Světová banka jako zdroj dat. Použitá literatura. Tomáš Kolomazník Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy

Transkript

1 šují nároky odborných časopisů na úroveň složitosti analýz prezentovaných v odborných článcích, pátrají čeští i slovenští kvantitativně zaměření vědci a vědkyně po zdrojích, které by je zasvětily do základů strukturního modelování. K tomuto účelu se však stále zdají nejvhodnější anglicky psané publikace (především Byrne [2009]), v českém jazyce je jedním z mála zdrojů Urbánkovo Strukturní modelování v psychologii [Urbánek 2000], které však nabízí pouze základní informace a nepostačuje k tomu, aby čtenáři získali hlubší vhled do problematiky. Těm, kteří chtějí získat podrobné znalosti o kauzalitě a principech modelování pomocí strukturních rovnic (SEM), doporučuji Bollenovu monografii Structural Equations with Latent Variables [Bollen 1989], která se stala klasickým bestsellerem. Schenkova kniha může posloužit zejména těm, kteří potřebují základní informace o metodologických aspektech kauzality, a dále těm, které zajímá historie kauzálního modelování v sociálních vědách. Použitá literatura Bollen, K. A Structural Equations with Latent Variables. New York: Wiley. Byrne, Barbara M Structural Equation Modeling with AMOS: Basic Concepts, Applications, and Programming. New York: Taylor and Francis. Kline, Rex B Principles and Practice of Structural Equation Modeling. New York: The Guilford Press. Schenk, Juraj Kauzálne modelovanie v sociológii: principy, metódy a aplikácie. Praha: Iris. Urbánek, Tomáš Strukturní modelování v psychologii. Brno: Pavel Křepela. Světová banka jako zdroj dat Tomáš Kolomazník Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy The Development Economics Vice Presidency (DEC) je součástí Světové banky (World Bank), jež má na starost výzkum, analýzu dat a s nimi spojené činnosti. Cílem DEC je lepší pochopení rozvojové politiky a programů skrze poskytování informací a analytických služeb Bance, která má být hybatelem změn v rozvojových zemích. Pomáhá jí zvyšovat efektivitu jejích operací a plnit požadavky jejích klientských zemí. Hlavním úkolem DEC je redukování chudoby a přispívání k dosažení tzv. Millenium Development Goals (MDGs) tím, že jednotlivým zemím poskytuje nabyté znalosti, aby mohly provádět více informovaná politická rozhodnutí. MDGs tvoří osm znaků a zároveň cílů, které jsou obecně uznávány jako ukazatele pokroku rozvoje. Jsou jimi vymýcení extrémní chudoby a hladovění, dosažení univerzálního základního vzdělávání, podpora genderové rovnosti, redukce dětské mortality, zlepšení zdraví matek, boj s HIV/AIDS, malárií a dalšími nemocemi, zajištění environmentální udržitelnosti a rozvíjení globální spolupráce pro rozvoj. Tyto body dobře demonstrují

2 Obrázek 1. Tématická struktura sekce banky Data na portálu Světové Zdroj: The World Bank ( snahy World Bank a oblasti výzkumů DEC. Výzkumný program World Bank produkuje publikace, data a analytické nástroje využívané k poradenským službám vládám rozvojových zemí. Přístup k datům je možný přímo z oficiálních webových stránek World Bank na adrese Iniciativa The World Bank s Open Data prosazuje, aby měli všichni uživatelé, potažmo veřejnost, přístup k co největšímu množství dat, které vytváří nebo archivuje World Bank. Existují však výjimky, k nimž je přístup omezený. Prostřednictvím záložky Data máme možnost vybírat data dle kategorií země, téma a indikátor. Na výběr máme z 18 témat (viz Obrázek 1), ke každému z nich náleží řada indikátorů. Výsledky je možné zobrazit několika způsoby. První možností je zobrazení tabulky rozdělené dle jednotlivých zemí. Tabulku výsledků lze dále specifikovat dle časového období, ta jsou vždy v rozmezí čtyř let. Nejvzdálenější kategorií je období od roku 1980, pro tato starší období je však z logických důvodů dostupné pouze velmi omezené množství dat. To se s následujícími roky postupně výrazně zvyšuje. Druhým typem zobrazení je mapa světa, kde intenzita barvy výplně ukazuje rozdíly v jednotlivých zemích dle zvoleného indikátoru. Zde je také možnost vybrat čtyřleté časové období mezi lety 1980 a Třetí možností je zobrazení v podobě spojnicového grafu dle příslušné země a indikátoru. Ten umožňuje přehlednější sledování změn v čase, konkrétněji po jednotlivých rocích. Kromě těchto tří typů zobrazení je také možné využít složitějšího analytického a zobrazovacího nástroje, nazvaného World Databank. V podobě tabulky, jejíž zobrazení je možné si dle potřeb nastavit,

3 Obrázek 2. Ústřední katalog mikrodat Světové banky Zdroj: The World Bank ( Data Microdata Central Microdataa Catalog). umožňuje porovnávání ukazatelů (indikátorů) více zemí v jednotlivých rocích. Oproti klasickým zobrazením v tabulce, grafu nebo na mapě nabízí tento nástroj větší škálu možností nastavení a zúžení výsledků na vybrané země ve vybraných letech. U každého typu zobrazení výsledků je přítomná možnost stáhnout data, a to v jednom ze čtyř možných formátů (Excel, CVS, tabbed txt,

4 SDMX). U všech dat jsou přiložena metadata, které je možné stáhnout nebo prohlédnout on-line v databance. Dalším nástrojem poskytovaným na webu World Bank je Data Catalog. Je to seznam přístupných datových souborů, zahrnutých databází, předem formátovaných tabulek, reportů a dalších zdrojů. Prostřednictvím katalogu lze vyhledávat ve všech těchto informačních zdrojích. Hledání v něm lze zúžit několika kritérii. Jedním z nich je výběr nebo omezení tématu, další možností je vybrání některých položek z kategorie ekonomického pokrytí, což se týká nejen geografických oblastí, ale i příjmových kategorií apod. Dále je možné zvolit periodicitu, na výběr jsou možnosti roční, čtvrtletní, měsíční a denní. Poslední možností zúžení předmětu vyhledávání je výběr ze čtyř možností uživatelského přístupu k informacím. Zvláštní záložka v nabídce Data je věnována mikrodatům. Přímo na webu je prostřednictvím katalogu možný přístup ke knihovně mikrodat (viz Obrázek 2), shromažďující informace o lidech žijících v rozvojových zemích, jejich institucích, životním prostředí, komunitách a ekonomikách. Tato knihovna obsahuje nejen data vytvořená Bankou, kromě nich obsahuje i datové soubory mezinárodních organizací a statistických agentur operujících v zemích se středními a nízkými příjmy. Tato data jsou výsledkem především výzkumů domácností, obchodních organizací a dalších zařízení. Knihovna mikrodat zahrnuje i doplňující externí katalogy. V nich je možné vyhledávat jednotlivě anebo pomocí centrálního katalogu, který umožňuje přístup ke všem mikrodatům z jednoho místa. K většině dat je volný přístup bez poplatků, některá data poskytnutá jinými agenturami však mohou být omezena. K získání veřejně přístupných mikrodat je nutná (bezplatná) registrace a následné vyplnění důvodu žádosti o přístup k datům. U každého výzkumu je běžný přístup k metadatům, která zahrnují informace o studii, způsobu výběru, sběru dat, odhadu chyby výběru, dotazníky a další doplňující informace. Ze zahrnutých katalogů mikrodat stojí určitě za pozornost Global Financial Inclusion Database (Global Findex), což je první veřejná databáze indikátorů měřících používání finančních služeb v různých ekonomikách v průběhu více let. Jeho součástí jsou informace ze 148 zemí a z více než 150 tis. rozhovorů týkající se každodenního finančního plánování, způsobu, jakým lidé spoří, ukládají a půjčují finanční prostředky. Data získaná v průběhu roku 2011 reprezentují více než 97 % světové dospělé populace. Kompletní data budou opět pořizována v letech 2014 a Mezi dalšími katalogy mikrodat, které jsou součástí knihovny, je katalog evaluace dopadů rozvojových projektů a politik, další se tematicky zabývá rozvojovými ekonomikami a jejich trhy, jiný se zaměřuje na migraci, finanční toky a jejich dopady na domácnosti. Celkově umožňuje centrální katalog přístup k sedmi interním katalogům a pěti externím. World Bank prosazuje sympatickou strategii přístupnosti svých dat a otevřenosti vůči veřejnosti. Výsledkem toho je velmi snadný přístup k většině

5 informací, ať už se jedná o makro-, nebo mikrodata. Přímo na úvodní stránce oficiálního webu je zřetelná záložka Data, která slouží jako rozcestník pro vyhledávání. Z úvodní stránky se uživatel dostane dvěma kroky do katalogu, případně třemi do databanky, kde může pohodlně prohlížet data, srovnávat je a stahovat. Oba nástroje jsou přehledné, zorientování se v jejich prostředí je poměrně snadné. Tematicky lze na webu World Bank nalézt převážně data spojená s Millenium Development Goals, jež byly popsány v úvodní části. Asi největší výhodou těchto dat je jejich geografický rozsah. Je možné srovnávat stejné ukazatele pro obrovské množství zemí, často v průběhu více let. Obecnější makrodata jsou vhodně doplněna více zaměřenými lokálními výzkumy, k jejichž výsledkům je možné se dostat přes nabídku Microdata. Takových šetření je zde více než 700, přístup k nim je však poněkud zdlouhavější. Ale i zde platí, že je možné se k většině dat dostat bezplatně. Kromě samotných dat produkuje World Bank i různé publikace, výzkumné zprávy a umožňuje nahlédnout i do probíhajících výzkumů a projektů. Databáze EurLIFE: Informace o kvalitě života v evropských zemích Jan Rössler Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy EurLIFE je interaktivní databáze poskytující data ohledně kvality života v evropských zemích. Zpřístupňuje data jak z vlastních zdrojů, tak z výzkumů převzatých, majících stejné výzkumné okruhy (nejčastěji Eurostat, World Health Organization, UNICEF, European Community Household Panel, Eurobarometer, European Quality of Life Survey) [EurLIFE 2013]. Tato databáze obsahuje informace jak z hlediska objektivních podmínek života respondentů, tak jejich subjektivního mínění o prožívání života a jejich spokojenosti s ním. Valná většina dat pochází ze současných členských zemí Evropské unie, případně ze zemí kandidátských, jako je například Turecko. Data samotná se týkají několika konkrétních dimenzí, a to zdraví, zaměstnanosti, příjmové deprivace, vzdělání, rodiny, sociální participace, bydlení, prostředí, dopravy, bezpečnosti, trávení volného času a spokojenosti se životem [EurLIFE 2013]. Jednotlivé dimenze databáze EurLIFE Dimenze zdraví obsahuje indikátory zkoumající očekávanou délku života při narození a ve věku 65 let, očekávanou délku zdravého života, kojeneckou úmrtnost, špatný zdravotní stav, chronické nemoci, kouření, nadváhu, podváhu, vzdálenost od praktického lékaře a nemocnice, počty lékařů na obyvatel, spokojenost s národním zdravotnickým systémem, kvalitu péče a výdaje na zdravotní péči