MUZEUM UMĚNÍ A DESIGNU : SBÍRKA FOTOGRAFIE

HTML
DOWNLOAD

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "MUZEUM UMĚNÍ A DESIGNU 1990 2010: SBÍRKA FOTOGRAFIE"

Stanislav Pravec
před 9 lety
Počet zobrazení:

1 SBÍRKA FOTOGRAFIE Muzejní sbírka fotografie patří k nejvýznamnějším akvizičním souborům našeho ústavu. K jejímu založení došlo až ve druhé polovině 90. let, kdy jsme získali množství darů od autorů zastoupených na výstavách Nestoři české fotografie a Osobnosti české fotografie. Pak se ale sbírka rychle rozvíjela a dnes čítá přes tisíc kusů. Akvizice je zaměřena především na českou a doplňkově na slovenskou tvorbu od 19. století po současnost. V 90. letech se na fotografii zaměřovalo jen malé procento českých muzeí umění. Nejvýznamnější a nejrozsáhlejší sbírky byly v pražském Uměleckoprůmyslovém muzeu a v brněnské Moravské galerii. Akviziční tradice ve fotografii existovala také v Severočeském muzeu v Liberci a ve specializované chebské Galerii 4 postupně vznikal fond, který byl podle zákona registrován po roce Mnohá vlastivědná muzea pak měla zajímavé sbírky fotografií, zejména 19. století, které však byly uchovávány jen jako archívní fondy. Počátkem 21. století se sběratelství fotografie jako umění značně rozšířilo. Vedle nově založeného Národního muzea fotografie v Jindřichově Hradci mají dnes zajímavé sbírky v Galerii hlavního města Prahy, v Muzeu umění Olomouc a jinde. Benešovská sbírka fotografie je na rozdíl od běžné soudobé praxe od počátku orientována na celé spektrum technik, v jakých se tento sdělovací systém v praxi používá. Akviziční záměr vychází z realistického postoje, který například u fotografického snímku vytvořeného na diapozitiv pro účely ofsetového tisku odmítá jako sbírkový předmět zvětšeninu na cibachrom, coby nepřirozený prvek. Do sbírky je v takovém případě zařazen diapozitiv nebo ofsetový tisk. Své místo pak v akvizici mají i různé autorsky kontrolované kvalitní bromografie, hlubotisky, ofsetové tisky a dnes přirozeně i inkoustové nebo laserové tisky, neodborně nazývané digitální. Benešovské muzeum umění má jednu z největších tuzemských kolekcí daguerrotypií čítající 34 kusů. V kolekci vizitek typických pro 2. polovinu 20. století nalezneme vedle běžných produktů sociálně charakterizujících dobovou společnost také portréty známých osobností. Vizitka ze známého ateliéru J. Tomáše (uprostřed) zachycuje nestora českých malířů 19. století Karla Javůrka, jeho vnuka Ferdinanda, budoucího podplukovníka Masarykovy čs. armády (vpravo) nebo rakousko-uherského císaře Františka Josefa (dole). 1

2 Také další kolekce typických produktů 19. století kabinetek je poměrně rozsáhlá. 2

3 Kabinetky, které sloužily jako dekorace salónů středních a vyšších vrstev společnosti, dobře mapují zakázkovou tvorbu nejvýznamnějších ateliérů 19. a počátku 20. století, mezi něž patřily známé firmy Langhans a Eckert nebo i táborská Šechtl a Voseček. Firemní kulturu charakterizují grafická řešení zadních stran kartónů kabinetek. 3

4 Námětem kabinetek nebyly jen ateliérové portréty, ale také místopisná tématika. Kabinetka z ateliéru Jana Saudka (nahoře vpravo) je novodobou reakcí na typický produkt 19. století. 4

5 Stereofotografie určeného k prohlížení speciálními kukátky představovaly velký technický pokrok tohoto sdělovacího systému. Šlo o jednu z cest k virtuální realitě. Černobílé fotografie byly často kolorovány a světelná dynamika působivých večerních a nočních scén byla v místech hvězd na obloze, plamenů svíček apod. V takovém případě bylo k pozorování potřebné i podsvětlení snímků. Náměty stereofotografií byly cestopisné, ale často také zachycovaly aranžované divadelní scény. Muzejní kolekce čítá několik desítek kusů. 5

6 6

7 neznámý autor, podobenky vojáků posílané jako pohlednice z fronty, 1. světová válka neznámý autor, důstojníci rakousko-uherské armády, 1. světová válka neznámý autor, Chlapci u banskobystrické železniční stanice, 1. desetiletí 20. století 7

8 Rudolf Brunner-Dvořák, Čertovka (vlevo) a bez názvu (vpravo), poč. 20. stol. Rudolf Brunner-Dvořák, bez názvu, poč. 20. století nezn. autor, Syndikát letců, Rio de Janeiro, 20. léta 20. stol. a neznámý autor, ateliérový dvojportrét,

9 neznámý autor: ze série Graf Zeppelin, konec 20. let 20. století 9

10 František Kollár, Kováč, 1932 Irena Blühová, Po kolede, Považie, z cyklu Deti a detská práca,

11 Jan Lauschmann, bez názvu, 30. léta 20. stol. a Josef Bartuška, bez názvu, 30. léta 20. století Jindřich Marco, Drážďany, 1945 a Ladislav Sitenský, Před útokem na Dieppe Redhill u Londýna, Dagmar Hochová, Slovensko, z cyklu Svátky a slavnosti, 1981 a fotografie z cyklu Děti, 80. léta 11

12 Jednotlivé bromografie souboru Fotografie (Praha, 1959) jsou díky specifické koncepci sbírky MUD BN jejími plnohodnotnými prvky. (J. Funke, z cyklu Čas trvá, 1932; A. Paul, Vnitřek plynojemu, 1935; J. Sudek, Mé okno, 1952; K. Hájek, Zachráněný, 1934). Muzeum má vedle bromografií od autorů uvedeného souboru také fotografie. 12

13 Ján Šmok, bez názvu, 70. léta 20. století Jan Svoboda, Zimní ráno, (Obraz, který se nevrátí XII), 1971 Pavel Štecha, z cyklu Majitelé chat, Řevnice,

14 Pavel Dias, Auschwitz, z cyklu Torzo varuje, 70. léta 20. století Pavel Dias, Staroměstské náměstí v Praze při pohřbu Jana Palacha, z cyklu Palachův týden, 1969 Markéta Luskačová, z cyklu Šumiac, 70. léta 20. století 14

15 František Tomík, Rodina, z cyklu Reminiscencie, 1980 Ján Krížik, Dobrú noc pán Gauguin I., 1993 Zuzana Mináčová, Zastavenie na cestě, z cyklu Stromy, Oľga Bleyová, z cyklu Sen,

16 Dana Kyndrová, bez názvu, 1984 a Josef Moucha, Vojenský útvar Mošnov, 1982 Viktor Kolář, Place Bonaventure, ze série Nákupní střediska, 1972 Ivan Hoffman, Československo

17 Miroslav Bílek, z cyklu Imaginace, Miloň Novotný, Londýn, 1966 a Bořek Sousedík, Kus světla, Hellbrun (Salzburg),

18 Miroslav Machotka, bez názvu, 80. léta 20. století Jaroslav Krejčí, Grafik Bohuslav Reynek, 1966 Dušan Pálka, z cyklu Václavák, 70. léta 20. století 18

19 Jindřich Štreit, Sovinec, 1980 Miroslav Hucek, Dívka v Treťjakovské galerii, 1967 a Miroslav Zajíc, bez názvu, 80. léta 20. století 19

20 Tibor Huszár, z cyklu Cigáni, 80. léta 20. století Pavel Vavroušek, z cyklu Nová Sedlice, 80. léta 20. století 20

21 Bohdan Holomíček, Henri Cartier-Bresson, 1981 Bohdan Holomíček, Historik fotografie Antonín Dufek, 1981 Bohdan Holomíček, Sudek a Aneta, nedatováno 21

22 Bohdan Holomíček, bez názvu, konec 70. let 20. století Bohdan Holomíček, Ivanovi říkáme Emile, 1979 Bohdan Holomíček, Horní Lanov,

23 Vladimír Birgus, Cannes, z cyklu Cosi nevysloveného, 80. léta 20. stol. a Gorzow, 1988 z téhož cyklu Ivo Gil: bez názvu, 80. léta a Ján Rečo, z cyklu Ministerstvo, 80. léta 20. stol. Vlado Vavrek, z cyklu Dedinské motívy, 80. léta 20. stol. a Ján Michalec, z cyklu Špania Dolina,

24 Skupina OČI, z cyklu Žilinskí študenti, 80. léta 20. stol. a Paľo Štecko, z cyklu Špania Dolina, 80. léta 20. stol. Viliam Rudnický, z cyklu Špania Dolina, 80. léta 20. století a Leo Redlinger, Šumiac, 80. léta 20. století 24

25 Jan Malý, z cyklu Na silnici, Meluš Pavel Jasanský, Nezávislý život,

26 Viera Sláviková, Luna, 1972 a Miloslav Stibor, z cyklu Terenitás, 1989 Milan Borovička, bez názvu, 80. léta 20. stol. a Judita Csáderová, bez názvu, 80. léta 20. století 26

27 Ľubo Stacho, Dom umenia Piešťany, 1981 Jaroslav Beneš, La défense, 1984 Peter Surový, bez názvu, 80. léta 20. století 27

28 Dušan Šimánek, módní fotografie pro časopis Mladý svět, 80. léta 20. století Karol Benický, Južné polia, 1980 a Zátišie s listami, 1980 (serigrafické tisky fotografie) 28

29 Jiří Víšek, bez názvu, počátek 80. let 20. století Jan Pohribný, bez názvu,

30 Miro Švolík, bez názvu, 80. léta 20. století Tono Stano, Kultúra, z abs. souboru pro nástěnný kalendář, 1985 Rudo Prekop, bez názvu, poč. 80. let 20. století 30

31 Vasil Stanko, bez názvu, 80. léta 20. století Peter Župník, bez názvu, 80. léta 20. století Miro Švolík, bez názvu, 80. léta 20. století 31

32 Miroslav Myška, PF 1992 a Jaroslav Rajzík, z cyklu Proměny světla, 1989 Katarína Bričová, z cyklu Priehlady, 90. léta 20. století J. Králík, Letadlo,

Podobné dokumenty

SBÍRKA GRAFICKÉHO DESIGNU POHLEDNICE

SBÍRKA GRAFICKÉHO DESIGNU POHLEDNICE Muzejní sbírka pohlednic patří k nejbohatším, čítá několik tisíc kusů, přičemž její velká část je zatím uložena jako netříděný fond. Vedle místopisných tématik jsou