Světelné poměry a půdní vlastnosti

Transkript

1 8 KVĚTINOVÉ ZÁHONY OD JARA DO PODZIMU Světelné poměry a půdní vlastnosti U všech navržených záhonů naleznete přiřazení buď ke slunnému nebo polostinnému až mírně stinnému stanovišti. Jako slunná stanoviště se označují záhony či jiné osázené plochy, které jsou vystaveny slunečnímu záření po velkou část dne. Ale nemusí být osluněny nezbytně od rána až do večera bez jakéhokoli přerušení. Trvalky, které milují slunce, zpravidla snášejí dobře i mírné zastínění, především v horkých poledních hodinách, a stejně tak i střídání oslunění a světlého stínu. Záhony, na které jsem umístila rostliny jednoznačně lačnící po Kontrastní zbarvení květů zvyšuje celkový estetický účinek. slunečních paprscích a odmítající zastínění, mají v požadavcích na stanoviště výslovně uvedeno plné slunce. Polostinná stanoviště leží zhruba polovinu dne ve stínu nebo v pohyblivém stínu, kdy se v průběhu dne zastínění neustále posunuje spolu s pohybem slunce po obloze. Takový stín se vyskytuje například před nebo uvnitř porostu dřevin. Pro rostliny je velký rozdíl, jestli jsou zastíněny spíše dopoledne, nebo odpoledne odpolední slunce má mnohem intenzivnější účinek na světelný a teplotní režim, než oslunění v dopoledních hodinách. Například kdyby se stínomilné rostliny s jemnými citlivými listy ocitly na záhonu, který leží od časného rána až do poledne ve stínu, ale po zbytek dne by na něj dopadalo plné sluneční záření, stanoviště by pro ně bylo záhy osudné: nehostinné příliš slunné a horké. V opačném případě, tj. na záhonu osluněném dopoledne do zhruba dvanácti hodin a po zbytek dne zastíněném, by stínomilné rostliny prospívaly mnohem lépe. Světlý stín popisuje stálé, ale světlé zastínění, které běžně vzniká například pod listnatými dřevinami s malou, vysoko nasazenou nebo řídce větvenou korunou a také pod stromy s drobnými jemnými listy. Označení světlý stín lze použít rovněž pro plochy, které leží ve stínu vrženém menší zídkou nebo nízkým živým plotem. V knize jsem úmyslně vynechala problematická extrémní stanoviště, jako je hluboký stín, případně spojený se suchem, který vzniká pod dřevinami s rozsáhlým kořenovým systémem. Většina zde navržených výsadeb se umí úspěšně vyrovnat s normální zahradní půdou, čímž se myslí obdělávaná půda bez velkých extrémů; tj. volná, kyprá, jemně drobtovitá zem obsahující dostatečnou zásobu živin, s dobrou propustností a vyrovnaným vlhkostním režimem. Takovou půdu není nutné vylepšovat přídavkem nějaké příměsi; drobtovitá struktura má navíc pozitivní vliv na

2 Jak získává záhon svoji podobu 9 nezbytné provzdušnění půdy. U záhonů osázených rostlinami citlivými na nadměrnou vlhkost je popis vhodného stanoviště rozšířen o dodatek nepříliš vlhké. Naopak u záhonů s poněkud většími nároky na vlhkost obsahuje popis stanoviště požadavek na vlhkou až čerstvě vlhkou půdu. Tzv. čerstvě (neboli střídavě) vlhká půda se vyznačuje vyšším obsahem vody než normální půdy; nikdy zcela nevyschne, ale zároveň není nikdy delší dobu vytrvale vlhká. Období květu Všechny navržené výsadby jsou naplánovány tak, aby stadium plného květu všech použitých rostlin připadalo na stejný časový úsek, jedná se zpravidla o dobu několika týdnů, v rámci určitého ročního období. Často se objevuje přání, aby byly na připravovaném záhonu neustále nějaké květy, od jara až do podzimu. Tato představa je však nerealistická obzvláště u malých záhonů, už s ohledem právě na nedostatečnou velikost plochy. Je kompozičně neuspokojivé, aby na malém záhonu kvetly na jaře například dva polštáře tařiček, v létě trs kopretin a na podzim trojice hvězdnic jen proto, aby bylo květem zastoupeno každé roční období. Jednotlivé květiny jsou zajisté pěkné samy o sobě, ale komponování zahrady je v pravém smyslu slova umění. Je to umění vytvořit zajímavý a přitažlivý obraz a jednotlivě kvetoucí rostliny samy o sobě žádný skutečný obraz nevytvoří. Rostliny, které kvetou současně, jedna u druhé přirozeně podtrhuje svůj půvab. Kouzelným slůvkem je přitom kontrast: ve velikosti, tvaru i barvě květů, v textuře listů apod. Dobře zvolená kombinace odlišných rostlinných druhů zvyšuje působivost všech jednotlivých prvků. Proto je u malých záhonů rozumnější vybrat rostliny se shodnou dobou kvetení ve stejném ročním období. Záhonek se zaskví v plné kráse všech květů alespoň na pár týdnů, a když odkvete, může zaujmout půvabem dosud přehlíženého porostu listů s různou texturou či barvou, krásou podzimního zbarvení, případně výrazných plodů. Koncept záhonu kvetoucího od jara až do podzimu má smysl jen u větších záhonů, tj. s plochou přibližně od metrů čtverečných (jedná se samozřejmě o hrubou orientační hodnotu). Na větším prostoru už můžete vytvořit ucelené skupiny rostlin tak, že každý takový ostrůvek pokvete v jiném ročním období. Předkládané návrhy záhonů jsou rozděleny podle doby kvetení na jarní, časně letní, letní, pozdně letní a podzimní; navíc s přesnějším přiřazením doby květu ke konkrétním kalendářním měsícům. Údaje o čase kvetení mohou být vždy pouze přibližné. Ve skutečnosti je nástup kvetení silně ovlivněn klimatickými podmínkami, které se liší nejen mezi jednotlivými sezonami, ale také v různých oblastech a nadmořských výškách v rámci republiky. Použité rostliny Ve výsadbách popsaných v této knize jsou použity výhradně mrazuvzdorné dřeviny, trvalky a cibuloviny. Několik málo záhonů zahrnuje i dvouleté rostliny, které je potřeba pravidelně dosazovat, protože u nich nedochází ani k samovýsevu, ani samovolné obnově. Výběr všech použitých rodů, druhů a odrůd se řídil podle výše diskutovaných kritérií především podle stanovištních nároků a doby kvetení. Mezi další zvažovaná hlediska patřila také barva květů a listů. Cílem bylo poskládat barevně zajímavé, kontrastní a současně harmonicky působící kombinace. Zvláštní důraz byl kladen na volbu osvědčených druhů a odrůd s všestranně výbornými vlastnostmi, nicméně se ale na seznam dostaly i některé z mnoha slibných novinek. Mnohé

3 10 KVĚTINOVÉ ZÁHONY OD JARA DO PODZIMU z použitých odrůd, například u historických a starých keřových růží, ale také četné odrůdy trvalek, přinášejí pěstitelům radost po dlouhá desetiletí a jsou už dlouho součástí standardního zahradnického sortimentu. Všechny rostliny použité v navržených záhonech by měly být k dostání v běžných zahradnictvích, zahradnických centrech, školkách či specializovaných zásilkových obchodech, které mají v nabídce skutečně bohatý sortiment. (Pozn. překladatele: Vzhledem k tomu, že autorka knihy působí v Německu, mohli byste uspět ve snaze o získání u nás zatím nedostupných kultivarů právě v některém z německých, případně rakouských zásilkových internetových obchodů, které ještě nemají stálé zastoupení na českém trhu.) Jestliže se vám i tak nepodaří obstarat některý ze zvolených druhů či odrůd, můžete samozřejmě zvolit náhradní řešení. Při jeho volbě byste se ale neměli spokojit jen s tím, že náhradní rostlina má stejnou nebo podobnou barvu květů. Zjistěte si, jaké má další vlastnosti, jako jsou růstová výška a celkový habitus, doba kvetení, velikost květů, náchylnost k určitým chorobám, odolnost a životnost, stejně jako stanovištní nároky a toleranci atd. Například by nebylo moc dobrým rozhodnutím nahradit časně kvetoucí odrůdu čechravy s nízkým vzrůstem (Astilbe japonica Deutschland ) mnohem vyšší odrůdou kvetoucí o několik týdnů později (Astilbe thunbergii Prof. van der Wielen ) jen z toho důvodu, že mají stejnou barvu květů. Různé druhy mají obyčejně také zcela odlišné nároky na stanoviště. Pryšec bahenní (Euphorbia palustris) vyžaduje čerstvě vlhkou až vlhkou půdu bohatou na živiny, zatímco pryšec myrtovitý (Euphorbia myrsinites) dává přednost suchým chudým půdám a bez problému roste i ve spárách zídek. Pokud ještě zůstaneme u pryšců: naprosto nevhodná by byla záměna druhu tvořícího kompaktní trsy (např. pryšec mnohobarvý, Euphorbia polychroma) za silně výběžkatou, intenzivně se rozrůstající formu pryšce mandloňovitého (Euphorbia amygdaloides var. robbiae), i když oba druhy dosahují srovnatelné výšky, kvetou přibližně ve stejnou dobu a mají podobnou barvu květů. Takováto neuvážená volba náhradní rostliny by vychýlila z rovnováhy výsadbu jako celek a výsledek by s největší pravděpodobností nepřinesl příliš uspokojivý pohled. Pokud potřebujete najít náhradní řešení, pátrejte a rozmýšlejte velmi pečlivě. Vezměte na zřetel všechna výše uvedená kritéria, jako je výška rostliny a růstové vlastnosti, doba kvetení a stanovištní nároky. Další komplikaci může přinést nákup rostlin v některých zahradnických centrech, kde je u nabízených rostlin uvedena pouze barva květů, a nikoli přesná charakteristika odrůdy. Plánek výsadby Na všech nákresech záhonů, představených na následujících stranách, jsou jednotlivé rostliny vyznačeny kruhy, druhy a odrůdy jsou odlišeny barvou i grafickým symbolem v kruhu. Barevné zobrazení většinou odpovídá barvě květů dané rostliny. U trvalek a dřevin okrasných listem s nápadným zbarvením může být barevnost symbolu shodná s listy, nebo může představovat jiný ozdobný prvek listů. Velikost kruhu odpovídá předpokládané ploše, kterou bude rostlina zaujímat ve vzrostlém stadiu. Půdokryvné nebo plošně rostoucí rostliny, které se vždy používají ve větších skupinách, nejsou vyznačeny kružnicemi, ale ohraničenými plochami nepravidelného tvaru. Cibuloviny, které by se neměly vysazovat po jedné, ale vždy ve středně velkých až velkých skupinách, jsou znázorněny symboly, z nichž každý značí určitý počet rostlin. Ke každému nákresu patří legenda v barevném rámečku v podobě seznamu

4 Jak získává záhon svoji podobu 11 s vědeckými i českými jmény rostlin, kde je uvedeno i množství jednotlivých druhů, potřebné k osazení záhonu. Můžete ho tedy použít jako připravený nákupní seznam. Některé záhony jsou naprojektovány tím stylem, že mají čelo vlastně ze všech stran a měly by být umístěny uprostřed trávníku nebo zarámované vydlážděnou plochou. Ostatní kompozice mají jasnou jednostrannou orientaci; takové mají své místo například u plotu, živého plotu, u zídky nebo stěny domu. V půdorysech jsou uvedeny přesné rozměry a záhony jsou navíc rozčleněny čtvercovou sítí, v níž každé pole představuje jeden metr čtverečný. Díky tomu by mělo být snadné určit přesnou polohu jednotlivých rostlin na ploše skutečného záhonu. Půdorysné nákresy jsou kromě toho doplněny perspektivním pohledem na záhon ve vzrostlém stavu, do něhož mohou vysazené rostliny dospět zhruba po dvou až třech letech od výsadby. Přesazování a péče Vybaveni informacemi o stanovištních nárocích, s pomocí půdorysných i perspektivních nákresů, přesného rozměření a seznamů rostlin můžete realizovat navržené výsadby na vlastní zahradě přesně tak, jak jsou zobrazeny v knize. Ve snaze proměnit záhon v co nejpřesnější kopii plánku na papíře vám může pomoct, obzvláště u větších ploch, vyznačení čtvercové sítě přímo na záhon například pískem, pilinami nebo barevným postřikem. Síť umožní postupovat při výsadbě čtverec po čtverci, a mít tak jistotu, že jsou všechny rostliny na správném místě. Jestliže ještě nemáte příliš zkušeností s výsadbou a váháte nad umístěním jednotlivých rostlin, doporučuje se použít tuto metodu rovněž v případě malých ploch. Pokud jsou součástí záhonu dřeviny, přicházejí při výsadbě na řadu jako první. Na plochu záhonu Výsadbě v jednom barevném ladění dodá napětí rozmanité utváření květů. nejprve rozestavte všechny rostliny na jejich určené místo. Když se v této fázi projeví odchýlení od půdorysného nákresu, je stále velmi snadné polohu a seskupení vysazovaných rostlin poopravit. Teprve pak můžete začít s vlastní výsadbou. I sebelépe osázený záhon si zachová trvale svůj půvab jen při neustálé péči. Záhony vyžadují průběžné hnojení a jiná opatření pro zlepšování kvality půdy, některé rostliny se neobejdou bez pravidelného řezu atd. Těmito úkony se zde nebudeme zabývat, potřebné instrukce jistě naleznete v publikacích zabývajících se speciálně tímto okruhem zahradnických prací. Nabídka literatury zaměřené na pěstování rostlin je dnes neuvěřitelně bohatá.

5

6 13 Jaro Jaro je vždy časem obnovy a znovuzrození. Po dlouhém zimním období už všichni netrpělivě očekáváme, až vyraší první listy a rozvinou se první květy dychtíme po barevném světě. V příznivých polohách v druhé polovině března, jinak nejpozději v průběhu dubna, nastává nejvyšší čas pro rané cibuloviny a drobné trvalky. A neměli bychom opomenout ani časně kvetoucí dřeviny. V tomto směru vynikají především malé keře, jako jsou některé odrůdy forsytií, kdoulovce, mahónie, vilíny či lískovníček. Keře vždy dodají jarnímu, respektive jakémukoli záhonu výšku a členitější strukturu, svými květy navíc doplní rozkvetlé přízemní patro. V rámci bohaté říše cibulovin a hlíznatých rostlin musíme rozlišovat mezi květinami, kterým se daří dobře na záhonech (např. řebčíky, tulipány a hyacinty), a dalšími vhodnými přednostně pro plané pěstování (např. talovíny či sasanky). Tím mám na mysli květiny, které se vyjímají a prospívají spíše pod dřevinami nebo na louce. Většina těchto rostlin se hned po odkvětu zatáhne, což vyžaduje obzvláště v případě záhonu promyšlené plánování. Když zkombinujeme cibuloviny se stálezelenými půdokryvnými rostlinami nebo se stálezelenými či opadavými trvalkami, jejichž listy pomohou zakrýt po odkvětu zežloutlé listy cibulovin, zabráníme tomu, aby odumírající listy působily rušivě a aby ve výsadbě později zůstala někde nevzhledná prázdná místa. Kvetoucí kombinace Vhodné partnery pro časně kvetoucí cibuloviny a hlíznaté rostliny nalezneme mezi jarními trvalkami s polštářovitým nebo nízkým vzrůstem. Dále se nabízí bohatý výběr takzvaných skalniček, jejichž využití není často omezeno zdaleka jen na alpínum. Mohou posloužit i pro osazení přední partie záhonu nebo pro vytvoření okrasného lemu. Kvetou často v zářivých barvách, které však pod jasným jarním sluncem nepůsobí nijak křiklavě ani svou kýčovitou pestrobarevností. A můžete je skládat v různých barevných kombinacích podle svého přání a fantazie. Cibulovinám dělají dobrou společnost mnohé trvalky určené pro stinná stanoviště, jako jsou plicníky, mitrovničky, časně kvetoucí prvosenky či bergenie. V květnu na sebe strhnou pozornost některé z nejkrásnějších kvetoucích dřevin známých z našich zahrad: kromě rododendronů rozkvétají mimo jiné i sakury, okrasné jabloně, magnolie, keřové pivoňky, čilimníky, tavolníky i šeříky. Barevný rejstřík jarní zahrady oživují rovněž květy známých a oblíbených trvalek s vyšším vzrůstem, jako jsou třeba časně kvetoucí pivoňky, srdcovka nádherná, kosatec bradatý či sibiřský, orlíčky, některé pryšce, časně kvetoucí kakosty, prvosenky s patrovým květenstvím a chrpy. V ideálním případě by měla kombinace trvalek a dřevin zajistit plynulý kvetoucí přechod do období časného léta.

7 14 JARO Jarní záhon s kdoulovcem, čilimníkem, pryšci, kosatci a iberkami Hlavní doba kvetení: duben až květen Stanoviště: propustné zahradní půdy, nepříliš mokré, na plném slunci kdoulovec Jet Trail čilimník kewský 1,5 m 3,0 m Seznam rostlin 1 kdoulovec nádherný (Chaenomeles x superba Jet Trail ) 1 čilimník kewský (Cytisus x kewensis) 14 pryšec mnohobarvý (Euphorbia polychroma) 7 kosatec bradatý (Iris barbata, skup. Media, Bel Azur ) 10 kosatec bradatý (Iris barbata, skup. Nana, Pepita ) 15 tulipán (Tulipa Easter Surprise ) 9 iberka vždyzelená (Iberis sempervirens Findel ) Záhon je tvořen kombinací trvalek a cibulovin s časně kvetoucími nízkými keři. Na kdoulovci Chaenomeles superba se od dubna rozvíjejí atraktivní bílé květy, z nichž se do podzimu vyvinou stejně ozdobné voňavé plody. Jsou jedlé a dají se použít např. pro výrobu ovocného džemu. Čilimník kewský, Cytisus kewensis, se vybarví o něco později. Na jeho tenkých

8 Záhony pro slunná stanoviště 15 a převisajících větvích se objeví v průběhu května smetanově žluté květy. Rovněž pryšec mnohobarvý, Euphorbia polychroma, otevírá svoji zářivě zlatožlutou pokladnici až v květnu a hledá mezi jarními květy sobě rovné. Tento druh tvoří nízké polokulovité porosty listů a na rozdíl od ostatních pryšců se bujně nerozrůstá. Hybridy ze skupin Media a Nana kosatce bradatého, Iris barbata, se odlišují nejen výškou rostlin a velikostí květů, ale také dobou kvetení. Nízké odrůdy vykvétají dříve, během dubna, středně vysoké odrůdy až v květnu. Při výsadbě kosatce bradatého dbejte na to, abyste oddenky neusadili příliš hluboko (oddenky musí být stále viditelné a nesmí být překryty půdou) a aby je nemohly přerůst sousední rostliny. Pokud toto neohlídáte nebo zasadíte kosatce do příliš mokré a těžké půdy, začnou oddenky zahnívat. Vždyzelené iberky, Iberis sempervirens, odrůda Bel Azur se proměňují během dubna ve svítivě bílé polštáře květů. Mezi polštářky můžete vsadit ještě cibuloviny, které dodají sněhobílému porostu barvu, jako jsou okázalé žlutooranžové tulipány Easter Surprise na tomto záhonu. Cibuloviny můžete zastřihnout, jakmile jim po odkvětu zežloutnou listy.

9 16 JARO Jarní záhon s pivoňkami, lupinou, jirnicí a kakosty Hlavní doba kvetení: květen Stanoviště: normální zahradní půdy, slunce 1,5 m 2,5 m Seznam rostlin 4 lupina mnoholistá (vlčí bob) (Lupinus polyphyllus, Fräulein ) 3 pivoňka (Paeonia officinalis Rubra Plena ) 8 jirnice (Polemonium, Lambrook Mauve ) 10 kakost krvavý (Geranium sanguineum Album ) Dominantou záhonu jsou tradiční pivoňky Paeonia officinalis Rubra Plena. Zde jim dělají společnost jednak výrazné rostliny lupiny, jednak trvalky s nízkým vzrůstem. Pivoňky otevírají velká kulovitá poupata zhruba v polovině května a ohromují svými nadýchanými květy, které přímo planou temně červeným odstínem. S ohledem na velikost jsou květy, obzvláště za vlhkého počasí, velmi těžké a vyplatí se opatřit rostlinu speciální oporou. Můžete použít buď jakousi ohrádku kolem celého pivoňkového keře, která zabraní jeho rozvalení, nebo můžete podepřít jednotlivé kvetoucí stonky. Dávejte

10 Záhony pro slunná stanoviště 17 pozor, ostatně jako při jakékoli péči o půdu na záhoně, abyste co nejméně narušili kořenový systém rostlin. Hlízovité oddenky probíhají těsně pod povrchem země a pivoňky špatně snášejí poranění, způsobená například okopáváním při pletí. Odhlédnuto od této slabosti jsou to odolné a výjimečně dlouhověké rostliny. Nejlepším obdobím pro výsadbu je podzim, ačkoli u pivoněk napěstovaných v kontejnerech přichází v úvahu i jarní a letní termín. Neměli byste je zasadit příliš hluboko a pupeny překryjte vrstvou půdy maximálně 3 cm vysokou. Další, stejně známou trvalkou jarních a letních výsadeb je lupina neboli vlčí bob. Pěstitele si podmanila svými nápadnými květními svícny a dlouhotrvajícím kvetením. Jakmile odkvetou, musíte rostliny hned zastřihnout, aby vytvořily čerstvé výhony a případně v létě ještě jednou vykvetly. Také jirnice Polemonium Lambrook Mauve ozdobí záhon svými květy na dlouhou dobu. Velmi dekorativně působí nejen šeříkově zbarvené zvonečky, ale i porost zpeřených listů. Nízké rostliny kakostu Geranium sanguineum Album, rovněž dlouhokvetoucí, pokrývají půdu a završují celkový dojem svými čistě bílými květy.