ČESKOSLOVENSKÁ VĚDECKÁ SPOIEČNOST PRO MYKOLOGII ČESKA. v:: : ' ' / ' - :;'- > -; \ ' '! ' O - V- I ACADEMIA/PRAHA ISSN

Transkript

1 ČESKOSLOVENSKÁ VĚDECKÁ SPOEČNOST PRO MYKOLOG ČESKA v:: : ' ' / ' - :;'- > -; \ ' '! ' O - V-. ACADEMA/PRAA LSTO PA D 1980 SSN

2 Č E SK Á M Y K O L O G E Časopis Cs. vědecké společnosti pro m ykologii pro šířen í znalosti h u b po stránce vědecké i p rak tick é R očník 34 Č íslo 4 L istopad 1980 Vedoucí redaktor: doc. RNDr. Zdeněk Urban, DrSc. Redakční rada: RNDr. Petr Fragner; M UDr. Josef erink; RND r. Věra olubová, CSc.; RNDr. František K otlaba, CSc.; t ing. K arel K říž; RND r. V ladim ír Musílek, CSc.; doc. RND r. Jan N eěásek, CSc.; ing. Cyprián Paulech, CSc.; prof. V ladim ír Rypáček, DrSc., člen koresp. ČSAV; RN D r. M iloslav Staněk, CSc. Výkonný redaktor: RNDr. Mirko Svrček, CSc. P říspěvky zasílejte na ad resu výkonného red ak to ra: P ra h a 1, V áclavské nám. < 68, N árodní m uzeum, telefon sešit vyšel 15. srp n a 1980 ; OBSA M. Svrček: T ři nové m ikrom vcety z r á n u J. Novák a V. Rypáček: D ynam ika rů stu h y ř Fom itopsis pinicola...183!. B ouška, L. Rehánek, K. Motyčka a J. Veselský: P rů k az UV- -íluorescence ve tk án ích ledviny u otrav y pavučincem plyšovým C ortin ariu s o rellanus Fr P. C u d 1 í n, V. M e j střik a V. Šašek: Ú činek fungicidu D ith an e M-45 a herb icid u G ram oione na rů st m ykorrhizních hub in v i t r o E. S 1 á v i k o v á a A. Kock o v á -Kra t o chvíli) v á: K vasinky ro d u A ureobasidium p ren ášan é hm yzom n a Z áhorskej n í ž i n ě E. P a r m a s to, F. Kotlaba a Z. Pouzar: Z novunalezení ohňovce čínského 208 J. Moravec: elvella leucopus Pers. v Č e sk o slo v e n sk u J. Moravec: N ový nález A leuria cestrica (Eli. et Ev.) S eav er z B u lh arsk a a poznám ky k A leuria dalhousiensis T hind e t W a r a i t c h Z. Laštůvka: K sedm desátinám člena korespondenta ČSAV V ladim íra R ypáčka, DrSc...., R. Leontovyč: K šedesátinám doc. ing. A ntonína P ř í h o d y A. Černý: K nedožitým osm desátinám člena k o respondenta OSA V A ugustina K alandry, DrSc Z. Pouzar a M. Svrček: Z em řel B edřich V y to u š S. Šebek: K 100. výročí narození m ykologa R udolfa B e n e š e M y k o 1o g i c k é sem ináře a k o n f e r e n c e Referáty o literatuře: M. Svrček, J. K ubíčka a M. a J. E rh arto v i, P ilzfú h re r (S. Šebek, str. 237);. allgrím sson, S veppa k v erid (Z. U rban, sir. 238); M. Ja. Zerova, P. E. Sosin a G. L. Roženko, V yznačnyk grib iv U krajiny (F. K otlaba a Z. Pouzar, str. 239); B. A. T om ilin, O predelitěl gribov roda Mycosphaerella Johans. (J. Š afrán ek, str. 207). Příloha: černobílé tabule:. člen koresp. OSAV V lad im ír R ypáček, DrSc. V. elvella leucopus Pers.

3 ČESKÁ MYKOLOGE ČASOPS ČESKOSLOVENSKÉ VĚDECKÉ SPOLEČNOST PRO MYKOLOG ROČNÍK SEŠT 4 Drei neue Mikromyzeten aus ran Tři nové mikromycety z ránu M irko S vrček L eptosphaeria cycadis, M arssonina ershadii und M elasm ia iranica w erden als neue A rten beschrieben. P opisují se tři nové d ru h y m ikrom ycetů: Leptosphaeria cycadis, M arssonina ershadii a M elasm ia iranica. m Ja h re 1978 w urde m ir eine kleine, aber interessante, m eistens parasitisch«m ikrom yzeten enthaltende Kollektion von Dr. D. E r s h a d aus T eheran (Plant ^ Pests and Diseases R esearch nstitute, Evin, T ehran) zur D eterm inierung üb erm ittelt. n diesem B eitrag w erden B eschreibungen von drei neuen Arten (ein P yrenom ycet und zwei D euterom yceten) veröffentlicht. ch m öchte auch an j dieser Stelle errn Dr. D. Ershad fü r die W idm ung dieser Pilzexsikkate, die jetzt im erbarium d er M ykologischen A bteilung des Nationalmuseums xu d, P rag au fb e w ah rt w erden, recht herzlich danken. Leptosphaeria cycadis sp. nov. Pseudothecia ^ m diam., globosa, immersa, subepidermalia, ostiolo K haud distincto apice poro irregulariter rotundato cca. 20 jum diam. perforato, erum pentia, nigra, nuda, in m aculis pallide fuscis lineaque obscure rubrofusco m arginatis irre g u la rite r laxeque dispersa; pariete membranaceo, pseudoparen- S 1 chym atico, obscure nigro-olivaceo, ^ m crasso, 3 4 stratis cellularum com posito; cellulae angulatae vel angulato-globosae, usque ad 12 m diam., S fuscae, crasse tunicatae. j Asci X 8 9 m, cylindracei, brevissim e crasseque stip itati (basi ple- lg rum que subem arginati), subnum erosi, crasse bitunicati, non amyloidei, octospori. sporis distichis. Filam enta paraphysoidea nulla visa. Sporae X 3,5 4.5 ^m, fusoideae, u trin q u e atten u atae, polis obtusis, 3-septatae, septis te- g nuibus, non strangulatae, cellula secunda nonnum quam parum dilatata( usque Mg ad 4.5 um), g u ttu lis nonnullis m inoribus instructac. laeves, te n u ite r tunicatae, ff* ecoloratae, denique pellucide luteobrunneae. ab. in pagina superioři foliorum vivorum Cycadis revolutae Thunb. jej olotypus: ran, N ow shahr, 11. X. 1973, leg. D. Ershad (PRM ). ^ n der m ir zur V erfügung stehenden L itera tu r (Saccardo, Sylloge fungorum vol. 1 26, ndex of fungi, bis zum Ja h re 1980) finde ich keine ähnliche, auf Pflanzen d er Fam ilie Cycadaceae p arasitierende Pyrenomycetenart beschrie- ben, w elche h ier in V ergleich zu ziehen w äre. Leptosphaeria cycadis hat zuerst 177

4 Č e s k á m y k o l o g i e 34 (4) i 98o 1. Leptosphaeria cycadis Svrček a. Zwei Blätter von Cycas revoluta mit Frucht- körpern; b. drei Pseudothezien (ein Pseudothezium von oben gesehen); c. Aszi; d. Askosporen; e. Pieudotheziumzellen. olotypus PRM M. Svrček del. 178

5 SV RCEK : NEU E M K R O M Y ZETEN A US R A N 2. Marssonina ershadii S v rček a. V ier B lä tte r von A cer m onspessulanum subsp. perticum m it F lecken v e ru rsa c h t d u rch diese P ilz; b. K onid ien trag en d e Z ellen und E n tsteh u n g d e r K o nidien; c. K onidien. olotypus PR M M. S vrček del.

6 Č e s k á m y k o l o g i e 34 (4) i 980 i 0i 1 «i " ' 180

7 S V R C E K : N EU E M K R O M Y Z E T E N A U S R A N ganz eingesenkte, später etw as hervorbrechende F ruchtkörper, d ie v o n der hellbraun gefärbten Epiderm is der W irtspflanze bedeckt sin d. D iese b r a u n e n Flecke sind durch eine auffällig ro tb rau n e Linie von der s o n s tig e n g r ü n gefärb ten B lattoberfläche scharf begrenzt. Die Ascosporen reifen allm ählich au s, sodass in einem Pseudothecium alte Asci m it deform ierten, ziemlich dunkel gefä rb te n Ascosporen, sowie gut ausgereifte und ganz ju nge Asci noch ohne ausgebildete Sporen angetroffen w erden können. D urch die A bw esenheit von Perip hysen scheint die neue A rt w ahrscheinlich zur U n terg attu n g Scleropleella ; (öhn.) E. M üller gehörig zu sein. M*rssonina ershadii sp. nov. M aculae u trin q u e visibiles, sed plerum que in pagina inferiori foliorum vivorum, griseo-coloratae, sed etiam pallide subviolaceo-cinereae, sat distincte m arginatae sed absque linea diverse colorata; acervuli subepiderm ales, pustuliformes, fim diam., epiderm ide tecti, orbiculares, laxe irregulariterque dispersi, Strato basali ex hyphis hyalinis, 2 3 ^m crassis, ramosis, subcrasse tu n icatis atque cellulis ellipsoideis usque subglobosis, cum cellulis conidiogenis. Cellulae conidiogenae ovoideae. cylindraceae vel lageniform es, 2-6 X 2-3 ^m, hyalinae, te n u ite r tunicatae, holoblasticae vel sym podiales. Conidia X X 2,5 4.5 um, acrogena, sin g u lariter producta, fusoideo-cylindracea, u trin q u e :j a tte n u a ta sed polis obtusis. recta vel paulisper curvula, 1-septata, distincte constricta. hyalina. cellulis in aequaliter crassis, te n u ite r tunicatis, m inutissim e intus granulosis, sed etiam g u ttu lis m aioribus instructis. a b. in fo liis v iv is Aceris m onspessulani su b sp. persici. olotypus: ran, K erm an, in ter Darzin et Sabzevaran, 5. X. 1976, leg. D. E rshad (PRM ). Die sehr kleine Conidiom ata (Acervuli) brechen aus den graugefärbten Flekken der B lattoberfläche hervor und sind in feuchtem Zustand pustelförm ig, fast hyalin. Die Flecken sind ziemlich scharf begrenzt aber ohne eine gefärbte Linie. M arssonina truncatula (Sacc.) M agn. [Syn.: Ascochytci aceris (Fuck.) Mont., D idym osporium aceris Mont.] au f B lättern von Acer cam pestre und A. negundo, ist durch viel kleinere, n u r 8-10X3-4,5?m grosse, u n ten abgeschnitten e K onidien gänzlich verschieden. M elasm ia iran ica sp. nov. Strom ata am phigena, confluentia. m agna (usque ad 3 cm lata), irregularia, plerum que superficiem totam foliorum vivorum occupantia, m argine obtuse angulosa sinuosaque, dendritice ram ulosa, contextu plectenchym atico ex hyphis dense ram osis et contextis. crasse tunicatis, 3 5 crassis, parietibus usque j ad 1.5 um incrassatis, nigrofuscis; hyphae similes stratu m corticalem form ant; loculi cum conidiophoris in partibus subdisciform iter incrassatis clausi. cellulis subglobosis vel angulatis, usque ad 9 j.m diam., obscure fuscis, crasse tunicatis (1,5 jum) circum datis; hyphae cellulaeque omnes fo rtiter dextrinoideae (in solutione M elzeri vivide purpurascentes). Conidiophora distincta, num erosissim a, X 2 3 um. cylindracea vel subconica, S im plicia, ápice solum conidia 3. M elasm ia iranica S vrcek a. E in B lattfrag m en t von A syn eu m a pulch ellu m m it au sgedehnten S trom ata, rech ts ein S tro m a etw as m e h r verg rö ssert und drei sta rk v erg rö sserten K onidiescheibchen; b. O berflächliche S tro m ah y p h en ; c. D u rch sch n itt von S trom a (oben eine R indenschicht, u n ten P allisad en zellen des W irtes); d. K o n id ien tragende Z ellen und K onidien; e. D u rch sch n itt d u rch ein T eil des S trom as m it k o n id ien trag en d en Zellen. olotypus PR M M. S vrcek del. 181

8 Č e s k á m y k o l o g i e 34 (4) 1980 singularia gerentia, hyalina, ten u iter tunicata, unicellularia, holoblastica..conidia 4,5 7,5 X 1,5 2 m, bacilliform ia, u trinque obtusa, recta vel curvata, hyalina, poliš am bobus m inuté g u ttu lata, unicellularia. a b. in foliis vivis A syneum ae pulchelli (Fisch, et Mey.) Bornm. olotypus: ran, Rezaieh, Ghasem lou, 16. V. 1977, leg. M oussavi, Zargani et T ehrani (PRM ). Die neue A rt bildet auffällige, gänzlich schw arz g efärb te glanzlose stro m a tische K rusten auf beiden Seiten d er lebenden B lättern von A syneum a pulchellum (Campanulaceae, aus der V erw andschaft der G attung P hyteum a), an der bisher kein ähnlicher Pilz beschrieben w urde. Die Strom aoberfläche ist etw as radial gerunzelt und träg t zerstreute Scheibchen, w elche innen Loculi m it Konidiophoren enthalten. Die W ände d er langen B asalhyphen sind du rch schw arzes oder dunkelbraunes Pigm ent in krustiert, oft auch ih re Septen, und das P igm ent kom m t auch in d en Ecken d er eckigen Zellen vor (m eistens als klu m pige Gebilde). Der Bau des Strom as ist ziemlich charakteristisch und etw as verschieden von M elasm ia acerinum L év.; die definitive E inreihung dieser neuen A rt w ird w ahrscheinlich nach der Revision der ganzen G attung M elasmia (die sehr heterogen ist) erst möglich. L iteratur ERS A D D. (1977): F ungi of ran. T ehran. P E T R A K F. (1939): Fungi. n : R echinger K.., E rgebnisse ein er botanischen R eise nach dem ran, A nn. n a tu rh ist. Mus. W ien 50: Die A dresse des V erfassers: D r. M irko Svrček, CSc., Sectio m ycologica, N árodní M uzeum P řírodovědecké m uzeum, P ra h a 1, V áclavské nám. 68, CSSR. 182

9 Growth dynamics of hyphae in Fomitopsis pinicola Dynam ika růstu h yf Fomitopsis pinicola Jaroslav Novák an d Vladimír Rypáček Tw o follow ing types of hyphae w ere found in m ycelium w hich k e p t th e ir chara c te r: a) n o n -b ran ch in g hyphae w hich grew rap id ly and whose growth rate w as conform able to th a t of th e colony on m a lt-a g a r and to that of hyphae in wood in lo n g itu d in al direction, b) b ran ch ed hy p h ae w hose main hypha grew slowly. The growth retard atio n of th e m ain h y p h a w as th e higher the more rapidly lateral hyp hae grew reg ard less of th e ir n um ber. The total growth increases of all h y p h ae on one b ran ch ed h y p h a w ere conform able to the increase 0Í an u n b ranch ed one. V m yceliu byly zjištěny dva typy hyf, které svůj charakter zachovávaly: a) nevětvící se hyfy, k teré rostly rychle a jejichž růstová rychlost se shodovala s ry chlostí rů stu kolonie m ycelia na agar-sladové půdě a s rychlostí rů stu hyf ve d řev u v podélném sm ěru, b) hyfy rozvětvené, jejich ž h láv n í h yfa rostla pomalu. Zpomalení růstu h lav n í hyfy bylo tím větší, čím ry ch leji rostly postranní hyfy bez ohledu na jejich počet. Součet p řírů stk ů všech hyf na jedné větvící se hyfě odp ovídal p řírů stk u n evětvící se hyfy. ntroduction The ra te of w ood-decay by fungi is a relatively well-reported topic. As described by G ibbs (1968) and W allis (1961) the rot caused by Fomitopsis pinicola in Picea sitchensis roots proceeds at the rate of 0.2 to 2.4 mm per day. Meredith (1960) reported the rate of rot advance in pine stum ps of 2.4 mm and 2.2 mm p e r day in the sam e fungus and in Peniophora gigantea, respectively. The advance of visible sym ptom s of wood decay cannot be, however, a reliable indicator of th e grow th rate of hyphae in wood. They penetrate it much m ore rapidly. R ypáček and N avrátilová (1971) m easured the growth rate of T r a m e te s v e rs ic o lo r hyphae through beech wood in longitudinal direction 10.1 mm per day and th a t of Fom itopsis pinicola 6.0 mm per day. Jurášek (1960) found th a t Stereum purpureum hyphae p enetrated beech wood in longitudinal direction at a ra te of 6.2 m m per day on the average, w hile the penetration ra te of th e ir latera l branches in tran sv ersal direction w as reduced approxim ately ten times. The wood decay appears only w hen hyphae are branched and grow n enough through the wood. At the beginning of wood decay the total length of hyphae is considerable. R ypáček and N avrátilová (1971) m easured the total length of hyphae in 1 cm* of beech wood infected w ith th e fungi Fom itopsis pinicola and Tram etes versico lo r to be 800 m and 1250 m, respectively. t means that hyphae represent 1 and/or 1.6 p er cent of th e wood volume. Only under these conditions wood decay begins. W hen com pared the grow th rate of m ycelium colony on m alt agar w ith that of hyphae in longitudinal direction we can find th a t at th e sam e tem perature and adequate m oisture content of wood both values are identical (Jurášek 1960, R ypáček and N avrátilová 1971, Rypáček 1975). The grow th rate of the colony of m ycelium cannot accord, how ever, w ith the rot process in wood caused by th e fungus (Gibbs 1967, Sirko and Stepanova 1977, A bou- eilah and 183

10 Č E S K Á M Y K O L O G E 34 (4) 1980 utchinson 1978). The wood decay appears later, a fte r a considerable b ra n ching and suitable increase of the length and volum e of hyphae. As th e g row th dynam ics of hyphae and th e process of th e ir branching appeared to be im portant factor in wood decay, we drew our attention to these questions. M aterial and m ethods A b row n ro t fungus F om itopsis pinicola (Sw artz ex Fr.) P. K arsten, strain 18 from th e collection of w ood-destroying fungi k e p t a t th e D ept, of P la n t B iology, U niversity in B rno w as used fo r o u r experim ents. F o r m icroscopical e x a m inations a n d m easu rem en ts inocula w ere placed on slides, covered w ith a thin la y e r of 3 p e r cent m a lt agar. noculation w as carried o u t w ith a drop of hom o genized m ycelium. A fte r th e inoculation th e slides w ere p u t in to m o ist cham bers and k e p t a t a tem p e ra tu re of 22 C fo r 24 hours. T he g row th ra te of hyphae and th e process of th e ir b ran ch in g w ere ex am ined m icroscopically in th e lab o rato ry a t a te m p eratu re of C fo r 5 hours. D uring th e m icroscopical exam inations th e th in m a lt a g a r lay er w as covered w ith a m icrocover slip a n d a drop of sterile w a te r w as p u t to its m arg in not to get dry. U nder these conditions a secondary infection did n o t appear. Í Results and discussion The microscopical exam ination of the grow th of Fom itopsis pinicola hyphae on m alt agar revealed tw o m orphologically diverse types of hyphae w hich differed from each other by the grow th rate: a) non-branching and rapidly grow ing hyphae b) branched hy p h ae th e m ain hypha of w hich grew slowly. All non-branching hyphae grew approxim ately at the sam e rate. f they started branching then it happened only at the distance of several thousands p m from the term inal cell. From the values m easured in various preparations in 21 non-branching hyphae it follows th a t th e ir grow th was equal during the w hole tim e of m easurem ent and linear in dependence on tim e. D uring 5 hours th e increase of hyphae reached 760 to 1075 pm, i. e. 932 p m on th e average. The grow th rate thus varied betw een 152 and 215 p m per hr, i. e. 186 per hour on the average. The colony of m ycelium of th e sam e stra in grew a t th e average ra te of 190 um per hour on m alt agar at a tem perature of 22 JC (Rypáček 1966). The grow th rate of a non-branching hypha thus corresponds to the grow th rate of th e colony. W hen studying the grow th of branching hyphae we exam ined first w here and w hen lateral hyphae w ere form ed on the m ain hypha. We found th at the lateral hyphae w ere form ed successively and, for the m ost part, tow ards the * term inal cell. t m eans th a t first a la te ral hypha is usually form ed fa rth e st from the term inal cell (sometimes even at a distance of 400 pm ) followed by ; th e next ones successively n e a re r to the term inal cell (Fig. a). The shortest distance of the youngest la te ra l hypha from th e apex w as m easured 5 jum. L ateral hyphae need not be form ed separately. n some cases tw o lateral h y phae w ere form ed and grew out from th e sam e place of th e m ain hypha, g eith e r on th e opposite sides of th e m ain hypha (Fig. b) or even on its sam e side closely to each oth er (Fig. c). Likewise, lateral hyphae need not be form ed successively tow ards the ter- * m inal cell of the m ain hypha. Several tim es we found th a t a new lateral hypha 184

11 N O V A K ET R Y P A C E K : G R O W T D Y N A M C S N F O M T O P SS P N C O L A \ vfe A \k/\ / V \ / \ / 2 A V \ k a b c n\ ^ A A # 5 \ / \ i 3 / A \ /? / 1 \. \ / fn / d e f A schem e of d ifferen t w ay of hyphae b ranching. T he sequence of n u m b ers in Fig. a to e in d icates th e advan cem en t of form ing in d iv id u al la te ra l hyphae. The num bers in Fig. f indicate th e distance betw een la te ra l hyphae on the m ain h y p h a in um. w as grow n on the m ain hypha betw een other lateral hyphae w hich had been form ed before (Fig. d). Som etim es it cam e about th a t the m ain hypha stopped its grow th and the la te ra l hypha w hich w as n earest to th e term in al cell started grow ing inten- 185

12 Č e s k á m y k o l o g i e 34 (4) 198O T a b le The grow th increase of th e m ain h y p h a and all lateral hyphao afte r 5 hours exam ined in 12 branching hyphae. F or com parison the grow th increase of a non-branching hypha is presented a fte r th e sam e tim e. G row th increase of hyphae in [xm T otal row th ~ G row th increase T otal grow th m ciease o» non-branching M ain T j - j i w i u u c m ain a n d lateral,, &,. ndividual lateral hyphae increase oi,, h y p h a in txm hypha lateral hyphao h ypha0 m sively (Fig. e). t resem bles som ew hat th e response to suppressed apical do- m inancy, w hich is w ell-know n in higher plants. B The distance betw een individual lateral hyphae on the m ain hypha w as d ifferent. We have found th a t som etim es it w as only several ^m, som etim es m ore than 100 p. One concrete case is show n in Fig. f. The grow th of th e branching m ain hypha was alw ays considerably retard ed som etim es even stopped for a certain tim e. S im ilar g ro w th reta rd a tio n of th e m ain hypha w as observed also in oth er cases. t w as reported, fo r exam ple, M b y Jersild et al. (1967) at th a t stage of hyphal g row th w hen th e nuclei w ere dividing in th e term in al cell. We exam ined th e grow th of th e m ain hypha to g eth er w ith th a t of all la- teral ones in tw elve branching oc branched hyphae for 5 hours. The n u m b er of lateral hyphae on the m ain h y p h a ranged from 2 to 7. F or a com parison, th e grow th of one non-branching hypha w as exam ined in th e sam e p reparatio n. From the results presented in th e T able follow ing conclusions can be d raw n: The grow th of th e m ain hyp ha is retard ed th e m ore th e fa ste r th e lateral hyphae grew. t does not depend upon th e total n u m b er of lateral hyphae but upon th eir grow th rate. The g row th of th e m ain hypha got th e slow er th e higher increase was exhibited by th e lateral hyphae. W hen com pared the to tal increase of each branching hypha (i. e. th e total Í. increase of all lateral hyphae to g eth er and th a t of the m ain hypha) w ith the v, increase of a non-branching hypha, w e can find a strik in g coincidence. The differences are not rem ark ab le ranging from 15 to 85 p, i. e. 50 p m p er 5 hours on the average. t is insignificant, in com parison w ith the variab ility of th e grow th in nonbranching hyph ae (the differences in the increase reached even 315 p m p e r 5 hours, as m entioned above). The total increase of hyphal volum e per a certain tim e u n it w as th u s the sam e, regardless if the hypha w as branched or not. 186

13 NOVÁK ET R Y PÁ Č EK : G RO W T DYNAM CS N FO M TO PSS PN C O L A References A B O U - E L A A. N. e t U TC N SO N S. A. (1978): F actors co n trib u tin g to dif- ferences betw een w ood decaying a b ilities of stra in s of S erp u la lacrym ans. T rans. b rit. m ycol. Soc. 70: , G B BS J. N. (1967): T he role of host vigour in th e su sceptibility of P ines to Fom es annosus. A nn. Bot. 31: G B BS J. N. (1968): R esin an d th e resistance of conifers to Fom es annosus. A nn. Bot. 32: JE R S L D R., M S K N S. et N ED EPR U EM J. D. (1967): O rigin and u ltra stru c tu - re of com plex septa in Schizophyllum com m une developm ent. A rch. M icrobiol. 57: JU R Á ŠE K L. (1960): B iologické zm ěny ve skáceném bukovém dřevě a jejich účast n a v zn ik u zapaření (Biologische V erän d eru n g en in g efällten B uchenholz und ih r " A nteil and d e r E n tsteh u n g des E rstikens). B iologické práce SAV, B ratislava, 6:1-68. M E R ED T D. S. (1960): F u rth e r o b servation of fungi in h ab itin g Dine stum ps. Ann. Bot. 92: R Y PÁ Č EK V. (1966): Biologie holzzerstö ren d er Pilze. Jena. R Y PÁ Č EK V. (1975): B iologická c h a ra k te ristik a rozkladu d řev a houbam i (Biological ch aracteristics of decom position of w ood by fungi). D revársky výskům, B ratislava, 2 0 : R Y PÁ Č EK V. e t N A V RÁ TLO V Á Z. (1971): R ů st h u b ve d řev ě (Das W achstum d er J Pilze im olz). D revársky výskům, B ratislava, 16: SR K O A. V. et STEPA N O V A N. T. (1977): D ěrev o razru šaju ščaja sposobnost i rost m icelija někotorych vidov bazidialnych gribov, L esovedenie 3: W A LLS G. W. (1961): nfection of Scots pine roots by Fom es annosus. Can. J. Bot. 39: A ddress of th e au th o rs: Dr. Ja ro sla v N ovák, CSc. and P rof. Dr. V ladim ír R ypá- ček, D rsc. B otanical n stitu te of the C zechoslovak A cadem y of Sciences, D ep artm en t of F o rest Biology, P o říčí 3b, B rno ČSSR. 187

14 Průkaz UV-fluorescence ve tkáních ledviny u otravy pavučincem plyšovým Cortinarius orellanus Fr. D etection of U V -Fluorescence in R enal Tissues in C ortinarius orellanus Fr. Poisoning va n B ouška, L adislav R ehánek, K arel M otyčka a Jaroslav V eselský*) A utoři zjistili p říto m n o st fluoreskujících lá te k v tk á n i ledviny u d ítěte zem řelého n a o trav u pavučincem plyšovým. A nalogické zm ěny au to ři n a- šli u ex p erim en táln ě otrávených m orčat. Z jištěn í U V -fluorescence v tk á - nich ledviny by m ohlo být krom ě nálezu klinického, m orfologického a m y- kologického stěžejní m etodou k p o tvrzení otrav y pavučinci z p odrodu L e- procybe M oser, sekce O rellani M oser B lue U V -fluorescence w as observed in re n a l tu b u li of th e k id n ey of the child, w ho died follow ing th e C ortinarius orellanus poisoning. A nalogous f changes w ere noted in th e kidneys of ex p erim en tally in toxicated guineaj -pigs. T he detection of the U V -fluorescence in ren al tissues could be the key procedure besides the clinical, m orphological an d m ycological findings helpful in th e diagnosis of th e into x icatio n w ith C ortinarius subg. L eprom cybe M oser, section O rellani M oser 19G9. R oku 1978 jsm e poprvé referovali na pracovním sem ináři K om ise pro m y- ffi kologiekou toxikologii při Cs. vědecké společnosti pro m ykologii o sm rti dítěte na otravu pavučincem plyšovým. Tento prv n í případ úm rtí na tuto otravu e ] v CSSR jsm e pak podrobně publikovali v Soudním lékařství 24(2), Spóry, k teré jsm e u zem řelého dítěte našli ve střevní sliznici mezi deskvam ovaným i epiteliem i, velmi dobře souhlasily se sporam i pavučince plyšového, jehož konj trolní doklad jsm e obdrželi laskavostí polského m ykologa M ariana Szm ida p ří- ' mo z původní lokality polského lékaře G rzym aly v poznaňském vojvodství. O travu jsm e stanovili na základě p rů b ěh u onem ocnění, nálezu pitevního a li průkazem spór ve střevním obsahu. když je riziko otravy touto houbou nepfi pom ěrně m enší, než u otrav m uchom ůrkou zelenou, a to především pro její 1 m éně častý výskyt, přesto nelze zanedbat závažnost této otravy. Ü m rtnost je : asi 15%, rekonvalescence ledvinových funkcí trv á tý d n y až měsíce. Ú činné toxické látk y nejsou přesně stanoveny. Toxiny jsou term ostabilní a podle K ürngj steinera a M osera (1978) lze z houby m im o jin é izolovat dvě toxické frakce, jednu s kratší a jednu s dlouhou dobou latence. Frakce s delší latencí vydává typickou m odrou fluorescenci, obsahuje sacharidové složky s přítom ností O- -skupin. Je výrazně nefrotoxická a není dle uvedených au to rů shodná s am a- toxiny. l E xperim entální otravy touto houbou prováděli pracovníci G rzym alovy skupiny v Polsku, později vc Francii V iallier a spolupracovníci. Švýcar Testa a nej- S nověji Finové N iem inen a spol. s toxickým pavučincem Cortinarius specio- sissim us. V tom to našem sdělení chceme referovat o některých svých nálezech M při experim entální otravě pavučincem plyšovým C ortinarius orellanus a S dom nívám e se, že by m ohly mít důležitou diagnostickou cenu v nekroptickém K a bioptickém vyšetření. *) P rá c e členů m ykotoxikologické kom ise Cs. vědecké společnosti pro m ykologii, praco v n ík ů odd. soudního lék ařstv í k ated ry patologické an ato m ie a m ikrobiologie FD L UK a Ú stavu hem atologie a k rev n í transfuse, P rah a

15 b o u š k a, R e h á n e k, m o t y č k a a v e s e l s k ý : p r ů k a z u v - f l u o r e s c e n c e Podávali jsm e hom ogenizovanou sušinu pavučince plyšového m orčatům v 181 dávkách 0,9 až 1,3 g/kg váhy. Typický projev otravy, poškození proxim álního epitelu. jsm e pozorovali u m orčete za týden po podání houby. Projevovalo se ložiskovým oploštěním epitelu, jeho deskvam ací a nekrózam i. istochem ické ;f vyšetření potvrdilo pokles ak tiv ity glukózo-6-fosfatázy, glycyl-prolyldipeptidá- vgs zy, alanyl-am inopeptídázy. leucyl-am inopeptidázy, alkalické fosfatázy, v m enší m íře nespecifické esterázy i «-glyccrofosfát-dehydrogenázy. N aproti tom u ak- ;;sjj tivita 3-glukuronidázy, j3-hexosoam inidázy i «-m anosidázy byla m írně zvýšená (Dr. M. Elleder,. pat. anat. FVL). V elektronoptickém nálezu bylo p atrn é výrazné poškození m itochondrií a f i a endoplasm atického retikula (doc. J. Stejskal, CSc., pat. anat. FDL). Zánětlivé změny v tkáních ledvin byly v tom to období nevýrazné. V lum inu kanálků jsm e našli velké PAS pozitivní válce, barvící se sytě červeně v Massonově trichrom ovém barvení a p řibarvující se též na fibrin. P řekvapením bylo, že ty to Ěf válce v nativních řezech v UV i v m odrém světle zřetelně bleděm odře zářily. 11 Navíc byla p a trn a běložlutá fluorescence v plazm ě n ěk terý ch korových epitelií. jg Po 14-denním prů b ěh u otravy jsm e pozorovali zm ěny zejm éna v distálním g úseku nefronu, kde byly kanálky vyplněny odloupaným i nekrotickým i ele- m enty, kdežto na proxim álním tu b u lu byly znám ky regenerace. O pět se stři- pij daly úseky postižené s nepostiženým i. ntersticium bylo výrazně edem atózně h prosáklé a v něm jsm e zjistili shluky PA S pozitivních substancí, opět zářících fffi v ultrafialovém světle, i když tato fluorescence nebyla tak intenzivní. ffl Ledviny zem řelého dítěte jsm e proto dodatečně vyšetřili uvedeným způsobem, tj. nativním i řezy ve fluorescenčním m ikroskopu. zde jsm e m ohli pro- kázat přítom nost fluoreskujících substancí v intersticiu ledviny. Pro další ově- g ření těchto nálezů provádím e nyní experim enty na m yších. Tento m ateriál však P 5 není dosud zpracován a budem e o něm referovat později spolu s popisem m e- todiky. Souhrn 11 Typickým projevem otravy pavučincem plyšovým je postižení proxim álního :fj tubu lu, zejm éna m itochondrií a endoplazm atického retikula. Zm ěny v in te r- g j sticiu považujem e za sekundární, pravděpodobně vzniklé pronikáním toxických látek nebo jejich m etabolitů do tkáně. Dalším znakem otravy je nerovnom ěrné postižení ledvin, a to i v histoche- p m ickém nálezu. Z nam ená to, že něk teré úseky ledvin jsou in tak tn í a proto gjj v jediném vyšetřovaném úseku ledviny nem usí být patologické zm ěny zastiženy. j Prokázali jsm e přítom nost fluoreskujících substancí v tk án i ledviny u zem řelého d ítěte a ověřili experim entálně i na m orčatech, k te rá jsm e otrávili sušinou houby v dávce 0,9 až 1,3 g/kg. Zde byla zjištěna fluorescence v kanálcích a v tk án i ledvin. Toto by m ohlo vedle nálezu klinického, m orfologického a m yko- í logického p řispět k určení kauzální patogenezy otravy. 31 Summary Fungus poisoning by C ortinarius orellanus Fr. m anifests itself by lessions of the p ro x im al tu b u le of th e kidney, p a rtic u la rly affecting m itochondria and endoplas- B m ic reticu lu m. T he in te rstitiu m of th e ren al tissue ex h ib its secondary changes. g rre g u la r d istrib u tio n of re n a l changes w as displased not only in th e histology 3 b u t also in th e h isto ch em istry of kidney tissue. No o r m in im al changes w ere th e- 11 refo re observed in occasional slides. j B lue fluorescence in th e U V -light w as noted in the pro x im al tu b u les and in th e S casts of re n a l tissue both in th e autopic m aterial as w ell as in th e ex p erim en tal poi- n 189

16 Č e s k á m y k o l o g i e 34 (4) i 98o soning in g u inea-pigs w hich w ere ad m in istered th e Cortinarius orellanus de- siccate a t doses of g/kg body w eight. T he estim atio n of th e blue U V -fluorescence m ay be help fu l in su p p o rtin g th e d ia- gnosis of Cortinarius orellanus' poisoning. Poděkování A u toři děk u jí M UDr. Jiřím u K ubíčkovi za cenné recenzní p řip o m ín k y a za lask a- vé zap ů jčen í souboru původních ex p erim en táln ích p rací finských a u to rů (N iem inen et al.) o toxicitě d ru h u Cortinarius speciosissimus. L iteratu ra BOU ŠKA R E Á N EK L., V ESELSKÝ J. e t CURÍK R. (1979): D iagnostické p ro - blém y p ři o trav ě houbou pavučincem plyšovým (C ortinarius o rellan u s Fr.) s n efro - toxickým účinkem. S oudní lé k a řstv í 24 (2): (in Čs. P atol. 15 (2) 1979). FA V R E., LESK M., C R STELER P., V O LLEN W ED ER E. e t C A TELA N T F. (1976): Le C o rtin ariu s orellan u s: un cham pignon to x iq u e p ro v o q u ant une in su ffi- sance ré n a le aiguë retard ée. Schw eiz, m ed. W schr. 106 (33): G RU B ER. (1969) : F luorescierende S toffe d e r C o rtin ariu s U n terg attu n g L ep ro - cybe. Z eitschr. f. Pilzk. 35: G RZY M ALA S. (1965) : É tude clinique des in to xications p a r les cham pignons du genre C o rtin ariu s o rellanus Fr. B ull. M éd. lég. toxicol. 8 (1) : M OSER M. (1971) : N euere E rk en n tn isse ü b e r P ilzg ifte u n d G iftpilze. Z eitschr. f. Pilzk. 37: M OSER M. (1969) : C o rtin ariu s Fr. U n terg attu n g L eprocybe subgen. nov., d ie R auh- köpfe. V orstudie zu ein er M onographie. Z eitschr. f. Pilzk. 35: K Ü R N ST E N ER. e t M OSER M. (1978): R esearches on th e to x in s of C o rtin ariu s o relllanus F r. a n d C o rtin ariu s speciosissim us K ühn. 7th C ongress of eu ro p ean m ycologists, B udapest, S eptem ber V A L L E R J., ODD OU X L. e t CASANOVA F. (1965) E ssais d into x icatio n de l a n i- m al p a r C o rtin ariu s o rellanus Fr. B ull. Soc. L inn. Lyon 34: W YSOCK K., RU SZK O W SK M. et R A SZ E JA S. (1958): C içzkie toksyczne uszko- dzenie n e re k w przebiegu zatru cia zaslonakem ru d y m (C ortinarius orellanus). Pol. Tyg. lek. 13 (34): Společná ad resa a u to rů : M U Dr. v an B ouška, CSc., S tudničkova 2, P ra h a 2. P ředneseno na X V. celostátním v ědeckém sjezdu soudních lé k a řů v O lom ouci dne

17 The effect of the fungicide Dithane M-45 and the herbicide Gramoxone on the growth of mycorrhizal fungi in vitro Účinek fungicidu Dithane M-45 a herbicidu Gramoxone na růst mykorrhiznich hub in vitro P avel C udlín, V áclav M ejstřík and V áclav ša šek T he m in im u m in h ib itin g co ncentration of th e fungicide D ithane M-45 and th e herb icid e G ram oxone w as d eterm in ed in p u re cu ltu res of 13 species of fungi form ing m y corrhizae w ith P inus sylvestris L., grow n u n d er subm erged conditions (reciprocal shaker). A ccording to th e ir pesticide sensibility th e fu n g al species w ere divided in to five groups. G ram oxone show ed a less in ten siv e in h ib itio n th a n D ithane M-45. U 13 d ru h ů h u b v y tv ářejících m y k o rrh izu s borovicí lesní (P inus s y l vestris L.) byla stan o v en a m in im áln í in h ib ičn í k o ncentrace fungicidu D i th a n e M-45 a h erb icid u G ram oxone. ouby byly pěstovány subm erzně na reciproké třepačce. P odle odolnosti vůči sledovaným pesticidům byly houby rozděleny do pěti skupin. G ram oxone p ro k ázal v p rů m ě ru slabší inhibiční účinky než D ithane M-45. ntroduction The problem of the effect of pesticides on the origin and developm ent of forest tre e m ycorrhizae as w ell as on th e m ycorrhizal fungi them selves has becom e pressing considering th e freq u en t use of pesticides in forestry. Experim ents affecting th e grow th of m ycorrhizae by pesticides have been reported for the seedlings in nurseries and greenhouses, however, controlled laboratory experim ents u n d er aseptic or sem i-aseptic conditions are lim ited. t is th erefore not surprising th a t th e results so fa r obtained differ g reatly and are som etim es contradictious. A ccording to some authors, m ost pesticides w hen applied in prescribed concentrations do n o t suppress th e occurrence of m ycorrhizae (A fscharpour et M eyer, 1967) and under special conditions soil fum igants m ay even stim u late th e g row th of sh o rt m ycorrhizal roots (Laiho et Mikola, 1964). U nder certain conditions (at hight concentrations) soil fum igant residues can delay th e form ation of short m ycorrhizal rootes of young seedlings; this inhibition, how ever, disappears by the end of th e second vegetative season and does not affect fu rth e r grow th of th e seedlings (acskaylo et Palm er, 1957; Linnem ann, 1968; Sobotka, 1968). D eleterious effects of various pesticides have been discussed in m any studies. Some of these preparations appear to suppress or com pletely inhibit the form ation of the m ycorrhizae even at recommended concentrations (yer et W ilde, 1965; yer et T rau tm an n, 1967). t is evident from m ore recent investigations th a t th e average and high concentrations of some pesticides (i. e. Chlordane, Thiosane, benzene hexachloride, calomel etc.) inhibit the penetration of fungal hyphae into the roots causing a destruction of the fungal m antle, artig s net and of some non-m ycorrhizal root tissues, followed by a reduced form ation of short m ycorrhizal roots and an inhibition of seedling grow th (Voigt, 1953; W ilde et Persidsky, 1956). loba (1977, 1978) reports in addition to the suppression of m ycorrhizae by some fungicides and insecticides, a com plete absence of dichotom ic branched roots. M ethylbrom ide as w ell as other pesticides m ay stim ulate the above ground parts of seedlings by disrupting th eir grow th continuity thereby causing an increase in th e ratio betw een the dry w eight of the above- and underground parts (yer, 1970). P 191

18 Č e s k á m y k o l o g i e 34 (4) i 980 n laboratory tests, using pu re cultures of m ycorrhizal fungi, m inim um toxi- city levels have been determ ined by Kiss (1965) and loba (1974). The low est toxicity was obtained w ith insecticides w hich a t concentrations 10 ^ug/ml to 100 p g/m l m ildly encouraged m ycorrhizal fungi grow th. P ántos et al. (1962), Laiho et M ikola (1964), U hling (1966), loba (1974), and D asilva, enriksson et U dris (1977) carried out analogous exp erim ents w ith herbicides and fungi- cides. The com pound tested inhibited th e g ro w th of m ycorrhizal fungi m ostly in concentrations w ithin th e range of 50 p g/m \ to 5,000 pg/m \. gi M aterial P u re cu ltu res of m y co rrh izal fungi w ere o b tained p a rtly by isolations m ade in 18 our lab o rato ry from carpophores collected in n a tu re in th e a u tu m n of 1976, and by exchange from th e follow ing in stitu tes: n stitu te of M icrobiology of th e A ca- 8m dem y of Sciences in P rag u e (m arked *), B otanical n stitu te of th e A cadem y of Sci- ences of the Soviet U nion in L eningrad, Soviet U nion (m arked **), D ep artm en t p of S ylviculture, U niversity of elsinky, F in lan d (m arked ***), a n d th e F o rest Scie- nee L aboratory, A thens, G eorgia, USA (m arked ****). A ll studied species belong to th e group of fungi form ing m y co rrh izal association w ith Scots pine (P inus syl- 11 vestris L.) according to T rap p e (1962) an d others. The follow ing species of m ycorrhizal fungi w ere selected fo r testin g : A m a n ita m uscaria (L. ex Fr.) ooker (1 6) i O rigin: received V. 1975, (*); isolated V. 1964, from pileus, n e a r P rague. jg B ohem ia. C enococcum graniform e (Sow.) F erd. e t W inge ( 9) O rigin: received X. 1976, (***). C litopilus pru n u lu s (Scop, ex Fr.) K u m m er ( 1) O rigin: received. 1977, (*); isolated V from pileus, in B lan ík n e a r V ia- šim. B ohem ia. E 57 (-1 ) O rigin: received X. 1976,(***); isolated in 1963 from m ycorrhiza of Picea abies (L.) K arsten, F in lan d. ebelom a cru stu lin ifo rm e (Bull, ex Fr.) Q uél. (ll 3) O rigin: received. 1977, (*); isolated X from stipes, n e a r P rague, B ohem ia. ebelom a versipelle (Fr.) G ill. (ss. R om agn.) (V 8) O rigin: received V. 1977, (**). P isolithus arrhizus (Pers.) R ausch. (V 2) i O rigin: received V. 1977, (****); isolated X from roots of P inus taeda in F o rt D aw son, O klahom a,usa. R ussula fragilis (Pers. ex Fr.) Fr. (28 a) O rigin: 25. X. 1976; P rů h o n ice n e a r P rague, B ohem ia; isolated from stipes. WĚ Scleroderm a verrucosum (Bull.) ex P ers. ss. G rev. (26 d) O rigin:25. X. 1976: P rů h o n ice n e a r P rague, B ohem ia; isolated from carpophore. 9 Su illu s granulatus (L. ex Fr.) O. K untze (V 3) O rigin: received V (**). K Su illu s luteus (L. ex Fr.) S. F. G ray (V 4) O rigin: received V. 1977, (**). B Su illu s variegatus (S w artz ex Fr.) O. K untze (10 c) O rigin: 15. X. 1976; Jílové n e a r P rague, B ohem ia; isolated from the ju n ctio n of th e stem an d cap. T richolom a vaccinum (Pers. ex Fr.) K u m m er (1 5) O rigin: received X. 1975, (*); isolated X from pileus, n e a r P rague, ra B ohem ia. The fungicide D ithane M-45 (Rohm and aas: 80% of m ankozeb) and th e h erbicide G ram oxone (Spolana N eratovice; 20% of p araquat) w ere selected fo r testing B w ith resp ect to th e ir com m on use in fo restry p ractice in th e tim e w hen th is w o rk f h a d started

19 C U D L ln, M E J S T ftlk E T S A S E K : T E E F F E C T O F D T A N E M -45 Tab.. The effect of the fungicide Dithane M-45 on the growth of submerged cultures of mycorrhizal fungi. C o n c e n tr a tio n s (ug/ml) Species of fungi w SO 5 1 Suillus variegatus DlJJliliJillllfil Russula fragiiis Scleroderm a verrueosum ZZZ i j: n Clitopilus prunulus Suillus granulatus ~ ~ ~ E - 57 T richolom a vaccinum _ L ebelom a cru stu lin ifo rm e : :t:: : :::r ebelom a v e rsip e lle t = = = = t ^ l i t A m a n ita m uscaria Pisolithus arrhizus Suillus luteus : C en o co ccu m graniforme - ~XL rtttttttl - b g g g g - d a no growth; b growth of one third of the control; c growth of tw o thirds of the control; d growth the same as the control. M ethods T he cu ltu res w ere obtain ed by com m only used isolation m ethod (M oser, 1963; S asek e t M usilek, 1967). Six ex p la n ta te s w ere aseptically cu t from each carpophore an d tra n sfe rre d to slan ts of w o rt a n d K O a g a r m edium. A fte r fo u r w eeks of in cu b atio n a t 24 C th e c u ltu res w ere ex am in ed m icroscopically fo r th e ir pureness a fte r w h ich tra n sfe rs w ere m ade on d iffe re n t types of m edia. T he p u re cu ltu res w ere grow n in a th erm o static box a t 24 C an d 70% h um idity. S u b seq u en t tran sfers w ere m ad e ev ery tw o to th re e m onths. T he follow ing m edia w ere em ployed: w o rt agar, K O O ddoux m edium en rich ed w ith casein h y d rolysate (Sasek, 1967). M odess m edium (M odess, 1939), M elin -N o rk ran s m odified m edium (M arx, 1969), and K n u d so n s m edium C (K nudson, 1925). F o r screening of pesticides th e m ethod of subm erged cu ltiv atio n according to Ja n c a rik et al. (1976) w as applied. T he cu ltu res w ere grow n in 500 m l boiling flacks w ith 80 m l liquid m edium placed on a reciprocal sh ak er (frequency 4 z, 70 m m stroke). T he flasks w ith liquid m edium w ere in o cu lated from a static grow n cu ltu re a n d a fte r one m onth of subm erged cultiv atio n in th e d a rk a t 24 C th e re su lting g ro w th w as used as an inoculum fo r th e entire ex p erim en t; 3 m l of the inoculum and 1 m l of a w a te ry suspension of th e pesticide to be tested in five various co n cen tratio n s (range 5 5,000 /;g/m l in m edium ) w ere added to each flask. To controls, 1 m l of sterile destilled w a te r w as added. R e s u lts T h e m in im u m in h ib ito ry c o n c e n tra tio n (i. e. th e lo w e st p e stic id e c o n c e n tra tio n in h ib itin g g ro w th ) o f th e fu n g ic id e D ith a n e M -45 in th e m e d iu m v a rie d 193

20 Č e s k á m y k o l o g i e 34 (4) 1980 Tab.. T he effect of th e herbicide G ram oxone on th e grow th of subm erged cu l- tu res of m ycorrhizal fungi. Concentrations (M^/ml) Species of fungi SO 5 j Russu. miiiiiim11j f l l l p i i i SiiijiiiiaiiiMjj; Scleroderma verrucosum j]j{) jj}}[ j i p i l věřšipěíiě ["l!íí!í!!í!!tezz^!yiip ;::ll L en o c o c c u m g r a m to rm e n P it 11!' 1in Amanita muscaria lj[j j j!! -- Suillus granulatus Trie ho luma vaccinum ^ E ' p r ; ebeloma crustuliniforme j! ~ r S uillus v arieg atu s j j j Clitopilus prunulus Pisolithus arrhirus ~ : Suillus luteus - tm irm -h s *. d a no g row th; b g ro w th of one th ird of th e control; c grow th of two th ird s of th e control; d g ro w th th e sam e as the control. in m ost cases from 50 m/ml to 500 ug/m l (Tab. ), w hile fo r the herbicide G ram oxone these values am ounted to 50 g/ml to 5,000 jug/ml (Tab. ). ence, D ithane M-45 proved to be several tim es m ore effective. From our experim ents it is evident th a t the susceptibility tow ards th e herbicide G ram oxone and th e fungicide D ithane M-45 m ay vary for differen t species. Some species are not only m ore susceptible to th e herbicide G ram oxone th an to D ithane M-45 but m oreover the M.. C. s of G ram oxone fo r differen t species m ay vary w idely (50(tig/ml 5,000 ug/ml). ence, a specific effect of pesticides on fungal grow th can be concluded. The fungal species w ere divided into five groups according to th e ir specific M.. C.:s as well as to follow ing criteria: 1. species resistant to both th e pesticides (Russula jragilis, Scleroderm a verru- cosum), 2. species m ore resistant to G ram oxone th an to D ithane M-45 ( ebelom a ver- sipelle, A m anita muscaria, Cenococcum graniform e), 3. species m ore resistant to D ithane th an to G ram oxone (Clitopilus prunulus, Suillus variegatus), 4. species mildly resistant to both pesticides (Suillus granulatus, E-57, Tricho- lom a vaccinum, ebelom a crustuliniform e), 5. species w ith low resistance to both pesticides (Suillus luteus, Pisolithus arrhizus).

21 CU D L ÍN, M E J S T R ÍK E T S A S E K : T E E F F E C T OF D T A N E M -45 Table. Survay of M..C. s of substances tested against m ycorrhizal fungi in pure cultures Species of fungi Substances M..C. (mg/ml) References B A m anita citrina F erbam F 5,000 loba (3 974) Wm Olpisan F 50 lo b a (1974) BB T hiram F 500 loba (1974) y l 2.4-D lo b a (1974) Trifluralin 1, ,00 0 loba (1977) g A m anita muscaria cyklohexim ide O 10 acskaylo (1961) g gibberelin O 500 Santoro et Casida (1962) f Cenoc*ccum graniforme allyl alkohol F u 4 Laiho e t M ikola (1964) form aldehyde F u 10 Laiho e t M ikola (1964) V apam Fu 5 Laiho et M ikola (1964) Brassicol F 75 Laiho et M ikola (1964) Cu oxychloride F 200 Laiho et M ikola (1964) D ithane Z-78 F 80 Laiho e t M ikola (1964) dalapon 3,000 Laiho et M ikola (1964) 111 sim azin i 80 Laiho e t M ikola (1964) cyklohexim ide O 1,000 acskaylo (1961) B gibberelin O 1,000 Santoro e t Casida (1962) SB ebeloma crustuliniforme sim azin 1,000 U hlig (1966) \f É Scleroderma citrinum sim azin 1,000 U hlig (1966) Sra S n illu s grevillei u ngazin D T 100 P ánto s e t al. (1962) ls ungazin P K 100 P ánto s e t al. (1962) S u illu s luteus Allyl alkohol F u 4 Laiho e t M ikola (1964) form aldehyde F u 10 Laiho et M ikola (1964) g g V apam F u 100 Laiho e t M ikola (1964) k Brassicol F 500 Laiho e t M ikola (1964) BS Cu oxychloride F 200 Laiho e t M ikola (1964) R j D ithane Z-78 F 1,000 Laiho e t M ikola (1964) 1 am itrole 100 D asilva e t al. (1977) dalapon 6,000 Laiho e t M ikola (1964) 2.4-D 250 D a slv a e t al. (1977) T 250 D aslva e t al. (1977) MCPA 250 D asilva et al. (1977) sim azin 5,000 Laiho e t M ikola (1964) m alathion 250 D asilva et al. (1977) gibberelin O 200 Santoro e t Casida (1962) B S u illu s variegatus allyl alkohol F u 50 Laiho e t M ikola (1964) B form aldehyde F u 10 Laiho e t M ikola (1964) V apam F u 100 Laiho e t M ikola (1964) Brassicol F 500 Laiho e t M ikola (1964) Cu oxychloride F 700 Laiho e t M ikola (1964) D ithano Z-78 F 500 Laiho et M ikola (1964) am itrole 100 D asilva e t al. (1977) dalapon 6,000 Laiho e t M ikola (1964) 2.4-D 250 D asilva et al. (1977) T 250 D asilva et a!. (1977) MCPA 250 D asilva et al. (1977) p a raq u a t 10 Laiho et M ikola (1964) sim azin 5,000 Laiho et M ikola (1964) m alathion 250 D asilva e t al. (1977) B Tricholoma saponaceum F erbam F 500 5,000 loba (1974) O lpisan F 50 loba (1974) T hiram F 500 loba (1974) 2.4-D 500 lo b a (1974) sim azin 1,000 U hlig (1966) T rifluralin loba (1977) F» fum igant; F fungicide; herbicide; insecticide; O other type of the substance. raj 195

22 CESKA MYKOLOGE 34 (4) 1980 Discussion T he m ycorrhizal fungi belong to th a t group of fungi w hich are distinguished by th e ir difficult cultivation in v itro; this is evident because of th e dualistic relation betw een fungus and host p lan t un d er field conditions. They ten d not v: to grow th at all on usual m edia, and th eir g ro w th ra te even on special m edia is relatively slow and often suddenly declines a fte r several transfers. ence, th e m ethod of subm erged cultivation has proved to be convenient fo r pesti- cide screening. P u re cultures grow m ore quickly on liquid m edia th an cm solid m edia often reaching sufficient biom ass a fte r days of incubation. A lthough th e usual application rate of pesticides in fo restry am ounts to of 0.3 % w ater suspension of D ithane M-45 p er 1 m 2 and ml of 1% w a te r suspension of G ram oxone p er 1 m 2, th e average percentage concen- tra tio n present in soil cannot be estim ated due to various soil conditions. Si- m ilarly, the effect on m ycorrhizal fungi for calculated M.. C. s of th e pesti- cides in question u n d er natu ral conditions cannot be ascertained. On com paring M.. C. results rep o rted in lite ra tu re w ith those quoted in, this com m unication difficulties arise for th e follow ing re a so n s: 1. d ifferen t arran g em en t of th e experim ents (subm erged cultures VS cultures on solid agar), 2. d ifferent b ran d of pesticides, 3. d ifferent biological response of various strains of one and th e sam e fungal species. According to acskaylo (acskaylo, 1961) th e M.. C. s of cyclohexam ide on tw o strains of A m a n ita rubescens differ by one order. T he p resen t au th o rs Sf; investigated tw o strain s of the species Suillus variegatus and tw o strain s of Cenococcum granijorm e. F or Suillus variegatus th e M.. C. s of G ram oxone B differed by one order, w hereas the M.. C. s for th e strains of Cenococcum graniform e w ere identical. The M.. C. s of D ithane M-45 for differen t strain s of Suillus variegatus w ere identical w hile th e strains of Cenococcum granijor- m e differed in M.. C. s by one order. The M.. C. data (in ^ug/ml) as reported by various au th o rs for several pes- ticides tested on cultures of m ycorrhizal fungi have been sum m arized in table. The p resen t results w ith D ithane M-45 com pare w ell w ith those obtained & w ith fungicide D ithane Z-78 (Rohm and aas, 65% of zineb). T he M.. C. s 5; for D ithane Z-78 as given by Laiho et M ikola (1964) fo r Cenococcum granijor- m e and Suillus variegatus conform to those quoted in the p resen t paper, w ith the exception th a t in the case of S. luteus the M.. C. s d iffer by m ore th a n tw o orders. D asilva et al. (1977) on reporting on th e herb icide P a ra q u a t (w ith the sam e active substance as in G ram oxone) quotes a concentration of 10 ^ug/ml f as th e actual M.. C. w hich com pares w ith a value of 50 p g/m l for G ram oxone K in the present experim ents. K L ittle is know n of the effect of one specific pesticide on various groups of ;';i the soil m icroflora. Laiho et M ikola (1964) studied th e activity of 8 various j pesticides on 10 species of fungi (4 m ycorrhizal fungi, 1 saprophytic basidio- $ mycete, 2 soil pathogens, and 3 soil saprophytes). Of these, th e m ycorrhizal fungi proved to be m ore sensitive. A relatively low sensitivity w as recorded for soil pathogens and the saprophytic basidiom ycetes, w hereas th e highest resistance w as recorded to the soil saprophytic fungi. A satisfactory com parison betw een the present results on non-m ycorrhizal fungi can be m ade w ith data 196

23 CU D LÍN, M E J S T R ÍK E T Š A Š E K : T E E F F E C T O F D T A N E M -45 quoated by Jančařík et al. (1966). These la tte r authors determ ined th e M.. C. e of fungicides for pure subm erged cultures of the fungus Lophoderm ium pinastri. F or th e fungicide D ithane M-45 th e concentration of öo ^g/m l w as obtained. This value w as confirm ed in o u r experim ents for 8 species of mycorrhizal fungi. From the literatu re it is evident th a t m inute quantities of a pesticide m ight stim ulate the grow th of m ycorrhizal fungi in pure cultures. Kiss (1965) and loba (1974) report this phenom enon for insecticides in the concentrations of range ig/ml. Some but less stim ulatory effects w ere observed w ith herbicides i. e. Sim azin (Uhlig, 1966), 2,4-D and MCPA (Dasilva et al., 1977). n our experim ents no noticable stim ulation of g ro w th has been detected. Q uantitation of the effects of pesticides on fungal grow th in pure cultures app ears to be suitable technique for th e elucidation of the m echanism of pesticide effect on the m ycorrhizae and on m ycorrhizal fungi u n d er n a tu ra l conditions. References A FSC A R PO U R F. et M EYER F.. (1967): E influss von B odenentseuchungsm itteln au f die M ykorrhiza von F o rstpflanzen (). N achrichtenbl. D eutsch. P flan zen - i schutzd. 19: D A SLV A E. J., EN R K SSO N L. E. e t U D R S M. (1977): G ro w th responses of m ycorrhizal B oletus an d R hizopogon species to pesticides. T rans. Br. Mycol. Soc. 68: ACSKA YLO E. (1961): nfluence of cyclohexim ide an grow th of m ycorrhizal fungi an d on m ycorrhizae of pine. F o rest Sei. 7: ACSKA YLO E. e t PA L M E R J. G. (1957): E ffects of sev eral biocides on grow th a n d incidence of m ycorrhizae in field plots. P la n t Dis. Rep. 41: LO BA C. (1974): T he effect of som e biocides on th e m ycelial g ro w th of ectotrophic m y co rrh izal fungi of forest trees. Ms. (D epon in: th e lib ra ry of th e n s titu te of L andscape Ecology, P růhonice, C zechoslovakia). LO BA C. (1977): T he effect of triflu ra lin on th e form ation of ectotrophic m ycorrh izae in som e p ine species.. T oxicity to m ycorrhiza form ing fungi. E urop. J. F o rest P athol. 7: LO B A C. (1978): C o m parative stu d y on th e effect of som e chlo rin ated h y d ro carbon insecticides on th e form ation of ectotrophic m ycorrhizae in seedlings of Pice* abies (L.) K arst. B eitr. T rop. L an d w irtsch. V eterinärm ed. 16: Y ER J. G. (1970): Biocides, fertilizers, an d su rv iv al p o ten tial of tre e p lanting stock. T ree P la n te rs N otes 21: Y ER J. G. et TRA U TM A N N W. L. (1967): E ffect of DM TT on th e grow th of M onterey p in e a t d iffe re n t contents of m oisture. W eed 15: Y ER J. G. et W LD E S. A. (1965): E ffect of vap am biocide on th e grow th of red p in e seedlings. J. Forest. 63: JA N C A R K V., SA SEK V. et M A C U LK O V Á A. (1976): L ophoderm ium p in astri in subm erged cu ltu re. E urop. J. F o rest P athol. 6: K SS L. (1965): R ovazolöszerek h a tó ra m ik o rriza gom bákra. Az E rdo 14: ; KNUDSO N L. (1925): Physiological studies of th e sym biotic germ ination of orchid seeds. Bot. G az. 79: LA O O. e t M K O LA P. (1964): Studies on th e effect of som e erad ican ts on m y co rrh izal developm ent in fo rest nurseries. A cta Forest. Fenn. 77: LN N EM A N N G. (1968): E influss von B iociden au f die M ykorrhizabildung. A llg. F o rst-jag d -Z eitu n g 139: M A R X D. (1969): T he influence of ectotrophic m y corrhizal fungi on th e resistan ce of pine roots to pathogenic infectiones. P hytopathology 59: MODESS O. (1939): E xperim en telle U n tersuchung ü b e r ym enom yceten und Gasterom yceten als M y k o rrh izab ild n er bei K iefer u n d F ichte. Svensk Bot. T idskr. 33: M OSER M. (1963): F ö rd eru n g d er M ykorrhizabildung in d e r forstlichen P rax is. M ittl. Forst. B undes-v ersuchsanst. M a ria n b ru n n 60:

24 Č e s k á m y k o l o g i e 34 (4) 1980 PÁ N TO S G.. GYURK Ó P., TA K Á TS T. e t V ARGA L. (1962): Die W irkung d er in d er P rax is v erw en d eten erbiciden au f einzelne A rten und G ru p p en d e r M ikro- fm flora und M ikrofauna des Bodens, auf M ykorrhiza-p ilze, sow ie einige F rag en d er 'V biologischen in ak tiv ieru n g der erbiziden (Sum m.). Az E rdenszettudom anyi K öx- lem enyek 4: SANTORO T. L. E. e t CASDA L. E. (1962): G row th in h ib itio n of m ycorrhizal fu n - gi by gibberelin. M ycologia 54: SO BOTKA A. (1968): V liv aplikace n ěk terý ch biocidů v lesních školkách na k rá tk é boční kořeny jednoletých sem enáčků borovice lesní. P ráce V Ü L M 36: yl'_ ŠA ŠEK V. et M U SÍLEK V. (1967): C u ltivation an d antib io tic activ ity of m y co rrh i- zal B asidiom ycetes. Folia M icrobiol. 12: K T R A PPE J. M. (1962): Fungus associates of ectotrophic m ycorrhizae. Bot. Rev. 28: l g U L G S. K. (1966): Ü ber den E influss von C h lo r-b is-äth y l-am in o -s-triazin (Sim a- p zin) auf die B ildung ek to tro p h er M ykorrhiza bei P icea abies (L.) K arst, un d P i- nus silvestris L. A rch. F orstw esen 15: V OG T G. K. (1953): The effect of fungicides, insecticides, herbicides, and fe rtili- zer salts on th e resp iratio n of ro o t tips of tree seedlings. Soil Sei. Soc. A m er. Proc. 17: W LD E S. A. e t PE R SD SK Y D. J. (1956): E ffect of biocides on th e developm ent of ectotrophic m ycorrhizae in M onterey pine seedling. Soil Sei. Soc. A m er. Proc. 20: r A ddresses of th e a u th o rs: P av el C udlin and ng., RND r. V áclav M ejstřík, CSc., U stav k ra jin n é ekologie ČSAV, P rů h o n ice u P ra h y ; Dr. V áclav Šašek, CSc., M ikrobiologický ú stav ČSAV, B udějovická 1083, P ra h a -K rč

25 The Yeasts of the Genus Aureobasidium transferred by insects on the Lowlands of Záhorie (Slovakia, CSSR) K v a sin k y rodu A u reob asid iu m p ren ášan é h m yzom na Z áh orskej nížině Elena S la víko vá and A n n a K o cková-k ratochvílová Y east and yeast-lik e m icroorganism s tra n sfe rre d by an ts Form ica rufa an d lad y b ird s w ere isolated from som e areas of low lands of Z áhorie. 43 stra in s of he genus A ureobasidium w ere isolated from th e surface of an ts Form ica ru fa and lad y b ird s from 6 areas of th e low lands of Z áhorie. T hey w ere all iden tified as A u reobasidium pullulans (de B ary) A rn au d b u t th ey show ed a g re a t v ariab ility w ith in th e species. On th e basis of th is v a ria b i lity stra in s w ere tested in th e sim ilarity by th e n um erical m ethod. Tw o ^ j subgroups w ere determ ined, w hich could be considered as ecotypes. 43 km eňov rodu A ureobasidium bolo izolovaných z povrchu tiel m ravcov [p Form ica ru fa a lienok zo 6 oblastí Z áhorskej nížiny. V šetky boli id en tifikované ako A ureobasidium pu llu la n s (de B ary) A rnaud, av šak jav ili v a riab ilitu vo v n ú tri tohoto d ru h u. P odobnost m edzi km eňm i bola u rčen á Wm num erickou m etodou. V ytvořili sa dve podskupiny, k to ré sa m óžu po k látí af za ekotypy. ntroduction The strains of th e genus A ureobasidium has been isolated from m any soil í íi sam ples (Jeffreys et al., 1953; M artin et al., 1956) and also from m any differen t plants fruits, e. g. tom atoes (Taylor and Shanor, 1954), apples (Clark and W allace, 1958), straw b erries (Beneke et al., 1954), cherries (English, 1945). n m ost cases, th is fungus has been reported in association w ith p lan t p a t hogens (Tarr, 1972). Fungi producing some black pigm ent of a m elanin character, belonging to th e D euterom ycetes, are often sum m erized under the triv ial nam e black y eats [e. g. Phialophora jeanselm ei (Lang.) Emmons, Torula jeanselm ei Langeron, Torula nigra M arpm ann etc.] (Setliff and Wang, 1969), A ureobasidium pullulans (Ljach and Ruban, 1972). We found out, th a t from 120 strains of yeasts and yeastlike m icroorganism s, w hich w ere isolated from the Low lands of Záhorie, tw o species dom inantě: [J! sporogenous yeast D ebaryom yces cantarellii C apriotti (Sláviková and K ocková- 3 -K ratochvílová, 1979) and yeast-likc m icroorganism A ureobasidium pullulans ; g (de Bary) A rnaud. We shall report about individual rem aining strains on tfie oth er place. g The present paper describes th e yeasts of the genus Aureobasidium expanded by ants and ladybirds in pine woods of low lands of Záhorie. The complete taxonom ical study about A ureobasidium and allied genera in th e last tim e is ; ;j: published by erm anides-n ijhof (1977). T he sta n d a rd description of th e genus A ureobasidium V iala e t B oyer: C olonies spreading, sm ooth, often covered w ith slim y m asses of conidia, usually w ith sparse aerial m ycelium ; lig h t brow n, yellow, p in k or black. yphae w ith cells jg com m only w id er th a n long, hyaline, freq u ently soon becom ing bro w n and th ick - -w alled. C onidiogenous cells on hyaline hyphae, lateral, term in al or in tercalary. C onidia blastic, produced sim ultaneously in dense groups, hyaline, sm ooth, one-celled, ra th e r v ariab le in shape and size. S econdary conidia com m on; endoconidia often 199 É1

26 č e s k a m y k o l o g i e 34 (4) 1980 present. O ccasionally d ark, one- or tw ocelled arth ro co n id ia a re form ed. T he type species w ere d eterm ined A ureobasidium v itis V iala e t B oyer. Som e o th er species a re A ureobasidium,-lik e in p u re cu ltu re by cu ltiv atio n in vitro. Pragmopora p ith ya (Fr.) G roves, w ith th e pycnidial state P ragm opycnis p ith ya S utton e t F unk, form ing dark, restriced colonies. T he conidia arise synchronously o r som e- w h a t sequentially n e x t to each other, b u t th e species d iffers n o tab ly from A u reobasidium by having n arrow, usu ally less th a n 4,um w ide hy p h ae and sm all conidia. orm onem a and K abatina S chneider e t v. A rx a re A u reo b a sid iu m -like too, b u t orm onem a produces th e v eg etativ e stage only, in K abatina pycnidial states are know n. erm anides-n ijhof (1977) in tro d u ces 15 species of th e genus A u reo b a sid iu m V iala et B oyer, w hich she d eterm in es on th e basis of th e key: K e y t o t h e species 1. C onidia less th a n 22 um long on a v e r a g e...2 B 1. C onidia over 22 im long on a v e r a g e B 2( 1). C onidia stra ig h t or n early stra ig h t. 3 B 2( 1). C onidia curved (at least th e m a jo r ity )...12 B 3( 2). S tro m ata p resen t (plant p a r a s ite s )...4 B 3( 2). S tro m ata ab sen t (parasites or s a p r o p h y te s )... 9 B 4( 3). S tro m ata consisting of ro unded c e l l s...5 B 4( 3). S tro m ata consisting of elongate c e l l s...7 B 5( 4). S tro m ata lightly p igm ented (on A cer) A. apocryptum (Ellis and E verh.) erm an id es-n ijh o f 5( 4). S tro m ata h y a l i n e..., 6 6( 5). C onidiogenous cells producing conidia a t th e apex only (on A leurites) gi A. aleuritidis (V assiljevski) erm an id es-n ijh o f 6( 5). C onidiogenous cells producing conidia all over th e apical region, o ften also la te ra lly (on E ucalyptus) A. dalgeri (M orelet) erm an id es-n ijh o f 7( 4). yphae of stro m ata ra th e r l o o s e...8 7( 4). yphae of stro m ata tig h tly in terw o v en (on Liliaceae) A. m icro stictu m (Bubák) W. B. Cooke 8( 7). C onidiogenous cells inflated, bro ad ly ellipsoidal (on P runus) A. prunicola (Ellis and Everh.) erm anides-n ijhof 8( 7). C onidiogenous cells as w ide as th e su p porting hyphae, cylindrical, w ith ro u n - ded apex (on Ribes) A. ribis (V assiljevski) erm anides-n ijhof 9( 3). B row n hyphae in old c u ltu res th i c k - w a ll e d ( 3). B row n hyphae in old cu ltu res th in -w alled A. m icrostictum (Bubák) W. B. Cooke 10( 9). C onidia 11 16/-im long; constrictions of chlam ydospore chains inconspicuous * (on L in u m ) A. Uni (L afferty) erm an id es-n ijh o f jj ' i 10( 9). C onidia 9 11 long; constrictions of chlam ydospore chains conspicuous 11 11(10). C ultures rem ain in g pink, lig h t bro w n or yellow fo r a t least th re e w eeks A. pullulans var. pullulans 11(10). C u ltau res rap id ly becom ing black or d a rk olivaceous-green s A. pullulans var. m ela n ig en u m (de B ary) A rn. erm an id es-n ijh o f.. 12( 2). S tro m ata consisting of ro u n d ed c e l l s ( 2). S tro m ata consisting of cylindrical c e l l s (12). C onidia strongly curved (on V iscum ) A. harposporum (Bres. and Sacc.) erm an id es-n ijh o f ^ B 13(12). C onidia slightly curved or n early stra ig h t (on Vicia) ^ B A. nigricans (Atk. and E dgerton) W. B. Cooke ^ B 14(12). C onidia strongly curved, up to 22 / m long (on T rifolium ) ^ B A. caulivorum (K irchner) W. B. Cooke ^ B 14(12). C onidia slightly curved or n early straig h t, up to 15 long (on Sanguinaria) ^ B ij A. sanguinariae (Ellis and E verh.) erm an id es-n ijh o f ^ B

27 S L A V Í K O V Á E T K O C K O V Á -K R A T O C V ÍL O V Á : A U R E O B A S D U M 15 ( 1). C onidia allan to id (on U m bellularia) A. um bellulariae ( arvey) erm anid es-n ijhof 15( 1). C onidia falcate (on Zea) A. zeae (N arita and iratsuka) D ingley Jjl ^/\) & *. L ife cycle of A ureo b a sid iu m pullulans. 1, 2, 3 in d iv id u al blastoconidia budding to secondary blastoconidia (1) o r h y p h ae; 4 in d iv id u al arth ro conid ia; 5, 6 d ark arth ro conid ia and chlam ydospores. Tab. 1. The survoy of the collections of yeast-like microorganisms due from 12. Mai to 8. June 1974 s S in lowlands of Záhorie S Number of samples Locality nsects D ate all Aureoba- j strains sidium Vývrať ladybirds 12. V Tom ky prairie ants (hill 1.) 13. V iggs Tom ky-pine wood ants (hill 2.) 13. V f l Tomky-pine wood ants (hill 3.) 18. V. 3 0 Tomky-pino wood ants (hill 4.) S. V MM Bezednó-pine wood ants iliill 5.) 1. V. 9 0 MB Bezedné-pine wood ants (hill (i.) 1. V j Pine needles 1. V. 8 7 M Jakubov-fleld ants (liill 7.) 8. V Kostolišta c8j acacia wood ants (hill 8.) 8. V fy

28 Č e s k á m y k o l o g i e 34 (4) i98o N i i^^li J ' ^ 1 KÚTY 8 ROOŽNÍK 2 S E NC A g M S T O U S T E 3 Š A ST N SK E STRÁŽE 10 MALACKY 4 TOMKY 11 VÝVRAŤv 5 ZÁVOD 12 KUCYŇ A 6 STUDENKA 13 JAKUBOV / VEL. LEVÁRE K LÁ B 15 B E Z E D N É k3 TE N EEDLE WOODS C TE G REEN WOODS á -' 2. T he m ap of th e collections of y east-lik e m icroorganism s in L ow lands of Z áhorie. The genus A ureobasidium (obligate syn. of Pullularia B erkhout) is charac- 1 terized by th e synchronous form ation of blastoconidia from u n differentiated, f f hyaline cells. A ureobasidium pullulans is distinct from oth er A ureobasidium - -species because of th e size and shape of th e conidia and its probably sapro l l phytic nature. n old cultures chlam ydospores m ay be form ed, giving th e 202

29 P ^ 1... V SLA V ÍK O V Á ET K O C K O V Á -K R A TO C V llo V Á : a u r e o b a s i d i u m Tab. 2. Characters for differentiating between individual subphenon A and B Characters Subphenon A Subphenon B Percentage frequency of positive characters) Assimilation of: D-Galactose 50 0 Trehalose Cellobiose 58 0 D-Manitol 81 0 D-Galactitol 12 0 D-Ribitol 58 6 D-Arabi tol i-erythritol D-Glncitol Ethanol Glycerol 69 0 K N Lysine T ryptophan nhibition by actidione (0.1 ag/disc/diam. of clear zone mm) The dominating elements: Blastoconidia yphae 0 69 The pigmented elements (hyphae): 4 75 colonies a blackish appearance. Som e strains rapidly become dark due to the form ation of thick-w alled, dark hyphae, w hich often disintegrate into separate cells. For strains the following variety is proposed: A ureobasidium pullulans (de Bary) A rn au d var. M elanigenum (de Bary) erm anides-n ijhof (1977). The variety differs from A ureobasidium pullulans var. pullulans by th e black or dark olivaceous-green appearance of young colonies caused by d ark olivaceous-brow n, thick-w alled hyphae, which often disintegrate into separate cells, these cells m ay germ inate or ru p tu re. The organism is very polym orphic, the com plete cycle of A. pullulans which can conveniently be divied into sub-cycles, is illustrated in Fig. 1 (Ramos et G arcia Acha, 1975). M orphological elem ents of the vegetative fructification, blastoconidia prim ary and secondary, arthroconidia, endoconidia, chlam ydospores and different types of the hyphae w ere described in our previous papers (K ocková-k ratochvílová et al ). M aterial and methods The m icroorganism s w ere collected in th e period o 12. V. to 8. V and the T able 1 and Fig. 2 give th e d etail survey of th e sam ple collection. T he isolation and id en tificatio n m ethods w ere described in our previous p ap ers (Sláviková and K ocková-k ratochvílová, 1979). Results and discutió n 120 yeast-like m icroorganism isolated from the surface of insects w ere identifiend. A ccording the m ethods of K ocková-k ratochvílová et; al. (1978) and Sláviková and K ocková-k ratochvílová (1979) 43 of these isolated strains re- 203

30 AUREOBASiaun PULLULANS to o^.750.., nr,!=± r - m r _ r - J = n - í i i w.850- CZ w r n * r h S.900. \ \ o M ^ fn nu a n i l - o s o. ^ i w o o. M M í i! ^r^-n'cdio^j nnrinx-nrořvcox-rvjío o ^ q d o o K qd^o m >- m- c\j co & P> o> 5 Q R 2 P <o. ^f=o 'so (o od co 'o v 'o 'o ^ \ \ v cqqd'o 'o N N w rv m N cn \^ioiov-ioiiíio«jioioio<ocofk\i*vi* q S O ^ l i l KC i 00 rv. <~SJ f O f??vvt7?ttvv7 VVVTTOOO OOO V 0@ 0»e VVVVO i / r ^ VYVRAŤ, LADY BRDS PNE NEEDLES, ANTS < TOMKY- PNE WOOD, LL 1, ANTS O TOMY- PNE WOOD, LL 4, ANTS JAKUBOV- FELD, LL 7, ANTS O KOSTOLŠTE- ACACA WOOD,LL 8, ANTS D endrogram of stra in s of Aureobasidium pullulans (de Bary) Arnaud.

31 S L Á V K O V Á E T K O C K O V Á -K R A T O C V ÍL O V Á : A U R E O B A S D U M presented the species A ureobasidium pullulans (de Bary) A rnaud. W ithin th is set of A ureobasidium strains some variability w as show n and the sim ilarity am ong all strains w as com puted at th e 71,5 % level. The w hole group of strains was divided into tw o subphenons and 1 individual strain (Fig. 3). The subphenon A consisted of 26 strains w hich w ere sim ilar a t 76,6 % level, th e suphenon B consisted of 16 strain sim ilar at 81.4% level. The subphenon A form ed 46 % of strais isolated from ladybirs from region Vývrať, but th e subphenon B included any strain of th is origin. The strains from th e surface of ants from pine needles and from Jakubov-field w ere delim ited in to th e len g th (tim) A U_,o '* o ' / o / /. -r.. V ' 7 L T T T ? ^ width (jj m ) 4. L ife cycle of P ullularia pullulans. subphenon B, w here th e strains from pine needles form ed 44 % and th e stra in ts from th e region of Jak u b o v 12,5% of th e w hole subphenon B; th e subphenon A did not include th e stra in s of th is origin. T he strain s from region of Tom ky from th e surface of ants from pine wood are in th e both subphenons, in th e subphenon A form ed 39 % and in th e subphenon B form ed 31 %. The strain s isolated from th e surface of ants acacia wood in th e region of K ostolište are in th e both subphenons, in the subphenon A form ed 15 % and in th e subphenon B form ed 12.5%. Some sm all differences betw een both subphenons w ere found in assim ilation of som e sugars, alcohols and nitrogen sources (Table 2). The strains from subphenon A assim ilated: D-galactose, trehalose, cellobiose, D -m anitol, D -ribitol, D -arabitol, i-erythritol and glycerol relatively good, those from subphenon B did not do it w ith som e exception. The difference w ere found in the assimi-, lation of D -galactitol, D-glucitol, ethanol, try p to p h an, lysine an d KNO3. The strain s from subphenon B are m ore sensitive to the inhibition by actidione and produced m ore pigm ented elem ents, th a n strain s from subphenon A. 205

32 W i l l i... M i l l Č e s k á m y k o l o g i e 34 (4) i980 The blastoconidia are the dom inating elem ent in subphenon A and hyphae in th e con trary in subphenon B (Table 2). The lenght of blasonconidia w as in th e * range ^m and the w idth pm. The form was spindleshaped a t 50 % of blastoconidia, at 16 % cylindrical, a t 16 % ovoid and 5 % lem onshaped. T he secondary blastnconidia occur alike fre q u e n tly in th e bo th subphenons. The increased production of th e secondary blastoconidia often brings i dow n the average value of size of th e blastoconidia. We found out the form a-? tion of endoconidia only at fo u r strains: CCY , CCY , C C Y , CCY The strains from the subphenon B form ed m ore often chlam ydospores th an the strains from the subphenon A. Occasionally dark arthroconidia are form ed.! The form ation of pseudom ycelium and tru e m ycelium w as characteristic lo r 1 th e both subphenons, grow th at 28 C w as very good, n early all strains grew at 5 C, but w orsely th an at 28DC. A ny strain did not grew at 42 C. The grow th S in v itam in-free m edium w as relatively good. T he strain s of A. pullulans did not sporulate n e ith e r ferm ent sugars. They assim ilated good: sucrose, m altose, m elezitose and L-arabinose, som e strain s assim ilated also melibiose, L-sorbose. D-xylose, L -rham nose and m ethanol. We did not found the ability to assim ilate: lactose, D-ribose, inulin, inositol and ethanediol. O btained resu lts showed, th a t th e investigated set of strains, identified as A. pullulans, is divided into tw o subphenons corresponded w ith tw o v arieties: pullulans and m elanigenum according to erm anides-n ijhof (1977). owever, we are not quite sure, if these groups are varieties or tw o different species in the relation to the relatively low common average sim ilarity (71.5 % ) by the use of Sokal and M ichener coefficient (Sokal and M ichener, 1958) giving higer values th a n some other sim ilarity coefficient. R eferences B e n e k e E. S., White L. S. et Fabian F. W. (1954): T he incidence and pectolylic activity of fungi isolated from M ichigan stra w b e rry fruits. A ppl. M i crobiol. 2: Clark D. S. et Wallace R.. (1958): C arb o h y d rate m etabolism of P u llu ia ria pullulans. C anad. J. M icrobiol. 4: English. (1945): Fungi isolated from m ouldy cherries in th e P acific n o rth w est. P la n t D isease R ep o rter 29: erm anides-n ijhof E. J. (1977): A ureobasidium and allied g e n e ra. Stud. Mycol. 15: Jeffreys E. G., Brian P. W., emming. G. et Lowe D. (1953): A ntibiotic p roduction by th e m icrofungi of acid health soils. J. of gener. M icrobiol. 9: K ocková-k ratochvílová, A., Čerňákov á M. e t S 1 á v i k o v á E. (1980): M orphological changes in the life cycle A ureobasidium p u llu lan s (de B ary) A rnaud. Folia m icrobiol. 25: K ocková-k ratochvílová, A., Sláviková E. et Jensen V. (1978): N um erical T axonom y of the Y east G enus D ebaryom yces L odder and K reg er-v an R ij. J. general. M icrobiol. 104: Ljach S. P. and Ruban E. L. (1972): M ikrobnye m elaniny, zd atelstv o N au k a M oskva. M artin J. P., K 1 o t z L. T., d e Wolfe T. A., et Erwin J. G. (1956): nfluence of som e com m on soil fungi on g ro w th of citru s seedlings. Soil Science 81: S e t 1 i f f D. L. and Wang C. J. K. (1969): F luorescent A ntibody S tudies of the B lack Y easts. S pectrum 1: Sokal R. R. et M ichener C. D. (1958): A statistical m ethod fo r ev alu atin g system atic relationships. U niv. K ansas Sci. B ull. 38:

33 - - : -... SLÁ V K O V Á ET K O C K O V Á -K R A TO C V ÍLO V Á : A UREOBASDU M Sláviková E. et K ocková-k ratochvílová A. (1980): T he Y easts of th e G enus D ebaryom yces tra n sfe rre d by nsects on th e L ow lands of Z áhorie. Ces. M ykol. 34 (1): Ramos S. et Garcia Acha. (1975): A vegetative cycle of P u llu la ria pullulans. T rans, brit. m ycol. Soc. 64: T a r r S. A. J. (1972): T he p rinciples of p la n t pathology. L ondon, M ac M illan. Taylor C. F. et Shanor L. (1945): P u llu la ria p u llu lan s storage fru it spot of tom ato. P hytopathology 35: A ddress of th e au th o rs: E lena S láviková and A nna K ocková-k ratochvílová, C hem ický ú stav SAV, B ratislav a , D ú b rav sk á cesta, CSSR. B. A. Tomilin: O predělitěl gribov roda Mycosphaerella Johans. 320 stran. 351 obr. L eningrad, N auka, Ve světové m ykologické lite ra tu ře chyběla publikace, sh rn u jící zástupce velm i rozšířeného rodu vřeckatých hu b Mycosphaerella Johans. P řeh led d ru h ů je vyvrcholením dosavadní k ritick é činnosti B. A. T om ilina, k te rý se tom uto rodu věnuje již dlouhou dobu. K n ih a obsahuje popisy 658 d ru h ů, především severní polokoule, vyskytujících so h lav n ě na cévnatých rostlin ách. Popisy jsou podrobné, se synonym ikou a nom eklatorickým i ú dajiž uvedena jsou ta k é konidiová stádia, p řeh led ho stitelských ro stlin a rozšíření v SSSR a ostatn ích zem ích. D ůležité je, že je p řip o jen seznam d ru h ů rodů Sphaerella a Mycosphaerella, k teré do rodu Mycosphaerella n e p atři, současné s jejich dnešním zařazením, a p řeh led pochybných dru h ů. P u blikace v ýznam ně pom ůže m ykologům n ejrů zn ějšíh o zam ěření, k te ří se s tím to rozsáhlým rodem setk áv ají v praxi. Jiří Šafránek 207

34 Re-collection of Phellinus chinensis (Pil.) Pil. (ymenochaetaceae) Znovunalezení ohňovce čínského E rast P arm asto, F rantišek K otlaba and Z d e n ě k Pouzar T here are described specim ens of th e ex trem ely ra re polypore P hellinus chinensis (Pil.) Pil. from tw o new localities in N o rth ern A sia in th e USSR. This fungus w as h ith e rto know n from only one collection from C hina and its taxonom ic position is now new ly defined. P. chinensis is ch aracterized by lacking setae, fa irly larg e coloured spores, p a ra lle l h y p hae of tu b e tram a, larg e pores, a b lack line on section of th e basidiocarp an d th e tu ffy strigose surface of sm all pilei (w hen developed.) A utoři popisují plodnice neobyčejně vzácného choroše ohňovce čínského P hellinus chinensis (Pil.) Pil. ze dvou nových lo k alit v sev ern í A sii v SSSR. T ato houba byla doposud znám a pouze z jed n o h o n álezu v Č íně a au to ři nově defin u jí je jí taxonom ické postavení. O hňovec čínský se vyznačuje chyběním set, dosti velkým i zb arv en ý m i výtrusy, p a ra le ln ím u sp o řád án ím h y f v tra m ě rourek, čern o u čarou n a řezu plodnicí a chom áčkovitě ště tin atý m povrchem kloboučků (pokud jsou vyvinuté). p Phellinus chinensis (Pil.) Pil. has been know n for a long tim e from a single locality and collection from China. t w as described by P ilát (1940: 80 81) as nonotus chinensis Pil. and then transferred by him to the genus Phellinus Quél. in 1942 (Pilát : 525). The collection of this species was sent to him by E. Licent from Y ao-šan ( = Yao chan) situated perhaps in the province Shan-shi ( = Chans'i = Sohansi = Shanzi) in NE China and is represented by a nearly quite resupinate, young but m atu re basidiocarp described and figured by Pilát (1940: 80 81, tab. 3, fig. 2; : 525, fig. 248, p. 474). From this point of view th e description of Phellinus chinensis is incom plete, T he senior au th o r w as lucky enough to re-collect this polypore in tw o differen t localities in the territo ry of th e USSR as rich, w ell developed specimens. On th e basis of this m aterial w e are now able to give a m ore com plete description of this taxonom ically im portant polypore and voice an opinion on the taxonom ic position of it and related species in th e genus P hellinus Quél. Description of Phellinus chinensis Basidiocarps perennial, effused or w ith slightly reflexed m argin, sof m etim es im bricate, sem iresupinate or nodular, up to 15 (-20) cm or m ore in diam. Pilei X cm, cm thick at the base, often fu- $ sed laterally, woody hard. S urface of th e pilei rem ark ab ly and ra th e r densely concentrically sulcate, uneven, tu fty strigose to alm ost scrupose, rusty brow n (M unsell: YR 3/2, 5 YR 4/4 o r 7.5 YR 4/6; K o rnerup et W anscher: > 6F7 6 or 7E6*)), dark brow n in th e basal p art, covered by a ru sty strigose i tu fty tom entum and a th in black lay er (cortex) w ell visible e ith er on th e su r face of the pilei as blackish zones w hich are lustrous on abraded p arts or on section of the basidiocarp as a black, uneven line; this thin black lay er is developed also against the su b stratu m. M argin of th e resu p in ate p a rt is thin, abru pt, brow nish orange (M unsell: 7.5 YR 6/8; K ornerup et W anscher: 6B6 6B7). g *) The colours are noted according to M unsell (1976) an d K o rn eru p e t W anscher (1967)

35 P A R M A S T O, K O T L A B A E T P O U Z A R : P E L L N U S C N EN SS M argin of th e pileus is subacute, w hen young m uch paler th an th e surface of the pileus, yellow ish to yellow rusty. Context (-2.0) m m thick, rusty brow n (M unsell: 7.5 YR 5/8). T u b e s 3 8 (-12) m m long, in older specim ens stratified, coneolorous w ith the context, rath er thin-w alled. Pores angular or rounded-angular, alm ost irregu lar w hen tubes are oblique, in th e decu rren t p a rt of the basidiocarp oblique, g l open and lacerate, (-0.6) m m in diam., 3 4 per m m [when tubes oblique, then usually (2-) 3 mm]. The surface is light brow n, brow n or golden brow n (M unsell: 7.5 YR 4 5/6 or 5/8; K ornerup et W anscher: 5D7 6D6, 6E7 or 6E8). 9 yphal system dim itic w ith skeletal hyphae which, in tube tram a, S are parallelly arranged. Generative hyphae w ith thin or thickened walls, yellow ish and subhyaline, branched, usually som ew hat flexuous, sp ar- g sely septate, not clamped, p m w ide; skeletal hyphae num erous w ith thick to very thick walls, not branched, w ith exceptionally rare septa, d ark brow n, ( 4.2) p m wide. G enerative hyphae of the pileus context sparse, p m w ide; skeletal hyphae alm ost loosely in te r mixed, thick-w alled, p m wide. Black layer (cortex) in the u p p er p a rt of th e contex of densely agglutinated, interw oven, very thick- -w alled, dark coloured hyphae; strigose tom entum of the surface of very thick-w alled, rusty brow n hyphae. Setae none. B a s i d i a widely clavi- i; j form, thin-w alled. (8.0-) X p m, w ith 4 th in sterigm ata, 3,0 4.5 um long. Basidioles scattered, w ith broadly fusoid or bluntly conical 31 upper p a rt and rounded tip. Spores broadly ellipsoid, on the ventral side slightly flattened, sm ooth, brow nish or grayish brow n, w ith thickened w alls 31 which are non-dextrinoid but slightly cyanophilous, (5.0-) (-6.7) X (-5.1) ^m. M Specim ens examined: C hina, C hansi, Yao chan, 2178 m, 5. X. 1935, leg. P. L icent, no. 5137, det. A. P ila t (holotype, PR M , alnd isotype, PR M ). USSR, K rasnoyarsk Region, W est S ajan y M ts., C ornyj T an zy b ej, m, on fallen b ran ch of P opulus trem u la L. in fir-p in e m ixed forest, 27 A ugust 1958, coll. by E. P arm asto TA A 7757, PR M ). C habarovsk Region, B olse-c hechcirskij n a tu re reserv e a re a n e a r C habarovsk, 150 m, on fallen tru n k s and on a stum p of P opulus dividiana Dode in birch, fir an d aspen forest, 21 an d 26 A ugust an d 1 and 4 S ep tem b er 1979, coll. by E. P a rm a sto (TAA , PR M TA A , PR M ; TA A , PR M ; TA A , PR M ; TAA , PR M ). n th e U SSR th e fungus was found in th e regions of relic " te rtia ry forest. S The rot caused by P hellinus chinensis is w hite, afterw ard s fibrous; annual? rings are separated from each other (the wood is lam inated). As m entioned above, the original collection of P. chinensis w hich Pilat had a t his disposal represents a ra th e r young and nearly quite resupinate basidiocarp of an irreg u lar elliptical shape w ith lobes, ca. 9.0 X 3.3 cm, w ith only S one very narrow, ru d im en tary pileus (and a few sm aller basidiocarps on th e yf sam e piece of bark) w ith light golden ru sty sterile m argin; tubes ru sty brow n, f m m long, pores concolorous w ith th e tubes, polygonal, (2-) 3 4 p e r mm. W hen th e ju n io r authors com pared th e collection of th e senior au th o r w ith g the type m aterial from China, they found it quite identical as fa r as M regards th e microscopic and m acroscopic features. T here is only difference 111 th a t P ilat gave the size of spores som ew hat la rg er th a n they are in fact (5.5 m 7 X 4 5 ^m ). A ccording to our m easurem ents they are slightly smaller, 209

36 CESK A M Y K O LO G E 34 (4) 1980 D istrib u tio n m ap of P hellinus chinensis (Pil.) Pil X um, shortly ellipsoid, on the v entral side slightly flattened, thick-w alled, smooth, yellow brow nish, slightly cyanophilous. B asidia te tra - sterigm atic, clavate, ca X 6.5 / m; setae are lacking. yphal system is dim i- tic w ith skeletal hyphae; generative hyphae of tu b e tram a thin-w alled, hyaline, branched and septate but afibulate, jxm w ide; skeletal hyphae thick- -w alled w ith a n arro w channel inside, ru sty brow n, unbranched, w ith secondary septa, ^ m wide. Pilat (1940, ) indicates as a host of Phellinus chinensis perhaps a fir (Abies). This is g reatly differen t from th e senior a u th o r s collections on Populus trem ula and P. davidiana. Palaeobotanist Dr. E. O pravil (Opava) after his study of a fragm ent of the bark from th e type collection confirm ed in 1979 the presum ption of the ju n io r authors th a t it is quite surely a deciduous tree, and not a conifer. They finally established th a t the host w as m ost probably Populus trem ula. L icen t s collection rep resen ted orig in ally only one specim en (L icent s no. 5137) w hich w as la te r divided by P ila t in to tw o pieces, viz. PR M L icen t s no (holotype) and PR M (isotype) see P ila t 1940, tab. 3, fig. 2 (undivided 2 10

37 PA RM A STO, K OTLA BA ET PO U ZA R : P E L L N U S CNENSS specim en!) n this w ay P ilá t divided m ost of L icent's specim ens as he in tended to send him b ack duplicates a fte r d eterm in atio n b u t because of th e W orld W ar an d L icent's d eath they rem ain ed in PRM. Phellinus chinensis is according to our opinion a really very rem arkable and no d o u b t independent species w hich is richly characterized by several im porta n t features. t differs from related species as noted below. Position of and species related to Phellinus chinensis fjfg The n u m b er of species w ith fairly large coloured spores and lacking setae j g is not large in the genus Phellinus Quél. Most of them are characterized by sm all pores and m uch th ick er context as well as by having no black lay er in ^ th e context. T he only species closely related to Phellinus chinensis is Phellinus f! inerm is (Ellis et Everh.) G.. C unningh. t differs from P. chinensis by sm aller pores, viz. 4 5 (Lowe 1966: 143) or 5 6 p er m m (C unningham 1965: 234), j w ith n early entire edges. A ccording to our m easurem ents of A m erican spe- C'.i ci-mens of P. inerm is preserved in PRM*), th e pores are 4 8 p er mm, and those preserved in TAA**) m m in diam., i. e. (4-) 5 p er mm. W e suppose, how ever, th a t P. inerm is in th e sense of C unningham (1965: 234) from New Zealand and Sam oa represents another species than the A m erican one in the sense of A m erican mycologists (e. g. Lowe 1966: 143). The A m erican fungus is entirely resupinate, w ith relatively th in tube walls. According to th e C unningham s description, th e basidiocarps from N ew m j Zealand and Sam oa studied by him are resupinate, effused-reflexed or ungulate, w ith tu b e w alls ^ m thick and pores ^ m in diam, w he- reas generative hyphae are only up to 2 ^m in diam. Obviously, the New Zaeland fungus (w hich w e have not at our disposal) should be com pared w ith th e i g A m erican one in fu tu re as it m ay represent another species. Both Phellinus chinensis and P. inerm is are provided in th e context w ith a black, som etim es som ew hat in terru p ted layer w hich is seen as an u n e v e n line on section of the basidiocarp. This is very im portant character which seem s to have been overlooked by m ost m ycologists. A ccording to th e analogous stru c tu re of basidiocarps in m any oth er A phyllophorales it m ay be asser- ; ted th a t it is evidence th a t th e basidocarps of these Phellinus species are secondarily resupinate, i. e. th a t they are developed from pileate ancestors. One of th e v ery significant featu res of bo th P hellinus chinensis and P. inerm is at present of unknow n taxonom ic value is the parallel arrangement of hyphae of the tube trama (contrary to the irregular a rra n gem ent in other species). n th e Phellinus ignirius complex, w hich has setae and hyaline spores, it has taxonom ic im portance on species level (see Niemela 1975: 119). Among Phellinus species w ith coloured spores and no setae, this ch aracter is found in P. robiniae (M urrill) A. Am es (K otlaba et Pouzar 1978: 177), P. coffeatoporus Kotl. et Pouz., P. resinaceus K otl. et Pouz. (K otlaba et *) Poria in erm is E. e t E. C anada, O ntario, B yron, S ept. Oct coll. J. D earness, ; tí an N em opanthus m ucronata (B P 66932,PRM ; B P , PR M ). T he sam e locality, O ct. Nov., col. J. D earness (ex Sydow, Fungi exotici exsiccati no. 1002; PR M ). **) Poria inerm is Ell. & E verh. O n A ln u s incana (dead w ood), P hoenix, N ew Y ork S tate, coll. L.. P ennington, Oct. 29, 1915, det. J. L. L ow e (SYRF, sine no.). On N em o p a n th u s m ucronata, B yron, O ntario, C anada, coll. J. D earness, Sept. Oct (PB 66934)

38 C E S K A M Y K O L O G E 34 (4) 1980 P ouzar 1979: 260 et 262), P. linteus (Berk, et C urt.) Teng, P. ribis (Schum. ex Fr.) P. K arst., and (not dearly ) in P. baum ii Pil. (the senior au th o r s unpublis- hed data). All these species, how ever, d iffer rem ark ab ly from both P. chinen- sis and P. inerm is as show n above. T he difference in p ore size betw een P hellinus chinensis and P. in erm is is jt. not very g reat and th e microscopic ch aracters of th e basidiocarps (hyphae, b a- X sidioles, basidia) of these tw o species are alm ost identical as is th e colour of th e ir hym enophore and subiculum. T hat is w hy th e senior a u th o r carried out a statistical analysis of spore dimensions of those taxa. n th e table below th e biom etrical d ata are given. The spores w ere m easured by th e aid of an ocular scale m icrom eter in th e m agnification 790X and 50 spores w ere m easured in each specim en. Specimen Spore length Spore w idth L ength /w idth TAA no. x s j V x sx V ratio i g K Phellinus chinensis !) Phellinus inermis B P S Y R F sin e The test of hom ogeneity (Mols 1980) dem onstrates th a t P hellinus chinensis sam ples form a possibly hom ogeneous g ro u p : th e significance level a > 0.2 is g; considerably higher th a n a crit. =0.05. U niting th e d ata on P. chinensis and P. 2 inerm is th e joint com plex form s also a possibly hom ogeneous group (a > 0.2). The test of hom ogeneity of th e spore form (length/w idth ratio) of th e specimens of P. chinensis dem onstrates hom ogeneity: a = The value of a = 0.09 of the joint complex of P. chinensis and P. inerm is is also higher th an the critical value of a = According to this character it seems th a t both species m ay form a hom ogeneous group. ll Subsequently th e unbalanced analysis of variance w as used to establish the possible effect of the geographic factor on the spore lenght (1) and from pi; (2) in the joint complex. Com parison of A sian and A m erican sam ples (i. e. Phellinus chinensis and P. inerm is) dem onstrated th a t th e null hypothesis (geographical factor does not affect) m ust be accepted since th e value of Fst = f 5.3 w hich corresponds to the 10 per cent level of significance. As a conclusion of the statistical analysis of spore data obtained, how ever, from a rath er small num ber of specim ens it m ay be asserted th a t the spores j: of the tw o species studied are indistinguishable. Phellinus chinensis is distributed as a very rare taxon on the species of Populus subg. Leuce (P. davidiana, P. trem ula) only in N orthern Asia, w hereas 2 1 2

39 ~ ' 7...: : : :... P A R M A S T O, K O T L A B A E T P O U Z A R : P E L L N U S C N E N SS P. inerm is as a rath er rare taxon on species of other fam ilies as N em opanthus, lex and other substrata in N orth and South A m erica (and perhaps in the New Z ealand and Sam oa on th e species of Beilschm iedia, Leptosperm um, M etrosideros, N othojagus and W einm annia). N evertheless these taxa represent sharply delim ited group inside th e genus Phellinus Quél. w hich has some relations to certain species of the genus nonotus P. K arst. A cknow ledgem ents T he au th o rs w ish to acknow ledge D r. T. Mols of th e T artu S tate U niversity for his kind help in statistical m ethods and M r. R. F. a s 1 a m (Chinnoi-, E ngland) fo r his kind linguistic assistence. R eferences C U N N N G A M G.. (1965): P olyporaceae of N ew Z ealand. N ew Z ealand Dep. Sci. in d u str. Res. Bull. 164: K O R N E R U P A. e t W A NSCER J.. (1967): M ethuen handbook of colour. Ed. 2, (16) 243 p.. 30 tab.. London. K O TLA B A F. et PO U ZA R Z. (1978): N otes on P h ellin u s rim osus com plex ( ym e- nochaetaceae). A cta bot. croat., Z agreb, 37: , 2 tab.. fig K O TLA B A F. et PO U ZA R Z. (1979): Tw o setae-less P h ellin u s species w ith large coloured spores (Fungi, ym enochaetaceae). F olia geobot. phytotax., P rah a, 14: , tab LOW E J. L. (1966): Polyporaceae of N orth A m erica. T he genus P oria. S tate Univ. Coll. F o restry S yracuse U niv. techn. P ubl. 90: M OLS T. (1980): A geom etric app ro ach to th e testin g of sufficiency of th e p a ra m eter set in the norm al theory of least squares. T a rtu R iikl. Ulik. T oim et (in R ussian; in press). M U N SELL book of color (1976): N eighbouring hues ad., M atte finish coll. 8 p, 40 tab. color. B altim ore. N EM ELÁ T. (1975): On F ennoscandian polypores. V. P h ellin u s igniarius, P. n ig ricans an d P. populicola. n. sp. Ann. bot. fenn, elsinky, 12: P L Á T A. ( ): P olyporaceae ouby chorošovité. A tlas hub evropských, P ra h a, 3 : 1-624, tab P L Á T A. (1940): Fungi chinenses. A nn. mycol., B erlin, 38: 1 82, tab A ddresses of th e a u th o rs: D r. E ra st P arm as t o. n stitu te of Zoology and B otany, A cadem y of Sciences of th e E stonian SSR, 21 V anem uise S treet, SU T artu, E stonian ŠSR D r. F ra n tiše k Kotlaba, B otanical n stitu te of th e C zechoslovak A cadem y of S ciences, CS P rů h o n ice n e a r P rag u e, C zechoslovakia. Dr. Z deněk Pouzar, N atio n al M u seu m -N atu ral istory M useum in P rague, V á clavské nám. 68, CS P ra h a 1, C zechoslovakia. 213

40 elvella leucopus Pers. in Czechoslovakia. (Discomycetes, elvellaceae) elvella leucopus Pers. v Československu Jiří M oravec The san d -d w ellin g D iscom ycete elvella leucopus P ers. is rep o rted fo r th e first tim e from C zechoslovakia. T h ree new re m ark ab le collections in S outhern Slovakia an d S outhern M oravia a n d also one p revious b u t unpublished collection realised 28 years ago a re presented. P ískom ilný diskom ycet elvella leucopus Pers. je poprvé uveden z Č eskoslovenska podle 3 nových nálezů z jižního S lovenska a.jižní M oravy a jednoho dosud nepublikovaného nálezu uskutečněného p řed 28 lety. l R esults of the mycological research of steppe localities of th e S outhern and Eastern Slovakia in the spring 1978 proved to be very interesting especially w ith regards to O perculate Discomycetes w hich had been collected only ra rely in preceding years in spite of a reg u lar research. The very rich and conspicuous fructification of O perculate Discomycetes appeared at the all controled steppe localities in the spring 1978 owing to extrem ely hum id w eather of precedent m onths. The very rich fructification of various species of O perculate Discomycetes was found especially in the S tate N ature Reserve Cen kovská step on the left bank of D anube river near a village Cenkov, district of Štúrovo, Southern Slovakia. t is a last, sm all p a rt of a surviving steppe, originally form ed of low w indblow n sand dunes w hich are flat now adays and are fixed w ith scattered, chiefly steppe and therm ophilic vegetation. The locality represents the single Czechoslovak h ab itat for Ephedra distachya and is well know n also as on outstanding entom ological locality. The steppe is surrounded by deciduous wood and a few trees of Robinia pseudoacacia and P opulus alba are scattered on th e border of th e steppe. n th e south of th e steppe is a plantation of coniferous sam plings (Pinus silvestris). The detailed list of plants of th e locality w as given by K otlaba and Pouzar (1963). The most rem ark able finding u ndoubtedly w as th e collection of elvella leucopus. Pers. w hich has not yet been published from Czechoslovakia in spite of th e reg ular m ycological research and its conspicuous features. D issing (1966b) ; w ho exam ined Czechoslovak m aterial of the genus elvella did not com prise any Czechoslovak locality of the species. The first collection of. leucopus realised on the 1st of May, 1978 on sandy soil am ong a moss Tortula interm edia and a scarce vegetation under th e tree of Populus alba near the border of the steppe in association of Sepultaría sp. and Tulostom a bruñíale. A few fru itbodies vere scattered in the open steppe too. W ith regards to other discom ycetes, at the same tim e found an extrem ely rich fructification of elvella leucom elaena (Pers.) N annf. in the south p a rt of the steppe n e a r th e coniferous bush, and th ree apothecia of Sarcospharea dargelasii (Gachet) N annf. t is in teresting th at collected the la tte r fungus there in preceding years too, but! n ever found Peziza ammophilci D ur. et M ont. there, although this typical sand-dw elling discom ycete w as reported from the locality by K otlaba et Pouzar (1963). Of course,. leucomelaena and S. dargelasii are not typical steppe fungi and th e ir secondary fructification corresponds w ith the coniferous h ab itat. 214

41 M O RAVEC: ELV ELLA LEU COPU S A fter one week th e fructification of. leucopus w as richer in this locality but was highly surprised w hen found this species in another locality at th e sam e day on th e 27th of May, The second locality-s tate N ature Reserve C hotínské piesky near a village Chotin, district of K om árno, Southern Slovakia, lies in th e D anube low land at a distance about 50 km from the form er locality Cenkov. t represents quite a different steppe form ed of gravelly sand dunes w ith therm ophilic sand-dw elling vegetation. On sm all area of the southern p art of the reserve found an exceptionally abundant fructification of. leucopus at various stages of th e developm ent of fruitbodies. undereds of the fruitbodies fructificated on the open steppe and on paths, but especially in a forest of Populus alba under the old trees as well as in a bush. M oreover, the size of the fruitbodies was abnorm al for th e species and even unusual for th e genus and the robust fruitbodies rath er resem bled genus G yrom itra than elvella. U nfortunately, th e biggest fruitbodies w ere at the last stage of th eir developm ent and soaked w ith w ater and therefore disabled to be kept and tran sp o rted in order to take photographs. A part from a few collections of a species of Sepultaria had found no single fruitbodies of. leucopus during the preceding years, so considered this conspicuous fructification as a very interesting event. t is also rem arkable th at no fructification of. leucopus has been found in steppes of sou th ern areas of E ast Slovakia n ear th e ung arian border.. leucopus belongs to the section Elasticae Dissing and is easily recognizable not only for its features but also for its early fructification and sand-dw elling ecology. Sim ilar elvella albella Quél. is a m uch sm aller species having slightly sm aller ascospores and quite different ecology and later fructification, but the tw o species w ere confused by a some authors. Synonym s w ere discussed by Dissing (1966 a). We can only note th a t elvella m onachella Scop, ex Fr. is considered to be probably a species of G yrom itra bu t w e m ay tak e into consideration th e extrem e size of th e fru itbo dies of our collection. The fruitbodies of. leucopus from th e Slovakian localities w ere of th e ty pical shape having saddle-shaped pileus w ith tw o or three, m ostly irregular lobes w ith dark brow n to black coloured hym enium and w hite to gray, sm ooth outer surface. Stipe was conspicuously strong, terete, hollow, sm ooth and m ostly irregularly depressed especially near base and often w ith a few groves. The size of th e fruitbodies of th e collection from Cenkov w as w ithin th e ordinary size of the species, up to 7 cm high, w hile th e fruitbodies from Chotin extrem ely exceeded th e reg u lar size: th e ir pileus w as up to 9 cm w ide and stipe up to 3 cm thick an d one fruitbod y even has the stipe 5 cm thick. The fru itbodies resem bling a G yrom itra sp. w ere up to 15 cm high. The m icro-features w ere typical for the species and w ithin the ascospore size given by Dissing (1966 b). The p hotograph show s the fruitbodies from Cenkov only. The other locality of. leucopus was announced to me by Mr. A. V ágner who received specim ens of th e species from Cejkovice, S outhern M oravia, collected on sandy soil in a cultivated vineyard in M ay n spite of th e fact th at this species (known under the form er synonym s as elvella m onachella Scop. ex. Fr. sensu Quél., Boud., and elvella albipes Fuck.) has not been published from our country till the tim e, the m entioned th ree collections actually don t represent the first collections in Czechoslovakia. Dr. M. Svrček inform ed m e (personal com m unication) th a t he found in the 2 1 5

42 M M M illlllllllllilllim iw W iilw M iili Č e s k á m y k o l o g i e 34 (4) i98o í herb ariu m of the N ational M useum in P rag u e (PRM) a specim en identical w ith. leucopus, labelled by Dr. F. Šm arda as elvella slovenica sp. nov.?, Cenkov near Štúrovo, on cultivated soil of a ploughed field on the fringe of a deciduous wood, 6. V. 1950, leg. M ilada Součková. Thus, the actually first collection of. leucopus in Czechoslovakia w as m ade n ear the form erly m entioned locality 28 years before m y collection in Cenkov. This therm ophilic sand-dw elling species w as collected on num erous localities in the M editerranean, especially in F rance and taly, w hile in other countries is very rare and is m issing in B ritish sles and in Scandinavia (Dissing 1966 b). Single localities are investigated from A ustria, olland, R oum ania, Portugal and tw o from G erm any and ungary. Besides Europe, only solitary localities of the rare species are know n in A lgeria, USSR (Kirgizia) and USA. f we tak e into consideration th e intense mycological research in Czechoslovakia and th e w ell-know n m ycological trad itio n in our country, w e can consider th e occurrence of. leucopus in Southern Slovakia a t least as su rp rising, especially w ith regards to the fructification in Cenkov a fte r th e 28 years. References D SSN G. (1966a): A revision of collections of th e genus elvella L. ex F r. em end. N annf. in th e B oudier h erb ariu m. Rev. M ycol. (NS) 31: D SSN G. (1966b): T he genus elvella in E urope w ith special em phasis on th e species found in N orden. D ansk Bot. A rkiv, C openhagen, 25/1: K O TLA B A F. et PO U ZA R Z. (1963): D vě vzácné pískom ilné houby v Č eskoslovensku: k ře h u tk a písečná P sath y rella am m ophila (Dur. et Lév.) P. D. O rton a b aň k a písečná S arcosphaera am m o p h ila (Dur. e t M ont.) M oesz. Čes. M ykol. 17: A ddress of th e a u th o r: J iří M oravec, Sadová 21/5, č. 336, A dam ov u B rna, C zechoslovakia. 216

43 A new collection of Aleuria cestrica (Ell. et Ev.) Seaver from Bulgaria and comments to Aleuria dalhousiensis Thind et Waraitch Nový nález Aleuria cestrica (Ell. et Ev.) Seaver z Bulharska a poznámky k Aleuria dalhousiensis Thind et Waraitch Jiří Moravec A new collection of a ra re O perculate D iscom ycete A leuria cestrica (Ell. e t Ev.) S eaver is tre a te d by th e au th o r according to his ow n collection in B ulgaria. A detailed account of th e m a te ria l exam ined an d a com parison of this species to A leu ria dalhousiensis T hind e t W araitch based on an a u th o r s ex am in atio n of th e type specim en of th e la tte r a re given. B e sides th e description, notes of differences an d d raw in g s of ascospore o r n am en tatio n of th e tw o species, som e taxonom ical and ecological notes are added. 1» N ový nález vzácného o p erk u látn íh o diskom ycetu A leuria cestrica (Eli. fgěj et Ev.) Seaver je uv ed en au to rem podle jeho v lastn íh o nálezu z B ulharska. Je přip o jen podrobný rozbor studovaného m a te riá lu a srovnání tohoto d ru h u s A leuria dalhousiensis T h in d et W araitch, založeném na autorově 1«studii typového m ateriálu posledně jm enovaného dru h u. K rom ě popisu, po- ; znám ek k rozdílům a kreseb o rn am en tik y askospor těchto dvou d ruhů, jsou p řip o jen y taxonom ické a ekologické poznám ky. n Ju n e 1977 had an opportunity to collect few O perculate Discomycetes in Southern sea side of B ulgaria near K iten (district of M ičurin). On rich soil m ixed w ith hog dung around a pig-pen in Querceto near the Black-sea coast found very rich m aterial (about 50 apothecia) of a conspicuously yellow coloured Discom ycete w hose apothecia w ere at a various stage of th e ir developm ent. determ ined th is species la te r as A leuria cestrica (Ell. et Ev.) Seaver. As th e variation of th is very ra re species has not been fully know n, the follow ing description of th e exam ined B ulgarian m aterial and draw ings w ith th e em phasy to th e ascospore orn am en tatio n are given: Aleuria cestrica (Ell. e t Ev.) Seaver, N orth A m erican C up-fungi, p. 98 (1928). P eziza cestrica EU. et. Ev., Jo u rn. Mycol. 1: 152 (1885). um aria cestrica (Ell. e t Ev.) Sacc., Syll. Fung. 8: 133 (1889). um aria leonina Vel., N ovit. m ycol. novis. p. 174 (1947). A pothecia 3 10 (-17) m m diam., sessile, shalow ly cupulate, becom ing flat and : often irreg u lary presed by neighbouring apothecia, densely crow ded or gregarious, thecium pale greyish-yellow to light yellow, drying light ochraceous- R j -yellow to yellow -orange or ochraceous-orange (not bright), outer surface of th e sam e colour, subglabrous. n n e r la y e r of extal excipulum of te x tu ra angu laris «com prises globose to subglobose cells (14 40 ^m diam.), grading externally to sm aller ovoid or ra re ly p yrifrom cells. Asci X ^m, cylin- drical, non-am yloid, eight-spored. Paraphyses filiform, 2.5 thick, usually branched, apex slightly enlarged up to 4.5 um and often slightly or rarely m ore gl curved. Ascospores ellipsoidal, containing tw o oil globules, X S Lum including o rnam entation ( X um w ithout ornam entation). coarsely ridge-like ornam ented and w ith few elongated rib-like projections gl on ascospore poles. The ornam entation is form ed of irre g u lar and irreg u lary ip located, usually curved coarse ridges and buckles only rarely com prising very irre g u la r reticulum. The ridges are up to 1.4.«m thick and m high (in ^ 217

44 Č e s k á m y k o l o g i e 34 (4) i980 an optical section of th e ascospores); One to th re e elongated projections on th e ascospore poles a re v ery irreg u lar in th e ir shape and size th ey a re rib-like, hood-like or spiny (blunt or sharp), and up to 1.7 (um high, giving th e spore only rarely an appiculate appearance. abitat: S o u th -E ast B u lg aria n e a r K iten (district of M ičurin), on rich soil m ixed w ith hog dung aro u n d a p ig -p en in an o ak -fo rest 1 km from th e B lack sea coast ab o u t 10 m above sea level, 30. V leg. J iř í M oravef (PRM, and h erb. priv. J. M oravec). The description of th e B ulgarian collection agree well w ith th e description of S eaver (1928) w hich has been m ade according to specim es from ty p e loca- lity. A leuria cestrica w as originally described from A m erica (Pennsylvania)?.; by Ellis et E v erh art (1885) and is evidently d istrib u ted th ro u g h N o rth A m erica 1. A leuria cestrica (Ell. et Ev.) S eaver A scospore o rn am en tatio n (oil im m ers. + C otton blue G eigy s. 123, X 1575); B u lg arian collection. J. M oravec del. if w h ere is m ore com m on th a n in Europe. A ccording to S eaver (1945), besides P ennsylvania, New Y ork and Tennessee, its range extends to K entucky, N orth C arolina, and Panam a. A leurina Uoydiana R ehm from Ohio is also a synonym according to S eaver (1928). owever, in Europe, this species has been found only very rarely. D ennis iv (1971) published the first record of A. cestrica from England (Sussex) and»' m entioned that Peziza luteonitens Berk, et Br. var. josserandii G relet (nom en nudum ) collected in F rance in tw o places m ay be identical. D ennis (1971) also noted th a t Octospora pleurozii E ckblad (1968) seems to be r>'. sim ilar but has larg e r ascospores. n m y opinion (J. M oravec 1972) th is species is m ore sim ilar to Aleuria bicucullata (Boud.) Gill, for its ascospore size. p A. bicucullata is evidently related to A. cestrica, b u t has larg er ascospores w ith coarse, m ore elongated spine-like projections giving the spore m ore conspicuous f:' apiculate appearance (J. M oravec 1972). No other report of A. cestrica has not been know n from Europe till Svrcek s g revision of um aria leonina Vel. Svrcek (1974) found, th a t this species descri- By bed by V elenovský (1947) according to a collection from M oravia (Czechoslova- Pj kia) is identical w ith A. cestrica. Svrček (1974) also exam ined tw o specimes from

45 M O R A V E C : A L E U R A C E S T R C A N orth A m erica and th e m aterial of the m entioned English collection published by Dennis. e found th a t. leonina Vel. has the sam e ascospore ornam entation as th e th re e specim ens and th a t all are identical w ith A. cestrica. The illu strations of ascospore ornam entation of the type of. leonina w as given by Svrcek (1979). By the kindness of Dr. Svrcek, had the opportunity to exam ine the holotype of um aria leonina Vel. (PRM ) too. found th at th ere is no difference in ascospore ornam entation of. leonina and th a t of Aleuria cestrica from Bulgaria. 2. A leuria dalhousiensis T h in d e t W araitch (type). A scospore o rn am en tatio n (oil im m ers. + C otton blue G eigy s. 123, X 1575). J. M oravec del. The B ulgarian collection described above has very conspicuously larger apothecia. This effect was probably caused by the rich substrate. As to the unusual coprophilous h ab itat of th e B ulgarian collection, can say according to m y experiences th a t sim ilar ecological variation occurs in som e other species of Aleuria. This interesting, secondary coprophilous h a b itat w as also observed in Aleuria aurantia (Pers. ex ook.) Fuck, and in A leuria bicucullata (J. M oravec 1972). The B ulgarian collection represents th ird know n find in Europe and the first one in Balcan. Of course, it is necessary to exam ine some o th er specim ens \ of Aleuria, especially those of Aleuria luteonitens (Berk, et Br.) Gill, and of o th er unsufficiently know n species. Some years ago, on th e occasion of a study of some ndian Discomycetes exam ined type m aterial of A leuria dalhousiensis Thind et W araitch (1971): ndia, B anikhet, Dalhousie,. P. Ju ly 23, 1966 n. 2090, Type,,On m oist soil am ong mosses in angiosperm ic fo rest, (PU, P an jab U niversity, C handigarh). This species w as described by Thind et W araitch (1971) as a species close by related and sim ilar to A. cestrica and has been considered as only critically differen t by K aushal (1976). 219

46 C E S K A M Y K O L O G E 34 (4) 1980 A fter th e exam ination and com parison of both species agree w ith T hind et W araitch (1971) th a t A. dalhousiensis slightly differs in the ascospore o rnam entation and in apically b ro ad er paraphyses. N evertheless, found th e tw o species very closer related each other, h av in g th e sam e ty p e of ascospore o rnam enation and in apically broader paraphyses. N everthelesss, found the tw o species very close related each other, having the sam e type of ascospore o rnam entation. A. dalhousiensis differs by coarser ornam entation w ith m ore elongated spiny projections on ascospore poles. A ccording to m y exam ination of the type, th e ascospores of A. dalhousiensis are ra th e r sm aller and less ellipsoid, X6-7.5 pm including o rn am en tation (6-9X5-6 um w ith o u t o m am entation). The m ain differences are given according to follow ing tab le: A. cestrica A. dalhousiensis Sh Ascospore ornam entation: ridges lower, xm high, ussually m ore ridges higher, mi high, coarser and densely located, projections on th e asco- usually n o t so densely located, spiny spore poles b lu n t or sharp (rib-like, hood- projections on th e ascospore poles m ore -like to spiny), up to 1.7 [xm high. elongated and larger, up to 2.5 [xm high, M usually sharp er (spiny). P araphyses ' apically m ore curved and only slightly apically usually strig h t and conspicuously enlarged (up to 4.5 [xm). enlarged (up to 8.5 xm). Ascosporo size w itliout ornam entation: 9 11 X [xm 6 9 X 5 6 xm As th e ascospore ornam ention of A. dalhousiensis (which is know n from th e '0 type locality only) has not been fully described and illu strated, detailed d ra- w ings of th e ascospore o rnam entation are given according to m y own exam i- nation of th e type. :. T he oth er related but w ell distinct species which have exam ined is A leuria gigantea (Thind et W araitch) J. M oravec et K aushal ap u d K aushal T his species has a sim ilar ty p e of ascospore ornam en tatio n b u t of a very d ifferen t arran g em en t and shape of ridges w hich arc uniform in th e ir b readth, conspi- cuously longitudinally (often parallelly) arran g ed and only except ionaly con- nected, form ing irre g u la r sharp spiny projections in the optical section of th e ascospore. As regards th e ascospore size this species is m ore close to A. bicu- cullata. l This interestin g ndian discom ycete w as originally described as Octospora gigantea Thind et W araitch (1972). exam ined tw o specim es labeled as O. f ; gigantea. found the specim en N 2112 (PAN.M) to be identical w ith the o ri- fe ginal description and ty p e of O. gigantea w hile th e specim en N" 2496 (PU) ip represented a q u ite differen t discom ycete (M elastiza sp.). The nam e of th is species has been probably based on th e large apothecia of th e incorrectly identified collection and th is fe atu re w as included in th e description m ade according to th e ty p e specim en. B A fte r th e exam ination of th e specim en N 2112 considered O. gigantea to be m em ber of th e genus Aleuria. also exam ined a specim en of Aleuria N D p 2525 (PAN,M) w hich w as studied by Dr. Subash C hander K aushal and in a 220

47 M O R A V E C : A L E U R A C E S T R C A colaboration w ith this ndian m ycologist w e tran sferred O. gigantea to Aleuria as A. gigantea (Thind e t W araitch) J. M oravec et K aushal apud K aushal (1976). t has been m ade in spite of the fact th a t th e epitheton gigantea is quite unsuitable for this species as its apothecia are one of th e sm allest in th e genus (up to 7 m m only) but for th e m eantim e it has been a correct decision u n d er th e Code of N om enclature. On th e other hand, in m y opinion, if a description of a fungus is incorrect and based erroneously on tw o different species and m oreover if th e nam e is given according to th e featu re of th e different species it is necessary to change th e erroneous nam e w hich m ay cause m istakes. Therefore, in, m y opinion th is p a rt of th e Code has to be revised. Octospora insignispora (Boud. et Torr.) Tew ari et P an t sensu T ew ari et P ant (1966) represents in m y opinion a species of Aleuria w hich m ay be identical w ith A. gigantea. R eferences Dennis R. W. G. (1971): N ew o r in terestin g B ritish M icrofungi. K ew B ulletin 25 (2): K aushal S. C. (1976): T he genus A leu ria in ndia. M ycologia 68: M oravec J. (1972): O perculate D iscom ycetes of th e gen era A leu ria Fuck, and M elastiza Boud. from the d istrict of M ladá B oleslav (B ohem ia). Ces. M ykol. 26: Seaver F. J. (1928): N orth A m erican C up-fungi O perculates, N ew York. Seaver F. J. (1942): N orth A m erican C up-fungi. O perculates A dditions and C orrections (S upplem ented E dition), N ew York. Svrček M. (1974): N ew o r less k now n D iscom ycetes.. Ces. M ykol. 28: Svrček M. (1979): A taxonom ical revision of V elenovský s types of O perculate \ D iscom ycetes (Pezizales) p reserv ed in N ational M useum, P rag u e. A cta. M us. nat. P rag u e 32 (B, 2-4 ): , Tew ari V. P. et Pant D. C. (1966): A scom ycetes of n d ia. M ycologia 58: Thind K. S. et W araitch K. S. (1971): T he P ezizales of n d ia 14. T he Proceed, of th e n d ian A cad. Sci. 74 (6B ): A ddress of th e a u th o r: J iří M oravec, S adová 21/5, č. 336, A dam ov, C zechoslovakia. 221

48 K sedmdesátinám člena korespondenta ČSAV Vladimíra Rypáčka, DrSc. Septuagenario Prof. Dr. Vladimír Rypáček DrSe. ad salutem Z d en ěk L a štů vka Profesor V ladim ír R ypáček po m noho let přednášel fyziologii rostlin pro studenty odborné i učitelské větve. S m im ořádnou pečlivostí si každou před- nášku vždy připravil. Ne snad proto, že by nebyl schopen o daném tém a hovořit dve až tři hodiny. P rávě naopak. Ale přibyly nové poznatky, k teré bylo nutno respektovat co tedy vypustit, aby vše bylo řádně logicky sladěno, aby rozhodující bylo řečeno. V této době byl profesor tabu. S podivem však m ohly kon stato v at četné generace stu d en tů, že vždy v p lánu obsahovém i časovém se rok co rok n a u r čitých m ístech objevoval látce odpovídající vtip. A ta k v učebnicích fyziologie někdy n ajdete jako poznám ku: Pozor, teď p řijd e vtip! Schopnost dobře přednášet, dobře učit, i těžkou látk u podávat s přehledem, přístupně, to vše m usel získat už od svého otce, řídícího učitele v O krouhlé R adouni a později v Rodvínově. Tento pevný základ m ohli potom úspěšně rozvíjet jeho učitelé B. Němec, K. Domin, F. A. N ovák a další v pedagogické m istrovství. K aždý z nás však věděl, že ne všechny úseky rostlinné fyziologie stejně rád přednáší. Pravda, nic nepreferoval, ale když se jednalo o lignocelulózní blány buněčné, jejich vznik, složení a zvláště potom, když m ohl u k ázat jejich dekompozici dřevokazným i houbam i a konečný p ro d u k t této činnosti hum u sové látky, to byl schopen i hodinu p řetáh n o u t do přestávky, a to už bylo něco. Roky se jen m ihly, studentům profesor R ypáček nepřednáší. Ale vždy na sem inářích fyziologické sekce Československé botanické společnosti, jejím ž je čestným předsedou, nebo Československé vědecké společnosti pro mykologii, jíž stále ještě předsedá, či jinde, je radostí se jeho přednášky zúčastnit. Profesor zpracovával svůj zam ilovaný úsek fyziologie z jiného pohledu. Vyplňoval m nohá bílá m ísta výsledky četných p o k u sů... Cílevědom ost vědecká, řek l bych, reáln á fantazie, neúnavnost, pečlivost a pracovitost, přinesly zasloužený úspěch v podobě kn ih y Biologie dřevokazných h u b, n ejp rv e v českém vydání v roce 1957, poté vydání v NDR (1966) a v SSSR (1967). A v té době, prakticky každým rokem, jel se studenty na práce v terénu, přes značné zaneprázdnění. Nešlo jen o botanizování; vždy se naskytla m ožnost posoudit jevy z fyziologického hlediska. Všechny k raje naší vlasti jsou svým způsobem pěkné, cenné, poutavé. Nade všemi je však pro profesora Jihočeský kraj. Nejen pro O krouhlou Radouň, Rodvínov a Jin d řich ů v radec, nejen pro K ardašovu ftečici a N ovou B ystřici, nejen pro B echyni; ale i pro h ráze pam atující staletí, pro blýskavá zrcadla ry b níků, pro nová a nová překvapení za zákrutem c e sty... Pro lidi, k teré zná a kteří znají jeho. A když se naše tlupa s batůžky, m apam i, fotoaparáty a nezbytným i klíči (botanickým i!) toulala přes R atm írov a všechny Radouně, když jsm e uhasili žízeň u paní Petříkové, vždy bylo m noho těch, kteří se přátelsky vítali se svým V ladim írem, laureátem Státní ceny K lem enta G ottw alda, členem korespondentem ČSAV. A profesor vždy protože studenti byli pokaždé noví rád ukazoval všechna kouzla a taje přírody. Pohověli jsm e si na Č ertově kam eni, vystavili svá těla nenasytným kom árům u Lužnice, pohoupali se na rašelin ištích

49 L A Š Ť O V K A : K S E D M D E S Á T N Á M C L. K O R. V. R Y P Á C K A, DrSc. V takových dnech se vyhladily vrásk y jeho obličeje, z očí zmizel odraz papírů, fo rm ulářů, profesor byl učitelem, přítelem, rádcem, blízkým člověkem. Lze se tedy divit, že jeho přátelé, jeho žáci se vždy rád i s ním střetáv ají a že jsou tom u moc rádi? 2 e m u chtějí z celého srdce blahopřát, není snad ani tře b a říkat. Seznam prací prof. V ladim íra R ypáčka, DrSc. z oboru biologie d řevo ka zn ych hub z let [do r viz Č eská m ykologie 29 (4): 218, 1975] T he su b strate specificity of w ood-destroying fungi. A b stracts of th e p ap ers p resen ted at th e X n te rn á t. Bot. C ongress Ju ly 3 10, Tom., p. 68, L eningrad B iologická c h a ra k te ristik a rozkladu d řev a houbam i. D rev. výskům (B ratislava) 20: 1-22, B row n rot of wood as a m odel for studies of lignocellulose hum ification. Biologia ^ la n ta ru m 17: , 1975 (spolu s M. R ypáčkovou). P o dm ínky rozkladu dřev a listn áčů a jehličn an ů dřevokazným i houbam i. V ýtah z p řed n ášk y B iodeterioration des L aubhotzes před n esen é n a m ezinárodní k onferenci ev ro psko-africké skupiny M ezinárodní akadem ie vědy o dřevě v B anské Bystrici X D řevo 31: 3-6, D iferenciace vodivých p letiv v klíčních rostlinách n ěkterých lesních dřevin. S cripta Fac. Sci. N átu r. U niv. B runensis, B iologia 3, 6: , spolu s O. auckem a J. V ysloužilem ). C hem ical com position of hem icelluloses as a facto r p articip atin g in th e su b strate specificity of w ood-destroying fungi. W ood Sci. Technol. 11: 59 67, D epolym erisace polysacharidicke složky d řev a dřevokazným i houbam i. D rev ársky výskům 22: 9-17, O riented m ycelium grow th of th e fungus P o ria v aillan tii (DC) Sacc. in m ixed c u ltu re w ith spruce callus. E x p erie n tia 33: , 1977 (spolu s J. řibem ). U sing tissue cu ltu res of w ood species fo r th e study of th e su b strate specificity of w ood-destroying fungi. Proc. in te rn á t. Sym p. U se of T issue C ultures in P la n t B reed in g Olom ouc, Sept : , P rag u e 1977 (spolu s J. řibem ). T he grow th response of w ood-destroying fungi to th e presence of sp ru ce callus. Č eská m ykologie 32: 55 61, 1978 (spolu s J. řibem ). F u n d am en taln y je issled o v an ija po biologii i biochim ii drevesiny v ČSSR (R ussian ed., F u n d am en tal research in biology and biochem istry of w ood in ČSSR). Dokl. 1. M ežd. sim p. F u n d am en taln y je issledovanija drevesiny v oblasti ee kom plexnogo ispolzovanija., P ezinok 1976: 25 44, B ratislav a J j i i 223

50 K šedesátinám doc. ing. Antonína Příhody Sexagenario Doc. ng. Antonín Příhoda ad salutem R om an L eo n to vyč Českoslovenští m ykologové a fytopatologové si m ohou po deseti letech p řipom enout, že mykolog a fytopatolog doc. ing. Antonín Příhoda se dožil 2. listopadu 1979 šedesátin [viz erink J. (1970): Doc. inž. A ntonín Příhoda padesátníkem. Čes. Mykol. P raha, 24: 12 20]. 1 U plynulých deset let ju b ila n t pracoval ve Vědeckém lesnickém ú stavu Vysoké školy zem ědělské v Praze se sídlem v Kostelci nad Č erným i lesy, kde se věno- val lesnické fytopatologii a m ykologii, ve volném čase pak ochraně příro d y a ; botanice. Jak o pedagog přednášel ochranu rostlin pro po stgraduální studium zem ědělských inženýrů, zpočátku tak é pro zahraniční posluchače, pro k teré napsal obsáhlá sk rip ta v novém rozšířeném a zcela přepracovaném vydánu; krom ě toho byl školitelem vědeckých aspirantů v oboru lesnické i zem ědělské fytopatologie, jejichž práci usm ěrňoval tak, aby se vztahovala na výzkum né úkoly řešené na jejich pracovištích, nikoli na jeho vlastní úkoly. Ve výzkum né práci se zabýval především fytopatologickým i otázkam i v souvislosti s nový- mi způsoby pěstování sazenic v lesnické školkařské praxi, studoval vyšší houby ve vztahu k rostlinným společenstvům karpatské oblasti i v českých zemích, využití hlenek a hub při kom postování odpadní k ů ry a klestu jehličnatých d řevin, tracheom ykózy dřevin, vliv silniční dopravy na zdravotní stav dřevin i celé životní prostředí. Při pomoci lesnické praxi se věnoval poradní službě, dále se ti zam ěřil na boj proti ztrátám při pěstování bukových sem enáčků, borových sazenic, poškozování rostlin chemizací a byl aktivně činný ve dvou kom plexních $ racionalizačních brigádách, kde spolupracoval se školním lesním podnikem v Kostelci nad Č erným i Lesy, V ýzkum ným ústavem lesního hospodářství a m y slivosti Z braslav-s trnady a M ikrobiologických ústavem ČSAV. O výsledcích své práce referoval na četných konferencích a sympoziích i na přednáškách pro širší veřejnost v Cs. vědecké společnosti pro m ykologii p ři ČSAV v P ra ze, v oblastním m uzeu v N itře, zahradníkům, zah rád k ářů m i pěstitelům citrusových rostlin v Praze aj. V ochraně přírody byl činný jako k rajský konzervátor specialista státní ochrany přírody Středočeského kraje, v okresním aktivu ochrany přírody \ v Kolíně, věnoval se m ykologickém u výzkum u chráněných krajin n ý ch oblastí K řivoklátsko a Kokořínsko, studoval příčiny hynutí m ěstské zeleně v Praze, P říb ram i a R ožm itálu pod Třem šínem a na pomoc konzervátorům ochrany p řírody i technickým službám národních výborů napsal brožurku o léčení chorob cenných strom ů. i Široký záběr v znalostech p řírody m u um ožňuje sledovat ekologické závislosti, kde se zam ěřil především na vztahy mezi houbam i a hm yzem a sam ozřejm ě i houbam i a lesem v přirozených i um ělých form acích. V jeho práci převažují fytopatologické otázky, ale vším á si i m ykorhiz lesních dřevin. V > tom to pojetí, m ísty až poeticky, jsou zpracovány jeho h oubařské vycházky od ja ra do zimy v knize oubařův rok, kde ilustrace Ladislava U rbana dokresluje svěží text, v našich houbařských příručkách stále vzácnější. Tato kniha vyšla o rok později také v slovenské řeči, což prokazuje její úspěšnost. Z podnětu S tát- ního zem ědělského n ak lad atelstv í napsal kn ih u Léčivé rostliny, kde si vším á též poškození rostlin a drog houbam i i fytoncidních účinků některých rostlin vůči houbám ; i tato k niha byla rychle rozebrána a vyjde nyní v novém vydání. 224

51 i ^......u m.. LEO N TO V Y Č : K ŠED ESÁ TN Á M DOC. N G. A. PŘ Í O D Y Jubilantovu práci ocenil V ýskum ný ústav lesného hospodárstva ve Zvolenu, který m u udělil pam ětní plaketu a osvědčení za zásluhy o rozvoj a budování lesnického výzkum nictví na Slovensku a po odchodu do důchodu m u um ožnil dále pracovat pro československou fytopatologii a m ykologii na výzkum né stanici tohoto ústavu v Banské Štiavnici, se kterou spolupracoval po celých 33 let nepřetržitého působení na Vysoké škole zem ědělské v Praze. K další práci m u všichni p řejem e především pevné zdraví a dobrou duševní pohodu!» Seznam, uveřejněných prací doc. ing. A. Příhody vztahující se k m ykologii a fytopatologii od roku 1970 a prací nepodchycených v seznam u u veřejněném v České m ykologii V yvrací fytopatologie poučky ro stlin n é m orfologie? Čs. bot. Listy, P rah a, 3 (1950 až 1951): N ákaza živých sm rk ů václavkou. Les, B ratislava, 12: , 3 fig M šice na kořenech sm rku. Lesn. Pr., P rah a, 44: K ořenové hniloby h a b ru n a K onopišti. Sborn, vlastiv. P r. z P odblanicka, B enešov, 10: 16 20, 3 photo. V zácné houby našich p ralesů. n : K říž K. e t L azebníček J. (red.). Z em ěpisné rozšíření hub v Č eskoslovensku. S borník re fe rá tů n a 4. pracovní konferenci čs. m ykologů v O pavě září 1969, p , B rno B a tta rre a stevenii (Lib.) Fr. v Ř ecku. Čes. M ykol., P rah a, 24: 40 43, 1 fig., tab. color S viluška sm rková O ligonychus unguis. Lesn. P r., P rah a, 50: T abáková drť jak o hnojivo. Lesn. Pr., P rah a, 50: ouby ja k o ukazatelé původnosti ro stlin n a lokalitě. D ie P ilze ais A nzeiger des au to ch to n en V orkom m ens. n : M agie D. (red.), Z b o m ík p rednášok zo zjazdu SBS (Tisovec jú l 1970). p , ed. SBS p ro SAV, B ratislava. C horoby sm rk u n a P odblanicku. Sborn, vlastiv. P r. z P odblanicka, Benešov, 12: ; 28 41, 6 photo. S n ět jílk o v á T illetia lolii A uersw. ex K iihn 1859 v Č echách. Čes. Mykol., P rah a, 25: , 2 fig., 2 photo. K louzek sibiřský Suillus sibiricus (Sing.) Sing. a m ykorrhizy lim by (Pinus cem bra) v Č eskoslovensku. Čes. M ykol., P rah a, 25: , 1 photo. C horoby d řev in v T atrá ch v letech Sborn, P r. o tatran. nár. P ark u, M artin, 13: , 11 photo. P ěsto v án í sem enáčků D unem annovou m etodou (spolu s J. Skoupým, M. S tibůrkem a A. Schuchovou). S born. věd. lesn. Úst. Vys. šk. zem ěd. P ra h a 13/14: N ový škůdce jedlových jehlic. Lesn. P r. P rah a, 51: , 1 fig. U snadněni houbových nák az hm yzem. n : O zdravotnom stave lesov a ich ochraně, zborník re fe rá to v z konferencie VUL, Zvolen, V. 1972, 1: , 2 fig.. Z v o len. V ýznam bejlom orek p ro houbové nákazy rostlin (D iptera, C ecidom yidae). Sborn, jihočes. Muz. Č eské B udějovice p řír. Vědy, 12, suppl. 2: Z ach rán ím e lid stv u jedlé k aštan y? O chr. P řír., P rah a, 27: , 6, fig. 225

52 lilii v Č e s k á m y k o l o g i e 34 (4) 198o P rev en tiv n í och ran a sazenic p řed houbovým i chorobam i. n : M edzinárodná vedecká k o n feren cia Zvolen 1972, biol. sekc., p , Zvolen. o ubařův rok. 393 p., 216 tab. color., 24 fig., ed. SZN P rah a O chrana ro stlin v tropech a subtropech,. ed. 2. U čební tex ty vysokých škol. 387 p., 100 tab. ed. SN P P rah a. F ytopatologické aspekty in tro d u k ce dřevin. D endrol. Sdělení, P rah a, 27: L éčivé rostliny. 184 p., 30 fig., 80 tab. color., ed. SZN P rah a. M ykorrhizy lesních dřevin. n : S ouh rn y re fe rá tů z 5. celostátní m ykologické k o n ference v O lom ouci X.' 1973, p , ed. Čs. vědecká společnost pro m y kologii p ři ČSAV, P rah a. Z a p rv n ím i houbam i časného jara. Živa, P rah a, 21: 58 59, 1 barev. tab. ubárov rok. 446 p., 24 fig., 216 tab. color., ed. P říro d a, B ratislava. P oužití h erb icid ů proti houbovým chorobám. Lesn. P r., P ra h a, 52: S běr a chov bejlom orek z plodů a sem en. n : M etody používané při stu d iu hospod ářsk y důležitých dvoukřídlých, p Ed. Ú stav vědeckotechnických in fo r m ací, P rah a V ýznam hm yzu pro houbové infekce dřevin. n : S b o rn ík vědeckých prací z V. celo státn í konference o ochraně rostlin, B rno p B rno. Z em řel dr. A lb ert Pilát. Lesn. Pr., P rah a, 53: 383, 1 photo. Les m ycorrhizes des arb re s forestières. Čes. M ykol., P ra h a, 28: 124. y n u tí m odřín u v k u ltu rá c h (spolu s J. aškem a V. Jan čařík em ).L esn. P r., P r a ha, 53: , 3 photo. ynutí m ladých v ejm u to v ek vyvolané houbou N ectria cy lindrospora Solm. Sborn, věd. lesn. Ú st. V.ys. šk. zem ěd. P ra h a, 17: , 1 fig. O d u m írán í k ů ry jab lo n í způsobené houbou D erm atea polygonia (Fuckel) R ehm. Čes. Mykol., P rah a, 28: , 1 fig. N ové choroby rhodod en d ro n ů v Č eskoslovensku. D endrol. Sdělení, P ra h a, 27: J a ro v polích. ABC m ladých T echn. a P řírod., P rah a, 18/18: 6 7. Ze soukrom í našich hub, ABC m ladých T echn. a P řír., P rah a, 19/2: 6 7, 5 photo, 1 fig nojivá, an tib io tik a a fytoncidy v och ran ě lesa. n : V ědecká konference VSZ v P ra ze X. 1975, těže re fe rá tů sekce lesnické, p , P rah a. N ákazy bukvic a bukových sem enáčků. L esnictví, P rah a, 12: , 18 fig. K o nference o léčivech ro stlinného původu v M ariánských lázních V Čes. Mykol., P rah a, 29: 243. Ú čel a význam taxonom ie hub. n : M etody stu d ia taxonom ie hub, so u h rn re fe rá tů přednesených n a sem ináři, ed. Ú VT, p. 1 2, P rah a. V ztah k hostitelské ro stlin ě jako rozlišovací zn ak tax o n ů hub. n? Metody studia taxonom ie hub, so u h rn re fe rá tů přednesených na sem ináři, ed. Ú VT, p , P rah a Č ervivé pom eranče. Živa, P rah a, 24: 65, 1 tab. color., 1 fig. M ikroskopické houby sm rkové h rab an k y. Sborn. věd. lesn. Úst. Vys. šk. zeměd. Prah a 19: Po nás poušť! Zem ěd. K alen d ář, P rah a, 1976: M aladies des essences d une im p o rtan ce in tern atio n ale en te n a n t com pte des régiones tropicales et subtropicales. S ilvaecult. trop, et subtrop. 4: , 7 fig. G rafióza jilm ů a příb u zn é tracheom ykózy dalších d řev in v českých zem ích. n : Z b o rn ík p rednášok z celoštátneho sem inára, sep tem b er 1976, N ové zám ky P a lá rikovo, ed. D om O světy, Zilina. P ersp ek tiv y p ěstování jedlých h u b v Č eskoslovensku. L esnictví, P rah a, 22: , 1 photo. O nem ocnění stříb rn ý ch sm rků. Lesn. Pr., P rah a, 55: 89 91, 2 fig. N ová houba n ap ad ající jeh ličí borovic (N aem acyclus m in o r B utin). Les. P r. P rah a, 55: , 1 fig. S polupráce s m ykology a m atéry p ři m ykologickém výzkum u. n :. vědecký semin á ř o m etodách stu d ia taxonom ie hub, p , ed. ÚVT, P rah a. 226

53 LEO N TO V Y Č : K Š E D E S Á T N Á M D O C. N G. A. P Ř Í O D Y S polupráce s m ykology am atéry p ři m ykologickém výzkum u. M ykol. Z prav. B rno, 20: WÊ K do je m ykolog a m a té r a kdo je profesionál? M ykol. Z prav., B rno, 20: jsr Som e perspective m ethods of insect control applicable in the tropics and subtropics. (Spolu s V. K alinou). S ilvaecult. trop. et subrop., 5: Č tv rtý celostátní dipterologický sem inář. L esnictví. P rah a, 23: 50. ib V ýznam h řeb en u le ryšavé (N eodiprion se rtife r G eoffr.) v horských biocenózách. L es- «nictví, P rah a, 23: , 3 photo. glf oubové nák azy borových sazenic. L esnictví, P rah a, 23: , 10 fig. ŽM M nožárenská plíseň. Lesn. Pr., P rah a, 56: O vlivnění h o rn í h ran ice lesa biotickým i činiteli. Lesn. Pr., P rah a, 56: B j Č arověníky a m etlovitost. S kalničky, P ra h a, 1977,3: nojivá, an tib io tik a, a fytoncidy v o chraně lesa. n : Z vyšování in ten zity socialis- SB tick é lesní výroby a je jí racionalizace, p , ed. V ědecký lesnický ú stav VSZ v P raze. Poškození, choroby a škůdci okrasných d řev in a boj proti nim. P am át. a P řír., P ra - ^ ha, 1977,:;: Poškození, choroby a škůdci okrasných d řev in a boj p ro ti nim. n : L etn í k v ětinová výsadba, sborník přednášek, K latovy, červen 1977, ed. M etodické středisko pro služ- Spj by M v Z ápadočeském k raji, p , K latovy. jæj ouby ve fotografii (spolu s J. E rh a rte m a M. E rhartovou). 256 p., 5 fig., 192 tab. color., ed. SZN P rah a. L im p o rtan ce fo restière de la T hecodiplosis b ra c h y n te ra (Schw aeger.) (D iptera, Cecidom yidae). Stud. entom ol. forest. 2: L éčení n ák az cenných strom ů. 20 p., 11 fig., ed. S tředisko stá tn í pam átk o v é péče a f gj och ran y p říro d y S tředočeského kraje. Z užitkování odpadu lesních dřevin. V esm ír, P ra h a, 56: , 9 photo D ru h o tn é účinky p říp ra v k u A rboricid EC 50. Lesn. Pr., P rah a, 57: n te ra k c e m ezi hm yzem a houbam i v lesnické fytopatologii. n : S borník vědeckých p rací ze V. československé konference o ochraně rostlin. Č eské B udějovice 1976, g 3: , P rah a. N epříznivé účinky m otorism u n a životní prostředí. n : P ozem ní kom unikace, sborník ze sym pozia M otorism us a životní p ro střed í v P raze, V. 1977, 2: 10 15, ed. ČVTS D ům T echniky, P rah a. P oškození bukových sazenic m šicí bukovou [P hyllaphis fagi (L.)] a násled n é houbové nákazy. L esnictví, P ra h a, 24: , 9 fig. B iologické huben í p řezim ujících k o m árů houbou. V esm ír, P ra h a, 57: 317. l i N ebezpečí pesticidů. Zem ěd. K alen d ář, P ra h a, 1978: P ěsto v án í jedlých hub. Zem ěd. K alen d ář, P rah a, 1978: Rzi n a su k u len tn ích skalničkách. S kalničky, P rah a, 1978/3: 88 92, 1 fig. M ohou hořce trp ě t zelenokvětostí? Skalničky, P rah a, 1978/4: É N epříznivé účinky silničního provozu, stav b y a ú d ržby k om unikací n a vegetaci. n : P ozem ní kom unikace a životní p ro středí, sb o rn ík p řed n ášek z konference, L uhačo- l i vice b řezn a 1979, p , ed. ČSAD, O strava. V ýznam h len ek (M Vxomycetes) pro rozklad k ů ry jeh ličn atý ch dřevin. L esnictví, P rah a, 25: , 7 fig. P říčin y panašování. S kalničky, P rah a, 1979/1: 1 5. N ebezpečný škůdce zakrslých jeh ličn an ů. S kalničky, P rah a, 1979/3: 77 79, 3 fig. ig Z m ěny v b arv ě listů a květů. S kalničky, P rah a, 1979/4: R ozčlenění václavky obecné n a d robné druhy. Lesn. Pr., P rah a, 58: P átý celostátní dipterologický sem inář. L esnictví, P ra h a, 25: ouby olšových lu h ů v dolním Posázaví. Sborn, vlastiv. P r. z P odblanicka, B enešov, 20: 31-51, 7 photo, 11 fig. y n u tí stro m ů v ulicích a sadech v P říb ra m i a v R ožm itálu pod T řem šínem. B ohem. BS centr., P rah a, 8: , 12 fig. V liv nových způsobů lesního hosp o d ářstv í n a život hub. n : Š ebek S. (red.), O chran a hub a je jic h životního p rostředí, sb o rn ík re fe rá tů ze sem in áře 28. V v P raze, p , ed. Cs. vědecká společnost pro m ykologii p ři ČSAV, P rah a. 227 i

54 K nedožitým osmdesátinám člena korespondenta ČSAV Augustina Kalandry Prof. Dr. ng. Augustin Kalandra in memoriam A lois Č erný D ne 28. ún o ra 1980 zem řel po dlouhé a těžké chorobě prof. Dr. ng. A u gustin Kalandra, DrSc., člen korespondent ČSAV. U zavřel se tak plodný lij život obětavého kom unisty, úspěšného vědce a dobrého člověka. 11 Clen korespondent A ugustin K alan d ra se narodil 25. srpn a 1900 v U sobrně K n a M oravě. Studoval lesní inženýrství na Vysoké škole zem ědělské v B rně a p l prom oval v roce Již během vysokoškolského studia pracoval v oboru les- p nické fytopatologie. Pod vedením znám ých fytopatologů prof. Dr. E duard a B au- B l dyše, prof. Dr. A ugustina B ayera a prof. Dr. Jaro slav a Sm oláka získal široký f-: p řehled o problem atice chorob rostlin, cenné m etodologické zkušenosti a základ g pro svou další výzkum nou a pedagogickou činnost. Úzce spolupracoval se ze- m ědělským i fytopatology a to m u um ožňovalo zavádět do lesnictví nejpokrojsí kovější ochranářské m etody v boji proti nej význam nějším houbovým chorobám a kalam itním hm yzím škůdcům lesních dřevin. Bp OS září 1931 pracoval ve S tátním výzkum ném ú stavu ochrany lesů v Praze. B V roce 1946 byl pověřen vedením V ýzkum ného ú stavu ochrany lesů a po reor- ganizaci lesnického výzkum u se stal vedoucím oddělení ochrany lesů V ýzkum - ného ústavu lesního hospodářství a m yslivosti v Jílovišti - Strnadech. O ddělení ochrany lesů vedl do roku 1960 a v roce 1970 odešel do důchodu. Clen korespondent A ugustin K alan d ra se krom ě vědeckého výzkum u zabýval i pedagogickou činností. V roce 1947 se habilitoval na lesnické fakultě Vysoké školy zemědělské v B rně pro obor lesnické fytopatologie. Od roku 1950 se stal na dobu dvou let externím Vedoucím katedry ochrany lesů lesnické fakulty VŠZ v Brně. V roce 1964 byl jm enován profesorem pro obor ochrany lesů. Za S úspěchy ve vědeckovýzkum né činnosti byla členu korespondentu A. K alandrovi B udělena v roce 1956 hodnost doktora zem ědělsko-lesnických věd a téhož roku p j se stal řádným členem Československé akadem ie zem ědělských věd. V roce 1962 byl zvolen za dopisujícího člena ČSAV. M noho roků pracoval jak o člen a fejj m ístopředseda vědeckého kolegia teoretických základů zem ědělství. Byl čleř 1 nem několika vědeckých rad, redakčních rad, kom isí pro udělování vědeckých É hodností, školitelem asp iran tů a koordinátorem lesnického výzkum u. Prof. A. K alandra byl odborně zam ěřen na celou šíři problem atiky ochrany lesů, přičem ž však největší zájem soustřeďoval na lesnickou fytopatologii. Vy- ÉĚ pracoval m onografickou studii o sypavce borové a v roce 1939 po obhájení této k práce získal titu l doktora technických věd. V období před. světovou válkou uveřejnil řad u význam ných prací o plísni šedé, o sypavce borové, upozornil Bj jako první n a výskyt sypavky kosodřevinné působené houbou ypoderm ella sulcigena a skotské sypavky douglasky vyvolávané Rhabdocline pseudotsugae B na územ í CSSR. Po. světové válce jako p rvní popisuje příznak y m asového Kg odum írání bříz v pražském okolí, přináší nové poznatky o grafióze jilm ů a upozorňuje na usýchání jasanů a jedle bělokoré. Po velké výsadbě topolů na územ í CSSR prof. A. K alandra studoval od roku 1950 jejich zdravotní stav B a hledal způsoby ochrany topolových výsadeb. Zpracoval problem atiku n ek rč il zy k ů ry topolů působené houbam i D othichiza populaci a Cytospora sp., upo- zornil na hnědý m ízotok a bak teriáln í rakovinu topolů, prvně popsal rakovinu 1 topolů, působenou houbou ypoxylon m a m m a tu m na územ í CSSR. Poslední 228

55 Č e r n ý : k n e d o ž i t ý m o s m d e s á t i n á m c l. k o r e s p. a. k a l a n d r y roky své vědecké činnosti věnoval prof. A. K alan dra studiu rozšíření význam ných parazitických dřevokazných hub na lesních dřevinách. Publikoval práce o o h ň o v á borovém, o kařenovníku vrstevnatém a o václavce obecné. Za svůj dlouhý a plodný život publikoval 170 vědeckých a odborných prací. A ktivně se účastnil m noha vědeckých sympozií a porad a referoval na nich o svých vědeckovýzkum ných výsledcích. Clen korespondent A. K alan d ra byl pokrokový vědec. Jeho politické uvědom ění se formovalo' již od m ládí v rodném Úsobrně, kde rozvíjel proletářskou tělovýchovu. Během okupaci' se choval jako vlastenec a napom áhal dom ácím u odboji. Po válce pracoval v KSC a z celého jeho projevu byla znát jeho stran ick á příslušnost. Za své pracovní výsledky byl prof. K alandra m nohokrát vyznam enán. V roce 1953 m u udělilo m inisterstvo lesního hospodářství a dřevařského prům yslu titu l,,n ejlepší pracovník v lesnickém v ýzkum u. V roce 1954 m u propůjčil prezident Československé republiky vyznam enání Za zásluhy o výstavbu, v roce 1965 Řád práce. U příležitosti jeho sedm desátin m u byla udělena Z latá plaketa CAZ a Bronzová plaketa ČSAV,.Za zásluhy o vědu a lidstvo. V roce 1979 byla prof. A. K alandrovi udělena m edaile k 60. výročí založení Vysoké školy zem ědělské v Brně. V členu korespondentu A. K alandrovi, DrSc. odešel význačný vědecký p racovník a vážený občan. Budiž čest jeho pam átce. S 229

56 Zemřel Bedřich Vylouš Bedřich Vytouš in memoriam Z d e n ě k P ouzar a M irko S vrček Spolupracovníci N árodního m uzea v Praze z let čtyřicátých a padesátých vzpom ínají na rázovitou postavu m ykologického p re p a rá to ra a správce depozitáře hub a lišejníků Bedřicha Vytouš e. Byl to neúnavný popularizátor a duše všech tehdy slavných výstav hub N árodního m uzea at již v bývalé budově botanického oddělení v Bubenči, nebo ve výstavním sále U Topičů či v hlavní budově N árodního muzea. B edřich Vytouš zem řel po skrom ném životě naplněném tvrdou a obětavou prací ve věku osm desáti let dne v Praze. B edřich Vytouš se narodil 25. srpna 1899 v Praze-B ohnicích a k rátce působil jako holič, avšak již od svých devatenácti let přešel do zdravotnictví, kde p racoval po dvacet let jako opatrovatel v psychiatrické léčebně v Bohnicích. Brzy po začátku okupace, když jako zakládající člen KSC byl ohrožen gestapem, přešel pracovat do N árodního m uzea a tam pak nalezl nejenom ú k ry t, ale p ředevším novou náplň života. Po 22 let spolupracoval s dr. A lbertem Pilátem v oboru mykologie, a to jako správce sbírek, p reparáto r a především jako nadšený organizátor a zasvěcený průvodce výstav hub. Pro výstavy nejen sbíral a třídil m ateriál, ale hlavně upravoval celou expozici, k terá vyžadovala každodenní intenzívní péči, protože většina m ateriálu se denně vym ěňovala. Brzy ovládal dobře všechny základní druhy jedlých i jedovatých hub a dovedl o nich návštěvníkům poutavě vše důležité povědět. Jako lab o ra n t m ykologického pracoviště vyvinul novou m etodu preparace lupenatých hub, k terá se osvědčuje zejm éna u n ěkterých m éně barevných dru hů. Po dvaadvacetileté práci v botanickém oddělení N árodního m uzea odešel v září r do důchodu, avšak ve své ak tivitě nepolevil a věnoval se popularizaci hlavně v rodných Bohnicích, kde žil až do své sm rti. S botanickým oddělením N árodního m uzea prodělal všechna d ram atick á stěhování sbírek z Tróje do zám ečku ve Strom ovce, v r do tzv.,,pečkovy vily v Z ahradní ulici v Bubenči, odtud pak v roce 1948 do hlavní budovy N árodního m uzea na Václavském nám ěstí a zanedlouho pak do Zem ědělského m uzea na Letnou a brzy nato do zám ku v Průhonicích. Takové rozsáhlé a velice náročné akce vyžadovaly nezm ěrné úsilí všech pracovníků oddělení a B edřich V ytouš stál vždy v popředí tohoto snažení. S bírky N árodního m uzea obohatil O1 řadu dokladových m ateriálů ze svých oblíbených lokalit, jako byly Zabitý háj, Čim ický háj, Strom ovka, zahrady v Tróji a dalších. Také překrásný soubor originálních akvarelů akadem ického m alíře O tto U šáka m ěl často jako předlohu m ateriál jím sbíraný. Spolu s d ru- \ hým ze spoluautorů této vzpom ínky se zúčastnil několika exkurzí d B elanských T ater počátkem šedesátých let, kdy někteří naši m ykologové prováděli soustavný výzkum v oblasti Doliny Siedm ich pram eň o v. Pom áhal nejen sbíra t m ateriál v terénu, ale vzorně pečoval také o naše stravování v horské chatě ; viezdoň (Protěžka), k te rá byla naším hlavním stanem, odkud jsm e společně podnikali cesty do divukrásné ta tra n sk é přírody. Jeho původní jm éno bylo B edřich Vošoust (teprve r se přejm enoval na Vytouš). Podle tohoto původního jm éna nazval dr. A. P ilát na jeho počest nový d ru h hnojníku, k te rý B. V ytouš po dlouhá léta pravidelně sbíral a i pěstoval na své zahrádce v Bohnicích jako Coprínus vošoustii Pil. (Pilát. Stud. bod. čechica, P raha, 5: , 1942 a Vytouš, Ces. M ykol.: 3: , 1949). Bedřich V ytouš byl člověk neobyčejně laskavé a dobré povahy, na kterého všichni, k te ří se s ním setkali, si odnášejí nejednu m ilou vzpom ínku. 230

57 i ggggggspgi v ^ : wa K 100. výročí narození mykologa Rudolfa Beneše Zum 100. Geburtstag des tschechischen M ykologen Rudolf Beneš S va to p lu k Šeb ek V p říštím roce vzpom enou zvláště příslušníci naší starší m ykologické generace 100. výročí narození skrom ného vlastivědného pracovníka a mykologa Rudolfa Beneše (* 4. V f 25. X. 1945), který svého času patřil k těm pro m ykologii nadšeným venkovským pracovníkům z širokého okruhu spolupracovníků prof. J. Velenovského, k teří se ve letech tohoto století s objevitelským zápalem podíleli na regionálním m ykofloristickém výzkum u a na našem m ykologickém životě vůbec. Bl ; ' iv JBjtiV!: ' 7 > dtž- JlSř ' '. v R udolf B eneš při nálezu hiívy dubové (Pleurotus dryinas) v p říro d n ím p ark u..o strov" v N ym burce. Foto J. C m ugr, V ídeňský rodák přichází po sm rti rodičů ke svém u strýci ynku louškovi do Sadské, kde tak é vychodil obecnou školu. V ychován v učitelské rodině získává si později pedagogické vzdělání na učitelském ústavu v Jičíně a jako mladý kan to r nastu p u je v r ve Zďárkách u Náchoda učitelskou praxi. V r se vrací do Polabí na tehdejší poděbradský okres, kde po několikaletém působení na m alotřídních venkovských školách (v Krchlebích, Dvorech a Loučeni) se stává r řídícím učitelem v Jizbicích u Loučené, kde působil až do svého 231

58 Č e s k á m y k o l o g i e 34 (4) 1980 penzionování v r Posledních 6 let svého života ztrávil na odpočinku v Nym burce. V popředí svých osobních zálib, k teré vždy souvisely s jeho učitelským povoláním (přírodopis v širším sm yslu se zvláštním zřetelem pro potřeby školní výuky, ale zprvu i lepidopterologie a ke konci života pak též botanika) postavil m ykologii, jejím už studiu věnoval více než 25 let svého života. V zdělaný současník s širokým kulturním rozhledem a blízký spolupracovník tehdy znám ých m ykologů V. M elzera, J. Zváry, St. avleny, J. Sýkory, V. Saka, R. V ojtíška, K. K udrny, V. V acka a F. Sm otlachy nesl všechny znaky hloubky a šíře b ad a telského zájm u o m ykologii i široké sdílnosti m ykologické osvětové práce, k te rou se vyznačovala tato generace p rů k o p n ík ů m ykologické práce v předválečných letech vývoje obou našich m ykologických společností. R udolfa B eneše m ůžem e p ráv em považovat za zak lad atele m ykologického v ýzkum u Polabí. Jm éna jeho působišť a jejich blízkého okolí (Z avadilka, V šejany, V lkava, Jizbice, P a třín, L oučeň, Studce, M cely a konečně N ym burk, zvláště les B ab in a p říro d n í p a rk O strov ), s nim iž se setkávám e v souvislosti s jeho sběry v h e rb á řích a v jeho článcích, vym ezují zároveň i územ í okru h u jeho m ykologických zájm ů v letech Zde tak é p o prvé zjistil řadu nových nebo vzácných druhů hub pro toto územ í nebo pro ČSR (např. Xylaria digitata [L. ex Fr.] G rev., Cordyceps ophioglossoides (E hrh. ex Fr.) L ink, C. capitata [ o lm s k. ex Fr.] L ink, Suillus tri- ; dentinus [Bres.] Sing., Pluteus prestabilis B ritz., ygrophorus m elizeus Fr. [= L i- m acium hedrychii Vel. aj.) V r popsal dvě nové odrůdy klouzku k ravsk éh o - Suillus bovinus var. moravicus a S. bovinus var. luteoporus [jeho Psalliota bohemica B eneš 1934 je dnes považována za d ru h z o k ru h u Agaricus bisporus (Lange) Sing., k te rý bude vyžadovat ještě p odrobnější studium ]. D va nové jím sb írané m akrom ycety byly na jeho počest pojm enovány jeho jm én em : Cantharellus benešii V elenovský et P ilá t 1924 a Agaricus benešii P ilá t P a třil též k pilným p o p u larizáto rů m m ykologie a o rganizátorům houbařských výstav a byl tak é jed n ím z p rů k o p n ík ů trhových k o n tro l prodeje hub v období tzv. p ro tek to rá tu. R udolf Beneš dovedl vedle celoživotní vyčerpávající práce pedagoga na m a lotřídní škole nalézt v přírodě útěchu a ve studiu hub potěšení. U vážím e-li, že žil tém ěř celý život na vesnici s omezeným spojením s pražským vědeckým centrem, že měl k dispozici zastaralý m ikroskop a jen základní m ykologickou literatu ru, vynikne tím více neúnavná píle a vytrvalost tohoto venkovského pracovníka, k te rý se svou do jisté m íry buditelskou prací trv ale zapsal do histo rie naší mykologie. Seznam mykologických prací Rudolfa Beneše ouby z okolí Loučeně. Cas. Cs. oub., P ra h a, 3: 96. O p atrn o sti nikdy nazb y t s houbam i obzvláště. Čas. Čs. oub., P rah a, 3: 124. S m rže v zahradě. Čas. Čs. oub. P rah a, 4: Z dokum entů o m uchom ůrce červené. Čas. Čs. oub., P ra h a, 4: 5. O trav a chřapáči. Čas. Čs. oub., P rah a, 4: M ájovka luční (Tr. gam bosum Fr.). Čas. Čs. oub., P rah a, 4: o ubařské paběrky. Čas. Čs. oub., P rah a, 4: 46 47, 58, 114. M uchom ůrku císařskou (A. caesarea Pers.)... Čas. Čs. oub., P rah a, 4: 60. Pozor n a žam piony. Čas. Čs. oub., P rah a, 4: 85. Z áh ad n á p ečárk a - P sallio ta B ern ard ii Q uél.-r ick.? Čas. Čs. oub., P rah a, 4: oubařské paběrky. Čas. Čs. oub., P rah a, 5:

59 Š e b e k : r u d o l f b e n e s V ýznačnější h řib y okolí Jizbice. Cas. Cs. oub., P rah a, 5: C ollybia velutipcs C urt., penízovka zim ní či aksam itonohá. Cas. Cs. oub., P rah a, 5: O kolo rybníčka. Čas. Čs. oub., P ra h a, 5: [Z práva o houbách, rostoucích v okolí obecního ryb n íčk u v Jizbicích] O trav a satanem. Čas. Čs. oub., P rah a, 5: 66. K řapouch obecný či trep k o v itk a ob. C repidotus v ariab ilis P ers. Čas. Čs. oub., P ra h a, 5: L epiota g racílen ta K rom bh. Čas. Čs. oub., P rah a, 5: p. titu l. 4. O šupinovce zlaté. Čas. Čs. oub., P rah a, 5: p. titu l. 4. M ěcháč písečný (Pisolithus a re n a riu s Schw.). Čas. Čs. oub., P rah a, 5: 45. J a rn í houby v okolí Jizbice ve střed n ím P olabí. Čas. Čs. oub., P rah a, 6: P odzim ve sm rčině. Čas. Čs. oub., P rah a, 7: 6 8. N ový doklad škodlivosti čirůvky m ýdlové. Čas. Cs. oub., P ra h a, 7: ouby n a ny m b u rsk ém trh u v srpnu. Čas. Čs. oub., P rah a, 7: N a ro zh ran í dvou světů. Cas. Čs. oub., P rah a, 8: [Č lánek o m yxom ycetu L ycogala ep idendron Fr.]. A nno D om ini Čas. Čs. oub., P rah a, 8: [Z práva o výskytu hu b v r. 1928] Z ajím av á ab n o rm alita. Čas. Čs. oub., P rah a, 8: [Z práva o ab n orm áln ích plodnicích d ru h u ypholom a su b la te ritiu m (Fr.) Quél.] L actariu s pubescens Fr Rvzec chlupatý. M ykologia, P rah a, 5: T richolom a perso n atu m F r. M ykologia, P rah a, 5: P leuro tu s co rticatu s Fr., h lív a korová. M ykologia, P ra h a, 5: N ové stanoviště d ru h u P sallio ta B eneši Pil. v Č echách. M ykologia, P rah a, 5: C yathus O lla B atsch., houba prorocká. Čas. Čs. oub., P rah a, 9: 23 24, Supinovka zhoubná. P h o lio ta d estru en s B rondeau Cas. Čs. oub., P rah a, 9: P estřec. Čas. Čs. oub., P ra h a, 9: S troškou do m lýna. Čas. Čs. oub., P ra h a, 9: [Ř ešení M elzerova úkolu o rů stu plodnice h řib u hnědého v díře] N ová lo k alita G easter B ry an tii B erk. v Č echách. M ykologia, P rah a, 6: 125. P h o lio ta spectabilis F r. M ykologia, P rah a, 6: D vě bedly. Čas. Cs. loub., P ra h a, 10: [Popis a sro v n án í L epiota clypeolaria a L. cristata] ouževnatec šupinatý. Čas. Cs. oub., P rah a, 10: L epiota h aem a tites Bk., bedla naběhlá. Čas. Čs. oub., P rah a, 10: A ještě ouby v b e le trii. Čas. Čs. oub., P rah a, 10: 146. [Z práva o P hallus im pudicus L. v rom ánu K ouzelný v rc h od Th. M anna] N ová d ře v n a tk a česká, X y laria d ig ita ta (L.). G rev. M ykologia, P rah a, 7: j 1931 F lam m u la gum m osa Lasch., p lam én k a gum ovitá. Čas. Čs. oub., P rah a, 11: Č apulka bažinná. M itru la phalloides B ull. paludosa F r. Čas. Čs. oub., P rah a, 11: P odiv ný su b strát. Čas. Čs. oub., P rah a, 11: 84. [Z práva o výskytu Peziza vesiculosa n a sta ré ošatce] V everky a houby. Čas. Čs. oub., P rah a, 11: V ýstava hub v L oučeni. Čas. Cs. oub., P rah a, 11: L actariu s P o rn in sis R olland v Č eskoslovensku. M ykologia, P rah a, 8:

60 Č e s k á m y k o l o g i e 34 (4) P rv n í houby v Jizbici r Čas. Čs. oub., P rah a, 12: 15. L im acium p en ariu m Fr. p lžatka buková. Čas. Čs. oub., P rah a, 12: P h o lio ta radicosa B ull. šupinovka k o řen atá. Čas. Čs. oub., P rah a, 12: (et M elzer, V.) P řísp ěv ek k poznání d ru h u C ordyceps p a ra sitic a W illdenow. Čas. Čs. oub., P rah a, 12: V ýznačnější houby hřibovité, k te ré jsem poznal za své houbařsk é p raxe. Čas. Čs. oub., P rah a, 13: 67-69, , N ový d ru h rodu P sallio ta Fr. Čas. Čs. oub., P rah a, 14: 9 10, J a rn í houby na podzim. Cas. Čs. oub., P ra h a 14: Pozoruhodný p říp ad polym orfie v ý tru sů u P sallio ta cam p estris L. Čas. Čs. oub., P rah a, 14: , 15: j A ni v Jap o n sk u lid neodlišuje přesně d ru h y jedlých hub. Čas. Cs. oub., P rah a, 15: 29. [R eferát o N am ekově článku ve V esm íru 13: 18] L ím covka polokulovitá (S tropharia sem iglobata). Čas. Čs. oub., P rah a. 15: 78. T ram etes suavcolens (L.) O utkovka libovonná. Čas. Cs. oub.. P rah a, 15: ; V olvaria bom bycina Schff. (K ukm ák v ln atý či bělostný P řeh led hub 61 (4). Čas. Čs. oub., P rah a, 16: J a rn í houby na podzim. Čas. Cs. oub., P rah a, 16: ; Č irůvka žíhaná či bělohnědá. Čas. Cs. oub., P rah a, 16: Jj Č epičatka útlá, G aléra ten e ra Schff. Cas. Čs. oub., P rah a. 16: C udoniella aq u atica L inert. vodníčka potoční. Čas. Cs. oub., P rah a, 16: Žam piony. V ěda P řír., P rah a, 17: P holiota spectabilis F r. n a N ym bursku. V ěda P řír., P ra h a, 17: N ové naleziště F lam m ula a strag alin a Fr. v Č echách. V ěda P řír., P rah a, 17: % T richolom a sudum Fr. (1836) ve stř. Polabí. V ěda P řír., P rah a, 17: Polyporus arcu lariu s B tsch. choroš plástvový. Čas. Cs. oub., P rah a, 17: Co jest B oletus sanguineus W ithering? Čas. oub., P rah a, 17: \ C ollybia fusipes Bull., penízovka vřetenonohá. Čas. Cs. oub., P rah a, 17: L actariu s porninsis R olland v Č eskoslovensku. V ěda P řír., P rah a, 18: B oletus S atan as L enz 1831 n a N ym bursku. V ěda P řír., P rah a, 18: Špička polní nebolí m eznička. N aší P řír., P rah a, 1: 425. adovka houba čarodějná. N aší P řír., P rah a, 1: R ussula V elenovskýi M lz.-zv. Čas. Čs. oub., P rah a, 18: M ykoflóra pozdního podzim u (okolí N ym burka). V ěda P řír., P rah a, 19: Nové stanoviště B oletus trid e n tin u s B res. (= B o leto p sis fulvcscens Sm otl.) v Č echách. V ěda P řír., P rah a, 19: L etní houby na ja ře (N ym bursko). V ěda P řír., P rah a, 19: N ový nález C ordyceps c ap itata olm skiold po stu letech. Čas. Čs. loub.. P rah a. 19: R ussula sero tin a Quél. olubinka pozdní. Čas. Čs. oub., P rah a, 20: ydnum (Phaeodon, Sarcodon) squam osum Schff., lošák šupinatý. Čas. Čs. oub., P rah a, 20: M odré houby. V esm ír, P rah a, 18: C horoš zim ní Polyporellus bru m alis (Pers.) K arst. V esm ír, P rah a, 18:

61 i. > "7 ~ Š E B E K : R U D O L F B E N EŠ 1941 B oletus satan as L enz n a N ym bursku. Cas. Čs. oub., P rah a, 21: N ález plžatk y olivově bílé L im acium olivaceoalbum Fr. V esm ír, P rah a, 19: ousenice. V esm ír, P rah a, 19: R oste nej jed o v atější houba. N ym burské L isty 10: č D vé nové v ariety klouzku k ravského (B oletus bovinus L. var. m oravicus n. v. e t var. lu teo p o ru s n. v.). Cas. Čs. oub., P ra h a, 22: 5 7. D va v zácn ější ryzce. (L. P o rn in sis Roli. et L. controversus Pers.). Čas. Čs. oub., P rah a, 22: Néco o ta k zvaném lanýži. N ym burské L isty 11: č N alezena vzácná houba. P o děbradské N oviny 29: č. 14. [Z práva o nálezu plodného stad ia X y laria hypoxylon] řib satan (B oletus satan u s Lenz). P o děbradské N oviny 29: č D ruhý nález P lu teu s p raestab ilis B ritz. v Č echách. Čas. Čs. oub., P rah a, 23: 3 4. M ýcena M icheliana F r. elm ovka M icheliova. Čas. Čs. oub., P rah a, 23: plodném stad iu d ře v n a tk y parohovité. V esm ír, P rah a, 32: V zácná houba na n ym burském O strově. P od ěb rad sk é N oviny 30: č v zim ě m ožno h o u b ařit. P o d ěb rad sk é N oviny 30: č Z ávojenka šedohnědá. Čas. Čs. oub., P rah a, 24: P lžatk a edrychova. L im acium edrychii Vel. Čes. Mykol., P rah a, 1: C horoš ště tin a tý Polyporus hispidus Bull. M ykol. Sborn., P rah a, 25: 41 (photo) L iteratu ra Sm otlacha F. ( ): R udolf Beneš. Čas. Čs. oub., P rah a, 24: , 1 photo. Šebek S. (1946): Za R udolfem B enešem. N ový N y m b u rk 1: Šebek S. (1972): R udolf B eneš zapom enutý český m ykolog. M ykol. Sborn., P ra ha, 49: 25 26, 1 photo. 285

62 . eminář o ochraně hub a jejich životního prostředí. Sem inar über Pilzschutz und Pilzum w elt 1980 in Prag Š iroký okru h problém ů, spojených s otázkam i současného u b ý v án í n ěkterý ch d ru h ů hub a n u tn o st jejich ochrany, byl i v letošním roce podnětem k u sp o řád án í odborného sem ináře, k terý n a 12. k v ětn a 1980 svolala do P ra h y kom ise pro och ran u hub a jejich životního p ro střed í p ři ČSVSM spolu s N árodním m uzeem v P raze a k ated ro u botaniky nižších ro stlin přírodověd, fak u lty U K v Praze. T řicet šest ú častn ík ů převážně z řa d m ykologů a b o tan ik ů vyslechlo s n evšedním zájm em 7 odborných re ferátů, k te ré se obsahově dotýkaly p řed m ětn é tém atik y zh ru b a ze dvou pohledů. V úvodním re fe rá tu O becné aspekty ochrany genofondu se ing. Věroslav Samek, CSc., (V ýzkum ný ú sta v lesního hospodářství a m yslivosti Z braslav) zabýval obecně genofondem našich cévnatých rostlin, se zv láštn ím zřetelem k houbám a problem atice jejich ochrany, přičem ž poukázal n a h lav n í zdroje n eg ativ n ích vlivů, k te ré m ohou být označovány jako p říčin y jejich úbytku, p atrn éh o v poslední době. N a n u tn o st p rovádění jejich ochrany v souvislosti s ochranou stan o v iště poukázal dr. V ladim ír Skalický, CSc. (k ated ra botan ik y nižších ro stlin P rf UK v Praze) v refe rá tu O chrana houbových organism ů ve vztah u k ochraně režim u na jejich stanovištích", doplněném četným i názorným i p řík lad y z pohledu botanika, o ch ran áře a m ykologa zároveň. T ento obecně tém atick ý blok re fe rá tů u zav řel dr. Pavel Lizoň (Slovenské n áro d n ě m uzeum, B ratislav a) p o jed n án ím o P ersp ektiv ách och ran y m akrom ycétov n a S lovensku, k te rá se jen ve v ý běru n ěk terý ch o- hrožených d ru h ů h u b poněkud liší od jin a k obecné p ro b lem atik y jejich ochrany v historických zem ích. V ětšina přednesených re fe rá tů b y la te n to k rá t v ěn o v án a už k o n k rétn í pro b lem a tice speciální och ran y hub. N ám ětově podnětný re fe rá t dr. M i r k o S v r č k a, CSc., (N árodní m uzeum, P rah a) P oznám ky k m ykoflóře P ra h y z hlediska och ran y h u b vycházel ze závěrečné zp ráv y au to ro v a tém ěř čtyřicetiletého výzkum u m ykoflóry v eřejn é zeleně na územ í této u nás n ejv ětší síd lištn í aglom erace. ng. J a n K u t il a n (O strava) se ve svém p řísp ěv k u V yšší houby ve spádové oblasti ex h alací ostrav sk o -k arv in sk é prům yslové aglom erace zabýval zvláště vlivem ex h alací na složení houbových společenstev v O stravě a v je jím širším okolí (až po n áv ětrn o u stra n u Beskyd). P řísp ěv ek doc. ing. Aloise Černého, CSc., (K ated ra och ran y lesů lesnické fak u lty Vys. školy zem ědělské v B rně) Z důvodnění n á v rh u na v y h lášení stá tn í p říro d n í m ykologické rezervace R andezvous v polesí áje, LZ Z idlochovice, byl m ykologickým zdůvodněním au to ro v a n á v rh u na ochranu význ am n é lokality, kde byla během let zjištěn a řa d a d ru h ů vzácných chorošovitých hub, je jichž výskyt sám je dostatečným důvodem k m ykologické ochraně. S em in ář byl zakončén přeh led n ý m a obsažným re fe rá te m dr. F ran tišk a Kotlaby, CSc., (Botan ick ý ústav ČSAV, P růhonice) ouby n avrh o v an é k och ran ě ze 100 m apovaných m akrom ycetů v.e v ro p ě. A u to r v něm n a základě svých b ohatých zkušeností z m a povací akce, v yhlášené n a. sjezdu evropských m ykologů v P raze v r. 1960, jíž se zúčastnil jako člen m ezinárodního k o m itétu pro m ap o v án í hub, vytypoval 42 d ru h ů našich m akrom ycetů, k te ré by si zasluhovaly ochrany. B yl to p rv n í ucelený (i když ne pochopitelně úplný) a zdůvodněný n áv rh na och ran u nejvíce ohrožených d ru h ů naší m ykoflóry. O ba poslední refe rá ty byly doprovázeny četným i b a revným i diapozitivy. i P řes n ep atrn o u ú čast o ch ran ářů vyzněl. sem in ář o o chraně hub a jejich životního p ro střed í jako výraz upřím n ý ch snah m ykologů o teoretické v y jasn ěn í alespoň n ěkterých z kom plexu negativních vlivů n a současný stav naší m ykoflóry a o h le d án í cest ke zlepšení znepokojivé situace v genofondu našich hub. S. Šebek X. výroční konference o kvasinkách Ve dnech ú n o ra 1980 se konala v D om ě vědeckých p raco v n ík ů SAV ve Sm olenicích X. výroční konference o kvasinkách, k tero u zde každoročně o rg an i zuje K om ise pro k v asinky Cs. společnosti m ikrobiologické při ČSAV. Po zah ájen í konference v odpoledních hodinách byla v re fe ra tiv n í části na p o řad u úvodní p řed n ášk a dr. E. Streiblové, CSc. z MBÜ ČSAV K vasinky jako 23(5

63 Z P R Á V Y ČS. VÉD. SP O L. PR O M Y K O L O G m odel pro stu d iu m buněčného cy k lu, ve k te ré au to rk a sh rn u la výsledky své práce a dosavadní zkušenosti z této oblasti výzkum u. Z ajím avé bylo rovněž sdělení dr. G. Svobody, CSc. z U niversity J. E. P u rk y n ě v B rné o poznatcích z účasti n a M e zin áro d n ím sym posiu o protoplastech v Szegedu v r D alší sdělení v sekci Cytologie kvasinkových m ikroorganism ů byla u vedena form ou posterů. Jejich zavedení bylo velkým kladem konference, protože se značně ro zšířila m ožnost a k tiv n í účasti řad y vědeckých a výzkum ných pracovníků, vzájem ných inform ací a vým ěny zku- F šeností. Je d n á n í konference pokračovalo v sekci epidem iologie, serologie, genetiky a biochem ie, zah ájen é p řednáškou dr. Y. Kochové z lékařského pracoviště A kadem ie věd NDR v E rfu rtu o epidem iologii kvasinkových mykóz. D ne byla dopolední část konference v ěnována sekci p řirozené a ind u k o v an é v ariab ility kvasinek, jejím ž m o d eráto rem byla dr. A. K o c k o v á-k r a t o c h v í lová, D rsc., z C hem ického ú stav u SAV v B ratislav ě a k te rá je d n á n í sekce uvedla před n ášk o u na tém a P řiro zen á v a ria b ilita k v asin ek. D alší sdělení se uskutečnila p ro střed n ictv ím dobře p řip rav en ý ch p o sterů a byla před m ětem p o m ěrn ě bohaté d iskuse p ráv ě tak, jak o tom u bylo v p rv n ím dni konference v cytologické sekci. T aké sekce enzym atologie-biochem ie byla rozdělena na referativ n í část, v níž byla pozornost v ěnována p ředevším enzym ům deg rad u jícím x y lan u C ryptococcus albidus a n a posterová sdělení. V technologické sekci se jed n o tliv é re fe rá ty vztahovaly ja k k p ro blem atice k v a sinek pekařských, pivovarských, vinných i d ru h ů pro výrobu biom asy včetně p říp rav y kvasničného autolyzátu. S velkým zájm em se setkalo v posledním dni konference u sp o řád án í m inisym - posia na tém a,,současný stav v produkci b io m asy 1, jehož m oderátorem byla dr. i O. Volfová, CSc. z M BÚ ČSAV. V úvodní p řed n ášce dr. F e n c 1 a (MBÚ ČSAV) se účastníci konference blíže seznám ili s otázkam i zajišťování a zpracovávání vhodných surovin a aplikací produkčních km enů. T yto inform ace byly dále doplněny dalším i p řed n ášk am i slovenských autorů. Z ávěrem lze konferenci zhodnotit jak o velm i d obře přip rav en o u, na vysoké odborné úrovni a poděkovat jejím organizátorům, zejm éna dr. A. K ockové-k ratochvílové, D rsc. a doc. E. Minárikovi, DrSc. a jejich spolupracovníkům. Literatura O. B endová M. Svrček, J. Kubická, M. a J. Erhartovi: P ilz f u h r e r. N akl. A RTA, P ra h a 1979, tisk Svoboda n. p., P rah a. Str , se 448 bar. fotografiem i M. a J. E rh arto v ý ch a s 20 pérovkam i B. V ančury v textu. C ena 19,60 DM. Č eská k n ih a jako dílo českých au to rů, ilu stráto rů, k n ižních grafik ů a české polyg rafie m á n a zah ran ičn ím trh u odedávna dobrý zvuk. Svědčí o tom řa d a cen a u zn á ní, udělených české knize n a m ezinárodních knižních v eletrzích a p řeh líd k ách n ašeho současného knižního um ění. N ení proto divu, že zah ran ičn í vydavatelské firm y si často o b jed n ávají výrobu k n ih p ráv ě v CSSR, a to českým i auto ry počínaje až po jejich ilu strace v četně tisku. U přírodovědeckých publikací založil tu to trad ici dr. V. J. S taněk, jehož kouzelné fotografické záběry života v příro d ě nalezly tolik z a h ra ničních obdivovatelů. D obrou trad ici cizojazyčných edicí m ykologických publikací, určených zah ran ičn í m u trh u, založil v r A. P ilá t s O. U šákem. V posledních letech jsou to zejm é n a cizojazyčné publikace českých au to rů, doprovázené barev n ý m i fotografiem i, k teré jsou p řed m ětem zasloužené pozornosti, obdivu a žádanosti se stran y zah ran ičn ích zájem ců. K posledním takovým dobrým plodům naší m ykologické knižní produkce \ p a tří i p ěk n á publikace M. S v rčk a a J. K ubicky, nazv an á snad až p říliš stru čn ě P ilz fiih re r, k te rá bezesporu p řed stav u je p a trn ě to nejlepší, co u nás kdy v tom to oboru bylo vydáno. S rozhledem po m aterii a s fu n d o v an o stí oběm a au to rů m v lastn í podáv ají tém ěř n a 300 strá n k á c h stru čn ý (nicm éně v šak vyčerpávající) přehled všeho, co fn á zájem ce o houby zn át dříve, než se p u stí do jejich sběru a konzum ace, event. podrobnějšího studia. V šeobecná část p u b lik ace se zabývá anato m ií a m orfologií hub, je jich rozm nožováním a zem ěpisným rozšířením, ekologií a stru čn ý m p řeh led em systém u hub. P ra k tic k á část je v ěn o v án a význam u hub pro člověka, jedlým houbám, 237

64 Č e s k á m y k o l o g i e 34 (4) 1980 sb ěru hub, jejich k onzervování a pěstování. P o m ěrn ě značná část publikace je věn o v án a otázkám, spojeným s nejedlým i houbam i, podezřelým i h o ubam i nebo n e je - dovatým i houbam i, k te ré se m ohou stá t pro člověka toxickým i, dále se zam ěřu je n a houby tu h é a těžko stra v ite ln é jakož i n a houby, k te ré m ohou p ů sobit obtíže ve spojení s jin ý m i poživatinam i, dále na n ep rav é o trav y psychogenního rázu a na alergické reakce, způsobené houbam i. R ozsáhlá část, věn o v an á jedovatým houbám, p řin á ší především p řeh led alim en tárn ích o tra v houbam i, k te ré au to ři dělí n a 1) otravy, zachvacující já tra (phalloidní otravy), 2) o trav y m u skarinového typu, 3) psychotropní o trav y (m ykoatropinového ty p u a halucinogenní psilocyboidní otravy), 4) o trav y zachvacující ledviny (orellaninový typ) a 5) o trav y zažívacího tra k tu (gastro in te stin á ln í typ). V šude je popsán p rů b ěh otrav, způsob léčby a poukázáno na m ožnost zám ěny s podobným i druhy. D obrou pom ůckou pro sb ěratele je přip o jen ý k a le n d á ř n ejv ýznačnějších d ru h ů jedlých hub, k te ré m ožno sb íra t ve všech ročních obdobích, s uvedením su b strá tu nebo stanoviště. Z ávěrečn á k ap ito la uv ád í n e j d ů ležitější inform ace, p o třeb n é ke stu d iu hub. T extovou část u zav írá stru čn ý slovníček nejpoužívanějších odborných výrazů, p řeh led použité lite ra tu ry a re jstřík druhů. U rčovací část publikace p řin á ší výstižné popisy (s ú d aji o p ra k tic k é hodnotě d ru h ů a období jejich sběru) doprovázející celostránkové fo tografické tab u le, složené ja k je dnes běžným zvykem zejm éna v zahran iční lite ra tu ře z b arev n ý ch záb ě rů zprav id la 4 d ru h ů h u b n a 1 stránce. J e to re p re z e n ta tiv n í v ý b ěr z rozsáhlého fotodokum entačního d íla m an želů E rhartových, k terém u v uvedeném něm eckém * vydání k n ih y lze o p ravdu v y tk n o u t jen m izivé m nožství chyb, navíc ještě auto ry sním ků nezaviněných. K n ih a je v y tištěn a n a k v alitn ím křídovém p ap íru a dobře svázána, tak že se sta n e n e je n p latn ý m pom ocníkem, ale i ozdobou knih o v n iček bohužel je n zah ran ičních zájem ců o houby. P řesto, že část n á k la d u se p ro d áv ala v N D R a v B u lh arsk u (Sofia) n edostala se n a naše kn ih k u p eck é pulty. S tejn ý osud po tk al i anglický p řek lad této knihy, k te rý v r vydalo n a k la d atelstv í A R T A pro londýnské n ak lad a telstv í O ctopus (M. S v rček J. K u bíčka: M ushroom s and o th er fungi. S tr , 1980) a k terý je n a zah ran ičn ím trh u pro d áv án za L Skoda, že ste jn á péče, jak o tom u bylo u něm eckého vydání, n e b y la te n to k rá t v ěnována rep ro d u k čn í strán ce b arev n ý ch fotografií, kde n ě k te ré vysloveně polygrafické chyby (např. nep řesn ý soutisk barev n ý ch štočků, nebo b a re v né, většinou m odré skvrny, k te ré m ožno p řičíst n a ú čet nečistých válců p ři tisku) p o n ěkud zk reslu jí věrohodnost rep ro d u k cí jin a k (podle sdělení p rv n íh o z au to rů ) vzorně provedených originálů. S. Šebek elgi allgrímsson: Sveppa kverid. 158 stran, G ard y rk ju félag slands, R eykjavík L askavostí dr. E in a ra J. S iggeirssona m ám v ruce p o p u lárn í knížk u o houbách slan d u, především těch, k te ré jsou n áp ad n é svým i klobouky. P ublik ace je n a k v a litn ím papíru, takže černobílé i b arev n é (4 strany) fotografie jsou uspokojivě re p ro dukovány. Sdělovací p ro střed ek je důsledně islan d štin a, jazy k m n ě n esrozum itelný a přece sym patický pro člověka, k te rý ony končiny nav štív il a poznal tvořiv o u a m o ráln í sílu n áro d a p ráv em ulp ív ajícíh o n a své n áro d n í svébytnosti ve všem všudy. T ato rem iniscence je um ocňována titu ln ím obrázkem, n a k te ré m oko fo to aparátu zveličilo palice h n o jn ík u porcelánového v porostu n a spraši, p ro m ítn u té na pozadí žlutozelenavé lávové pouště o h ran ičen é tem ným i a zasněženým i horam i. V části obecné je stru č n á ch a ra k te ristik a hub, jejich ontogeneze a ekologie. N a dvou s trá n kách je p řeh led d ějin výzkum u kloboukatých h u b n a slan d u a současný stav m yko- K logie n a ostrově. N ásleduje p řeh led výskytu kloboukatých h u b v různých ro stlin ných form acích. D alší k ap ito la je věn o v án a h isto rii zájm u o houby jakožto poživatin y a p o chutiny; je zakončena p o jed n án ím o pěstování hu b a o houbách nepoživateln ý ch a sm rteln ě jedovatých. V další, speciální části je jen zm ínka o h len k ách a fykom ycetech a n ásled u je stru čn ý p řeh led askom ycetů se zd ů razn ěn ím a zobrazením čeledí elvellaceae a M orchellaceae. S trá n k a je v ěn o v án a nedokonalým ho u bám a lišejníkům. Z bytek knížky n a p lň u jí basidiom ycety (p ) přičem ž tříd a P hragm obasidiom ycetes je ch arakterizován a je n povšechně n a p ů li strá n k y (in- 238

65 p n LTER A TU R A stru k tiv n í je foto aecií P uccinia septentrionalis na P olygonům viviparum ). V ětší pozornost je v ěnována řá d u A phyllophorales. Z řá d u G eastrales jso u uvedeny rody G eastrum, C alvatia, C rucibulum a N idularia. N ejvětší m ísto zau jím á řá d Agaricales, což se jeví už v úvodu této k ap ito ly s obsažnějším m orfologickým výkladem. N ásled u je klíč k určen í čeledí, jejich ž zástupci rostou na slandě. K aždá čeleď m á potom klíč k u rčen í rodů. V čeledi A m anitaceae jsou např. uvedeny jen A m a n ita m uscaria a A. vaginata s řadou v ariet. C elkem je zm ínka o 12 čeledích. V závěru knížky je odděleně výčet určovací a an aly tick é lite ra tu ry týkající se kloboukatých hub a seznam prací (asi úplný), k te ré p řin ášejí ú d a je o výskytu a taxonom ii islandských hub. Je zajím avé, že je uved en a i recenzentova p ráce o islandských rzích a snětích z ro k u Z cela nakonec jsou re jstřík y islandských a vědeckých názvů hub. U vedená publik ace je zřejm ě prvou p o p u lárn í knížkou o islandských houbách a m ůže v zb u d it zájem o stu d iu m m ykologie. Z d en ěk U rban j M. J a. Z e r o v a, P. E. Sosin a G. L. Rozen k o: V yznačnyk gribiv U k rajiny. Tom V, k nyga 2, str , N aukova dum ka, K yjiv, C ena 6 krb. (ukr. k arb o v an ec = rubl), 10 kop. V řa d ě již několika určovacích p říru ček k u k rajin sk ý m houbám vyšla loni d ru h á část p átéh o svazku, k te rá je z n ejvětší části dílem prof. dr. M arie Jak o v lev n y Z e - r o v o v é (stručný životopis k jejím sed m d esátin ám vyšel v Ces. M ykol., P rah a, 25: 245 6, 1972). R ecenzovaný díl je věnován ho u b ám lupenatým, hřib o v itý m a břichatkám. z nichž m nohé jsou p rak tick y význam né, neboť n ěk teré z nich p a tří k dob- í* rý m jedlým a jin é zase k jed o v atý m dru h ů m. Po stru čné úvodní kapitole, k te rá se tý k á h lav n ě popisné m orfologie, n ásled u je sy stem atická část s klíči k u rčování rodů, p a k popisy ro d ů (u m ono typických ro d ů jsou jejich popisy vynechány), klíče k určov án í d ru h ů a stru čn é popisy d ru h ů s velm i stru čn ý m i údaji o jejich ekologii a rozšíření. N ěk teré d ru h y jsou vyobrazeny, a to většinou výstižným i pérovkam i (u b řich atek je řa d a kreseb p řev zata z F lory CSR - G asterom ycetes). V recenzované knize je zah rn u to ohrom né m nožství d ru h ů hub, což představovalo pro au to rk u a je jí spolupracovníky vysoce náročnou p ráci a jistě i velké vypětí. Pro u k rajin sk o u m ykologii je to ovšem p o d statn ý přínos, neboť U krajin ci se zde poprvé ve své m a te řštin ě v takovém rozsahu dozvídají o velkých houbách. Po dosud vyšlých dílech o jiných (hlavně m ikroskopických) skupinách hub U k rajin sk é SSR existuje nyní skutečně solidní základ pro u rčo v án í všech m akrom ycetů. K v ý b ěru d ru h ů lze k ritick y poznam enat, že n a jed n é stra n ě byly do tohoto dílu zah rn u ty i druhy, k te ré z U k rajin y podle našeho názoru nejsou znám é a sotva tam budou nalezeny (např. C ystogom phus hum b o ld tii, M elanom phalia nigrescens, A rm illa ria odorata, C alostom a cinnabarinum, T orrendia pulchella) a n a d ru h é stra n ě byly neprávem vynechány n ěk teré k ritick é nebo vzácné, z územ í d nešní U k rajin sk é SSR popsané nebo již d řív e uvedené d ru h y (C repidotus carpotorossicus Pil., L en tin ellu s ursinus aj.). B ohužel však byly opom enuty i význačné dru h y, k te ré jsou z U k rajin y d o b ře znám é (C reptidotus lu n d ellii = C. versu tu s sensu P ilát) nebo tam s jisto to u rostou (Strobilurus esculentus aj.). P okud jd e o taxonom ické p o jetí ro d ů u m akrom ycetů, n ení n a ně v současné době stále je ště jednotn ý n ázo r (a sotva v dohledné době bude!). V knize použitý systém je poněkud rů znorodý a nevyrovnaný. R ecenzenti jej v šak v íta jí u hřibovitých hub, kde je používán jen om ezený počet ro d ů a větší m nožství podrodů. Jin a k lze konstato v at, že zejm én a u něk terý ch ro d ů jd e v recenzované p ráci o u rčité osobité p o jetí, s čím ž p rav d ěp o d o b n ě n e všich n i m ykologové bu d o u souhlasit. N ěk teré zn a ky jsou totiž hodnoceny značně vysoko (např. o rn am en tik a v ý trusů, velové pom éry), zatím co jin é byly podle našeho názoru podceněny (am yloidita výtrusů). Z toho re - z u ltu je v něk terý ch p říp ad ech dosti orig in áln í systém, k te rý bude jistě objektem k ritické pozornosti p říslušných specialistů. S am i však již dnes m ůžem e říci, že nelze dosti dobře so u h lasit n a jed n é stra n ě s vyčleněním d ru h ů P holiota praecox a P. důra z rodu A grocybe (při jeho zachování) a na d ru h é stra n ě zase nao p ak se zah rn o v án ím ro d u Stro b ilu ru s do rodu M arasm ius (jako M. tenacellus). Soudím e také, že u rodu C oprinus je zřejm ě p řeceněn a rodová hodnota o rn am en tik y v ý trusů, na jejím ž zák lad ě jsou n ě k te ré d ru h y odděleny do ro d u C oprinusella (Peck) Z erova. To je sotva d obře fu n dovaný rod a o stře k o n tra stu je se širokým p o jetím ro d ů A rm illaria, M a rasm ius, P holiota aj. 239

66 Č e s k á m y k o l o g i e 34 (4) 1980 Je škoda, že nebyla v ěnována větší pozornost p latn ém u u v e ře jn ě n í nových nom en klatoríckých kom binací podle m ezin árodního K ódu, tak že an i je d in á z nich není p latn ě publik o v an á (chybí většinou p řesn á bib lio g rafick á citace basionym u) a p řito m n ěk teré z nich by byly jistě oceněny, n ap ř. v širším p o jetí rodu E ntolom a. V latinských jm énech h u b i v citacích lite ra tu ry lze n alézt m ísty dosti neopravených tiskových chyb, čem už bylo m ožné p ře d e jít pečlivějším i korek tu ram i. Z ávěrem poznam enávám e, že v ětšin a našich výše uvedených kritick ý ch poznám ek se tý k á přev ážn ě problém ů, kde řešen í je do značné m íry věcí osobního názoru či rozhodnutí. O statně se dom nívám e, že recenzovaný díl náleží k dosud n ejh lo u b ěji íi p ropracovaným a nejzodpovědněji n ap san ý m dílům ze série určovacích p říru ček o houbách U k rajin sk é SSR ; k této práci je tedy tře b a au to rů m b lah o p řát. Oznámení F. K otlaba a Z. Pouzar V roce 1981 oslaví padesát let od svého založení Americká mykologická společnost (The Mycological Society of America). Tato událost í bude oslavena ve dnech srpna 1981 na univerzitě v Bloom intítonu, stát ndiana, uspořádáním přednášek a sympozií zam ěřených na m inulost, přítom - ; nost a budoucnost m ykologie a jm enované společnosti. V dopise, k terý zaslal předseda společnosti Jack D. R o g e r s (W ashington S tate U niversity, Pullm an, W ashington 99164, D epartm ent of P lant Pathology), je vysloveno pozvání k účasti nebo případném u zaslání příspěvků (článků, referátů) pro m ykology ceí lého světa. Československá vědecká společnost pro m ykologii m ěla vždy dobré kontakty s am erickým i m ykology, o čemž mimo jiné svědčí i čestné členství, udělené našem u bývalém u předsedovi dr. A lbertu Pilátovi, a vzájem ná vým ěna časopisů, vydávaných oběm a společnostm i. K atedra botaniky nižších rostlin přírodovědecké fak u lty UK bude opět pořádat postgraduální kurs z mykologie v roce v rozsahu 200?; hodin (5 týdnů, pro absolventy vysokých škol s pracovním zam ěřením na m y to logickou problem atiku). Z ávazné přihlášk y do konce r zasílejte no ad resu: dr. O. Fassatiová, K at. bot. niž. rost., P rah a 2, B enátská 2. Začátek prvního týdne k ursu v únoru bude včas oznámen. Oprava correction M. Váňová: Rod A bsidia v an Tiegh. (M ucorales) v Č eskoslovensku.. Cs. Mykol. 34(3)i 121, v klíči doplnit jm éno d ru h u : 11 a )...A. repens van T ieghem ČESK Á M Y K O LO G E V ydává Cs. vědecká společnost pro m ykologii v A cadem ii, n ak ladatelstv í ČSAV, V odičkova 40, P ra h a 1, R edakce: V áclavské nám. 68, P ra h a, tel: , T iskne: S tátn í tisk árn a, n. p., závod 4, Sám ova 12, i P ra h a 10. O bjednávky a p ředplatn é p řijím á PNS, adm in. odbor, tisk u Jin d řišsk á 14, P ra h a 1. Lze tak é objednat u každého poštovního ú řa d u nebo doručovatele. C ena jednoho čísla K čs 8,, roční p ře d p la tn é (4 sešity) K čs 32,. (Tyto ceny jsou p la tn é pouze pro Československo.) Sole agents for all w estern countries w ith th e exception of th e G erm an F ederal R epublic and W est B erlin JO N B EN JA M N S B.V., A m stedijk 44, A m sterdam (Z.), olland. O rders from th e G. F. R. and W est B erlin should be sent to K ubon & Sagner, P. O. Box 68, 8000 M unchen 34, or to any o th er subscription agency in the G. F. R. A nnual su b scrip tio n : Vol (4 issues) D utch Glds. 70,-. T oto číslo vyšlo v listopadu A cadem ia, P ra h a

67 Ž3 L A S T tlv K A : K S E D M D E SÁ T N Á M CL. K O R. V. R Y P Á C K A, DrSc.. ; * * 1 m í V _ ' *_* W *-.«L ili.2ěěm ' *1 rt. 9R T» f i.(.. *í. v i k l - l i A B B C len korespondent ČSAV V ladim ír Rypáček, DrSc. j