Freeman: Fotografie v praxi a mnoho dalších. Digitální fotoaparát je přístroj, který sejme obrázek a uloží jej na paměťovou kartu do souboru. Ten pak můžeme přenést do počítače nebo smazat přímo ve fotoaparátu. Tak jako klasický fotoaparát má objektiv, závěrku, clonu, blesk a spoušť. Místo filmu obsahuje elektronický snímací prvek (CCD prvek) a paměťovou kartu, navíc je vybaven LCD displejem pro zobrazení snímané oblasti. Fotoaparáty rozlišujeme podle toho, kolik bodů je schopen CCD prvek sejmout (min. 3 miliony 3 Mega pixel) a kolik fotek je možno uložit na paměťovou kartu. Dalším parametrem je zoom, který je optický (skutečné přiblížení objektivu) nebo digitální (digitální úprava snímaného obrazu). Bez optického zoomu mají přístroje velmi omezené využití. Postup fotografování: 1. Před focením nastavit režim (portrét, krajina, sport...) a rozlišení snímků (čím větší rozlišení, tím méně fotek se vejde na paměťovou kartu). 2. Nafotit snímky, raději více, nebojte se experimentovat. 3. Prohlédnout si fotky na LCD displeji a nepovedené smazat. 4. Připojit fotoaparát k počítači a fotky přenést do vybrané složky v počítači. 5. Soubory s fotkami otevřít v rastrovém programu, upravit (jas, kontrast, barevnost, oříznout, otočit viz 3. kapitola). 6. Upravené fotky vytisknout nebo poslat do digitálního fotolabu. Shrnutí kapitoly: Počítačová grafika zasahuje téměř do všech oblastí práce na počítači. Známe dva základní typy počítačové grafiky rastrovou, pro práci s obrázky složenými z jednotlivých bodů (pixelů) a vektorovou, pro tvorbu vektorových kreseb (loga, vizitky, letáky). Při práci s rastrovými obrázky je důležité jejich rozlišení - dpi, tj. počet bodů na palec. Barvy na počítači jsou tvořeny pomocí dvou základních modelů. RGB (red, green, blue) je model používaný pro zobrazení barev na monitorech, CMYK (cyan, magenta, yellow, black) se používá při tisku v tiskárnách. Podle toho, kolik barevných odstínů může mít jeden bod obrázku, určujeme barevnou hloubku. Nejpoužívanější rastrový formát jpg má k dispozici 16,7 milionů barev, tzn., že pro uložení obrázku do souboru je potřeba na každý bod 3 B. Ovšem díky účinné, ale ztrátové, kompresi jsou soubory s příponou jpg mnohem menší. Rastrový formát gif má barevnou hloubku pouze 256 barev (na 1 bod 1 B), ale používá bezztrátovou kompresi a je možno obrázek uložit s průhledným pozadím nebo vytvořit gif animaci. Při tvorbě grafiky na počítači je třeba dodržovat základní grafické principy, které souvisí s uspořádáním, zarovnáním objektů, barvami, písmem atd. Fotografie pro práci na počítači můžeme najít na Internetu, nebo naskenovat do počítače a samozřejmě nafotit digitálním fotoaparátem.

19 19 Práce ve vektorovém grafickém programu 2 Práce ve vektorovém grafickém programu V této kapitole se seznámíte: s možnostmi vektorového grafického programu s použitím základních ovládacích prvků a pravidel pro práci ve vektorovém grafickém programu Budete schopni: vytvářet vektorové obrázky s pomocí jednoduchých nástrojů pracovat s více objekty, textem, efekty vytvářet vektorové animace, pdf soubory Klíčová slova pojmy k zapamatování - práce s objekty seskupení, kombinace, tvarování - vodicí linky - trasování rastru - export do rastru, do pdf formátu Při seznamování s vektorovým grafickým programem se zaměříme konkrétně na práci v programu CorelDRAW 11. Ovšem všechny uvedené postupy je možno s malými obměnami využít také při práci v jiných vektorových grafických programech. 2.1 Ovládací prvky programu CorelDraw CorelDRAW je v současné době nejoblíbenější vektorový grafický editor. Má široké uživatelské možnosti, snadné ovládání i přijatelnou cenu. Pracovní plocha programu připomíná pracovní stůl malíře či grafika. Je vytvořena tak, že v jejím středu je list papíru a kolem dokola jsou rozmístěny různé užitečné nástroje. Jako u všech aplikací MS Windows, i zde najdete Hlavní nabídku a Standardní panel nástrojů. Pod ním se zobrazuje různý Panel vlastností podle toho, jaký nástroj si vyberete z Panelu nástrojů umístěného svisle vlevo. V pravé části obrazovky je k dispozici Paleta barev a dole Stavový řádek. Pracovní plocha je doplněna nahoře a vlevo pravítky, podle zvolené položky z Hlavní nabídky se také zobrazují Ukotvitelné panely. Jsou zde také k dispozici Kontextové nabídky, které se vztahují vždy k místu, kde se nachází kurzor a aktivují se pravým tlačítkem myši. Všimněte si, že počátek souřadnicového systému je v levém dolním rohu papíru.

20 20 Práce ve vektorovém grafickém programu Obr. 8. Základní obrazovka programu CorelDRAW Zásadní je při práci v CorelDraw Panel nástrojů, který soustřeďuje nejpoužívanější nástroje. Pokud je u některého z nich v rohu malý trojúhelník, jsou k dispozici ještě další možnosti, které se objeví při kliknutí na trojúhelníček. Většina nástrojů používá na ploše papíru specifický kurzor, který pomáhá rozlišit a zjednodušit práci. Při vytváření nové grafiky je implicitně k dispozici panel vlastností stránky, pomocí něhož lze zvolit např. formát papíru, orientaci stránky nebo jednotky použité v grafice. Přehled nástrojů: 1. Výběr nejdůležitější nástroj, abychom mohli s nějakým objektem pracovat, musíme ho vybrat 2. Tvar pro úpravu obrysů pomocí spojovacích bodů, obsahuje také nástroje nůž, guma, rozmazání, zdrsnění a volná transformace. 3. Lupa pro zmenšování a zvětšování zobrazení, ručička umožňuje potahovat dokument myší v okně 4. Kreslení křivek ruční režim, Bezierův režim, pero, lomená čára, spojovací čára, malířské techniky, kótování, tříbodová křivka 5. Obdélník součástí je také tříbodový obdélník pro kreslení natočených obdélníků 6. Elipsa - součástí je také tříbodová elipsa pro kreslení natočených elips 7. Mnohoúhelník pro mnohoúhelníky i hvězdy o libovolném počtu vrcholů, mřížka, spirála 8. Základní tvary pro vytváření obrazců předdefinovaných tvarů, v panelu vlastností je pro každý typ k dispozici sada připravených tvarů 9. Text pro vytváření a úpravu textu (řetězcového i odstavcového)

21 21 Práce ve vektorovém grafickém programu 10. Interaktivní transformace přechod, kontura, deformace, obálka, vysunutí, stín, průhlednost 11. Kapátko pro načtení barvy z jakéhokoli místa, plechovka pro aplikaci barvy vybrané kapátkem 12. Obrys obrysové pero pro nastavení vlastností obrysu objektu 13. Výplň pro vytváření vyplní spojitá, přechodová, texturová, vzorová, postscriptová 14. Interaktivní výplň pro rychlé a přehledné nastavení výplně Z Hlavní nabídky jistě budete znát nabídku Soubor a Upravit, v nabídce Zobrazit je možno zapnout či vypnout zobrazení různých doplňujících položek a pomocí nabídky Okno si můžete nastavit pracovní okno podle vašich požadavků. Pro konkrétní práci jsou zajímavé nabídky Změnit, Efekty, Rastry a Text, které rozšiřují vlastnosti nástrojů a přidávají další možnosti. V nabídce Změnit jsou k dispozici funkce pro zarovnání, transformace, seskupení nebo tvarování objektů. Na závěr je dobré zmínit také používání klávesových zkratek, které zkušenému uživateli usnadní a urychlí práci. Příklady klávesových zkratek: F2 dočasná aktivace lupy F4 zobrazení všech vytvořených objektů Shift F4 zobrazení celé stránky Ctrl D vytvoření duplikátu Ctrl Q převedení objektu na křivky Ctrl a zároveň kreslení myší symetrie kruh, čtverec apod. Shift a zároveň kreslení myší od středu (lze také kombinovat Ctrl a Shift současně) Jako v jiných aplikacích, i zde najdete často používanou funkci ZPĚT, přičemž je možno vrátit zpět i více operací najednou. Každý začátečník jistě tuto funkci ocení. 2.2 Používání geometrických kreslicích nástrojů Jde především o nástroje obdélník, elipsa, mnohoúhelník a základní tvary. U všech je společné to, že při zvolení nástroje se změní Panel vlastností, pomocí něhož lze nastavit další parametry příslušného objektu. Obdélník Kreslíme tažením myši z jednoho rohu do protějšího, při současném stisku klávesy Ctrl vytvoříme symetrický čtverec. Součástí panelu vlastností je možnost nastavit zaoblení rohů obdélníka. Novinkou je tříbodový obdélník, první dva body určují směr a třetí bod velikost obdélníku. Lze tak nakreslit natočené obdélníky a čtverce. Elipsa Opět kreslíme tažením myši, pro vytvoření kruhu použijeme Ctrl, pro kreslení od středu stiskneme klávesu Shift. Na panelu nástrojů si můžeme

22 22 Práce ve vektorovém grafickém programu zvolit, zda chceme kreslit celou elipsu nebo jen její výseč uzavřenou i otevřenou. Nástroj tříbodová elipsa je analogický nástroji tříbodový obdélník. Mnohoúhelník Tento nástroj používáme pro mnohoúhelníky i hvězdy o libovolném počtu vrcholů, opět lze použít klávesy Ctrl a Shift. Součástí tohoto nástroje je také kreslení mřížky o libovolném počtu řádků a sloupců a kreslení spirál. Základní tvary Slouží pro vytváření obrazců předdefinovaných tvarů, v panelu vlastností je pro každý typ k dispozici sada připravených tvarů. Některé jistě znáte z Wordu. Obecně pro všechny vytvořené objekty platí: Každý vytvořený objekt lze jednoduše otočit nebo zkosit. Kliknutím do objektu pomocí nástroje výběr jej označíme (zobrazí se 8 bodů pro zvětšování a zmenšování objektu). Při druhém kliknutí do objektu se zobrazí šipky pro zkosení a také obloučky a střed pro otočení objektu. Myší lze jednoduše otáčet nebo zkosit objekt. Na panelu vlastností vybraného objektu jsou k dispozici základní údaje: umístění objektu v souřadnicích, velikost objektu, úhel pro otáčení, tlačítka pro zrcadlení, šířka obrysu, pořadí objektů ve více vrstvách nebo také možnost převedení na křivky. Všechny objekty lze převést na křivky (ikonou, Ctrl-Q nebo pravé tlačítko myši) a poté deformovat pomocí nástroje Tvar. Při výběru více objektů najednou použijte nástroj výběr a myší ohraničte oblast, do které vyberete požadované objekty. Pokud nebude ve vybrané oblasti celý objekt (stačí, když malá část přesahuje ven), nebude do výběru zahrnut! Pokud chceme vytvořený objekt oživit barvami, lze využít palety barev napravo. Objekt vybereme nástrojem výběr, pro barvu vnitřní výplně klikneme levým tlačítkem do příslušné barvy, pro barvu obrysu klikneme pravým tlačítkem do zvolené barvy. Zakřížkovaný čtvereček nad barvami znamená bezbarvý, platí pro výplň i pro obrys. 2.3 Vytváření čar a křivek Vše lze najít pod nástrojem Ruční režim, který je rozšířen o Bezierův režim, pero, lomenou čáru, spojovací čáru, malířské techniky, kótování a tříbodovou křivka.

23 23 Práce ve vektorovém grafickém programu Ruční režim: Rovné čáry pomocí ručního režimu vytvoříme tak, že klikneme do místa pro počáteční bod, pustíme myš a pak klikneme do místa pro koncový bod. Pokud chceme vytvořit lomenou čáru, která navazuje na předchozí část, klikneme do koncového bodu dvakrát. Při vytváření čar lze také využít klávesu Ctrl, která zajistí rovnost čáry (po 15 stupních). Křivky pomocí ručního režimu kreslíme přímo myší při stisknutém levém tlačítku, po dokončení křivky ji program vyhladí tak, aby nebyla viditelná kostrbatost způsobená lidskou rukou. Bezierův režim pracuje na principu tečny ke křivce v daném bodě, pomocí sklonu a velikosti tečny lze nastavovat a upravovat průběh křivky. K dispozici je také přímo nástroj pro kreslení lomené čáry, kterou kreslíme pomocí kliknutí do bodů zlomu, lomenou čáru ukončíme dvojkliknutím. Nástroj tříbodová křivka slouží pro vykreslení oblouků, kdy nejdříve vymezíme krajní body a třetím bodem určíme prohnutí křivky. Zajímavý je nástroj Malířské techniky, kde je možno zvolit různé druhy štětce, nanášení obrázků podle nakreslené křivky nebo kaligrafické pero. Nástroj Spojovací čára slouží k přímému spojení libovolných objektů pomocí lomené čáry. S posledním nástrojem Kótování se seznámíme později (viz kapitola 2.11).

24 24 Práce ve vektorovém grafickém programu Obr. 9. Příklady čar Obecně platí: U všech křivek lze upravit šířku a barvu obrysu, styl čáry a počáteční a koncovou šipku. Lze ji také uzavřít a vytvořit tak oblast, kterou je možno vyplnit barevnou výplní. Pomocí nástroje Tvar je možno upravovat tvar křivky, přidávat nebo rušit body na křivce, rozdělit křivku ve vybraném bodě, převést čáru na křivku a opačně. 2.4 Obrysové pero Nástroj obrys najdeme na Panelu nástrojů pod třetí ikonou zdola. Jeho základní možnosti jsme již zmínili při vytváření čar a křivek (šířka obrysu, styl čáry, počáteční a koncová šipka), ovšem v této podnabídce jsou ještě další možnosti. Veškerá nastavení platí pro předem vybraný objekt (čáru, ale také obdélník, hvězdu a jiné). Pokud klikneme na trojúhelníček v rohu nástroje Obrys, máme k dispozici několik předdefinovaných šířek obrysových čar, příp. možnost bez obrysu. Pomocí první ikonky (nebo klávesy F12) zobrazíme dialogové okno Obrysové pero. Zde si můžeme nastavit všechny vlastnosti vybrané čáry (resp. obrysu), které potřebujeme. Od šířky čáry, přes její barvu, styl, až po zakončení vybranými šipkami.

25 25 Práce ve vektorovém grafickém programu Obr. 10. Příklady obrysu 2.5 Výplně objektů K nastavení výplně uzavřených objektů slouží dva poslední nástroje z Panelu nástrojů nástroj Výplň a Interaktivní výplň. Pokud chceme jakoukoli výplň použít, je třeba mít vybraný jeden nebo více objektů pomocí nástroje výběr. Typy výplní nástroje Výplň: Spojitá lze využít nabídky barev z palety barev napravo, pro přesné určení odstínu je vhodné použít nabídku Výplň, kde lze nastavit vhodný barevný model (RGB, CMYK apod.) a také přesné hodnoty jednotlivých barev. Přechodová má ještě další podtypy (lineární, radiální, kónická a hranatá), lze volit přechody různých barev u dvoubarevného přechodu a také nadefinovat vlastní předvolbu barevného přechodu s více barvami. Vzorová k dispozici je řada předdefinovaných vzorů, které si může uživatel přizpůsobit jak barevně, tak i rozměry, zkosením či otočením vzoru. Zajímavá je možnost zatrhnout volbu Transformovat výplň s objektem, která zaručí, že při úpravě objektu se bude také měnit jeho výplň. Texturová k dispozici jsou rastrové vzory textur, u nichž lze také upravovat barevné složení, příp. použít texturu jako dlaždice. U každého vzoru lze také upravit rozlišení a velikost rastru. Postscriptová vychází také z nabídky mnoha vzorů postscriptu, u každého jsou možnosti pro úpravu vzoru.

26 26 Práce ve vektorovém grafickém programu Interaktivní výplň - je velmi účinný nástroj pro rozšíření možností výplní, ať už přechodových nebo jiných. Po aktivaci tohoto nástroje jsou k dispozici pomocné body, kterými lze upravit již vytvořenou výplň podle vlastní fantazie. Na panelu vlastností najdete také výběr dalších typů výplní, možnost vytvořit z nich dlaždice nebo zrcadlit dlaždice. V souvislosti s barvami je vhodné zmínit také nástroj Kapátko a Plechovka barvy (najdete je v panelu nástrojů nad nástrojem Pero). Kapátko má schopnost nasát barvu z jakéhokoli místa v obrázku rastrovém i vektorovém. Při nasávání barvy je možno zvolit jeden ze 3 režimů 1x1, 3x3 nebo 5x5 podle velikosti snímané plochy. Přesný barevný odstín je pak definován pomocí číselných hodnot jednotlivých barev v použitém barevném modelu. Pomocí plechovky lze nasátou barvu vylít do jiného objektu, ovšem jen v rámci jednoho otevřeného dokumentu. Úkol k procvičení: Vyzkoušejte si podle vzoru nakreslit uvedené typy čar, jednoduché objekty a jejich různé výplně, včetně dalších možností nastavení jejich vlastností. 2.6 Transformace a uspořádání objektů Základní operací s objekty je jejich výběr, dále změna polohy, velikosti, zrcadlení, zkosení, otočení, kopírování a duplikování. Všechny tyto operace lze provádět pomocí myši a aktuální nabídky v panelu vlastností, nebo lze využít nabídky z menu Změnit Transformace, která aktivuje ukotvitelný panel Transformace. Výhodou tohoto panelu je ucelená nabídka všech možných transformací včetně jejich přesných nastavení, přičemž lze danou transformaci provést buď na vybraný objekt nebo na jeho duplikát, který je vytvořen současně s provedením operace. Pro práci s více objekty je důležité jejich vzájemné uspořádání, zarovnání a rozmístění. Výběr objektů Používáme nástroj Výběr, pokud potřebujeme vybrat více objektů náhodně rozmístěných na stránce, stiskneme zároveň klávesu Shift. Výběr více objektů rozmístěných vedle sebe je nejjednodušší provést tažením myší tak, aby vybrané objekty byly v ohraničené oblasti celé. Změna polohy a velikosti Provedeme jednoduše pomocí myši, pro změnu velikosti využijeme jeden z osmi černých bodů kolem objektu. Pro určení přesné polohy objektu na pracovní ploše lze využít jeho souřadnic x a y. Zrcadlení objektů Každý vybraný objekt lze zrcadlit vodorovně nebo svisle pomocí ikon na panelu vlastností. Pokud aktivujeme ukotvitelný panel Transformace, pak

27 27 Práce ve vektorovém grafickém programu lze zároveň se zrcadlením měnit také rozměry objektu v zadaném měřítku a také vytvářet duplikáty spolu se zrcadlením či změnou měřítka. Zkosení objektů Pokud do vybraného objektu klikneme podruhé nástrojem výběr, zobrazí se kolem něj čtyři šipky pro zkosení ve vodorovném nebo svislém směru. Pomocí myši lehce provedeme zkosení. Pomocí panelu Transformace lze zkosení zadat přesně pod určitým úhlem, zároveň lze vytvořit zkosený duplikát a použít kotvicí bod. Otočení objektů Provedeme obdobně jako zkosení, při otáčení lze také posunout kulatý střed otočení do libovolného místa na ploše a objekt se pak otáčí kolem posunutého středu. Kopírování objektů Provádíme známým způsobem přes schránku, např. klávesovými zkratkami CTRL-C a CTRL-V. Lze tak kopírovat objekty i mezi různými dokumenty. Duplikáty objektů Duplikát vytvoříme pomocí klávesové zkratky CTRL-D. Pro pravidelný rozestup více duplikátů je vhodné použít trik: první duplikát umístíme v požadované vzdálenosti od originálu, při opakovaném použití klávesové zkratky CTRL-D budou další duplikáty tvořit rovnoměrnou řadu. Práce s více objekty Vzájemné uspořádání Pokud kreslíme více objektů přes sebe, jeden překrývá druhý v tom pořadí, v jakém byly nakresleny. Jejich pořadí lze ovšem jednoduše kdykoli změnit několika způsoby: pomocí pravého tlačítka myši možnost Pořadí, pomocí kláves Shift-Up (dopředu) a Shift-Down (dozadu) nebo pomocí ikony na panelu vlastností daného objektu. Samozřejmě je zde také možnost v menu Změnit Pořadí. Lze objekt posunout o jeden vzad nebo vpřed, ale také ihned dopředu nebo dozadu. Zarovnání více objektů Pokud vybereme nástrojem Výběr více objektů, lze je navzájem zarovnat na střed, vlevo, vpravo, nahoru nebo dolů. To vše si můžeme nastavit v dialogovém panelu Zarovnat a rozmístit (menu Změnit). Zarovnávat lze objekty navzájem mezi sebou. Ale také vzhledem ke stránce nebo použité mřížce. Rozmístění více objektů Je funkce obdobná zarovnání, provede pravidelné rozmístění objektů buď v rámci výběru nebo na stránce.

28 28 Práce ve vektorovém grafickém programu Příklad: Operaci otočení s posunutým středem otáčení je možno využít při vytváření symetrických objektů např. kopretina, ciferník hodin apod. Na obrázku je kopretina vytvořena tak, že nejprve umístíme kolmo nad středový kruh jeden lístek (elipsu), jeho střed otáčení posuneme do středu žlutého kruhu a na ukotvitelném panelu otáčení zvolíme úhel otočení 15. Poté opakovaně aktivujeme možnost Použít u duplikátu. Střed otáčení elipsy Obr. 11. Vytváření kopretiny 2.7 Seskupení a kombinace objektů Skupina objektů tvořících ucelenou kresbu se chová jako jeden objekt, přičemž jsou stále zachovány vlastnosti jednotlivých prvků skupiny a kdykoli je možno skupinu rozdělit. Seskupení objektů zjednodušuje práci a zaručuje, že se ucelená část výkresu nezmění, pokud skupinu nerozdělíme. Po rozdělení skupiny můžeme s objekty pracovat dále nezávisle na sobě. Vytvoření skupiny Vybrat všechny objekty, které chceme zahrnout do skupiny a pak pomocí menu Změnit Seskupit nebo pomocí ikony na panelu vlastností aktivovat seskupení. Zrušení skupiny Vybrat skupinu a zvolit menu Změnit Zrušit skupinu. Pokud chcete zrušit všechny skupiny v kresbě, zvolte Změnit Zrušit všechny skupiny. Obojí lze také provést pomocí ikony na panelu vlastností. Výběr objektů uvnitř skupiny Pokud chcete změnit jeden objekt uvnitř skupiny a nechcete rušit skupinu, můžete vybrat daný objekt pomocí myši a současným stisknutím klávesy Ctrl. Vybraný objekt má kulaté symboly v osmi základních bodech. Po změně zůstane skupina pohromadě.

29 29 Práce ve vektorovém grafickém programu Kombinace objektů je v podstatě jejich skládání, kombinováním více objektů vytvoříme jeden složený objekt. Ten je pak tvořen z více křivek, přičemž převezme vlastnosti (obrys a výplň) objektu umístěného nejvíce vzadu nebo naposledy vybraného. Původně překrývající se části zůstanou prázdné. Kombinace objektů Vybrat všechny objekty, které chceme zkombinovat a pak pomocí menu Změnit kombinovat nebo pomocí ikony na panelu vlastností aktivovat kombinaci. Výsledný objekt převezme vlastnosti naposledy vybraného objektu. Rozdělení objektů Zkombinovaný objekt lze rozdělit příkazem Změnit Rozdělit nebo pomocí ikony na panelu vlastností. Rozložené objekty však již nezískají své původní vlastnosti, ale zůstanou jim vlastnosti složeného objektu. Obr. 12. Seskupení - kombinace 2.8 Tvarování objektů sloučení, průnik, oříznutí S objekty v programu CorelDRAW lze provádět také logické operace podle pravidel Booleovské logiky. Není třeba znát podrobnosti, ve skutečnosti používáme pouze jejich grafické vyjádření. Tvarování objektů najdete v menu Změnit Tvarovat, pro podrobnější nastavení je vhodné aktivovat ukotvitelný panel Tvarovat. Máme zde k dispozici operace sloučit, oříznout, průnik, zjednodušit a také odečíst zadní od předního nebo naopak. U funkcí sloučit, oříznout a průnik se objevuje možnost ponechat původní zdrojové a cílové objekty. Pokud tuto možnost zatrhneme, po provedení operace bude zachována kopie původních zdrojových nebo cílových objektů. Zdrojové objekty jsou ty, pomocí nichž provádíme zvolenou operaci (může být jeden nebo více) a cílové objekty jsou ty, na které je operace použita, po aktivaci operace ukážeme kurzorem na cílový objekt (může být jeden nebo skupina objektů).

30 30 Práce ve vektorovém grafickém programu V ukázce použijeme tři objekty různých barev uspořádaných přes sebe. Obr. 13. Výchozí objekty Sloučit Tato funkce spojí dva nebo více objektů tak, že vznikne jeden objekt, který bude mít vlastnosti naposledy vybraného objektu a obrys je výsledným obrysem všech sloučených obrazců. V naší ukázce jsme vybrali jako zdrojové objekty obdélník a trojúhelník, po kliknutí na tlačítko Sloučit s jsme ukázali kurzorem na kruh. Možnosti ponechat původní zdrojové a cílové objekty jsme neaktivovali. Obr. 14. Sloučené objekty Oříznout Tato funkce ořízne vybranými objekty jiný objekt nebo skupinu objektů. Cílové objekty si zachovávají své vlastnosti. Před oříznutím je vhodné zdrojové objekty umístit částečně přes cílový. V ukázce jsme nejprve seskupili trojúhelník s kruhem a pak pomocí obdélníku (zdrojový objekt) ořízli skupinu. Možnosti ponechat původní Obr. 15. Oříznuté objekty zdrojové a cílové objekty jsme neaktivovali. Průnik Vytvoří průnik vybraných objektů, opět pracuje podobně jako předchozí funkce. V ukázce jsme provedli průnik obdélníku se skupinou vytvořenou z trojúhelníku a kruhu. Obr. 16. Průnik objektů Zjednodušit Příkaz zjednodušit vytvaruje vybrané objekty tak, že zachová pouze jejich viditelné části a všechny plochy překryté jinými vybranými objekty se odstraní. Na první pohled není změna viditelná, ovšem pokud zjednodušené objekty odsuneme od sebe (viz obrázek), budou jim chybět překrývající se části. U tohoto příkazu nelze zachovat kopie původních objektů! Obr. 17. Zjednodušené objekty

31 31 Práce ve vektorovém grafickém programu Odečíst zadní od předního a naopak Tento příkaz pracuje na podobném principu jako oříznutí, odečte plochy všech vybraných objektů od předního objektu a výsledný objekt přesune zcela dopředu. U tohoto příkazu nelze zachovat kopie původních objektů! Zadní od předního: Přední od zadního: Obr. 18. Rozdíl objektů Příklad: Pro vytvoření ozubeného kola lze využít více funkcí: a) zarovnání obdélníku a kruhu na střed ve svislém směru b) otočení obdélníku kolem posunutého středu otáčení (zde o 30, použití u duplikátu) c) oříznutí cílového kruhu pomocí více objektů (obdélníků): a) b) c) Obr. 19. Vytvoření ozubeného kola Úkol k procvičení: Vyzkoušejte si výše uvedené operace s objekty, včetně příkladů s kopretinou a ozubeným kolem.

32 32 Práce ve vektorovém grafickém programu 2.9 Řetězcový text V programu CorelDRAW máme možnost pracovat se dvěmi typy textu. Prvním z nich je řetězcový text. Ten je určen zejména pro kratší texty (nadpisy, slogany, upoutávky) a lze s ním provádět různé grafické úpravy. Text lze deformovat, tvarovat podle křivky, použít na něj obálku, vysunutí a další efekty, samozřejmě také lze upravit jeho výplň a obrys. Vytvoření řetězcového textu: zvolit nástroj text (ikona se symbolem A) a kliknout na pracovní plochu. Formátování textu: dvojklik do vytvořeného textu nástrojem výběr (nebo označit nástrojem výběr a aktivovat nástroj text), pro změnu typu písma, velikosti apod. je nutno označit požadovaný text myší. Podrobnější nastavení formátu textu najdeme v menu Text Formátovat text. Pro řetězcový text jsou zde aktivní pouze záložky Znak a Odstavec. Nastavení je velmi podobné nastavení textu ve Wordu. Grafické úpravy textu: 1. Pokud aktivujeme nástroj Tvar, objeví se u textu dvojité šipky, kterými lze upravovat šířku mezer mezi znaky nebo mezi řádky. U každého znaku je také malý bod, pomocí něhož lze znaky od sebe odsunout. Obr. 20. Text s oddělenými písmeny 2. Text lze přizpůsobit vytvořené osnově (křivce) tak, že nástrojem výběr označíme současně text i osnovu a zvolíme menu Text Přizpůsobit text osnově. Pomocí ikon na panelu vlastností lze upravit text na křivce jeho sklon, zarovnání, vzdálenost od osnovy atd. Po dokončení úprav je možno křivku smazat, text zůstane zakřivený. Obr. 21. Text přizpůsobený osnově 3. Na vybraný text lze aplikovat efekty např. obálku, vysunutí, stín (viz kapitola 12). Ty najdeme v menu Efekty. Obr. 22. Text s efektem stín

33 33 Práce ve vektorovém grafickém programu 4. Pokud chceme znaky deformovat ještě více, můžeme řetězcový text převést na křivky a poté nástrojem Tvar deformovat. Tato operace je nevratná, od tohoto okamžiku není text definován pomocí typu písma, ale představuje sadu křivek nezávislých na písmu. To je někdy vhodné, pokud potřebujeme soubor přenést na jiný počítač, který nemá k dispozici použité typy písma. Obr. 23. Text převedený na křivky a deformovaný Další tipy pro práci s řetězcovým textem: Obr. 24. Další možnosti úprav řetězcového textu 2.10 Odstavcový text Druhým typem textu je odstavcový text. Lze s ním pracovat podobně jako s textovým polem ve Wordu, používá se pro sazbu delších textů a lze v něm použít odstavcové formátovací styly (sloupce, odrážky, tabulátory apod.). Pokud deformujete odstavcový text pomocí obálky, vytvaruje se pouze jeho textový rámeček, ale samotné znaky textu zůstanou nezměněny. Vytvoření odstavcového textu: zvolit nástroj text (ikona se symbolem A) a myší vyznačit obdélníkovou oblast, kam chceme psát text. Vytvoříme tak textový rámeček. Formátování textu: dvojklik do vytvořeného textového rámečku nástrojem výběr (nebo označit nástrojem výběr a aktivovat nástroj text), pro změnu typu písma, velikosti apod. je nutno označit požadovaný text myší.

34 34 Práce ve vektorovém grafickém programu Podrobnější nastavení formátu textu najdeme v menu Text Formátovat text. Pro odstavcový text jsou zde aktivní všechny záložky. Například odrážky spolu s iniciálou najdeme na záložce Efekty. Nastavení je velmi podobné nastavení textu ve Wordu. Další úpravy textu: 1. Textový rámeček lze deformovat pomocí obálky, je vhodné použít zarovnání textu Nucené do bloku, aby se co nejlépe vyplnil rámeček. Obr. 25. Odstavcový text upravený podle obálky 2. Pokud je textu více, než se vejde do rámečku, lze zmenšit písmo, zvětšit rámeček nebo lze text upravit v rámečku tak, aby se automaticky přizpůsobil pomocí menu Text Přizpůsobit text rámečku. 3. Text lze přelít do dalšího rámečku, oba rámečky budou propojeny. Pokud je první rámeček malý, je pod jeho rámečkem černá šipka. Pomocí nástroje výběr klikneme na tuto šipku a myší vytvoříme nový rámeček nebo klikneme do existujícího prázdného rámečku. Propojení se vyznačí modrými šipkami. Tento text byl napsán tak, že se celý nevejde do jednoho textového rámečku. Proto vytvoříme propojení s druhým textovým rámečkem tak, aby po případné úpravě text přetékal z jednoho rámečku do druhého. Zřetězení rámečků lze poznat podle modrých šipek a linek pod nebo nad rámečkem. Obr. 26. Dva textové rámečky navzájem propojené 4. Text lze také importovat z jiného souboru pomocí menu Soubor Import, ve kterém si zvolíme správný typ souboru. Druhá možnost je pomocí schránky, kdy text ve Wordu označíme, použijeme Ctrl-C a v Corelu zvolíme menu Upravit Vložit jinak.

35 35 Práce ve vektorovém grafickém programu Někdy je při importu problém s českými znaky, v tom případě je vhodné importovat pouze jednoduchý text, příp. RTF formát. Třetí možností je pouze použití schránky, tj. Ctrl-C, před vložením pomocí Ctrl-V zvolíme nástroj text a buď klikneme přímo na papír (vytvoří se řetězcový text) nebo vyznačíme rámeček (vytvoří se odstavcový text). Vložený text může zachovat písma a formátování, zachovat pouze formátování nebo můžeme obojí odstranit. Úkol k procvičení: Vyzkoušejte si výše uvedené typy textu, především možnosti deformace řetězcového textu, jeho přizpůsobení křivce. Podle pokynů na Obr. 24. vytvořte svou vlastní barevnou variantu Univerzitního textu Kótování Nástroj kótování najdeme mezi nástroji pro kreslení čar a křivek jako poslední možnost. Po aktivaci nástroje Kótování máme k dispozici panel vlastností, na kterém najdeme vše potřebné pro vytvoření správné kóty. Nejprve ovšem musíme nakreslit objekt, který chceme kótovat. Po zvolení nástroje kótování vybereme jednu z možných typů kótovací čáry (vodorovná, svislá, šikmá, odkazovací čára nebo úhlové kótování). Máme také k dispozici automatické kótování, které vytvoří správnou kótu podle objektu. Dále jsou na panelu vlastností ikony pro nastavení stylu, přesnosti a jednotek kótování, jako poslední je možnost vybrat různé umístění textu na kótě. Důležitá je také předposlední ikona Dynamické kótování. Pokud je tato možnost aktivní, Corel aktualizuje naměřenou hodnotu podle nakresleného objektu. Při kreslení schémat, u kterých potřebujeme doplnit na kótu skutečné hodnoty (např. rozměry místností), musíme nejprve tuto vlastnost vypnout a poté použít nástroj Text pro přepsání čísla. Vytvoření kótovací čáry: Z panelu vlastností vybereme příslušný typ kótovací čáry, pak pomocí myši klikneme do krajních bodů na nakresleném objektu (odkud kam) a naposledy klikneme do místa, kam chceme umístit text kóty. U úhlového kótování musíme vyznačit úhel pomocí tří bodů v pořadí: vrchol jedno rameno úhlu druhé rameno úhlu a teprve pak kliknout umístění textu kóty.

36 36 Práce ve vektorovém grafickém programu Obr. 27. Ukázka kótování Úkol k procvičení: Vytvořte jednoduché schéma Vašeho bytu a doplňte jej kótami tak, aby uvedené rozměry odpovídaly skutečnosti (zrušte dynamické kóty). Vodicí linky Pro přesnější umístění objektů na pracovní ploše nebo jejich zarovnání se velmi často využívají vodicí linky. Máme k dispozici dva typy - vodorovné nebo svislé vodicí linky. Nastavení vodicích linek: 1. Pomocí myši ukážeme na pravítko, levé tlačítko myši držíme a táhneme směrem na papír vodicí linku. 2. Pomocí menu Zobrazit Nastavení vodítek pro přesnější nastavení, zvolíme požadovaný typ linky a její umístění v souřadnicích a poté stiskneme tlačítko Nastavit. Zobrazení vodicích linek zapneme nebo vypneme pomocí menu Zobrazit Vodicí linky. Pokud aktivujeme možnost Zobrazit Přichytit k vodicím linkám, budou nakreslené objekty při přesouvání reagovat na vodicí linku jako na magnet, takže bude zaručena jejich přesná poloha. Odstranění vodicích linek lze opět provést dvojím způsobem: 1. Pomocí myši označit linku a smazat klávesou Delete 2. Pomocí menu pro nastavení vodicích linek zvolit příslušnou linku a stisknout tlačítko Odstranit. Kromě vodicích linek můžeme pro přesnější umístění objektů použít mřížku, kterou aktivujeme v menu Zobrazit Mřížka. Lze také aktivovat vlastnost přichycení k mřížce (v menu Zobrazit nebo klávesami Ctrl-Y).

37 37 Práce ve vektorovém grafickém programu 2.12 Interaktivní efekty obálka, vysunutí, přechod, čočka Tyto a ještě další efekty nám umožňují oživit grafiku, zároveň ušetří spoustu času a námahy. Najdeme je na panelu nástrojů těsně pod nástrojem Text nebo v menu Efekty. Jsou to: Interaktivní přechod, interaktivní kontura, interaktivní deformace, interaktivní obálka, interaktivní vysunutí, interaktivní stín, interaktivní průhlednost, malířské techniky a čočka. U každého efektu je k dispozici jiný panel vlastností, všechny však mají společnou nabídku předvoleb, které nabízejí již předem vytvořené možnosti, jak daný efekt aplikovat. Jakýkoli efekt lze odstranit pomocí menu Efekty Zrušit Interaktivní přechod Vytváří tvarový a barevný přechod dvou objektů. Nejdříve nakreslíme dva objekty, které chceme propojit a vyplníme je vhodnou výplní. Na panelu nástrojů zvolíme nástroj Interaktivní přechod, ukážeme myší na první objekt a při stisknutém levém tlačítku myší táhneme do druhého objektu. Vytvoří se přechod, který má předem definovaný počet uzlů (většinou 20). Pokud chceme měnit vlastnosti vytvořeného přechodu, můžeme použít panel vlastností přechodu nebo aktivovat ukotvitelný panel pro přechod (viz menu Efekty Přechod). Obr. 28. Vytvoření přechodu mezí hvězdou a elipsou Úprava přechodu: 1. Počet kroků odpovídá počtu objektů vytvořených mezi dvěma základními, lze upravit na panelu vlastností nebo na ukotvitelném panelu Přechod, kde po změně hodnoty je nutno kliknout na tlačítko Použít. 2. Otáčení po nastavení stupňů úhlu se objekty přechodu otáčejí, pokud aktivujeme navíc smyčku přechodu, bude celý přechod prohnutý (viz obr se smyčkou). Obr. 29. Přechod prohnutý pomocí 40 se smyčkou

38 38 Práce ve vektorovém grafickém programu 3. Urychlení přechodu lze urychlit objekty i jejich barvy výplně směrem k počátečnímu nebo koncovému objektu, urychlení nastavíme pomocí posuvných jezdců. Obr. 30. První přechod má objekty přesunuty ke koncovému objektu, u druhého přechodu je to naopak 4. Barva přechodu lze zvolit různé způsoby průchodu barevným spektrem (lineární, ve směru nebo proti směru hodinových ručiček) Obr. 31. Přechod, kde barvy procházejí barevným spektrem ve směru hodinových ručiček 5. Použití osnovy, změna počátečního a koncového uzlu po aktivaci některé z těchto vlastností lze myší ukázat na jiný objekt, příp. křivku (= osnovu) a přechod přizpůsobí své vlastnosti podle zvoleného objektu. Obr. 32. Původní koncová elipsa je zaměněna za obdélník.

39 39 Práce ve vektorovém grafickém programu Přechod podle osnovy: Obr. 33. Přechod.přizpůsobený nakreslené křivce 6. Mapování uzlů každý přechod je dán základními body (jsou vyznačeny světlými čtverečky), pomocí kterých jsou propojeny jednotlivé objekty přechodu. Pokud změníme tyto body na počátečním a koncovém objektu, bude změněna struktura přechodu. Můžeme také přechod v určitém objektu rozdělit a vytvořit tak např. lomený přechod: Obr. 34. Změna mapování Obr. 35. Rozdělený přechod Interaktivní kontura Vytvoří soustředné objekty vně nebo uvnitř objektu, které mají svou výplň a jsou závislé na základním objektu. Vytvořené kontury mohou měnit barvu výplně i obrysu. U kontury lze nastavit počet kroků a odsazení, důležitý je také barevný přechod spektrem. Podobně jako u přechodu lze urychlit objekty a barvy. U tohoto efektu hodně záleží na kreativitě každého uživatele.

40 40 Práce ve vektorovém grafickém programu Obr. 36.Ukázka interaktivní kontury Interaktivní deformace K dispozici jsou tři typy deformace: Tlak a tah, Kostrbatost a Zkrut. Na panelu vlastností si zvolíme typ deformace, jakou chceme použít, příp. její další atributy a poté pomocí myši ukážeme na objekt, který chceme deformovat a při stisknutém levém tlačítku myši táhneme požadovaným směrem. Již vytvořenou deformaci můžeme upravovat pomocí světlých bodů a šipek. Obr. 37.Ukázka interaktivní deformace Interaktivní obálka Obálka představuje dokonale průhlednou a pružnou fólii, kterou lze různě natahovat a deformovat, přičemž se tyto deformace přenáší i na objekty uvnitř obálky. Lze ji použít na jakýkoli objekt včetně textu nebo skupinu objektů. Lze také použít obálku na již deformovanou obálku. V Corelu máme k dispozici již předdefinované základní tvary obálek, ale můžeme si také objekt deformovat podle vlastních představ. V tom případě zvolíme jeden z režimů obálky (úsečkový, s jednoduchým obloukem, s dvojitým obloukem nebo neomezený) a deformujeme pomocí nástroje Tvar. U obálky lze dále nastavit různý mapovací režim, tj. způsob deformace objektů vodorovné (deformuje především vodorovně), původní (bere ohled na původní objekt), tmelicí (vyplní obálku co nejlépe, jako tmel) a svislé (deformuje především svisle). Vše najdeme na panelu vlastností, ovšem k dispozici je také ukotvitelný panel Obálka viz menu Efekty Obálka (klávesová zkratka Ctrl-F7). Na tomto panelu zvolíme možnost Přidat předvolbu a získáme tak nabídku předdefinovaných obálek. Pomocí tlačítka s kapátkem můžeme naopak vytvořit obálku z již nakresleného objektu.

41 41 Práce ve vektorovém grafickém programu Obr. 38. Příklady obálek Interaktivní vysunutí Pomocí vysunutí získají dvojrozměrné objekty prostorový vzhled. Lze nastavit hloubku vysunutí, perspektivu, jeho umístění v prostoru, barevnost, osvětlení, natočení a zešikmení hrany. Vysunutí vytvoříme tak, že klikneme myší do objektu a při stisknutém levém tlačítku myši táhneme směrem, kudy chceme vytvořit vysunutí. Poté lze upravovat vlastnosti vysunutí buď na panelu vlastností nebo pomocí ukotvitelného panelu (menu Efekty Vysunout). Důležitý je typ vysunutí zda bude vpředu větší nebo menší objekt, nebo zda bude vysunutí rovnoběžné. Pro barvy vysunutí lze nastavit tři možnosti: vysunutí má stejnou barvu jako čelo, vysunutí má jinou plnou barvu než čelo nebo plocha vysunutí je vyplněna přechodem dvou barev nezávislých na barvě čela. Obr. 39. Příklady vysunutí Interaktivní stín Stín dodá objektům plastický vzhled, je vázán na rodičovský objekt a respektuje všechny jeho úpravy. Protože je však stín tvořen bitmapou, generuje se při každé úpravě rodičovského objektu. Někdy to dost zpomaluje práci, je vhodné provést všechny úpravy objektu před vytvořením stínu. Stín vytvoříme tažením myši od objektu požadovaným směrem. U vytvořeného stínu lze upravit krytí, rozpití a směr rozpití stínu a také barvu stínu. To vše najdeme na panelu vlastností stínu. Pomocí myši lze měnit bod na rodičovském objektu, odkud stín vychází, a také bod ve stínu, který upravuje odsazení stínu od objektu.

42 42 Práce ve vektorovém grafickém programu Obr. 40. Příklady stínů Interaktivní průhlednost Objekty získávají částečnou průhlednost, prosvítají skrze ně jiné objekty umístěné pod nimi. Průhlednost vytvoříme analogicky jako stín. Základní vlastností je míra průhlednosti, dále lze nastavit průhlednost výplně, obrysu nebo obojího a také typ výplně průhlednosti (od jednoduché lineární, přes různé vzory až po texturu). Dále lze nastavit různé operace průhlednosti, pomocí kterých lze dosáhnout zajímavých efektů. Vše najdeme na panelu vlastností průhlednosti. Obr. 41. Průhlednost s plnobarevným vzorem použitá na pětiúhelník: Malířské techniky Pomocí menu Efekty Malířské techniky aktivujeme ukotvitelný panel, na kterém jsou k dispozici speciální tvary štětců i vzory pro nanášení. Na jakýkoli nakreslený objekt lze aplikovat vybraný vzor z nabídky. Na panelu vlastností lze pak upravovat jeho velikost, vzdálenost, mezery apod. Tento efekt najdeme také na panelu nástrojů mezi nástroji pro kreslení čar a křivek Malířské techniky.

43 43 Práce ve vektorovém grafickém programu Obr. 42. Ukázky malířských technik Čočka Tento efekt lze najít pouze v menu Efekty Čočka (nebo Alt-F3), otevře se tak ukotvitelný panel pro efekt čočka. Čočka změní objekt v jakési okno, přes které lze pozorovat objekty umístěné pod ním s určitým zkreslením. Jde např. o zjasnění, úpravy barev, inverzi, rybí oko, zvětšení, průhlednost, odstíny šedé nebo drátěný model. Téměř u všech typů čočky jsou tři možnosti: Zmrazit (ustálí obraz v čočce, který pak nereaguje na posun nebo jiné úpravy), Pohled (definuje pevně místo, na které čočka hledí, při posunu objektu pod čočkou se obraz v čočce upraví) a Odstranit plochu (zruší efekt čočky v místech, kde pod čočkou není žádný objekt). Jako jediný efekt čočku neodstraníme pomocí menu Efekty, ale na ukotvitelném panelu vybereme první možnost Bez efektu typu čočka. Obr. 43. Příklady efektu čočka Úkol k procvičení: Vyzkoušejte si uvedené efekty podle ukázkových příkladů u jednotlivých efektů. Velmi zajímavá je práce s přechody, včetně možností jejich barevných úprav. S pomocí stínu dáte obrázku hloubku, vysunutím zase prostor.

44 44 Práce ve vektorovém grafickém programu 2.13 Práce s rastry I přesto, že CorelDRAW je vektorový editor, má k dispozici také nástroje pro práci s rastry. Rastrové objekty můžeme získat třemi způsoby: 1. převedením vektorových objektů na rastry 2. kopírováním rastrového obrázku přes schránku 3. importem rastrového souboru v menu Soubor Import Převedení vektorových objektů na rastry Tuto možnost najdeme v menu Rastry. Pokud potřebujeme vytvořený obrázek použít v rastrovém formátu, lze jej převést na rastr. Při převodu je nutné nastavit používaný barevný model (RGB, CMYK nebo stupně šedé) a také rozlišení vytvořeného rastru ( dpi). Máme také možnost vyhladit roztřepení rastru a nastavit průhledné pozadí. Při každém převodu na rastr se obrázek určitým způsobem změní, rozsah změn závisí na nastavení předchozích parametrů. Obr. 44. Vektorový obrázek Obr. 45. Převedeno na rastr CMYK, 200 dpi, průhledné pozadí Pokud chceme obrázek uložit přímo do rastrového souboru, použijeme menu Soubor Exportovat. Zde si zvolíme typ souboru, do kterého budeme exportovat, nejčastěji je to jpg. Před provedením exportu lze nastavit velikost obrázku, jeho rozlišení, barvy a další parametry. Zároveň je k dispozici předpokládaná velikost souboru. Je vhodné promyslet si, zda musíme mít velké rozlišení (s tím souvisí několik MB velikost souboru) nebo zda stačí menší rozlišení. Samozřejmě, že výsledný rastrový obrázek bude zkreslený, souvisí to také s formátem souboru. Např. formát jpg je komprimovaný formát se ztrátovou kompresí. Velikost komprese a vyhlazování můžeme také v dalším kroku nastavit. Čím větší komprese, tím větší zkreslení obrázku, ale také menší velikost souboru. Na Obr. 45 vidíte ukázku exportovaného dortu, zde byl použit barevný model RGB, rozlišení 200 dpi, komprese a vyhlazení 40%.

45 45 Práce ve vektorovém grafickém programu Operace s rastry Jako každý objekt, i u rastru lze pomocí myši změnit velikost, zkosit nebo otočit. Pomocí nástroje Tvar pak můžeme upravovat okno, přes které je rastr vidět. V menu rastry máme k dispozici další možnosti úprav, především Upravit rastr. Tato možnost otevře rastrový obrázek pro úpravy v programu Corel PhotoPaint, přičemž obrázek zůstává vložený v dokumentu CorelDRAW a všechny změny se promítnou do původního dokumentu. Možnost Oříznout rastr slouží k oříznutí rastrového obrázku. Další zajímavou vlastností je Režim, kde lze vybrat od černobílé až po vícebarevné režimy obrázku. Obr. 46. Režim CMYK Obr. 47. Stupně šedé 2.14 Převzorkování, trasování rastru Jde o dvě složitější úpravy rastrových obrázků. Obojí najdeme v menu Rastry. Převzorkovat rastr znamená změnit jeho velikost nebo rozlišení, příp. obojí, přičemž program přepočítá hodnoty barevnosti podle nových parametrů. Důležité jsou hodnoty, které uvádějí velikost původního a nového obrázku v bajtech. V praxi nemá smysl převzorkování na větší soubor, protože dochází ke snížení obrazové kvality. Je vhodné zachovat poměr stran a vyhladit roztřepení. Trasovat rastr otevře obrázek v programu CorelTRACE, který slouží k převedení rastrových obrázků na vektorové. Při vektorizaci program hledá rozhraní barevných ploch a převádí je na křivky. Nejlépe funguje u obrázků s kontrastním rozhraním barev.

46 46 Práce ve vektorovém grafickém programu Obr. 48. Rastr RGB, 200 dpi Obr. 49. Po trasování 2.15 Efekty pro rastry, symboly Přestože pracujeme ve vektorovém editoru, i zde najdeme spoustu efektů pro úpravu rastrů, všechny jsou v druhé polovině menu Rastry. Můžeme si vybrat z následujících: 3D efekty, tahy štětcem, rozmazání, barevné transformace, netradiční efekty, deformace, šum atd. Jejich využití je tak široké, jakou máme fantazii a proto uvádíme jen některé příklady. Každý uživatel si musí vyzkoušet, jaké efekty jsou pro něj zajímavé. Obr D efekt - zkroucená stránka Obr. 51. Netradiční efekty - kouřové sklo Obr. 52. Deformace zvlnění (perioda 50, amplituda 10)

47 47 Práce ve vektorovém grafickém programu Na závěr této podkapitoly se zmíníme o další možnosti, kterou uživatel rád využije. Je to použití symbolů z nabídky programu. Příslušný ukotvitelný panel zobrazíme pomocí klávesové zkraty Ctrl-F11. Máme zde k dispozici seznam všech písem a jejich symboly, asi nejpoužívanější jsou písma Webdings a Wingdings. U zvoleného symbolu lze upravit jeho velikost před i po vložení na papír, lze vybrat barevnou výplň i obrys Vektorové animace Pro vytváření vektorových animací můžeme využít program Corel R.A.V.E., který je také součástí balíčku CorelDRAW Graphics Suite. Jeho základ je velmi podobný klasickému vektorovému CorelDRAW. V dolní části je navíc časová osa, na které nastavíme pro libovolný nakreslený objekt dobu, po kterou je v animaci zobrazen. Na časové ose pomocí pravého tlačítka myši vytváříme tzv. klíčové snímky, ve kterých můžeme nakreslený objekt libovolně upravit (deformovat, změnit barvu, přesunout na jiné místo). Pokud nakreslíme křivku, lze opět pomocí pravého tlačítka myši vybraný objekt připojit k osnově - křivce. V horním menu najdeme položku Animace, kde lze nastavit vlastnosti animace jako je velikost snímků, jejich rozlišení a rychlost animace. Jsou zde také možnosti pro vytvoření posloupnosti snímků ze skupiny nebo textu pak se zobrazuje písmeno po písmenu. Vytvořenou animaci lze opakovaně spustit pomocí jednoduchých ovládacích tlačítek. Animaci je důležité správně uložit, ovšem pokud budeme ukládat přímo vytvořený soubor, zůstaneme pouze u vektorových formátů (clk, cdr, ai apod.). Proto je nutné použít menu Soubor Export, kde si můžeme zvolit ze tří známých formátů pro animace gif, avi nebo swf (Macromedia Flash). Každý formát má své vlastnosti, u formátu gif lze nastavit průhlednou barvu, formát avi je hodně velký na disku a formát swf je typický pro animace na webu. Podrobnější informace o ukládání animací najdete také v kapitole Tisk, převod souboru do PDF formátu Základní nastavení stránky lze měnit pomocí myši, např. na panelu vlastností stránky najdeme formát papíru, změnu orientace stránky nebo jednotky kresby. Ve spodní části stránky je možno přepínat se mezi stránkami, pokud chceme přidat další stránku, stačí kliknout na malé + vedle černých šipek. Další nastavení vzhledu stránky najdeme v menu Uspořádání. Kromě nastavení velikosti apod. zde najdeme také Pozadí stránky, které může být bez barvy, jednobarevné nebo rastrové (importujeme obrázek do pozadí z vnějšího souboru). Pozadí lze také tisknout společně s vytvořeným obrázkem.

48 48 Práce ve vektorovém grafickém programu Nastavení tisku najdeme v menu Soubor Tisk. Jeho parametry jsou velmi obsáhlé, můžeme si zde v tiskovém náhledu detailně prohlédnout, co se bude tisknout a nastavit vlastnosti tisku. Na kartě Obecné je možno zvolit tiskárnu nebo tisk do souboru, rozsah tisku, počet kopií a zapnout náhled před tiskem. Karta Uspořádání detailně popisuje, jak budou objekty rozmístěny na stránce při tisku, lze zvolit i dlaždice. Další záložky souvisí spíše s přípravou tisku pro DTP studia, např. karta Separace slouží k tisku více stránek (pro každou barevnou složku C,M,Y,K jedna stránka). Převod dokumentu do PDF formátu provedeme jednoduše pomocí menu Soubor Publikovat do souboru PDF. Tento formát je pro svou univerzálnost velmi používaný u delších textů, nezávislých na textovém editoru. Korespondenční úkol č. 3: Ve vektorovém grafickém programu vytvořte svou vizitku, příp. vizitku Vaší firmy. Součástí vizitky bude také logo charakterizující Vás nebo Vaši firmu. Při práci dodržujte grafické principy uvedené v kapitole 1. Shrnutí kapitoly: Vektorová grafika umožňuje vytvářet objekty pomocí nástrojů od kreslení čar, přes geometrické tvary až po text. Všechny objekty můžeme deformovat, upravovat jejich obrys, výplň a další vlastnosti. Objekty lze navzájem kombinovat, tvarovat, seskupit. Jsou zde také k dispozici efekty pro další oživení obrázků přechod, vysunutí, stín apod. Text je zde dvojího typu řetězcový pro nadpisy a grafické úpravy a odstavcový pro delší texty. Vytvořené vektorové obrázky lze převést na rastrové a použít pak na webu nebo jako logo na firemních papírech. Vše, co vytvoříme v programu CorelDRAW, můžeme převést do formátu PDF.

49 49 Práce v rastrovém grafickém programu 3 Práce v rastrovém grafickém programu V této kapitole se seznámíte: s možnostmi rastrového grafického programu s použitím základních ovládacích prvků a pravidel pro práci v rastrovém grafickém programu Budete schopni: vytvářet rastrové obrázky s pomocí jednoduchých nástrojů upravovat rastrové obrázky vytvářet koláže a rastrové animace Klíčová slova pojmy k zapamatování - masky, objekty - převzorkování obrazu - histogram obrázku 3.1 Ovládání programu, vytvoření obrázku Corel Photo-Paint je součástí balíku Graphics Suite, pracuje především s rastrovými obrázky. Mohou to být fotografie, skenované předlohy nebo jiné obrázky uložené v bitmapovém (rastrovém) formátu. V programu je také možno kombinovat bitmapy s vektorovými objekty a uložit je ve vlastním formátu (cpt). Pracovní prostředí je podobné jako v programu CorelDRAW, obsahuje však jiné nástroje a nabídky. Najdete zde Hlavní nabídku a Standardní panel nástrojů. Pod ním se zobrazuje různý Panel vlastností podle toho, jaký nástroj si vyberete z Panelu nástrojů umístěného svisle vlevo. V pravé části obrazovky je k dispozici Paleta barev a dole Stavový řádek. Podle zvolené položky z Hlavní nabídky se také zobrazují Ukotvitelné panely.

50 50 Práce v rastrovém grafickém programu Obr. 53. Základní obrazovka programu Corel Photo-Paint Panel nástrojů má v horní části dvě sady nástrojů pro práci s maskami, pod ní je nástroj pro oříznutí obrázku, lupa, kapátko, guma a textový nástroj. Následuje sada retušovacích nástrojů, nástroje pro kreslení vektorových objektů, nástroje pro výplně štětce a nástroje pro malování, sada nástrojů pro interaktivní efekty a nástroj pro internetové řezy. Poslední ikonky na panelu nástrojů zobrazují nastavené barvy popředí a pozadí (kliknutím na dvojitou šipku vedle nich lze barvy popředí a pozadí prohodit) a pod nimi políčko barvy nastavené výplně. Poklepáním 2x na kterékoli políčko pro barvu se otevře dialog umožňující nastavit potřebnou barvu. Vytvoření nového obrázku Při vytváření běžného obrázku máme k dispozici dialogové okno, ve kterém nastavíme základní parametry. Je to režim barev (od 1 bitového černobílého, přes 8 bitovou paletu až po 32 bitový CMYK), dále barva pozadí nebo lze zatrhnout možnost bez pozadí, pak bude pozadí průhledné. Velikost obrázku nabízí seznam nejpoužívanějších formátů papíru, ovšem lze také nastavit vlastní velikost. Důležité je také rozlišení dpi, tj. počet bodů na palec. Všechny tyto parametry Obr. 54. Vytvoření nového obrázku

51 51 Práce v rastrovém grafickém programu ovlivňují velikost obrázku na disku, je vhodné před vytvořením zkontrolovat, zda není velikost souboru příliš velká. Pokud ano, je možno snížit rozlišení nebo barevný režim. Druhou možností je vytvoření animace. Při zatržení možnosti Vytvořit animaci si nastavíme požadovaný počet snímků (musí být nastavena barva pozadí). Ostatní parametry jsou podobné, pokud budeme chtít animaci uložit ve formátu gif, je vhodné zvolit barevný režim Paleta 8 bitů. Formát papíru V menu Obrázek Formát papíru můžeme kdykoli nastavit jinou velikost papíru, než jaká byla původně zvolena. Zároveň lze upravit pozici obrázku na papíru, ve spodní části dialogového okna se také zobrazuje aktuální a nová velikost obrázku v bytech. Vrácení akcí Menu Upravit zpět. Lze také nastavit tzv. kontrolní bod, ke kterému se lze po určité době vrátit, před dalšími úpravami obrázku zvolíme menu Upravit Kontrolní bod. Pokud následující úpravy chceme ignorovat, lze zvolit Upravit - Zpět ke kontrolnímu bodu. 3.2 Masky a objekty Masky jsou jednoduché nástroje výběru. Izolují oblasti, které chceme chránit před změnou nebo aplikováním barvy, filtrů nebo jiných efektů. Masky zakrývají plochu, kterou nechceme změnit, ve PhotoPaintu jsou znázorněny červeným průhledným překrytím. Běžné masky: obdélníková tažením vyznačíme obdélník, který se bude editovat, okolní plocha se překryje maskou kruhová nebo eliptická - tažením vyznačíme elipsu, která se bude editovat, okolní plocha se překryje maskou nepravidelné tvary ručně, kreslení masky dokončíme dvojkliknutím v posledním bodě pomocí tahů štětce vhodné pro začištění nepřesností na okrajích masky vytvořené lasem nebo kouzelnou hůlkou Masky citlivé na barvu: laso vybere oblasti podle barvy, vyhledá hrany v části obrázku, kterou obkreslíme lasem a pak laso utáhne kolem hran magnetická maska klade masku podél hrany, kliknutím myši označíme základní body, kudy vede maska, jinak přejíždíme myší podél hrany, kreslení masky dokončíme dvojkliknutím v posledním bodě kouzelná hůlka vybere oblasti se stejným barevným odstínem podle zadané barevné tolerance, vhodná pro plochy se stejnou barevností (např. pozadí) Obrysy masky jsou čárkované okraje lze je zapnout přes menu Maska Viditelné obrysy nebo pomocí ikony s okem (Ctrl-H).

52 52 Práce v rastrovém grafickém programu Režimy maskování: normální pro jednu masku přidání (+) pro přidání další oblasti (Shift) odebrání (-) pro odebrání nějaké oblasti (Ctrl) XOR pro složitější masku, ve které jsou překrývající se oblasti chráněné Inverzní maska pomocí černobílé ikony (Ctrl-Shift-I) změníme výběr oblastí na opačný. Po použití lze masku vymazat pomocí ikony s červeným přeškrtnutým kruhem (Ctrl-R). Masku lze uložit pro pozdější použití, buď jako samostatný kanál nebo do jiného dokumentu. Příkazy jsou v menu Maska-Uložit. Maska zakrývá část obrázku (zobrazena červenou barvou), pouze vybraná část je viditelná normálně. Pomocí kouzelné hůlky a klávesy Shift přidáváme další oblasti do výběru. Nástrojem Výplň (viz dále) byla do vybrané části nanesena sytě fialová barva. Obr. 55. Ukázka výběru pomocí masky kouzelná hůlka s nastavenou tolerancí barevných odstínů 14

53 53 Práce v rastrovém grafickém programu Obr. 56. Původní obrázek Obr. 57. Po úpravě OBJEKTY V prostředí rastrového programu lze také vytvářet nezávislé objekty, které lze poté přesouvat a dále upravovat. Je vhodné zapnout si ukotvitelný panel Objekty (menu Objekt - ukotvitelný panel Objekty nebo Ctrl F7), na kterém jsou všechny objekty v obrázku přehledně uspořádány. Pokud chceme nějaký objekt upravovat, vybereme jej pomocí seznamu na ukotvitelném panelu. Vždy lze pracovat pouze s jedním objektem, nelze vybrat dva objekty v různých vrstvách. Pokud chceme provést úpravy s více objekty, musíme je sloučit (menu Objekt Kombinovat Sloučit objekty dohromady). Ve spodní části panelu Objekty jsou ikony pro vytváření objektů, jejich slučování apod. Způsoby vytváření objektů: pomocí nástroje tvar (obdélník, elipsa, mnohoúhelník atd.) před nakreslením tvaru zapnout tlačítko Nový objekt, většinou je implicitně zapnuto pomocí štětce (nebo nanášení apod.) před kreslením ještě zvolit Objekt Vytvořit - Nový objekt z výběru masky označit část pomocí masky a pak Objekt Vytvořit - Kopírovat výběr z pozadí menu Objekt Vytvořit zapsáním textu ze dvou objektů oba označit (Shift) a pak Objekt Kombinovat Sloučit objekty dohromady kopírováním z jiných zdrojů (např. klipartů) Úpravy objektů Základní úpravy lze provést pomocí myši: otočení a zkosení 2 x kliknout do objektu deformace 3x kliknout (oboustranné diagonální šipky) perspektiva 4 x kliknout (kruhové úchyty perspektivy) průhlednost - na ukotvitelném panelu Objekty pomocí posuvného táhla (tzv. krytí = 100% znamená neprůhledný) Další možnosti najdeme v menu Objekt - např. uspořádat, převrátit, otočit nebo duplikovat. Jedna z důležitých operací je Kombinovat, kdy

54 54 Práce v rastrovém grafickém programu sloučíme objekty s pozadím obrázku a vytvoříme tak jednu sloučenou vrstvu. Po sloučení již nelze objekty nijak upravovat. Obr. 58. Aktivace ukotvitelného panelu Objekty 3.3 Výplň, kapátko Nástroj výplň je zobrazen pomocí malé plechovky vylévající barvu. Aktuální barvu výplně najdeme na panelu nástrojů vlevo dole. Poklepáním na čtvereček s barvou se otevře dialogové okno, pomocí něhož můžeme měnit nastavenou barvu výplně. Máme k dispozici spojitou, přechodovou, rastrovou a texturovou výplň. Jejich vlastnosti jsou obdobné jako v programu CorelDRAW. Změnu výplně provedeme jednoduše, po nastavení barvy výplně aktivujeme nástroj výplň a kurzorem, který se změní na plechovku, ukážeme do místa, jehož barevnou výplň chceme změnit. Pokud chceme změnit barvu výplně jen v části obrázku, musíme nejdříve tuto část označit pomocí masky. Další barvy, které lze měnit, jsou barvy popředí (neboli malby) a pozadí (neboli papíru). Barva popředí odpovídá barvě, kterou budeme kreslit např. nástrojem štětec. Obě lze měnit dvojkliknutím do čtverečku s barvou, na rozdíl od barvy výplně je k dispozici jen spojitá barva. Nástroj kapátko se používá k odebrání a určení barvy některého místa na obrázku. Po aktivaci nástroje kapátko jsou k dispozici na panelu vlastností další parametry:

55 55 Práce v rastrovém grafickém programu 1 x 1 nabere barvu jen z jednoho pixelu 3 x 3 nabíraná barva bude průměrem barev z oblasti 3 x 3 pixely 5 x 5 nabíraná barva bude průměrem barev z oblasti 5 x 5 pixelů průměr nabíraná barva bude průměrem barev z oblasti, kterou označíme tažením kapátka. Při označení místa, odkud nabíráme barvu, se u kurzoru objeví složení barvy v režimu RGB, definované čísly pro každou barvu zvlášť. Kapátko lze použít k definici barvy popředí (levé tlačítko myši), pozadí (levé tlačítko myši+ctrl) nebo výplně (levé tlačítko myši+shift). Obr. 59. Pomocí kapátka lze zobrazit složení odstínu barvy 3.4 Kreslení tvarů, malba štětcem Do skupiny nástroje Tvar patří nástroje obdélník, elipsa, mnohoúhelník a čára. Pro libovolný zvolený nástroj se opět změní panel vlastností, na kterém najdeme nastavení barvy výplně, obrysu, šířku obrysu, průhlednost, zaoblenost atd. Obdélník a elipsu vytvoříme tažením myši od levého horního rohu k pravému dolnímu rohu. Mnohoúhelník tvoříme postupně tak, že kliknutím myši vyznačujeme vrcholy mnohoúhelníku a do posledního vrcholu klikneme 2x. Nakreslený objekt má automaticky barvu výplně podle nastavené barvy nástrojem pro výplň. Čáru nakreslíme kliknutím do počátečního bodu a dvojkliknutím do koncového bodu. Pokud chceme kreslit lomenou čáru, pak v bodech zlomu klikneme jen jednou a čáru ukončíme dvojkliknutím v posledním bodě.

56 56 Práce v rastrovém grafickém programu I zde platí používání kláves Ctrl pro symetrii a Shift pro kreslení od středu. Po nakreslení tvaru je implicitně takto vytvořen nový objekt, který lze následně upravovat, otáčet, zkosit apod. Po dokončení všech úprav je vhodné sloučit objekt s pozadím. Nástroj Malba obsahuje bohatou zásobu štětců, tužek, sprejů, per, nanášení obrázků apod. U jednotlivých nástrojů je k dispozici jeho panel vlastností, na kterém najdeme mnoho dalších možností pro nastavení parametrů. Není důvod je zde všechny vypisovat, záleží na každém uživateli, co ho zaujme. Zajímavý je nástroj Klonovat, pomocí něhož lze přenést část obrázku z jednoho místa na jiné. Lze jej využít při úpravách obrázku, pokud potřebujeme skrýt nečistoty nebo vady v obrázku. Levým tlačítkem myši označíme místo, odkud chceme klonovat (lze také nastavit velikost klonovacího razítka) a poté klikneme levým tlačítkem do místa, které chceme překrýt. Pro změnu zdrojového bodu v obrázku použijeme pravé tlačítko myši. Nástroj Klonovat Zdroj klonování Pomocí klonování vytvořeno druhé poupátko Obr. 60. Ukázka klonování poupátka 3.5 Text Nástrojem Text z panelu nástrojů vytvoříme textové objekty. Slouží k jednoduchým popiskům obrázků a nadpisům. Pro text lze nastavit různé atributy, např. typ písma, velikost, barvu písma, šířku mezer apod.

57 57 Práce v rastrovém grafickém programu Již vytvořený textový objekt lze dodatečně přepisovat, upravovat nebo měnit jeho vlastnosti tak, že text vybereme, aktivujeme nástroj Text a pomocí myši označíme znaky, které chceme měnit. S textovým objektem lze pracovat jako s jakýmkoli jiným objektem, tj, lze ho otáčet, zkosit, deformovat, nastavovat průhlednost atd. Obr. 61. Ukázka možností práce s textem Pomocí textu lze také vytvořit masku (příslušnou ikonu najdeme na panelu vlastností pro text) a získat tak zajímavou výplň pro text: pomocí masky: Vytvořený text Obr. 62. Vytvoření masky z textu Úkol k procvičení: Vyzkoušejte si uvedené možnosti práce s maskou na libovolném rastrovém obrázku (fotce), nástroj kapátko pro výběr barvy, nástroj plechovka, štětec atd.

58 58 Práce v rastrovém grafickém programu 3.6 Převzorkování obrazu Převzorkování obrázku znamená změnu velikosti obrázku v obrazových bodech (tj. změnu rozlišení). Následně dochází ke změně velikosti souboru. Při převzorkování na nižší úroveň (menší rozlišení) dojde ke snížení počtu obrazových bodů, při převzorkování na vyšší úroveň (větší rozlišení) se přidají informace o nových obrazových bodech. V obou případech dochází k přepočítání bodů a zhoršení kvality obrázku, výsledný obrázek může být rozmazaný. Je vhodnější vytvořit nebo naskenovat obrázek s vyšším rozlišením. Ukázka převzorkování obrázku v rozlišení 300 dpi na rozlišení 50 dpi. Původní velikost byla přibližně 2,4 MB, nová velikost je 66 kb. Obr. 63. Převzorkování obrázku na 50 dpi Obr. 64. Rozlišení 300 dpi Obr. 65. Rozlišení 50 dpi (viditelné zkreslení)

59 59 Práce v rastrovém grafickém programu Při převzorkování stejného obrázku z 300 dpi na 500 dpi se téměř trojnásobně zvětší velikost souboru, což je zbytečné viz další obrázek: Obr. 66. Převzorkování obrázku na 500 dpi 3.7 Opravy a retuše vad obrazu Často se stane, že na obrázku jsou malé vady, které je třeba odstranit. Mohou to být jen nečistoty, ale také např. dráty elektrického vedení, červené oči od blesku fotoaparátu nebo jiné prvky, které na obrázku působí rušivě. V takovém případě máme možnost tyto části jednoduše překreslit. Použijeme k tomu nástroj Klonovat (viz kap. 3.4) Tento nástroj umožňuje přenést část obrázku z jednoho místa (zdroj označený kolečkem s křížkem) a překreslit jím jiné místo obrázku (cíl označený kolečkem).

60 60 Práce v rastrovém grafickém programu Klonovací razítko Obr. 67. Ukázka klonování pozadí přes část obrázku Obr. 68. Vlevo původní obrázek, vpravo odstraněna část topení Nástroj Klonovat je spojen také s Nástrojem na odstranění efektu červených očí, jehož použití je velmi jednoduché. Po zvolení tohoto nástroje máme možnost na panelu jeho vlastností vybrat tvar hrotu štětce, jeho rozměry a toleranci. Podle velikosti červené barvy v očích zvolíme vhodnou velikost hrotu štětce a pak jen klikneme do oblasti, kterou potřebujeme překreslit. Červená barva bude nahrazena tmavou barvou tak, aby oči vypadaly přirozeně. Je vhodné vybrat tvar hrotu s rozmazanými okraji, aby nová barva plynule překryla původní (viz obr.69.).

61 61 Práce v rastrovém grafickém programu Obr. 69. Ukázka použití Nástroje na odstranění efektu červených očí Úkol k procvičení: Na vámi vybraném obrázku zkuste pomocí klonovacího razítka vyretušovat nevhodné pozadí, skvrnu apod. 3.8 Úprava obrazu Otevřený obrázek se málokdy zobrazí tak, abychom jej viděli celý na monitoru (záleží to na jeho velikosti a rozlišení). V tom případě je velmi užitečná klávesa F4, po jejím stisknutí se přizpůsobí velikost obrázku našemu monitoru. Před úpravou již vytvořeného obrázku nebo fotografie je vhodné zobrazit si tzv. Histogram (menu Obrázek Histogram). Je to graf, který nás informuje o počtu obrazových bodů pro každou úroveň jasu v obraze. Na vodorovné ose je rozsah barev 0-255, na svislé ose počet zobrazených bodů. Vybereme-li určitou část obrázku, zobrazuje histogram pouze vybrané body obrázku. Pokud najedeme myší nad histogram, zobrazují se hodnoty bodů pro jednotlivé barvy. Pokud myší označíme (při stisknutém levém tlačítku) určitou část histogramu, zobrazují se statistické údaje týkající se jen zvolené části histogramu. V dialogovém okně pro histogram lze také měnit kanály, které jsou zobrazeny (buď všechny RGB, nebo zvlášť červený, modrý a zelený). Pomocí histogramu zjistíme, která část obrázku se musí upravit, zda je obrázek příliš světlý nebo tmavý a které odstíny barev v něm převažují.

62 62 Práce v rastrovém grafickém programu Obr. 70. Histogram obrázku Na příkladu je zřejmé, že v obrázku hradu převažují tmavé odstíny barev, tomu také odpovídá graf histogramu. Úpravy barev obrázků (menu Obrázek Upravit): 1. Korekce úrovní nastavení světla, stínů a středních tónů, vhodné pro obrázky, které nejsou ani velmi tmavé, ani světlé 2. Místní korekce úprava kontrastu v místech, kde jsou výrazné rozdíly barev 3. Korekce histogramu mimo jiné lze ořezat zobrazení histogramu a tím zjemnit extrémně tmavé a světlé body 4. Tónová křivka pro vyvážení barev, světel a stínů, jednotlivé body lze ovládat individuálně, graf je implicitně lineární, na vodorovné ose jsou vstupní hodnoty jasu, na svislé ose výstupní. Prohnutím (i vícenásobným) křivky upravíme jas 5. Jas, kontrast, intenzita základní úpravy, často používané 6. Rovnováha barev pro vyrovnání barev v obrázku, lze zvolit, kterou část obrázku upravíme (tmavé, střední nebo světlé tóny) 7. Gama upravuje zastoupení šedi v obrazu, lze vytáhnout z obrazu detaily 8. Odstín, nasycení, světlost úprava obrázku v plném rozsahu barev nebo jen pro určitý barevný kanál

63 63 Práce v rastrovém grafickém programu Obr. 71. Zdrojový obrázek určený pro úpravy Zdrojový obrázek hradu v ukázce byl upraven pomocí následujících kroků: 1. Obrázek Upravit - Vylepšení kontrastu = nastaveny vstupní hodnoty 12, Obrázek Upravit Tónová křivka = graf pomocí myši lehce prohnout od středu nahoru, aby se obrázek ještě trochu projasnil 3. Pomocí obdélníkové masky vybrat obrázek tak, aby se zarovnaly okraje a potom obrázek oříznout pomocí menu Obrázek Ořiznout Oříznout na masku. 4. Obrázek Převzorkovat zde bylo použito převzorkování na 200 dpi. 5. Pomocí nástroje Klonování vyretušovat nečistoty na obloze, odstranit jeřáb v levé části a dopravní značku dole uprostřed. Obr. 72. Obrázek po uvedených úpravách

64 64 Práce v rastrovém grafickém programu Úkol k procvičení: Vyzkoušejte si zobrazit histogram u různých obrázků a upravte je s pomocí výše uvedených možností. 3.9 Vytváření fotokoláží Vytváření fotokoláží z více obrázků je velmi oblíbená a tvořivá činnost. Pomocí nástroje pro výběr části obrázku (masky viz kap. 3.2) můžeme přenést vybranou část z jednoho obrázku do druhého. Vznikají tak různé kombinace, ať už úmyslné nebo nečekané (např. lední medvěd na pláži). Vše záleží na Vaší fantazii a tvořivosti. Vždy je vhodné začít tak, že si otevřeme minimálně dva obrázky najednou, jeden jako pozadí (viz národní muzeum) a druhý pro výběr (viz rogalo). V obrázku s rogalem vybereme pomocí nástroje kouzelná hůlka s tolerancí 15 modré pozadí, postupně přidáváme ještě nevybrané oblasti pozadí a poté invertujeme masku tak, aby pozadí bylo zakryté. Pomocí schránky (Ctrl-C a Ctrl-V) zkopírujeme vybrané rogalo do druhého obrázku. Tam bude vloženo jako nový objekt, který můžeme upravovat jeho velikost, natočení, průhlednost apod. Když jsme s polohou vloženého objektu spokojeni, sloučíme objet s pozadím (menu Objekt Kombinovat Sloučit objekty s pozadím). Po této operaci již nemůžeme s vloženým objektem pracovat, je již součástí pozadí obrázku. Vkládání můžeme opakovat pro stejný nebo jiný objekt. Výsledkem je např. obrázek Národního muzea s dvěmi rogaly na obloze (viz Obr.73). Obr. 73. Fotokoláž snímku Národního muzea se dvěmi rogaly

65 65 Práce v rastrovém grafickém programu Korespondenční úkol č. 4: Využijte fotografie získané z vašeho digitálního fotoaparátu nebo z Internetu, upravte je a vytvořte z nich koláž na libovolné téma Efekty V rastrovém programu Photo-Paint je k dispozici ještě větší nabídka efektů než ve vektorovém CorelDRAW. Všechny je najdeme v menu Efekty. Je nemožné všechny zde vypsat a uvést příklad použití, takže jen pro představu: Obr. 74. Původní obrázek Obr. 75. Efekty Fotoaparát Osvětlený objektiv Obr. 76. Efekty Netradiční efekty Viněta

66 66 Práce v rastrovém grafickém programu 3.11 Animace vytváření a úprava Animace je složena z několika obrázků vytvořených tak, že po spuštění v rychlém sledu za sebou se tzv. rozhýbou. Nejčastěji se používá pro animaci formát gif, který sice pracuje jen s 256 barvami, ale díky tomu soubor s animací není příliš velký. To oceníme především při vkládání gifu na webové stránky, kde je doba načítání stránky velmi důležitá. Dalším formátem pro animace je avi, zde lze použít již větší množství barev. Oba formáty umí v jednom souboru uložit více verzí obrázku i s informacemi o čase, po kterém má jednotlivé verze měnit. V programu Corel Photo-Paint máme dvě možnosti, jak vytvořit animaci. Ukážeme si postupně obě. 1. Vytvoření animace pomocí obrázku nakresleného ve vektorovém prostředí CorelDRAW v programu CorelDRAW si připravit obrázky na jednotlivé snímky, např: Obr. 77. Snímky koláčů připravené pro animaci v programu Corel Photo-Paint zvolit Soubor Nový, nastavit režim barev = paleta 8 bitů (pro formát gif), zvolit pozadí a zatrhnout možnost Vytvořit animaci. Zadat požadovaný počet snímků (můžeme později snímky přidat nebo odstranit) Pomocí schránky (Ctrl-C = kopírovat, Ctrl-V = vložit) přenášet postupně obrázky na jednotlivé snímky animace. Na každém snímku po vložení obrázku bude takto vytvořen nový objekt, který musíme sloučit s pozadím (Ctrl-Shift-šipka dolů). v menu Animace (nebo na panelu nástrojů Animace) jsou další možnosti, jako je spuštění a zastavení animace, vložení nebo odstranění snímku apod. důležité je uložení animace (viz dále)