Transkript

1

2 Seznam použitých zkratek BRKO KO NO SFŽP biologicky rozložitelný komunální odpad komunální odpad nebezpečný odpad Státní fond životního prostředí ČR 2

3 Obsah Seznam použitých zkratek...2 Obsah...3 Úvod...5 Účel analýzy nakládání s bioodpadem pro město Šternberk...5 Základní údaje...5 Bioodpad ve směsném komunálním odpadu měst...6 Příklad 1: Dvůr Králové nad Labem - vyhodnocení projektu kompostéry v domácnostech...7 Přiklad 2: Projekt Komunitní kompostování v Praze Řepích...10 Přiklad 3: Projekty svozu bioodpadu do speciálních nádob...13 Popis systémů nakládání s bioodpady v obcích a městech...16 Vyhodnocení získaných dat ) SYSTÉMY S BIOPOPELNICEMI ) SYSTÉMY S KOMPOSTÉRY ) SYSTÉMY S VELKOOBJEMOVÝMI KONTEJNERY ) SYSTÉMY PODPOŘENÉ Z DOTACÍ...20 Aplikovatelnost pro město Šternberk ) Návrh postupu k zavedení sběru bioopadu ve městě Šternberk ) Analýza dostupných zdrojů a dotací:...24 Příloha...26 Dotazníky: systém nakládání s bioodpadem ve vybraných obcích

4

5 Úvod Účel analýzy nakládání s bioodpadem pro město Šternberk Účelem analýzy je zmapovat možnosti nakládání s bioodpadem, které v současnosti využívají obce a města v České Republice. Srovnání zkušeností obcí s různými systémy slouží k návrhu možného postupu zavedení systému sběru bioodpadu ve Šternberku. Legislativa Evropské unie (Směrnice č. 1999/31/ES o skládkách odpadu) i České republiky (Nařízení vlády č. 197/2003 Sb., o Plánu odpadového hospodářství ČR) mluví jasně: podíl bioodpadu ve směsném odpadu se musí postupně snížit. Odpadové hospodářství obcí musí tyto požadavky reflektovat. Nyní je vhodná chvíle začít díky příležitosti pokrýt až 90 % investic do technického vybavení, nastavení systému i osvěty dotacemi z Evropské unie Základní údaje Údaje o městě Šternberk Počet obyvatel: Počet rodinných domů: Počet bytových domů: 347 Katastrální plocha: 4,9 km 2 Obec s rozšířenou působností. Identifikační údaje obce Město Šternberk Horní náměstí Šternberk IČO: Statutární zástupce: Mgr. Jaromír Sedlák, starosta Tel.: sedlak@sternberk.cz Zpracovatel koncepce: Hnutí DUHA Olomouc Dolní náměstí Olomouc IČO: Tel.: , Fax.: info@hnutiduha.cz Statutární zástupce: Mgr. Hana Kovaříková Zpracovatelé: RNDr. Tomáš Přikryl, Mgr. Jana Matrková 5

6 Bioodpad ve směsném komunálním odpadu měst Úvod Hnutí Duha realizuje a vyhodnocuje rozbory komunálních odpadu již od roku Výsledky, které zde prezentujeme, pochází ze dvou měst: Dvora Králové nad Labem a Prahy 5. Výsledky desítek rozborů, které Hnutí Duha udělala, jsou podobné. Ve všech případech převažuje v odpadu zahradní a kuchyňský odpad. Ve venkovské zástavbě bývá zastoupen 60 %, v městské bytové zástavbě pak tvoří 40 % hmotnosti odpadu. Oba případy rozborů, které dále popisujeme, byly realizovány též s cílem zhodnotit dopad zavedených systémů prevence vzniku bioodpadu. Metodika rozborů Rozbor odpadů probíhal ručně. Nejprve byly vytříděny odpady o velikosti nad 40 mm, následoval rozbor složení odpadů do 40 mm. Zvlášť byly vytříděny základní recyklovatelné složky (papír, směsné plasty, PET láhve, sklo, kovy, nápojové kartony, textil), dále zahradní a kuchyňský odpad, stavební odpad a nebezpečný odpad (dále NO). Malou část odpadu tvořil nerecyklovatelný zbytek, složený z kombinovaných materiálů a popelovin nejasného původu. Hodnotili jsme jednak hmotnostní podíl jednotlivých druhů odpadů (zvážením příslušné části vytříděného odpadu), jednak podíl objemový (vyjádřený jako objem zaplněněné popelnice/pytle) Příklad: Ze svezených 20 popelnic jsme získali celkem 263 kg odpadů. Z toho bylo vytříděno 6,5 kg kovů, které zabíraly objem 0,8 popelnice. Kovy tedy tvoří 4 % objemu odpadu, respektive 2,5 % hmotnosti odpadu. V naší analýze jsme jako jednu ze složek vyhodnocovali bioodpad. Pro účely této studie rozumíme bioodpadem zahradní a kuchyňský odpad. Pokud bychom chtěli vyčíslit celkový podíl tzv. biologicky rozložitelných komunálních odpadů (dále BRKO) dle katalogu odpadů a podle koeficientu biologického rozkladu, pak je třeba ke kuchyňskému a zahradnímu odpadu připočíst biologicky rozložitelný papír, 75 % hmotnosti nápojových kartonů (jsou ze 75 % z papíru) a 50 % hmotnosti dětských plen. V naší analýze jsme papír ani karton do kompostovatelného odpadu nezahrnuli, protože je vhodnější jeho třídění za účelem recyklace, než kompostování. Nezahrnuli jsme ani pleny a tetrapaky, protože se jedná o směsné odpady které nelze snadno kompostovat. Podle výše uvedených definic pak směsný komunální odpad ve Dvoře Králové nad Labem tvoří hmotnostně z více než 60 % tzv. BRKO, z toho je však za běžných podmínek kompostovatelných pouze 45 % směsného odpadu.. Není-li ovedeno jinak, vyjadřuje uvedené procentuelní zastoupení odpadů v této studii hmotnost odpadů. 6

7 plasty 10% Analýza nakládání s bioodpadem pro město Šternberk Příklad 1: Dvůr Králové nad Labem - vyhodnocení projektu kompostéry v domácnostech Dvůr Králové nad Labem je historické město s obyvateli. Nachází se v centrální části Královéhradeckého kraje asi 35 km severně od Hradce Králové a 19 km jižně od Trutnova. Město je situováno v Královédvorské kotlině po obou březích horního toku řeky Labe. Ze severní strany město obklopuje les Království, z jižní strany Libotovský hřbet. Průměrná nadmořská výška je 371 m n. m. Nejnižším bodem je Labe v Žirči, 270 m n. m., nejvyšší bod je Záleský vrch, 459 m n. m. Město začalo po vzoru jiných měst a obcí (např. Brumov-Bylnice ve Zlínském kraji) pronajímat občanům domácí kompostéry jako doplnění současné praxe, kdy mohou občané zahradní a částečně i kuchyňský odpad odevzdávat na sběrném dvoře. Pronájem kompostérů vedle služby občanům může snížit i zátěž na městskou pokladnu, protože sníží množství směsného komunálního odpadu. Město Dvůr Králové nad Labem požádalo Hnutí DUHA o provedení rozboru, aby bylo možno posoudit, jak se zavedení kompostérů projeví ve složení komunálního odpadu. Hnutí Duha provedlo celkem tři rozbory složení směsných domovních odpadů (zbytkový odpad po třídění) ve Dvoře Králové nad Labem (čtvrtky 17. ledna., 16. dubna a 24. června 2008). V lednu bylo k rozboru svezeno 20 popelnic z různých částí Dvora Králové. Ve druhém a třetím rozboru bylo svezeno pokaždé 10 popelnic z domácností, které měly od města pronajaty kompostéry. Výsledky I. rozbor 17. ledna 2008 před zahájením projektu Proveden rozbor obsahu 20ti popelnic o celkové hmotnosti odpadu 263 kg. Výsledky shrnuje následující tabulka a graf: složka komunálního odpadu hmotnost objem kg % popelnic % Kovy 6,5 2,5% 0,8 4% Sklo 17,0 6,5% 0,5 3% Papír 30,5 11,6% 3,3 17% Plasty 25,5 9,7% 5 25% PET lahve 3,5 1,3% 1,2 6% Nápojový karton 2,0 0,8% 0,8 4% Dětské pleny 21,0 8,0% 0,65 3% Textil 10,0 3,8% 1 5% Nerecyklovatelný zbytek 28,5 10,8% 2 10% Hmotnostní složení KO Objemové složení KO Bioodpad 117,0 44,5% 4,75 24% (rozbor Nebezpečný ) odpad (N.O) 1,5 0,6% 0 0% (rozbor ) Celkem % kovy % 4% kovy 2% N.O 1% sklo 3% sklo 6% papír 12% papír 17% 7

8 II. rozbor 16. dubna 2008 po zahájení projektu Proveden rozbor obsahu 10ti popelnic o celkové hmotnosti odpadu 161,5 kg. Výsledky shrnuje následující tabulka a graf: složka komunálního odpadu hmotnost objem kg % popelnic % Kovy 4,5 2,8% 0,4 5% Sklo 4,0 2,5% 0,2 2% Papír 9,5 5,9% 1,2 15% Plasty 12,0 7,4% 2,0 25% PET lahve 0,5 0,3% 0,3 4% Nápojový karton 1,5 0,9% 0,6 7% Dětské pleny 5,5 3,4% 0,5 6% Textil 5,5 3,4% 0,5 6% Nerecyklovatelný zbytek 78,5 48,6% 1,3 16% Bioodpad 39,0 24,1% 1,1 14% Nebezpečný odpad (N.O) 1,0 0,6% 0 0% celkem 161,5 100% 8,1 100% Hmotnostní složení KO plasty 7% Objemové složení KO (rozbor ) kovy 5% sklo 2% (rozbor ) sklo 2% kovy 3% N.O 1% papír 6% papír 15% PET 0% náp. karton 1% dětské pleny 3% textil 3% III. rozbor 24. června 2008 po zahájení projektu v sezóně Proveden rozbor obsahu 10ti popelnic o celkové hmotnosti odpadu 151,9 kg. Výsledky shrnuje následující tabulka a graf: složka komunálního odpadu hmotnost objem kg % popelnic % Kovy 6,9 4,5% 0,30 3% Sklo 5,5 3,6% 0,43 5% 8

9 Papír 8,5 5,6% 0,50 5% Plasty 13,5 8,9% 3,20 35% PET láhve 1,0 0,7% 1,20 13% Nápojový karton 1,8 1,2% 0,75 8% Dětské pleny 1,5 1,0% 0,10 1% Textil 2,5 1,6% 0,20 2% Nerecyklovatelný zbytek 17,0 11,2% 0,30 3% Bioodpad 57,0 37,5% 1,65 18% Nebezpečný odpad (N.O) 0,2 0,1% 0,05 1% Stavební odpad 36,5 24,0% 0,50 5% celkem 151,85 100% 9,2 100% Hmotnostní složení KO sklo 4% (rozbor ) papír 6% kovy 5% Objemové složení KO (rozbor ) sklo 5% kovy 3% stavební odpad 5% papír 5% plasty 9% PET 1% náp. karton 1% dětské pleny 1% textil 2% Komentář výsledků Bioodpady tvořily vždy hmotnostně velmi významnou složku analyzovaného směsného komunálního odpad. V prvním rozboru, tedy před zahájením projektu na podporu domácího kompostování, tvořily kuchyňské a zahradní odpady 44,5 % odpadů a BRKO tvořily dokonce 60 % odpadů. Odpady po zahájení projektu podpory domácího kompostování obsahovaly pouze 24,1 % (duben) a 37,5 % (červen) bioodpadů, respektive 35 (duben) a 45 % (červen) BRKO. Z výsledků rozborů je tedy patrné, že kuchyňský a zahradní odpad je v komunálním odpadu nejvýznamnější složkou a aktivity vedoucí ke snižování jeho podílu mají zásadní vliv snížení množství komunálního odpadu ve Dvoře Králové nad Labem. První a druhý rozbor byly prováděny v topném období a obsahovaly velké množství popela. Poslední rozbor proběhl naopak mimo topné období, kdy je naopak obvyklé velké množství hlíny a rostlinných zbytků z úpravy zeleně. I poslední rozbor však ukázal nižší zastoupení biologických odpadů, respektive BRKO 9

10 Složení KO v hm% u provedených rozborů Složení KO v obj% u rozborů 100% 100% 90% 24% 90% 24% 14% 18% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 44% 11% 8% 10% 12% 49% 3% 7% 6% 6% 2% 2% 0% 3% 0% 38% 11% 1% 9% 6% 4% 5% 24% N.O kompostovatelný odpad nerecykl.zbytek textil dětské pleny náp. karton PET plasty papír sklo kovy stavební odpad 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 10% 5% 3% 4% 6% 16% 6% 6% 7% 4% 25% 25% 17% 15% 3% 2% 4% 5% 0% 0% 3% 2% 1% 8% 13% 35% 5% 5% 3% 5% Nejvíce objemově zastoupeny byly ve směsném odpadu plasty, následoval bioodpad a papír. Za povšimnutí stojí vysoké zastoupení dětských plen (I. rozbor 8 %) a stavebního odpadu (III. rozbor 24 %) v hmotnosti komunálního odpadu a vysoké zastoupení snadno recyklovatelných a vysoce ceněných nápojových PET lahví (III. rozbor 13 %) v objemu komunálního odpadu. Z rozboru složení bylo také zřejmé, že velká část odpadu neměla charakter domovních odpadů, ale odpadů živnostenských. Přiklad 2: Projekt Komunitní kompostování v Praze Řepích Projekt vznikl z iniciativy občanů žijících na sídlišti v Praze 17 - Řepích a získal finanční podporu pražského Magistrátu v roce Osobním průzkumem byl zjišťován zájem občanů o třídění biologicky rozložitelných surovin z domácností. Více než třetina dotázaných (35 rodin) se rozhodla aktivně předcházet vzniku bioodpadu, který tvoří až 50 % komunálního odpadu, což potvrdily i provedené rozbory z dané lokality. Do projektu se nakonec zapojilo 20 rodin. Pro zajištění projektu bylo nutné pořízení kvalitních, tepelně izolovaných a uzamykatelných kompostérů, které byly 10

11 koncem března 2007 předány k užívání. Občané do nich ukládají bioodpad a kompostéry jsou pravidelně kontrolovány, aby nedocházelo k znehodnocení vznikajícího kompostu. Po roce společného kompostování se občané na Španielově ulici v Praze dočkali zasloužené odměny. Z kuchyňských odpadů, které pravidelně odnášejí do uzavřených kompostérů se vytvořil kvalitní kompost, který si nyní aktivní účastníci mohou odebírat pro vlastní potřebu. U hotového kompostu byla provedena zkouška zralosti, která potvrdila, že vzniklý substrát je možno bez obav použít pro zkvalitnění zeminy v květináčích či půdy v okolí domu. Z kompostéru bylo získáno 150 kg kompostu, což odpovídá přibližně 450 kg bioodpadu, který neskončil na skládce. Provedený průzkum v nezapojených domácností odhalil, že 75 % domácností má zájem o tento způsob nakládání s odpady. Proto lze předpokládat, že bezproblémový provoz komunitního kompostování vzbudil zájem a že dojde k dalšímu nárůstu počtu občanů, kteří budou kompostéry využívat. V Praze Řepích provedlo Hnutí Duha dva rozbory složení směsných domovních odpadů (zbytkový odpad po třídění), jeden před zahájením projektu (20. března 2007) a druhý po jeho zahájení (16. května 2008). V březnu 2007 byl proveden rozbor 2 kontejnerů z Španielovy ulice. Ve druhém rozboru v květnu 2008 byl proveden rozbor 3 kontejnerů opět ze stejné lokality.narozdíl od Dvora Králové jsme hodnotili pouze hmotnostní složení odpadů. Výsledky: I. rozbor komunálního odpadu kontejnerů z ulice Španielova v Praze 5 - Řepích ze dne 20. března 2007 (před zahájením projektu) Proveden rozbor obsahu 2 kontejnerů o celkové hmotnosti odpadu 117,8 kg. Výsledky shrnuje následující tabulka a graf: 11

12 složka komunálního odpadu Celkem kg % papír (papírové obaly, tiskoviny, napojové kartony) 17,6 15% plasty (plastové obaly - folie, PET) 16,6 14% sklo 7,4 6% kovy 1,6 1,4% bioodpad 54,0 46% textil 15,9 13% minerální odpad (kameny, keramika) 0,8 1% nebezpečný odpad 0,3 0,3% spalitelný odpad (pleny, polystyren) 3,6 3% celkem 117,8 100% II. Rozbor komunálního odpadu kontejnerů z ulice Španielova v Praze 5 - Řepích ze dne 16. května 2008 (po zapojení do projektu) Proveden rozbor obsahu 3 kontejnerů o celkové hmotnosti odpadu 203,8 kg. Výsledky shrnuje následující tabulka a graf: složka komunálního odpadu Celkem kg % papír (papírové obaly, tiskoviny, napojové kartony) 28,1 14% plasty (plastové obaly - folie, PET) 30,4 15% sklo 12,8 6% kovy 5,0 2% bioodpad 86,2 42% textil 9,4 5% minerální odpad (kameny, keramika) 17,7 9% nebezpečný odpad 2,2 1% spalitelný odpad (dětské pleny) 12,0 6% celkem 203,8 100% 12

13 Komentář výsledků Bioodpady tvořily vždy velmi významnou složku analyzovaného směsného komunálního odpadu. V prvním rozboru, tedy před zahájením projektu na podporu domácího kompostování, tvořily kuchyňské a zahradní odpady (bioodpad) 46 % hmotnosti odpadů a BRKO dokonce 56 % hmotnosti odpadů. Odpady po zahájení projektu podpory domácího kompostování obsahovaly 42 % bioodpadu, respektive 51 % BRKO. Z výsledků rozborů je tedy patrné, že kuchyňský a zahradní odpad je v komunálním odpadu nejvýznamnější složkou a aktivity vedoucí k snižování jeho podílu mají zásadní vliv na snížení množství komunálního odpadu ve Praze 5 - Řepích. První a druhý rozbor ukázal, že v městském odpadu ze sídliště je velké množství kuchyňského odpadu, který tvoří něco kolem 40 % hmotnosti komunálních odpadů. Zavedení kompostérů vedlo ke snížení podílu kompostovatelné složky ve směsném odpadu v řádu několika procent. Přestože je o komunitní kompostování v lokalitě zájem, jedná se zatím převážně o jednotlivce, kteří tento způsob využívají. Pro větší zapojení je třeba výrazná mediální podpora ze strany města a značná aktivita pověřeného člověka v místě. Za povšimnutí stojí vysoké hmotnostní zastoupení papíru (I. rozbor 15 %), plastů (II. rozbor 15 %) ve směsném komunálním odpadě. Přiklad 3: Projekty svozu bioodpadu do speciálních nádob Přestože Hnutí Duha nezabývala rozbory v těchto lokalitách, můžeme alespoň zprostředkovat výsledky jiných projektů. O výsledcích v Uherském Hradišti hovoří například článek dostupný na internetu: 13

14 V článku je uvedeno srovnání dat v Uherském Hradišti a v Mikroregion Hustířanka u Hradce Králové. Analýzy skladby byly prováděny stejným způsobem jako ve výše popsaných případech ve Dvoře Králové nad Labem a v Praze Řepích, tj. bez použití síta, pouze ručním tříděním. V sídlištních oblastech Uherského Hradiště mají obyvatelé možnost třídit bioodpad do kompostejnerů, v Mařaticích možnost separace bioodpadu nemají (vyjma možnosti jejich odevzdání na sběrnéhém dvoře). Ve Velichovkách mají obyvatelé k dispozici novou obecní kompostárnu a v Dubenci velkoobjemový kontejner na sběr zahradního odpadu. Porovnání skladby směsného komunálního odpadu v Uherském Hradišti a mikroregionu Hustířanka Lokalita Oblast (typ zástavby) Rok Počet obyvatel Bioodpad (%) Uherské Hradiště Mikroregion Hustířanka u Hradce Králové 1) Pilotní (sídliště) ,2 Referenční (sídliště) ,3 Mařatice (rodinné domy) cca 150 domů 59,8 obec Velichovky (smíšená zástavba) obec Dubenec (rodinné domy) obec Heřmanice (rodinné domy) , , ,5 1) SLEJŠKA, A.; ILJUČOKOVÁ, A.; MAREŠOVÁ, K.: Bioodpady v pilotních projektech, prezentace ppt, 2006, s. 31 Komentář výsledků Z uvedené tabulky je patrný velký rozdíl v zastoupení bioodpadu ve směsném komunálním odpadu mezi regionem Hustínařka a Uherským HradištěmV původní vesnické zástavbě Mikroregionu Hustířanka bývá bioodpad ještě často využíván jako krmivo a zahradní odpad kompostován. Naopak mnohem horšími výsledky v lokalitě Mařatice vypovídají o tom, že zde již tradiční způsob nakládání s kompostovatelným odpadem pravděpodobně neexistuje. Přestože mají občané možnost separace zahradního a kuchyňského odpadu do speciálních nádob (kompostejnerů) ovlivňuje tento způsob sběru převážně množství zahradního odpadu. Daleko obtížnější se jeví ovlivnění kuchyňského odpadu, který tvoří v lokalitě sídlišť převážnou část odpadu, což ukázaly rozbory ve Dvoře Králové nad Labem, kde prakticky zahradní odpad chyběl. 14

15 Shrnutí Rozbory složení domovních odpadů ve Dvoře Králové prokázaly pokles podílu biologicky rozložitelných komunálních odpadů v domovních odpadech u domácností s pronajatým domácím kompostérem. Jen nepatrný pokles byl zaznamenán v lokalitě Praha 5 Řepy. Výsledky rozborů ukázaly, že recyklovatelné odpady včetně bioodpadů až tvoří 80 % analyzovaných domovních odpadů, přičemž nezanedbatelnou část nerecyklovatelných odpadů tvoří jednorázové dětské pleny. Pokles podílu biologicky rozložitelného odpadu byl zaznamenán i v lokalitách v Uherském Hradišti se zavedeným svozem kompostovatelného odpadu. Rozbory potvrdily, že kuchyňské a zahradní odpady tvoří v domovních odpadech hmotnostně nejvýznamnější část. Úspěšná snaha o jejich odklonění by vedla k výraznému poklesu hmotnosti odpadu vyváženého na skládku. Toho lze však dosáhnout jedině účinným zavedením sběru kuchyňského odpadu. Ve všech popisovaných příkladech se zavedením kompostérů nebo svozu bioodpadu dosáhlo snížení podílu zahradních odpadů ve směsném komunálním odpadu. Pokud však má být dosaženo výrazného snížení podílu bioodpadu ve směsném komunálním odpadu, musí být snahy o minimalizaci doplněny separací kuchyňského kompostovatelného odpadu, který tvoří hmotnostně až dvě třetiny z celkového množství kompostovatelných odpadů. Hmotnostní zastoupení dalších snadno recyklovatelných odpadů papíru je ve všech lokalitách podobné: ve Dvoře Královém nad Labem 12,4 % plastů a PET a 11 % papíru a nápojových kartonů, v Praze 5 Řepích je to 14 % plastů a PET a 15 % papírů a nápojových kartonů. V II. a III. rozboru (po zavedení kompostérů) u Dvora Králové je hmotnostní zastoupení papíru a plastů výrazně nižší, proto se dá předpokládat, že domácnosti s pronajatými kompostéry jsou do třídění odpadů zapojeny více než občané bez kompostérů. Souvisí to patrně z jejich větší ekologickou zodpovědností. 15

16 Popis systémů nakládání s bioodpady v obcích a městech Hnutí Duha provedlo na základě zadání systematický sběr dat za účelem získání obrázku o jednotlivých již zavedených systémech sběru bioodpadu. Podařilo se nám kontaktovat celkem 22 obcí po celé České Republice, které již mají zavedený systém nakládání s bioodpady. Prostřednictvím dotazníků a doplňujících telefonických dotazů jsme zjišťovali podrobnosti o systémech nakládání s bioodpady a zkušenosti obcí s nimi. Obce využívaly tři základní typy sběru bioodpadu: separovaný sběr bioodpadu do speciálních nádob s pravidelným odvozem, poskytování zahradních kompostérů do domácností (tyto kompostéry obce nevyvážejí) a sběr bioodpadu do velkoobjemových kontejnerů. Využívaná je i možnost kombinace více způsobů nakládání s bioodpadem. Vyhodnocení získaných dat 1) SYSTÉMY NAKLÁDÁNÍ S BIOODPADEM PODLE POČTU OBYVATEL Zastoupení systémů shrnuje graf a tabulka na konci této kapitoly. Nejčastějším způsobem je sběr bioodpadu odpadu do speciálních nádob zpravidla hnědých bioopopelnic a pravidelný svoz na kompostárny. Tento systém využívá naprostá většina obcí nad 5000 obyvatel. Výjimku tvoří města Vsetín, Hlučín, Choceň, Vimperk a Ledeč nad Sázavou. Podpora nákupu a pronájem či zapůjčení kompostérů občanům využívá asi třetina obcí. Tyto zahradní kompostéry se uplatňují zejména v obcích s 8000 až obyvatel. Využívání zahradních kompostérů často bývá doplňkem osvěty v předcházení vzniku kompostovatelného odpadu a provozován je současně s odvozným sběrem bioodpadu. Volně rozmístěné velkoobjemové kontejnery jsou ke sběru bioodpadu využívány nejčastěji v obcích a městech pod 5000 obyvatel, kde je donášková vzdálenost menší. Výjimku tvoří město Cheb, Jirkov a Velké Meziříčí. Větší obce využívají velkoobjemové kontejnery v chatových nebo zahrádkářských koloniích nebo na sběrném dvoře. V jednom případě (Valtice) se s úspěchem využívá pytlový sběr bioodpadu. 16

17 Zastoupení systémů nakládání s bioodpady v obcích 100% 80% % ano 40% 11 ne asi ne (nepotvrzeno) 20% 0% Popelnice Kompostéry Velkoobjemové kontejnery 4 Zastoupení systémů nakládání s bioodpady podle počtu obyvatel Obec Počet obyvatel Biopopelnice Kompostéry Velkoobjemové kontejnery Dotace Olomouc ano ano ne ano Česká Lípa ano ne ne ano Cheb ano ne ano ne Vsetín ne ano ne ano Uherské Hradiště ano ne ne ne Jirkov ano ne ano ano Beroun ano ano ne ano Bílina ano ne ne ano Hlučín ne ano ne ano Vlašim ano ne ne ano Velké Meziříčí ano ano ano ano Semily 8803 ano ano ne ano Choceň 8700 ne (v plánu) ano ne ano Tišnov 8400 ano ano ne ano Vimperk 8000 ne ne ne ano Mikulov 7352 ano ne ne ano Kunovice 5468 ano ne ne ne Ledeč n. Sáz ne ne ano ne Zruč nad Sáz ano ne ano ano Valtice 3560 ne ne ano ne Horní Bečva 2400 ne ne ano ano Vyskytná nad Jihlavou 822 ne ne ne ne 17

18 2) SYSTÉMY S BIOPOPELNICEMI Systémy sběru biologicky rozložitelného odpadu již využívá 14 obcí a měst z 22, navíc u města Choceň je tento systém v plánu. Ve větších obcích jsou popelnice na biologicky rozložitelný odpad distribuovány přímo na číslo popisné (Olomouc, Uherské Hradiště, Cheb) většinou do zástavby rodinných domků. Na sběr se používají nádoby o objemu 120 litrů. Lidé ze sídlišť mají ve městech možnost odevzdávat biologicky rozložitelný dopad do biopopelnic přistavených na stáních pro separovaný odpad. Tak je tomu například ve Vlašimi a v Bílině, obcích velikostně srovnatelných se Šternberkem (viz tabulka výše). Nádoby na sídlištích bývají větší než nádoby u rodinných domů, zpravidla o objemu 240 nebo 770 litrů. V Olomouci má možnost získat popelnici na biologicky rozložitelný dopad přímo bytový dům. Bioodpad se sváží buď jednou týdně, nebo jednou za čtrnáct dní. Jako nejvhodnější systém svozu se jeví střídavý svoz, kdy se jeden týden vyváží směsný komunální odpad (zbytkový domovní odpad) a druhý týden se sváží bioodpad. Takto systém funguje v Uherském Hradišti, Vlašimi a Olomouci. V zimním období se bioodpad často nesváží, nebo jsou intervaly svozů delší. Nádoby na sběr bioodpadu má většina obcí ve svém vlastnictví. Druhou možností je pronájem nádob od firmy zajišťující svoz separovaného odpadu. Takový pronájem (zapůjčení) může být i bezplatný (Mikulov). Biopopelnice lze nahradit pytlovým sběrem, kdy jsou občanům poskytovány pytle na separovaný odpad. Občané pytle naplní a ve stanovený termín umístí před dům, odkud je obec sváží. Tento systém se osvědčil ve Valticích, kde používají pytlový sběr i ke svozu dalších druhů tříděného odpadu. Zkušenosti vybraných obcí V Bílině je provozován svoz 1 x týdně od března do listopadu. Nádoby jsou na všech kontejnerových stáních pro separovaný odpad (59 nádob o objemu 240 litrů) a dále jsou postupně poskytovány nádoby do zástavby s RD (v současnosti 110 nádob o objemu 120 litrů). V České Lípě využívají hnědé 120litrové popelnice, celkem 600 kusů. V Chebu mají asi 950 popelnic. Svoz bioodpadu odpadu provádí pouze v zástavbě rodinných domů. Nádoby o objemu 240 litrů se svážejí 1 x za 14 dní. V Jirkově mají asi 200 ks biopopelnic o objemu 120 litrů. Svážejí je jednou za čtrnáct dní, mimo zimní období. V Kunovicích mají rozmístěno 1490 nádob, které sváží 1 x za 14 dní. V Tišnově Zahájili pilotní projekt v dubnu 2008, kdy zakoupili 150 ks nádob na bioodpady z rozpočtu města, svoz zajištovala spol. SITA CZ do konce roku 2008 zdarma. V červenu 2009 byl zahájen projekt Systém třídění bioodpadu v Tišnově za podpory Státního fondu životního prostředí. Mělo jít o první etapu. Druhou etapou měla být výstavba bioplynové stanice, která bohužel ztroskotala na odporu a nepochopení obyvatel. I přes provedenou osvětu považují za nejnutnější systém spustit a i skeptičtí občané, kteří mají zpočátku nedůvěru ve vše pocházející z města, a kteří až po rozhovorech se známými či sousedy zjistí, že to funguje, se do systému postupně zapojí. V současné době je ve městě zapůjčeno občanům 250 kompostérů 18

19 a 600 nádob na bioodpady o objemech 120,140 a 240 litrů. Nádoby se vyvážejí jednou za čtrnáct dní, v zimě (prosinec únor) jednou za měsíc. V Uherském Hradišti považují jako nejméně nákladný oddělený sběr bioodpadu tzv. střídavý svoz, kdy se jeden týden vyváží odpad komunální (zbytkový domovní odpad) a druhý týden se sváží bioodpad. U každého rodinného domu musí být dvě nádoby jedna na domovní odpad, druhá na bioodpad. Ve Vlašimi mají obyvatelé panelových domů možnost ukládat bioodpad do nádob o objemu 120 litrů rozmístěných u hnízd na tříděný odpad (60 nádob). Obyvatelé RD mají k dispozici nádoby na domovní odpad o objemu 110 nebo 70 litrů a mají buď celoroční svoz (52 svozů) nebo 43 svozů a nebo dle naplnění vylepí známku v hodnotě 25 Kč. Jen 200 RD má ale spolu s nádobou na domovní odpad i nádobu na bioodpad u nich se pak sváží střídavě jeden týden domovní odpad a druhý týden bioodpad. Od 1.1. do se bioodpad nesváží..biodpad město vozí na skládku v Trhovém Štěpánově, kde je kompostárna. Ve Velkém Meziříčí mají rozmístěné 130 nádob o objemu 770 litrů, které svážejí 1 x za 14 dní. Ve Zruči nad Sázavou mají 770 hnědých kompostejnerů firmy Schäffer o objemu 140 nebo 240 litrů. 3) SYSTÉMY S KOMPOSTÉRY Poskytování kompostérů je převážně doplňkovou službou pro sběr biologicky rozložitelného odpadu. Kompostéry využívá 8 obcí, samostatně (bez biopopelnic či velkoobjemových kontejnerů) však pouze ve Vsetíně a Hlučíně. V Chocni funguje také pouze systém s kompostéry, bude však doplněn biopopelnicemi. Kompostéry lze použít pouze v zástavbě domů se zahradami. Výhodou podpory kompostování je prevence vzniku odpadů, které pak není třeba svážet. Obyvatelé vzniklý kompost využijí na zahradě, anebo mají možnost svážet ho na obecní kompostárnu. Použití kompostérů však vyžaduje stálou propagační aktivitu ze strany obce a města a také provádění nahodilé kontroly využití kompostérů. Ve městech nad obyvatel bývá o tuto službu zájem, bez větších problémů zde může najít majitele až 1000 kompostérů. Kompostéry bývají občanům darovány či vypůjčeny zdarma. V jednom případě (Beroun) se kompostéry objemově nestačily a byly nahrazeny biopopelnicemi (viz níže). Zkušenosti vybraných obcí V Hlučíně mají 320 ks kompostérů. Kompostéry byly poskytnuty občanům zdarma s výpůjční smlouvou na 5 let a občané mohou proti občanskému průkazu svážet svůj bioodpad na obec kompostárnu. V Berouně byly na počátku pilotního projektu rozvezeny nádoby na bioodpad do hromadné zástavby (pro odpady z kuchyní) a do rodinné zástavby byli rozdány kompostéry. Ukázalo se však, že kompostéry mnohdy objemově nestačí a při převládají složce, kterou je posekaná tráva, nelze většinou ani pořádný kompost vyrobit. Proto po konzultaci s odborníky ze Zemědělské univerzity v Praze byly v druhé etapě do rodinné zástavby rozdány nádoby na bioodpad. V Tišnově je v současné době ve městě zapůjčeno občanům 250 kusů kompostérů. Ve Velkém Meziříčí (asi obyvatel) měli k poskytnuto 770 kusů kompostérů (včetně místních částí). 19

20 Ve Vsetíně je na základě dvou dotazníkových akcí a díky dotaci z Operačního programu infrastruktura pořízeno a domácnostem bezplatně zapůjčeno 450 kompostérů. (pozn: tento Operační program program již byl ukončen). 4) SYSTÉMY S VELKOOBJEMOVÝMI KONTEJNERY Velkoobjemové kontejnery se vykytují převážně v menších obcích a městech. Lze je přistavovat nárazově nebo celoročně. Ve větších je lze uplatnit na sběrných dvorech nebo v zahradních či chatových koloniích, kde lze předpokládat větší množství odpadu ze zeleně. Zároveň je v takových místech menší riziko ukládání nevhodných druhů odpadů (lidé se znají). Pokud se však nechají kontejnery volně přístupné, může dojít ke znehodnocení celého obsahu, tak jak mají zkušenosti v Bílině. Ukládání nevhodných druhů odpadů lze předejít vhodným zabezpečením, např. pořídit uzamykatelné kontejnery a obyvatelům či chatařům rozdat klíče. Takový systém se osvědčil v rekreační oblasti v Chebu. Alternativně lze v okrajových a rekreačních částech oplotit a uzamknout celé hnízdo na separovaný odpad, a klíče buď rozdat občanům nebo sběrné místo zpřístupňovat v určité hodiny. Zkušenosti vybraných obcí Horní Bečva využívá jeden velkoobjemový kontejner na bioodpad na sběrném dvoře. V Chebu s úspěchem vyzkoušeli přes letní sezónu uzamykatelný kontejner v rekreační oblasti u přehrady a poskytnutí klíčů lidem kteří tuto oblast využívají. Systém se osvědčil a na základě této zkušenosti město uvažuje o pořízení dalších kontejnerů, které umístí přes letní sezónu v chatových oblastech. Jirkov využívá na bioodpad kontejnery o objemu 2,5 m 3. Ledeč n Sázavou využívá v zahrádkářských oblastech 10 kontejnerů o objemu 1100 litrů. Valtice používá 2 kontejnery na bioodpad. V Bílině velkoobjemové kontejnery na bioodpad již nemají, protože se neosvědčily občané do nich ukládali všechny druhy odpadů. Ve Velkém Meziříčí využívají velkoobjemové kontejnery: 5 v zahradní kolonii, 2 na sběrných dvorech a 7 v místních částech. Ve Zruči nad Sázovou cca 3x ročně přistavují 6 velkoobjemových kontejnerů k zahrádkám. 5) SYSTÉMY PODPOŘENÉ Z DOTACÍ Téměř tři čtvrtiny obcí (16 ze 22) získaly na zavedení systému sběru bioodpadů alespoň částečnou finanční podporu. Většinou se jednalo o zdroje ze Státního fondu životního prostředí ČR (SFŽP) a zdrojů EU (zejména Operační program životního prostředí). V některých krajích lze získat krajské granty - např. v Libereckém, Královedovrském a Středočeském kraji. V některých městech (Beroun, Mikulov) zajistila dotaci svozová firma. 20

21 Nevýhodou dotací může být velká administrativní náročnost a omezující podmínky poskytovatele (viz zkušenosti Vsetína). Zkušenosti vybraných obcí Beroun získal dotace v celkové výši přes 9 milionů Kč. V Bílině získali 340 tisíc z dotace z Krajského úřadu Ústeckého kraje. V České Lípě získali v r Kč a v r Kč (zdroj neuveden). Hlučín získal od SFŽP dotace ve výši 90 % z částky Kč, Kč tvořil příspěvek města na provoz kompostárny. Horní Bečva získala dotaci na projekt rozšíření separace odpadů dodávka hákového nosiče kontejnerů, 4 ks kontejnerů (z toho 1 ks na bioodpad). Celková výše dotace byla Kč. V Chocni pořídili nádoby za 1,234 mil Kč z Fondu soudržnosti Evropské unie a Kč ze SFŽP. Mají zažádáno o prostředky na kompostárnu ze SFŽP, zatím není rozhodnutí. Jirkov financoval své aktivity z Operačního programu životního prostředí Projekt separace odpadů v Jirkově výše dotace Kč. V Mikulově dotaci získala firma STKO spol. s r.o., která městu zdarma zapůjčila sběrné nádoby a systém provozuje. Olomouc na rozšíření svozu v r (nákup nádob a svozového auta) na celkové náklady cca 7,5 mil. Kč získal dotací z Operačního programu životního prostředí ve výši 40 % (dosud neproplaceno). Semily získaly Kč od Libereckého kraje na kompostéry. Tišnov získal dotaci od Státního fondu životního prostředí Kč Vimperk získal dotaci 28 milionů Kč. Vlašimi přibližně 5 mil. Kč zafinacoval Krajský úřad Středočeského kraje a SFŽP. Velké Meziříčí podle telefonátu již realizovalo 6 grantů. Vsetín získal dotace z Operačního programu životního prostředí. Dotace však omezuje využití kompostárny, která musí být podle pravidel poskytovatele dotace provozována v režimu komunitní kompostárny. Vstupním materiálem kompostárny tedy bude odpad z údržby veřejné zeleně, odpad ze zahrad (pouze občanů). O dalším vstupním materiálu je potřeba jednat a jeho ukládání nemusí být povoleno. Ve Zruči nad Sázavou zafinacoval SFŽP ČR 90 % z Kč. 21

22 Aplikovatelnost pro město Šternberk 1) Návrh postupu k zavedení sběru bioopadu ve městě Šternberk Město Šternberk je specifické svým reliéfem na úpatí a svahu Nízkého Jeseníku. Počtem obyvatel se zařazuje do kategorií obcí a měst, která k úspěšnému pokrytí problematiky bioodpadů potřebuje kombinovat více systémů. Velkou výhodou města je probíhající výstavba kompostárny. Kompostárna umožní již od začátku systém nakládání s bioodpady efektivně nastavit. Doporučujeme zavést systém, který bude podporovat jak domácí kompostování, tak sběr a svoz bioopadu jak ze zástavby rodinných i bytových domů. Krok 1. Dotace Získání dotací umožní rychlejší a širší zavedení systému nakládání s bioodpady. Dotace může získat město buď samostatně, nebo lze nalézt partnera, který dotaci zajistí. Vzhledem k blížícímu se konci programovacího období fondů Evropské unie (Operační programy jsou plánované jen do roku 2013) je tento krok naléhavý. Pilotní projekt lze zatím zavést provozovat bez dotací, pokud bude k dispozici alespoň základní technické vybavení. Krok 2. Pilotní projekt Vytipovat oblasti zavedení pilotního sběru a svozu bioopadu. Tato oblast by měla reprezentovat různorodost zástavby města tj. zástavbu rodinných i bytových domů, příp. sídliště. Pilotní projekt by měl trvat minimálně rok. Umožní získat zkušenosti a vyřešit případné problémy na malém území. Jako vhodný model doporučujeme střídavý svoz komunálního odpadu a bioodpadu. Zapojení do projektu doporučujeme na základě dobrovolného zájmu občanů (přidělení nádob na žádost občanů, po provedené osvětě). Sběr bioodpadu doporučujeme kontrolovat. Dále doporučujeme provést rozbory složení směsného komunálního odpadu před pilotním projektem a v jeho průběhu, tak aby byly k dispozici měřitelné výstupy projektu. Podle zkušeností v Tišnově není třeba bát se skepse a nezájmu občanů, protože řada občanů se do systému zapojí, pokud uvidí že systém funguje. Navrhujeme vyzkoušet všechny tři systémy sběru bioodpadu. Biopopelnice o objemu 240 nebo 770 litrů umístit na sběrných místech tříděného odpadu na sídlištích a do zástavby bytových domů, menší biopopelnice (110 litrů) do zástavby rodinných domů. Do zástavby rodinných domů doporučujeme nabízet také kompostéry. V okrajových oblastech, rekreačních a chatových osadách navrhujeme vyzkoušet použití velkoobjemových kontejnerů na bioodpad. V pilotním projektu lze vyzkoušet zda je lepší jejich krátkodobé či trvalé umístění (přes celou letní sezónu) a zda je nutné mít nádoby uzamykatelné. Krok 3. Náklady Vyčíslit ekonomické náklady pilotního projektu a navrhnout taková řešení, aby systém co nejméně zatížil městskou pokladnu. Doporučujeme nádoby na sběr a svoz bioodpadů přidělované k domům se zahradou svěřovat občanům nikoliv zadarmo, ale za mírný poplatek nájem, který bude signalizovat, že se jedná o službu občanům navíc, nikoliv zadarmo. Tento poplatek by měl být pouze symbolický, aby 22

23 občany neodradil, ale městu umožnil systém ekonomicky ovlivňovat. Poplatek má dvě funkce. Zaprvé motivuje k využívání kompostérů, které jsou pro město výhodnější, neboť je nemusí vyvážet. Podle zkušeností z jiných obcí v biopopelnicích u domů se zahradami často končí odpad, který by jinak majitelé zkompostovali, a tak náklady na svoz zbytečně narůstají. Přitom kuchyňský odpad často nadále končí ve směsném odpadu. Systém by měl být nastaven tak aby motivoval k vytřídění kuchyňského odpadu, ale předcházel vyvážení odpadu ze zahrad. Druhým důvodem zavedení poplatku je možnost ekonomické regulace systému dobudoucna. Pokud je totiž jednou zaveden systém zdarma, dodatečně se zpoplatňuje jen obtížně. Inspirací může být např. systém nálepek ve Vlašimi. Vedle zavedení poplatku je další možností např. ta, že pokud se občan zaváže ke třídění kuchyňského odpadu, obdrží nádoby na bioodpad zdarma. Použití kompostérů a velkoobjemových kontejnerů by mělo být pro občany zdarma, stejně jako biopopelnice v zástavbě bez zahrad. Krok 4. Osvěta Pro úspěch projektu je klíčové ještě před spuštěním sběru zajistit osvětovou kampaň přímo v lokalitě. Nejlépe se osvědčila přímá komunikace s občany v dané oblasti - pomocí zaškolených dobrovolníků osobně rozšířit informace do každé domácnosti. Osobní kontakt s občany je vhodné doplnit komplexní informační kampaní, která může zahrnovat např. distribuci letáků, informační samolepky na sběrových nádobách, informace na internetových stránkách úřadu i přímo v prostorách úřadu, články v místním zpravodaji, diskuze a přednášky pro občany, exkurze na kompostárnu, osvětové stánky na veřejných akcích (Den Země), osvětu dětí ve škole. Od začátku v kampani třeba jasně definovat co do popelnic na bioodpad patří a co nikoliv. V kampani doporučujeme zaměřit se zejména na kuchyňský odpad, který má v centrálních a sídlištních zástavbách převahu nad zahradním odpadem. Vzhledem k využití kompostárny půjde ve Šternberku o kuchyňský odpad bez živočišných zbytků. Spolu s popelnicemi na biologicky rozložitelný odpad a kompostéry doporučujeme nabízet občanům speciální biologicky rozložitelné sáčky do odpadkových košů v domácnostech na kuchyňsky odpad. Informační kampaň by měla předcházet i pilotní projekt. Krok 5. Spuštění projektu Nejvhodnější období pro spuštění projektu je začátek vegetační sezóny, tj. začátkem dubna. Po spuštění projektu bude nutné od začátku komunikovat s občany v pilotní oblasti a řešit vzniklé nedostatky. Na druhou stranu bude nutné vysvětlit občanům mimo pilotní oblast, že se svoz bioodpadu je služba navíc, částečně placená a že mají možnost předcházet vzniku odpadů kompostováním a nabídnout jim tuto možnost do doby než bude možné rozšířit sběr a svoz bioodpadu na celé město. Návrhu rozšíření projektu do širší oblasti by mělo předcházet vyhodnocení výsledků pilotního projektu včetně zhodnocení názorů občanů. 23

24 2) Analýza dostupných zdrojů a dotací: Operační program životního prostředí Operační program Životní prostředí nabízí v letech z Fondu soudržnosti a Evropského fondu pro regionální rozvoj téměř 5 miliard euro. Objemem financí - 18,4 % všech prostředků určených z fondů EU pro ČR - se jedná o druhý největší český operační program. Operační program Životní prostředí, který připravil Státní fond životního prostředí a Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s Evropskou komisí, přináší České republice prostředky na podporu konkrétních projektů v sedmi oblastech (prioritních osách). Pro oblast odpadového hospodářství je určena prioritní osa číslo 4 Zkvalitnění nakládání s odpady a odstraňování starých ekologických zátěží. Podporuje projekty, které se zaměřují na zkvalitnění nakládaní s odpady, snížení produkce odpadů nevhodných pro další zpracování a odstraňování starých ekologických zátěží. Výzva na podávání žádosti se předpokládá v červenci a srpnu Je možné že tato výzva bude poslední, tj. že jde o poslední příležitost dotace z Operačního programu získat. Vzhledem k administrativní náročnosti doporučujeme připravit projekt s předstihem před vyhlášením výzvy. Dotace krajů V mnoha případech byly projekty financovány, případně dofinancovány z krajských prostředků. Bohužel Olomoucký kraj nemá žádný dotační titul, který by byl relevantní. Proto přikládáme pro představu alespoň možnosti v jiných krajích. Pro malé obce v Olomouckém kraji může být užitečný Program obnovy venkova. Z něj si mohou obce zakoupit vlastní mechanizace potřebnou k úpravě a údržbě veřejných prostranství (frézy, traktory, štěpkovače, sekačky, česačky ovoce apod.) Liberecký kraj Grantový fond 23 Program podpory nakládání s odpady na území Libereckého kraje - v r ani 2010 výzva nebyla vypsána, v seznamu pro rok 2012 (zatím?) není - poslední výzva na nakládání s bioodpady byla v r. 2009: Program podpory hospodářsky slabých oblastí Libereckého kraje 24

25 Středočeský kraj Středočeský Fond životního prostředí a zemědělství - pro obce do 1000 obyv., patrně by bylo možné zažádat o podporu podporovat omezování produkce odpadů Příspěvky na realizaci opatření, která jsou v souladu se závaznou částí Plánu odpadového hospodářství Středočeského kraje. Aktuální znění závazné části je zde: Podle něj jsou komunální odpady prioritou, a v samostatné kapitole Biologicky rozložitelne odpady jsou uvedeny podporované oblasti (např. rozvoj domaciho a komunitniho kompostovani, kompostárny, bioplynové stanice) Královehradecký kraj Program Nakládání s odpady a ochrana ovzduší Id=6 Podpora projektové dokumentace a realizačních prací, které vycházejí z legislativy v oblasti odpadového hospodářství a slouží rovněž k naplnění cílů Plánu odpadového hospodářství ČR a zejména pak závazné, případně směrné části Plánu odpadového hospodářství Královéhradeckého kraje v oblasti odpadů, biologicky rozložitelných odpadů, čistírenských kalů a opatření ke snižování imisní zátěže obyvatel. Podle závazné části Plánu odpadového hospodářství KH kraje je jedním z cílů Snížit hmotnostní podíl biologicky rozložitelných odpadů uložených na skládky (cíl číslo V) Kraj Vysočina Fond Vysočiny Přehled minulých výzev: Z nich v r byly relevantní dva programy: Program Bioodpady 2011 Program Jdeme příkladem předcházíme odpadům 2011 Programy na rok 2012 nejsou zatím na stránce vypsány. 25

26 Příloha Dotazníky: systém nakládání s bioodpadem ve vybraných obcích 1) BEROUN Název obce Město Beroun Celkový počet obyvatel obce/města Datum zahájení sběru bioodpadu Květen 2008 (pilotní projekt) Počet zapojených obyvatel Většina obyvatel Provozovatel systému sběru bioodpadu Technické Služby Beroun, s.r.o. Četnost svozu 1 x týdně 1) Místo ukládání bioodpadu ECOWOOD s.r.o. 1) Kontaktní osoby (telefon, ) B) Náklady Za město - Lenka Hadáčková, , odpad@muberoun Za TS Beroun Marek Lampert, , sberny.dvur@tsberoun.cz Počáteční jednorázové náklady Kč 1) Náklady na svoz Kč měsíc* 1) Náklady na zpracování Kč měsíc* 1) Nájem nádob 0 Kč za rok měsíc* 1) Náklady na kompostéry Kč Získané dotace Kč Kč 1) (zdroj + výše dotace) C) Výsledky Množství zpracovaného bioodpadu (t) 176,54 t 1) Snížení množství komunálního odpadu (%) Nelze zatím objektivně vyhodnotit Předpokládána úspora za svoz a skládkování komunálního odpadu (Kč) Kč 1) 26

27 D) Provedená osvěta občanů Letáky ano pozn. Dotazníky ano pozn. Besedy s ne pozn. občany Jiné ano Popis články v radničním listu (měsíčník), který dostávají všichni berounští občané zdarma. E) Náměty, zkušenosti, poznámky 1)Poznámka: Údaje označené 1) jsou od Technických služeb Beroun, s.r.o. 2)V počátku byly v rámci pilotního projektu rozvezeny nádoby na bioodpad do hromadné zástavby (pro odpady z kuchyní) a do rodinné zástavby byli rozdány kompostéry. Ukázalo se, že kompostéry mnohdy objemově nestačí a při převládají složce, kterou je posekaná tráva, nelze většinou ani pořádný kompost vyrobit. Proto po konzultaci s odborníky ze Zemědělské univerzity v Praze byly v druhé etapě do rodinné zástavby rozdány nádoby na bioodpad (odpad ze zahrad a z kuchyní). 3) Obec by si před zahájením sběru bioodpadu respektive před zahájením informační kampaně měla vyjasnit kam bioodpad sebraný v obci přijde. A to hlavně z důvodu sběru bioodpadů živočišného původu, který je problematickou složkou. Pokud jde bioodpad na kompostárnu, bez hygienizace odpadů, pak nelze do nádob sbírat odpad živ. původu. To lze jedině, když se bude odpad vozit na bioplynovou stanici. Neporučujeme toto průběhu měnit. 2) BÍLINA Název obce Bílina Celkový počet obyvatel obce/města Datum zahájení sběru bioodpadu 07/2004 Počet zapojených obyvatel 1128 v roce 2004, dále viz. bod E Provozovatel systému sběru bioodpadu MTS Bílina Četnost svozu Březen listopad, 1x týdně (v zimně nevyvážíme) Místo ukládání bioodpadu Kompostárna Pitterling, fy Lubuš Hora - Ekodendra Kontaktní osoby (telefon, ) MTS Bílina rudolf.chlad@mtsbilina.cz, moblil: , kompostárna mobil: (7) 27

28 B) Náklady Počáteční jednorázové náklady ,- Kč (v roce zahájení, rok 2004) Náklady na svoz ,- Kč za rok 2010 Náklady na zpracování 0Kč za rok 2010 Nájem nádob 0 Kč vlastní Náklady na kompostéry 0 Kč vlastní Získané dotace ,- Zdroj KÚ Ústeckého kraje (zdroj + výše dotace) C) Výsledky Množství zpracovaného bioodpadu (t) 72,91 tuny za rok 2010 Snížení množství komunálního odpadu (%) 1,63% v roce 2010 Předpokládána úspora za svoz a skládkování komunálního odpadu (Kč) Kč za rok 2010 D) Provedená osvěta občanů Letáky ano Vývěsky v ps., na internetu Dotazníky ano Na počátku akce informace v místním tisku Besedy s ano Informační stan občany Jiné ano Při předání kontejneru do rodinného domu osobní kontakt a poučení majiteli, případně obyvatelům rodinného domku. E) Náměty, zkušenosti, poznámky Bod A): Od roku 2009 je umožněno zapojení všech občanů města, nádoby jsou umístěny na všech kontejnerových stáních pro separovaný odpad. V současné době 59 míst. Navíc jsou v současné době poskytovány nádoby do zástavby s rodinnými domky. Nyní již takto vybaveno 110 RD F) Telefonické doplnění informací V Bílině používají mají 120l nádoby u RD (110 ks) a 240l (59 míst) nádoby na stáních pro separovaný odpad; velkoobjemové kontejnery se neosvědčili občani háží všechno, takže je používají jen na velkoobjemový odpad. 28

29 3) ĆESKÁ LÍPA Název obce Česká Lípa Celkový počet obyvatel obce/města Datum zahájení sběru bioodpadu Počet zapojených obyvatel 1.rok 250, 2.rok 250, k dnešnímu dni celkem 600 domácností Provozovatel systému sběru bioodpadu Marius Pedersen a.s. Četnost svozu Od 1.4. do x týdně Místo ukládání bioodpadu Kompostárna Česká Lípa, Žiznikov Kontaktní osoby (telefon, ) B) Náklady Ing.Milan Blecha, , blecha@mucl.cz Počáteční jednorázové náklady Na pořízení nádob ,-, ,-, ,- Kč Náklady na svoz * v letošním roce cca ,- Kč za rok Náklady na zpracování * Kč za rok měsíc* Nájem nádob Vlastní nádoby Kč za rok měsíc* Náklady na kompostéry --- Kč za rok měsíc* Získané dotace (zdroj + výše dotace) C) Výsledky ,- Kč, ,- Kč * cena je se svozovou firmou dohodnuta za svoz a likvidaci 1740,- Kč/t Množství zpracovaného bioodpadu (t) Od roku 2008 k dnešnímu dni 1030 t Snížení množství komunálního odpadu (%) Bez dopadu na snížení KO Předpokládána úspora za svoz a skládkování komunálního odpadu (Kč) dtto D) Provedená osvěta občanů Letáky Dotazníky Besedy s občany Jiné ano- ne* pozn. Informační samolepy na nádobách na bioodpad ano- ne* pozn. ano- ne* pozn. ano- ne* Popis Opakované články v Městských novinách a regionálním tisku 29

30 E) Náměty, zkušenosti, poznámky Zavedení svozu bioodpadu má spíš dopad do ekologického myšlení obyvatel bez měřitelného ekonomického přínosu, a to vzhledem k plynulému nárůstu KO a objemného odpadu. F) Telefonické doplnění informací Používají hnědé 120l popelnice 600ks + občané mohou ukládat bioodpad na sběrném dvoře; nemají kompostéry ani kontejnery. 4) HLUČÍN Název obce Hlučín Celkový počet obyvatel obce/města Datum zahájení sběru bioodpadu 2010 Počet zapojených obyvatel cca 2000 Provozovatel systému sběru bioodpadu Město Hlučín smlouva o využívání soukromé kompostárny pro občany města Hlučína 3x v týdnu Četnost svozu Místo ukládání bioodpadu Město Hlučín nákup 320 ks kompostérů pro občany (poskytnuto občanům zdarma výpůjční smlouvou na 5 let) Kompostárna firmy Grass servis Kontaktní osoby (telefon, ) RNDr. Soňa Prášková, , praskova@hlucin.cz B) Náklady Náklady na kompostéry Získané dotace (zdroj + výše dotace) ,- pořízení kompostérů 90% získaná dotace (SFŽP) z částky 480 tis. Kč 150 tis. Příspěvek města na provoz kompostárny C) Výsledky Množství zpracovaného bioodpadu (t) 115 t Snížení množství komunálního odpadu (%) Neprojevilo se Předpokládána úspora za svoz a skládkování komunálního odpadu (Kč) ne D) Provedená osvěta občanů Jiné ano- ne* články v měsíčníku Hlučínské noviny na webu města 30

31 F) Telefonické doplnění informací Občané mohou proti OP svážet svůj bioodpad na obec kompostárnu. 5) HORNÍ BEČVA Název obce Horní Bečva Celkový počet obyvatel obce/města 2400 Datum zahájení sběru bioodpadu Počet zapojených obyvatel údržba veř. prostranství Provozovatel systému sběru bioodpadu Služby HB s.r.o. Horní Bečva Četnost svozu Dle potřeby Místo ukládání bioodpadu Sběrný dvůr Kontaktní osoby (telefon, ) Milan Bordovský sluzbyhbzav.post.cz B) Náklady Počáteční jednorázové nákl. Náklady na svoz 4500,- Kč za rok Náklady na zpracování 8200,- Kč za rok Nájem nádob Kč za rok měsíc* Náklady na kompostéry Kč za rok měsíc* Získané dotace (zdroj + výše dotace) C) Výsledky Rozšíření separace odpadů dodávka hákového nosiče kontejnerů, 4 ks kontejnerů(1ks na bioodpad) mostní váha. Celková výše dotace ,- Kč Množství zpracovaného bioodpadu (t) 24 t Snížení množství komunálního odpadu (%) cca 5 Předpokládána úspora za svoz a skládkování komunálního odpadu (Kč) ,- D) Provedená osvěta občanů Letáky ano Při výdeji pytlů na tř. odpad Dotazníky ano- ne* pozn. Besedy s ano- ne* pozn. občany Jiné ano Zpravodaj obce místní noviny, internetové stránky obce 31