LANŠKROUN ANALÝZA FINANCÍ MĚSTA ROZPOČTOVÝ VÝHLED VČETNĚ SWOT ANALÝZY FINANCÍ NASTAVENÍ UKAZATELŮ ROZPOČTŮ A PRAVIDEL ŘÍZENÍ FINANČNÍHO ZDRAVÍ MĚSTA

Transkript

1 Zpracováno dne Zvýšení kvality řízení na MěÚ Lanškroun CZ.1.04/4.1.01/ LANŠKROUN ANALÝZA FINANCÍ MĚSTA ROZPOČTOVÝ VÝHLED VČETNĚ SWOT ANALÝZY FINANCÍ NASTAVENÍ UKAZATELŮ ROZPOČTŮ A PRAVIDEL ŘÍZENÍ FINANČNÍHO ZDRAVÍ MĚSTA

2 OBSAH ÚVOD... 1 ANALÝZA FINANCÍ MĚSTA... 2 ÚVOD DO FINANČNÍHO HOSPODAŘENÍ... 2 ANALÝZA... 4 SWOT ANALÝZA FINANCÍ - ZÁVĚR ROZPOČTOVÝ VÝHLED (SWOT ANALÝZA PŘEDCHÁZÍ) DEFINICE FINANČNÍHO POTENCIÁLU MĚSTA PODMÍNKY A VÝCHODISKA PRO PLNĚNÍ ROZPOČTOVÉHO VÝHLEDU DOPORUČENÍ DOPADY ROZPOČTOVÉHO VÝHLEDU DO FINANCÍ MĚSTA NASTAVENÍ UKAZATELŮ ROZPOČTŮ A PRAVIDEL ŘÍZENÍ FINANČNÍHO ZDRAVÍ MĚSTA PŘÍLOHA 1. ROZPOČTOVÝ VÝHLED - TABULKOVÁ ČÁST S KOMENTÁŘEM PŘÍLOHA 2: KUMULOVANÝ ROZPOČTOVÝ VÝHLED PŘÍLOHA 3. NÁVRH STATUTU FONDU OBNOVY MAJETKU MĚSTA PŘÍLOHA 4. POSTUP TVORBY PLÁNU OBNOVY MAJETKU MĚSTA (KONSOLIDACE MAJETKU).. 33 SEZNAM TABULEK A GRAFŮ OBRÁZKY TABULKY GRAFY KONTAKT NA DODAVATELE... 35

3 ÚVOD Tento dokument vznikl za podpory Evropského sociálního fondu a je spolufinancován z dotace Operačního programu lidské zdroje a zaměstnanost ( Město Lanškroun (dále jen město nebo Lanškroun) tímto dokumentem zajišťuje. ANALÝZU FINANCÍ MĚSTA ROZPOČTOVÝ VÝHLED VČETNĚ SWOT ANALÝZY FINANCÍ NASTAVENÍ UKAZATELŮ ROZPOČTŮ A PRAVIDEL ŘÍZENÍ FINANČNÍHO ZDRAVÍ MĚSTA Zároveň město tímto dokumentem naplňuje povinnosti dané mu zákonem č. 250/2000 Sb., o Rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů. Obsah dokumentu jde vysoce nad rámec zákonem daných náležitostí rozpočtového u uváděných v 3 zmiňovaného zákona. Rozpočtový je rozšířen zejména tím, že analyzujeme finance města. Shrnujeme vývoj financí, trendy a konstatujeme stav financí a úroveň finanční kondice města. Stanovuje také strop bezpečného úvěrového zatížení města. Dále uvádíme finanční potenciál k financování cílů a možné hrozby s vlivem na finance, včetně opatření a zabývá se SWOT financí, tedy silnými stránkami, slabými stránkami, příležitostmi a hrozbami v oblasti financí a hledá doporučení. Navrhuje nastavení ukazatelů rozpočtů a pravidel pro řízení finančního zdraví města. Nastavuje tedy celkovou finanční politiku města. Ke zpracování dokumentu bylo použito zejména těchto zdrojů: závěrečný účet města Lanškrouna za rok 2012 rozpočet města na rok 2013 výkazy plnění rozpočtu FIN 2-12M systém ARIS Web MF ČR (zejména ARIS 60M) systém ÚFIS prezentace údajů ÚSC Web MF ČR (zejména ÚFIS 01M) upravená predikce výnosů daní na roky 2014 až 2018 vyhláška MF ČR č. 264 ze dne 23. srpna 2013, o podílu jednotlivých obcí na stanovených procentních částech celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty a daní z příjmů aktuální makroekonomické prognózy MF ČR, ČNB a data ČSÚ. Město může díky důslednému finančnímu plánování lépe zvládnout hrozby financí a využít příležitosti. Stránka 1/37 (včetně nečíslovaných)

4 ANALÝZA FINANCÍ MĚSTA Předpokladem pro řízení financí města s citem 1 a stavu financí. je znalost vývoje, trendu Stanovit správně finanční koncepci a znamená především znát trendy a stav financí, příležitosti a ohrožení. Samospráva může získat ucelený pohled na finance města pouze tehdy, má li souhrnné informace v časové řadě a v souvislostech. Bez těchto svodných údajů se může stát, že se finance snadno vymknou kontrole. Zhodnotíme nyní celkový vývoj financí města. Poté vyvodíme srozumitelné a stručné závěry. Následně ve u navrhneme doporučení, která může samospráva města využít dle svého uvážení. ÚVOD DO FINANČNÍHO HOSPODAŘENÍ Při posuzování finanční kondice obce, městyse nebo města je nutné si uvědomit, že rozpočet je složen z příjmů a výdajů. Příjmy se dělí na ty, které se každoročně opakují (tzv. běžné příjmy), to jsou veškeré příjmy, vyjma kapitálových příjmů (prodejů majetku) a investičních dotací. Výdaje je možné dělit podobně. Výdaje, které obec/městys/město musí každý rok vynaložit na provoz (běžné nebo též provozní výdaje, paralela ke státnímu rozpočtu, kde se nazývají mandatorními a quasimandatorními výdaji). Tyto výdaje musí samospráva vydat ze zákona nebo jimi financuje své provozní aktivity (údržba města nebo obce, příspěvkové organizace, organizační složky, úřad apod.). Rozdíl mezi běžnými příjmy a běžnými výdaji nazýváme provozní saldo (to jsou prostředky, které zbývají samosprávě po úhradě provozu z běžných příjmů k volnému rozhodování). Vedle běžných výdajů existují také investice (kapitálové výdaje). Kapitálové výdaje jsou výdaje většinou na rozvoj. Rozdíl mezi veškerými příjmy a veškerými výdaji uskutečněnými od 1. ledna do 31. prosince daného roku (tzv. rozpočtového roku) se nazývá saldo rozpočtu. Provozní saldo rozpočtu je ale jiný a mnohem důležitější údaj než samotné saldo rozpočtu. Když totiž existuje deficitní rozpočet, znamená to, že obec/městys/město realizovalo daný rok více výdajů než příjmů, ale deficit může být pokryt z úspor z předchozích let, z dotací které dorazí až následující rok, úvěrem apod. Avšak záporné provozní saldo může znamenat vážnou situaci, kdy obec/městys/město již nemá dostatek pravidelných příjmů na úhradu samotného provozu (běžných výdajů). To je obdobné, jako kdyby lidem doma nezbývalo daný rok dost peněz z výplaty na nájem a jiné výdaje chodu domácnosti. 1 Stránka 2/37 (včetně nečíslovaných)

5 Vážnější úvaha se týká delší budoucnosti fungování samosprávy a správy veřejného majetku. Města a obce v běžných výdajích většinou nemají zahrnuty výdaje na odpisy 2 a nevytváří na ně ani rezervy, a to je opravdu velmi vážný problém 3. Města, městyse a obce financují opravy a havárie, ale nevytváří většinou odpovídající finanční zdroje (rezervy) na obnovu svého majetku, včetně technologických celků. Přesto často budují nový majetek, který opět vyvolá potřebu vytvářet zdroje na další odpisy. Výsledkem je zanedbaný obecní majetek. Ideální stav by byl, kdyby byly v rozpočtu samosprávy pokryty z běžných příjmů základní provozní výdaje 4 a obnova majetku byla řešena tvorbou finančních zdrojů na odpisy majetku, obdobně jako je tomu v podnikatelském sektoru. Obrázek 1. Na čem závisí příjmy a výdaje samosprávy PŘÍJMY Počet obyvatel VÝDAJE Provoz Počet žáků Objem a stav majetku údržba (ODPISY) Podnikatelé (fyzické osoby) Výše daně z příjmů z podnikatelů v katastru obce Velikost katastru Daň z nemovitostí Vlastní činnost Dotace Podniky, pronájmy majetku atd. Na výkon státní správy Na provoz zařízení samosprávy Investiční dotace Počet zaměstnanců pracujících v katastru Prodeje majetku Zhodnocení finančních rezerv Zdroj: Majetek udržitelný = odpisy alokovány do výdajů či fondu na obnovu majetku Ceny nakupovaných služeb, zboží a kvalita Efektivita organizací a společností Smlouvy ceny vs. dodávky Zaměstnanci kvalita a produktivita Správa dluhu - výše a cena dluhů Úřad a samospráva lidé a efektivita jejich práce, efektivita procesů Investice Politika rozvoje a řízení projektů Obnova majetku Rozložení portfolia kapitálu 2 Odpisy = zjednodušeně finance potřebné na obnovu dosavadního majetku. 3 Stejný problém pro celou oblast veřejných financí. 4 Tzn. tzv. kladné provozní saldo. Stránka 3/37 (včetně nečíslovaných)

6 Zřejmé je, že samospráva může řídit finance především skrze výdaje. Proto stav a vývoj financí bude vždy záviset především na stavu příjmů daného vnější ekonomikou, počtu obyvatel a podnikatelů a hlavně na politice samosprávy na straně výdajů. ANALÝZA Finanční řízení a plánování městem, vychází z využití okamžitých příjmů s ohledem na plnění rozpočtu. Při plánování financí na straně výdajů město postupuje standardním způsobem s ohledem na požadavky jednotlivých správců rozpočtových kapitol a na město finančně napojených organizací. Město má zpracován strategický plán. Na straně příjmů město k řešení svých cílů využívá dotace. Město plánuje své příjmy s ohledem na aktuální prognózy ekonomiky, změny zákonů a stav v oblasti dotací a mimořádných příjmů. Většina příjmů města je daná zvenčí. Ve vazbě na to je sestaven návrh rozpočtu, který je dále projednáván v orgánech města. Město ročně aktualizuje rozpočtový. Počet obyvatel 5 města, na kterém závisí daňové příjmy, byl od roku 2010 stabilní. Počet obyvatel byl v roce 2012 celkem Od roku 2000 počet obyvatel mírně vzrostl. Výsledkem je, že počet obyvatel města byl velmi stabilní a vezme-li v úvahu, že počet obyvatel většiny měst stanoval, je to silná stránka města. Co obyvatel, to řádově téměř 10 tis. Kč daňových příjmů za rok. Počet zaměstnanců 6, kteří mají na katastru Lanškrouna místo výkonu práce ukazuje, že Lanškroun je Mekkou zaměstnávání v blízkém okolí. Na katastru města mělo místo výkonu práce 7,8 tis. a tento ukazatel se od roku 2009 vyvíjel poměrně dobře s výkyvem v roce V roce 2012 mělo místo výkonu práce na katastru města zaměstnanců. Tento údaj má na příjmy města minimální vliv a je významný ze sociálního hlediska. 5 Podle údajů ČSÚ. Při stanovení počtu obyvatel obce se vychází ze stavu k 1. lednu běžného roku uvedeného v bilanci obyvatel České republiky zpracované Českým statistickým úřadem k 1. lednu běžného roku. 6 Počet zaměstnanců vykázanému v příloze k vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků podle zákona o daních z příjmů, k celkovému počtu zaměstnanců takto vykázaných v České republice, a to podle stavu k 1. prosinci bezprostředně předcházejícího kalendářního roku. Stránka 4/37 (včetně nečíslovaných)

7 Počet žáků 7 je nové kritérium, na kterém po novele RUD od záleží část daňových příjmů města. Počet žáků, kteří navštěvují školská zařízení města Lanškrouna, byl v roce 2012 celkem Městu bude z roku 2012 na rok 2013 převedeno do daňových příjmů podle tohoto nového kritéria cca 11,7 mil. Kč (přesný údaj se prokáže dle skutečnosti 2013). Přibližně se jedná o 7,6 tis. Kč na žáka. Lze říci, že s podobnou částkou může město počítat také do roku Graf 1. Vývoj počtu obyvatel a zaměstnanců pracujících na katastru Lanškrouna Vývoj počtu obyvatel a počtu zaměstnanců pracujících v místě Počet obyvatel Počet žáků Počet zaměstnanců rok Zdroj: MFČR, ČSÚ a 7 Podle dokumentace škol vedené dle školského zákona. Přesněji se při stanovení počtu dětí a žáků vychází z dokumentace škol vedené podle školského zákona, a to ze stavu k 30. září roku, který bezprostředně předchází běžnému roku. Stránka 5/37 (včetně nečíslovaných)

8 Tabulka 1. Vývoj počtu obyvatel a zaměstnanců pracujících v katastru Lanškrouna Počet obyvatel Počet zaměstnanců Počet žáků INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY průměr za 10 let průměr od 2006 Počet obyvatel 100,2 99,4 100,0 102,2 100,0 98,3 99,6 100,5 99,1 99,8 103,8 100,7 99,6 99,3 99,9 100,1 100,5 Počet zaměstnanců 100,8 78,6 104,3 98,3 90,2 104,7 101,5 89,1 101,2 107,0 76,1 136,2 102,2 DOPAD ZMĚNY POČTU OBYVATEL NA DAŇOVÉ PŘÍJMY V tis. Kč tis.kč roční průměr za 5 let Změna počtu obyvatel 15, Změna daňových příjmů v tis. Kč změnou počtu 159, obyvatel Zdroj: ČSÚ, MFČR ARIS WEB, Z výše uvedeného vyplývá stabilita počtu obyvatel města. Vývoj celkové bilance obce ukazuje, že město ročně hospodařilo s příjmy nebo výdaji v objemu řádově od 145 do 319 mil. Kč. Město přišlo v důsledku světové finanční krize v roce 2009 řádově o 20 mil. Kč na daňových příjmech ročně. To negativně ovlivnilo příjmy roku 2009 a následujících let. Celkem od roku 2009 do roku 2012 způsobila světová finanční krize městu ztrátu 80 mil. Kč. Pozitivní je, že posledních 5 let se vyvíjely příjmy Lanškrouna lépe než výdaje. Příjmy klesaly o 3,3 % a výdaje o 5,7 %. Pozor, zde je třeba nebrat poklesy příjmů negativně, protože do průměrů se zahrnují také transfery (dotace) a např. více než 50 mil. Kč sociálních transferů města bylo přesměrováno na úřad práce. Stránka 6/37 (včetně nečíslovaných)

9 Tabulka 2. Vývoj vybraných ukazatelů příjmů a výdajů Lanškrouna tis. Kč Daňové příjmy Nedaňové příjmy Kapitálové příjmy Přijaté dotace Příjmy celkem Běžné výdaje Kapitálové výdaje Výdaje celkem Saldo příjmů a výdajů INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY průměr za 10 let průměr za posledních 5 let 1. Daňové příjmy 102,3 137,4 99,6 113,3 110,2 81,7 101,2 124,0 108,4 100,2 99,9 118,9 86,1 104,4 96,7 104,2 102,1 2. Nedaňové příjmy 106,6 148,4 68,9 56,0 199,5 63,5 205,1 76,0 145,0 75,3 130,4 77,5 88,8 106,8 117,5 86,4 95,4 3. Kapitálové příjmy 124,4 594,3 49,9 121,5 46,1 329,1 113,8 180,9 29,2 178,0 85,6 80,2 42,9 83,5 199,5 98,3 4. Přijaté dotace 101,0 108,7 149,3 70,3 259,2 90,9 175,2 118,2 61,0 112,7 78,7 96,4 112,4 107,7 97,9 59,6 94,8 Příjmy celkem 100,9 134,7 117,4 84,7 155,9 81,4 152,2 114,6 90,5 91,4 96,9 102,1 95,2 102,3 99,0 84,9 96,7 5. Běžné výdaje 101,3 112,0 109,4 118,6 138,6 94,5 138,4 104,3 71,9 127,5 108,2 101,2 100,3 102,3 99,2 66,8 93,9 6. Kapitálové výdaje 103,3 154,9 105,1 102,8 120,6 96,0 110,2 174,7 141,8 45,8 53,0 75,3 83,3 115,8 202,9 37,4 103,0 Výdaje celkem 99,1 127,7 107,5 111,7 131,4 95,1 128,0 126,6 102,5 78,0 88,5 95,7 97,4 104,2 115,7 58,6 94,3 POZ: 2005 změna financování školství, 2003 vznik ORP (obcí s rozšířenou působností) podle zákona č. 314/2002 Sb.; 2012 změna v oblasti sociálních transferů Zdroj: ČSÚ, MFČR ARIS WEB, Graf 2. Vývoj salda rozpočtu Lanškrouna Vývoj salda příjmů a výdajů v tis. Kč Saldo příjmů a výdajů Zdroj: MFČR, Stránka 7/37 (včetně nečíslovaných)

10 Rozpočty města byly z dlouhodobého hlediska od 2010 přebytkové. Od roku 2010 do roku 2012 činily příjmy města celkem 649 mil. Kč a výdaje 607 mil. Kč oboje s poměrně velkým vlivem dotací. Hospodaření města bylo tedy od roku 2010 do 2012 přebytkové výsledkem přebytku 42 mil. Kč. Největší deficity vznikly v období let 2000, 2002 a Deficitní tlaky byly způsobeny značnými investicemi, oboje podpořeno značným úspěchem města při čerpání dotací. Graf 3. Vývoj příjmů a výdajů Lanškrouna Vývoj příjmů a výdajů v tis. Kč Výdaje celkem Příjmy celkem Zdroj: MFČR, V roce 2003 vznikly obce s rozšířenou přenesenou působností a město převzalo některé funkce po okresním úřadu a obdrželo dotace na přenesený výkon státní správy a v roce 2005 se změnilo financování školství. Od změny financování školství v roce 2005 byly celkové příjmy a výdaje stagnující. Pokles příjmů i výdajů v roce 2011 a 2012 byl vždy doprovázen odpovídajícím poklesem výdajů. V roce 2012 se změnilo vyplácení sociálních dávek, což se týkalo měst tzv. ORP 8. Výplata sociálních dávek, včetně s tím spojených transferů, byla přesunuta na úřady práce. Lanškroun vždy hospodařil s ohledem na své možnosti na straně příjmů. 8 Obecní úřady obcí s rozšířenou působností (tzv. ORP, též obce III. stupně) jsou mezičlánkem přenesené působnosti státní správy mezi krajskými úřady a obecními úřady. Obecní úřady obcí s rozšířenou působností mají oproti ostatním obecním úřadům některé oblasti působnosti navíc, a to nejen pro svůj vlastní, základní správní obvod, ale zpravidla i pro další obce v okolí. Stránka 8/37 (včetně nečíslovaných)

11 Graf 4. Vývoj a struktura příjmů Lanškrouna Vývoj a struktura příjmů v tis. Kč 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% Vývoj struktury příjmů v % 4. Přijaté dotace 3. Kapitálové příjmy 2. Nedaňové příjmy 1. Daňové příjmy rok Zdroj: MFČR, rok Struktura příjmů města byla stabilní při zohlednění využívání mimořádných dotací. Základním stavebním kamenem příjmů jsou daňové příjmy následované dotacemi a nedaňovými příjmy. Daňové příjmy představovaly dosud za běžné situace cca 50 % příjmů a jejich váha kolísala ve vazbě na dotace. Váhu daňových příjmů lze předpokládat po roce 2013 ve významnějším podílu. Podle novely RUD od závisí daňové příjmy města na ukazatelích a dle poměrů vyjádřených následujícím grafem. Vedle počtu obyvatel je tu také nový a značný vliv počtu dětí a žáků. Graf 5: Váha ukazatelů v %, podle kterých se Lanškroun po novele RUD účinné od podílí na hlavních sdílených daňových příjmech Počtu dětí a žáků navštěvujících školy 13% Počtu obyvatel přepočteného koeficientem 73% Započtené výměře katastrálního území 1% Prostého počtu obyvatel 13% Stránka 9/37 (včetně nečíslovaných)

12 Daňové příjmy města měly do roku 2008 rostoucí trend, ale v roce 2009 zaznamenaly újmu světovou finanční krizí a ani v roce 2012 nedosáhly původní výše roku Novela RUD situaci v roce 2013 vylepší, ale je nutné připravit město spíše na stagnaci daňových příjmů od roku 2014 danou dosud nepříznivým vývojem ekonomiky ČR, i když v případě Lanškrouna je tento vývoj částečně vyvážený stabilním vývojem počtu obyvatel. Město bude více než dosud podléhat makroekonomickému vývoji v ČR, a to proto, že poklesl význam dotací a vzrostl význam daňových příjmů. Mezi daňovými příjmy převažují ty sdílené se státním rozpočtem, tedy závislé na změnách daných Parlamentem a ekonomickými trendy. Lze proto uvést riziko poklesu výnosů daňových příjmů po roce Rok 2013 však v tomto smyslu dopadne velmi dobře, protože se od 2013 zvýšily podíly Lanškrouna na daňových příjmech vybraných státem. Graf 6: Vývoj celkových daňových příjmů Lanškrouna Dlouhodobý vývoj celkových daňových příjmů v tis. Kč Zdroj:MF ČR, Nedaňové příjmy města ve výši cca 20 až 23 mil. Kč (2013 návrh 19,6 mil. Kč) pocházejí především z pronájmů pozemků a nemovitostí, těžby dřeva, svozu komunálních odpadů, pultu centrální ochrany městské policie atd. Ve většině oblastí, zejména bytového a nebytového hospodářství a městské policie musíme zohledňovat také značné požadavky na výdaje města, většinou však nerovnoměrně rozprostřené do dalších agend města. Stabilní a téměř jistá základna příjmů města je někde na úrovni 140 mil. Kč ročně (vycházíme z daňových příjmů, snížených nedaňových příjmů a stagnujících běžných dotací), což je za normálních okolností naprostá většina příjmů města. nečíslovaných) Stránka 10/37 (včetně

13 Graf 7: Vývoj mimořádných příjmů Lanškrouna Kapitálové příjmy: Investiční přijaté dotace (transfery): MIMOŘÁDNÉ PŘÍJMY V tis. Kč Zdroj: MFČR, Město získávalo mimořádné příjmy. Celkem od roku 2010 do roku 2012 získalo město 44 mil. Kč investičních dotací a 20 mil. Kč kapitálových příjmů. Město tedy získalo od roku 2010 do roku 2012 celkem 64 mil. Kč mimořádných příjmů, což je téměř 6,3 tis. Kč na obyvatele. Z dlouhodobějšího pohledu zejména investiční dotace v letech 2003 až 2006 městu značně zlepšily příjmy. Město bylo investičně aktivní. Investiční aktivita města je vyjádřená v následujícím grafu. Město od roku 2010 do 2012 investovalo celkem 129 mil. Kč. Převažovaly provozní výdaje. Město se od roku 2007 snažilo šetřit provozní výdaje. Graf 8. Vývoj struktury výdajů Lanškrouna Vývoj a struktura výdajů v tis. Kč Vývoj struktury výdajů v % % 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 6. Kapitálové výdaje 5. Běžné výdaje rok Zdroj: MFČR, rok nečíslovaných) Stránka 11/37 (včetně

14 Město Lanškroun drželo od roku 2007 velmi rozumnou strategii ve vazbě k majetku. Pro finance měst a obcí může být obecně rizikem strategie budování nového majetku, který vyvolává tlak na výdaje 9 a zejména potřebu financí na jeho obnovu (odpisy). Zvýšená investiční aktivita se může někdy projevit zhoršením ekonomiky provozu, tedy zejména neúměrným růstem běžných výdajů a odpisů. Mnohá města i obce si neuvědomují, nebo nechtějí připustit, kolik prostředků je třeba vytvářet na údržbu a obnovu svého dosavadního majetku. Platí přitom, že čím více majetku město nebo obec má, tím více prostředků je třeba na jeho údržbu a obnovu (týká se infrastruktury, nemovitostí a netýká se pozemků, cenných papírů apod.). Zapomíná se často na obnovu technologických celků a místo toho, aby obce a města vytvářela odpovídající zdroje na odpisy, spravují pouze fondy na nezbytné opravy a řešení havárií. Modernizace a obnova velkých investičních celků je často v pozadí. Nejen malé obce a města však musí investovat do infrastruktury a jsou svým způsobem ve finanční pasti a často závisí na dotacích a dluzích. Graf 9. Vývoj krytí běžných výdajů běžnými příjmy Lanškrouna Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací) Běžné výdaje (provozní) Zdroj: MFČR, BĚŽNÉ PŘÍJMY A BĚŽNÉ VÝDAJE V tis. Kč Na předchozím grafu je vidět od roku naprosto zřetelně trvalá a chvályhodná redukce běžných výdajů, která financím města značně prospěla. Ovšem je třeba mít na paměti také stagnaci běžných příjmů. Rok 2012 je ovlivněn odlivem sociálních transferů. 9 Výjimku tvoří infrastruktura typu vodovody a kanalizace, která je nezbytná. nečíslovaných) Stránka 12/37 (včetně

15 Graf 10. Roční změny běžných výdajů a běžných příjmů Lanškrouna ROČNÍ ZMĚNY BĚŽNÝCH PŘÍJMŮ A BĚŽNÝCH VÝDAJŮ v tis.kč Zdroj: MFČR, ZMĚNY BĚŽNÝCH PŘÍJMŮ (tis. Kč) ZMĚNY BĚŽNÝCH VÝDAJŮ (tis. Kč) Pro finance města je oslabující každá situace, při které se běžné příjmy vyvíjejí hůře než běžné výdaje za předpokladu, že tato situace, či lépe řečeno trend přetrvá. Město reagovalo v řízení běžného provozu s ohledem na možnosti příjmů, což bylo správné. Graf 11. Podrobnější vývoj běžných výdajů Lanškrouna NEINVESTIČNÍ NÁKUPY v tis. Kč PLATY, POJISTNÉ A VÝDAJE ZA PRÁCI v tis. Kč rok NEINVESTIČNÍ TRANSFERY VEŘEJNOPRÁVNÍM SUBJEKTŮM v tis. Kč rok NEINVESTIČNÍ TRANSFERY OBYVATELSTVU v tis. Kč rok Zdroj: MFČR, rok nečíslovaných) Stránka 13/37 (včetně

16 V roce 2005 stát změnil financování školství, proto zde klesly transfery veřejnoprávním subjektům a v roce 2012 se přesunula většina sociálních transferů na úřady práce. Riziko růstu běžných výdajů je u Lanškrouna rovnoměrně rozprostřeno, ale vzhledem k charakteru příjmů a výdajů je spatřujeme zejména v oblasti zajištění financování na opravy a investice. Klíčovým údajem pro sledování finančního zdraví každé obce nebo města je za normálních okolností ukazatel provozního salda hospodaření, který znamená rozdíl mezi běžnými příjmy (včetně neinvestičních dotací) a běžnými výdaji. Za běžné příjmy obce označujeme všechny příjmy, vyjma kapitálových příjmů (prodejů majetku obce) a investičních dotací. Běžné výdaje jsou výdaje na běžný provoz a údržbu obce, včetně obnovy majetku (neinvestiční). Jsou to tedy všechny výdaje vyjma investic. Provozní saldo hospodaření znamená fakticky vlastní finance (bez úvěrů), které obci ročně zbývají na volnou útratu, tedy na investice, ale také na budoucí obnovu majetku obce, na splátky dluhů či na úspory a tvorbu rezerv. Proto banky při žádostech o úvěr stav a vývoj ukazatele provozního salda velmi bedlivě posuzují a sledují ho také v průběhu čerpání a splácení úvěru. Ovšem banky zajímá hlavně to, zda bude mít obec na splátky, ale už se nezajímají o stav majetku obce, pokud jím obec neručí za úvěr. Provozní saldo vyjadřuje jakousi roční finanční sílu obce a tedy ročně generovaný potenciál pro investice, ale také pro obnovu majetku obce (města), splácení dluhů na tvorbu finančních rezerv apod. Graf 12. Vývoj provozního salda Lanškrouna FINANČNÍ PROSTOR SAMOSPRÁVY (Provozní saldo a stav na bankovních účtech v tis. Kč) PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) Stav na bankovních účtech (tis. Kč) Zdroj: MFČR, nečíslovaných) Stránka 14/37 (včetně

17 Provozní saldo slouží k tvorbě rezerv, splácí se z něho dluhy a vytváří zdroje na investice a budoucí opravy. Provozní saldo města bylo dobré. Výsledek roku 2005 a poté roku 2012 dosáhl dokonce v ČR nadprůměrné hodnoty. Provozní saldo průměrně od roku 2010 dosahovalo 19% běžných příjmů, což je lehce podprůměrná hodnota. Pokud ale zohledníme to, že součástí běžných výdajů jsou také i opravy, je provozní saldo města velmi dobré. Ovšem nezapomínejme na to, že město má také příjmy z lesů a pronájmů. Tabulka 3. Vývoj provozního salda hospodaření Lanškrouna Údaje (čísla značí druhové členění rozp. skladby) tis. Kč Běžné příjmy (včetně neinvestičních 1 dotací) Běžné výdaje (provozní) Uhrazené splátky půjček PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) Zbývá po uhrazení splátek úvěrů (tis. Kč) % Podíl provozního salda na běžných příjmech 17% 16% 27% 7% 13% 18% 14% 17% 15% 24% REPUBLIKOVÝ PRŮMĚR % podílu provozního salda na běžných příjmech 16% 17% 24% 20% 23% 24% 17% 22% 18% 20% Stav na bankovních účtech (tis. Kč) Provozní saldo po úhradě splátek úvěrů + stav na bankovních účtech (tis. Kč) ZMĚNY BĚŽNÝCH PŘÍJMŮ (tis. Kč) ZMĚNY BĚŽNÝCH VÝDAJŮ (tis. Kč) Zdroj: Majetek Lanškrouna, přesněji jen stavby, lze hrubě odhadovat na 900 mil. Kč až 1,5 bil. Kč (záleží, jak zohledníme data rozvahy versus realita). Velmi orientačně potřebuje město na odpisy dlouhodobého majetku 10 minimálně celkem 20 mil. Kč ročně. Pokud volíme obnovovací interval cca 50 let. Lanškroun tedy potřebuje ročně alespoň 20 mil. Kč na opravy a investice dosavadních staveb. Lanškroun má finanční potenciál dostačující s přehledem k opravám majetku. 10 Města od roku 2012 povinně odpisují a odpisy mají sloužit k financování oprav a obnovy dosavadního majetku. Tento údaj je zjištěn z účetního výkazu zisku a ztrát (tzv. výsledovka). nečíslovaných) Stránka 15/37 (včetně

18 tis. Kč Graf 13: Vývoj běžných příjmů, provozního salda a staveb Lanškrouna Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací) PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) Stavby (tis. Kč) Zdroj: MFČR, Graf 14. Vývoj běžných příjmů, běžných výdajů a investic Lanškrouna Běžné příjmy v tis. Kč Investice a běžné výdaje v tis. Kč Běžné výdaje Investice Zdroj: MFČR, Lanškroun má finanční rezervu. Na základním běžném účtu a fondech města se ke konci roku 2012 nacházelo cca 51 mil. Kč 11, ale rozpočet roku 2013 zapojuje 28 mil. Kč rezerv do krytí deficitu. Lanškroun disponuje reálnou finanční rezervou cca 30 mil. Kč. 11 ARIS WEB 60M řádek 96, od roku 2010 ÚFIS 01M řádky 87 a 88 rozvahy. nečíslovaných) Stránka 16/37 (včetně