Jednání podnikatele podle nového občanského zákoníku

Transkript

1 Právnická fakulta Masarykovy univerzity Právo a právní věda Katedra obchodního práva Diplomová práce Jednání podnikatele podle nového občanského zákoníku Veronika Hesková 2013/2014

2 Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Jednání podnikatele podle nového občanského zákoníku zpracovala sama. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem použila k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu použitých pramenů a literatury. V Brně dne 24. března 2014 Veronika Hesková

3 ABSTRAKT Diplomová práce se zabývá problematikou jednání podnikatele dle právní úpravy účinné od 1. ledna 2014 a má za cíl analyzovat jednotlivé způsoby jednání v kontextu rekodifikace soukromého práva v ČR. Práce se zaměřuje nejen na přímé jednání podnikatele (zvláště se zabývá novým pojetím provozováním obchodního závodu nezletilým), ale i na rozbor jednotlivých způsobů zastoupení (zákonné zastoupení, opatrovnictví a smluvní zastoupení). Práce dále pojednává o obchodním zastoupení podnikatele prokuře a o některých otázkách týkajících se jednání podnikatele ve zvláštních situacích (jednání právnické osoby před jejím vznikem, jednáním právnické osoby v likvidaci a jednání za podnikatele v úpadku). KLÍČOVÁ SLOVA jednání podnikatele, zastoupení, zákonné zastoupení, opatrovnictví, smluvní zastoupení, prokura, plná moc, statutární orgán, rekodifikace, občanský zákoník ABSTRACT The diploma thesis deals with the proceeding entrepreneur according to the legislation effective from January 1, 2014 and it aims to analyze the different ways of proceeding entrepreneur in the context of recodification of czech private law. The work focuses not only on the direct conduct of entrepreneurs (it particularly deals with the new conception the operation of business establishment by minors), but also on the analysis of the various methods of representation (statutory representation, trusteeship and contractual representation). The thesis also discusses the commercial representation of entrepreneur procuration and certain issues relating to the proceeding entrepreneur in the specific circumstances (the conduct of legal entity before the creation, the conduct of legal entity in the process of liquidation and the conduct of entrepreneurs in bankruptcy). KEYWORDS proceeding entrepreneur, representation, statutory representation, trusteeship, contractual representation, procuration, power of attorney, statutory body, recodification, Civil Code

4 Na tomto místě bych ráda poděkovala JUDr. Evě Večerkové, Ph. D., za odborné vedení a za cenné rady, které mi při zpracování této práce poskytovala. Tímto také děkuji Bc. Zuzaně Wolfové za závěrečnou korekturu textu. Zároveň bych chtěla poděkovat své rodině a příteli za to, že mne podporovali nejenom při zpracování diplomové práce, ale i v průběhu celého studia.

5 POUŽITÉ ZKRATKY 6 ÚVOD 7 1. JEDNÁNÍ PODNIKATELE PŘÍMÉ JEDNÁNÍ PODNIKATELE FYZICKÉ OSOBY PROVOZOVÁNÍ OBCHODNÍHO ZÁVODU NEZLETILÝM ZÁKONNÉ ZASTOUPENÍ STATUTÁRNÍ ORGÁN PRÁVNICKÉ OSOBY ZAMĚSTNANEC PRÁVNICKÉ OSOBY VEDOUCÍ ODŠTĚPNÉHO ZÁVODU A POVĚŘENÁ OSOBA NEZMOCNĚNÝ JEDNATEL OPATROVNICTVÍ OPATROVNICTVÍ ČLOVĚKA OPATROVNICTVÍ PRÁVNICKÉ OSOBY SMLUVNÍ ZASTOUPENÍ VZNIK A ZÁNIK SMLUVNÍHO ZASTOUPENÍ PLNÁ MOC A ROZSAH ZÁSTUPČÍHO OPRÁVNĚNÍ ODVOLATELNOST ZMOCNĚNÍ ZMOCNĚNEC PŘEKROČENÍ ZÁSTUPČÍHO OPRÁVNĚNÍ PROKURA OBDOBNÁ ÚPRAVA HLAVNÍ ZMĚNY PROKURY PO REKODIFIKACI SOUKROMÉHO PRÁVA PROCESNÍ POSTAVENÍ PROKURISTY VYBRANÉ ZVLÁŠTNÍ ZPŮSOBY JEDNÁNÍ PODNIKATELE JEDNÁNÍ PŘED VZNIKEM PRÁVNICKÉ OSOBY JEDNÁNÍ ZA PRÁVNICKOU OSOBU V LIKVIDACI JEDNÁNÍ ZA PODNIKATELE V ÚPADKU 48 ZÁVĚR 51 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY 53

6 POUŽITÉ ZKRATKY DŘ InsZ zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů ObchZ zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění účinném do OSŘ OZ zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník OZ (1964) zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do SŘ SŘS ZoIS zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů zákon č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích, ve znění pozdějších předpisů ZOK ZZŘS ZTOPO zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních zákon č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, ve znění pozdějších předpisů ZVŘ zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob 6

7 ÚVOD Pod pojmem jednání podnikatele si lze představit běžné a každodenní úkony jednotlivých podnikatelů, bez nichž by tyto osoby vůbec nemohly vstupovat do právních vztahů, kterými uskutečňují svou podnikatelskou činnost. Bez jednání podnikatele by tedy podnikatelská činnost nemohla vůbec existovat, což činí tuto problematiku velmi důležitou. Přijetím zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku a jeho následnou účinností došlo k rekodifikaci soukromého práva a ke změnám, které se dotkly mimo jiné i obecných otázek týkajících se podnikatelů. Téma mé diplomové práce jsem si vybrala právě z toho důvodu, že ač úprava jednání podnikatelů nedosáhla mnoha výrazných změn, je nutné vzhledem k důležitosti v praxi tuto úpravu v kontextu nové právní úpravy shrnout a provést analýzu změn, ke kterým došlo. Cílem mé diplomové práce je popsat jednotlivé způsoby jednání podnikatelů, a to včetně stručného srovnání s úpravou dle zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku a zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku. 1 Pokusím se zhodnotit, k jakému posunu došlo v problematice jednání podnikatelů přijetím nové právní úpravy. V některých případech své závěry komentuji použitelnou dosavadní judikaturou. Problematika jednání podnikatele je velmi široká, a proto jsem svou diplomovou práci rozdělila do pěti kapitol. V první kapitole se zabývám jednáním podnikatele obecně, přímým jednáním podnikatele fyzické osoby, a to včetně jednání podnikatele nezletilé osoby, jemuž věnuji ve své práci větší prostor, protože jde o významnou změnu v právní úpravě. Ve druhé kapitole přináším rozbor úpravy zákonného zastoupení i se zaměřením na změnu koncepce jednání právnických osob. Na zákonné zastoupení navazuje třetí kapitola zabývající se opatrovnictvím fyzických i právnických osob. Čtvrtá kapitola se zabývá právní úpravou smluvního zastoupení včetně zaměření na jednotlivé obecné otázky související s tématem. Pátá kapitola se věnuje zvláštnímu typu obchodního zastoupení - prokuře. Vzhledem k tomu, že je to jediný typ zastoupení, který je použitelný jen a pouze pro podnikatele, vyčlením jeho rozbor do samostatné kapitoly, v níž zohledním problematiku hmotněprávní úpravy prokury (dle ObchZ i OZ) a také procesní stránku věci (dle OSŘ, SŘ a dalších procesních předpisů), a zaměřím se na jednotlivá řízení, ve kterých může prokurista jako zástupce podnikatele vystupovat. Protože se podnikatel může ocitnout v různých 1 Oba předpisy ve znění účinném do 31. prosince

8 zvláštních situacích, které mají vzhledem k odlišnostem od běžného stavu svou speciální úpravu, poslední kapitola nabízí rozbor vybraných zvláštních jednání - jednání před vznikem právnické osoby, jednání za právnickou osobu v likvidaci a jednání za podnikatele v úpadku. V závěru uvádím shrnutí základních poznatků, ke kterým jsem ve své práci dospěla. Právní úprava jednání podnikatele navazuje i na další problematické otázky, jako např. otázky souběhu funkcí u představitelů korporací, vnitřní organizace jednotlivých korporací, atp., avšak vzhledem k rozsahu této práce, se jimi nezabývám. Nezabývám se ani základním pojmoslovím a obecně známými skutečnostmi, neboť tyto znalosti čtenářů mé práce předpokládám. 8

9 1. JEDNÁNÍ PODNIKATELE Dle definice obsažené v ust. 420 OZ se za podnikatele považuje ten, kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, přičemž pro účely ochrany spotřebitele a pro účely ust je podnikatelem také osoba, která uzavírá smlouvy související s vlastní obchodní, výrobní nebo obdobnou či při samostatném výkonu povolání, popř. osoba, která jedná jménem nebo na účet podnikatele. Podnikatelem tedy může být jak osoba fyzická, tak právnická osoba. Podnikatel - fyzická osoba může jednat buď osobně, pak půjde o přímé jednání podnikatele, anebo za něj může jednat jeho zástupce. Podnikatel právnická osoba po účinnosti OZ již nemůže jednat přímo (jako dříve, tj. prostřednictvím svých statutárních orgánů), nýbrž jednání statutárního orgánu právnické osoby OZ považuje za jednání zástupce právnické osoby. Jde o významnou změnu a zásah do pojetí právnické osoby jako takové. Jednání podnikatele představuje právní jednání, kterým podnikatel projevuje svou vůli navenek vůči třetím osobám se zamýšleným cílem způsobit vznik, změnu nebo zánik práv a povinností, které právní předpisy s takovým projevem vůle spojují. 2 Od jednání podnikatele je třeba odlišovat pojem obchodní vedení. Přestože pojem obchodní vedení nemá legální definici, s tímto pojmem pracuje ZOK (stejně jako dříve ObchZ). 3 V rozhodnutí Nejvyššího správního soudu je obchodní vedení charakterizováno jako řízení společnosti, zejména organizování a řízení její podnikatelské činnosti, včetně rozhodování o jejích podnikatelských záměrech, přičemž jde zejména o rozhodování o organizačních, technických, obchodních, personálních, finančních aj. otázkách běžného života. 4 Obchodní vedení tedy směřuje dovnitř společnosti, zatímco jednání podnikatele směřuje vůči třetím osobám. 5 2 PLÍVA, S. in HENDRYCH, D. Právnický slovník. 3. podst. rozš. vydání. Praha: C. H. Beck s Srovnej ust. 195 odst. 1, 435 odst. 2, 463 odst. 2 a ust. 706 odst. 1 ZOK. 4 Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 18. března 2005, č. j. 4 Asf 24/2003. In: Beck-online [online právní informační systém]. Nakladatelství C. H. Beck [cit ]. 5 Další definice pojmu obchodní vedení např. ŠTENGLOVÁ, I. in ŠTENGLOVÁ, I., PLÍVA, S., TOMSA, M. a kol. Obchodní zákoník. Komentář. 12. vydání. Praha: C. H. Beck. 2009, s

10 1.1. Přímé jednání podnikatele fyzické osoby Podnikatel fyzická osoba může za sebe právně jednat osobně, přičemž rozhodující je zde dle OZ svéprávnost tohoto člověka. Dřívější OZ (1964) pojem plná svéprávnost nezakotvoval, jeho úprava byla oproti minulosti (např. obecný zákoník občanský či občanský zákoník z roku 1950) zjednodušena a pojem svéprávnost byl nahrazen pojmem způsobilost k právním úkonům. 6 Důvody, které vedly tehdejšího zákonodárce k tomuto kroku, byly ve skrze ideologické, přičemž ke změně došlo hlavně v zájmu vytvoření socialistické právní terminologie. 7 Současný OZ se však vrací k tradičnímu pojmu svéprávnosti. Přestože předchozí pojem způsobilost k právním úkonům OZ nahradil pojmem svéprávnost, mám za to, že ke změně došlo zejména z úcty k tradicím a také z důvodu oproštění se od zmíněného socialistického názvosloví. Svéprávnost, stejně jako způsobilost k právním úkonům, resp. k právnímu jednání 8, je vnímána jako schopnost samostatně právně jednat, vlastním jednáním nabývat subjektivní práva a povinnosti. 9 Uvedené potvrzuje i znění ust. 15 odst. 2 OZ, které svéprávnost definuje jako způsobilost nabývat pro sebe vlastním právním jednáním práva a zavazovat se k povinnostem (právně jednat). Plně svéprávným se člověk stává nabytím zletilosti dle ust. 30 OZ, tj. dovršením osmnácti let věku. 10 V určitých případech může být osoba plně svéprávná i před dovršením zletilosti. Takovými případy jsou dle ust. 30 odst. 1 OZ přiznání svéprávnosti nebo uzavření manželství. Přiznáním svéprávnosti dle ust. 37 OZ nazýváme situaci, kdy soud vyhoví návrhu nezletilého, který není plně svéprávný, pokud nezletilý dosáhl věku šestnácti let, pokud je osvědčena jeho schopnost sám se živit a obstarat si své záležitosti a pokud s návrhem souhlasí zákonný zástupce nezletilého. 6 ŠÍNOVÁ, R. in MELZER, F., TÉGL, P. a kol. Občanský zákoník: velký komentář. 1 až 117. Praha: Leges, 2013,s Důvodová zpráva k zákonu č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. In: Beck-online [online právní informační systém]. Nakladatelství C. H. Beck [cit ]. 8 HARVÁNEK, J. in HARVÁNEK, J. a kol. Teorie práva. Plzeň: Aleš Čeněk, s. 316: Způsobilost k právnímu jednání je oprávnění vlastním jednáním zakládat, měnit nebo rušit právní vztahy, tj. nabývat práv a povinností. 9 Důvodová zpráva k zákonu č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. In: Beck-online [online právní informační systém]. Nakladatelství C. H. Beck [cit ]. 10 K tomu srovnej ust. 8 odst. 2 OZ (1964). 10

11 1.2. Provozování obchodního závodu nezletilým Stěžejní změnou dle OZ je regulace samostatného provozování obchodního závodu nezletilým, a to konkrétně ustanovením 33, které zakotvuje možnost zákonného zástupce udělit nezletilému, který nenabyl zletilosti, souhlas k samostatnému provozování obchodního závodu nebo k jiné obdobné výdělečné činnosti, přičemž k platnosti souhlasu je nutné přivolení soudu. Udělením souhlasu dle ust. 33 odst. 1 OZ se nezletilý stává způsobilým k jednáním, jež jsou s provozováním obchodního závodu spojena. Zavedení možnosti provozování obchodního závodu nezletilým není na našem území úplnou novinkou, neboť ji znal již obecný občanský zákoník z roku 1811, podle kterého mohl poručník dovolit nezletilému továrnu, obchod nebo živnost začít, provozovat nebo zrušit, avšak pouze se souhlasem soudu. 11 Vzhledem k politické a společenské situaci po roce 1948 byla podobná právní úprava zapovězena. Tvůrci OZ se inspirovali ustanovením 112 německého občanského zákoníku, který má téměř shodné znění, avšak i přes mírné odlišnosti je pro naši současnou právní úpravu vhodný. 12 I přes zakotvení možnosti provozování obchodního závodu či jiné výdělečné činnosti nezletilým, se bude do budoucna jednat spíše o výjimečnou záležitost. Avšak vzhledem k zásadám, na nichž spočívá OZ, je nutné toto připustit. V situaci, kdy bude nezletilý jednat ve smyslu ust. 33 OZ, považujeme nezletilého za podnikatele, protože bude provozovat obchodní závod či jinou výdělečnou činnost samostatně na vlastní účet a odpovědnost, tudíž naplňuje definiční znaky podnikatele dle ust. 420 OZ. Výdělečnou činností se dle ust. 33 OZ nerozumí závislá činnost, při definování tohoto pojmu bude nutné, vzhledem k absenci této definice v OZ, podpůrně aplikovat předpisy veřejnoprávní 13, např. živnostenský zákon 14 či zákoník práce 15. Při rozhodování, zda se jedná o výdělečnou činnost ve smyslu ust. 33 OZ je důležité posoudit, jestli jde o činnost pravidelnou, tudíž o činnost nikoli nahodilou, jednorázovou či spojenou s výjimečnou událostí. 16 Nezletilý bude oprávněn např. uzavírat smlouvy s klienty či dodavateli, smlouvy o nájmu prostor sloužících k podnikání, pracovní smlouvy se svými zaměstnanci, apod. Naopak nebude dle ust. 36 OZ možné, aby nezletilý samostatně jednal v těch záležitostech, k nimž by i zákonný 11 ŠÍNOVÁ, R. in MELZER, F. a kol., 2013, op. cit., s Tamtéž, s Tamtéž, s Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů. In: Beck-online [online právní informační systém]. Nakladatelství C. H. Beck [cit ]. 15 Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. In: Beck-online [online právní informační systém]. Nakladatelství C. H. Beck [cit ]. 16 ŠÍNOVÁ, R. in MELZER a kol., 2013, op. cit., s

12 zástupce potřeboval přivolení soudu, tedy např. nebude přípustné, aby uzavřel kupní smlouvu na zděděnou nemovitost nebo aby vybral finanční prostředky ze stavebního spoření, atd. 17 Procesní způsobilost nezletilého je dle ust. 20 OSŘ omezena rozsahem svéprávnosti, tudíž může nezletilý např. žalovat zákazníka na úhradu kupní ceny, se kterým uzavřel kupní smlouvu, pokud předseda senátu nebude postupovat dle ust. 23 OSŘ. 18 V opačném případě, budou-li to vyžadovat okolnosti případu, může předseda senátu rozhodnout, že fyzická osoba, která není plně svéprávná, musí být v řízení zastoupena svým zákonným zástupcem nebo opatrovníkem, i když jde o věc, v níž by jinak mohla jednat samostatně. Z podstaty věci je zřejmé, že nezletilý podnikatel nebude oplývat pouze právy, nýbrž i povinnostmi. Nezletilý bude zcela odpovědný za své dluhy vzniklé v souvislosti s provozováním obchodního závodu či jiné výdělečné činnosti, např. bude odpovědný za placení daní, důchodového a zdravotního pojištění podle veřejnoprávních předpisů, atd. 19 Na rozdíl od částečné svéprávnosti dle ust. 32 OZ (dle německé terminologie Geschähts-fähigheit) jde spíše o omezenou svéprávnost, tudíž nebude u každého právního jednání posuzována rozumová a mravní vyspělost jedince dle ust. 31 OZ. 20 Udělení souhlasu zákonného zástupce ve smyslu ust. 33 OZ není podmíněno dosažením určitého věku, avšak s ohledem na výkon závislé práce může být tento souhlas udělen pouze osobám starším patnácti, popř. šestnácti let. Uvedené vyvozuji z ust. 34 OZ, jenž zapovídá výkon závislé činnosti nezletilým mladším patnácti let nebo nezletilým, kteří neukončili povinnou školní docházku, a zároveň z ust. 35 odst. 2 OZ, který opravňuje zákonného zástupce nezletilého mladšího šestnácti let, aby rozvázal pracovní poměr tohoto nezletilého, pokud je to v zájmu vzdělávání, vývoje či zdraví nezletilého. K provozování obchodního závodu či jiné výdělečné činnosti musí dle mého nezletilý dosáhnout určité rozumové a mravní vyspělosti, přičemž můžeme předpokládat, že nezletilý, který nemůže vykonávat závislou práci, nemůže ani samostatně právně jednat v souvislosti s provozem obchodního závodu. Dosažení určité úrovně rozumové a mravní vyspělosti nezletilého bude v konkrétních případech vždy záležet na posouzení soudu. Zároveň je nutno dodat, že ustanovením 33 odst. 2 OZ dochází částečně k prolomení podmínky dosažení osmnácti let k provozování živnosti dle ust. 6 živnostenského zákona, 21 a to z toho důvodu, že přivolení soudu dle ust. 17 ŠÍNOVÁ, R. in MELZER a kol., 2013, op. cit., s Tamtéž, s Tamtéž, s Tamtéž, s Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů. In: Beck-online [online právní informační systém]. Nakladatelství C. H. Beck [cit ]. 12

13 33 odst. 1 OZ nahrazuje podmínku určitého věku, je-li stanovena pro výkon určité výdělečné činnosti jiným právním předpisem. 22 V řízení o přivolení souhlasu a odvolání souhlasu zákonného zástupce k samostatnému provozování obchodního závodu nebo k jiné obdobné výdělečné činnosti, přičemž půjde o řízení ve věcech péče soudu o nezletilé dle ust. 466 písm. s) ZZŘS, bude rozhodovat příslušný obecný soud nezletilého. Věcně příslušný je v těchto věcech okresní soud. Řízení se zahajuje dle ust. 468 ZZŘS na návrh nezletilého či zákonného zástupce nezletilého a jedná se o nesporné řízení, vedené zásadou vyšetřovací. 23 V tomto řízení má dle ust. 469 odst. 3 ZZŘS nezletilý plnou procesní způsobilost. Konečné rozhodnutí o přivolení souhlasu dle ust. 33 OZ bude vždy na soudu, přičemž v budoucnu se uvidí, jak moc se bude tohoto institutu využívat. V prvé řadě bude na posouzení zákonného zástupce, zda vůbec takovýto souhlas nezletilému udělí. Podle mého názoru nelze očekávat, že v budoucnu nastane obrovský příliv návrhů nezletilých o přivolení souhlasu soudem dle ust. 33 OZ, ale je pravděpodobné, že své využití tento institut mít bude, např. v různých podnicích rodinného typu, či v oblasti IT či modelingu, atd. 24 První návrh na přivolení souhlasu dle ust. 33 OZ byl Okresnímu soudu v Českých Budějovicích doručen již na začátku ledna Otázkou pro praxi však zůstává, zdali v případě, že nezletilý bude natolik rozumově a mravně vyspělý, aby mohl být podnikatelem, není vhodnější postup dle ust. 37 OZ. Vhodnost konkrétního postupu bude na posouzení nezletilého a jeho zákonného zástupce a jejich následné dohodě, a také bude záležet na konkrétních okolnostech. Kupříkladu v situaci, kdy nezletilý zanedlouho, např. za několik měsíců, dosáhne hranice osmnácti let, bude vhodnější postup dle ust. 37, protože pokud dojde k přiznání svéprávnosti, bude poté nezletilý považován za plně svéprávného a bude právně způsobilý i k jednáním, které nesouvisejí přímo s provozem obchodního závodu či jinou výdělečnou činností. 22 ŠÍNOVÁ, R. in MELZER a kol., 2013, op. cit., s Tamtéž, s ZEMAN, M. Nový občanský zákoník (NOZ) a nezletilý géniové. EPRAVO.cz [online] [cit ]. 25 Mladík požádal o zplnoletnění kvůli podnikání, nově to umožňuje občanský zákoník. IHNED.cz [online]. Economia, [cit ]. 13

14 2. ZÁKONNÉ ZASTOUPENÍ Zastoupení může vzniknout na základě smlouvy o zastoupení, pak půjde o smluvní zastoupení, kterým se budu zabývat v samostatné kapitole, nebo může jít o zastoupení zákonné, tedy zastoupení vzniklé na základě zákona. Posledním případem zastoupení člověka či právnické osoby je opatrovnictví, které je zastoupením vzniklým na základě rozhodnutí soudu či jiného státního orgánu. Slovní spojení zákonné zastoupení však není pro souhrnné pojmenování zastoupení vzniklého na základě zákona zcela přesným termínem, 26 vhodnější by bylo např. zastoupení ze zákona nebo zastoupení na základě zákona. 27 Toto zastoupení sice vzniká na základě zákona, ale ze zcela rozličných důvodů. Důvody k zastoupení na základě zákona mohou být jak přirozené (např. zastoupení nezletilého zákonným zástupcem), tak důvody právní (zastoupení právnické osoby). 28 Zvláštním případem zákonného zastoupení je zastoupení podnikatele prostřednictvím pověřené osoby a vedoucím odštěpného závodu, a k nim se přiřazuje ještě jednání nepověřené osoby v provozovně podnikatele. 29 Se změnou pojetí koncepce právnických osob po účinnosti OZ již nemůže právnická osoba jednat přímo prostřednictvím svého statutárního orgánu, jako tomu bylo dříve dle OZ (1964), ale jednání statutárního orgánu právnické osoby se považuje za případ zastoupení vznikajícího ze zákona. V této práci se blíže zabývám pouze zvláštními případy zákonného zastoupení, zákonným zastoupením právnické osoby a opatrovnictvím vzhledem k využitelnosti těchto institutů v praxi pro podnikatele. Obecná úprava zastoupení je zakotvena v ust. 436 až 440 OZ, následuje úprava smluvního zastoupení ( ) a dále pak ustanovení o zákonném zastoupení a opatrovnictví ( ). Zástupce je oprávněn právně jednat jménem jiného a z tohoto jednání vznikají práva a povinnosti přímo zastoupenému, přičemž zástupce jedná osobně a dalšího zástupce může pověřit, je-li to se zastoupeným ujednáno či vyžaduje-li to nutná potřeba ZUKLÍNOVÁ, M. in DVOŘÁK, J., ŠVESTKA, J., ZUKLÍNOVÁ, M. a kol. Občanské právo hmotné. Svazek I. Díl první: Obecná část. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2013, s Z důvodů jednotnosti výkladu a srozumitelnosti používám dále pouze termín zákonné zastoupení. 28 ZUKLÍNOVÁ, M. in DVOŘÁK, J., 2013, op. cit., s Tamtéž, s Pojem nutná potřeba však není nikde definován, přičemž bude úkolem judikatury tento pojem definovat. 14

15 2.1. Statutární orgán právnické osoby Po rekodifikaci soukromého práva již nelze v souvislosti s jednáním právnické osoby hovořit o přímém zastoupení, jak ho známe z úpravy minulé, nýbrž je koncepce zastoupení právnických osob nahrazena německou koncepcí zastoupení (organschaftliche Vertretung), která nečiní rozdíl mezi jednáním statutárního orgánu a jednáním zástupce na základě smlouvy. 31 Koncepce zastoupení právnických osob souvisí s odkloněním od organického pojetí právnických osob ve prospěch tzv. teorie fikce, přičemž právnická osoba je tedy pouhou právní fikcí a nemůže být rovna ve všech právech osobám fyzickým. 32 Je nutné konstatovat, že je úprava srozumitelnější i pro laiky, s ohledem na to, že již v minulosti laická veřejnost považovala, např. při jednání společnosti s ručením omezeným, jednatele za zástupce společnosti. 33 Obecná ustanovení týkající se statutárních orgánů, resp. orgánů právnických osob, a jednání za právnickou osobu nalezneme v ust. 151 a následující OZ (orgány právnické osoby) a v ust. 161 a násl. OZ (jednání za právnickou osobu). Speciální ustanovení o statutárních orgánech jednotlivých obchodních korporací jsou upravena v ZOK. Statutární orgán nyní představuje generálního zástupce právnické osoby, tudíž se na jeho jednání aplikuje i obecná úprava zastoupení upravená v ust. 436 a násl OZ. 34 Je nutné zmínit, že ponechání označení statutární orgán pro hlavní řídící a jednatelský orgán právnické osoby není z několika důvodů zcela vhodným řešením. Je-li statutární orgán považován za generálního zástupce právnické osoby, je stávající označení poněkud nepřesné a zdá se být vhodnější používat pojem statutární zástupce. V kontextu zahraničních právních úprav činí označení statutární orgán českou právní úpravu atypickou, vzhledem k tomu, že je v jiných vyspělých státech za statutární orgán považován jakýkoli orgán právnické osoby zřízený zákonem. 35 Statutární orgán, resp. jeho člen, je generálně zmocněn zastupovat právnickou osobu ust. 163 OZ, což znamená, že pokud je jiná osoba oprávněna za právnickou osobu jednat v konkrétních záležitostech např. zaměstnanec právnické osoby, prokurista, atd., nevylučuje to jednání statutárního orgánu i v této záležitosti. Toto ustanovení je tudíž 31 KORBEL, F. Smluvní zastoupení v novém občanském zákoníku. Bulletin advokacie. Praha: Česká advokátní komora, roč. 2011, č. 5, s KORBEL, F. Právnické osoby v NOZ. Obcanskyzakonik.justice.cz [online] [cit ]. 33 Např. ve smlouvách, které nebyly vytvořeny odborníkem, byl v častých případech v hlavičce uveden název právnické osoby a poté uvedena osoba, která právnickou osobu zastupuje, i když se jednalo o její statutární orgán. 34 SVEJKOVSKÝ, J. in SVEJKOVSKÝ, J., DEVEROVÁ, L. a kol. Právnické osoby v novém občanském zákoníku: komentář : [ ]. Praha: C. H. Beck, 2013, s DVOŘÁK, T. in ŠVESTKA a kol., 2014, op. cit., s

16 ustanovením obecným. Je třeba zmínit, že při jednání za právnickou osobu je člen statutárního orgánu povinen jednat s péčí řádného hospodáře. 36 Tato povinnost vyplývá z ust. 159 OZ. 37 Statutární orgán může být, stejně jako před rekodifikací soukromého práva, buď jednočlenný nebo vícečlenný. Vícečlenný statutární orgán tvoří jeden kolektivní orgán. Není-li určeno zakladatelským jednáním jinak, členové kolektivního orgánu jednají samostatně. Uvedené bylo i v ObchZ upraveno obdobně. 38 Členové statutárního orgánu právnické osoby a způsob jejich jednání za právnickou osobu je skutečností zapisovanou do veřejného rejstříku, a to dle ust. 25 odst. 1 písm. g) ZVR Zaměstnanec právnické osoby Dalšími osobami, které mohou dle ust. 166 OZ právnickou osobu zastupovat, jsou její zaměstnanci, a to v rozsahu obvyklém vzhledem k jejich zařazení nebo funkci, přičemž je rozhodující, jak toto postavení vnímá veřejnost. Toto pravidlo je zčásti převzato z ust. 20 odst. 2 OZ (1964), avšak s vypuštěním odkazu na rovnocenné zmocnění prostřednictvím vnitřního předpisu. 39 Novinkou je také hledisko vnímání obvyklosti třetími osobami, dle kterého se posuzuje, zda při jednání za právnickou osobu nedošlo k vybočení z obvyklého rozsahu jednání. Dle odst. 2 ust. 166 OZ má omezení zástupčího oprávnění zaměstnance vnitřním předpisem účinky vůči třetím osobám jen v případě, že toto omezení bylo třetí osobě známo. Výše uvedená změna v pojetí zmocnění prostřednictvím vnitřního předpisu tak přináší při jednání s právnickou osobou zvýšenou ochranu třetím osobám na úkor ochrany právnické osoby proti excesu jejich zaměstnanců. 40 V ust. 20 odst. 2 OZ (1964) byla objasněna situace, koho zavazuje jednání zaměstnance, který překročil svá zástupčí oprávnění. Právnické osobě z tohoto jednání vznikaly práva a povinnosti jen tehdy, pokud se právní úkon týkal předmětu činnosti právnické osoby a třetí osoba o takovémto překročení nemohla vědět. V OZ však v ustanoveních o jednání za právnickou osobu podobné pravidlo nenalezneme, to však neznamená, že nebude uplatněn obdobný postup. Vzhledem k tomu, že zaměstnanec, který jedná za právnickou osobu, je považován za jejího zástupce, aplikujeme na tuto situaci ust. 431 OZ, které patří mezi ustanovení o zastoupení podnikatele. Toto 36 Pojem péče řádného hospodáře je v souvislosti s jednáním prokuristy vysvětlen v kapitole o prokuře. 37 SVEJKOVSKÝ, J. in SVEJKOVSKÝ, 2013, op. cit., s Srov. ust. 85 odst. 2, 101 odst. 1, 133 odst. 1, 163 či 191 odst. 1 ObchZ. 39 Ust. 20 odst. 2 ObčZ:..za právnickou osobu (...) činit právní úkony i jiní její pracovníci nebo členové, pokud je to stanoveno ve vnitřních předpisech právnické osoby nebo je to vzhledem k jejich pracovnímu zařazení obvyklé. 40 HANDREJCHOVÁ, M., PLEŠKOVÁ, V. Vybrané změny právní úpravy jednání podnikatele v novém občanském zákoníku. IHNED.cz [online]. Economia, [cit ]. 16

17 ustanovení stanoví, že překročí-li zástupce podnikatele zástupčí oprávnění, podnikatele právní jednání zavazuje, to neplatí, věděla-li třetí osoba o překročení nebo musela-li o něm vědět vzhledem k okolnostem případu. V opačném případě bude možné aplikovat ust. 440 odst. 1 OZ, tudíž jednání překračující zástupčí oprávnění bude podnikatele zavazovat jen tehdy, pokud toto překročení dodatečně schválí. 41 Podmínkou dodatečného zhojení překračujícího jednání je dodržení lhůty bez zbytečného odkladu Vedoucí odštěpného závodu a pověřená osoba Další osobou, která je dle ust. 503 odst. 2 OZ oprávněna jednat za podnikatele (tentokrát se toto neomezuje pouze na právnickou osobu), je vedoucí odštěpného závodu. I přesto, že pojem podnik je v současné úpravě dle OZ nahrazen pojmem obchodní závod, pojem odštěpný závod není v našem právním řádu novinkou. Již v ust. 7 odst. 1 ObchZ byl odštěpný závod definován jako organizační složka podniku, která je jako odštěpný závod zapsána v obchodním rejstříku. Po změně terminologie tak dnes můžeme odštěpný závod definovat jako část závodu, která vykazuje hospodářskou a funkční samostatnost, o níž podnikatel rozhodl, že bude vykazovat, a která je zapsána do obchodního rejstříku. Pokud část závodu nebude zapsána do obchodního rejstříku, půjde pak o pobočku závodu dle ust. 503 odst. 1 OZ. Rozlišování pobočky a odštěpného závodu je důležité zejména z důvodu rozlišení zástupčích oprávnění osob, které za podnikatele mohou jednat. V případě odštěpného závodu může jeho vedoucí, který je také zapsán do obchodního rejstříku, zastupovat podnikatele ve všech záležitostech týkajících se odštěpného závodu, který spravuje. Z nutnosti zápisu odštěpného závodu i jejího vedoucího do obchodního rejstříku vyvozuji, že odštěpný závod může zřídit i podle nové právní úpravy pouze podnikatel, který je obligatorně nebo fakultativně zapsán do obchodního rejstříku, případně je zapisován do obchodního rejstříku současně s odštěpným závodem. 42 I v současnosti je použitelný názor, který zastávala i předrekodifikační komentářová literatura, 43 že vedoucí odštěpného závodu jedná jménem podnikatele, nikoliv jménem odštěpného závodu. Obchodní závod, tudíž ani odštěpný závod, se totiž po rekodifikaci nestávají subjektem právních vztahů, ale jsou stále věcí či částí věci, což vyplývá i ze zařazení ustanovení o obchodním závodu a pobočce, resp. odštěpném závodu, do hlavy IV OZ Věci a jejich rozdělení. Subjektem právních vztahů je stále podnikatel, kterému patří obchodní závod. 41 PELIKÁNOVÁ, I., PELIKÁN, R. in ŠVESTKA, J. a kol., 2014, op. cit., s PLÍVA, J. in ŠTENGLOVÁ, 2009, op. cit., s Tamtéž, s

18 Pokud však pobočka není do obchodního rejstříku zapsána jako odštěpný závod, její vedoucí, popř. jiná osoba, jedná za jednatele podle ust. 430 odst. 1 OZ jako tzv. pověřená osoba. 44 Pověřená osoba zastupuje podnikatele ve všech jednáních, k nimž dochází při činnosti, kterou je tato osoba pověřena. Z povahy věci tedy vyplývá, že například personalista, který je podnikatelem pověřen k výběru nových zaměstnanců, může mimo jiné jednat za podnikatele např. v komunikaci s uchazeči o pracovní místo nebo s úřadem práce, atd. Z dosavadní judikatury Nejvyššího soudu ČR vyplývá, že pověření k zastupování dle ust. 15 ObchZ však nemusí být učiněno formálně, nemusí vyplývat ani z organizačního členění subjektu a ani z pracovního zařazení. 45 Mám za to, že závěry Nejvyššího soudu ČR jsou použitelné i na pověření osoby dle ust. 430 odst. 1 OZ. Úprava zákonného zastoupení podnikatele, resp. jednání vedoucího odštěpného závodu či pověřené osoby, není až na drobné terminologické změny odlišná od úpravy v ObchZ. 46 Novinkou v OZ je pouze určení okamžiku, od kdy je vedoucí odštěpného oprávněn takto jednat. Tímto mezníkem je den, ke kterému byl jako vedoucí odštěpného závodu zapsán do obchodního rejstříku, přičemž stanovení tohoto data novou úpravou shledávám jako novinku pozitivní. Dnešní úprava dle OZ je jen s drobnými změnami ustanovením 15 ObchZ inspirována. Otázka překročení zástupčího oprávnění je řešena v ust. 431 OZ a zdá se, že úprava této otázky je také převzata z úpravy dřívější pouze s formulačními změnami. Co však v OZ postrádám, je úprava zániku zmocnění pověřené osoby v případě smrti podnikatele, která byla před rekodifikací upravena v ust. 15 odst. 3 ObchZ. Podpůrné pravidlo, které bychom na tuto situaci mohli použít, však nenalezneme ani v obecných ustanoveních o zastoupení či zákonném zastoupení, je však možné uvažovat při výkladu analogia legis o použití ust. 449 OZ, které upravuje obdobnou situaci pro zastoupení smluvní. 47 Zastoupení podnikatele dle ust. 430 OZ (zahrnující i nezmocněné jednatelství 48 ) je tedy nadále považováno za zastoupení zákonné, přestože dle předválečné právní 44 POKORNÁ, J. Obchodní společnosti. Jednání podnikatele a firma. [online]. Prezentace ze seminářů. Česká advokátní komora. [cit ]. 45 K tomu např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 12. srpna 2011, sp. zn. 23 Cdo 41/2011. In: Beck-online [online právní informační systém]. Nakladatelství C. H. Beck. [cit ] nebo usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 28. listopadu 2012, sp. zn. 23 Cdo 1572/2012. In: Beck-online [online právní informační systém]. Nakladatelství C. H. Beck. [cit ]. 46 Ustanovení 13 odst. 3 ObchZ obdobně upravovalo jednání vedoucího organizační složky podniku. 47 HANDREJCHOVÁ, M., op. cit. 48 K tomu blíže následující podkapitola. 18

19 terminologie by šlo nejspíše o tzv. obchodní plné moci 49, tedy pojem vlastní smluvnímu zastoupení. Stejně jako I. Pelikánová a R. Pelikán 50 zastávám názor, že předválečná konstrukce byla vhodnější vzhledem k tomu, že takové zastoupení vzniká z vůle podnikatele, i přesto, že může jít o vůli formálně neprojevenou Nezmocněný jednatel Stejně jako dříve v ObchZ i nyní lze v OZ nalézt institut nezmocněného jednatelství, je však nutné říci, že tento pojem nemá zákonnou definici, jde o pojem vycházející z odborné literatury. 51 Nezmocněné jednatelství bylo upraveno v ust. 16 ObchZ, přičemž jednalo se o situaci, kdy v provozovně podnikatele jednala třetí osoba, která k tomuto jednání nebyla oprávněna. Aby toto jednání zavazovalo přímo podnikatele, bylo nezbytné kumulativní splnění dvou podmínek. První podmínka byla splněna, pokud k jednání došlo v provozovně podnikatele. Druhá podmínka vázanosti podnikatele jednáním neoprávněné osoby byla, že třetí osoba nemohla vědět, že jednající osoba k tomu není oprávněna. Nestačilo tedy prokázat, že daná osoba o neoprávněnosti jednání jednajícího nevěděla, dle objektivního kritéria muselo být prokázáno, že ani vědět nemohla. V této souvislosti vydal Nejvyšší soud ČR usnesení, ve kterém se ztotožnil s názorem odvolacího soudu, že potvrdila-li v některých případech faktury - dodací listy osoba označená v organizačním řádu žalobkyně jako osoba k tomu oprávněná, která se pohybovala v provozovně žalobkyně, nelze žalované přičítat k tíži její nevědomost o tom, že osoba tohoto jména již u žalobkyně nepracuje, a že osoba, jež faktury potvrdila, je osobou jinou. 52 V OZ je jednání jiné osoby v provozovně podnikatele (tzv. nezmocněný jednatel 53 ) upraveno v ust. 430 odst. 2. Úprava je převzata z ust. 16 ObchZ, avšak s drobnými formulačními změnami. 54 Ustanovení 430 OZ lze aplikovat na případy, kdy jednající vůbec nemá oprávnění za podnikatele jednat, např. z důvodu, že již není zaměstnancem 49 PELIKÁN, R., PELIKÁNOVÁ, I. in ŠVESTKA a kol., 2014, op. cit., s Tamtéž, s OUTLÁ, A. in ELIÁŠ, K., BEJČEK, J., HAJN, J., JEŽEK, J. a kol. Kurs obchodního práva Soutěžní právo. 5. vydání. Praha: C. H. Beck, 2007, s Usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. července 2011, sp. zn. 32 Cdo 4558/2009. In: Beck-online [online právní informační systém]. Nakladatelství C. H. Beck [cit ]. 53 POKORNÁ, J., Jednání podnikatele a firma, op. cit. 54 Ust. 430 odst. 2 OZ: Podnikatele zavazuje i jednání jiné osoby v jeho provozovně, pokud byla třetí osoba v dobré víře, že jednající osoba je k jednání oprávněna. 19

20 podnikatele, tudíž nejde o situace, kdy zástupce podnikatele prokurista, zaměstnanec, pověřená osoba, apod. překročí svá zástupčí oprávnění. 55 Nezmocněné jednatelství však nebylo zakotveno pouze v ust. 16 ObchZ, ale úpravu obdobné situace, tedy případu, kdy za jiného jednala osoba bez plné moci, obsahovalo také ust. 33 odst. OZ (1964), přičemž tato situace byla také nazývána nezmocněným jednatelstvím. 56 Nezmocněné jednatelství dle ust. 33 odst. 2 OZ (1964) bylo lex generalis k ust. 16 ObchZ. Jednalo se o jednání bez plné moci, tudíž kdyby takováto plná moc existovala, šlo by o smluvní zastoupení, nikoliv o zastoupení zákonné. Ust. 430 odst. 2 OZ, (stejně jako ust. 16 ObchZ) nerozlišuje, z jakého důvodu není osoba oprávněna za podnikatele jednat. Pro úplnost výkladu uvádím, že analogickou úpravu k ust. 430 odst. 2 OZ zakotvilo ust. 440 odst. 1 věta druhá OZ, které se použije v případě neoprávněného jednání za osobu, která však není podnikatelem. 55 Překročení zástupčího oprávnění zástupce podnikatele řeším již v podkapitole o jednání zaměstnance právnické osoby uváděné ust. 431 OZ, resp. ust. 440 OZ. 56 Jestliže zmocněnec činil právní úkon jménem zmocnitele, aniž k tomu byl vybaven plnou mocí, jedná se o tzv. nezmocněné jednatelství, a tento úkon je pro zmocnitele závazný jen v případě, že jej dodatečně schválí ( 33 odst. 2 obč. zák.) In: Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 20. listopadu 2007, sp. zn. 33 Odo 1078/2005. In: Beck-online [online právní informační systém]. Nakladatelství C. H. Beck [cit ]. 20

21 3. OPATROVNICTVÍ Formou zastoupení, které vzniká v zákonem předvídaných případech na základě rozhodnutí soudu, je opatrovnictví, jehož účelem je ochrana zájmů zastoupeného a naplňování jeho práv. V rozhodnutí o opatrovnictví je soudem určena osoba opatrovník, který bude zastupovat určitou jinou osobu opatrovance, a je v něm vymezen rozsah zástupčího oprávnění. 57 Opatrovnictví je nyní upraveno v ust. 457 až 488 OZ. 58 Oproti dřívějšku však není úprava pouze heslovitá, ale jsou zakotveny jak obecné otázky tohoto institutu, tak úprava opatrovnictví člověka a opatrovnictví právnické osoby. V úpravě opatrovnictví je nově zakotvena zásada, podle níž opatrovník a opatrovanec mají na základě nejlépe osobního kontaktu vytvářet pokud možno společnou vůli k právnímu jednání. 59 Opatrovnictví bylo dle OZ (1964) zařazeno mezi zvláštní případy zákonného zastoupení. Vycházelo se tehdy ze dvou hlavních předpokladů; a to že zastoupení je buď povinné, anebo dobrovolné a oba způsoby povinného zastoupení jsou obsahově a funkčně v podstatě totožné. 60 Na uvedené minulé pojetí opatrovnictví již OZ nenavazuje a důsledně rozlišuje mezi zákonným zastoupením a opatrovnictvím. 61 Opatrovnictví tedy není podmnožinou zákonného zastoupení, ale stojí rovnoprávně vedle něj, i přesto, že lze některé společné znaky u obojího nalézt. Opatrovník, který byl dle OZ určen v rozhodnutí o opatrovnictví, je přímým zástupcem opatrovance. 62 Práva a povinnosti z jednání opatrovníka tak vznikají přímo opatrovanci. V rozhodnutí o opatrovnictví může být rozsah opatrovníkových práv a povinností vymezen pozitivně, tj. je uvedeno, ve kterých právních jednáních je opatrovník 57 SVOBODA, K. in ŠVESTKA, J., DVOŘÁK, J., FIALA, J. a kol. Občanský zákoník. Komentář. Svazek I.( 1 až 654). Praha: Wolters Kluwer, a.s., 2014, s Tento díl (Díl 3: Zákonné zastoupení a opatrovnictví) je rozdělen na tři oddíly: Oddíl 1: Obecná ustanovení ( 457 až 464), Oddíl 2: Opatrovnictví člověka ( 465 až 485) a Oddíl 3: Opatrovnictví právnické osoby ( 486 až 488). 59 SVOBODA, K. Opatrovnictví a zákonné zastoupení v novém občanském zákoníku. Právní rozhledy: časopis pro všechna právní odvětví. Praha: C. H. Beck, roč. 2012, č. 17, s KRATOCHVÍL, Z. in ELIÁŠ, K. Opatrovnictví právnické osoby podle hmotného práva. Právní rozhledy: časopis pro všechna právní odvětví. Praha: C. H. Beck, roč. 2007, č. 20, s Důvodová zpráva k zákonu č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. In: Beck-online [online právní informační systém]. Nakladatelství C. H. Beck [cit ]. 62 SVOBODA, K. in ŠVESTKA a kol., 2014, op. cit., s

22 oprávněn konat, nebo negativně, tj. v jakých záležitostech nemůže opatrovanec sám jednat. 63 Funkci opatrovníka nemůže vykonávat osoba, která má s opatrovancem protichůdné zájmy, tudíž je možné, že opatrovník nebude schopen v delším časovém horizontu jednat jménem opatrovance a hájit jeho práva. Nejde však o střet zájmů, který by měl jednorázovou povahu. V tomto případě by byl soudem ustanoven kolizní opatrovník, který by hájil zájmy opatrovance v konkrétní záležitosti. 64 Ustanovit osobu opatrovníkem nelze proti jeho vůli 65. Opatrovník může být odvolán buď na svou žádost, anebo v případě, kdy řádně neplní své povinnosti 66. Současně s odvoláním opatrovníka musí být vždy ustanoven opatrovník nový, pokud nepominuly důvody pro opatrovnictví Opatrovnictví člověka Důvody jmenování opatrovníka člověku (tedy fyzické osobě) jsou uvedeny v ust. 465 odst. 1 OZ. Soud jmenuje opatrovníka osobě, je-li to zapotřebí k ochraně zájmů této osoby, nebo vyžaduje-li to veřejný zájem, nic však nebrání tomu, aby tyto důvody nastaly kumulativně. Větou druhou citovaného ustanovení jsou výše uvedené důvody specifikovány. Opatrovník tedy může být jmenován osobě, které je omezena svéprávnost, osobě neznámého pobytu či osobě, jejíž zdravotní stav jí působí obtíže při správě jmění nebo hájení práv. Dále může být opatrovník jmenován člověku z důvodu ochrany zájmů představujících veřejný pořádek. Jako příklad zde uvádím ustavení opatrovníka vlastníku obchodního závodu, který tento závod opustil, aniž by ustanovil svého zástupce, přičemž je toto ustanovení opatrovníka v zájmu zajištění řádného provozu závodu, tedy v zájmu zaměstnanců 67, obchodních partnerů, klientů, atd. Veřejný zájem tudíž není zájmem konkrétních jednotlivců, ale uspokojení právní potřeby větší skupiny osob, přičemž je nutné ust. 465 odst. 1 OZ vykládat spíše restriktivně. Z ust. 465 věty druhé však nevyplývá, že opatrovník musí být vždy ustanoven osobě, jíž je omezena svéprávnost či je neznámého pobytu, atd. Je vždy nutné, aby k formálnímu předpokladu pro ustanovení opatrovníka člověku, přistoupila konkrétní a aktuální potřeba ochrany zájmů této osoby, tedy materiální předpoklad opatrovnictví. 68 Ustanovit opatrovníka může soud např. podnikateli, který je po autonehodě 63 SVOBODA, K. in ŠVESTKA a kol., 2014, op. cit., s Tamtéž, s Tamtéž, s Ust. 463 odst. 2 OZ: Požádá-li o to opatrovník, soud ho odvolá; soud opatrovníka odvolá i v případě, že neplní své povinnosti. Zároveň opatrovanci jmenuje nového opatrovníka. 67 Důvodová zpráva k zákonu č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. In: Beck-online [online právní informační systém]. Nakladatelství C. H. Beck [cit ]. 68 SVOBODA, K. in ŠVESTKA a kol., 2014, op. cit., s

23 v umělém spánku a je žalovaným v obchodněprávním sporu, přičemž v konkrétním řízení nemá ustanoveného právního zástupce. Jeho zdravotní stav mu nedovoluje hájit svá práva a je tedy nutné mu v zájmu ochrany ustanovit opatrovníka. Opatrovníkem člověka soud jmenuje fyzickou osobu, která byla opatrovancem k této funkci navržena, avšak tato situace vzhledem k důvodům jmenování opatrovníka dle mého názoru není příliš častá. Pokud opatrovanec toto učinit z různých důvodů nemůže, soud opatrovníkem jmenuje jinou fyzickou osobu, nejčastěji se soud snaží nalézt vhodnou osobu z řad příbuzných či osob blízkých opatrovníka. Nemůže-li soud jmenovat opatrovníkem člověka žádnou fyzickou osobu, ustanoví dle ust. 471 odst. 2 OZ veřejného opatrovníka. 69 Dle ust. 468 přechází opatrovnictví na veřejného opatrovníka i v případě, kdy ustanovený opatrovník fyzická osoba zemře. Veřejným opatrovníkem může být obec, ve které má opatrovanec bydliště, nebo jiná právnická osoba zřízená touto obcí k těmto účelům Opatrovnictví právnické osoby Již po roce 1990 se začaly v odborných kruzích vést diskuze o tom, zdali je možné ustanovit hmotněprávního opatrovníka také právnické osobě. 71 Zaznívaly názory jak kladné, tak záporné. Účinností OZ však došlo k odstranění nejasností, a to konkrétně zařazením ustanovení o opatrovnictví právnické osoby do hlavy III. obecné části OZ. Důvodem k regulaci opatrovnictví právnické osoby v obecné části OZ nebylo jenom odstranění pochybností, zdali může být právnické osobě vůbec opatrovník ustanoven, ale šlo také o ryze praktické důvody, přičemž je třeba zmínit, že s opatrovnictvím právnických osob se počítalo i na jiných místech OZ. 72 Dle ust. 486 odst. 1 OZ soud jmenuje opatrovníka právnické osobě, která to potřebuje, aby mohly být spravovány její záležitosti nebo aby mohla být hájena její práva. Právnická osoba potřebuje opatrovníka v případě, kdy je její činnost bez jmenování opatrovníka ochromena a právnická osoba není schopna tuto situaci sama překonat. Nelze tudíž opatrovníka jmenovat tehdy, kdy tato situace teprve hrozí, ale až v případě, kdy nastala 69 ZUKLÍNOVÁ, M. in DVOŘÁK a kol., 2013, op. cit., s SVOBODA, K. in ŠVESTKA a kol., 2014, op. cit., s ELIÁŠ, K., Opatrovnictví právnické osoby dle hmotného práva. Právní rozhledy: časopis pro všechna právní odvětví. Praha: C. H. Beck, roč. 2007, č. 20, s Např. v ust. 165 OZ. In: Důvodová zpráva k zákonu č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. In: Beck-online [online právní informační systém]. Nakladatelství C. H. Beck [cit ]. 23

24 reálně existující situace. Z ust. 486 vyplývá, že opatrovník může být právnické osobě ustanoven k hájení jejich vlastních zájmů, přičemž ten bude zpravidla vyplývat z její podstaty. Rozdílnost jednotlivých forem právnických osob s sebou přináší také rozdílné zájmy těchto osob, např. zájmem společnosti s ručením omezeným bude nejspíše dosažení zisku, naproti tomu zájmem bytového družstva bude především zajistit bytové potřeby svých členů. Z povahy věci také plyne, že podmínky pro ustanovení opatrovníka pro fyzické i právnické osoby by se neměly výrazně lišit. 73 Přestože soud dle ust. 486 odst. 1 jmenuje opatrovníka právnické osobě k hájení jejich vlastních zájmů, nemůže být vyloučeno, aby byl opatrovník ustanoven také z důvodu ochrany veřejného zájmu. 74 Při jmenování opatrovníka má soud dle ust. 488 respektovat zakladatelské právní jednání a ustanovit opatrovníkem osobu, která je určena zakladateli, pokud je k tomu způsobilá a souhlasí s ustanovením. Tato povinnost soudu vyjadřuje zásadu, která je v OZ zakotvena, a to, že jakýkoli zástupce nejedná libovolně, ale pokud možno respektuje vůli zastoupeného. 75 Způsobilost být opatrovníkem právnické osoby má dle ust. 486 odst. 2 pouze osoba, která splňuje podmínky stanovené pro způsobilost být členem statutárního orgánu. Fyzická osoba může být dle ust. 152 odst. 2 OZ členem statutárního orgánu, jen pokud je plně svéprávná. Speciální požadavky na člena orgánu obchodní korporace klade ZOK. 76 Pro práva a povinnosti opatrovníka platí obdobně ustanovení o právech a povinnostech člena statutárního orgánu. 77 Stejně tak se dle ust. 487 OZ působnost opatrovníka řídí přiměřeně ustanoveními o působnosti statutárního orgánu. Vzhledem k tomu, že ustanovení opatrovníka výrazně zasahuje do uspořádání právnické osoby, dikce ust. 487 OZ nevylučuje, aby soud rozsah opatrovnických práv a povinností vymezil úžeji. 78 Pokud by statutární orgán právnické osoby v době opatrovnictví jednal ve věcech náležejících do působnosti opatrovníka, má se za to, že takovéto jednání je právně neúčinné; uvedené platí, i v případě, že třetí osoby jednají v důvěře v zápis do veřejného rejstříku SVOBODA, K. in ŠVESTKA, J., 2014, op. cit., s Tamtéž, s Tamtéž s Ust. 46 ZOK. 77 Ust. 487 odst. 1 OZ. 78 SVOBODA, K. in ŠVESTKA, J., 2014, op. cit., s Tamtéž, s

25 4. SMLUVNÍ ZASTOUPENÍ Podnikatel se může ve svém jednání nechat z různých důvodů zastoupit. Pokud jde o zastoupení, které nastává dobrovolně, resp. z vlastní vůle podnikatele, nikoliv dle zákona či rozhodnutí soudu, jedná se o smluvní zastoupení. Zastoupeného mohou ke smluvnímu zastoupení vést rozličné důvody. Může jít buď o zastoupení z důvodů osobních (podnikatel jednat může, ale nechce) nebo z důvodů odborných (podnikatel nedosahuje odborných znalostí, které jsou pro konkrétní jednání potřebné). 80 Vždy je však nutné, aby spolu zastoupený a zástupce uzavřeli dohodu o zastoupení. Stejně jako u zastoupení zákonného, zástupce vždy jedná za jiného, jeho jménem a na jeho účet, tzn. práva a povinnosti z jednání zástupce vznikají přímo zastoupenému. 81 Tento typ zastoupení teorie nazývá zastoupením přímým. Naopak při zastoupení nepřímém (tzv. náhradnictví), vycházejícím z římskoprávní zásady alteri stipulari nemo potest, 82 zástupce sice jedná v zájmu zastoupeného, ale práva a povinnosti vznikají přímo zástupci. Úprava nepřímého zastoupení však není předmětem úpravy OZ, ani dřívější OZ (1964) náhradnictví neupravoval, avšak určité znaky nepřímého zastoupení je možné nalézt ve smlouvách příkazního typu 83 (ust až 2482 OZ) s výjimkou obchodního zastoupení. 84 Dále se zabývám pouze zastoupením přímým. Smluvní zastoupení je zakotveno v ust. 441 až 456 OZ, v dílu nazvaném příhodně Smluvní zastoupení, přičemž v ust. 441 až 449 jsou zakotvena obecná ustanovení smluvního zastoupení a v ust. 450 až 456 je upraven zvláštní typ smluvního zastoupení podnikatele prokura. (Vzhledem k tomu, že je prokura významným institutem v úpravě jednání podnikatele a může ji udělit pouze podnikatel, ponechávám jejímu rozboru dostatečný prostor v samostatné kapitole.) 80 ZUKLÍNOVÁ, M. in DVOŘÁK a kol., 2013, op. cit., s Ust. 436 odst. 1 OZ. 82 Nikdo si nesmí dát něco slíbit pro jiného. In: KORBEL, F., 2011, op. cit. 83 KORBEL, F., 2011, op. cit. 84 V úpravě OZ (ust. 2483) je oproti ust. 652 ObchZ výslovně uvedeno, že smlouvou o obchodním zastoupení se obchodní zástupce...zavazuje...jménem zastoupeného a na jeho účet. 25