Ing. Roman Váňa metodik Ústřední pohotovostní záchranné jednotky Českého červeného kříže

Transkript

1 Ing. Roman Váňa metodik Ústřední pohotovostní záchranné jednotky Českého červeného kříže Nasazení First responder v systému veřejných záchranných služeb v SRN A. Veřejné záchranné služby v SRN Zajištění záchranné služby (ZS) je v Německu ve všech spolkových zemích úloha státu, v rámci systému ochrany proti mimořádným událostem. Do tohoto systému náleží dále policie a hasiči, a také civilní ochrana. Ve spolkových zemích je záchranná služba organizována různě, ve většině zemí spadá do resortu ministerstva vnitra, v některých ale do resortu ministerstva zdravotnictví. Každá ze spolkových zemí má pro ZS vlastní zákon. Příslušné orgány zajišťují ZS prostřednictvím hasičských sborů, humanitárních a záchranných organizací (Červený kříž, Maltézská pomoc, ASB apod. ) a soukromých poskytovatelů. Významný rozdíl záchranných služeb od ostatních organizací je v tom, že zatímco policie i hasiči jsou financování státem z výnosů daní, ZS jsou financovány přímo občany, resp. z prostředků jejich zdravotního pojištění. Se zavedením moderních oživovacích technik získal v rámci ZS na mimořádném významu časový faktor, neboť poznatky moderní medicíny jsou v případech náhlých stavů účinné tehdy, jsou-li aplikovány v definovaném časovém úseku. Zcela přesně je to definováno v případě akutní zástavy srdce a krevního oběhu. V takovém případě mají oživovací opatření největší úspěšnost, pokud jsou aplikovány již v průběhu prvních 5 minut. Je-li započato s oživováním již v průběhu první minuty od události, bývá zachráněno 80 % osob, po 5 minutách je to již méně než 50 %, po více než 8 minutách je již oživení bez následků jen výjimečnou událostí. Pak není nepochopitelné, že i při kvalitě a vybavenosti ZS v SRN procento úspěšnosti oživování v případech zástavy srdce a krevního oběhu je méně než 10 %. Časový průběh mimořádné události je zřejmý: po kolapsu pacienta potřebují přítomné osoby (kolegové, rodinní příslušníci, přátelé) zhruba 1 minutu, než zjistí, že pacient je v tísni. Poté začnou hledat telefon a správné telefonní číslo, přičemž často volají nesprávná čísla, např. obvodnímu lékaři místo tísňového čísla. Když je konečně zvoleno správné číslo, trvá 1-2 minuty předání informace a dalších údajů. Pokud se dále připočítá doba jízdy, je i ve velkých městech dosažení doby do 5 minut záchrannou službou nereálné. Zkrácení doby by bylo možné dosáhnout zahuštěním sítě záchranných služeb, což je však objektivně z finančních důvodů komplikované. Cokoliv, co umožní zkrácení doby započetí prvotních opatření při kolapsu je tedy smysluplné. B. Původ First responder v mezinárodním a národním systému ZS Jelikož v mnoha zemích je ZS součást ochrany proti mimořádným událostem (bezpečnostní služby - policie a hasiči), jsou časté smíšené systémy, tedy jsou města kde policie spolupracuje v ZS, stejně jako hasičské sbory činné v ZS nebo i v policejních službách. Velmi obvyklé je, že ZS jsou součástí hasičských sborů. Systém, kdy hasičská vozidla vyjíždějí k medicínským případům jako první činná pomoc ( First responder") pochází z USA. Také v Německu je stále více systémů první pomoci podle amerického vzoru, nazývané také "First responder". Tyto systémy jsou různé a nefungují podle jednotného vzoru.

2 Model 1: First responder jako profesionální zaměstnanci v rámci jiné činnosti Již několik let přibývá ročně zhruba 6-7 % zásahů v oblasti ZS. Z finančních důvodů však ZS nejsou odpovídajícím způsobem rozšiřovány. Ve velkých městech dochází k vybavování hasičských vozidel medicínským vybavením a k jejich nasazování u medicínských případů. Tento systém bývá podle amerického vzoru nazýván "First response". Tento první model reprezentují profesionální systémy, ve kterých zaměstnanci jiných složek plní mimo své standardní úkoly i úkoly v oblasti ZS, tak, aby mohly být zkráceny intervaly doby bez pomoci při medicínských událostech. Tyto systémy využívají předpoklady, typické pro všechny bezpečnostní služby 1. Dostatečná mobilita díky služebním vozidlům 2. Dosažitelnost a řiditelnost prostřednictvím řídícího (operačního) střediska 3. Vyhlášení poplachu a komunikační systémy prostřednictvím radiového spojení 4. Vysoká organizovanost personálu 5. Odpovědnost nesená zpravidla jedním subjektem Ve smíšených systémech je multifunkcionalita základním prvkem. I v organizacích ZS, které nejsou jinak propojeny s dalšími bezpečnostními složkami existuje multifunkcionalita (např. Bavorský červený kříž provoz ZS a DRNR, přičemž obě složky se vzájemně mohou podporovat). V těchto smíšených systémech tedy stejný personál na různých vozidlech podporuje systém ZS. Např. vozidla speciální hasičská, jako jsou žebříky apod., mohou působit v tomto systému, za předpokladu jejich dodatečného vybavení medicínským vybavením. Systém může fungovat i opačným směrem, podporou ZS ostatním složkám. Zajímavým příkladem je vozidlo ZS hasičského sboru Dominikánské republiky, vybavené potápěčskou výstrojí, medicínským vybavením včetně defibrilátorů, hasicími přístroji, hydraulickými vyprošťovacími nástroji a samozřejmě vybavené i k přepravě pacienta. Typické pro 1. model je: 1. Personál je součástí nositele (provozovatele) ZS nebo spolupracující organizace a je možné jej řídit v rámci pracovně právních vztahů. 2. Personál má obvykle stejnou kvalifikaci jako pracovníci regulérní ZS. 3. Síly a prostředky mají jinou úlohu (požární ochrana, DRNR apod.) a nejsou součástí standardního seznamu sil a prostředků ZS Model 2: Dobrovolní First responder V tomto modelu jsou dobrovolné síly v rámci určitého systému vysílány k medicínským případům. Vyhlášení poplachu je prostřednictvím operačního střediska ZS přímo, nebo nepřímo (přes operační středisko HZS(hasičského záchranného sboru), nebo jiné kontaktní místo, jako je dispečink DRNR(doprava raněných, nemocných a rodiček, tzv. převozová služba ) nebo jiné nonstop služby). Jedná se přitom o dobrovolníky, kteří nemusejí být v žádném vztahu k ZS. Zpravidla se jedná o dobrovolníky s menším standardem kvalifikace než pracovníci ZS. Může se jednat o členy jednotek dobrovolných hasičů, zdravotníky Červeného kříže nebo jiných organizací nebo i jiné. Může se však také jednat o lékaře, např. obvodní či jiné, nebo pracovníky ZS, kteří se jako dobrovolníci zapojují do systému, zpravidla v místě svého bydliště či častého pobytu. Typické pro dobrovolné First responder je 1. Jedná se o dobrovolníky různé medicínské kvalifikace, kteří jsou připraveni a ochotni na vyžádání odpovědného místa, např. operačního střediska ZS, vyjet k medicínským

3 případům, zvláště pak ohrožení života, aby byl zkrácen interval bez pomoci, než se dostaví regulérní ZS 2. Připravenost personálu je omezená, pohotovost a výjezd jsou nevynutitelné. C. Činnost First responder Medicínské činnosti Medicínské činnosti First-Responder-Systému jsou velmi rozdílné. Jsou závislé na vzdělání, kvalifikaci a výcviku a také na disponibilním vybavení. zvláště se jedná o: 1. Základní opatření předlékařské první pomoci 2. Základní opatření s dýchacími pomůckami a odsávacími přístroji 3. Vybavení, odpovídající vozidlu ZS 4. Poloautomatické defibrilátory, medikamenty, atd. 5. Vlastní vozidlo, specifické pro First response zásahy Pořízení vybavení a jeho rozsah závisí zpravidla na členech konkrétní skupiny. Pokud někteří z nich jsou i profesionálně činní v medicíně (ZS, lékaři), tím rozsáhlejší vybavení se snaží pořídit. Materiál, přístroje popřípadě vozidla jsou pak pořizovány s pomocí sponzorů, kteří se nechají snáze ovlivnit díky vysoké kvalifikaci žadatelů. Jsou li členy lékaři, jsou obvyklé rozsáhlejší vzdělávací programy pro členy skupin. Na druhé straně spektra jsou skupiny, kde nejsou zastoupeni profesionální medicínští pracovníci. Tam je také zpravidla zájem o činnost ve skupině menší, je však později zvyšován a stimulován po absolvování prvních úspěšných zásahů, popřípadě naopak neúspěšných zásazích v rámci hlavní činnosti, kdy např. dobrovolní hasiči narazí na možnosti svého omezeného vybavení i znalostí v medicínské oblasti a následně hledají, jak v budoucnosti lépe pomoci. Pokud ovšem chybí členové s medicínskými zkušenostmi, je toto snažení podstatně ztíženo a často se následně omezuje jen na nejjednodušší úkony. Jak často je následně systém First response využit, záleží na celkové struktuře systému a zapojení skupiny do spolupráce se ZS. Organizační činnost Vedle medicínských činností jsou významné i organizační činnosti, jako 1. Zabezpečení místa nehody (události) 2. Kvalifikované hlášení o situaci s odhadem nezbytných opatření 3. Rychlé nalezení místa události díky místní znalosti následné navedení ZS 4. Další podpora ZS, personální posílení na místě zásahu Důležité je znovu konstatovat, že model 2. je postaven na dobrovolné bázi a tedy je, anebo také není k dispozici. Slouží vždy pouze pro rozšíření, resp. posílení možností stávajícího záchranného systému. V žádném případě jej nenahrazuje. Následující musí být splněno, aby bylo možno hovořit o modelu 2 First response 1. Dobrovolný personál (různé kvalifikace a vybavení) je připraven k výjezdu k medicínským mimořádným událostem, s příslušným vybavením 2. Vyhlášení poplachu prostřednictvím operačního střediska záchranné služby 3. Rozšiřující činnosti navíc k regulérním strukturám oficiální ZS

4 Zásadní je akceptování a zapojení First response systému do struktury veřejné ZS. Samotné zřízení a nabídnutí systému nestačí. Zpravidla je nutný smluvní vztah s nositelem ZS. Systém umožňuje ZS rozšíření systému bez vlastních nákladů a možnost deklarovat, že byly využity skutečně všechny možnosti jak pomoci. D. Náklady a financování Při nasazení v rámci modelu 1. používá ZS vlastní síly např. obsazením rezervních vozidel či vozidel, primárně sloužících jinému účelu. V případě použití tak vznikají pouze osobní náklady, a to jen při skutečném nasazení těchto sil, tedy v konečném důsledku se jedná o zajištění služby za nižší osobní náklady, případně i věcné náklady, neboť v např. vozidla požární ochrany jsou pořizována primárně k jinému účelu a tedy na náklady hasičských sborů apod. Rozdílný je pak model 2. Jedná se o systém dobrovolný v rámci tzv. sousedské pomoci a náklady na First response zásah nese primárně jeho zřizovatel, neobjeví se tedy v nákladech ZS. Čím kvalitnější však FR systém je, vede k faktickému snížení nákladů ZS. Jelikož se však jedná o systém dobrovolný a nevynutitelný, nelze s těmito úsporami pevně počítat ve finančních rozvahách ZS. Podstatná je pochopitelně také otázka odpovědnosti. V modelu 1 First response systému jsou zapojeny vlastní součásti nositele ZS, nebo spolupracujících organizací. Vyslání skupin FR k zásahu prostřednictvím operačního střediska ZS znamená, že i odpovědnost nese ZS, stejně jako u dobrovolných hasičských sborů nese odpovědnost obec. Je proto vhodné, aby ZS udržovala stálou kontrolu nad kvalitou zásahů FR, např. prostřednictvím vedoucího lékaře ZS, aby bylo minimalizováno riziko vzniku škod při zásahu FR. Je také možné dovodit, že i v rámci modelu 2, pokud dojde k vyslání skupiny FR prostřednictvím operačního střediska ZS, stává se skupina FR součástí systému ZS. Tím není dotčena obecná odpovědnost v rámci platných právních předpisů. Je tedy možno konstatovat, že systém FR je doplňkovou částí záchranného řetězce, který vede ke zkvalitnění péče o pacienta, zkrácení doby k započetí život obnovujících opatření, v případě vysoké kvality FR systému dojde k úspoře prostředků ZS, resp. dojde k poskytnutí většího rozsahu služeb v rámci zvyšujícího se počtu zásahů bez zvýšení nákladů na ZS. Je však také nutno konstatovat, že snahy o zavedení FR systému mohou u některých organizací, např. dobrovolných hasičských sborů narazit na odpor. Přitom vznikají obavy, že 1. Členové nebudou moci nebo chtít převzít nové úlohy, vyplývající z FR systému 2. Stávající úlohy nebudou moci být dostatečně plněny 3. Nutnost zvýšené pohotovosti členů, případně její nezvládnutí mohou vést k poškození pověsti vlastní organizace 4. Nutnost investic do vybavení a nová školení pro členy. Z toho je zřejmé, že zavedení FR systému může být komplikované, v modelu 1. je možné jej nařídit v rámci pracovně právních vztahů, v rámci modelu 2., tedy plně dobrovolných organizací, záleží pouze na ochotě dobrovolných členů. Možností je zavedení pilotního projektu FR např. na omezenou zkušební dobu, nebo jen v určitých časových úsecích (noc, víkend, svátky apod.). E. Použití zvláštních práv (právo přednostní jízdy) Právo přednostní jízdy je v Německu udělováno na základě zákonů a předpisů. Klasickými uživateli jsou policie, hasiči, ZS, popřípadě speciální vozidla, jako je doprava krve apod. Pro

5 FR systémy není zatím opora v zákoně. Jelikož jsou v FR systému využívána vozidla, která mají právo přednostní jízdy z jiného právního důvodu (např. vozidla požární ochrany), je možné podle zákonného ustanovení o krajní nouzi použít na těchto vozidlech zvuková a světelná výstražná zařízení i v případě nasazení pro FR systém. Vozidla, určená prvotně a výhradně pro FR systém však zvukovými a světelnými výstražnými zařízeními vybavena být nesmějí. Jednotlivé spolkové země umožňují výjimky v souladu s vlastní legislativou. Podle zahraničních materiálů zpracoval: Ing. Roman Váňa