Poslání a charakteristiky neuniverzitních vysokých škol

Transkript

1 Inovace výstupů, obsahu a metod bakalářských programů vysokých škol neuniverzitního typu. CZ.1.07/2.2.00/ Poslání a charakteristiky neuniverzitních vysokých škol JUDr. Ivan Barančík

2 Motto: vedle elitních škol, jakými jsou nebo by mohly být podstatné části Univerzity Karlovy v Praze nebo Masarykovy univerzity v Brně, zaměřených na přípravu nové generace vědců, potřebujeme profesně a oborově vyhraněné univerzity, a také vysoké školy, které nejsou univerzitami, ale jsou excelentní v přípravě odborníků pro konkrétní profese. předseda vlády ČR Petr Nečas ČKR,

3 můžeme se pokusit odpovědět na otázku, jakou roli plní vysoká škola svými vzdělávacími a tvůrčími činnostmi. Zde rychle nahlédneme, že takových rolí je celá řada. Nahlíženo z pohledu oborového zaměření může dobře posloužit dělení na profesní, anebo výzkumnou orientaci. Některé obory jsou ve své podstatě zaměřeny na profesní stránku, takže výzkumný aspekt spojený se vzděláváním v těchto programech je poněkud méně významný. To však neznamená, že by měl aspekt tvůrčích činností v těchto studijních programech chybět. Prof. Ing. Ivan Wilhem, CSc., náměstek ministra pro výzkum a vysoké školství

4 Účast na konferenci 45 osob - 8 rektorů členů ČKR (zastoupení členů pracovní skupiny pro neuniverzitní vysoké školy ČKR bylo v počtu 4 rektorů), - zástupci RVŠ, IPN Kvalita, IPN Q-Ram, poslanec PČR - a zástupci dalších vysokých škol účastníků s příspěvkem z toho: - 1 zahraniční účastník Dr. Richard Thorn, Institutes of Technology Ireland - 5 zástupců zaměstnavatelů - 10 zástupců vysokých škol - 1 zástupce MŠMT a současně projektu Q-Ram - 1 Sdruţení profesního terciárního vzdělávání a EURASCHE

5 Cíl konference: Konference byla zaměřena na postavení a úlohu neuniverzitních veřejných a soukromých vysokých škol v systému terciárního vzdělávání v souvislosti s nově připravovaným zákonem o vysokých školách

6 cílem ministerstva je vytvořit konkurenceschopný, bohatě diverzifikovaný systém, který plní všechny tři základní funkce vysokých škol dlouhodobý záměr MŠMT. V oblasti vzdělávání V oblasti výzkumu a vývoje V oblasti spolupráce s hospodářskou sférou (podniky, zaměstnavateli a dalšími odběrateli), spoluvytváření inovačních a technologických klastrů a zapojení se do rozvoje celého regionu, ve kterém vysoká škola působí (tzv. servisní funkce).

7 Platný zákon o vysokých školách rozděluje VŠ na univerzitní a neuniverzitní. Vysoká škola neuniverzitní uskutečňuje bakalářské programy a můţe téţ uskutečňovat magisterské programy a v souvislosti s tím výzkumnou, vývojovou, uměleckou nebo další tvůrčí činnost nečlení se na fakulty vědecká rada se nazývá akademickou radou Problematické oblasti z pohledu specifik neuniverzitních VŠ: negativně vymezený sektor bez tradice personální zabezpečení a růst interních akademických pracovníků tvůrčí činnost (neexistence jasného vymezení adekvátní TČ pro bc. stupeň, neexistence vlastních doktorandů)

8 Možná charakteristika ideální ne- univerzitní VŠ SP zaměřené na potřeby regionu a/nebo určitý trh práce Větší poměr bakalářských programů vůči navazujícím magisterským Důraz na kombinaci akademických a aplikačních zkušeností akademických pracovníků Důraz na odborné způsobilosti absolventů a jejich uplatnitelnost v praxi Bezprostřední kontakt s aplikační sférou Soustředění na tvůrčí činnost v aplikačním pojetí a přenos znalostí do uţivatelské sféry Široká nabídka programů, kurzů i ad hoc školení CŢV Vazby, spolupráce a zaměření orientované na region, spolutvorba regionální identity

9 Chybí vize, jak má systém vypadat, jaké vysoké školy společnost potřebuje, jaké typy. Chybí představa, co tyto typy vysokých škol budou do budoucna znamenat po rozvoj regionů, společnosti, ekonomiky Ve většině evropských zemí existuje rozvinutý neuniverzitní sektor, ve kterém působí poměrně velký počet spíše menších institucí a ve kterém se vzdělává významná část studentů. V České republice je tento sektor spíše okrajový (několik veřejných vysokých škol, většina soukromých VŠ). Funkce neuniverzitní vysoké školy - funkce vzdělávací, funkce výzkumná, funkce regionální, funkce celoţivotního vzdělávání, funkce internacionální. Pro hodnocení neuniverzitních vysokých škol neexistuje přístup hodnocení kvality, který by respektoval jejich odlišnosti. Charakteristiky nejsou oficiálně definovány, nejsou měřítka. Podmínky pro posuzování/akreditaci nejsou odlišné od škol univerzitních.

10 Kvalitou vzdělávání se rozumí ţádoucí (optimální) úroveň fungování a/nebo produkce procesů či institucí, která můţe být předepsána určitými poţadavky (např. vzdělávacími standardy) a můţe být tudíţ objektivně měřena a hodnocena. (Rýdl) Kvalita vysoké školy - kvalita jako znak dokonalosti, kvalita jako práh, kvalita jako růst, kvalita jako vhodnost (způsobilost) k danému účelu. Národní kvalifikační rámec - popis obecných poţadavků na absolventa vysoké školy rozlišený pro jednotlivé úrovně VŠ vzdělání (Bc./Mgr./Ph.D.) na základě výstupů z učení. Projekt Q-RAM MŠMT( ) vytváří národní kvalifikační rámec. Národní kvalifikační rámec vyjadřuje legitimní očekávání státu ohledně kvality absolventů vysokých škol (odborné znalosti, odborné dovednosti a obecné způsobilosti.

11 Vznik profesně orientovaných neuniverzitní VŠ v ČR vyţaduje pro objektivní kvalitativní hodnocení diferenciaci obecně platných kritérií v souladu s jejich specifickým posláním i odbornou profilací absolventů. Profesně orientované VŠ vymezit jako víceoborové instituce s úzkou vazbou na konkrétní potřeby uţivatelské praxe v příslušném regionu se schopností pruţné reakce na změny jejích potřeb. Výukový proces zaloţený na empiricko-prognostických přístupech. Dominující systém znalostí a dovedností s výrazným podílem prvků neformální výuky.

12 Talent potřebný k zajištění udržitelnosti místního podnikání Vzdělání a dovednosti, které jsou kritické pro zajištění úspěšného podnikání a dalšího udrţitelného rozvoje výrobního závodu Suchdol: Jemné dovednosti Týmová a multikulturní spolupráce a komunikace globálně! Řídící dovednosti schopnost řídit týmy pracovníků Prezentační dovednosti směrem k různým skupinám (výrobní dělníci, management společnosti a stakeholdeři po celém světě) Vzdělání a znalosti Technické zaměření strojírenství, výrobní technologie VŠ a SŠ (vedoucí a odborný personál) Elektrotechnické měřící a regulační technika, elektronika VŠ a SŠ (vedoucí a odborný personál) Projektový management - výroba Výborná znalost angličtiny! Odborná praxe přímo ve společnosti během studia Znalost hodnot a kultury společnosti Jihočeský region nemá ţádnou VŠ poskytující vzdělání, které by odpovídalo našim poţadavkům! Brzká identifikace talentů pro místní i globální rozvoj (Eaton Graduate Programme)

13 Masifikace vysokoškolského studia - proces ţádoucí, ale měla nesprávné směřování do počtů vzdělávacích subjektů a to jak soukromých, tak i veřejných vysokých škol a ne do počtů studentů a jejich oborového zaměření v oborech, které společnost potřebuje.

14 Rok vysokých škol - 26 veřejných, 2 státní a 45 soukromých, 29 - univerzitního typu (2 státní, 3 soukromé vysoké školy a 24 veřejných vysokých škol), 44 neuniverzitního typu - 42 SVŠ a 2 VVŠ. oproti stavu na konci roku 2005 však bylo vytvořeno 17 nových fakult, k působilo 12 zahraničních vzdělávacích institucí působících v ČR Zdroj: Výroční zpráva MŠMT za rok

15 Účastníci konferenci se po diskusi shodli na následujících závěrech: Vydefinovat postavení, cíle a úlohu neuniverzitních veřejných a soukromých VŠ v sektoru terciárního vzdělávání. Stanovit kvantitativní standarty pro hodnocení kvality neuniverzitních veřejných a soukromých VŠ respektující poslání a specifika tohoto segmentu vysokého školství. Navrhnout doplňující zásady a kritéria pro akreditační řízení na neuniverzitních veřejných a soukromých VŠ včetně zajištění zástupců z těchto škol v Akreditační komisi, resp. v odborných komisích. Definovat společenskou poptávku po absolventech a její prognózy ve struktuře oborové - vazba na trh práce (zaměstnavatelský sektor). Navrhnout nové terminologické vymezení pro stávající neuniverzitní vysokoškolský sektor respektující svoji profesní orientaci a roli aplikace vědních poznatků do vzdělávání, praxe a inovace profesí a technologických postupů. 15

16 Institut Svazu průmyslu ČR (ISP ČR) - Analýza spolupráce Na školách neexistuje příznivé prostředí pro spolupráci s podnikatelskými subjekty. Ţádná z forem spolupráce výrazně nepřevaţuje nad ostatními formami. Vysoké školy dostatečně nevyuţívají jednotlivé formy navazování spolupráce. Vysoké školy jsou pasivní v navazování spolupráce s podnikatelským sektorem a spolupráci navazují většinou podnikatelské subjekty. 16

17 Na straně vysokých škol spolupráci navazují nejčastěji osobně akademičtí pedagogové a výzkumníci a spolupráce má většinou neformální charakter. Technicky zaměřené vysoké školy spolupracují s podnikatelským sektorem mnohem více neţ školy s netechnickým zaměřením. Nejvýznamnějším přínosem spolupráce jsou finance. Vnitřní překáţky převaţují nad překáţkami vnějšími. Vzhledem k omezenému rozsahu spolupráce neexistují významná rizika. 17

18 Děkuji za pozornost. Ivan Barančík 18