ZHODNOCENÍ VLIVU ENERGETICKÝCH PŘÍNOSŮ NA SNÍŽENÍ EMISÍ DO OVZDUŠÍ

Transkript

1 ZHODNOCENÍ VLIVU ENERGETICKÝCH PŘÍNOSŮ NA SNÍŽENÍ EMISÍ DO OVZDUŠÍ Z REALIZACÍ PROJEKTŮ PODPOŘENÝCH ČEA V ROCE 1997 Vydala: Česká energetická agentura Vinohradská 8, Praha 2 Vypracoval: Nadace Projekt Sever Tato publikace je určena pro poradenskou činnost a byla zpracována v rámci Státního programu na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie

2 OBSAH ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA 1. VSTUPNÍ PARAMETRY PROJEKTU 3 2. K VÝZNAMU ČINNOSTI ČEA PRO OCHRANU OVZDUŠÍ 4 3. DATABÁZE PROJEKTŮ V PROSTŘEDÍ GIS Úvod Postup zpracování 6 4. SROVNÁNÍ PROJEKTŮ S IMISNÍ ZÁTĚŽÍ OVZDUŠÍ Úvod Postup zpracování 7 5. ODHAD ENVIRONMENTÁLNÍCH PŘÍNOSŮ Úvod Úprava metodiky Podkladové informace a souhrn výsledků 9 6. TABULKOVÉ A GRAFICKÉ PŘÍLOHY 11 2

3 1. VSTUPNÍ PARAMETRY PROJEKTU 1.1. CÍL PROJEKTU Rozšířit a zkvalitnit existující podklady České energetické agentury v oblasti životního prostředí o environmentální přínosy z realizace projektů v roce OBSAHOVÁ NÁPLŇ PROJEKTU VYTVOŘENÍ DATABÁZE PROJEKTŮ PODPOŘENÝCH ČEA V PROSTŘEDÍ GEOGRAFICKÝCH INFORMAČNÍCH SYSTÉMŮ (GIS): identifikace a lokalizace projektů, včetně digitalizace integrace dat do prostředí GIS - formát ARC/INFO SROVNÁNÍ GEOGRAFICKÉHO ROZLOŽENÍ PROJEKTŮ PODPOŘENÝCH ČEA S IMISNÍ ZÁTĚŽÍ OVZDUŠÍ: proložení vrstvy projektů vrstvami izolinií průměrných ročních koncentrací polétavého prachu a oxidu siřičitého sumarizace základních údajů o projektech pro území s různým stupněm imisní zátěže ZHODNOCENÍ ENVIRONMENTÁLNÍCH PŘÍNOSŮ Z REALIZACE PROJEKTŮ PODPOŘENÝCH ČEA: odhad snížení emisí základních znečišťujících látek pro jednotlivé projekty VÝSTUPY Závěrečná zpráva Data pro prezentaci v prostředí ARC/VIEW 3

4 2. K VÝZNAMU ČINNOSTI ČEA PRO OCHRANU OVZDUŠÍ Historicky byla hlavním problémem ČR ve vztahu k čistotě ovzduší především vysoká zátěž přizemní vrstvy atmosféry znečišťujícími látkami, především tuhými látkami a oxidem siřičitým, pocházejícími ze spalování hnědého uhlí (fosilních paliv obecně). Přestože v období od roku 1989 došlo k podstatnému poklesu objemu vypouštěného znečištění (emisí) tento pokles není vždy doprovázen odpovídajícím poklesem koncentrací těchto látek v přízemní vrstvě atmosféry. Důvodem je skutečnost, že pokles emisí nastal především u velkých a středních zdrojů (které by měly do konce roku 1998 splňovat přísnější emisní limity), jejichž relativní podíl na zátěži přízemní vrstvy atmosféry je (vzhledem k jejich emisím) malý. Tím vzrůstá význam zdrojů malých. To je možné dokumentovat na případové studii města Ústí n/l 1, viz graf. Zdroje oxidu siřičitého v okolí města UL byly rozděleny do dvou kategorií, na malé a velké. S využitím počítačového modelu byl proveden odhad příspěvku těchto dvou kategorií zdrojů k imisní zátěži území a pro obě kategorie vypočtena roční expozice obyvatel oxidem siřičitým (dále jen zátěž obyvatel). Srovnání zátěže obyvatel oxidem siřičitým a jeho emisí ze zdrojů v blízkém okolí Ústí n/l v r zátěž (obyvatelé*zim.půlrok*ug/m zátěž emise 0 všechny velké malé 0 Přestože se zdroje, označené v rámci studie jako velké podílely na celkových emisích SO 2 v rámci města 92%, jejich podíl na zátěži obyvatel ze všech modelovaných zdrojů, byl pouze 47%. Zbylé (malé) zdroje se na emisích podílely pouze 8%, jejich přínos k zátěži obyvatel byl však 53%. I s přihlédnutím ke skutečnosti, že v současné době se na znečištění ovzduší ČR vzrůstající měrou podílejí i jiné faktory než spalování hnědého uhlí (doprava mající hlavní podíl na vyšších koncentracích oxidů dusíku, úniky těkavých organických látek např. při provozu čerpacích stanic. atd.), můžeme říci, že z krátkodobého hlediska je prioritou ekologické politiky ČR snižování koncentrací tuhých látek, SO2 a oxidů dusíku 1 Studie byla zpracována v roce 1997 Informačním střediskem o ŽP magistrátu města Ústí a Nadací Projekt Sever 4

5 přízemní vrstvy atmosféry v obydlených oblastech a to především z menších zdrojů znečišťování ovzduší. Tento názor podtrhují i základní strategické dokumenty, kterými by se Česká republika měla v ochraně životního prostředí řídit. Za ty můžeme považovat: státní ekologickou politiku ČR ekologický akční program pro střední a východní Evropu Státní ekologická politika byla přijata vládou v r (v současné době se připravuje její aktualizace): Hlavní kritérium pro volbu priorit do r je snižování zdravotního rizika. Hlavní prioritou je snižování tuhých emisí, oxidu siřičitého a oxidů dusíku. Posouvá důraz z velkých na menší zdroje znečišťování ovzduší Ekologický akční program pro střední a východní Evropu (přijatý konferencí ministrů ŽP v Lucernu, Švýcarsko, dubna 1993): Za základní kritérium bere poškození lidského zdraví následkem špatného prostředí. Za prioritní problém považuje znečištění ovzduší, zvláště pak tuhé emise a olovo. Doporučuje realizovat opatření přinášející jak ekologický tak i ekonomický užitek. Důležitá je i skutečnost, že v procesu připojování k EU se budou požadavky na kvalitu ovzduší zpřísňovat. Zejména u oxidu siřičitého a prachu může dojít k významnému zpřísnění norem ve srovnání se současnou českou legislativou. Návrh na novou směrnici EU, týkající se nejen těchto dvou látek, ale i oxidů dusíku a olova prochází v současné době procesem schvalování. Pokud bude tato nová směrnice přijata, změní náš pohled na splňování imisních limitů. Programy ČEA jsou zaměřeny především na malé a střední stacionární zdroje, většinou spalující fosilní paliva, a to především v urbanizovaných oblastech. Přestože není zlepšování životního prostředí hlavním, ale pouze vedlejším cílem ČEA, je její činnost směřována do oblasti mající klíčový význam pro snižování imisní zátěže urbanizovaných oblastí tuhými látkami a oxidu siřičitého a tím i zdravotního rizika. Vzhledem k výše uvedenému srovnáváme v této práci snížení emisí z realizace projektů ČEA s celkovými emisemi za malé a střední zdroje znečišťování ovzduší. 5

6 3. DATABÁZE PROJEKTŮ V PROSTŘEDÍ GIS 3.1. ÚVOD Cílem této části bylo doplnit údaje o projektech o prostorovou informaci, umožňující projekty lokalizovat v území a porovnat či zobrazit s dalšími prostorovými informacemi (v našem případě s hranicemi okresů ČR a imisní zátěží ovzduší ČR). Technickým nástrojem umožňujícím práci s prostorovou informací jsou tzv. geografické informační systémy (GIS), v našem případě jsme se rozhodli pro programové prostředí ARC/INFO a ARC/VIEW, jejichž datové formáty jsou jak v České republice tak i v zahraničí nepsaným standardem. Celkem jsme zpracovali 174 projektů, jejichž přehled je uveden v příloze. Tento počet je nižší než celkový počet 208 projektů podpořených ČEA v roce Rozdíl 34 projektů připadá celý na program V. a je způsoben nedostupností verifikovaných podkladů za tyto projekty v době zpracování POSTUP ZPRACOVÁNÍ Pro vytvoření databáze projektů jsme vyšli z podkladů o projektech podpořených ČEA v roce 1997, předaných agenturou. Lokalizaci projektů jsme provedli pomocí tzv. Územně identifikačního registru. Vzhledem k tomu, že databáze má vedle prezentace prostorového rozložení projektů sloužit k odhadu environmentálních přínosů z jejich realizace, objevuje se ještě další faktor, mající vliv na přesnost lokalizace. V případě centrálního zásobování teplem dochází k oddělení místa realizace vlastního projektu a dosaženého snížení emisí znečišťujících látek. Tento faktor jsme přirozeně nebyli schopni zohlednit. Získané souřadnice projektů jsme spojili s údaji o projektech převzatých z ČEA a převedli do tzv. tématu v programovém prostředí ARC/VIEW

7 4. SROVNÁNÍ PROJEKTŮ S IMISNÍ ZÁTĚŽÍ OVZDUŠÍ 4.1. Úvod Cílem této části projektu je poskytnout orientační představu o vztahu mezi a prostorovým rozložením projektů, podpořených agenturou a kvalitou ovzduší v České republice Postup zpracování Pro srovnání jsme použili údaje Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) v Praze. Vzhledem k nutnosti pokrýt území celé České republiky, jsme jako znečišťující látky, s jejichž koncentracemi budeme umístění projektů srovnávat, zvolili polétavý prach (PP) a oxid siřičitý (SO 2 ). Jsou to látky, pro které ČHMÚ zpracovává pole jejich koncentrací za celé území ČR. Tato pole jsou založena na zpracování údajů všech měřících stanic v České republice, které jsou součástí tzv. Informačního systému kvality ovzduší ČR, zastřešovaného ČHMÚ. V roce 1995 to bylo 250 stanic u polétavého prachu a 555 stanic u oxidu siřičitého. Je však třeba mít na paměti, že území České republiky není těmito stanicemi pokryto rovnoměrně. Nejvíce měřících míst je v Praze, severních Čechách a na severní Moravě; v některých okresech jižní Moravy a jižních Čech je po jednom měřícím místě a např. v okrese Hodonín se neměří vůbec. Mohou se proto vyskytovat lokality, ve kterých jsou "skutečné" hodnoty těchto látek vyšší než hodnoty vypočtené. Mělo by se to však týkat relativně malých ploch (např. obcí v údolích s vysokým podílem spalování pevných paliv). U obou znečišťujících látek jsme vyšli z pole ročních aritmetických průměrů pro rok Zákon o ochraně ovzduší definuje jejich roční imisní limity takto: Znečišťující látka Roční imisní limit - IH r Polétavý prach 60 mg/m 3 Oxid siřičitý 60 mg/m 3 Pro zjednodušení jsme si z hlediska imisní zátěže rozdělili území ČR do tří kategorií podle hodnot ročních aritmetických průměrů obou znečišťujících látek: Kategorie PP SO 2 A - území neznečištěné menší než 30 mg/m 3 menší než 30 mg/m 3 B - území mírně znečištěné mezi 30 a 60 mg/m 3 mezi 30 a 60 mg/m 3 C - území znečištěné větší než 60 mg/m 3 větší než 60 mg/m 3 Každý námi zvažovaný projekt agentury jsme pak pro obě zvažované znečišťující látky, přiřadili příslušné kategorii znečištění (viz předcházející odstavec). Vzhledem k chybě při lokalizaci projektů a nepřesnosti polí koncentrací nebylo možné projekty mechanicky 7

8 zařadit podle jejich průniku s jednotlivými kategoriemi. Proto jsme použili následující přiřazení: Projekt byl přiřazen ke kategorii C, pokud se nalézal buď uvnitř nebo ve vzdálenosti nejvýše 3km od území kategorie C. Projekt byl přiřazen ke kategorii B pokud nebyl přiřazen ke kategorii C a zároveň se nalézal buď uvnitř nebo ve vzdálenosti nejvýše 3km od území kategorie B. Projekt byl přiřazen ke kategorii A ve všech ostatních případech. Přiřazení jsme s využitím technologie geografických informačních systémů provedli posloupností následujících kroků: 1. Redukce pole ročních aritmetických průměrů koncentrací polétavého prachu a oxidu siřičitého do kategorií A, B a C. 2. Načtení projektů a výše uvedených tří kategorií (pro obě škodliviny) do prostředí ARCVIEW Vytvoření kartogramů zobrazujících prostorové rozložení projektů na pozadí redukovaného pole izolinií (pro obě škodliviny). 4. Vytvoření 3 km "nárazníkové" zóny kolem kategorií B a C (pro obě škodliviny) a přiřazení projektů k jednotlivým kategoriím. 5. Zpracování tabulky shrnující příslušnost projektů k jednotlivým kategoriím. Počet projektů v jednotlivých námi definovaných třídách imisní zátěže ovzduší je shrnut v následující tabulce: SO 2 kat. A SO 2 kat. B SO 2 kat. C PP kat. A PP kat. B PP kat. C Program Program Program Program Program Program Program Celkem Podrobný přehled příslušnosti jednotlivých projektů do příslušných kategorií podle imisní zátěže v místě jejich realizace je uveden v příloze. 8

9 5. ODHAD ENVIRONMENTÁLNÍCH PŘÍNOSŮ 5.1. Úvod Pro potřeby této práce pod environmentálními přínosy daného projektu chápeme snížení emisí znečišťujících látek do ovzduší v důsledku jeho realizace. Z praktických důvodů jsme se soustředili na tři nejdůležitější látky, polétavý prach, oxid siřičitý a oxidy dusíku. Pro složitost problematiky jsme se ji rozhodli řešit formou znaleckého posudku, zpracovaného soudním znalcem v oboru čistoty ovzduší, Ing. Václavem Červenkou Úprava metodiky Na základě zkušeností jsme se rozhodli územně pouze environmentální přínosy z výroby/úspory tepla a nikoliv z elektřiny: Přínosy z elektřiny (tj. program V. - projekty KOJ a MVE) uvádíme jako územně neidentifikovatelný součet snížení ze všech těchto projektů, protože ke snížení dochází na jiných místech, než jsou lokalizovány projekty podpořené ČEA (v rámci naší metodiky v uhelných elektrárnách ČEZ). Energetické přínosy z projektů ČEA v této práci neposuzujeme, přesto je při sumarizaci environmentálních přínosů používáme. Z metodologických důvodů je rozdělujeme na: Energetické přínosy na straně spotřeby - úspora energie Jedná se o úspory v běžném chápání tohoto pojmu. Všechny energetické přínosy, s výjimkou programu V, považujeme za úspory. Energetické přínosy na straně výroby - energie vyrobená z alternativních zdrojů Jedná se o množství "šetrně" vyrobené energie ať již konverzí stávajících nebo vytvořením nových energetických zařízení.. Výše uvedené energetické přínosy vycházejí z údajů na žádostech, které jsou ověřeny energetickým auditem. Protože však v průběhu realizace některých projektů dochází ke změnám, mohou se tyto údaje v součtu lišit od bilancí ČEA Podkladové informace a souhrn výsledků Při získávání podkladových dat jsme čerpali z databáze projektů poskytnuté Ing. Dostálem z ČEA. Na základě získaných údajů jsme se pak zpracovali přínosy z realizace projektů ke zlepšení životného prostředí vyjádřený předpokládaným ročním snížením emisí polétavého prachu, oxidu siřičitého a oxidů dusíku. Odhad přínosů vychází z platných emisních 9

10 faktorů, stanovených MŽP a byl zpracován formou odborného posudku. Kompletní text posudku je k dispozici na ČEA. Pro nedostatečné podkladové informace se nám nepodařilo vyhodnotit 26 projektů z celkového počtu 174. Hodnoceno tedy bylo 148 projektů - 85 %. Detailní přehled odhadu snížení emisí do ovzduší pro jednotlivé projekty je uveden v příloze. Následující tabulka shrnuje dosažené výsledky za jednotlivé programy: program počet hodnoceno energetické přínosy (GJ/rok ) snížení emisí Alt. vyr. energie úspora energie (kg) x x x x x x x celkem Technická poznámka ke kartogramům Sloupcové grafy v kartogramech, prezentujících environmentální i energetické přínosy, jsou do mapy vsazeny tak, že střed každého okresu koresponduje se středem odpovídajícího sloupce. 10

11 6. TABULKOVÉ A GRAFICKÉ PŘÍLOHY 11

12 Úspora energie z realizace projektů podpořených ČEA v roce 1997 Sokolov Cheb Tachov Domažlice Karlovy Vary Plzeň - sever Plzeň Plzeň - jih Klatovy Most Chomutov Louny Rakovník Rokycany Strakonice Teplice Beroun Písek Příbram Děčín Ústí n. Labem Litoměřice Kladno Praha - západ Mělník Praha Benešov Tábor Česká Lípa Praha - východ Kolín Liberec Mladá Boleslav Nymburk Kutná Hora Pelhřimov Jičín Jablonec n. N. Semily Trutnov Hradec Králové Havlíčkův Brod Pardubice Chrudim Náchod Žďár n. Sázavou Rychnov n. Kněžnou Ústí n. Orlicí Svitavy Blansko Jeseník Šumperk Olomouc Prostějov GJ/rok GJ/rok GJ/rok Bruntál Opava Přerov Nový Jičín Ostrava úspora energie hodnota úspory energie řádově přesahuje hodnoty v ostatních okresech, proto její měřítko neodpovídá skutečnosti: Bruntál GJ/rok Karviná Frýdek - Místek Prachatice České Budějovice Jindřichův Hradec Jihlava Třebíč Brno - venkov Brno - město Vyškov Kroměříž Uherské Hradiště Zlín Vsetín Český Krumlov Znojmo Břeclav Hodonín Zdroj dat: evidence ČEA zpracovala Nadace Projekt Sever, Masarykova 43, Ústí nad Labem , tel/fax , nps@north.cz

13 Celkové snížení emisí z realizace projektů podpořených ČEA v roce 1997 na pozadí průměrné roční koncentrace polétavého prachu v roce 1995 Sokolov Cheb Tachov Domažlice Karlovy Vary Plzeň - sever Plzeň Plzeň - jih Klatovy Chomutov Louny Most Rakovník Rokycany Strakonice Teplice Beroun Ústí n. Labem Kladno Písek Litoměřice Praha - západ Příbram Děčín Praha Tábor Česká Lípa Mělník Praha - východ Benešov Mladá Boleslav Kolín Nymburk Kutná Hora Pelhřimov Liberec Jičín Jablonec n. N. Semily Hradec Králové Havlíčkův Brod Pardubice Chrudim Trutnov Náchod Žďár n. Sázavou Svitavy Rychnov n. Kněžnou Ústí n. Orlicí Blansko Prostějov Jeseník Šumperk Olomouc 0 Bruntál Přerov kg/rok kg/rok kg/rok Opava Nový Jičín Ostrava tuhé látky SO2 NO x hodnoty řádově přesahují hodnoty v ostatních okresech, proto jejich měřítko neodpovídá skutečnosti: Vsetín - tuhé látky kg/rok SO kg/rok Bruntál - tuhé látky kg/rok SO kg/rok Karviná Frýdek - Místek roční koncentrace imisí polétavého prachu Prachatice České Budějovice Jindřichův Hradec Jihlava Třebíč Brno - venkov Brno - město Vyškov Kroměříž Zlín Vsetín 3 < 30 ug/m ug/m 3 >= 60 ug/m 3 Český Krumlov Znojmo Břeclav Hodonín Uherské Hradiště Zdroj dat: ČHMÚ a evidence ČEA zpracovala Nadace Projekt Sever, Masarykova 43, Ústí nad Labem , tel/fax , nps@north.cz

14 Celkové snížení emisí polétavého prachu, SO a NO z realizace projektů podpořených ČEA v roce 1996 a x na pozadí průměrné roční koncentrace polétavého prachu v roce Sokolov Cheb Tachov Domažlice Karlovy Vary Chomutov Klatovy Louny Plzeň - sever Plzeň Plzeň - jih Most Rakovník Rokycany Teplice Beroun Příbram Děčín Ústí n. Labem Kladno Litoměřice Praha - západ Česká Lípa Mělník Praha Praha - východ Mladá Boleslav Kolín Benešov Liberec Nymburk Kutná Hora Pelhřimov Jablonec n. N. Semily Jičín Trutnov Hradec Králové Havlíčkův Brod Pardubice Chrudim Náchod Rychnov n. Kněžnou Svitavy Jeseník Ústí n. Orlicí Šumperk Bruntál Olomouc kg/rok kg/rok kg/rok Opava Nový Jičín Ostrava * hodnoty řádově přesahují hodnoty v ostatních okresech, proto jejich měřítko neodpovídá skutečnosti: Olomouc kg/rok v roce 1996 Vsetín kg/rok v roce 1997 Bruntál kg/rok v roce 1997 Karviná roční koncentrace imisí polétavého prachu 3 < 30 ug/m ug/m 3 >= 60 ug/m 3 Strakonice Písek Prachatice Český Krumlov České Budějovice Tábor Jindřichův Hradec Jihlava Třebíč Znojmo Žďár n. Sázavou Blansko Brno - venkov Břeclav Brno - město Prostějov Vyškov Hodonín Kroměříž Přerov Uherské Hradiště Zlín Vsetín Frýdek - Místek * Na rozdíl od r snížení emisí v r nezahrnuje přínosy z výroby elektrické energie vzhledem k upravené metodice. Celkové snížení emisí z výroby elektrické energie činí za rok kg/rok. Zdroj dat: ČHMÚ a evidence ČEA zpracovala Nadace Projekt Sever, Masarykova 43, Ústí nad Labem , tel/fax , nps@north.cz

15 Výroba energie z alternativních zdrojů z realizace projektů podpořených ČEA v roce 1997 Teplice Děčín Ústí n. Labem Liberec Jablonec n. N GJ/rok Chomutov Most Litoměřice Česká Lípa Semily GJ/rok výroba energie z alternativních zdrojů Sokolov Cheb Tachov Domažlice Karlovy Vary Plzeň Louny Plzeň - sever Plzeň - jih Klatovy Rakovník Rokycany Strakonice Beroun Kladno Písek Příbram Praha - západ Mělník Praha Praha - východ Benešov Tábor Mladá Boleslav Kolín Nymburk Kutná Hora Pelhřimov Jičín Havlíčkův Brod Hradec Králové Pardubice Trutnov Chrudim Náchod Žďár n. Sázavou Rychnov n. Kněžnou Ústí n. Orlicí Svitavy Blansko Šumperk Prostějov Jeseník Olomouc GJ/rok Bruntál Opava Nový Jičín Přerov hodnota řádově přesahuje hodnoty v ostatních okresech, proto její měřítko neodpovídá skutečnosti: Vsetín GJ/rok Ostrava Karviná Frýdek - Místek Prachatice Český Krumlov České Budějovice Jindřichův Hradec Jihlava Třebíč Znojmo Brno - město Brno - venkov Břeclav Vyškov Hodonín Kroměříž Uherské Hradiště Zlín Vsetín Zdroj dat: evidence ČEA zpracovala Nadace Projekt Sever, Masarykova 43, Ústí nad Labem , tel/fax , nps@north.cz

16 Enviromentální přínosy projektů podpořených ČEA v roce 1997 a jejich kategorizace podle imisní zátěže poletavým prachem a oxidem siřičitým kód Žadatel Náklady Podpora Úspora Environm. přínos [ kg/r ] Imisní pásmo PP Imisní pásmo SO2 [ GJ ] Tuhé látky SO2 NOX A B C A B C Program 1 - program státní podpory tech. opatření pro energeticky úsporné provozování bytových a rodinných, řadových i jednotlivých domů. 1 Bytové družstvo "Nosická" x x 2 Město Čáslav x x 3 Ivo Zábranský x x 4 Miloslav Holý x x 5 Město Kadaň x x 6 Město Brno-Židenice x x 7 Město Brno-Kohoutovice x x 8 Město Kadaň x x 9 Severní město x x 10 Město Třeboň x x 11 Město Světlá nad Sázavou x x 12 Obec Ludgeřovice , x x 13 Městská část Praha x x 14 Město Stráž pod Ralskem x x 15 SBD-Severní město x x 16 Město Tábor x x 17 SBD Remostav x x 18 Město Žamberk x x 19 SBD Poruba x x 20 SBD Strakonice x x 21 Město Karviná x x 22 Ing.Martin a Veronika Daškovi x x 23 Zdeněk Korous x x 24 Eva a Michal Červinkovi x x 25 Miloš a Helena Helebrantovi x x 26 Město Chomutov x x 27 Jaroslav Vyšohlíd x x 28 Čestmír Bárta , x x 29 Karel Matějka x x 30 Milan Bláha x x 31 Ing.Michal Werner x x 32 Město Příbram x x 33 SBD Remostav x x 34 Bytové družstvo Kotěrova x x 35 Družstvo Bělčická x x 36 SBD Ocelář x x 37 Město Svitavy , x x zpracovala Nadace Projekt Sever, nps@north.cz Strana1

17 Enviromentální přínosy projektů podpořených ČEA v roce 1997 a jejich kategorizace podle imisní zátěže poletavým prachem a oxidem siřičitým kód Žadatel Náklady Podpora Úspora Environm. přínos [ kg/r ] Imisní pásmo PP Imisní pásmo SO2 [ GJ ] Tuhé látky SO2 NOX A B C A B C 38 Rudolf a Danuše Procházkovi , x x 39 SNYZE s.r.o x x 40 Město Sezemice x x 41 Manželé Hrabcových x x 42 Město Rumburk x x 43 Ing. Roman Vlk , x x 44 Otto Flanderka x x 45 Manželé Milena a Aleš Nekůžovi x x 46 Josefa Řeháčková x x 47 Manželé Ing.Jan a Eva Zborníkovi , x x 48 Město Ostrov x x 49 Správa vojenského bytového fondu x x 50 Miroslava a Jaromír Pohankovi x x 51 Jan Horák x x 52 Ing.Zdeněk Velek x x 53 Bytové družstvo Aš x x 55 Město České Budějovice - PBH x x 56 Ing.Alena Obstová x x 57 Město Český Těšín x x 58 Obec Malá Morávka x x 59 Zdeněk a Jaroslav Heligrovi x x 60 Město Kaplice , x x 61 RODOM-sdružení rodinných domků x x Program 2 - program státní podpory technických opatření pro energeticky úsporné provozování budov a jejich vybavení pro potřeby školství. 62 Město Horní Planá Kč x x 63 Masarykovo gymnásium Vsetín Kč x x 64 Město Horní Planá Kč x x 65 Obec Bohušovice nad Ohří Kč x x 66 Městský úřad Žďár nad Sázavou Kč , x x 67 Obec Dobrá Kč x x 68 Základní škola Františkovy Lázně Kč x x 69 Integrovaná střední škola Kč , x x 70 Město Sušice Kč x x 71 Obec Koberovy Kč , x x 72 Obec Roštín Kč x x 73 Střední průmyslová škola Kč , x x 74 Obec Luka nad Jihlavou Kč , x x 75 Město Desná Kč x x zpracovala Nadace Projekt Sever, nps@north.cz Strana2

18 Enviromentální přínosy projektů podpořených ČEA v roce 1997 a jejich kategorizace podle imisní zátěže poletavým prachem a oxidem siřičitým kód Žadatel Náklady Podpora Úspora Environm. přínos [ kg/r ] Imisní pásmo PP Imisní pásmo SO2 [ GJ ] Tuhé látky SO2 NOX A B C A B C 76 Obec Čimelice Kč x x 77 Město Jindřichův Hradec Kč x x 78 Obecní úřad Šumice Kč , x x Program 3 - program státní podpory technických opatření pro energeticky úsporné provozování budov a jejich vybavení pro potřeby zdravotnictví. 79 Rehabilitační lázeň.sanatorium Kč x x 80 Nemocnice s poliklinikou Kč x x 81 Sanatorium Mšené lázně a.s Kč x x 82 Obec Sázava Kč x x 83 Fakultní porodnice Brno Kč x x 84 Nemocnice Milosrdných bratří v Kč x x 85 Baťova nemocnice Zlín Kč x x 86 Společnost DaT Kč x x 87 Anenské slatinné lázně a.s Kč x x 88 Městský úřad Napajedla Kč x x 89 Nemocnice s poliklinikou Kč x x 90 Okresní nemocnice Kyjov Kč x x 91 Poliklinika Polička Kč x x 92 Nemocnice Pelhřimov Kč x x Program 4 - program státní podpory tech. opatření pro energeticky úsporné provozování budov občanské vybavenosti a veřejných instirucí. 93 Okresní úřad Kroměříž Kč x x 94 Sportovní kluby Zlín Kč x x 95 Město Domažlice Kč x x 96 Město Orlová Kč , x x 97 Město Valašské Meziříčí Kč , x x 98 Město Tábor Kč x x 99 Město Pelhřimov-Technické služby Kč x x 100 Obecní úřad Boží Dar Kč x x 101 Město Ostrava Kč x x 102 Město Bzenec Kč x x 103 Obec Bělotín Kč x x Program 6 - program státní podpory optimalizací zásobování sídlištních celků energií. 136 Zruč nad Sázavou x x 137 Domažlice x x 138 Cheb x x 139 Hluboká nad Vltavou x x 140 Kaplice x x 141 Velké Hamry x x 142 Desná x x zpracovala Nadace Projekt Sever, nps@north.cz Strana3

19 Enviromentální přínosy projektů podpořených ČEA v roce 1997 a jejich kategorizace podle imisní zátěže poletavým prachem a oxidem siřičitým kód Žadatel Náklady Podpora Úspora Environm. přínos [ kg/r ] Imisní pásmo PP Imisní pásmo SO2 [ GJ ] Tuhé látky SO2 NOX A B C A B C 143 Rokytnice v Orlických h x x 144 Vrchlabí x x 145 Jihlava x x 146 Brno x x 147 Třebíč x x 148 Vyškov x x 149 Opava x x 150 Lipník nad Bečvou x x 151 Hranice x x 152 Zlín x x 153 Zlín x x 154 Luhačovice x x 155 Šumperk x x 156 Mohelnice x x 157 Jeseník x x 158 Bruntál x x 159 Rýmařov x x Program 7 - program pro úspory energie v průmyslu 160 Praha x x x 161 Poděbrady x x 162 Vodňany x x 163 Teplice x x 164 Chomutov x x 165 Velké Poříčí x x x 166 Chotěboř x x 167 Velké Opatovice x x x 168 Brno x x 169 Šumperk x x 170 Praha x x x 171 Rychnov u Jablonce nad Nisou x x x 172 Hradec Králové x x x 173 Kunčice nad Labem x x x 174 Olomouc x x 175 Osová Bítýška x x 176 Horní Tošanovice x x zpracovala Nadace Projekt Sever, nps@north.cz Strana4

20 Enviromentální přínosy projektů podpořených ČEA v roce 1997 a jejich kategorizace podle imisní zátěže poletavým prachem a oxidem siřičitým kód Žadatel Náklady Podpora Alternativně vyr. en. Environm. přínos [ kg/r ] Imisní pásmo PP Imisní pásmo SO2 elektrická tepelná Tuhé látky SO2 NOx A B C A B C ( GJ/r ) ( GJ/r ) EL TEP EL TEP EL TEP Program 5 - program státní podpory vyššího využití obnovitelných a druhotných zdrojů energie a kogenerace 104 Ing.Herbert Gartner x x x x x 105 Zdeněk Kelyman x x x x x 106 Petr Kytnar x x x x x 107 Oldřich Hromádko x x x x x 108 JUDr.Zdeněk Topinka x x x x x 109 Ing.Ladislav Poláček x x x x x 110 Petr Bartoníček x x x x x 111 Zemědělské družstvo x x x x x 112 KALUS spol.s r.o. x x x x x 113 SYTHERM s.r.o x x 114 JIHLAVSKÉ KOTELNY s.r.o x x 115 MASNA Studená a.s x x 116 EZAMONT BRNO spol. s r.o , x x 117 Vodní energetika s.r.o x x 118 TŘEBÍČSKÁ x x x x x 119 TEDOM-VKS s.r.o x x 120 WALTER a.s x x 121 Severočeské VaK a.s x x 122 OSTAX spol. s r.o , x x 123 ISŠ a Učiliště x x x x x 124 Ing.Radim Pěchuvka x x x x x 125 Břetislav Sikora x x x x x 126 Miroslav Tůma x x x x x 127 Ing.Eduard Stach CSc. x x x x x 128 Ing.Svatopluk Bernášek x x x 129 MVDr.Jiří Zatloukal x x x x x 130 Klavarská elektrárenská v.o.s. x x x x x 131 VE EMIL VOTRUBEC spol.s x x 132 BENEHROM spol.s r.o , x x Labská spol. s r.o. x x x x x 135 Kostelecké uzeniny a.s x x x x zpracovala Nadace Projekt Sever, nps@north.cz Strana5