Anatomie a fyziologie - ORL

Transkript

1 Anatomie a fyziologie - ORL Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje duben 2010 Bc. Zouharová Klára

2 slouţí jako opakování učiva I. ročníku předmět Somatologie

3 ORL - otorinolaryngologie z řeckého otós ucho, rhinos nos, larynx hrtan lékařský obor zabývající se nemocemi ucha, nosu a krku obor zaměřený na léčbu dětí a dospělých cestou konzervativní i chirurgickou foniatrie nadstavbový obor zabývající se vadami řeči, hlasu a sluchu

4

5 Anatomie a fyziologie ucha sluch = jeden ze základních smyslů umoţňující vnímat a vyhodnocovat zvuky sluchový orgán tvoří: zevní ucho (auris externa) zachycuje zvukové vlny z okolního prostředí a převádí je do středního ucha, součástí je boltec a zevní zvukovod bubínek (membrana tympani) - oválná vazivová blanka,kterou zvukové vlny rozechvějí a kmity dál přenáší na středoušní kůstky

6 Anatomie a fyziologie ucha středoušní dutina (cavum tympani) prostor ve spánkové kosti, obsahuje středoušní kůstky, jenţ zajišťují přenos zvukových vln - kladívko spojeno s bubínkem a kovadlinkou - kovadlinka spojuje kladívko a třmínek - třmínek vloţen do oválného okénka, které odděluje střední a vnitřní ucho Eustachova trubice spojka mezi středouším a nosohltanem, slouţí k vyrovnání tlaku mezi zevním prostředím a středoušní dutinou

7 Anatomie a fyziologie ucha vnitřní ucho (auris interna) uzavřený prostor v kosti spánkové = kostěný labyrint uvnitř uloţen blanitý hlemýţď (cochlea) = vlastní sluchový orgán, v kterém je umístěn Cortiho orgán = sluchový receptor funkční část tvoří vláskové buňky, které jsou opředeny nervovými vlákny v těsné blízkosti hlemýţdě je uloţeno vestibulární ústrojí

8

9 Anatomie a fyziologie ucha zvukové vlny rozechvějí bubínek kmity přenese na středoušní kůstky třmínek rozkmitá tekutinu uvnitř kostěného hlemýţdě přeneseno na tekutinu uvnitř blanitého hlemýţdě vyvolá chvění a dráţdění vláskových buněk Cortiho orgánu vzruchy vedeny vlákny VIII hlavového nervu do mozkového kmene mozkové kůry spánkového laloku = sluchové centrum člověk rozlišuje tóny od 16 do kmitů

10 Anatomie a fyziologie nosu zevní nos tvořen kostěnou a chrupavčitou kostrou, má tvar trojhranné pyramidy, kůţe obsahuje velké mnoţství mazových ţlázek, svaly nosu fungují jako svěrače a rozvěrače nozder nosní dutina rozdělena nosní přepáţkou na dvě části, strop dutiny tvoří kost čelní s kostí čichovou a částečně i nosní kůstky, vzadu pokračuje nosní dutina dvěma otvory choanami - do nosohltanu, od dutiny ústní je oddělena patrem

11 Anatomie a fyziologie nosu nosní dutina spojena s prostory v některých lebečních kostech = vedlejší dutiny nosní (VDN) sinusy největší dutina v horní čelisti, menší v čelní kosti, dále v kosti klínové a čichové sliznice nosní dutiny a vedlejších nosních dutin srůstá s periostem kosti v mukoperiost pokryt cylindrickým řasinkovým epitelem kmitání řasinek umoţňuje posun hlenu z dutin, směrem k nosnímu vchodu nebo naopak do hltanu mukoperiost je silně prokrven a obsahuje mnoţství hlenových ţlázek

12

13 Anatomie a fyziologie nosu ve stropu nosní dutiny je políčko sliznice odchylné stavby = čichové pole tvoří ho čichové buňky a serózní ţlázky funkce nosní dutiny prohřátí vdechovaného vzduchu (vv) očištění vv od nečistot a mikroorganismů zvlhčení vv rozpuštění pachových látek = podráţdění čichových buněk ochrana před infekcí lymfatická tkáň, imunoglobuliny v hlenu

14 Anatomie a fyziologie dutiny ústní ústní dutina (cavitas oris) - vstupní otvor trávicí soustavy, nalézá se v obličejové části hlavy vpředu začíná ústní štěrbinou ohraničenou rty, po stranách ji ohraničují tváře stavbu tváří a rtů tvoří příčně pruhované mimické a ţvýkací svaly, podkoţní tukové vazivo a sliznice vystýlající ústní dutinu patro odděluje dutinu ústní od dutiny nosní, spodinu dutiny ústní překrývá jazyk, který je připojen svaly k dolní čelisti a zadní částí přiléhá k hltanu

15 Anatomie a fyziologie dutiny ústní uvnitř dutiny ústní jsou zuby, uloţené v zubních jamkách horní a dolní čelisti součástí dutiny ústní jsou vývody slinných ţláz vzadu dutina ústní přechází v hltan funkce dutiny ústní: příjem potravy, její mechanické rozmělnění a smísení se slinami zahájení chemického zpracování potravy štěpení polysacharidů ptyalinem sliznice vybavena receptory pro vnímání chuti, tepla, hmatu a bolesti tvorba hlasu a formování řeči

16

17 Anatomie a fyziologie dutiny ústní Jazyk tvoří ho příčně pruhované svalstvo, je tedy vůlí ovladatelný kořen jazyka fixován k jazylce, hřbet se opírá o patro, hrot je volný, ke spodině dutiny ústní připojen uzdičkou povrch tvořen dlaţdicovým epitelem vybíhajícím do papil obsahujících chuťové pohárky funkce jazyka : - posun potravy - vnímání chuti - tvorba hlásek

18 Anatomie a fyziologie hltanu hltan (pharynx) trubice nálevkovitého tvaru, zavěšená na spodině lebeční, v úrovni prstenčité chrupavky hrtanu přechází v jícen podle vztahu hltanu k dutině nosní, ústní a k hrtanu rozeznáváme nosohltan horní nálevkovitý úsek hltanu, na bočních stranách ústí Eustachovy trubice spojují střední ucho s nosohltanem a umoţňují vyrovnávat změny tlaku ve středoušní dutině v blízkosti ústí Eustachových trubic jsou lymfatické uzlíky nosohltanové mandle, vytvářející bariéru proti infekci šířící se vzduchem

19

20 Anatomie a fyziologie hltanu ústní část hltanu otevřena do dutiny ústní, vstup ohraničen kořenem jazyka a měkkým patrem od patra k jazyku vedou dva svalové oblouky, mezi nimi je trojúhelníková prohlubeň, jejíţ dno vyplňuje patrová mandle s nosní mandlí a lymfatickou tkání v podslizničním vazivu celého hltanu tvoří první obranný systém organismu hrtanový úsek hltanu nejkratší, má trubicovitý tvar na rozhraní ústní a hrtanové části hltanu se kříţí dýchací a polykací cesty

21

22 Anatomie a fyziologie hrtanu hrtan (larynx) typický trubicovitý tvar, horní ústí otevřeno do dolní části hltanu, dolní úsek plynule přechází do průdušnice dutina hrtanu oddělena od hltanu hrtanovou příklopkou (epiglotis) dutina hrtanu je vystlána sliznicí krytou epitelem s řasinkami kostra tvořena hrtanovými chrupavkami největší chrupavka štítná vyvýšenina na přední ploše krku - pod ní je hmatná

23 Anatomie a fyziologie hrtanu prstenčitá chrupavka - k ní jsou na zadním obvodu kloubně připojeny dvě trojboké hlasivkové chrupavky od nich po zadní ploše rozepjaty dva hlasové vazy chrupavky spojeny drobnými klouby - umoţňují vzájemný pohyb, ovládaný třemi skupinami krátkých hrtanových svalů pohybem chrupavek dochází k napínání, povolování, oddalování a přibliţování hlasových vazů změna výšky hlasu

24 1 - jazylka, 2 - hrtanová příklopka, 3 - hlasivková chrupavka, 4 - hlasivková štěrbina, 5 - prstenčitá chrupavka, 6 - průdušnice, 7 - štítná chrupavka

25 Anatomie a fyziologie hrtanu na vzniku lidského hlasu se kromě hlasivek podílí i hrtanová dutina, hltanová dutina a vedlejší dutiny nosní výška hlasu závislá na napětí a délce vazů barva hlasu určena prostorností a tvarem dutin na řeči se podílí i tzv. mluvidla měkké patro, dásně, jazyk, zuby, rty

26

27 Anatomie a fyziologie štítné ţlázy štítná ţláza (glandula thyroidea) párová endokrinní ţláza, její dva laloky leţí po stranách štítné chrupavky hrtanu nezvětšená štítná ţláza není hmatná stavba charakteristická uspořádáním ţlázových buněk do uzavřených váčků folikulů - vyplněných bílkovinným roztokem koloidem koloid obsahuje dva hormony tyroxin a trijódtyronin pro funkci a regulaci produkovaných hormonů je nezbytný tyrotropin (TTH) = hormon předního laloku hypofýzy

28 Anatomie a fyziologie štítné ţlázy jediná ţláza s vnitřní sekrecí přímo závislá na přísunu prvku z potravy nedostatek jódu vede k poruchám funkce ŠŢ hormony ŠŢ mají účinky: metabolické zvyšují látkovou výměnu termoregulační zvyšují tvorbu tepla růstové zvyšují tvorbu bílkovin = významná stavební látka vývojové dozrávání tkáně CNS v dětském věku

29

30 Anatomie a fyziologie příštítných ţláz příštítné ţlázy (glandulae parathyreoideae) čtyři malé útvary leţící při horních a dolních pólech ŠŢ tvořeny pruhy buněk, které opřádají bohaté cévní sítě produkují parathormon (PTH) zvyšuje prostupnost buněk pro vápník a fosfor nejvýznamněji působí PTH na ledviny, kosti, střevo a oční čočku

31

32 Děkuji za pozornost

33 Pouţitá literatura, zdroje: Dylevský I., Trojan S., SOMATOLOGIE 1,2, Praha, Avicenum,1990, ISBN gie&body=somatologie/somatologie_013_6