Vysoká škola logistiky o.p.s. BAKALÁŘSKÁ PRÁCE. Outsourcing logistických služeb při distribuci produktů výrobní firmy

Transkript

1 Vysoká škola logistiky o.p.s. BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Outsourcing logistických služeb při distribuci produktů výrobní firmy Přerov, 2011 Vladimíra Bártová

2 Vysoká škola logistiky o.p.s. Outsourcing logistických služeb při distribuci produktů výrobní firmy ( Bakalářská práce) Přerov, 2011 Vladimíra Bártová

3

4

5 Čestné prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a vypracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná a že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb. O právu autorském a o právech souvisejících s právem autorským). Souhlasím s prezentačním zpřístupněním své práce v knihovně Vysoké školy logistiky o.p.s. a s případným použitím této práce Vysokou školou logistiky o.p.s. pro pedagogické, vědecké a prezentační účely. Přerov dne 22. dubna podpis

6 Poděkování Ráda bych tímto poděkovala svému vedoucímu bakalářské práce. doc. RNDr. Ing. Zdeňkovi Úředníčkovi, CSc. za jeho odborné vedení během bakalářské práce a obrovskou trpělivost. Dále bych chtěla vyjádřit poděkování panu Pavlovi Barešovi za poskytnuté informace, které jsem v této práci využila. V neposlední řadě patří můj obrovský dík mé mamince a celé rodině, která mne ve studiu dlouhodobě podporovala.

7 Resumé Tato bakalářská práce je věnována problematice outsourcingu logistických služeb při distribuci produktů výrobní firmy. Zaměřuje se na stav a produkci produkční firmy a firmy poskytující přepravní a logistické činnosti outsourcingem. Popisuje místo jejich kontaktu - místo přerušení a co se děje v okamžiku, kdy výrobek přebírá druhá firma. U přepravní a logistické firmy popisuje služby, které poskytuje z pohledu skladování výrobků a informací s nimi spojených. Popisuje skladovací prostory, jak probíhá skladování hotových výrobků a jaké další služby jsou outsorcingovou firmou poskytovány. Hodnotí aktuální situaci při poskytování logistických služeb firmy a to, zda při materiálním a informačním pohybu nejsou vytvářena úzká místa. Abstract The Bachelor thesis deals with outsourcing of logistic services while distribution of products in manufacturing company. It is aimed first at the situation and production of manufacturing company and second at companies providing outsourcing of transport and logistics activity. Place of contract is described, the place of brake-in, what happens in the moment of taking over the product by another company. Services provided while storage of products and connected information are described too. How do warehouses look like, what the process of complete products storage is like or what services are provided by the company are questions described in another part of the thesis. Then the current state of the company is evaluated together with possible bottlenecks while material and informational flow.

8 Obsah I Úvod... 8 II Komentované literární zdroje II.1. Literatura vymezující základní poznatky o logistice II.2. Literatura zabývající se rozdělením a funkcemi logistiky a distribuční logistikou II.2.1. Rozdělení logistických systémů podle institucionálních hledisek II.2.2. Funkční rozdělení logistických systémů II.3. Literatura zabývající se logistickými službami a jejich outsourcingem III Teoretická část III.1. Základní vymezení pojmu logistika a jeho vývoj III.2. Rozdělení logistiky a vymezení jednotlivých částí III.2.1. Nákupní logistika III.2.2. Výrobní logistika III.2.3. Distribuční logistika III.2.4. Skladování III.3. Logistické služby III.4. Outsourcing logistických služeb využívaný produkční firmou IV Praktická část IV.1. Popis aktuálního stavu IV.1.1. Společnost Siemens AG IV.1.2. Siemens v České republice IV.1.3. Charakteristika společnosti Geis IV.1.4. Popis typu produkce produkčního firmy Siemens cz z hlediska distribuce IV.1.5. Sklad distribučního centra firmy Geis cz v Mohelnici IV.1.6. Přepravní prostor firmy Geis cz v Mohelnici a proces naskladnění a vyskladnění IV.1.7. Popis balících služeb IV.1.8. Popis dopravních a manipulačních prostředků IV.2. Vyhodnocení aktuálního stavu V Shrnutí dosažených výsledků. Závěr Seznam použité literatury Seznam zkratek Seznam obrázků

9 OUTSOURCING LOGISTICKÝCH SLUŽEB PŘI DISTRIBUCI PRODUKTŮ VÝROBNÍ FIRMY I Úvod Logistika, jako poměrně mladá vědecká disciplína zaznamenala v posledních zhruba 60 letech velmi rychlý vývoj, v průběhu něhož musela reagovat na měnící se podmínky, a to jak v teoretické oblasti, tak i v praxi. S přechodem od trhu výrobce k trhu zákazníka došlo i v logistice k přechodu od pouhé podpory distribuce po celkovou optimalizaci integrovaných logistických systémů, kterých by mělo být dosaženo v budoucnosti. Obr.I.1. Vývoj logistiky 1 Předmětem bakalářské práce Outsourcing logistických služeb při distribuci produktů je popis a základní analýza logistických systémů v konkrétním podniku zaměřeným na poskytování outsourcingu logistických služeb při distribuci produktů výrobní firmy, zejména outsourcing přepravní a logistické činnosti. Jde o využití přepravních a skladovacích služeb firmy Geis CZ s.r.o., Mohelnice produkčním podnikem Siemens v Mohelnici, který je aktuálně zaměřen na výrobu nízkonapěťových asynchronních (indukčních) elektromotorů. Obsahem bakalářské práce je popis nezbytně nutných logistických souvislostí produkční firmy, místa a charakteristik kontaktu produkční firmy a firmy poskytující outsourcing a to z pohledu uložení výrobků a informací s nimi spojenými. U firmy Geis CZ, s.r.o., je 1 STEHLÍK, A., KAPOUN, J.: Logistika pro manažery, Ekopress 2008, ISBN

10 dále podrobněji popsána činnost skladu a co se děje s výrobky od okamžiku předání přes jejich skladování a jeho řízení, balení až po následnou expedici. Cílem této bakalářské práce je, na základě nezbytných teoretických znalostí analyzovat využívané logistické služby firmy Geis CZ, s.r.o v distribuční logistice a pokusit se posoudit, zda se při materiálovém a informačním pohybu ve skladu nevytvářejí úzká místa. 9

11 II Komentované literární zdroje Protože se uvedená práce zabývá poskytováním logistických služeb při distribuci diskrétních produktů (elektromotorů) formou outsourcingu, hlavní oblast literárních zdrojů, ze kterých autor práce čerpal je po základním vymezení pojmu logistika zaměřena na otázky distribuční logistiky a jejího vztahu k logistice výrobní (produkční) outsourcingové formy poskytování logistických služeb při distribuci diskrétních produktů výrobní firmy. II.1. Literatura vymezující základní poznatky o logistice Moderní přístup k řešení uvedené problematiky je už nikoliv přístupem systematickým, který je ještě často používán při syntéze, analýze a reengineeringu logistického systému, ale přístupem důsledně systémovým. Už v definicích logistiky lze spatřit tyto společné určující faktory, mezi které patří: systémovost logistického řešení, schopnost řešit komplexně navzájem související problémy. Proto také základním literárním pramenem, který bude tvořit východisko řešeného problému je práce Pernica P.: Logistika pro 21. století 2. Už všeobecným přehledem v literárních pramenech týkajících se logistiky lze vidět, že v evropské literatuře je všeobecná tendence označovat jako logistiku jako: integrované plánování, formování, provádění a kontrolování hmotných a s nimi spojených informačních toků od dodavatele do podniku, uvnitř podniku a od podniku k odběrateli. 3 Na uvedené definici je zřejmé, že oblast zájmu takto formulované disciplíny je neobyčejně široké nezabývá se pouze materiálovým tokem, ale také návazným tokem informačním, neomezuje se pouze na hranice konkrétního (produkčního) podniku, ale zabývá se uvedenými procesy v celém okolí podniku (od dodavatele po konečného odběratele). 2 PERNICA, P.: Logistika (Supply Chain Management) pro 21. století- 1. díl, RADIX, Praha 2005, ISBN SCHULTE, CH., Logistika, Překl. G. Tomek, A. Baudyš, 1. vyd. Praha: Victoria Publishing, s. ISBN

12 posuzuje tyto procesy z hlediska místa, času a prostoru a chce dosáhnout alespoň quasi optimálních nikoliv jednostranně minimálních nákladů v uvedeném pojetí se zdá, že je implicitně vyloučena taková oblast optimálního řízení nehmotných toků, která je spojena se specifickým produktem realizovaným na trhu tj. služby. Dále jsou z něj vyloučeny procesy spojené se vznikem nového zbožíproduktu, tedy celá oblast řízení vývoje a inovací. Evropští autoři a instituce postupně definovali logistiku jako 4 : souhrn všech technických a organizačních činností, pomocí nichž se plánují operace související s materiálovým tokem. Zahrnuje nejen tok materiálu, ale i tok informací mezi všemi objekty a časově překlenuje nejrůznější procesy v průmyslu i v obchodě. (Kirsch, 1971) systém tvorby, řízení, regulace a vlastního průběhu materiálového toku, energie, informací a přemísťování osob. (Ihde, 1972) soubor všech činností, sloužících k poskytování potřebného množství prostředků s nejmenšími náklady tam a tehdy, kde a kdy je po nich poptávka. Zabývá se všemi operacemi určujícími pohyb zboží (alokace výroby a skladů, zásob, řízení pohybu zboží ve výrobě, balení, skladování, dodávání odběratelům). (International Institute for Applied System Analysis, 1986) Hospodářská logistika je disciplína, která se zabývá řízením toku materiálu v čase a prostoru, a to v komplexu se souvisejícími toky informací a v pojetí, které zahrnuje fyzickou i hodnotovou stránku pohybu materiálu či zboží (Pernica, 1998). Uveďme nyní definici oficiální evropské instituce zabývající se logistikou, ve které je potlačeno explicitní vyjádření skutečnosti, že logistika se zabývá jen hmotnými a s nimi souvisejícími informatickými toky a díky použití obecnějšího pojmu zboží (bez zužujícího vysvětlení předchozí definice) v kontextu jejího vymezení lze nalézt i možnost vztáhnout uvedenou definici i na služby a vývoj produktů: Logistiku lze chápat jako organizaci, plánování, řízení a uskutečňování toku zboží počínaje vývojem a nákupem a konče výrobou a distribucí 4 Citováno z PERNICA, P., Logistika pro 21. století: Supply Chain Management, redaktor Milan Vondráček, 1. vyd. Praha: Radix, spol. s r.o., s. ISBN

13 podle objednávky finálního zákazníka tak, aby byly splněny všechny požadavky trhu při minimálních nákladech a minimálních kapitálových výdajích. (European Logistics Association, 1991) Naproti tomu američtí autoři hovoří o logistice jako o procesu plánování, realizace a řízení efektivního, výkonného toku a (případně 5 ) skladování zboží, služeb a souvisejících informací z místa vzniku do místa spotřeby, jehož cílem je uspokojit požadavky zákazníků. 6 Logistika se tedy v tomto pojetí, bližším pojetí koncepce VŠLG, zabývá zajišťováním výrobků a služeb tam, kde jsou potřebné a žádané. Na závěr této části zabývající se pojmem Logistika uveďme pojetí tohoto pojmu, jak je vnímán na VŠLG 7 : Logistika je kombinací mnoha postupů a technik (respektujících právní a ekonomické souvislosti) propojených systémově průřezovými činnostmi (dopravou) a metodami řízení tak, aby došlo v daném právním a ekonomickém systému k synergickému účinku zúčastněných podsystémů logistického systému zajišťujícímu optimalizaci uspokojení potřeb zákazníků a nákladů a kapitálových výdajů. Uvedené pojetí koresponduje s pojetím uvedeným v práci 8, kde je uvedeno, že logistika je především systémově orientovaná disciplína. Jednotlivé články systému jsou na sobě závislé, navazující, vytvářejí zpětné vazby a tvoří jeden celek. Logistika předpokládá systémové myšlení a systémový přístup. Proto také logistický přístup sleduje celkové řešení problému. Nesleduje jednotlivé činnosti samostatně, ale analyzuje hospodárnost celkového průběhu materiálového a zbožního pohybu. Smyslem logistiky je dosáhnout konečného synergického efektu, což je celkový efekt systému vznikající vzájemným působením částí systému 8 5 poznámka autora 6 BOWERSOX, D.J., CLOSS, D.J., Logistical management:. The Integrated Supply Chain Process. New York: The McGrawHill Comp., Inc., 1996, 730 s. ISBN ÚŘEDNÍČEK, Z.: Prezentace pro marketingové aktivity VŠLG 8 STEHLÍK, A., Logistika I., 1. vyd. Brno: MU ESF, s. ISBN X 12

14 II.2. Literatura zabývající se rozdělením a funkcemi logistiky a distribuční logistikou Jak vyplývá z autorovi blízkého pojetí logistiky uvedeného v literatuře 6, globální funkcí logistiky je zabezpečování optimálního toku služeb a výrobků na všech dílčích úrovních (nákup, skladování, plánování a řízení výroby, řízení zakázek, doprava, podnikové plánování hmotných toků). Ilustraci nám poskytne Obr. II.1. Obr.II.1. Kde se uplatňuje logistika. 9 Logistické funkce bývají zpravidla strukturovány do čtyř úrovní: 10 strategické: dlouhodobě platné rozhodování o zdrojích a postupech dispoziční: krátkodobé rozhodování o způsobu uspokojení vzniklých potřeb administrativní: jsou to informační procesy, vystavování a evidování dokladů operativní: realizace hmotné stránky logistických řetězců podle dispozic nebo příkazů z nadřízených úrovní. Ze systémového pojetí logistiky vyplývá zavedení pojmu Logistický systém. 9 Zdroj:LAMBERT, D. M. Logistika. 2. vyd. Brno: Computer Press, s., ISBN STEHLÍK, A., Logistika-strategický faktor manažerského úspěchu, 1. vyd. Brno: Studio Contrast, , s. ISBN

15 Pojem systém je chápán jako účelově definovaná množina prvků elementů a množiny vazeb relací mezi nimi, které spolu určují vlastnosti, funkce a cíle systému jako celku. Logistický systém můžeme považovat za multisystém, neboť zahrnuje více podsystémů. Jednotlivé systémy nelze zkoumat jednotlivě, ale jen z pohledu synergického efektu. Logistický multisystém není statický, ale dynamický vyvíjející se v čase. Díky reakcím na zpětné vazby se snaží dosahovat efektivnějšího chování. Mezi jeho další znaky patří schopnost samoorganizovat se tedy zlepšovat vlastní strukturu a organizaci, samo opravovat se v případě potřeby nahradit své již nevyhovující prvky a vazby. Je to systém otevřený založený na výměně informací s okolím. Prvky logistického systému mohou být jak zákazníci, od kterých multisystém přijímá požadavky a uspokojuje je akceptováním hlediska kvality a včasnosti, tak dodavatelé, případně poskytovatelé logistických služeb. V obou případech mohou být zákazníci i dodavatelé integrováni do logistického multisystému, pokud se např. podílejí na vývoji, montáži či kontrole nového výrobku. V tomto případě jsou považováni za prvky logistického multisystému. Logistický systém má zákaznicky orientované chování. Dodavatelské podsystémy se v něm musí přizpůsobit odběratelským podsystémům. Důležitou oblastí, která byla předmětem studia literatury je otázka rozdělení logistiky podle různých hledisek. II.2.1. Rozdělení logistických systémů podle institucionálních hledisek V případě tohoto pohledu rozlišujeme systémy podle druhu a počtu institucí, které se v systému vyskytují. V návaznosti na národohospodářské dělení úrovní agregace, si můžeme definovat i mikro, makro, a mezilogistiku 11 Systémy makrologistiky řeší všechny logistické řetězce, které jsou potřebné k zajištění určitého produktu a jeho následného dodání konečnému zákazníkovi. Systémy mikrologistiky jsou logistické systémy jednotlivých veřejnoprávních a soukromých organizací. 11 STEHLÍK, A.: Logistika-strategický faktor manažerského úspěchu, 1. vyd. Brno: Studio Contrast, s. ISBN

16 Podle druhu organizací ve vztahu k jejich cílům patří mezi mikrologistické systémy: vojenská logistika logistika ve zdravotnictví logistika ostatních organizací logistika organizací s hospodářskou činností podniková logistika. Podnikovou logistiku lze dále dělit dle účelu organizace na: průmyslovou logistiku logistiku obchodu logistiku služeb Průmyslová logistika a logistika obchodu se dále štěpí na logistiku vnitropodnikovou a mezipodnikovou. U logistiky služeb rozlišujeme, zda je poskytování logistických služeb hlavním úkolem organizace (spedice), pak se jedná o podniky logistických služeb. Pokud je logistický výkon pouze druhotným výkonem, který má zabezpečit naplnění hlavního cíle (v případě průmyslových, obchodních podniků nebo bank), jedná se o logistiku služeb ostatních podniků. Systémy mezologistiky leží mezi makrologistickými a mikrologistickými systémy. Jejich funkci nelze vymezit výhradně mikro nebo makrologisticky. Tyto systémy operují na úrovni spolupracujících organizací příkladem je spediční organizace, která zajišťuje přepravu mezi průmyslovým dodavatelem, velkoobchodem a maloobchodníkem. V případě mezologistických systémů se při dělení zohledňují podniky spolupracující při naplňování logistických služeb v úvahu připadá kooperace mezi podniky zasilatelských služeb (např. užití společného systému přerozdělování zboží mezi zasilateli z různých či stejných oborů). U podniků logistických služeb se může jednat o spolupráci mezi spedičními organizacemi orientovanými na určitý region nebo podniky zabývající se určitým typem dopravy (silniční nákladní přepravou a železnicí). Existuje i varianta spolupráce mezi podniky logistických služeb a zasilatelskou organizací (zasilatel pověří podnik logistických služeb zasláním produktů). 15

17 II.2.2. Funkční rozdělení logistických systémů Pokud se v dalším omezíme na řešení problematiky řešení materiálových toků, jak to vyplývá z v práci řešeného problému, vzniká potřeba vytvoření uceleného řetězce, který dává do vzájemných vztahů nákup výrobu dopravu sklady spotřebitele. Z funkčního hlediska lze tedy logistické systémy vymezit dle jednotlivých fází materiálového toku v podniku. Z hlediska logistické systematiky zde rozeznáváme následující systémy 12 : Zásobovací (pořizovací, opatřovací) logistika Výrobní logistika Odbytová logistika Logistika likvidace a recyklace odpadu. Výše zmíněná systematizace je charakteristická pro průmyslový (výrobní) podnik (Obr.II.1). V obchodních podnicích chybí výrobní logistika a do toku zboží patří pouze obchodní zboží a provozní materiál. Naopak v podnicích služeb existuje pouze zásobovací (pořizovací) logistika a tok statků představuje pouze provozní materiál. Obr.II.2. Funkční vymezení logistických systémů dle materiálových toků (průmyslový podnik) STEHLÍK, A.: Logistika I., 1. vyd. Brno: MU ESF, s. ISBN X 16

18 Z výše uvedených podsystému logistiky rozdělených podle jejich funkce v logistickém systému při řešení materiálových toků se nyní zmiňme jen o pramenech použitých při formulaci otázek distribuční logistiky: Distribuční logistika představuje spojovací článek mezi výrobou a odbytovou částí podniku. Zahrnuje v sobě všechny skladové a dopravní pohyby materiálů výrobků k odběrateli 14. Pod distribuční (marketingovou) logistikou se rozumí souhrn úkolů a opatření pro přípravu a vykonávání distribuce odbytu. Úlohou distribuční logistiky je poskytovat vyrobené zboží vymezené podle druhu, množství, prostoru a času tak, aby mohly být buď dodrženy zadané dodací lhůty, nebo aby mohla být co možná nejúspěšněji uspokojena očekávaná poptávka. Vzhledem k tomu, že odběratelé stále snižují své náklady v podobě snižování zásob a dávají přednost menším dodávkám v kratším časovém úseku, jsou dodavatelské podniky nuceny k vyvíjení vhodných dodacích strategií. Schulte 15 v této souvislosti uvádí pět hlavních problémových oblastí: 1. volba stanoviště skladů 2. skladování 3. komisionářství a obalové hospodářství 4. výstup zboží a zajištění nakládacích činností 5. doprava Podrobněji se k jednotlivým částem vrátím v teoretické části práce. II.3. Literatura zabývající se logistickými službami a jejich outsourcingem Pokud jde o logistické služby, pak na tomto místě stačí, když uvedu, že tyto služby obecně tvoří: pojištění zásilek celní služby skladování 13 Zdroj: STEHLÍK, A.: Logistika strategický faktor manažerského úspěchu. 1. vyd. Brno: Studio Contrast, s. ISBN ( ) 15 SCHULTE, CH.: Logistika, Překl. G. Tomek, A. Baudyš, 1. vyd. Praha: Victoria Publishing, s. ISBN

19 vybavení skladu cross-dock doprava včetně kombinované kurýrní přeprava sběrná služba Trace and Tracking balení IT v logistice vedení obalových kont (vratné obaly) zajištění dodávek a reverzní logistiky u vratných obalů interní logistika externí logistika 16 Prvky hodnocení logistických služeb jsou 17 : dodací čas (lhůty) vyjadřuje dobu od předání objednávky zákazníkem po okamžik, kdy je zboží u zákazníka, dodací spolehlivost dodržování lhůt objednávek, dodací pružnost (flexibilita) vyjadřuje schopnost pružně reagovat na požadavky zákazníka, dodací kvalita vyjadřuje přesnost, dle způsobu, množství a stavu objednaného výrobku. Pojem outsourcing je zkrácená kombinace slov Outside resource using. Jde o smluvní vztah, který má za úkol přenesení odpovědnosti za určitou část funkční oblasti na externí zdroje. Firma předává veškerou zodpovědnost za firemní aktivitu externímu dodavateli. Uveďme schematicky něco málo z historie outsourcingu: 16 ( ) 17 SALAJKA, J.: Distribuční logistika konkrétního podniku, Diplomová práce, Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta, Brno, červen

20 Obr. II.3. Ukázka vývoje outsourcingu na příkladu využití v IS 18 Některé z variant outsourcingu 20 : Personální outsourcing - poskytování služeb a personálu Komplexní outsourcing - poskytování služeb, personálu a všech prostředků Částečný outsourcing - poskytování služeb, personálu a části prostředků Outsourcing business procesů (BPO) - poskytování služeb Výhody a příležitosti outsourcingu 20 : Ekonomické - finanční zprůhlednění a snížení nákladů Personální - dostatek kvalifikovaných odborníků Administrativní - věcné - delegování rizik na poskytovatele outsourcingu Nevýhody a rizika outsourcingu: 19 Problémy se změnami a úpravami v projektu Problémy s ukončením kontraktu Nepružné smlouvy zamezující reagovat na změny na trhu Ztráta kontroly nad klíčovými zdroji Ztráta odborných oddělení 18 Zdroj:HORA M., Outsourcing jako strategický nástroj řízení nejen v komerční sféře, Prezentace Centra pro outsourcing IT 19 Zdroj:HORA M.: Outsourcing jako strategický nástroj řízení nejen v komerční sféře, Prezentace Centra pro outsourcing IT 19

21 Při rozhodování o tom, kde a kdy použít v distribučním kanálu prostředníky, vlastně firma provádí rozhodnutí typu make or buy (udělat nebo koupit), jinými slovy zvažuje použití outsourcingu neboli přenechání určitých činností nezbytných pro činnost firmy vnějšímu dodavateli. Jedná se především o činnosti, které nejsou předmětem specializace dané firmy, co se přidané hodnoty týče. Již v 80. letech minulého století se ukázalo, že je vzhledem k mezioborovému charakteru logistiky výhodné, aby se podniky soustřeďovaly především na činnost, která je jim vlastní, a kvalitní logistické služby nakupovaly od externích dodavatelů 20. V praxi lze v USA i v Evropě obecně pozorovat pozitivní postoj firem k outsourcingu logistiky, velká většina firem, které již služeb tzv. 3PL 21 využívají, plánuje objem logistického outsourcingu ještě zvýšit. Zajímavý je rozdíl v penetraci 3PL služeb na americkém a evropském trhu: zatímco v USA téměř 70 % respondentů uvádí, že využívá služeb 3PL providerů, v Evropě outsourcuje některé logistické funkce jen 42 % dotázaných firem. Na obou trzích firmy svěřují 3PL dodavatelům hlavně dopravu, přičemž v Evropě je podíl outsourcingu dopravy výraznější: dopravu outsourcuje 46 % firem v USA a 61 % firem v Evropě. Druhou nejčastěji outsourcovanou logistickou funkcí je v USA i Evropě skladování: 34 % respondentů v USA a 35 % respondentů v Evropě 22. Zajímavé srovnání, ale poněkud neaktuální (2006) přinášejí následující grafy: 20 SALAJKA, J.: Distribuční logistika konkrétního podniku, Diplomová práce, Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta, Brno, červen Výraz je zkratkou anglického pojmu thirdparty logistics, a znamená zajištění logistických služeb třetí smluvní stranou podnikem logistických služeb tzv. 3PL providerem. Poskytovatelé služeb přepravy, vstupů, výstupů a provozování skladů, plánují a řídí komplexní logistický řetězec firmy zákazníka. Poskytovatel je zde seznámen s veškerými logistickými toky zákazníka 22 Outsourcing logistiky: Evropa a Amerika. Logio Supply Chain [online]. 2006, [cit. 12. února 2007]. Tehdy dostupný na WWW: < >. 20

22 Obr. II.4. Outsourcing logistických služeb v Evropě (v %) 23 Obr.II.5. Outsourcing logistických služeb v USA (v %) 22 Integrační tendence jdou však v dnešní turbulentní době ještě dále, hovoří se o tzv. 4PL (fourthparty logistics). Jde o plánování, řízení a kontrolu všech logistických procesů jedním dodavatelem logistických služeb na základě dlouhodobých strategických cílů. Což je v podstatě integrace všech článků logistického řetězce. Poskytovatelé logistic- 23 Zdroj: Outsourcing Logistics Europe, 2006 [online] (přeloženo SALAJKA, J.) 21

23 kých služeb v tomto případě pracují na neustálé optimalizaci logistických procesů a poskytují konzultační a koordinační funkce. V tomto případě je poskytovatel seznámen s kompletním logistickým know how zákazníka a dochází tak k dlouhodobému strategickému partnerství. 22

24 III Teoretická část III.1. Základní vymezení pojmu logistika a jeho vývoj Základní orientace v pojetí oboru Logistika bylo uvedeno v Kap II. Uveďme nyní několik doplňujících a spíše na historii tohoto oboru orientovaných poznámek. Především zopakujme, že o logistice mluvíme v souvislosti s procesem plánování a řízení efektivního toku a skladování zboží, služeb a souvisejících informací z místa vzniku do místa spotřeby, jehož cílem je uspokojit požadavky zákazníků. Logistika především zahrnuje tok materiálu a využívání služeb ve výrobním sektoru a v sektoru služeb (státní správa, nemocnice, banky, maloobchod a velkoobchod, apod.). Nutnost zabývat se následnou likvidací, recyklováním a opětovným použitím produktů (odpovědnost za odstraňování obalového materiálu, nebo odvoz starých zařízení). Logistika se týká všech podniků a organizací, včetně státní správy (nemocnice, školy apod.) a včetně organizací poskytujících obchodní, bankovní nebo finanční služby. (Obr. III.1). Obr. III.1 Zobrazení složek logistického řízení 24 Slovo logistika je odvozeno od řeckého logos, což v překladu znamená počítání, rozum ( ) 23

25 Někteří autoři spatřují hypotetický zárodek logistiky v organizování výstavby pyramid ve starověkém Egyptě. Není jisté, zda se logistika v minulosti podílela na mírovém budování velkolepých děl. Zcela určitě však byla využita k vojenským účelům. Traduje se, že byzantský císař Leontos VI. mezi lety vyhlásil, že je třeba mužstvo zaplatit, příslušně vyzbrojit a vybavit ochranou i municí, včas a důsledně se postarat o jeho potřeby a každou akci v polním tažení příslušně připravit, čímž jako první zformuloval zásady vojenské logistiky. 25 Logistika patří k relativně mladým vědním disciplínám, i když jak je vidět počátky můžeme spojovat již s nejranějšími formami obchodu. Předmětem zkoumání se stala až na počátku 20. století v souvislosti s distribucí zemědělských produktů, jako způsob podpory obchodní strategie podniku a jako způsob dosahování užitné hodnoty. Přeskočíme-li celé období starověku, středověku a velkou část novověku (včetně např. historicky zajímavých skutečností z období napoleonských válek), pak lze uvést, že význam logistiky se naplno projevil v průběhu a po 2. světové válce, kdy měla zásadní význam pro vítězství spojeneckých vojsk. Po 2. světové válce, v souvislosti s nedostatkem spotřebního zboží a hospodářstvími narušenými válkou, bylo nezbytné převést téměř všechna odvětví na tzv. mírovou výrobu. Je to období velmi slabé konkurence, kdy výrobci byly v později (až na specifické výjimky) neexistující výhodě proti zákazníkům (trh prodávajícího přebytek poptávky nad nabídkou). Analogická situace je v období socialistické ekonomky a následně v postsocialistickém období postkomunistických zemí. 50. a 60. léta 20. století lze charakterizovat jako období konkurenčního boje v oblasti nákladů a ceny. Oproti dnešku byl velmi potlačen důraz na jakost výrobků. Snižování nákladů se dosahuje cestou velkých výrobních sérií, velkovýrobou. Další období až do 70-tých let 20. století lze považovat za kontinuální vývoj. Pak ovšem nastává vývoj nepravidelný, nelineární a v jistém slova smyslu nevypočitatelný. Společně s globalizací trhu se mění povaha konkurence. Úroveň služeb je nástrojem strategického významu v konkurenčním boji, rozdíly v hmotném zboží jsou minimální. Roste význam informací pro fungující tržní hospodářství i obecně pro život společnosti. Informační technologie se jednoznačně a hegemonně prosazuje jako nástroj, pomocí 25 PERNICA, P., Logistika pro 21. století: Supply Chain Management, redaktor Milan Vondráček, 1. vyd. Praha: Radix, spol. s r.o., s. ISBN

26 kterého je možné nejdříve jen lépe monitorovat aktivity náročné na počet transakcí jako objednávání, pohyb materiálu, skladování zboží, apod. Posléze bylo zřejmé, že rozvoj technologie informačních systémů klade důraz na zákaznický servis, význam systémového přístupu a koncepci celkových nákladů a význam logistiky se posunul k využití pro dosažení vyšších cílů a pochopení skutečnosti, že logistiku lze využít jako strategický nástroj v konkurenčním boji. Technicky se logistika realizuje v systému, což je účelově definovaná množina prvků a množina vazeb mezi nimi. A IT technologie překročili rámec informačních systémů a přešly i v logistice do období stále většího využívání principů automatického řízení a umělé inteligence. Do období nahrazení informačních systémů systémy řídícími. Namísto všech ostatních dílčích etap a důležitých bodů vývoje logistiky uveďme už jen skutečnost, že válka v Perském zálivu v letech celému světu ukázala, že efektivní, výkonná distribuce a zásobování jak hmotných dodávek, tak personálu byly klíčovými faktory úspěchu amerických ozbrojených sil. Tento princip správného jednání ve správném čase a prostoru je nejdříve převzat i do hospodářské sféry intenzivně napojené v době války na armádu. Vzniká hospodářská logistika a podniková logistika (viz str. 9). Význam logistiky je podtržen dramaticky se měnícím světem, kdy staré vazby jsou nahrazovány novými, změnou životní filosofie v duchu tržního hospodářství, globalizací a technologickou revolucí. Současné období globalizace ovlivňuje stále více světovou ekonomii ve sféře technologie a komunikace (internet) a stále více ovlivňuje naše životy. Standardizace přináší mnoho pozitivních efektů v mnoha oblastech (např. věda), ale nežádoucím způsobem ovlivňuje kvalitu života, tradiční lidské hodnoty, životní styl v jeho základních hodnotách. Stále více jsme zavaleni nabídkou služeb v oblasti ubytování, informací (plakáty, billboardy), reklamy v TV, sitcomy, reality show apod. Jako příklad uveďme chování firmy McDonald a Coca Cola (Fast Food), které lze považovat za průkopníky globalizace v zákaznickém servisu. Donáška k autu, šetření času, identická porce masa, identický úsměv personálu, identická chuť produktu v Praze, Moskvě, Pekingu nebo San Franciscu. Za příklad extrémního projevu logiky globalizace lze považovat fakt zavedení tzv. Big Mac Indexu. Má vyjádřit skutečnost, že cena nějakého standardního produktu (Big Mac) ve více než 100 zemích slouží jako porovnatelný indikátor kupní síly. 25

27 Logistická koncepce je uspokojování potřeb zákazníka prostřednictvím logistického řetězce: Úmyslně jej z pohledu současné filozofie logistiky formulujme v jiném, obráceném pořadí, než je zvykem v hlavně produkčně a z hlediska materiálních toků orientovaných koncepcích logistiky: Zákazník distribuce produktu sklady hotových produktů sklady montážních dílů výroba sklady surovin sklady polotovarů dodavatel. Protože tato práce se zabývá službami spojenými s distribucí materiálních produktů (část vyznačena červeně) a část týkající se služby jako produktu je zde potlačena, uveďme dále jen otázky související se vznikem a distribucí materiálních produktů: Materiálový tok probíhá od dodavatele přes články logistického řetězce až k zákazníkovi v podobě hotových výrobků. Výraznou složkou logistiky je plánování a řízení výroby, plánování poptávky, řízení prodeje a celá problematika nákupu. Takto chápána logistika se často nazývána a označována jako integrální logistika, protože integruje všechny funkce plánování a řízení materiálového toku. Uveďme základní členění logistiky, tak jak bude použito v této práci 26 Logistika skladování Manipulační logistika Dopravní logistika Distribuční logistika Obr.III.2 Členění logistiky Kvůli jasnému pojetí jednotlivých logistických pojmů uveďme jejich následující převzaté členění ( )

28 Obr.III.3 Základní pojmy logistiky 30 Ze všech definic uvedených a komentovaných v Kap II. zopakujme nejdříve tu, která sice nevystihuje celý rozsah tohoto pojmu, tak jak je dnes vnímaný, ale pro potřeby outsourcingu logistických služeb v distribuční logistice vyhovuje: Definice logistiky Evropské logistické asociace: Logistika je organizace, plánování, řízení a výkon toku zboží vývojem a nákupem počínaje, výrobou a distribucí podle objednávky finální zákazníka konče tak, aby byly splněny všechny požadavky trhu při minimálních nákladech a minimálních kapitálových výdajích. 27

29 Dále uveďme definici modernější definici, která rozšiřuje a upřesňuje pohled uvedený výše Logistika je ta část řízení dodavatelského řetězce, která plánuje, realizuje a efektivně a účinně řídí dopředné i zpětné toky a skladování zboží, služeb a příslušných informací od místa původu do místa spotřeby tak, aby byly splněny požadavky zákazníka. K typickým řízeným aktivitám patří doprava, správa vozového parku, skladování, manipulace s materiály, plnění objednávek, návrh logistické sítě, zásoby, plánování nabídky a poptávky a řízení poskytovatelů logistických služeb. V různé míře, logistické funkce zahrnují také vyhledávání zdrojů a nákup, plánování a rozvrhování výroby, balení a kompletace a služby zákazníkům. Je zapojena do všech úrovní plánování a realizace - strategické, operativní a taktické. Řízení logistiky je integrující funkci, která koordinuje a optimalizuje všechny logistické činnosti, stejně jako se podílí na propojení logistických činností s dalšími funkcemi, včetně marketingu, výroby, prodeje, financí a informačních technologií 28 III.2. Rozdělení logistiky a vymezení jednotlivých částí III.2.1. Nákupní logistika Pod nákupní (lépe pořizovací) logistikou se rozumí souhrn logistických úkolů a opatření při přípravě a vykonávání nákupu 29. Úlohou pořizování, které je řízeno poptávkou, je zabezpečit dispozici zboží a služeb potřebných k provedení plánovaných podnikových výkonů 31. Pořizovací logistika je ale mnohem širším pojmem než nákup. Je chápána jako krytí potřeb nejen hmotných statků a služeb, ale též finančních prostředků a pracovníků. (V nejširším významu zahrnuje získávání zákazníků, zakázek, podílu na trhu, zboží, služeb, pracovníků, finančních prostředků, resp. zdrojů). Nákupem jsou však jen obchodní operace, jimiž podnik (organizace) zabezpečuje potřebným zbožím (materiálem) určeným pro další zpracování nebo prodej (surovinami, polotovary, díly, výrobky a obaly) své výrobní, obchodní nebo jiné činnosti, patří sem též zabezpečení palivy a energiemi a 28 Council of Supply Chain Management Professionals 2009, Lombard, Illinois USA, ISBN STEHLÍK, A., Logistika-strategický faktor manažerského úspěchu, 1. vyd. Brno: Studio Contrast, s. ISBN

30 zabezpečení externími službami. Zboží je nakupováno v množství, struktuře, sortimentu a kvalitě odpovídající poptávce (potřebě). 30 Jelikož podíl nakupovaných výrobků a služeb na celkových nákladech činí 60 až 80%, roste význam nákupu v logistice. Nákupní strategie rozhoduje o partnerech v logistickém řetězci. Nákup výrazně ovlivňuje celkové náklady na činnost organizace, zejména náklady na materiál, energie a služby. Na obrázku Obr. III.4 převzatém z literatury 31 je vidět, že někteří autoři strukturují činnosti pořizovací logistiky a oddělují nákup od zásobovací logistiky Obr. III.4 Úkoly zásobování III.2.2. Výrobní logistika Další částí logistických řetězců je logistické zajištění výroby. Pod výrobní logistikou se rozumí souhrn logistických úkolů a opatření pro přípravu a vykonávání výrobního procesu 32. Plánování a řízení výroby v dnešních podmínkách je sledem činností, který začíná zpracováním výrobního plánu na podkladě objednávek zákazníka nebo predikce 30 PERNICA, P., Logistika pro 21. století: Supply Chain Management, redaktor Milan Vondráček, 1. vyd. Praha: Radix, spol. s r.o., s. ISBN SCHULTE, CH., Logistika, Překl. G. Tomek, A. Baudyš, 1. vyd. Praha: Victoria Publishing, s. ISBN STEHLÍK, A., Logistika-strategický faktor manažerského úspěchu, 1. vyd. Brno: Studio Contrast, , s. ISBN

31 poptávky trhu, pokračuje zpracováním kusovníků a plánováním potřeby materiálu a kapacitním a termínovým plánováním. Možnosti v rámci výrobního plánování a řízení jsou z velké části určovány instalovanými výrobními systémy. Z toho vyplývá, že již při rozhodování o těchto systémech musí být brána v úvahu nutnost jejich začlenění do logistického uspořádání. Výchozím bodem pozorování jsou stavy výrobních programů, postupů a objemů. Výsledkem těchto plánů je kvantitativní a kvalitativní struktura podnikového systému toku materiálu a produktů. Velké dávky s dlouhými průběžnými dobami výroby znamenají prodlužování termínů vyřízení objednávek a nižší pružnost na změny poptávky, chceme-li zachovat pružnost, je potřeba vyrábět výrobky v dostatečném předstihu a udržovat velké zásoby polotovarů a výrobků - to znamená vysoké náklady na udržování zásob a riziko, že o výrobky nebude mít zákazník zájem. Výhodou této výroby je schopnost rychle kompletovat objednávky, zajistit tak vysoké procento vyřízených objednávek. Z hlediska vysoké pružnosti v poskytování služeb je proto výhodné vyrábět co nejnižší výrobní dávky. Z hlediska logistické typologie výroby je výroba členěna na : Kontinuální výrobu, pro niž je typická hromadná výroba několika málo výrobků příbuzného druhu, plynulé přechody mezi technologickými operacemi bez skladování a výrobní zařízení plně podřízené výrobků. Linkovou výrobu, kde několik výrobků je vyráběno na pružných zařízení stejného druhu, rozmístěných podle skupin výrobků každý výrobek prochází výrobou po stejné trase. Zakázkovou výrobu s velkým počtem variant výrobků nebo výrobků individualizovaných podle přání zákazníků, kde každý výrobek prochází výrobou po samostatné trase. Výrobní technologie došla do vývojového stadia, kdy se soustředila na plnění dvou základních úkolů: vyrábět kvalitně a co nejlevněji. V návaznosti na toto dochází k utvářením obecných výrobních strategií, které výrazně ovlivňují logistiku. Jedná se o výrobní postupy označované jako nákup a výroba na zakázku. Opakem je výroba na sklad, která vychází z předpovědi budoucí poptávky a výrobky vyrábí dopředu na sklad. V minulosti právě tato výrobní strategie byla výrazně uplatňována a měla za příčinu 30

32 nerovnováhu a nepružnost mezi poptávkou ze strany zákazníka a nabídkou ze strany výrobce. 33 Nerovnováha společně se špatným plánováním a operativním řízením má za příčinu časté operativní změny, které mají za příčinu: Prodlužování průběžných dob výroby, zvyšování zásoby nedokončené výroby, trvale se musí řešit kapacitní rozpory v materiálovém toku, stanovování priorit plnění úkolů na pracovištích s nízkou kapacitou, nedodržování dodacích termínů, atd. Výrobní strategie Just in Time Tento systém byl koncipován v USA, ovšem poprvé byl aplikován v Japonsku firmou Toyota Motor Company. Uplatňovaná metoda vedla k výraznému snížení zásob polotovarů omezením produkce a montáže jen na množství, které je bezprostředně nutné v souladu s plánem výroby nebo skutečnými požadavky odběratelů. Motto této výrobní strategie Just-in-Time je vyrábět jen to, co je potřebné a tak efektivně, jak je to jen možné. Metoda Just-in-Time (JIT) je rozšířením systému KANBAN, protože propojuje nákup, výrobu a logistiku. Cílem systému JIT je minimalizování zásob, zlepšení kvality zásoby, maximalizování efektivnosti výroby a poskytování optimální úrovně zákaznického servisu. Cílem systému je výroba vysoce kvalitních výrobků s nulovým výskytem vad, vysoká úroveň produktivity, nižší stav zásob a rozvíjení dlouhodobých vztahů s ostatními články dodávkového řetězce. III.2.3. Distribuční logistika Pod distribuční (marketingovou) logistikou se rozumí souhrn úkolů a opatření pro přípravu a vykonávání distribuce odbytu. Úlohou distribuční logistiky je poskytovat vyrobené zboží vymezené podle druhu, množství, prostoru a času

33 tak, aby mohly být buď dodrženy zadané dodací lhůty, nebo aby mohla být co možná nejúspěšněji uspokojena očekávaná poptávka. 34. Základním cílem logistického řetězce je poskytovat konečnému spotřebiteli žádanou kombinaci výstupů servisních výkonů (velikost balení, dodací doba apod.) při minimálních nákladech. Základní strukturu řetězce vytvářejí samotní spotřebitelé tím, že vyžadují jen určité kombinace nabízených servisních úkonů. Optimální struktura řetězce nastane tehdy, když žádná jiná skupina organizací nevytváří větší objem zisku nebo vyšší spokojenost zákazníků v přepočtu na peněžní jednotku výrobních nákladů na daný výrobek. Koordinací a podchycením všech článků řetězců lze zabezpečit, aby ve všech fázích nákupu i distribuce byly logistické objekty (suroviny, polotovary, výrobky, obalový materiál, palety, kontejnery, manipulační a přepravní prostředky) vyrobeny, přepraveny a připraveny v požadovaném sortimentu, v žádaném tvaru, na určitém místě v určenou dobu ve stanovené jakosti při optimálních celkových nákladech vynaložených ve výrobním i distribučním řetězci s výrazným přihlédnutím na ekologické aspekty. A právě za kritické rozhraní je někdy označována ta část logistického řetězce, která je mezi výrobcem konečného výrobku a finálním zákazníkem. Pojem kritický je použit proto, že teprve v distribuci se ukáže, zda veškerý vývoj a výroba výrobku byla úspěšná. Distribuční řetězec je část logistického řetězce začínající okamžikem, kdy je výrobek schválen technickou kontrolou a předán na sklad a končící okamžikem, kdy je dodán konečnému zákazníkovi. Obr. III.5. Schéma distribuční logistiky STEHLÍK, A., Logistika-strategický faktor manažerského úspěchu, 1. vyd. Brno: Studio Contrast, s. ISBN

34 Distribuci podle počtu distribučních stupňů dělíme: Přímou distribuci, kde je většinou jen jeden distribuční stupeň. Je vhodný pro malý počet zákazníků, pro výrobky s vysokými požadavky na služby, málo údržné výrobky a pro období zavádění výrobku na trh. Nepřímá, postupná distribuce je několik distribučních stupňů. Je vhodný pro rozsáhlé regiony, velké skupiny zákazníků, údržné výrobky, výrobky období růstu a stagnace. Podle rozsahu distribuce pak rozeznáváme: Exkluzivní distribuce je vhodná pro omezený počet prodejních míst, velmi drahé výrobky, omezené skupiny zákazníků s vysokými požadavky na úroveň prodeje, výrobky s extrémními nároky na služby. Výběrová distribuce je vhodná pro specializované zákazníky, zboží hromadné spotřeby s vyššími nároky na služby, pro výrobky se specializovaným použitím. Extenzivní distribuce je vhodná pro velké množství zákazníků, zboží hromadné spotřeby s nízkými nároky na služby. Mezi součásti distribučního systému patří sklady výrobce, distribuční a celní sklady, sklady velkoobchodu, prodejny nejrůznějšího typu, nádraží, přístavy, terminály, logistická centra Distribuční sklady Důležitou úlohu v rámci distribuce představuje rozmístění skladů hotových výrobků. Podle počtu skladových stupňů při vertikální distribuční struktuře rozeznáváme čtyři druhy skladů: Provozní sklady neboli sklady hotových výrobků, které jsou umístěny v rámci výrobní jednotky a obsahují pouze zboží vyráběné na místě. 35 Zdroj: 33

35 Centrální sklady jsou nadřazené provozním skladům a jejich počet bývá omezen, obsahují zpravidla celou šíři výrobního sortimentu podniku. Zde se připravuje zboží pro zákazníka v objednaném množství k expedici. Regionální sklady vytvářejí pohotovostní sklady pro potřeby odbytového trhu v rámci určité oblasti. Zde se skladují pouze části celkového sortimentu. Expediční (odbytové) sklady, které nalezneme na nejnižším stupni hierarchie, jejich úkolem je množství zboží rozdělit na jednotky, které si zákazník objednal. Tyto sklady neobsahují zpravidla celou výrobní škálu podniku, ale výrobky se značným odbytem. Horizontální distribuční struktura, která zahrnuje počet skladů připadajících na jeden stupeň a na volbu stanoviště a je třeba mít na paměti i přiřazení skladů k odbytovým oblastem. Abychom mohli stanovit optimální distribuční strukturu, je potřeba přesně znát všechny ekonomické varianty s jejich nákladovými i výnosovými efekty. Volba stanoviště je závislá na možnosti zřízení skladů na každém stupni, počet skladů ovlivňuje jejich velikost a spádová oblast. Expediční sklady při horizontální struktuře vyžadují velkou pozornost, protože jsou početně nejvíce zastoupeny a je možné je lehce rozšiřovat. Provozní sklady se zřizují a u každé výrobní jednotky, do určité míry se mohou sdružovat. Centrální sklady jsou co do počtu omezeny. Nemusí být umístěny uprostřed odbytové oblasti, protože poptávka není rovnoměrně rozložena po celé oblasti, důležitou úlohu zde hraje dopravní napojení. Prostorové přiřazení skladů k jednotlivým oblastem: výstavba centrálních skladů závisí na rychlosti obratu zboží. Je potřeba uvažovat o strategii skladování, o druhu výrobků, množství výrobků, intervalů doplňování výrobků a strategii dodávek. 36 Distribuce může být prováděna prostřednictvím vlastního nebo externího distribučního centra. 36 SALAJKA, J.: Distribuční logistika konkrétního podniku, Diplomová práce, Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta, Brno, červen

36 III.2.4. Skladování Z Obr.III.2 na straně 26 a Obr.III.3 na straně 27 je vidět, že skladování patří mezi primární logistické funkce. Je tedy nedílnou součástí každého logistického systému a představuje významnou část provozních a investičních nákladů. Specifickou funkci plní sklady ve výrobě a sklady nacházející se mezi výrobou a spotřebou. Skladování má i významný podíl na zabezpečování potřebné úrovně zákaznického servisu, tj. spokojnosti zákazníka s logistickými službami. Skladování materiálu vždy znamená přerušení materiálového toku v přepravním, resp. logistickém řetězci, avšak v žádné oblasti národního hospodářství, či jde o výrobu, oběh nebo spotřebu, ho nemůžeme úplně odstranit. Je to cílevědomé přerušení materiálového toku ve skladovém článku logistického řetězce po určenou dobu, při kterém zboží existuje ve formě zásoby a je chráněn před nežádoucími vlivy. Při jednostupňovém skladování zboží prochází jedním skladem v rámci logistického řetězce, při vícestupňovém skladování prochází postupně několika sklady. Sekundární funkcí skladu je tvorba zásob, primární funkcí je uspokojení potřeby odběratelů, čili expedice objednaného zboží v množství, sortimentní skladbě, kvalitě, balení apod. a ve lhůtě, respektive frekvenci či pořadí podle požadavků odběratelů. 37. Hlavní úlohou skladů na rozhraní mezi výrobou a distribucí je vyrovnávat dodávky způsobené nepravidelností navazující výroby a dopravy. V oblasti distribuce plní skladování většinou vyrovnávací funkci mezi kontinuálním časovým průběhem výroby a diskontinuální expedicí materiálu. Opět tu platí zachování požadované kvality a kvantity. Sklady však mimo této základní funkce mohou plnit též další doplňující funkce, jako např. vytváření operační zásoby, shromažďovaní zásilek do větších celků pro výkonnější druhy dopravy, rozdělování velkých zásilek, podpora technologie výroby. 37 PERNICA, P., Logistika pro 21. století: Supply Chain Management, redaktor Milan Vondráček, 1. vyd. Praha: Radix, spol. s r.o., s. ISBN

37 Skladování spolu s dopravou tvoří z hlediska nákladů významný podíl z celkových logistických nákladů. Je proto důležité analyzovat úlohu skladů v logistickém řetězci a to nejen z hlediska jejich funkce, ale především z hlediska možnosti snižování nákladů souvisících s jejich provozem. Sklad je objekt, případně prostor určený ke krátkodobému nebo dlouhodobému skladování materiálů, vybavený skladovací technikou a zařízením. Při stanovení podmínek skladování (výběru skladu) jsou důležité vlastnosti zboží a způsob jeho balení. Sklad musí ochraňovat zboží před negativními vlivy tak, aby byla zachována kvalita a kvantita skladovaného materiálu. Jak by měl být sklad velký, určuje řada faktorů. Nejprve je nutné definovat, měřítko velikosti skladu, tj. jakým způsobem se vlastně velikost skladu bude měřit. Zavedená zvyklost hodnotí velikost skladu bud pomocí velikosti skladové plochy nebo objemu skladového prostoru. Většina veřejných skladů používá při inzerci a propagaci svých zařízení stále ještě informace udávající skladovou plochu v m 2. Údaj jen o velikosti skladové plochy však ignoruje možnost využití moderních skladovacích zařízení umožňujících uskladňovat zboží také vertikálně. Z toho důvodu se stále více využívá k měření velikosti skladu hodnoty skladového prostoru udávaného v m 3. Kubický prostor se vztahuje k celkovému objemu prostoru, který je k dispozici uvnitř daného zařízení. Ve srovnání s údaji o skladové ploše poskytují údaje o skladovém prostoru mnohem realističtější odhad velikosti skladu. Obr. III.6. Ilustrační pohled do distribučního skladu- vertikální uložení Zdroj: Autor 36

38 Při úvahách o velikosti skladu je nutné zvažovat mnoho faktorů. K faktorům, které jsou určující pro stanovení velikosti skladu, patří následující: úroveň zákaznického servisu velikost trhu, který bude sklad obsluhovat počet skladovaných produktů velikosti skladovaných produktů používaný systém manipulace s materiálem (velikost uliček a pod.) typ použitého skladu (regály, police apod.) pohyb zboží ve skladu celková doba výroby produktu velikost kancelářských prostor v rámci skladu. Důležitý význam při stanovení velikosti distribučního skladu má poptávka. Pokud poptávka zaznamenává výrazné výkyvy nebo je nepředvídatelná, musí podnik obvykle udržovat vyšší hladinu zásob. To se projeví ve větších požadavcích na prostor a tím i na větší sklad. Celý skladovací prostor však nemusí být v rámci vlastního skladu. Mnoho podniků v těchto případech využívá kombinaci vlastních a veřejných skladovacích zařízení. Jeden z vlivů velikosti poptávky na velikost skladu je patrný na Obr. III.7. Podnik má např. k disposici vlastní skladovací zařízení pro uskladnění max kusů výrobků. Sklad je používán po celý rok. V měsících, kdy požadavky na zásoby překročí kapacitu vlastního skladu, si firma krátkodobě najímá prostory v jednom nebo ve více veřejných skladech. Obr. III.7. Vliv poptávky na velikost skladu 37