Optimalizace nákladů na energie v čistírně odpadních vod Holešov

Transkript

1 Optimalizace nákladů na energie v čistírně odpadních vod Holešov Lumír ŠKVARLO Abstrakt Odborné kursy Manažer pro energetiku (European EnergyManager) poøádá v Èeské republice Èesko-nìmecká obchodní a prùmyslová komora Praha, výuku pro ÈR zajiš uje ÈVUT Praha. Jedná se o mezinárodní projekt v rámci programu SAVE II - EUREM.NET., na kterém se úèastní dvanáct èlenských státù EU. Cílem je pak vypracování projektu na úsporu energie v podniku, ve kterém zamìstnanec pracuje. Pøedstavujeme práci Snížení nákladù na provoz tepelného hospodáøství a vytvoøení koncepce pro plánování potøebných investic do tepelného hospodáøství v provozu ÈOV VaK Kromìøíž, a.s., která vznikla v rámci tohoto kursu. The Odborné kursy Manažer pro energetiku (European EnergyManager) poøádá v Èeské republice Èesko-nìmecká obchodní a prùmyslová komora Praha, výuku pro ÈR zajiš uje ÈVUT Praha. Jedná se o mezinárodní projekt v rámci programu SAVE II - EUREM.NET., na kterém se úèastní dvanáct èlenských státù EU. Cílem je pak vypracování projektu na úsporu energie v podniku, ve kterém zamìstnanec pracuje. Pøedstavujeme práci Snížení nákladù na provoz tepelného hospodáøství a vytvoøení koncepce pro plánování potøebných investic do tepelného hospodáøství v provozu ÈOV VaK Kromìøíž, a.s., která vznikla v rámci tohoto kursu. Cíl projektu Tento projekt má za cíl navrhnout optimalizaci provozu tepelného hospodáøství v oblasti vytápìní a ohøevu teplé vody, zajistit vyšší efektivnost a úèinnost využití energie a tím dosáhnout snížení nákladù na jeho provoz. Plánovaná Snížení nákladù na provoz tepelného hospodáøství v areálu ÈOV. Provedení decentralizace a rozdìlení tepelného hospodáøství na dvì èásti: zdroj tepla pro technologie a zdroj tepla pro provozní budovu. Provedení optimalizace tepelných rozvodù v areálu, což povede k jejich výraznému zkrácení a snížení tepelných ztrát. Pro provozní budovu provést analýzu energetické nároènosti a navrhnout její snížení pomocí zateplení provozní budovy. Uspoøený bioplyn využít na provoz kogeneraèní jednotky k dalšímu snížení nákladù na tepelnou a elektrickou energii. Project description This project s aim is to suggest the optimization of thermal management working - heating and heating up of the water in the sewage plant in Holešov. The goal is to provide higher effectiveness of using energy and manage to reduce the operating costs. The decentralization will be done and the thermal management will be divided into two parts: source of heat for technology source of heat for operating building Then the optimization of the original central heat distribution in the area will be done and will result in the distinctive shortening and reducing of heat losses. On the base of energetical demands analysis of the operating building sewage plant the reduction will be suggested with help of the following points: construction of heating and heating up of water in the operating building for its own use modernization of ventilation in the operation building warming up of the ceiling and attic in the operation building replacement of doors and glass walls in the operation building The economies will result in better thermal and technical conditions of the building and the efficiency of using and distribution of energy too. The project will provide better environmental conditions by reducing of CO 2 61 tons a year. The financial economies will be about Czech crowns (cca EUR) a year 11% of the energy consumption per annum. Pøedstavení spoleènosti Hlavním pøedmìtem podnikání akciové spoleènosti Vodovody a kanalizace Kromìøíž, a.s., je výroba a dodávka pitné vody, ale i odvádìní a èištìní odpadních vod. V souèasné dobì zásobuje pitnou vodou vìtšinu mìst a obcí bývalého okresu Kromìøíž a èásti bývalého okresu Prostìjov. Stávající zdroje pitné vody jsou zajiš ovány pouze z podzemních zdrojù. Na úseku výroby a dodávky pitné vody bylo pøímým odbìrate- lùm 2009 dodáno celkem 4497 tis. m, z toho v kategorii obyvatelstvo 2767 tis. m³ a ostatním odberatelùm 170 tis. m. Celkové množství fakturovaných odpadních vod v roce 2009 èinilo celkem 4925 tis.m, z toho v kategorii obyvatelstvo 210 tis. m³ a ostatních odberatelù 2615 tis. m. Spoleènost má v souèasné dobì 198 zamìstnancù, stará se o celkovou délku vodovodní sítì v délce 595 km, 1. úpravnu vody, 9 èerpacích stanic, 41 vodojemù na pitnou vodu. Dále je spravováno 272 km kanalizaèní sítì s kanalizaèními pøípojkami a 14 èistíren odpadních vod. 1. Úvod Èistírna odpadních vod Holešov ( ÈOV ) je vybudována jako ústøední mìstská èistírna, do níž jsou svedeny splaškové vody mìstské a odpadní vody prùmyslové. V souèasné dobì jako zdroj tepla pro celý areál ÈOV slouží centrální kotelna spalující kalový plyn (bioplyn) a v pøípadì jeho nedostatku také zemní plyn. Kotelna zabezpeèuje tepelné potøeby ÈOV pro technologii (cca 800 kw) a pro vytápìní a ohøev teplé vody (cca 400 kw). V ÈOV jsou provádìny úpravy a zmìny vyvolané technologickými potøebami, projekènì je pøipravena zásadní rekonstrukce technologického procesu èištìní. Rekonstrukcí technologie dojde ke zvýšené produkci bioplynu, která je nyní nedostaèující i pro zajištìní vlastních technologických procesù, a je potom nezbytné nakupovat zemní plyn. Rekonstrukce ÈOV poèítá 001 ENERGETIKA 11/2010

2 Tab. 1. Spotøeba energií VaK Kromìøíž, a.s. Elektrická energie Zemní plyn Bioplyn Elektrická energie Zemní plyn Bioplyn Vodovody a kanalizace Kromìøíž, a.s MWh m m ÈOV Holešov 1100 MWh m m 9100 MWh 2146 MWh 5742 MWh 1100 MWh 65 MWh 1276 MWh také s instalací kogeneraèní jednotky, kdy se pøedpokládá s využitím produkce kalového plynu na výrobu elektrické energie a tepla pro potøeby ÈOV, ovšem i tak bude nutné pøedevším v zimním období nedostatek tepla øešit dokupovaným zemním plynem. 2. Popis stávající koncepce tepelného hospodáøství Jako zdroj tepla pro celý areál ÈOV Holešov slouží centrální kotelna II. kategorie (dle ÈSN Kotelny se zaøízeními na plynná paliva) o celkovém souètovém jmenovitém výkonu x400 kw, tzn. 1,2 MW. Kotelna je provozována s palivem kalový plyn o výhøevnosti 22,97 MJ/m a zemní plyn o výhøevnosti,58 MJ/m. vydatnìjších deš ových srážek však dochází k èásteènému zaplavování pøedevším prùlezných tepelných kanálù a tím se nejen snižuje životnost zde vedených rozvodù, ale dochází také ke zhoršování tepelnì-izolaèních vlastností izolací rozvodù. Vzhledem k dispozièní rozsáhlosti celého areálu a k témìø havarijnímu technickému stavu a stáøí rozvodù, jsou tepelné ztráty v potrubí znaèné viz vyèíslení tepelných ztrát v tab.. Rozvody v topných kanálech jsou opatøeny izolací ze skelné vaty s obalem hliníkovou fólií, tlouš ka z izolací z hlediska požadavkù vyhl.19/2007sb. je nevyhovující. Teplá voda je ohøívána v centrálním zdroji v 2500litrovém nepøímotopném zásobníkovém ohøívaèi, a to pouze pro potøeby 290 m vzdálené provozní budovy, a je vedena s cirkulací teplé vody v tepelných kanálech, spoleènì s topnou vodou. Po trase dochází ke znaèným tepelným ztrátám Jednotlivé objekty, které jsou napojeny na centrální zdroj tepla, nejsou vzájemnì hydraulicky vyregulovány, nemají osazeny žádné patní regulaèní armatury. Vytápìní objektù je zajištìno registry z žebrových trub, registry z hladkých trubek a v menším rozsahu také èlánkovými tìlesy. V nìkterých objektech jsou osazeny vzduchotechnické jednotky (VZT), zajiš ující i požadované vìtrání prostor, jednotky jsou však vìtšinou mimo provoz. Otopná tìlesa v budovách jsou opatøena ruèními radiátorovými ventily popø. kohouty, nìkteré uzavírací armatury jsou však nefunkèní. Topný okruh pro vytápìní budov není ekvitermnì regulován, obìh zajiš ují pùvodní dvoustupòová èerpadla Sigma NTV.. Popis tepelnì technického stavu provozní budovy a technického stavu vytápìní Provoznì-administrativní budova byla uvedena do provozu v roce 199. Budova má 2 NP, není podsklepena. V 1. NP jsou umístìny šatny a sprchy pro pracovníky ÈOV a také kuchynì s jídelnou. Ve 2. NP jsou kanceláøe. Obì podlaží jsou propojena centrálním schodiš ovým prostorem. Budova je vyzdìna 2 z cihel, tlouš ka obvodové stìny 450 mm (U=1,206 W/m K), steny nejsou zatepleny. Vstupní dveøe a prosklení schodištì je pùvodní, zdvojené sklo v hliníkových rámech, všechna ostatní okna v budovì byla vymìnìna za plastová eurookna 2 (U=1,7 W/m K). Strop pod pùdním prostorem sedlové støechy je opatøen deskami Izomin v tl. 2x25 mm, stejnì jako podlaha v 1. NP na terénu. Tab. 2. Tepelné potøeby ÈOV zabezpeèené kotelnou Technologie Kalové hospodáøství Ohøev acidifikaèních nádrží Vytápìní a ohøev teplé vody Provoznì-administrativní budova Šneková èerpací stanice Strojovna zahuš ování kalu Budova dmýchány Plynojem Budova kalového hospodáøství cca 400 kw cca 400 kw Qut = 112 kw Qvzd = 5 kw Qtv = 100 kw Qut = 75 kw Qut = 72 kw Qut = 0 kw Qut = 7,5 kw Qut = 78 kw Qvzt = 4 kw Topná a teplá voda vè. cirkulace jsou k místùm spotøeby vedeny tepelnými kanály, které jsou èásteènì prùchozí, prùlezné i neprùlezné, spoleènì s ostatními rozvody pro ÈOV. V pøípadì Obr. 1. Pohled na provozní budovu jižní fasáda 11/2010 ENERGETIKA 002

3 ÚSPORY ENERGIE Provoz v budovì je èlenìn podle úèelu - šatny a sprchy mají provoz nepøetržitý, kanceláøe mají provoz v pracovních dnech od 6 do15 hodin, provoz jídelny je v dobì od 7 do 15 hodin. Provoznì-administrativní budova má dvì topné vìtve zóna pro vytápìní objektu a zóna pro vzduchotechnickou jednotku (VZT), umístìnou v sociálním zázemí pro provoz ÈOV. VZT jednotka je provozována velmi omezenì. Obr.. Letecký pohled na areál ÈOV Holešov Obr. 2. Pohled na napojovací místo provozní budovy Provozní budova ÈOV je zásobována topnou i teplou vodou z centrální kotelny, vedenými tepelnými kanály do vzdálenosti 290 m. Obìh topné vody zajiš uje v kotelnì dvoustupòové èerpadlo Sigma NTV. Teplotní útlumy nejsou provádìny. Provoznì-administrativní budova je vytápìna na vnitøní teplotu C, výpoètový tepelný spád je 90/70 C pøi venkovní teplotì -15 C. V budovì jsou osazena desková panelová tìlesa a také v menším rozsahu ocelová èlánková tìlesa. Na pøívodu otopných tìles jsou osazeny termostatické ventily Myjava V4262, na vratu je osazeno radiátorové šroubení V400. Na èásti otopných tìles hlavice termostatických ventilù zcela chybí, popø. jsou nefunkèní. Rozvod topné vody pro vytápìní je v objektu proveden systémem Tichelmann pod stropem v 1. NP, který neumožòuje zónovou regulaci topných vìtví, objekt nemá osazenou vlastní ekvitermní regulaci. Centrální ekvitermní regulace pro celou ÈOV byla navržena ve zdroji tepla, nyní je však nefunkèní a je provádìna pouze nahodile ruènì obsluhou kotelny. Teplá voda se ohøívá v zásobníkovém nepøímotopném ohøívaèi s objemem 2500 litrù, opìt z centrální kotelny, a je vedena te- Obr. 4. Pøehled zásobovaných objektù z centrálního zdroje 00 ENERGETIKA 11/2010

4 ÚSPORY ENERGIE pelným kanálem o délce 290 m do provozní budovy. Cirkulaèní potrubí teplé vody je opatøeno èerpadlem bez možnosti regulace otáèek. Topná voda je vyvedena z tepelného kanálu do místnosti souèasnì sloužící jako vrátnice. Zde jsou osazeny uzavírací armatury a rozvod je rozdìlen do vìtve pro vytápìní, pro vzduchotechniku a pro okruh teplé vody. 4. Rozbor energetické nároènosti a vlivy na životní prostøedí 4.1 Energetická nároènost provozní budovy Pro stanovení energetické nároènosti stávajícího stavu provozní budovy byl vypracován prùkaz energetické nároènosti budovy s využitím Národního kalkulaèního nástroje (NKN) verze K získání nìkterých tepelnì-technických údajù, nutných pro vypracování prùkazu energetické nároènosti, byl využit software firmy Protech program TOB v posuzování stavebních konstrukcí podle ÈSN a program Tepelný výkon Výpoèet podle ÈSN EN Vyhodnocení prùkazu energetické nároènosti budovy (PENB) stávající stav Budova svým stavebnì-technickým provedením nesplòuje požadavky ÈSN napø. na požadované hodnoty souèinitelù prostupu tepla obvodových konstrukcí obálky budovy. Otopná soustava není automaticky regulována, ekvitermní regulace je mimo provoz, termostatické hlavice na otopných tìlesech jsou z více než poloviny nefunkèní a èást tìles nemá termostatické hlavice vùbec osazeny. Regulace vytápìní je tedy velmi omezená, ne-li nemožná. Také tepelné izolace rozvodù nesplòují požadované hodnoty a i zde dochází ke zbyteèným ztrátám. Dále je v budovì (v šatnách) osazena pùvodní vzduchotechnická jednotka KDK (Kovona Karviná), jejíž výkon je pøedimenzovaný, navíc jednotku nelze regulovat na stranì množství dodávaného vzduchu a její provoz je energeticky ztrátový. Vyhodnocením energetické nároènosti budovy dle vyhlášky è.148/2007 Sb. vychází budova jako mimoøádnì nehospodárná tøída G. Do hodnocení budovy byla zahrnuta doporuèená ke snížení energetické nároènosti budovy s vyèíslením pøedpokládaných úspor energie v GJ pro každé uvedené. Jako nejefektivnìjší øešení vychází decentralizace zdroje vytápìní, osazení nových kotlù, instalace radiátorových termostatických ventilù a vyregulování celé topné soustavy. Rovnìž bude modernizován systém vìtrání šaten. K výhodám decentralizace zdroje provozní budovy patøí i úspora energií, které jsou nyní nenávratnì maøeny dlouhými tepelnými rozvody na trase centrální kotelna provozní budova. Jako poslední faktor mluvící pro decentralizaci je nyní i pøedimenzovaný centrální ohøev teplé vody v kotelnì, kde dlouhými rozvody vznikají další tepelné ztráty. Vyèíslení tepelných ztrát v rozvodech viz tab Energetická nároènost tepelných rozvodù Energetická nároènost byla stanovena dle vyhl. è. 19/2007Sb., která stanovuje podrobnosti úèinnosti využití energie pøi tepelné energie. K získání údajù tepelných ztrát potrubí byla využita výpoètová pomùcka z internetového portálu Byly vypoèítány následující tepelné ztráty: 1. Tepelná ztráta rozvodù vytápìní (pøívod a zpáteèka) 2. Tepelná ztráta potrubí teplé vody. Tepelná ztráta potrubí cirkulace teplé vody Tab.. Tepelné ztráty rozvodù v tepelných kanálech rozvody vytápìní teplá voda cirkulace celkem ve W/m 24,5 15,4 12,8 délka rozvodù celého v metrech ve W/h v kw Pøi výpoètech nebylo postihnuto, že tepelné kanály jsou nepravidelnì zaplavovány a tím je ještì snížena kvalita tepelných izolací a ztráty jsou ve skuteènosti ještì vyšší. 4.4 Vlivy na životní prostøedí Výsledkem hledaných úsporných v hospodaøení s energií v areálu ÈOV je nejen snížení nákladù na energii, ale souèasnì dojde i ke snížení emisí, vznikajících pøi spalovaní zemního plynu. Efektivnost navrhovaných je pøínosem pro ekologii. Úspory budou vytipovány nejen ve zlepšení tepelnì-technických ch budovy (vyšší úrovnì tepelné izolace), ale také v procesu pøemìny a distribuce energie (efektivita vytápìní a ohøevu teplé vody). Pøedpokládaná úspora z pøipravovaných bude èinit kg CO2. 5. Cílový stav 5.1 Návrh realizace energeticky úsporných Pro stanovení energetické nároènosti po provedení energeticky úsporných provozní budovy byl vypracován prùkaz energetické nároènosti budovy s využitím Národního kalkulaèního nástroje verze K získání nìkterých tepelnìtech-nických údajù, nutných pro vypracování prùkazu energetické nároènosti, byl využit software firmy Protech program TOB v posuzování stavebních konstrukcí podle ÈSN a program Tepelný výkon výpoèet podle ÈSN EN Vyhodnocení prùkazu energetické nároènosti budovy (PENB) navrhovaný stav Vzhledem k nevyhovujícímu stavu pøistoupil investor k postupnému snížení energetické nároènosti budovy, a to v následujících krocích: decentralizace vytápìní a ohøevu teplé vody provozní budovy, modernizace systému vzduchotechniky v provozní budovì, zateplení stropu do podkroví u provozní budovy, výmìna vstupních dveøí a prosklených stìn u schodištì provozní budovy. Zateplení obvodových stìn provozní budovy, vzhledem k dobrému stavu fasády a množství finanèních prostøedkù, zatím nebude provedeno. S uvedeným m se poèítá v prùbìhu následujících pìti let. Provozní budova bude odpojena od centrální kotelny, rozvody v tepelných kanálech budou výraznì zkráceny a ukonèeny u odboèky do budovy dmýchány, bezprostøednì sousedící s centrální kotelnou. Šneková èerpací stanice a èeslovna bude novì temperována dvìma plynovými topidly Robur, každé o výkonu kw s regulátory dle teploty v místnosti a nebude tedy již zásobována z centrální kotelny. Po tìchto ch bude možné rozvody v tepelných kanálech výraznì zkrátit. V kotelnì bude zrušen ohøev teplé vody v zásobníkovém ohøívaèi teplé vody o objemu 2500 litrù, který byl znaènì pøedimenzovaný a ohøev teplé vody bude pøesunut pøímo k místu spotøeby do provozní budovy do nového nepøímotopného zásobníku o objemu 750 litrù. 11/2010 ENERGETIKA

5 V provozní budovì budou osazeny v místì stávajícího napojovacího uzlu dva nástìnné plynové atmosférické kotle Therm, každý o výkonu 45 kw. Vzhledem k charakteru stávající otopné soustavy a z toho plynoucího technického omezení snížit tepelný spád na hodnoty vhodné pro ekonomický kondenzaèní režim nebudou použity kondenzaèní kotle. Kotle budou øízeny ekvitermní firemní originální regulací, umožòující pøednostní nepøímotopný ohøev teplé vody. Rozvody topné vody zùstanou stávající, na otopná tìlesa budou však osazeny nové radiátorové ventily s termostatickými hlavicemi, umožòující individuální regulaci vytápìní v jednotlivých místnostech. V rámci osazení dvojregulaèních radiátorových ventilù bude provedeno hydraulické regulování celé otopné soustavy provozní budovy. Dále budou opraveny pøípadné nevyhovující èi poškozené tepelné izolace rozvodù. V provozní budovì (šatny) bude zrušena pùvodní vzduchotechnická jednotka KDK, která je již vzhledem ke stáøí za hranicí své technické životnosti. Budou zrušeny veškeré vzduchotechnické rozvody pod stropem. Novì budou pro splnìní hygienických pøedpisù osazeny dvì podstropní vìtrací jednotky GEKO pro pøívod vzduchu, s elektrickým dohøevem, každá o pøíkonu 7,4 kw. Jednotky mají možnost cirkulace vzduchu, regulace teploty a vzduchového pøíkonu ve tøech stupních. 6. Rekapitulace možných pøínosù optimalizace 6.1 Vyèíslení pøínosù v technických jednotkách (úspora energie, snížení emisí) a v Kè/ EUR. Pøi souèasné cenì zemního plynu dochází k tepelným ztrátám v tepelných kanálech, které lze vyèíslit èástkou 167 tis. Kè roènì. Pøi výpoètech nebylo postihnuto, že tepelné kanály jsou pøi pøívalových srážkách nepravidelnì zaplavovány a tím ještì snížena kvalita tepelných izolací, ztráty jsou ve skuteènosti ještì vyšší. 6.2 Vyèíslení úspor provedením navrhovaných technických Graf 1. Roèní úspora v Kè 5. Návrh dalších pro snížení nákladù Vyhodnocením energetické nároènosti budovy navrhovaného stavu dle vyhl. 148/2007 Sb. vychází budova jako nehospodárná tøída D. Do rozsahu realizovaných se promítá množství finanèních prostøedkù investora, které je z tohoto pohledu omezujícím faktorem. Vyšší energetické hospodárnosti budovy by bylo možné docílit napø. zateplením obvodového pláštì nebo využitím solární energie pro ohøev teplé vody. Tab. 4. Vyèíslení ztrát v tepelných kanálech rozvody vytápìní teplá voda cirkulace celkem celého ve W/h v kw v GJ 260,11 116,56 96,88 47,55 v Kè Kè Kè Kè Kè v Pozn. Kalkulovaná cena zemního plynu od dodavatele je 54 Kè/GJ. Konverzní kurz Kè/euro byl zvolen 25 Kè/1 euro. Graf 2. Roèní úspora energie v GJ Tab. 5. Vyèíslení úspor provedením navrhovaných Navrhovaná Zateplení støechy Výmìna zasklení schodištì Nový zdroj vèetnì regulování otopné soustavy Úspora energie zrušením venkovních rozvodù Roèní úspora energie v GJ Roèní úspora v Kè Kè Kè Kè Kè Roèní úspora v eurech Roèní úspora vyjádøená v kgco Zateplení obvodových stìn Instalace ohøevu teplé vody solárními kolektory Celkem úspora z pøipravovaných Celkem možná dosažitelná úspora Kè Kè Kè Kè Pozn. Emisní faktor oxidu uhlièitého byl stanoven v souladu s vyhl. è. 425/ pøíloha è. 8 pro zemní plyn 0,20t CO /MWh výhøevnosti paliva 2 Graf. Roèní úspora vyjádøená v kg CO ENERGETIKA 11/2010

6 6. Vyèíslení nákladù narealizaci navržených Tab. 6. Vyèíslení nákladù na realizaci navrhovaných Navrhovaná Zateplení støechy Výmìna zasklení schodištì Nový zdroj vèetnì regulování otopné soustavy a zrušení venkovních rozvodù Zateplení obvodových stìn Instalace ohøevu teplé vody solárními kolektory Celkem úspora z pøipravovaných Celkem možná dosažitelná úspora Roèní úspora energie v GJ Graf 4. Nákladyna realizaci 7. Závìr (zhodnocení naplnìní cílù) Pøedpokládaná Pøedpokládaná cena investice cena investice v tis. Kè v eurech Prostá doba návratnosti Cílem projektu byla optimalizace provozu tepelného hospodáøství ÈOV Holešov a nalezení možných úspor v oblasti energie, vedoucích ke snížení nutných nákladù na jeho provoz a také vedoucí k úspoøe zemního plynu. Detailním výpoètovým provìøením stavebnì-technického stavu provozní budovy a analýzou zásobování teplem a teplou vodou vèetnì vyèíslení tepelných ztrát rozvodù a posouzení stávajícího zpùsobu distribuce tepla byly vytipovány a následnì vyèísleny pøedpokládané úspory. Souèasnì investor získal pøehled o návratnosti investovaných prostøedkù do jednotlivých. Vyèíslené úspory z navržených splnily pùvodní pøedpoklad projektu a dosahují v souètu témìø 50 tis. Kè roènì (pøi stávajících cenách energie). Prokázalo se, že zastaralé pøedimenzované a neregulované systémy vytápìní patøí k systémùm, které nejvíce plýtvají energií a dochází zde ke znaèným ztrátám tepla. V této oblasti jsou znaèné možnosti úspor s rychlou dobou návratnosti vynaložených investic. S tìmito investicemi jsou úzce spojena s optimalizací parametrù topných soustav a také neoddìlitelnì v oblasti zlepšení tepelnì-technických parametrù stávajících stavebních konstrukcí. Literatura 1. Národní kalkulaèní nástroj verze SW Protech program TOB v posuzování stavebních konstrukcí.. SW Protech program Tepelný výkon. 4. Vyhláška è. 19/2007 Sb., kterou se stanoví podrobnosti úèinnosti užití energie pøi tepelné energie a vnitøním tepelné energie a chladu. 5. Vyhláška è. 148/2007 Sb., o energetické nároènosti budov. 6. ÈSN 07 O70, kotelny se zaøízeními na plynná paliva. 7. ÈSN , souèinitel prostupu tepla. 8. ÈSN EN 12 81, výpoèet tepelného výkonu potrubí. 10. Studijní materiály kurzu Manažer pro energetiku: Snižování energetické nároènosti budov prof. Ing. Karel Kabele, CSc. Výpoèet energetické nároènosti budov a NKN Ing. Miroslav Urban, Ph.D. Národní kalkulaèní nástroj pro hodnocení energetické nároènosti budov ÈVUT v Praze, Fakulta stavební. Ing. Lumír Škvarlo má vzdìlání strojního a elektrotechnického smìru, vedoucí Centrálního vodohospodáøského dispeèinku ve Vodovodech a kanalizacích Kromìøíž, a.s., hlavní energetik a metrolog spoleènosti, níž pracuje 7 let. Od ledna 2010 je úèastníkem kurzu Manažer pro energetiku. 11/2010 ENERGETIKA 006