MORAVSKÁ VYSOKÁ ŠKOLA OLOMOUC. Ústav ekonomie. Zdeněk März

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "MORAVSKÁ VYSOKÁ ŠKOLA OLOMOUC. Ústav ekonomie. Zdeněk März"

Transkript

1 MORAVSKÁ VYSOKÁ ŠKOLA OLOMOUC Ústav ekonomie Zdeněk März Intenzifikace ČOV Plzeň ve vazbě na zvýšené odbourávání dusíku The Intensification of Wastewater Treatment Plant in Pilsen Linked to Increased Nitrogen Removal Bakalářská práce Vedoucí práce: Ing. Tomáš Hloušek, Ph.D. Olomouc 2012

2 Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracoval samostatně a použil jen informační zdroje uvedené v soupisu literatury a pramenů. Plzeň,

3 Děkuji Ing. Tomáši Hlouškovi, PhD za odborné vedení bakalářské práce a za cenné rady při jejím zpracování. Děkuji také vedení společnosti VODÁRNA PLZEŇ a.s. ze skupiny Veolia Voda Česká Republika za umožnění použití informací a dat společnosti.

4 OBSAH ÚVOD TEORETICKÁ ČÁST Cíle čištění odpadních vod Principy čištění odpadní vody Přehled právních předpisů v oblasti čištění odpadních vod PRAKTICKÁ ČÁST Historie čištění odpadních vod v Plzni Důvod intenzifikace ČOV Plzeň Charakteristika a stručný popis čistírny před rekonstrukcí Návrh limitů vypouštěného znečištění po dobu rekonstrukce ČOV Skutečné vypouštěné znečištění po dobu rekonstrukce ČOV Ovlivnění recipientu v průběhu rekonstrukce Rozsah intenzifikace Údaje o množství a znečištění odpadních vod projekt Základní údaje o vodním recipientu, do kterého se odpadní vody vypouštějí a výpočet ovlivnění toku ČOV Plzeň po intenzifikaci Čerpací stanice Hrubé předčištění Biologický stupeň Dosazovací nádrže Kalové hospodářství Environmentální přínos intenzifikace Posouzení z hlediska kvality vypouštěných odpadních vod Posouzení z hlediska uhlíkové stopy EKONOMICKÉ ZHODNOCENÍ Úspora elektrické energie Ekonomické zhodnocení osazení pračky shrabků Ekonomické zhodnocení dávkování externích substrátů Dávkování glycerinové fáze Dávkování Biomixu Dávkování odpadních kvasnic z Plzeňského Prazdroje Dávkování tuků.37 ZÁVĚR ANOTACE LITERATURA A PRAMENY SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK

5 SEZNAM OBRÁZKŮ SEZNAM TABULEK

6 ÚVOD Na základě rozhodnutí vládního výboru pro evropskou integraci formulovaném ve Společném stanovisku EU, se všechny povrchové vody na území ČR považují za tzv. citlivou oblast. Proto nebyly emisní standardy pro celkový dusík a celkový fosfor pro městské odpadní vody, stanovované podle směrnice Rady 91/271/EHS pouze pro citlivé oblasti, vytvořeny jako samostatná kategorie emisních standardů, ale byly přiřazeny k ostatním emisním standardům pro městské odpadní vody. ČOV Plzeň nebyla jako většina čistíren odpadních vod v kategorii nad ekvivalentních obyvatel schopna bez zásadních úprav garantovat plnění zpřísněného limitu v parametru celkový dusík do 10 mg/l v celoročním průměru. Z tohoto důvodu byl zpracován společností Hydroprojekt Praha a.s. projekt intenzifikace ČOV se zaměřením na zvýšenou účinnost odbourání jednotlivých forem dusíku. Intenzifikace ČOV byla započata V teoretické části se zaměřím na problematiku a cíle čištění odpadních vod a skladbu čistíren odpadních vod. V praktické části popíši čistírnu odpadních vod v Plzni před intenzifikací a hlavní důvody této investice, popis samotné rekonstrukce a výsledky těchto opatření. V ekonomické části navrhnu možnosti zlepšení ekonomických parametrů provozu čistíren odpadních vod jak v oblasti úspor (snížení energetické náročnosti provozu), tak i v oblasti zvýšení zisku pomocí dávkování externích substrátů. Cílem této práce je popsat jednotlivé části čistírny odpadních vod v Plzni, posoudit, zda je ČOV Plzeň schopna po provedené intenzifikaci plnit požadavky platné legislativy a posoudit její dopad na životní prostředí. V neposlední řadě je cílem této práce posoudit ekonomiku provozu a navrhnout opatření ke zlepšení ekonomických ukazatelů tohoto provozu. 6

7 1. TEORETICKÁ ČÁST Technologie vody vznikla jako obor lidské činnosti v době vzniku velkých obydlených aglomerací, kdy vedle problému zásobování potravinami vznikl i další neméně významný problém týkající se v první řadě dostatku vody užitkové a pitné a také jejího odvedení z obydlené oblasti po použití. Jednalo se o problematiku týkající se spíše oboru odborně nazývaného zdravotní inženýrství, tedy problematiku výstavby a provozu vodovodů a kanalizací. Již ve starověku byla voda opakovaně recirkulována a čištěna sedimentací a filtrací a byla řešena problematika transportu pitné a užitkové vody. Teprve v 19. století dochází vedle rozvoje oboru zdravotního inženýrství k vývoji technologií pro úpravu pitné vody a posléze i technologií určených k čištění odpadních vod. Tehdy došlo také k rozdělení technologie vody na tři specializace: zdravotní inženýrství vodárenství čištění odpadních vod Cíle čištění odpadních vod Celkově lze říci, že existují tři základní názory na cíl tohoto technického oboru. Podle prvního z nich je cílem technologie čištění odpadních vod dosažení stavu, kdy je vyčištěná voda alespoň vzhledově, nebo i objektivně srovnatelná svou jakostí s kvalitou vody v přírodě (v tocích a vodních nádržích recipientech). To je tedy pohled ekologa, nebo obecně ochránce toku. Dalším pohledem je dosažení předpisy daného stavu. U nás platné legislativní předpisy a zákony a doplňující vládní vyhlášky stanovují nejen limitní koncentrace znečištění a nepřekročitelné množství vypouštěného znečištění do recipientu, ale i způsob finanční kompenzace. Stanovený postup zvýhodňuje ty provozovatele kanalizace, kteří minimalizují vypouštěné množství znečištění, neboť i při dodržení limitu předepsaných pro danou lokalitu je poplatek za vypouštění do toku odvozen od skutečného vypouštěného množství znečišťujících látek. Naopak za překročení limitu znečištění vedle náhrad za vypouštění je provozovatel kanalizace citelně pokutován kontrolním orgánem. Takový je názor národohospodáře (příjem z pokut za vypouštění 1 BOUČEK J. a kolektiv, Čištění a odkanalizování vod v ČR, str. 5 7

8 je určen do fondu podporujícího obecně investice v ochraně toků). Obdobný cíl je možno vyjádřit z hlediska provozovatele čistírny odpadních vod. Jeho cílem je co nejlépe provozovat v rámci daných finančních možností, tj. bez plýtvání energií, financemi a časem, stávající zařízení na čištění odpadních vod, nezanedbat žádnou z možností zlepšení chodu, ale ani žádnou z možností úspor nákladů (může jít třeba o využití bioplynu, nebo komerční využití kalu z ČOV). Jak je patrné, tyto tři přístupy se navzájem nevylučují, nicméně zatímco ekologický cíl je pro většinu technologů skoro nedostupný, cíl daný zákonnými předpisy musí být nakonec dosažen a jeho dosažení, například pomocí výstavby nové, nebo výraznou modernizací staré ČOV, přibližuje i splnění cíle ekologického Principy čištění odpadní vody Technologická linka čistírny odpadních vod se skládá z těchto základních částí: ochranná část čistírny, mechanický stupeň čištění, biologický stupeň čištění, kalové hospodářství ČOV, dočišťovací stupeň. Jde vesměs o technologické vylepšení (intenzifikaci) přírodních postupů eliminace cizorodých látek plovoucích a sunutých (nerozpuštěných) i rozpuštěných ve sladkovodních tocích a nádržích. V přírodě dochází k zachycení nerozpuštěných látek, pokud jsou plovoucí nebo příliš objemné, na přírodních překážkách (kde se nahromaděné látky dále biologicky rozkládají). Ostatní nerozpuštěné látky v přírodních tocích postupně sedimentují a k jejich rozkladu dochází v bahnitých usazeninách většinou za nepřístupu vzduchu (anaerobně). Anorganické (biologicky inertní) látky, ve vodě pouze sedimentují a tvoří nánosy a později i sedimenty spolu s biologicky rozloženými látkami. Rozpuštěné organické látky ve vodě jsou zdrojem potravy pro mikro- i makroorganismy žijící ve vodě (od bakterií a mikroskopických korýšů a červů, přes vodní hmyz až k obratlovcům, rybám obojživelníkům, ptákům a savcům) a zdrojem živin pro rostliny, 2 BOUČEK J. a kolektiv, Čištění a odkanalizování vod v ČR, str. 6 8

9 které rostou ve vodě (opět od řas až k dřevinám), a to většinou v rámci normálních životních procesů. Na čistírnách odpadních vod jsou tyto přírodní procesy intenzifikovány následujícími způsoby: rozměrné plovoucí látky jsou zachycovány na česlích a sítech a dále zpracovávány extenzivně (skládkování a kompostování), popřípadě spalovány, snadno sedimentující anorganické látky jsou zachyceny usazením v lapačích štěrku a písku a dále likvidovány na skládkách, organické a drobné anorganické nerozpuštěné látky sedimentují v usazovacích nádržích (jen u větších ČOV) a vzniklý kal je za anaerobních podmínek biologicky stabilizován (tzv. metanizace za vzniku bioplynu) a dále po odvodnění obvykle zemědělsky využit, nebo zpracován na průmyslové komposty a rekultivační směsi, rozpuštěné organické a anorganické látky jsou za optimalizovaných podmínek (v aerobním prostředí) přeměněny činností speciální směsné kultury mikroorganismů (technologicky jsou rozlišovány dva základní systémy- biologická kultura ve vznosu a biologická kultura narostlá na vhodném nosiči) na sedimentovatelný biologický kal, který je po sedimentaci zpracován za anaerobních podmínek spolu s kalem usazeným v usazovacích nádržích, v některých případech jsou pouze napodobeny přírodní procesy bez technologické intenzifikace (nebo jen v minimální míře), jde o výstavbu tzv. biologických rybníků, zemních filtrů, popř. vegetačních čistíren, kde přírodní procesy eliminace znečišťujících látek z vody nejsou intenzifikovány, ale pouze usnadněny. Těchto pět principiálních postupů zahrnuje všechny součásti běžné technologické linky čistíren odpadních vod, tj. Ochrannou část (česle a lapáky písku), mechanický (sedimentace) a biologický stupeň čištění (aerobní část a následná separace), kalové hospodářství (zahuštění, anaerobní zpracování a odvodnění kalů) a případné dočištění odpadních vod extenzivními procesy Přehled právních předpisů v oblasti čištění odpadních vod Území České republiky (rozloha km 2 ) je tvořeno povodími tří velkých evropských řek- Labe, Odra, Morava/Dyje a vyznačuje se značnou intenzitou osídlení. 3 BOUČEK J. a kolektiv, Čištění a odkanalizování vod v ČR, str. 27 9

10 Více než polovinu zdrojů pitné vody tvoří voda povrchová. Ochrana vod, a to i na mezinárodní úrovni, je tudíž nezbytnou podmínkou dosažení a udržení jejich dobrého stavu. Legislativa v oblasti čištění odpadních vod vychází především z těchto právních dokumentů: zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), Zákon č.274/2001 Sb. v platném znění, o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu, Nařízení vlády č. 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech ve znění pozdějších předpisů (nařízení vlády č. 229/2007 Sb. a č.23/2011 Sb.), Vyhláška č. 293/2002 Sb. o poplatcích za vypouštění odpadních vod do vod povrchových. Dále pak směrnice 91/271/EHS o čištění městských odpadních vod, jejímž cílem je ochrana povrchových vod před znečišťováním nejen komunálními odpadními vodami, ale také před biologicky odbouratelnými průmyslovými vodami. 4 4 BOUČEK J. a kolektiv, Čištění a odkanalizování vod v ČR, str. 7 10

11 2. PRAKTICKÁ ČÁST Na začátku devadesátých let byla vedle znečištění ovzduší zcela právem označena za kritickou situace v čistotě vod. Velká část měst a obcí s několika tisíci obyvatel neměla prakticky řešeno čištění odpadních vod. Tento fakt se velmi negativně projevil v čistotě vod povrchových. 2.1 Historie čištění odpadních vod v Plzni První záměry na čištění odváděných OV vznikaly již ve 30. letech 20. století. Nejstarší projekt se datuje k roku 1937 s předpokládaným dokončením stavby v roce K jeho realizaci samozřejmě nedošlo, stejně nebyl realizován ani projekt z roku 1951, který již předpokládal i biologické čištění OV. Nakonec byla zahájena stavba první čistírny odpadních vod (ČOV I) až v roce 1955 podle projektu, dokončeného v roce Do trvalého provozu byla ČOV uvedena v roce Její, byť kapacitně omezený, provoz trval až do povodně roku Od počátku provozu však byla tato ČOV ve všech parametrech přetížená a k jejímu systematickému rozšiřování nikdy nedošlo. V 80. letech 20. století byl zpracován projekt na novou ČOV Plzeň, která byla vybudována v letech a dnes čistí naprostou většinu OV z Plzně. ČOV II Plzeň (nová ČOV) byla postupně uvedena do provozu na přelomu let 1996 a Projekt vycházel z podkladů o kvalitě a množství OV v Plzni, shromažďovaných v 1. polovině 80 let. Součástí prací na návrhu skladby technologické linky byly i modelové zkoušky, prováděné s reálnou OV přímo v objektu ČOV I Plzeň (stará ČOV). Po zahájení výstavby bylo počátkem 90. let provedeno přehodnocení požadované kapacity ČOV, zásadní koncepce zůstala zachována. Rozpočtové náklady stavby činily 965 mil. Kč. Projektovou dokumentaci na stavbu nové ČOV zpracoval Hydroprojekt Praha a.s., generálním dodavatelem byly Vodní stavby Praha a.s., Královopolská Ria a.s. Brno a Kunst s.r.o. Hranice, inženýrskou činnost zajišťoval VRV Praha a.s. Konečným návrhem byla mechanicko-biologická ČOV s anaerobní stabilizací kalu, s biologickou nitrifikaci, denitrifikací a se zvýšeným biologickým odstraňováním fosforu systém R-AN-D-N. Kapacita ČOV II Plzeň činila EO 5 5 Interní materiál společnosti VODÁRNA Plzeň a.s. 11

12 2.2 Důvod intenzifikace ČOV Plzeň I přes velmi dobrý poměr živin v přítoku na ČOV Plzeň a velmi dobrou účinnost čištění, nebyl plněn limit na celkový dusík 10 mg/l v celoročním průměru, který se zavázala plnit Česká republika u ČOV nad ekvivalentních obyvatel po roce Bylo tedy nutné provést intenzifikaci. 2.3 Charakteristika a stručný popis čistírny před rekonstrukcí ČOV Plzeň byla uvedena do provozu v roce Jednalo se o mechanicko biologickou ČOV s biologickým odstraňováním dusíku a fosforu systém R-AN-D-N s anaerobní stabilizací kalu. Mechanickou část ČOV tvoří šneková čerpací stanice, čtveřice jemných strojně stíraných česlí s lisem na shrabky, provzdušňovanými lapači písku a tuků se separátory písku a dvojice usazovacích nádrží. Za hrubým předčištěním je přepadová klapka s možností nátoku na dešťové retenční zdrže o objemu m 3. Biologické čištění odpadních vod na ČOV II Plzeň bylo navrženo pro biologické odstraňování dusíku i fosforu. Biologický stupeň je členěn do čtyř linek, přičemž každá linka má čtyři sekce, a to regenerace kalu (R), anaerobní zóna (AN), denitrifikační (D) a nitrifikační zóna (N). Sekce AN a D jsou promíchávány ponornými míchadly zajišťujícími homogenizaci jejich obsahu. Do sekcí N a R je přiváděn pomocí jemnobublinného aeračního systému vzduch. Separace vyčištěné vody a aktivovaného kalu je zajištěna ve čtyřech dosazovacích nádržích. Kalové hospodářství ČOV II Plzeň zahrnuje linku zahuštění primárního a přebytečného kalu, vyhnívací nádrže s plynovým hospodářstvím a linku odvodnění vyhnilého kalu. Přebytečný kal se zahušťuje strojně na třech odstředivkách a primární kal gravitačně v průtočné zahušťovací nádrži. Anaerobní stabilizace kalu probíhá při teplotě o C (termofilní vyhnívání) ve dvojici vyhnívacích nádrží 1. a 2. stupně. Z nádrže 1. stupně se kal přepouští do vyhnívací nádrže 2. stupně, kde proces anaerobní stabilizace dobíhá. Bioplyn vyprodukovaný v průběhu vyhnívání se z vrchlíků obou nádrží odtahuje do jednoho suchého plynojemu o objemu m 3 a jednoho dvoumembránového plynojemu Sattler o objemu m 3, které slouží jako zásobníky bioplynu pro kompresorovou stanici. Stlačený bioplyn se používá k míchání obsahu vyhnívacích nádrží a jeho denní produkce (prům m 3 /den) se spotřebovává 12

13 k ohřevu kalu ve VN, temperování všech objektů ČOV a k výrobě elektrické energie v plynových motorech. Z hlediska výroby tepla je ČOV zcela soběstačná, z hlediska produkce el. energie pokrývá cca 82 % celkové spotřeby. Vyhnilý kal se z vyhnívacích nádrží přepouští do otevřené uskladňovací nádrže sloužící jako zásobní nádrž pro strojní odvodnění kalu, které probíhalo za přídavku polymerního flokulantu na membránových lisech o výkonu 2x 12,5 m 3 /hod. Odvodněný kal se využíval při rekultivacích Návrh limitů vypouštěného znečištění po dobu rekonstrukce ČOV Hlavním cílem rekonstrukce ČOV Plzeň bylo zvýšení kapacity biologického stupně, a proto bylo kromě výstavby nové regenerační nádrže nutné provést i úpravy stávajících aktivačních a dosazovacích nádrží. Zásadním požadavkem na rekonstrukci městské čistírny odpadních vod byla podmínka, aby realizace celé akce proběhla za provozu této čistírny - byť s její sníženou účinností. Vzhledem k výše uvedenému probíhala rekonstrukce za provozu, uvažovalo se dle harmonogramu s odstavením vždy jedné linky biologického stupně a jedné dosazovací nádrže. Na toto období bylo zažádáno o snížení kapacity biologického stupně a zvýšení limitů vypouštěného znečištění. Hydraulická kapacita biologického stupně se tedy snížila z původních 1470 l/s na 1100 l/s a byly schváleny limitní hodnoty znečištění po dobu rekonstrukce v následující podobě: Q rok m 3 Q biologie ukazatel p (mg/l) max l/s m (mg/l) BSK CHSK Cr NL N anorg. 35* 50 P C 3* 5 * jedná se o aritmetický průměr p přípustná hodnota znečištění m maximální hodnota znečištění 6 Interní materiál společnosti VODÁRNA Plzeň a.s. 13

14 2.4.1 Skutečné vypouštěné znečištění po dobu rekonstrukce ČOV V průběhu rekonstrukce byly prováděny 2x týdně dvacetičtyřhodinové vzorky na odtoku z ČOV. Vzhledem k velkému množství dat (celkem bylo provedeno 138 vzorků) uvádím pouze průměr, minimální a maximální hodnoty u jednotlivých ukazatelů: Tabulka č. 1: Vypouštěné znečištění po dobu rekonstrukce ČOV CHSK BSK5 NL RL-ž N-NH 4 + mg/l P-celk. TIN N-celk. Průměr: 41,9 6,5 9,5 501,9 6,7 0,50 12,1 13,5 max 96,8 31, ,6 2,86 40,7 46,2 min 25,8 2,1 2, ,13 0,13 2,1 3,5 Z uvedených výsledků je zřejmé, že i v průběhu rekonstrukce se podařilo nejen dodržet platné limity vodohospodářského rozhodnutí, ale udržet i velmi vysoký standard čištění odpadních vod. Provoz ČOV Plzeň vykazoval i přes odstávky důležitých technologických celků vysokou účinnost (v ukazateli BSK 5-98 %, CHSK 95%, + N-NH 4-76 %, N celk. 72% a P c 95%) Ovlivnění recipientu v průběhu rekonstrukce V průběhu rekonstrukce bylo sledováno ovlivnění recipientu řeky Berounky. Četnost sledování byla stanovena 2x týdně v profilu nad a pod ČOV. Vzhledem k velkému množství dat (celkem bylo provedeno 190 vzorků) uvádím pouze průměr, minimální a maximální hodnoty u jednotlivých ukazatelů: Výsledky sledování byly následující: Tabulka č. 2: Kvalita vody v řece po dobu rekonstrukce ČOV Plzeň Řeka Berounka nad ČOV Řeka Berounka pod ČOV CHSK BSK5 N-NH4+ P-celk. CHSK BSK5 N-NH4+ P-celk. mg/l mg/l Průměr 19,22 2,17 0,12 0,12 20,75 2,54 0,27 0,14 max 41,8 8,6 0,305 0, ,2 2,37 1,06 min 10,2 1 0,078 0,07 9,8 1 0,078 0,07 Z uvedených výsledků je zřejmé, že v průběhu rekonstrukce nedošlo k významnému ovlivnění recipientu. 14

15 2.5 Rozsah intenzifikace V důsledku realizace akce Čistá Berounka etapa II, část A Plzeň Intenzifikace ČOV II nedošlo k rozšíření areálu čistírny na další katastrální území ani k rozšíření území, které je v současnosti odkanalizováno na čistírnu odpadních vod Plzeň - ČOV II. Projektovaná kapacita ČOV před intenzifikací: po intenzifikaci: Kvalita odtoku Q 24 = m 3 /den EO = Q 24 = m 3 /den EO = před intenzifikací (jedná se o průměrné hodnoty): BSK 5 NL 5,6 mg/l 7,4 mg/l CHSK 36,2 mg/l N celk P celk 11,8 mg/l 0,5 mg/l po intenzifikaci (jedná se o projektované hodnoty p ): BSK 5 15 mg/l NL 15 mg/l CHSK 60 mg/l N celk P celk 10 mg/l ( roční průměr) 0,7 mg/l ( roční průměr) Kapacita odvodnění kalů před intenzifikací objemový výkon 2 * 12,5 m 3 /hod látkový výkon 2 * 450 kg/h po intenzifikaci objemový výkon 2 * 15 m 3 /hod látkový výkon 2 * 650 kg/hod 15

16 Stanovené limity Tabulka č. 3: Limity stanovené vodoprávním úřadem po rekonstrukci Nařízení vlády 229/2007 Sb. Vodoprávní rozhodnutí po intenzifikaci p m p m bilance BSK 5 15 mg/l 30 mg/l 15 mg/l 25 mg/l 208 t/rok CHSK Cr 75 mg/l 125 mg/l 60 mg/l 90 mg/l 1040 t/rok NL 20 mg/l 40 mg/l 14 mg/l 20 mg/l 312 t/rok Pcelk. 1* mg/l 3 mg/l 0,7* mg/l 3 mg/l 15,6 t/rok Ncelk. 10* mg/l 20 mg/l 10* mg/l 20 mg/l 236 t/rok * aritmetický průměr za kalendářní rok 2.6 Údaje o množství a znečištění odpadních vod projekt Cílem intenzifikace ČOV Plzeň bylo zvýšení kapacity z původních na ekvivalentních obyvatel a zvýšení účinnosti odbourávání celkového dusíku. Tabulka č. 4: Projektované údaje ČOV Plzeň - množství Množství OV Značka Jednotka Hodnota Počet ekvivalentních obyvatel EO Průměrný denní přítok Q 24 m 3 /d m 3 /h 2 708,3 Denní (výpočtový) přítok Q d m 3 /d m 3 /h 3 629,2 Maximální hodinový přítok Q h m 3 /h 5 262,3 Max. dešťový přítok na ČOV Q MAX l/s Max. dešťový přítok do biologického stupně Q MAX,B m 3 /h 5 312,5 l/s

17 Tabulka č. 5: Projektované údaje ČOV Plzeň - znečištění Znečištění OV na přítoku Značka Jednotka Hodnota BSK 5 Organické znečištění CHSK Nerozpuštěné látky NL Amoniakální dusík N-NH 4 Celkový dusík Celkový fosfor N C P C kg/d mg/l 395 kg/d mg/l 816 kg/d mg/l 379 kg/d mg/l 25 kg/d mg/l 50 kg/d 650 mg/l Základní údaje o vodním recipientu, do kterého se odpadní vody vypouštějí a výpočet ovlivnění toku Tabulka č. 6: Údaje o recipientu Údaje o recipientu název toku: Berounka č.h.p koncentrace znečištění mg/l BSK 5 5,07 CHSK 22,44 NL 13,63 N-NH 4 0,29 N-NO 3 5,64 P c 0,203 N c 6,54 Q 355 Q prům l/s l/s 17

18 Pro dodržení imisních standardů v Berounce pod ČOV Plzeň bylo třeba dodržet na odtoku z čistírny tyto průměrné hodnoty zbytkového znečištění: Tabulka č. 7: Potřebná jakost vyčištěné vody pro dodržení imisních standardů dle NV Č.229/2007 Sb.na odtoku z ČOV ukazatel Berounka nad ČOV imisní standardy NV 61/03 Sb. potřebná kvalita odtoku z ČOV Q 355 Q 24 průtok (l/s) BSK 5 5,07 6,0 10,4 CHSK 22,44 35,0 94,1 NL 13,63 25,0 142,6 N-NH 4 0,29 0,5 1,5 N-NO 3 5,64 7,0 13,4 P c 0,203 0,15-0,1 N celk 6,54 8,0 14,9 Z vypočtené potřebné jakosti vyčištěné vody vyplývá, že nebude možné dodržet imisní standard pro celkový fosfor z důvodu jeho překročení již v profilu nad ČOV a poměru průtoků. Po zvážení všech požadavků byla navržena následující jakost vyčištěné vody: Tabulka č. 8: Návrh jakosti vyčištěné odpadní vody Ukazatel p m Celoroč.průměr bilanční limit mg/l mg/l mg/l t/r BSK ,5 208 CHSK , NL ,0 312 Nc P c - 3 0,7 15,6 Q prům = 752 l/s Q max = m 3 /r Q max = 1476 l/s bez dešťů 18

19 2.8 ČOV Plzeň po intenzifikaci Intenzifikace ČOV Plzeň byla zaměřena především na zvýšení účinnosti odstraňování dusíku a stabilizace procesu nitrifikace při nižších teplotách odpadní vody. Proto se týkala především biologického stupně, který má rozhodující vliv na výslednou jakost vyčištěné vody. Nové uspořádání biologického stupně si vyžádalo jeho úpravy a doplnění stávajícího technologického zařízení. Součástí intenzifikace byla i modernizace ostatních objektů ČOV: Čerpací stanice V rámci akce Čistá Berounka etapa II, část A Plzeň Intenzifikace ČOV bylo do čerpací stanice na přítoku do ČOV osazeno třetí šnekové čerpadlo pro dolní čerpací pásmo do již existujícího žlabu Hrubé předčištění Hrubé předčištění se skládá ze strojně stíraných česlí, lapáků písku a usazovacích nádrží. Vzhledem k tomu, že proti původním návrhovým hodnotám nedošlo ke zvýšení hydraulické kapacity ČOV, zůstalo hrubé předčištění a mechanický stupeň čištění zachován v původní sestavě a nebyly zde provedeny žádné úpravy. Jedinou změnou byla výměna strojně stíraných česlí Hydropress za česle Fontana s pračkou shrabků. Tato změna nebyla součástí intenzifikace Biologický stupeň V rámci realizace akce Čistá Berounka etapa II, část A Plzeň Intenzifikace ČOV byly realizovány úpravy na stávajících aktivačních nádržích výstavba nové regenerační nádrže Po ukončení intenzifikace je ČOV Plzeň nadále provozována jako R AN D N systém resp. R D N systém (v zimním období) členěný do čtyř linek. Popis funkce jednotlivých nádrží: Regenerační nádrž (R): Do této nádrže není přiváděno znečištění, je sem čerpán pouze vratný kal z dosazovacích nádrží. Látky zachycené v kalu se oxidují, zásobní látky se vyčerpají a kal s takto obnovenou adsorpční schopností a akumulační mohutností odtéká do anaerobní nádrže. 19

20 Anaerobní nádrž (A): Do této nádrže natéká zregenerovaný kal a dvě třetiny odpadní vody z mechanické části ČOV. Zde dochází převážně k odstraňování fosforečnanů z odpadní vody. Za anaerobních podmínek vznikají činností fermentativních bakterií mastné kyseliny. Vzniklé nižší mastné kyseliny jsou využívány PP bakteriemi, které z nich syntetizují kyselinu poly-beta-hydroxymáselnou. Na syntézu se spotřebovává energie uložená v polyfosforečnanech a do odpadní vody se uvolňují ortofosforečnany. Následně se jich více akumuluje do buněk než se uvolňuje a kal se fosforem obohacuje jako zásobní látkou. Biologické odstraňování fosforu bylo doplněno simultánním srážením pomocí železitého koagulantu, se kterým je uvažováno zejména při provozu aktivačních nádrží bez anaerobie tj. v zimním období. Denitrifikační nádrž (D) V této nádrži se zbylá třetina mechanicky vyčištěné OV mísí s aktivační směsí z anaerobní nádrže a s kalem z nitrifikace (interní recirkulace). V denitrifikaci dochází při anoxických (bezkyslíkatých) podmínkách k odstraňování dusíku z vody. Jedná se o redukci dusičnanů (NO - 3 ) a dusitanů (NO - 2 ) na plynný dusík (N 2 ). Při této redukci se částečně odstraňuje i organické znečištění. Potřebná homogenizace směsi je zabezpečena mícháním pomocí hyperboidního míchadla s vertikální hřídelí, které bylo instalováno u dna uprostřed nádrže. Pro případ nevhodného složení odpadních vod (nízký poměr CHSK : N C ) byl biologický stupeň čistírny doplněn o dávkovací stanici externího substrátu. Toto dávkování bude využíváno pouze občasně - v případě problémů s účinností denitrifikace. S ohledem na realizované technické řešení musí být používán substrát s nízkým nebezpečím výbuchu. Nitrifikační nádrž (N) Z denitrifikace přitéká aktivační směs otvorem v dělící stěně mezi nádržemi. V nitrifikaci dochází při optimálních oxických podmínkách (za přístupu - dodávky - kyslíku) k odstraňování organických látek a k oxidaci amonikálního dusíku (N-NH + 4 ) na dusitany a následně na dusičnany. Homogenizace směsi a dodávka kyslíku je zabezpečena pomocí turbodmychadel a provzdušňovacích jemnobublinných elementů. Při styku bublinek vzduchu s vodou dochází k rozpouštění kyslíku v něm obsaženého. 20

21 Tento kyslík je pak využíván polykulturou mikroorganismů aktivovaného kalu. Na konci nádrže je osazeno vrtulové čerpadlo, kterým je čerpána aktivační směs zpět do denitrifikace. Princip biologického čištění K biologickému čištění (aktivace s nitrifikací a denitrifikací) dochází pomocí polykultury mikroorganismů v tzv. jednokalovém systému. V polykultuře jsou zastoupeny bakterie, které za anoxických podmínek redukují dusičnany a dusitany (organotrofní bakterie např. rodu Micrococcus, Pseudomonas, Chromobacterium, Denitrobacillus aj.). Tyto bakterie využívají oxidované formy dusíku asimilačně i disimilačně (respiračně), tj. k redukci dusičnanů na amoniak pro syntézu buněčné hmoty, resp. využívají dusičnanový kyslík k respiraci místo kyslíku molekulárního. V systému jsou dále i "nitrifikační" bakterie, které za oxických podmínek oxidují amoniakální dusík na dusitany (rody Nitrosomonas, Nitrosococcus, Nitrosospira, Nitrosocystis), a bakterie, které oxidují vzniklé dusitany na dusičnany (rody Nitrobacter, Nitrocystis). Organické látky jsou z vody odstraňovány i dalšími druhy baktérií, které jsou v polykultuře přítomny (např. rody Achromobacter, Azotobacter, Bacillus, Alcaligenes, Flavobacterium, Arthrobacter, Nocardia, Lophomonas aj.). V aktivovaném kalu jsou přítomny v menším množství také houby plísně a kvasinky. Z vyšších organismů jsou pravidelnou součástí aktivovaného kalu různí prvoci (měňavky, bičíkovci, nálevníci kryténky, rournatky, slunivky), drobná metazoa (nejčastěji hlístice a vířníci) dále roztoči, červi a larvy hmyzu. Mikroorganismy vytvářejí spolu s organickými, anorganickými a inertními látkami, které jsou obsaženy v odpadní vodě, hnědě zabarvené sedimentující vločky aktivovaného kalu. Rozpuštěné, jemně suspendované nebo koloidní organické látky a uvedené formy dusíku jsou z odpadní vody odstraňovány fyzikálními a fyzikálněchemickými pochody. Jde v podstatě o koagulaci (shlukování) a sorpci těchto látek na vločky aktivovaného kalu a enzymatické štěpení takto zachycených látek směsnou kulturou mikroorganismů. Konečným produktem procesu je oxid uhličitý (CO 2 ), voda (H 2 O) a specifické sloučeniny, ze kterých si mikroorganismy vytvářejí zásobní látky (sacharidy, lipidy a pod.) a své bílkoviny (protoplazmu, enzymy a pod.). K optimálnímu růstu a množení a tím i k čištění odpadní vody potřebují mikroorganismy správný poměr živin (makrobiogenních i mikrobiogenních prvků). K odbourávání resp. redukci dusičnanů a dusitanů na plynné produkty jsou třeba pro redukující bakterie vytvořit anoxické (bezkyslíkaté) podmínky. Ty jsou zajištěny 21

22 přítokem mechanicky předčištěných odpadních vod, které prakticky rozpuštěný kyslík neobsahují. Rovněž aerobní organismy přítomný rozpuštěný kyslík z aktivační směsi rychle spotřebují. Styk aktivovaného kalu s odpadní vodou (substrátem) a jeho udržování ve vznosu je zajištěno mechanickým mícháním. Při biologickém čištění se část organických látek odstraňovaných z odpadní vody oxiduje na oxid uhličitý a vodu, část přechází na syntézu nových buněk a zásobních látek buněk mikroorganismů. Syntéza a zvyšování počtu buněk a tím i množství mikroorganismů se navenek projevuje ve zvyšování množství (koncentrace) aktivovaného kalu v aktivační směsi. V aktivační směsi je třeba udržovat optimální množství aktivovaného kalu, na kterém mj. závisí čistící účinek aktivace. Toto množství je závislé na množství vratného kalu z dosazovací nádrže (DN) a na množství kalu, který je ze systému periodicky odstraňován (odebírán). Aktivovaný kal, jehož množství v systému při procesu čištění přibývá, je třeba odstraňovat jako přebytečný kal a tím udržovat v aktivaci potřenou koncentraci kalu. Čistící účinek aktivace je závislý i na dalších veličinách a parametrech, z nichž mezi základní patří doba zdržení, teplota a koncentrace organického znečištění (koncentrace substrátu vyjádřená hodnotou BSK 5 nebo CHSK Cr ), kvalita znečištění a v neposlední řadě i kvalita aktivovaného kalu. Všechny ostatní veličiny a parametry jsou od těchto základních odvozeny (např. objemové zatížení nádrže, látkové zatížení kalu atd.). 7 S ohledem na nutnost zvýšení účinnosti odbourávání jednotlivých forem dusíku bude aktivační linka provozována v několika základních sestavách. Volby této sestavy je určena převážně teplotou v aktivaci, neboť teplota má významný vliv na nitrifikační procesy. Na následujících obrázcích jsou uvedeny různé modifikace provozu: 7 PROX T.E.C., s.r.o., Praha, Provozní řád ČOV pro dálniční odpočívku Kateřina. 22

23 Obr. č. 1: Letní provoz s anaerobní sekcí. přítok interní recirkulace AN D N1 N2 DN odtok R vratný kal Obr. č. 2: Provoz se zvětšenou denitrifikací letní provoz při vyšších teplotách odpadní vody. přítok interní recirkulace AN D1 D2 N2 DN odtok R vratný kal Obr. č. 3: Bez anaerobní sekce a zvětšenou nitrifikací zimní provoz. přítok interní recirkulace D N1 N2 N3 DN odtok R vratný kal 23

24 Nový biologický stupeň je doplněn interní recirkulací s alternativním zaústěním do 2. sekce (léto) nebo do 1. sekce (zima). Biologické odstraňování fosforu je doplněno chemickým srážením pomocí síranu železitého. Nátok odpadních vod bude rozdělen v poměru cca 7 : 3 mezi první a druhou sekci, v zimě bude celý zaveden do první sekce. Rekapitulace objemů aktivačních nádrží pro letní a zimní provoz : Tabulka č. 9: Návrh objemů aktivačních nádrží pro letní a zimní provoz Parametr Rozměr Léto Zima celkový objem nádrží regenerace - R m anaerobní zóna - AN m denitrifikace - DI m nitrifikace - N m Celkem m provozní koncentrace kalu regenerace - R kg/m 3 9,8 9,8 anaerobní zóna - AN kg/m 3 5,0 - denitrifikace - D kg/m 3 4,0 4,0 nitrifikace -N kg/m 3 4,0 4,0 zásoba kalu regenerace - R kg anaerobní zóna - AN kg denitrifikace - D kg nitrifikace -N kg Celkem R+AN+D+N kg

25 Řízení dodávky vzduchu do jednotlivých linek nitrifikací: Optimalizace biologických procesů v jednotlivých linkách je prováděna prostřednictvím monitorovací sítě WTOS Hach Lange (DT-RTC). Řízení dodávky vzduchu je automaticky řízeno ve čtyřech nezávislých větvích prostřednictvím elektrických regulačních klapek. Měřenými veličinami pro řízení každé větve jsou údaje analyzátorů amoniakálního dusíku a kyslíkových LDO sond, proporcionálními zpětnými vazbami v regulačních obvodech jsou měřené hodnoty průtoku vzduchu rychlostními sondami. Množství kalu čerpaného interní recirkulací z konce nitrifikační části do denitrifikace/anaerobie je řízeno pomocí sond na měření dusičnanového dusíku Dosazovací nádrže Separace aktivovaného kalu a vyčištěné vody i nadále probíhá ve čtveřici kruhových dosazovacích nádrží. Součástí intenzifikace bylo doplnění technologie o měření rozhraní voda kal. Celkové množství vratného kalu je možné nastavit v závislosti na průtoku v rozmezí %. V případě zhoršení sedimentačních vlastností a zvednutí kalového mraku v dosazovací nádrži na hodnotu 2 m pod hladinou sepne čerpadlo kalu z dané nádrže na maximální výkon Kalové hospodářství Kalové hospodářství čistírny Plzeň ČOV II je po intenzifikaci čistírny tvořeno komplexem souborů - zahuštění primárního kalu - zahuštění přebytečného kalu, - termofilní anaerobní stabilizací surového kalu - odvodněním vyhnilého kalu - dopravou a uskladněním odvodněného kalu do kalového sila. V rámci intenzifikace čistírny nedošlo ke změně v současné skladbě celé linky kalového hospodářství ani ve způsobu jejího provozování. K technickým změnám došlo pouze u odvodnění vyhnilého kalu a jeho dopravy do kalového sila. 25

26 2.9 Environmentální přínos intenzifikace Hlavním důvodem pro intenzifikaci ČOV Plzeň byla nedostatečná účinnost odbourání celkového dusíku. Celkový dusík se skládá z amoniakálního, dusičnanového, dusitanového a organického dusíku. Z tohoto důvodu posoudím nejprve environmentální přínos Posouzení z hlediska kvality vypouštěných odpadních vod Hlavním přínosem akce Čistá Berounka etapa II, část A Plzeň Intenzifikace ČOV je bezesporu snížení emisí ve vypouštěné vodě, převážně v ukazateli celkový dusík. Zvýšená koncentrace nutrientů (sloučenin dusíku a fosforu) je obecně považována za příčinu eutrofizace vodních toků a nádrží. Eutrofizací se v praxi označuje proces znehodnocování a zhoršování kvality povrchové vody. Jedná se o složitý proces obohacování stojatých a tekoucích povrchových vod živnými minerálními látkami, které zpětně vedou ke zvýšení biologické produkce a k nežádoucímu zarůstání vodního biotopu. Na eutrofizaci a tedy zhoršování kvality vody se podílí mimo těchto látek zejména biocenóza a probíhající biologické pochody. Povrchová voda s vysokým obsahem dusíku, fosforu a dalších biogenních prvků je nezávadná do té doby, než se v ní vyskytnou bakterie, sinice, řasy a živočichové, jejichž biologickou činností se její kvalita začne zhoršovat. Prvotním signálem (viz obr.1) počínající eutrofizace na vodním biotopu je nárůst planktonních sinic, řas a vodních makrofyt. 26

27 Obr. č. 4: Masivní povlaky řas a sinic při postupující eutrofizaci na nádržích. 8 Dále dochází ke zhoršování hydrochemického a kyslíkového režimu, ke vzniku a hromadění jedovatých plynů, k nepříznivým kyslíkovým poměrům u dna a ke zmenšení produkční plochy nádrží zarůstáním. Biocenóza fytoplanktonu je poměrně chudá, zvyšuje se zákal, a tudíž se snižuje průhlednost vody, v jednotlivých vrstvách vody během letní stratifikace jsou zaznamenány značné změny koncentrace kyslíku a zvýšení koncentrace živin. 8 ŘÍHOVÁ AMBROŽOVÁ, J. Eutrofizace. From Encyklopedie hydrobiologie : výkladový slovník [online]. Praha: VŠCHT Praha, 2007 [cit ]. 27

28 metanu. 10 Vzhledem k velmi vysoké účinnosti biologického odstraňování fosforu (97%) Obr. č. 5: Plovoucí koláče sinic rodu Oscillatoria na hladině eutrofního rybníka. 9 Tzv. indukovaná eutrofizace je způsobena zejména přísunem biogenních prvků odpadními vodami, přísunem hnojiv a výluhů z hnojiv. Indukovaná eutrofizace je projevem působení člověka na původní strukturu ekosystému a tento proces je neustále urychlován. Kalamitou v eutrofizaci je vytvoření vodního květu, monokultury sinic, kdy ve spodních vrstvách postižených lokalit dochází k deficitu kyslíku, ke zvýšení koncentrace železa a manganu a v horších případech k tvorbě sirovodíku a a velmi nízké koncentraci celkového fosforu ve vypouštěné vodě (0,2 0,3 mg/l) způsobeného přísunem dobře odbouratelného substrátu v odpadní vodě, nebyla potřeba řešit tento biogenní prvek a pozornost byla věnována zvýšení účinnosti odbourávání jednotlivých forem dusíku. 9 ŘÍHOVÁ AMBROŽOVÁ, J. Eutrofizace. From Encyklopedie hydrobiologie : výkladový slovník [online]. Praha: VŠCHT Praha, 2007 [cit ]. 10 ŘÍHOVÁ AMBROŽOVÁ, J. Eutrofizace. From Encyklopedie hydrobiologie : výkladový slovník [online]. Praha: VŠCHT Praha, 2007 [cit ]. 28

29 Následující tabulka uvádí vybrané hodnoty znečištění odtoku před intenzifikací: Tabulka č. 10: Hodnoty znečištění vypouštěné OV před intenzifikací Datum Q BSK5 CHSK NL N anorg. N-celk P-celk 2010 m3 mg/l t/měs. mg/l t/měs. mg/l t/měs. mg/l t/měs. mg/l t/měs. mg/l t/měs. 01/ ,0 6,6 32,6 53,9 3,5 5,8 10,6 17,5 11,5 18,9 0,2 0,4 02/ ,4 7,0 32,9 52,5 3,9 6,2 8,5 13,5 9,3 14,8 0,2 0,3 03/ ,8 11,8 40,4 69,9 7,1 12,3 8,4 14,5 9,6 16,7 0,3 0,5 04/ ,6 11,8 44,7 69,6 10,5 16,4 12,9 20,0 14,6 22,8 0,4 0,5 05/ ,8 11,1 36,3 69,4 6,4 12,3 11,6 22,2 13,1 25,0 0,3 0,5 06/ ,8 7,4 36,6 71,7 3,5 6,9 8,9 17,4 9,6 18,8 0,2 0,4 07/ ,9 6,8 37,6 64,9 4,2 7,3 7,2 12,4 10,7 18,4 0,4 0,7 08/ ,0 6,0 31,5 64,0 3,6 7,3 6,8 13,8 11,6 23,5 0,1 0,3 09/ ,0 5,1 31,3 53,4 2,5 4,3 10,4 17,7 12,7 21,7 0,3 0,5 10/ ,4 5,0 33,1 48,3 3,8 5,5 12,0 17,6 12,9 18,9 0,4 0,5 11/ ,6 9,1 38,2 62,3 5,4 8,8 10,8 17,6 12,5 20,4 0,7 1,1 12/ ,6 11,6 40,7 71,1 7,1 12,5 8,1 14,1 9,3 16,2 0,4 0,6 Celkem ,9 752,3 106,5 200,1 236,9 6,6 prům. 4,8 8,3 36,3 62,6 5,1 8,8 9,7 16,5 11,4 19,7 0,3 0,5 min. 3,0 5,0 31,3 48,3 2,5 4,3 6,8 12,4 9,3 14,8 0,1 0,3 max. 7,6 11,8 44,7 71,7 10,5 16,4 12,9 22,2 14,6 25,0 0,7 1,1 E: 98,8 % 95,9 % 98,7 % 70,3 % 78,5 % 96,4 % Následující tabulka uvádí vybrané hodnoty znečištění po intenzifikaci: Tabulka č. 11: Hodnoty znečištění vypouštěné OV po intenzifikaci Datum Q BSK5 CHSK NL N anorg. N-celk P-celk m3 mg/l t/měs mg/l t/měs mg/l t/měs mg/l t/měs mg/l t/měs mg/l t/měs 01/ ,9 6,8 35,3 62,8 4,8 8,5 8,6 15,4 9,4 16,7 0,2 0,4 02/ ,5 4,7 33,2 45,5 3,8 5,2 5,9 8,1 6,6 9,0 0,5 0,7 Celkem ,5 107,8 13,5 22,9 25,2 1,1 prům. 3,7 5,8 34,3 54,1 4,3 6,9 7,3 11,7 8,0 12,9 0,3 0,5 min. 3,5 4,7 33,2 45,5 3,8 5,2 5,9 8,1 6,6 9,0 0,2 0,4 max. 3,9 6,8 35,3 62,8 4,8 8,5 8,6 15,4 9,4 16,7 0,5 0,7 max. 99,2 % 96,5 % 98,9 % 82,4 % 87,2 % 96,5 % Z následující tabulky je patrné, že po intenzifikaci došlo k výraznému poklesu množství celkového dusíku ve vypouštěné odpadní vodě a tím ke snížení druhého významného biogenního prvku v odpadních vodách. 29

30 2.9.2 Posouzení z hlediska uhlíkové stopy Uhlíková stopa (carbon footprint) je jednou z kategorií dopadu při sledování vlivu procesu na životní prostředí. Vliv všech kategorií dopadu pak dohromady tvoří základ pro hodnocení životního cyklu (LCA). Z pohledu ekologie, ve které platí základní pravidlo všechno souvisí se vším je zaměření se pouze na jednu kategorii dopadu neúplné a může být i zavádějící. Vzhledem ke komplexnosti celé problematiky LCA se ale někdy přistupuje k hodnocením zaměřeným na určitou část spektra dopadů na životní prostředí. Vodárenské a čistírenské procesy pak patří mezi ta odvětví, kde energetická náročnost tvoří hlavní dopad procesů na životní prostředí. Uhlíková stopa je převedení spotřebovaného materiálu, surovin a energie na ekvivalentní emise CO 2. Ty se uvolňují do atmosféry buď přímo, typickým případem je spalování fosilních paliv ve spalovacích motorech, nebo nepřímo. Tím, že spotřebujeme například 1 kwh elektrické energie nepřímo způsobíme uvolnění 0,516 g eq. CO 2 do atmosféry z její výroby v elektrárně 11. Dalším druhem emisí jsou pak emise spojené se vznikem výrobku. Na každý materiál nebo koncový výrobek, který používáme, bylo spotřebováno určité množství energie a vznikla tím odpovídající uhlíková stopa. Toto se po zakoupení výrobku stává součástí naší uhlíkové stopy. Hlavním zdrojem emisí CO 2 u čistíren odpadních vod je spotřeba energie. Tyto emise jsou úměrně sníženy o vlastní kombinovanou produkci tepla a elektřiny, která do atmosféry nepřispívá fosilními emisemi. Další emise mají původ z odvozu odpadu (písek, shrabky a kal). 12 Pokud bychom chtěli posoudit environmentální přínos intenzifikace metodou uhlíkové stopy, tak největší přínos je zatím ve snížení spotřeby elektrické energie. Spotřeba elektrické energie byla v letech průměrně 25,38 MWh za den, zatímco po rekonstrukci aeračních elementů, výměně zdrojů vzduchu a řízení pomocí analyzátorů amoniakálního dusíku a sond na měření koncentrace dusičnanového dusíku byla snížena na 21,04 MWh za den. Dle energetického mixu dodávané elektrické energie činí emisní faktor pro Českou republiku 0,516 g eq. CO 2 /kwh. Touto úsporou energie tedy došlo ke snížení uhlíkové stopy o 817 kg eq. CO 2 za rok. 11 Použit energetický mix ČR. GHC protokol IEA VLČEK L., Vyhodnocení hospodaření společností skupiny Veolia Voda za zónu ČR/SR za rok 2010 metodou uhlíkové stopy, str.2 a 9 30

31 leden 11 únor 11 březen 11 duben 11 květen 11 červen 11 červenec 11 srpen 11 září 11 říjen 11 listopad 11 prosinec 11 leden 12 únor 12 tisíc kwh za měsíc 3. EKONOMICKÉ ZHODNOCENÍ V této části uvedu několik možností, jakým způsobem je možné zlepšit ekonomické ukazatele provozu čistírny odpadních vod. Ekonomiku je možné zlepšit například snížením ekonomické náročnosti provozu nebo zvýšením zisku z prodeje elektrické energie. 3.1 Úspora elektrické energie Vlivem intenzifikace ČOV Plzeň došlo k výraznému snížení spotřeby elektrické energie. Přestože nebylo doposud zprovozněno řízení aktivačního procesu v reálném čase systémem WTOS, byla zaznamenána úspora elektrické energie o cca 17%. V bodě 2.9 jsem tuto úsporu posoudil z hlediska ekologického přínosu. V této části vyčíslím ekonomický přínos. Jak již bylo uvedeno, spotřeba elektrické energie byla v letech průměrně 25,38 MWh za den. Spotřeba po rekonstrukci aeračních elementů, výměně zdrojů vzduchu a řízení pomocí analyzátorů amoniakálního dusíku a sond na měření koncentrace dusičnanového dusíku byla snížena na 21,04 MWh za den. Nákupní cena elektrické energie od společnosti ČEZ činí 2,221 Kč za kwh. Pokud by se potvrdila úspora elektrické energie, činila by roční úspora nákladů na nákup elektrické energie: kwh * 365 * 2,221 = ,- Kč za rok. Vývoj spotřeby el. energie na ČOV Plzeň Graf. č. 1 Vývoj spotřeby elektrické energie na ČOV Plzeň (zelené sloupce jsou po úpravách technologie) 31

32 3.2 Ekonomické zhodnocení osazení pračky shrabků V průběhu října 2011 byla technologie hrubého předčištění doplněna o tzv. pračku shrabků. Průměrná produkce shrabků byla bez této technologie následující: rok průměrně 45,15 t shrabků rok průměrně 44,00 t shrabků rok průměrně 45,07 t shrabků 01 09/ průměrně 42,75 t shrabků Po instalaci pračky shrabků byla průměrná produkce tohoto odpadu 32,39 t (10/ /2012). 60,00 50,00 40,00 t/měsíc 30,00 20,00 10,00 0,00 Graf. č. 2 Produkce shrabků na ČOV Plzeň Po instalaci pračky shrabků klesla tedy produkce shrabků o cca 12 t za měsíc. Při ceně 1 387,- Kč za likvidaci jedné tuny tohoto odpadu je úspora ,- Kč/rok. Toto zařízení bylo pořízeno za 788 tis. Kč. Výnosnost této investice je tedy: Průměrná procentní výnosnost (metoda výnosnosti investice) 13 r i = Z r / IN x 100 (%) r i = / x 100 (%) r i = 25,3 % 13 KISLINGEROVÁ, E. a kol., Manažerské finance, 3. vydání, Praha 2010, ISBN

33 r i výnosnost investice (rentabilita), (Kč) Z r průměrný čistý roční zisk vyplývající z investice (Kč) IN investiční náklady (Kč) Doba návratnosti (metoda doby splacení): Doba návratnosti = investiční náklady (Kč) / úspora nákladů (Kč) = 1 / r i Doba návratnosti = 3, 95 let Čistá současná hodnota: n NPV = CF / (1 + k) r - IN t=1 NPV = ,- Kč ČSHI čistá současná hodnota investice (Kč) CF hodnota cash flow v období t (Kč) IN náklady na investici (Kč) k kapitálové náklady na investice (Kč) t období 1 až n n doba životnosti investice Z výše uvedeného je zřejmé, že z pohledu cashflow je daná investice velmi přínosná. 4.3 Ekonomické zhodnocení dávkování externích substrátů Mimo hlavní činnost ČOV, kterou je čištění odpadních vod je možné zlepšit ekonomickou bilanci provozu. Jednou z možností je dávkování externích substrátů do vyhnívací nádrže. V následujících bodech posoudím některé možnosti, které byly provozně odzkoušeny na ČOV Plzeň Dávkování glycerinové fáze Jednou z možností zlepšení ekonomické bilance provozu ČOV je dávkování glycerinové fáze do vyhnívacích nádrží Zdroj a postup dávkování glycerinové fáze Glycerinová fáze je nejdůležitějším vedlejším produktem všech technologických postupů výroby metylesterů mastných kyselin rostlinných olejů, především řepkového oleje jako alternativního, obnovitelného a ekologicky nezávadného zdroje energie 33

34 pro vznětové motory. Vzniká při výrobě methylesterů mastných kyselin transesterifikací triglyceridů. Glycerinová fáze byla připouštěna dle potřeby do anaerobních reaktorů, kde dochází k tvorbě bioplynu, který je následně spalován v kogeneračních jednotkách. Maximální produkce elektrické energie dodávané do rozvodné sítě je 1000 kw za hodinu (dle smlouvy se společností ČEZ). Provozní test dávkování glycerinové fáze probíhal v období od do Výpočet zisku z dávkování G- fáze: Bez dávkování glycerinové fáze byla průměrná výroba elektrické energie z bioplynu kwh/den. Při dávkování tohoto substrátu v množství průměrně 2,6 t/den došlo k nárůstu výroby na kwh/den. Výkupní cena 1 kwh činí 3,082 Kč. Pro výpočet skutečného výnosu z výroby elektrické energie je nutné započítat také náklady na servis kogeneračních jednotek, které činí 0,175 Kč/kWh a náklady na výměnu oleje 0,073 Kč/kWh. Cena 1 m 3 glycerinové fáze činí 2000 Kč a její doprava 182,- Kč/t. Vzhledem k tomu, že obsahuje 88 % organických látek, které jsou velmi dobře odbouratelné, jsou náklady na konečnou likvidaci kalu zanedbány. Výpočet výnosů z prodeje elektrické energie (z 1 t G- fáze): kwh x 3,082 Kč = Kč Výpočet nákladů spojených s dávkováním G-fáze: náklady na nákup a dopravu G- fáze: 2 182,- Kč servisní náklady: kw x (0, ,073) = 395 Kč Celkové náklady: = 2 577,- Kč Výpočet zisku z dávkování: výnosy náklady = = 2 330,- Kč Zisk z dávkování jedné tuny glycerinové fáze je 2330,- Kč, jedná se tedy o výhodnou investici. 34

35 G-fáze (m3/den) Dodávka do sítě kwh Graf. č. 3 Výroba elektrické energie na ČOV Plzeň v závislosti na dávce G-fáze Dávkování Biomixu Jako alternativa pro případ nedostatku glycerinové fáze byl testován produkt s obchodním názvem Biomix Zdroj a postup dávkování Biomixu Biomix také vzniká jako odpad při výrobě biopaliv. Dle prováděných pravidelných laboratorních rozborů je jeho organická hodnota vyjádřená jako CHSK v průměru mg/l. Vzhledem k poměru BSK 5 /CHSK není tento produkt tak dobře biologicky rozložitelný a produkce bioplynu byla výrazně nižší než z glycerinové fáze. Postup dávkování Biomixu je shodný s dávkováním G fáze, jen dávky bylo nutné výrazně zvýšit. Provozní test dávkování Biomixu probíhal v období od do Výpočet zisku z dávkování Biomixu: V tomto období byla průměrná výroba elektrické energie z bioplynu bez dávkování externích substrátů kwh/den. Při dávkování tohoto substrátu v množství průměrně 3,4 t/den došlo k nárůstu výroby na kwh/den. Výkupní cena 1 kwh činí 3,082 Kč. Pro výpočet skutečného výnosu z výroby elektrické energie je nutné započítat také náklady na servis kogeneračních jednotek, které činí 0,175 Kč/kWh a náklady na výměnu oleje 0,073 Kč/kWh. Cena 1 t Biomixu činí 1500 Kč včetně dopravy. Náklady na likvidaci zbytkového kalu jsou vzhledem k vysokému procentu organických látek zanedbány. 35

36 Výpočet výnosů z prodeje elektrické energie (z 1 t Biomixu): 969 kwh x 3,082 Kč = Kč Výpočet nákladů spojených s dávkováním Biomixu: náklady na nákup a dopravu: 1 500,- Kč servisní náklady: 969 kw x (0, ,073) = 240,- Kč Celkové náklady: Výpočet zisku z dávkování: = 1 740,- Kč výnosy náklady = = 1246,- Kč Zisk z dávkování jedné tuny Biomixu je sice nižší než z glycerinové fáze, přesto se jedná o výhodnou investici Dávkování odpadních kvasnic z Plzeňského Prazdroje Dalším ze substrátů, které jsou dávkovány do vyhnívacích nádrží na ČOV Plzeň jsou nativní kvasnice z Plzeňského Prazdroje a.s. Tento odpad vznikající při výrobě piva je dovážen ve 20 m 3 cisternách na ČOV Plzeň a dávkován do vyhnívacích nádrží. Průměrná hodnota CHSK je u tohoto materiálu mg/l. Tento odpad se vykupuje za 200,- Kč za 1 m 3. Vzhledem k tomu, že obsahuje 92 % organických látek, které jsou velmi dobře odbouratelné, jsou náklady na konečnou likvidaci kalu zanedbány. Z provozního sledování bylo odvozeno, že z 1 m 3 nativních kvasnic je vyprodukováno 160 m 3 bioplynu, což odpovídá 285 kwh. Výpočet výnosů z prodeje elektrické energie (z 1 m 3 kvasnic): 285 kwh x 3,082 Kč = 878,- Kč Výpočet nákladů spojených s dávkováním kvasnic: náklady na nákup 1 m 3 kvasnic: 200,- Kč servisní náklady: 285 kw x (0, ,073) = 71,- Kč Celkové náklady: Výpočet zisku z dávkování: = 271,- Kč výnosy náklady = = 607,- Kč Zisk z dávkování jednoho metru krychlového kvasnic je 607,- Kč, jedná se tedy také o výhodnou investici. 36

Základní údaje o čistírně odpadních vod

Základní údaje o čistírně odpadních vod Lanškroun Základní údaje o čistírně odpadních vod V případě čistírny odpadních vod Lanškroun se jedná o mechanicko-biologickou čistírnu s mezofilní anaerobní stabilizací kalu s nitrifikací, s biologickým

Více

Vstupní šneková čerpací stanice

Vstupní šneková čerpací stanice 1 Vstupní šneková čerpací stanice Odpadní vody z města natékají na čistírnu dvoupatrovou stokou s horním a dolním pásmem a Boleveckým sběračem. Čerpací stanice, osazená tzv. šnekovými čerpadly, zajišťuje

Více

PDF vytvořeno zkušební verzí pdffactory www.fineprint.cz. Čištění odpadních vod

PDF vytvořeno zkušební verzí pdffactory www.fineprint.cz. Čištění odpadních vod Čištění odpadních vod Klasické čistírny odpadních vod Hlavním cílem je odstranění organických látek (BSK) obsažených ve splaškových odpadních vodách. Způsoby odstranění jednotlivých typů unášených látek

Více

Kapacity ČOV provozovaných společností: V majetku společnosti: Přerov ČOV Přerov 145 000 EO. Hranice ČOV Hranice 30 000 EO

Kapacity ČOV provozovaných společností: V majetku společnosti: Přerov ČOV Přerov 145 000 EO. Hranice ČOV Hranice 30 000 EO Odpadní voda popis kanalizace Společnost provozuje 11 čistíren odpadních vod, 61 přečerpávacích stanic a 5 km kanalizačních stok a sběračů, z čehož ve 14 lokalitách je to formou služby pro města a obce

Více

Popis stavby. Obrázek číslo 1 mapa s vyznačením umístění jednotlivých ČOV. ČOV Jirkov. ČOV Údlice. ČOV Klášterec nad Ohří ČOV Kadaň.

Popis stavby. Obrázek číslo 1 mapa s vyznačením umístění jednotlivých ČOV. ČOV Jirkov. ČOV Údlice. ČOV Klášterec nad Ohří ČOV Kadaň. Popis stavby Úvod Projekt ISPA č. 2001/CZ/16/P/PE/004, opatření číslo 2 rekonstrukce 5 čistíren odpadních vod je z vodohospodářského pohledu velmi zajímavý svým rozsahem a krátkou dobou realizace. Stavba

Více

Biologické odstraňování nutrientů

Biologické odstraňování nutrientů Biologické odstraňování nutrientů Martin Pivokonský 8. přednáška, kurz Znečišťování a ochrana vod Ústav pro životní prostředí PřF UK Ústav pro hydrodynamiku AV ČR, v. v. i. Tel.: 221 951 909 E-mail: pivo@ih.cas.cz

Více

Kapacity ČOV provozovaných společností: V majetku společnosti: Přerov ČOV Přerov EO. Hranice ČOV Hranice EO

Kapacity ČOV provozovaných společností: V majetku společnosti: Přerov ČOV Přerov EO. Hranice ČOV Hranice EO Odpadní voda popis kanalizace Společnost provozuje 11 čistíren odpadních vod, 61 přečerpávacích stanic a 64 km kanalizačních stok a sběračů, z čehož ve 14 lokalitách je to formou služby pro města a obce

Více

Biologické odstraňování nutrientů

Biologické odstraňování nutrientů Biologické odstraňování nutrientů Martin Pivokonský, Jana Načeradská 8. přednáška, kurz Znečišťování a ochrana vod Ústav pro životní prostředí PřF UK Ústav pro hydrodynamiku AV ČR, v. v. i. Nutrienty v

Více

Nařízení vlády č. 401/2015 Sb.

Nařízení vlády č. 401/2015 Sb. Nařízení vlády č. 401/2015 Sb. o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o

Více

Vyhodnocení provozu ČOV Ostrá 2014

Vyhodnocení provozu ČOV Ostrá 2014 ČSN EN ISO 9001:2001 ČSN EN ISO 14001:2005 Vyhodnocení provozu ČOV Ostrá 2014 (Leden 2015) OBSAH 1. ÚVOD...3 2. ZÁKLADNÍ ÚDAJE A CHARAKTERISTIKA STAVBY...3 2.1 Čistírna odpadních vod...3 2.2 Kapacita ČOV...3

Více

Lis na shrabky 21.9.2012 INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ

Lis na shrabky 21.9.2012 INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ Lis na shrabky 119 Pračka a lis na shrabky 120 Lapáky písku 121 Štěrbinový lapák písku 122 Vertikální lapák písku 123 Vírový lapák písku 124 Provzdušňovaný lapák písku 125 Separátor písku Přítok až 16

Více

Vyhodnocení provozu ČOV Ostrá 2015

Vyhodnocení provozu ČOV Ostrá 2015 ČSN EN ISO 9001:2001 ČSN EN ISO 14001:2005 Vyhodnocení provozu ČOV Ostrá 2015 (Leden 2016) OBSAH 1. ÚVOD...3 2. ZÁKLADNÍ ÚDAJE A CHARAKTERISTIKA STAVBY...3 2.1 Čistírna odpadních vod...3 2.2 Kapacita ČOV...3

Více

EXKURZE ÚSTŘEDNÍ ČISTÍRNA ODPADNÍCH VOD PRAHA. Katedra zdravotního a ekologického inženýrství. Stará čistírna odpadních vod Papírenská 199/6 Praha

EXKURZE ÚSTŘEDNÍ ČISTÍRNA ODPADNÍCH VOD PRAHA. Katedra zdravotního a ekologického inženýrství. Stará čistírna odpadních vod Papírenská 199/6 Praha EXKURZE K PŘEDMĚTŮM: - Projekt z vodního hospodářství 2 (143PVH2) pro studijní obor Vodní hospodářství a vodní stavby - Projekt 2 (xxxpz02) pro studijní obor Inženýrství životního prostředí za katedru

Více

Voda Problematika čištění nestandardních odpadních vod v podmínkách dálničních odpočívek srovnání dvou realizovaných čistíren SBR

Voda Problematika čištění nestandardních odpadních vod v podmínkách dálničních odpočívek srovnání dvou realizovaných čistíren SBR 12. Bienální konference a výstava Voda 2017 Problematika čištění nestandardních odpadních vod v podmínkách dálničních odpočívek srovnání dvou realizovaných čistíren SBR Koller. M., Keclík F., Mráčková

Více

POZNATKY K PROJEKTOVÁNÍ. Ing. Stanislav Ház

POZNATKY K PROJEKTOVÁNÍ. Ing. Stanislav Ház POZNATKY K PROJEKTOVÁNÍ STROJŮ A ZAŘÍZENÍ PRO ČOV SE SYSTÉMEM OPTIMALIZACE PROVOZU Ing. Stanislav Ház 1. Návrhové parametry ČOV ČOV A Projekt Skutečnost Poměr m 3 /h m 3 /h % Q24 384,72 180,53 47% Qh max

Více

ČOV Modřice - Technický popis

ČOV Modřice - Technický popis ČOV Modřice - Technický popis SITUACE PRIMÁRNÍ KAL 100-300 kg NL/hod. Mechanický stupeň: Hlavní nátokový objekt Hlavní stavidlová komora regulující přítok do ČOV, do dešťové zdrže a odlehčovací komora

Více

Číslo zakázky: 13 PROTOKOL O ZKOUŠCE č. 1 Číslo přihlášky: 13. Zkoušený výrobek - zařízení: domovní aktivační čistírna - typ EKO-NATUR 3-6

Číslo zakázky: 13 PROTOKOL O ZKOUŠCE č. 1 Číslo přihlášky: 13. Zkoušený výrobek - zařízení: domovní aktivační čistírna - typ EKO-NATUR 3-6 VÝZKUMNÝ ÚSTAV VODOHOSPODÁŘSKÝ T.G. MASARYKA 160 62 Praha 6, Podbabská 30 Zkušební laboratoř vodohospodářských zařízení zakázky: 13 PROTOKOL O ZKOUŠCE č. 1 přihlášky: 13 Zkoušený výrobek zařízení: domovní

Více

Klasifikace znečišťujících látek

Klasifikace znečišťujících látek Klasifikace znečišťujících látek rozpuštěné látky nerozpuštěné látky Klasifikace znečišťujících látek rozpuštěné látky - organické - anorganické nerozpuštěné látky - organické -anorganické Klasifikace

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0185 Název projektu: Moderní škola 21. století Zařazení materiálu: Šablona: III/2

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0185 Název projektu: Moderní škola 21. století Zařazení materiálu: Šablona: III/2 STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA A STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ NERATOVICE Školní 664, 277 11 Neratovice, tel.: 315 682 314, IČO: 683 834 95, IZO: 110 450 639 Ředitelství školy: Spojovací 632, 277 11 Neratovice tel.:

Více

Jak se čistí odpadní voda

Jak se čistí odpadní voda Jak se čistí odpadní voda Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz, ISSN: 1802-4785, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze. K čemu slouží ČOV Čistírna

Více

Řízení procesu čištění odpadních vod na základě měření koncentrace dusíku. hydroprojekt@hydroprojekt.sk

Řízení procesu čištění odpadních vod na základě měření koncentrace dusíku. hydroprojekt@hydroprojekt.sk Řízení procesu čištění odpadních vod na základě měření koncentrace dusíku Karel Hartig *), Peter Krempa **) *) Hydroprojekt CZ a.s., Táborská 31, 140 16 Praha, ČR, e-mail: karel.hartigt@hydroprojekt.cz

Více

vybrané referenční akce z oblasti čistíren odpadních vod Referenční akce firmy Libor DLOUHÝ - DLOUHÝ I.T.A. Čistírny odpadních vod a kanalizace

vybrané referenční akce z oblasti čistíren odpadních vod Referenční akce firmy Libor DLOUHÝ - DLOUHÝ I.T.A. Čistírny odpadních vod a kanalizace Referenční akce firmy Libor DLOUHÝ - DLOUHÝ I.T.A. Čistírny odpadních vod a kanalizace Město Sedlčany 1) Vypracování projektové dokumentace pro provedení stavby rekonstrukce ČOV 2) Realizace díla na klíč

Více

Čištění odpadních vod z malých zdrojů znečištění:

Čištění odpadních vod z malých zdrojů znečištění: Ing. Václav Šťastný, Ing. Věra Jelínková, Ing. Filip Wanner Čištění odpadních vod z malých zdrojů znečištění: možnosti reakce na klimatické a legislativní změny Čištění odpadních vod z malých zdrojů znečištění

Více

Čistírna odpadních vod

Čistírna odpadních vod Čistírna odpadních vod Čistírna odpadních vod - ČOV = zařízení, kde dochází k čištění odpadní vody v blízkosti provozů čištění průmyslových vod v zemědělské výrobě u měst a obcí mechanicko biologická čistírna

Více

Nařízení vlády č. 401/2015 Sb.

Nařízení vlády č. 401/2015 Sb. Nařízení vlády č. 401/2015 Sb. o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o

Více

Praktické zkušenosti s provozováním komunální ČOV s MBR. Daniel Vilím

Praktické zkušenosti s provozováním komunální ČOV s MBR. Daniel Vilím Praktické zkušenosti s provozováním komunální ČOV s MBR Daniel Vilím Obsah Technologie membránové separace v čištění odpadních vod ČOV Benecko-Štěpanická Lhota Proč MBR? Popis ČOV Benecko-Štěpanická Lhota

Více

Aktivační nádrže oběhové čistírny odpadních vod (ČOV) a projekt jejího demonstrátoru

Aktivační nádrže oběhové čistírny odpadních vod (ČOV) a projekt jejího demonstrátoru Aktivační nádrže oběhové čistírny odpadních vod (ČOV) a projekt jejího demonstrátoru Milan Kasýk vedoucí práce: Ing.Pavol Vitkovič Abstrakt Cílem této práce je seznámit se strojním zařízením aktivační

Více

Vyhodnocení provozu ČOV Ostrá 2016

Vyhodnocení provozu ČOV Ostrá 2016 ČSN EN ISO 9001:2001 ČSN EN ISO 14001:2005 Vyhodnocení provozu ČOV Ostrá 2016 (Leden 2017) OBSAH 1. ÚVOD...3 2. ZÁKLADNÍ ÚDAJE A CHARAKTERISTIKA STAVBY...3 2.1 Čistírna odpadních vod...3 2.2 Kapacita ČOV...3

Více

Vyhodnocení provozu. období leden Dr. Ing. Libor Novák

Vyhodnocení provozu. období leden Dr. Ing. Libor Novák leden 2015 strana 1 ČOV TŘEBICHOVICE Vyhodnocení provozu období 1. 1. 2014 31. 12. 2014 leden 2015 Dr. Ing. Libor Novák Mařákova 8, 160 00 Praha 6, tel. 224 311 424 www.aqua-contact.cz strana 2 leden 2015

Více

Vliv nestability procesu biologického odstraňování fosforu z odpadní vody. Úskalí biologického odstraňování fosforu z odpadních vod

Vliv nestability procesu biologického odstraňování fosforu z odpadní vody. Úskalí biologického odstraňování fosforu z odpadních vod Vliv nestability procesu biologického odstraňování fosforu z odpadní vody aneb Úskalí biologického odstraňování fosforu z odpadních vod Autoři: Bc. Barbora Prokel Stěhulová Ing. Tomáš Hrubý Ing. Bc. Martin

Více

KANALIZACE, BIOLOGICKÉ ČOV A VLASTNOSTI PRODUKOVANÝCH KALŮ MOTTO:

KANALIZACE, BIOLOGICKÉ ČOV A VLASTNOSTI PRODUKOVANÝCH KALŮ MOTTO: KANALIZACE, BIOLOGICKÉ ČOV A VLASTNOSTI PRODUKOVANÝCH KALŮ ING. JAN FOLLER, VODÁRENSKÁ AKCIOVÁ SPOLEČNOST, a. s. foller@vasgr.cz MOTTO: PŘIJME-LI ODBORNÁ ZEMĚDĚLSKÁ VEŘEJNOST FAKT, ŽE APLIKACE KALŮ Z BIOLOGICKÉHO

Více

Trendy ve vývoji technologie čištění odpadních vod ve velkých čistírnách

Trendy ve vývoji technologie čištění odpadních vod ve velkých čistírnách Trendy ve vývoji technologie čištění odpadních vod ve velkých čistírnách Prof. Ing. Jiří Wanner, DrSc. VŠCHT Praha Předseda Odborné skupiny pro velké čistírny odpadních vod, International Water Association;

Více

KATALOG OPATŘENÍ 1. POPIS PROBLÉMU 2. PRÁVNÍ ZÁKLAD. ID_OPATŘENÍ 2 NÁZEV OPATŘENÍ Intenzifikace nebo modernizace ČOV DATUM ZPRACOVÁNÍ Prosinec 2005

KATALOG OPATŘENÍ 1. POPIS PROBLÉMU 2. PRÁVNÍ ZÁKLAD. ID_OPATŘENÍ 2 NÁZEV OPATŘENÍ Intenzifikace nebo modernizace ČOV DATUM ZPRACOVÁNÍ Prosinec 2005 KATALOG OPATŘENÍ ID_OPATŘENÍ 2 NÁZEV OPATŘENÍ Intenzifikace nebo modernizace ČOV DATUM ZPRACOVÁNÍ Prosinec 2005 1. POPIS PROBLÉMU V České republice bydlelo v roce 2004 cca 79 % obyvatel v domech připojených

Více

Vývoj koncepcí městského odvodnění

Vývoj koncepcí městského odvodnění ČOV Vývoj koncepcí městského odvodnění stoková síť mech. ČOV biol. ČOV nové technické prvky nové technologie 1850 1900 1950 2000 2050 Koncepce: rychlé odvedení všech odp.vod co nejpomalejší odvedení minima

Více

Čistírny odpadních vod ČOV-AF K

Čistírny odpadních vod ČOV-AF K ČOV-AF K ČISTÍRNY ODPADNÍCH VOD ČOV-AF K 3 ČOV-AF K 50 POUŽITÍ Čistírny odpadních vod ČOV-AF K slouží pro biologické čištění komunálních vod z rodinných domů, chat, penzionů, hotelů, komerčních prostor

Více

vybrané referenční akce z oblasti čistíren odpadních vod Referenční akce firmy Libor DLOUHÝ - DLOUHÝ I.T.A. Čistírny odpadních vod a kanalizace

vybrané referenční akce z oblasti čistíren odpadních vod Referenční akce firmy Libor DLOUHÝ - DLOUHÝ I.T.A. Čistírny odpadních vod a kanalizace Referenční akce firmy Libor DLOUHÝ - DLOUHÝ I.T.A. Čistírny odpadních vod a kanalizace Město Sedlčany 1) Vypracování projektové dokumentace pro provedení stavby rekonstrukce ČOV 2) Realizace díla na klíč

Více

HODNOCENÍ ÚČINNOSTI VEGETAČNÍ KOŘENOVÉ ČISTÍRNY

HODNOCENÍ ÚČINNOSTI VEGETAČNÍ KOŘENOVÉ ČISTÍRNY HODNOCENÍ ÚČINNOSTI VEGETAČNÍ KOŘENOVÉ ČISTÍRNY Petra Oppeltová, Zdeňka Přichystalová Mendelova univerzita v Brně VODÁRENSKÁ BIOLOGIE 2011 Přednosti přírodního způsobu čištění odpadních vod: nižší investiční

Více

ENERSOL 2018 VZDĚLÁVACÍ PROJEKT NA TÉMATA OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ ENERGIE, ÚSPORY ENERGIÍ A SNIŽOVÁNÍ EMISÍ V DOPRAVĚ STŘEDOČESKÝ KRAJ

ENERSOL 2018 VZDĚLÁVACÍ PROJEKT NA TÉMATA OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ ENERGIE, ÚSPORY ENERGIÍ A SNIŽOVÁNÍ EMISÍ V DOPRAVĚ STŘEDOČESKÝ KRAJ ENERSOL 2018 VZDĚLÁVACÍ PROJEKT NA TÉMATA OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ ENERGIE, ÚSPORY ENERGIÍ A SNIŽOVÁNÍ EMISÍ V DOPRAVĚ STŘEDOČESKÝ KRAJ ČISTÍRNA ODPADNÍCH VOD BENEŠOV A PLYNOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ Tereza Zbejvalová

Více

Klasifikace vod podle čistoty. Jakost (kvalita) vod. Čištění vod z rybářských provozů

Klasifikace vod podle čistoty. Jakost (kvalita) vod. Čištění vod z rybářských provozů Ochrana kvality vod Klasifikace vod podle čistoty Jakost (kvalita) vod Čištění vod z rybářských provozů Doc. Ing. Radovan Kopp, Ph.D. Klasifikace vod podle čistoty JAKOST (= KVALITA) VODY - moderní technický

Více

ších dostupných technologií odpadních vod Asociace pro vodu ČR Ing. Milan Lánský, Ph.D., Ing. Bc. Martin Srb, Ph.D.

ších dostupných technologií odpadních vod Asociace pro vodu ČR Ing. Milan Lánský, Ph.D., Ing. Bc. Martin Srb, Ph.D. Použit ití nejlepší ších dostupných technologií při i povolování vypouštění městských odpadních vod Ing. Milan Lánský, Ph.D., Ing. Bc. Martin Srb, Ph.D. Asociace pro vodu ČR Zákon 254/2001 Sb. o vodách

Více

INTENZIFIKACE ČOV TLUČNÁ S VYUŽITÍM NOSIČŮ BIOMASY VE FLUIDNÍM LOŽI

INTENZIFIKACE ČOV TLUČNÁ S VYUŽITÍM NOSIČŮ BIOMASY VE FLUIDNÍM LOŽI INTENZIFIKACE ČOV TLUČNÁ S VYUŽITÍM NOSIČŮ BIOMASY VE FLUIDNÍM LOŽI Josef Máca, Martin Košek, Libor Novák Životopis ČOV Tlučná přibližně 10 km západně od Plzně čištění OV z aglomerace Kamenný Újezd Nýřany

Více

LIKVIDACE SPLAŠKOVÝCH ODPADNÍCH VOD

LIKVIDACE SPLAŠKOVÝCH ODPADNÍCH VOD LIKVIDACE SPLAŠKOVÝCH ODPADNÍCH VOD Ing. Stanislav Frolík, Ph.D. - katedra technických zařízení budov - 1 Obsah přednášky legislativa, pojmy zdroje znečištění ukazatele znečištění způsoby likvidace odpadních

Více

Šťastný Václav. Použití biotechnologických prostředků na malých ČOV

Šťastný Václav. Použití biotechnologických prostředků na malých ČOV Šťastný Václav Použití biotechnologických prostředků na malých ČOV Ing. Václav Šťastný, Ing.Martina Beránková, RNDr.Dana Baudišová, PhD Projekt TAČR TA01021419 Výzkum intenzifikace venkovských a malých

Více

Odstraňování dusíkatého a organického znečištění pomocí Biotechnologie Lentikats

Odstraňování dusíkatého a organického znečištění pomocí Biotechnologie Lentikats Odstraňování dusíkatého a organického znečištění pomocí Biotechnologie Lentikats Jak funguje Biokatalyzátor lentikats? bakterie uzavřené v matrici odstraňují znečištění pórovitá struktura zajišťuje optimální

Více

Čistírny odpadních vod ČOV-AF. s dávkováním flokulantu

Čistírny odpadních vod ČOV-AF. s dávkováním flokulantu ČOV-AF s dávkováním flokulantu ČISTÍRNY ODPADNÍCH VOD ČOV-AF 3 ČOV-AF 50 S DÁVKOVÁNÍM FLOKULANTU POUŽITÍ Domovní čistírny odpadních vod ČOV-AF s dávkováním flokulantu slouží pro čištění komunálních vod

Více

Recyklace energie. Jan Bartáček. Ústav technologie vody a prostředí

Recyklace energie. Jan Bartáček. Ústav technologie vody a prostředí Recyklace energie z odpadní vody v procesu čištění odpadních vod Jan Bartáček Ústav technologie vody a prostředí Zdroj Energie Zdroj Nutrientů Zdroj Vody Použitá voda (Used Water) Odpadní voda jako zdroj

Více

MEMBRÁNOVÉ ČOV MOŽNOSTI, PRAKTICKÉ APLIKACE A PROVOZNÍ ZKUŠENOSTI

MEMBRÁNOVÉ ČOV MOŽNOSTI, PRAKTICKÉ APLIKACE A PROVOZNÍ ZKUŠENOSTI MEMBRÁNOVÉ ČOV MOŽNOSTI, PRAKTICKÉ APLIKACE A PROVOZNÍ ZKUŠENOSTI Ing. Daniel Vilím, Ing. Radek Vojtěchovský www.envi-pur.cz Obsah Technologie membránového bioreaktoru ČOV Tuchoměřice Technické řešení

Více

Výstavba čistírny odpadních vod

Výstavba čistírny odpadních vod KATALOG OPATŘENÍ ID_OPATŘENÍ 1 NÁZEV OPATŘENÍ DATUM ZPRACOVÁNÍ Prosinec 2005 Výstavba čistírny odpadních vod 1. POPIS PROBLÉMU V České republice bydlelo v roce 2004 cca 79 % obyvatel v domech připojených

Více

Název části obce. Město Hrotovice leží jihovýchodně od města Třebíč ve vzdálenosti cca 16 km. Bydlící obyvatelé. přechodně bydlící celkem

Název části obce. Město Hrotovice leží jihovýchodně od města Třebíč ve vzdálenosti cca 16 km. Bydlící obyvatelé. přechodně bydlící celkem A. OBEC Přehledová mapka Číslo obce PRVKUK 537 Kód obce PRVKUK 0614.013.537.00 Kód obce (IČOB) 04846 (590673) Číslo ORP (ČSÚ) 013 (6113) Název ORP Třebíč Kód POU (ČSÚ) 61131 Název POU Členění obce Úplný

Více

ENERGIE Z ODPADNÍCH VOD

ENERGIE Z ODPADNÍCH VOD ENERGIE Z ODPADNÍCH VOD Pavel Jeníček VŠCHT Praha, Ústav technologie vody a prostředí Cesty k produkci energie z OV Kinetická energie (mikroturbiny) Tepelná energie (tepelná čerpadla, tepelné výměníky)

Více

REKONSTRUKCE KALOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ ČOV S CÍLEM ZVÝŠENÍ ENERGETICKÉ SOBĚSTAČNOSTI

REKONSTRUKCE KALOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ ČOV S CÍLEM ZVÝŠENÍ ENERGETICKÉ SOBĚSTAČNOSTI REKONSTRUKCE KALOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ ČOV S CÍLEM ZVÝŠENÍ ENERGETICKÉ SOBĚSTAČNOSTI Zhruba 100 komunálních čistíren s produkcí bioplynu ( >25 000 EO ) Celková produkce bioplynu v nich je ca 60 mil. m3/rok

Více

A. OBEC Batelov B. CHARAKTERISTIKA OBCE. Přehledová mapka. Členění obce. B.1 Základní informace o obci. B.2 Demografický vývoj

A. OBEC Batelov B. CHARAKTERISTIKA OBCE. Přehledová mapka. Členění obce. B.1 Základní informace o obci. B.2 Demografický vývoj A. OBEC Batelov Přehledová mapka Číslo obce PRVKUK 16 Kód obce PRVKUK 612.5.16. Kód obce (IČOB) 114 (586862) Číslo ORP (ČSÚ) 5 (615) Název ORP Jihlava Kód POU (ČSÚ) 6153 Název POU Třešť Členění obce Úplný

Více

Anaerobní proces. Anaerobní rozklad organických látek. Bioplyn

Anaerobní proces. Anaerobní rozklad organických látek. Bioplyn Anaerobní proces Bez přístupu vzduchu C x H y O z + a H 2 O b CH 4 + c CO 2 + biomasa (S) H 2 S / S 2- (N) NH 3 / NH + 4 Počátky konec 19.stol. (septik, využívání bioplynu) Stabilizace kalů od poloviny

Více

Odpadní vody v ČR ochrana před znečištěním

Odpadní vody v ČR ochrana před znečištěním Odpadní vody v ČR ochrana před znečištěním Prof. Ing. Jiří Wanner,DrSc. VŠCHT Praha Ústav technologie vody a prostředí Asociace pro vodu České republiky Hydrologická situace ČR OHŘE THE EGER LABE THE ELBE

Více

1. Úvod Základní návrhové parametry Provozní soubory Seznam provozních souborů ČOV Seznam místností a nádrží 5

1. Úvod Základní návrhové parametry Provozní soubory Seznam provozních souborů ČOV Seznam místností a nádrží 5 OBSAH: 1. Úvod 2 2. Základní návrhové parametry 2 3. Provozní soubory 5 3.1 Seznam provozních souborů ČOV 5 3.2 Seznam místností a nádrží 5 3.3 Popis uspořádání a vystrojení ČOV 5 3.3.1 1 Čerpací-vyrovnávací

Více

TECHNICKO DODACÍ PODMÍNKY - CFR

TECHNICKO DODACÍ PODMÍNKY - CFR TECHNICKO DODACÍ PODMÍNKY - CFR Tyto technicko dodací podmínky platí pro výrobu, manipulaci,skladování, montáž a užívání aktivační čistírny odpadních vod typ CFR. Jsou závazné pro projektanty, výrobce,

Více

AS-VARIOcomp 5K - technologie určená pro 3-7 EO

AS-VARIOcomp 5K - technologie určená pro 3-7 EO NAŠE FIRMA DODÁVÁ A REALIZUJEČISTÍRNY ODPADNÍCH VOD PRO RODINNÉ DOMKY A VĚTŠÍ OBJEKTY AS-VARIOcomp 5K - technologie určená pro 3-7 EO CENA ČOV 29 500 Kč BEZ DPH. NAŠE FIRMA MŮŽE NAINSTALOVAT ČOV se sníženou

Více

VLIV TECHNOLOGICKÝCH PARAMETRŮ POST-AERACE NA KVALITU ANAEROBNĚ STABILIZOVANÉHO KALU

VLIV TECHNOLOGICKÝCH PARAMETRŮ POST-AERACE NA KVALITU ANAEROBNĚ STABILIZOVANÉHO KALU VLIV TECHNOLOGICKÝCH PARAMETRŮ POST-AERACE NA KVALITU ANAEROBNĚ STABILIZOVANÉHO KALU Vojtíšková M., Šátková B., Jeníček P. VŠCHT Praha, Ústav technologie vody a prostředí ÚVOD POST-AERACE čištění odpadních

Více

BENCHMARKING KALOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ VELKÝCH ČOV V ČR

BENCHMARKING KALOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ VELKÝCH ČOV V ČR BENCHMARKING KALOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ VELKÝCH ČOV V ČR Pavel Chudoba Veolia Voda ČR Pařížská 11, 110 00 1, ČR pavel.chudoba@veoliavoda.cz Veolia Voda ČR Provoz vodovodů a kanalizací Provozní model : dlouhodobý

Více

Anaerobní proces. Anaerobní rozklad organických látek. Bioplyn

Anaerobní proces. Anaerobní rozklad organických látek. Bioplyn Anaerobní proces Bez přístupu vzduchu C x H y O z + a H 2 O b CH 4 + c CO 2 + biomasa (S) H 2 S / S 2- (N) NH 3 / NH + 4 Počátky konec 19.stol. (septik, využívání bioplynu) Stabilizace kalů od poloviny

Více

4.3 Opatření přijatá na ochranu životního prostředí a náklady s tím spojené

4.3 Opatření přijatá na ochranu životního prostředí a náklady s tím spojené 4.3 Opatření přijatá na ochranu životního prostředí a náklady s tím spojené 4.3.1 Opatření na ochranu životního prostředí Projekt zahrnoval řešení problematiky likvidace odpadních vod v regionu Trutnovsko.

Více

Vodovody a kanalizace Jablonné nad Orlicí, a.s. Slezská 350, 561 64 Jablonné nad Orlicí. Intenzifikace. čistírny odpadních vod Choceň

Vodovody a kanalizace Jablonné nad Orlicí, a.s. Slezská 350, 561 64 Jablonné nad Orlicí. Intenzifikace. čistírny odpadních vod Choceň Vodovody a kanalizace Jablonné nad Orlicí, a.s. Slezská 350, 561 64 Jablonné nad Orlicí Intenzifikace čistírny odpadních vod Choceň Údaje o čistírně odpadních vod a kanalizací pro veřejnou potřebu Choceň

Více

3. VÝCHOZÍ PODMÍNKY PODNIKU VODOVODY A KANALIZACE, a. s. MLADÁ BOLESLAV. 3.1. Charakteristika podniku odpadového hospodářství

3. VÝCHOZÍ PODMÍNKY PODNIKU VODOVODY A KANALIZACE, a. s. MLADÁ BOLESLAV. 3.1. Charakteristika podniku odpadového hospodářství 20 3. VÝCHOZÍ PODMÍNKY PODNIKU VODOVODY A KANALIZACE, a. s. MLADÁ BOLESLAV 3.1. Charakteristika podniku odpadového hospodářství 3.1.1. Základní údaje Mechanicko-biologická čistírna odpadních vod (ČOV II)

Více

Standardy Svazku vodovodů a kanalizací měst a obcí pro vodovody a kanalizace - Příloha č. 2

Standardy Svazku vodovodů a kanalizací měst a obcí pro vodovody a kanalizace - Příloha č. 2 17. listopadu 14, 680 01 Boskovice, e-mail: svazekvak@vasbo.cz, tel.: 516 452 527 Příloha č. 2 Standardů pro vodovody a kanalizace OSNOVA PROVOZNÍHO ŘÁDU ČISTÍRNY ODPADNÍCH VOD 03/2010 Standardy Svazku

Více

Název části obce. Bydlící obyvatelé 2000. přechodně bydlící celkem

Název části obce. Bydlící obyvatelé 2000. přechodně bydlící celkem A. OBEC Dobronín Přehledová mapka Číslo obce PRVKUK 171 Kód obce PRVKUK 0612.005.171.00 Kód obce (IČOB) 02740 (587028) Číslo ORP (ČSÚ) 005 (6105) Název ORP Jihlava Kód POU (ČSÚ) 61052 Název POU Polná Členění

Více

2. POPIS SOUČASNÉHO STAVU ČOV

2. POPIS SOUČASNÉHO STAVU ČOV Připravovaná rekonstrukce ČOV Jablonné v Podještědí Ing. Iveta Žabková - Severočeské vodovody a kanalizace, a.s. 1. ÚVOD Tímto příspěvkem bych chtěla navázat na článek Srovnání rekonstrukcí ČOV Kombiblok

Více

A. NÁZEV OBCE. A.1 Značení dotčených částí obce (ZSJ) Horní Paseky. Mapa A: Území obce

A. NÁZEV OBCE. A.1 Značení dotčených částí obce (ZSJ) Horní Paseky. Mapa A: Území obce A. NÁZEV OBCE Název části obce (ZSJ): Mapa A: Území obce Přehledová mapka Kód části obce PRVK: CZ41.342.411.1.4 Název obce: Aš Kód obce (IČOB): 52 (554499) Číslo ORP3 (ČSÚ): 411 (411) Název ORP3: Aš Kód

Více

LEGISLATIVA VE VODNÍM HOSPODÁŘSTVÍ

LEGISLATIVA VE VODNÍM HOSPODÁŘSTVÍ LEGISLATIVA VE VODNÍM HOSPODÁŘSTVÍ ING. ANTONÍN MÁLEK člen výkladové komise Ministerstva zemědělství, člen rozkladové komise Ministerstva životního prostředí, lektor a zkušební komisař institutu pro veřejnou

Více

Biologické čištění odpadních vod - anaerobní procesy

Biologické čištění odpadních vod - anaerobní procesy Biologické čištění odpadních vod - anaerobní procesy Martin Pivokonský 7. přednáška, kurz Znečišťování a ochrana vod Ústav pro životní prostředí PřF UK Ústav pro hydrodynamiku AV ČR, v. v. i. Tel.: 221

Více

ČISTÍRNA ODPADNÍCH VOD AS-VARIOcomp K PROVOZNÍ DENÍK

ČISTÍRNA ODPADNÍCH VOD AS-VARIOcomp K PROVOZNÍ DENÍK ČISTÍRNA ODPADNÍCH VOD AS-VARIOcomp K PROVOZNÍ DENÍK 2 ČISTÍRNA ODPADNÍCH VOD AS-VARIOcomp 5-20 K PROVOZNÍ DENÍK Platnost od 01. 10. 2015 Tel.: 548 428 111 Fax: 548 428 100 http://www.asio.cz e-mail: asio@asio.cz

Více

Energetické využití odpadu. 200 let První brněnské strojírny

Energetické využití odpadu. 200 let První brněnské strojírny 200 let První brněnské strojírny Řešení využití odpadů v nové produktové linii PBS Spalování odpadů Technologie spalování vytříděného odpadu, kontaminované dřevní hmoty Depolymerizace a možnosti využití

Více

Získávání dat Metodiky laboratorních testů pro popis vlastností aktivovaného kalu a odpadní vody

Získávání dat Metodiky laboratorních testů pro popis vlastností aktivovaného kalu a odpadní vody Získávání dat Metodiky laboratorních testů pro popis vlastností aktivovaného kalu a odpadní vody Předběžná fáze kompletní technická dokumentace včetně technologických schémat a proudových diagramů osobní

Více

A. OBEC Brtnice B. CHARAKTERISTIKA OBCE. Přehledová mapka. Členění obce. B.1 Základní informace o obci. B.2 Demografický vývoj

A. OBEC Brtnice B. CHARAKTERISTIKA OBCE. Přehledová mapka. Členění obce. B.1 Základní informace o obci. B.2 Demografický vývoj A. OBEC Brtnice Přehledová mapka Číslo obce PRVKUK 164 Kód obce PRVKUK 612.5.164. Kód obce (IČOB) 1295 (586943) Číslo ORP (ČSÚ) 5 (615) Název ORP Jihlava Kód POU (ČSÚ) 6151 Název POU Jihlava Členění obce

Více

Srovnávací analýza možných způsobů hygienizace kalů. Ing. Jan Tlolka - SmVaK Ostrava a.s. Ing. Karel Hartig, CSc. - Hydroprojekt CZ a.s.

Srovnávací analýza možných způsobů hygienizace kalů. Ing. Jan Tlolka - SmVaK Ostrava a.s. Ing. Karel Hartig, CSc. - Hydroprojekt CZ a.s. Srovnávací analýza možných způsobů hygienizace kalů Ing. Jan Tlolka - SmVaK Ostrava a.s. Ing. Karel Hartig, CSc. - Hydroprojekt CZ a.s. ČOV Odvodňovací zařízení t.rok -1 kalu v sušině ČOV Frýdek Místek

Více

Zpráva o ochraně životního prostředí

Zpráva o ochraně životního prostředí Zpráva o ochraně životního prostředí Zpráva o ochraně životního prostředí shrnuje důležité aspekty výrobních i nevýrobních činností Lučebních závodů a.s. Kolín a jejich dopady na životní prostředí. Poskytuje

Více

AKTIVACE ODSTRAŇOVÁNÍ ORGANICKÝCH LÁTEK

AKTIVACE ODSTRAŇOVÁNÍ ORGANICKÝCH LÁTEK AKTIVAČNÍ PROCES nejrozšířenějším způsobem biologického čištění odpadních vod kontinuální kultivaci biomasy s recyklem AKTIVACE ODSTRAŇOVÁNÍ ORGANICKÝCH LÁTEK Ing. Iveta Růžičková, Ph.D. Tyto studijní

Více

Váš partner v profesním rozvoji. Příloha č. 2 vodního zákona_platné znění

Váš partner v profesním rozvoji. Příloha č. 2 vodního zákona_platné znění Váš partner v profesním rozvoji Příloha č. 2 vodního zákona_platné znění Sazby poplatku pro výpočet plateb za skutečně odebrané množství podzemní vody Účel užití odebrané podzemní vody Sazba v Kč/m3 Pro

Více

- cílová kapacita ČOV dle BSK 5 7 040 EO - výhledové hydraulické zatížení 1 401 m 3 d -1

- cílová kapacita ČOV dle BSK 5 7 040 EO - výhledové hydraulické zatížení 1 401 m 3 d -1 4) Mnichovo Hradiště ČOV - intenzifikace Současný stav: Mechanicko-biologická čistírna odpadních vod čistí odpadní vody přiváděné jednotnou kanalizační sítí města Mnichovo Hradiště (6 575 obyvatel v roce

Více

OVĚŘENÍ FUNKČNOSTI BIONOSIČŮ LEVAPOR

OVĚŘENÍ FUNKČNOSTI BIONOSIČŮ LEVAPOR OVĚŘENÍ FUNKČNOSTI BIONOSIČŮ LEVAPOR V České Skalici dne: 14. srpen 2013 Zpracoval: Miroslav Bůžek, Jan Beran; VODA CZ s.r.o. Poloprovozní zkouška LEVAPOR ČOV Jičín Stránka 1 Obsah OVĚŘENÍ FUNKČNOSTI BIONOSIČŮ

Více

Ohlašovací prahy pro úniky a přenosy pro ohlašování do IRZ/E-PRTR

Ohlašovací prahy pro úniky a přenosy pro ohlašování do IRZ/E-PRTR Celkový dusík Základní informace Ohlašovací prahy pro úniky a přenosy pro ohlašování do IRZ/E-PRTR Základní charakteristika Použití Zdroje úniků Dopady na životní prostředí Dopady na zdraví člověka, rizika

Více

Koloběh látek v přírodě - koloběh dusíku

Koloběh látek v přírodě - koloběh dusíku Koloběh látek v přírodě - koloběh dusíku Globální oběh látek v přírodě se žádná látka nevyskytuje stále na jednom místě díky různým činitelům (voda, vítr..) se látky dostávají do pohybu oběhu - cyklu N

Více

MĚSTSKÝ ÚŘAD SUŠICE odbor životního prostředí

MĚSTSKÝ ÚŘAD SUŠICE odbor životního prostředí MĚSTSKÝ ÚŘAD SUŠICE odbor životního prostředí Nám. Svobody 138, 342 01 Sušice I telefon: 376 540 111, fax: 376 540 112 Číslo jednací: 2880/13/ZPR/Kal V Sušici dne 5.12.2013 Spisov á značka: 2759/13/ZPR/Kal

Více

CHEMICKO-TECHNOLOGICKÁ ZPRÁVA

CHEMICKO-TECHNOLOGICKÁ ZPRÁVA INTENZIFIKCE ČOV VELKÉ BŘEZNO A.č.: CKE/C/001/01 Z.č.: 150074A Zadavatel: Heineken Česká republika, a.s., U Pivovaru 1, Krušovice Počet stran: 17 CHEMICKO-TECHNOLOGICKÁ ZPRÁVA Bilance čištěné odpadní vody

Více

Úvodní list. Prezentace pro interaktivní tabuli, pro projekci pomůcka pro výklad

Úvodní list. Prezentace pro interaktivní tabuli, pro projekci pomůcka pro výklad Úvodní list Název školy Integrovaná střední škola stavební, České Budějovice, Nerudova 59 Číslo šablony/ číslo sady 32/09 Poř. číslo v sadě 17 Jméno autora Období vytvoření materiálu Název souboru Zařazení

Více

Název části obce. Počet bydlících obyvatel Albrechtice trvale bydlící. Bydlící obyvatelé Blažejovice trvale bydlící

Název části obce. Počet bydlících obyvatel Albrechtice trvale bydlící. Bydlící obyvatelé Blažejovice trvale bydlící A. OBEC Rozsochy Přehledová mapka Číslo obce PRVKUK 027 Kód obce PRVKUK 0615.001.027.00 Kód obce (IČOB) 14243 (596647) Číslo ORP (ČSÚ) 001 (6101) Název ORP Kód POU (ČSÚ) 61011 Název POU Bystřice nad Pernštejnem

Více

PROGRAM BIOPLYNOVÉ STANICE

PROGRAM BIOPLYNOVÉ STANICE PROGRAM BIOPLYNOVÉ STANICE Obsah 1 Co je a jak vzniká bioplyn...2 2 Varianty řešení...3 3 Kritéria pro výběr projektů...3 4 Přínosy...4 4.1. Přínosy energetické...4 4.2 Přínosy environmentální...4 4.3

Více

MODERNÍ METODY LIKVIDACE PRASEČÍ KEJDY

MODERNÍ METODY LIKVIDACE PRASEČÍ KEJDY MODERNÍ METODY LIKVIDACE PRASEČÍ KEJDY Nápravník, J., Ditl, P. ČVUT v Praze 1. Dopady produkce a likvidace prasečí kejdy na znečištění životního prostředí Vývoj stavu půdního fondu lze obecně charakterizovat

Více

Moderní čistírenské procesy a technologie umožňující dosáhnout odtokových limitů podle požadavků směrnic EU a recyklaci odpadních vod

Moderní čistírenské procesy a technologie umožňující dosáhnout odtokových limitů podle požadavků směrnic EU a recyklaci odpadních vod Moderní čistírenské procesy a technologie umožňující dosáhnout odtokových limitů podle požadavků směrnic EU a recyklaci odpadních vod JiříWanner, IWA Fellow Vysoká škola chemicko technologická v Praze

Více

Projekt Čistá řeka Bečva I

Projekt Čistá řeka Bečva I Projekt Čistá řeka Bečva I Projekt je situován do uceleného povodí řeky Bečvy, které se nachází v jihovýchodní části České republiky podél státních hranic se Slovenskou republikou. Je to část příhraniční

Více

Vliv kalového hospodářství na odstraňování dusíku. Kalová voda. Odstraňování dusíku na biologických ČOV

Vliv kalového hospodářství na odstraňování dusíku. Kalová voda. Odstraňování dusíku na biologických ČOV Vliv kalového hospodářství na odstraňování dusíku Kalová voda Odstraňování dusíku na biologických ČOV biologické odstraňování dusíku nejen nitrifikace/denitrifikace ale také inkorporace N do nové biomasy

Více

Čistírny odpadních vod 20 LET TRADICE VÝROBY

Čistírny odpadních vod 20 LET TRADICE VÝROBY Čistírny odpadních vod 20 LET TRADICE VÝROBY Mechanicko-biologické čistírny VZE 4 až VZE 20 Pokud se chystáte stavět nový rodinný dům nebo kompletně rekonstruovat starší nemovitost, která není napojena

Více

Luka nad Jihlavou. Název části obce

Luka nad Jihlavou. Název části obce A. OBEC Přehledová mapka Luka nad Jihlavou Číslo obce PRVKUK 197 Kód obce PRVKUK 0612.005.197.00 Kód obce (IČOB) 08870 (587478) Číslo ORP (ČSÚ) 005 (6105) Název ORP Jihlava Kód POU (ČSÚ) 61051 Název POU

Více

USPOŘÁDÁNÍ TECHNOLOGICKÉ LINKY ČOV

USPOŘÁDÁNÍ TECHNOLOGICKÉ LINKY ČOV USPOŘÁDÁNÍ TECHNOLOGICKÉ LINKY ČOV Produkce odpadních vod Specifické množství OV množství OV připadající na jednoho obyvatele (nebo jednotku výrobního procesu) za jednotku času Populační ekvivalent míra

Více

MEMBRÁNOVÉ ČOV MOŽNOSTI A PRAKTICKÉ APLIKACE

MEMBRÁNOVÉ ČOV MOŽNOSTI A PRAKTICKÉ APLIKACE MEMBRÁNOVÉ ČOV MOŽNOSTI A PRAKTICKÉ APLIKACE Ing. Radek Vojtěchovský, Ing. Daniel Vilím www.envi-pur.cz Obsah Úvod Technologické možnosti Provozně technologické důvody použití MBR Ekonomické důvody ČOV

Více

Úhyny ryb na rybníce Záhumenní velký, způsobené nedostatečně fungující čistírnou odpadních vod. Petr Chmelický

Úhyny ryb na rybníce Záhumenní velký, způsobené nedostatečně fungující čistírnou odpadních vod. Petr Chmelický Úhyny ryb na rybníce Záhumenní velký, způsobené nedostatečně fungující čistírnou odpadních vod Petr Chmelický Úvod 14. 8. 2014 rybník Záhumenní velký (Mladá Boleslav) totální úhyn rybí obsádky 13. 8. a

Více

Elektrárny. Energetické využití bioplynu z odpadních vod

Elektrárny. Energetické využití bioplynu z odpadních vod Elektrárny Energetické využití bioplynu z odpadních vod Úvod Výroba a využití bioplynu jsou spojeny s anaerobní stabilizací čistírenských kalů, vznikajících při aerobním čištění komunálních odpadních vod.

Více

Skupinový projekt Kutnohorsko - Čáslavsko

Skupinový projekt Kutnohorsko - Čáslavsko 1 (5) červen 2013 Skupinový projekt Kutnohorsko - Čáslavsko Identifikační údaje stavby Název stavby: Skupinový projekt Kutnohorsko - Čáslavsko Místo stavby: Kutná Hora, Čáslav, Uhlířské Janovice, Zruč

Více

Horní Cerekev. Název části obce

Horní Cerekev. Název části obce A. OBEC Přehledová mapka Horní Cerekev Číslo obce PRVKUK 384 Kód obce PRVKUK 0613.010.384.00 Kód obce (IČOB) 04268 (547913) Číslo ORP (ČSÚ) 010 (6110) Název ORP Pelhřimov Kód POU (ČSÚ) 61102 Název POU

Více

Počty zaměstnanců j jednotlivých objektech průmyslové zónu, ze kterého vychází látkové a hydraulické zatížení, je uveden v tabulce.

Počty zaměstnanců j jednotlivých objektech průmyslové zónu, ze kterého vychází látkové a hydraulické zatížení, je uveden v tabulce. Odpadní vody z celého průmyslového areálu Dobrovíz (stávající i nově budované části) budou čištěny v nově navrhované čistírně odpadních vod situované na severozápadním okraji areálu. Přečištěné odpadní

Více