OCELOVÁ SVODIDLA KLS

Transkript

1 OCELOVÁ SVODIDLA PROSTOROVÉ USPOŘÁDÁNÍ TECHNICKÉ PODMÍNKY VÝROBCE (TPV) Únor 2018

2 OCELOVÁ SVODIDLA OBSAH 1 ÚVOD, PŘEDMĚT TECHNICKÝCH PODMÍNEK VÝROBCE SOUVISEJÍCÍ NORMY A PŘEDPISY NÁVRHOVÉ PARAMETRY SVODIDEL A JEJICH POUŽITÍ POPIS SVODIDLA SVODNICE ZÁBRADELNÍ SVODIDLO ZS-I/H ZÁSADY ÚPRAVY SVODIDLA SVODIDLO NA SILNICÍCH VÝŠKA SVODIDLA A JEHO UMÍSTĚNÍ V PŘÍČNÉM ŘEZU ZAČÁTEK A KONEC SVODIDLA PŘI POUŽITÍ NA SILNICI SVODIDLO VE STŘEDNÍM DĚLICÍM PÁSU NA SILNICI SVODIDLO NA MOSTECH ZÁSADY POUŽITÍ SVODIDLO U PROTIHLUKOVÉ STĚNY POKRAČOVÁNÍ SVODIDLA MIMO MOST SVODIDLO NEPOKRAČUJE MIMO MOST SVODIDLO POKRAČUJE MIMO MOST SVODIDLO V SDP NA MOSTĚ VÝPLŇ ZÁBRADELNÍHO SVODIDLA ZAMEZENÍ DEFORMACÍ KOMPONENTŮ U PRVNÍCH MOSTNÍCH SLOUPKŮ DILATAČNÍ STYK ELEKTRICKY NEIZOLOVANÝ VŠEOBECNĚ SVODNICE MADLO VÝPLŇ DILATAČNÍ STYK ELEKTRICKY IZOLOVANÝ VŠEOBECNĚ, POŽADAVKY NA MATERIÁL IZOLAČNÍHO POVLAKU SVODNICE A SPOJOVACÍ MATERIÁL MADLO VÝPLŇ KOTVENÍ SLOUPKŮ ZATÍŽENÍ KONSTRUKCÍ PODPORUJÍCÍCH SVODIDLO KOTVENÍ ŘÍMSY DO NOSNÉ KONSTRUKCE A DO KŘÍDEL MOSTU PŘECHOD SVODIDLA ZS-I/H2 NA JINÁ SVODIDLA UPEVŇOVÁNÍ DOPLŇKOVÝCH KONSTRUKCÍ NA SVODIDLO OSAZOVÁNÍ SVODIDLA ZS-I/H2 NA STÁVAJÍCÍ MOSTY A VÝMĚNA DŘÍVĚJŠÍHO MOSTNÍHO TYPU SVODIDLA NHKG PROTIKOROZNÍ OCHRANA PROJEKTOVÁNÍ, OSAZOVÁNÍ A ÚDRŽBA ZNAČENÍ KOMPONENTŮ SVODIDLA

3 OCELOVÁ SVODIDLA 1 Úvod, předmět technických podmínek výrobce Tyto TPV jsou (dle požadavku TP 114 na převod TP na TPV) revizí původních TP 240. Předmětem těchto TPV je ocelové zábradelní svodidlo ZS-I/H2 viz tabulka 1. Současně se ruší TP 240 a dodatek č. 1 k TP 240. V souladu s CPR 305/2011 a ČSN EN A2 bylo na svodidlo vydáno osvědčení o stálosti vlastností opravňující použití označení CE. Svodidlo uvedla na trh firma s. r. o., Mierová 212, Bratislava, Slovensko Kontaktní osoba Ing. Juraj Kiffusz, tel , kls@kls.sk, internet: Svodidlo se vyrábí ve výrobnách: - MaDeX s. r. o.; - ArcelorMittal Ostrava a. s. (týká se pouze dodávky svodnice) Každá výrobna má svoje značení a každý komponent je tak výrobně dohledatelný (viz kapitola 11 těchto TPV). Tabulka 1 Předmět TPV Označení svodidla ZS-I/H2 Typ svodnice NH4 tloušťky 4 mm Název/stručný popis Ocelové zábradelní svodidlo pro úroveň zadržení H2 Technické podmínky mají dvě části: - Prostorové uspořádání (včetně návrhových parametrů a podmínek pro použití). - Konstrukční díly (informativní příloha) - obsahuje přehledný výkres svodidla, požadavky na kvalitu materiálu a kvalitu provedení ocelových částí). Tato část je předkládána výrobcem na vyžádání a není předmětem ověřování MD. Tyto TPV jsou zpracovány v souladu s TP 114 a TP 203. Pro kontrolu montáže se dodává (a je rovněž umístěný na výše uvedených webových stránkách) montážní návod. Technické podmínky platí pro silnice, dálnice a místní komunikace (dále jen silnice) a mosty, a přiměřeně i pro účelové komunikace. POZOR použití každého svodidla je podmíněno souladem s TP 114 a TP 203. To znamená, že pokud se v TP 114 a TP 203 změní požadavky na úroveň zadržení nebo jakékoliv jiné požadavky, musí se těmto požadavkům přizpůsobit použití každého svodidla. 1.1 Související normy a předpisy Viz TP 114 2

4 OCELOVÁ SVODIDLA 2 Návrhové parametry svodidel a jejich použití Tabulka 2 Návrhové parametry svodidel Č. Označení svodidla Úroveň zadržení Koeficient prudkosti nárazu ASI Pracovní šířka W [m] Použití 1 ZS-I/H2 H2 Dynamický průhyb D [m] D = 0,60 ASI = 0,9 Vyklonění vozidla VI [m] W = 0,90 (W3) VI = 1,2 (VI4) Mosty a opěrné zdi, jejichž římsa má obrubu výšky mm předepsaného tvaru dle čl. 5.1; Silnice, pokud se osazení provede na betonový základ s římsou, jejíž obruba je stejná, jako na mostech; minimální délka svodidla se nestanovuje. Tabulka 3 Vzdálenost líce svodidla od pevné překážky Č. Označení svodidla Úroveň zadržení Vzdálenost líce svodidla od pevné překážky [m] 1 ZS-I/H2 N2 0,60* H1 0,70* H2 0,90 * Hodnota stanovena odborným odhadem 3

5 OCELOVÁ SVODIDLA Obrázek 1 Zábradelní svodidlo ZS-I/H2 4

6 OCELOVÁ SVODIDLA 3 Popis svodidla 3.1 Svodnice Pro svodidlo se používá svodnice typu NH4, výrobce ArcelorMittal Ostrava, a. s., nebo MADEX s. r. o. Svodnice se vyrábí z plechu tl. 4 mm z materiálu S235JR. Průřez svodnice je vysoký 350 mm (v běžné, nekalibrované části) a široký 94 mm. Délka svodnice je 4250 mm. Vyrábí se svodnice přímé a obloukové pro vnitřní a vnější oblouky v poloměrech 2 až 100 m. Při poloměru větším než 100 m se používají svodnice přímé. Svodnice má jeden konec nekalibrovaný, druhý kalibrovaný. Kalibrací se zde rozumí taková tvarová úprava jednoho konce, aby tento bylo možno těsně přiložit z rubu na nekalibrovaný konec další svodnice a sešroubovat. Kalibrovaný konec má průřez vysoký 341 mm. Otvory pro vzájemné spojení svodnic jsou na nekalibrovaném konci kapkovité 18 mm, na kalibrovaném konci kruhové 18 mm. Otvory pro připojení k distančnímu dílu nebo ke sloupku jsou oválné 18 mm, délky 60 mm. Vzájemné spojení svodnic je osmi šrouby s polokruhovou hlavou a nosem M 16x30, maticí M 16 a podložkou 17,5 (podložka je pod maticí, pod polokruhovou hlavou z lícní strany podložka není). Nevyžaduje se, aby toto spojení bylo v nějaké stanovené vzdálenosti před a nebo za sloupky. Svodnice se spojují tak, že se konec jedné svodnice přeloží přes začátek další svodnice. Doporučuje se, aby toto přeplátování bylo ve směru jízdy v přilehlém jízdním pruhu. Pokud se však toto přeplátování neprovede po směru jízdy, není to důvod k reklamaci. 3.2 Zábradelní svodidlo ZS-I/H2 Svodidlo - viz obrázek 1 - sestává ze svodnice, sloupku, distančního dílu a madla. Svodnice viz čl Sloupky jsou z válcovaných profilů U 140 a osazují se po 2 m, materiál ocel S235J2. Sloupek má v horní části sedlo pro vložení madla a ve spodní části patní desku pro přišroubování k podkladu. Sloupky se osazují svisle (s tolerancí ± 2 %) a odklon patní desky se objednává podle sklonu římsy. K tomu výrobce nabízí natočení patní desky po 1 %. Je však možno si objednat sloupky s kolmo přivařenou patní deskou a proměnné sklony římsy řešit podinjektováním (tloušťka podinjektování je pak proměnná). Distanční díl (z materiálu S235JR) je z ocelového pásku 70x5 mm a má hloubku (kolmo na směr jízdy) 196 mm. Madlo tvoří ocelová trubka 101,6x4 mm (z materiálu S235JRH). Madlo se volně vloží do sedla sloupku a objímkou se přišroubuje k přírubám sloupku. Ukončení madla se provádí tak, že za krajními mostními sloupky se osadí madla koncová (šikmá, náběhová), přišroubovaná k prvním silničním sloupkům. Výplň - viz článek 5.4. Svodidlo může být osazeno s výplní, nebo bez výplně v souladu s požadavky TP 203. Použita však může být pouze taková výplň, kterou nabízí výrobce svodidla. Všechny výplně jsou vyrobeny z materiálu v jakosti S235JR. Spojovací materiál Všechny spoje v rámci montáže na stavbě smí být pouze šroubované. Svařování zinkovaných částí se nedovoluje. Svodnice k distančnímu dílu se připevní šroubem s polokruhovou hlavou a nosem M 16x tZn. Hlava šroubu je vždy na lícní straně svodnice a dává se pod ni obdélníková podložka M 16 rozměrů 115/40/5 mm s jedním kapkovitým otvorem 18 mm. Pod matici M16-6-tZn 5

7 OCELOVÁ SVODIDLA ISO 4032 přijde kruhová podložka 17,5-tZn. Distanční díl se připojuje ke sloupku dvěma šrouby M12x tZn se šestihrannou hlavou. Pod matici M12-6-tZn ISO 4032 se dává klínová U-podložka 14-tZn. Vzájemné spojení dílů madla se provádí manžetou, která je z ocelové trubky 114,3x4 mm délky 410 mm. Manžeta se nasadí na madlo a čtyřmi šrouby se šestihrannou hlavou M 16x tZn se přišroubuje k madlu Pod matici M16-6-tZn ISO 4032 přijde kruhová podložka 17,5-tZn. Madlo se připevní ke sloupku třmenem, který se ke sloupku přišroubuje dvěma šrouby M16x tZn, pod matici M16-6-tZn ISO 4032 přijde kruhová podložka 17,5-tZn. Rámy s výplní se šroubují ke sloupkům dvěma šrouby M16x tZn, pod matici M16-6- tzn ISO 4032 přijde kruhová podložka 17,5-tZn. Sloupky se kotví tak, že se ocelová patní deska, která je součástí sloupku, přišroubuje k betonovému podkladu dvěma kotevními šrouby M 24. Podrobněji o kotvení pojednává článek 5.8. Požadavek na spoj u prvního a druhého mostního sloupku na římse mostního křídla - viz článek Zásady úpravy svodidla V souladu s požadavky TP 203 je dovoleno provádět pouze takové úpravy, které nemají dopad na nosný systém svodidla. Z toho důvodu se nedovoluje přerušit svodnici ani madlo. Dilatace těchto prvků v místě mostních závěrů je dovoleno provádět pouze v souladu s těmito TPV. Je dovoleno provést prodloužení oválného otvoru ve svodnici v místě mostních sloupků umístěných na křídle mostu v souladu s článkem 5.5. Rovněž může dojít k potřebě zkrátit na stavbě madlo (jedná se zejména o přesah za krajními mostními sloupky, nebo v oblasti dilatace), je to dovoleno a platí stejné požadavky jako pro svodnici zkrácení se provádí výhradně řezáním. Projektant nenavrhuje žádné výše uvedené úpravy komponentů. Projektant ve stupni RDS vykreslí schematicky svodidlo, zakótuje polohu sloupků a vyznačí polohu dilatace svodnice a madla (dilatace musí být mezi sloupky, kde se nachází mostní závěr). Montážní firma si na základě takového výkresu podrobně rozkreslí svodidlo včetně položkových čísel jednotlivých komponentů, svodidlo objedná a namontuje. Pokud zjistí, že je třeba některý díl upravit, v souladu s tímto článkem a se souhlasem výrobce tak může učinit. 4 Svodidlo na silnicích 4.1 Výška svodidla a jeho umístění v příčném řezu Svodidlo uvedené v těchto TPV je možno použít i na silnicích, musí však být splněny všechny požadavky, které jsou uvedeny v kapitole 5 Svodidlo na mostech tzn., že svodidlo se musí osadit na železobetonovou římsu spojenou s betonovým základem. Na obr. 2 jsou uvedeny minimální rozměry římsy a základu a možnosti, jak provést odvodnění, pokud je sklon vozovky k obrubě. Konkrétní rozměry základu a římsy stanoví projektant. K tomu mu slouží zatížení uvedené v článku 5.9 těchto TPV. Svodidla se osazují vždy na okraji volné šířky, a protože nezpevněná krajnice šířky 0,5 m bude využitá na odvodnění, nebo bude ve stejném sklonu jako vozovka, měří se výška 6

8 OCELOVÁ SVODIDLA svodidla přímo v líci svodidla viz obrázek 2. Měří se horní hrana svodnice. Výšku madla není třeba měřit, pokud je správně namontovaná svodnice, je správně automaticky i výška madla (v přípustných tolerancích). Obrázek 2 Svodidlo na silnici Přípustná výšková i směrová tolerance při osazování je uvedena v TP Začátek a konec svodidla při použití na silnici Svodidlo uvedené v těchto TPV je plně kompatibilní s těmi svodidly firmy Arcelormittal, která používají svodnici typu NH4, nebo svodnici typu AM (obě svodnice se liší pouze tloušťkou plechu svodnice typu NH4 má tloušťku plechu 4 mm, svodnice typu AM 2,8 mm). Pokud se použije na silnici svodidlo ZS-I/H2, není třeba, aby za svodidlem pokračovalo silniční svodidlo v délce, jak je tomu u mostů. Na silnici může být mostní svodidlo bezprostředně ukončeno tak, že ihned za sloupkem, kde končí madlo, bude následovat dlouhý, nebo krátký náběh silničního svodidla (o rozsahu svodidla však rozhoduje projektant po vyhodnocení bezpečnostních rizik). 4.3 Svodidlo ve středním dělicím pásu na silnici Do středního dělicího pásu je možné svodidlo ZS-I/H2 osadit kolem překážek, kterými jsou např. podpěry mostů a portálů. 7

9 OCELOVÁ SVODIDLA 5 Svodidlo na mostech 5.1 Zásady použití Způsob použití svodidla ZS-I/H2 na mostě uvádí tabulka 4. Minimální délka tohoto svodidla se nestanovuje. Výška obruby se volí v rozmezí mm (požadavek ČSN na výšku obruby tím však není dotčen). Tvar obruby musí být proveden podle obrázku v tabulce 4. Obruba musí lícovat se svodidlem. Zkosení hran není předmětem tvaru obruby (provádí se obvykle 10/10 mm až 30/30 mm). Tabulka 4 Přehled použití svodidla 8

10 OCELOVÁ SVODIDLA Svodidlo ZS-I/H2 lze použít nejen jako zábradelní svodidlo, ale i jako jednostranné mostní svodidlo, za kterými bude mezera nebo chodník a mostní zábradlí, nebo protihluková stěna. V takovém případě se neosadí výplň. Ve středním dělicím pásu lze toto svodidla (s výplní) použít i při šířce zrcadla nad 250 mm aniž by se muselo zrcadlo překrývat. V takovém případě se osadí na svodidlo plotový nástavec za podmínek uvedených v TP 203. Pokud se zrcadlo překryje a toto překrytí co do zatížení odpovídá požadavkům alespoň na nouzový chodník a je k římsám pevně neodnímatelně připevněno, není třeba na svodidlo osazovat výplň. Při šířce zrcadla do 250 mm včetně se výplň neosazuje ani, když zrcadlo není překryto. Pro svodidlo platí, že je-li zajištěno kotvení římsy dle požadavků těchto TPV, je dovoleno v římse provést nátoky pro odtok vody do vnějšího odvodňovacího žlabu - viz TP 203. Pro omezení možné kolize s hranou nátoku se doporučuje provádět nátoky po čtyřech metrech (případně po více metrech). Šířka nátoků nemá přesáhnout 0,25 m a hrany nátoku je třeba zkosit. Požadavek, aby na rubu svodidla, za kterým je veřejný chodník, byl jeden vodorovný prvek je splněn, u typu ZS-I/H2 je tímto prvkem madlo. Výška svodidla viz obrázek 1 těchto TPV. 5.2 Svodidlo u protihlukové stěny Postupuje se dle TP 203. Pokud bude na mostě podél PHS dle TP 114 vyžadováno svodidlo úrovně zadržení H2, dle tabulky 3 těchto TPV bude minimální vzdálenost od líce svodidla k PHS pro svodidlo ZS-I/H2 0,90 m. 5.3 Pokračování svodidla mimo most Svodidlo nepokračuje mimo most Pokud svodidlo za mostem nemá pokračovat, osadí se za římsou silniční svodidlo s následným výškovým náběhem. O délce silničního svodidla rozhodne projektant. U většiny mostů (například u těch, které překračují železnici, silnici apod.) je třeba se na svodidlo před mostem dívat jako na svodidlo před místem nebezpečí a podle toho stanovit potřebnou délku. TP 203 požaduje minimální délku silničního svodidla za římsou 28 m a teprve pak následuje výškový náběh (nebo jiná koncová část svodidla). Na obrázku 4 je uveden příklad svodidla ZS-I/H2, na které za mostem navazuje silniční svodidlo JSNH4/H1. Místo silničního svodidla JSNH4/H1 lze použít (dnes více používaný) typ JSAM-2/H1. Obě tato svodidla dodává ArcelorMittal a s těmito svodidly je svodidlo ZS-I/H2 kompatibilní. V případě, že za mostem bude navazovat svodidlo úrovně zadržení H2, bude proveden přechod na takové svodidlo, který bude v souladu s požadavky TP 114 a TP Svodidlo pokračuje mimo most Pokračuje-li svodidlo mimo most, postupuje se podle obrázku 4. Pokud je za svodidlem nouzový chodník, svodidlo se před ani za mostem nepřerušuje. Pokud je za svodidlem veřejný chodník, který za mostem nepokračuje, svodidlo se přeruší dle TP 203. Pokud má za svodidlem na mostě pokračovat jakékoliv jiné silniční svodidlo (tedy ne jen 9

11 OCELOVÁ SVODIDLA svodidlo ArcelorMittal), je nutno požádat výrobce silničního svodidla, aby zpracoval přechod ze svodidla ZS-I/H2 na své svodidlo a nechal ho schválit firmou s. r. o... Obrázek 4 Svodidlo ZS-I/H2 nepokračuje/pokračuje mimo most Obrázek 5 Příklad dilatace před mostem 10

12 OCELOVÁ SVODIDLA Svodidlo v SDP na mostě V SDP svodidlo vždy pokračuje za mostem. Na obr. 6 je uveden příklad svodidla ZS-I/H2 v SDP na mostě. Přechod/rozplet z oboustranného silničního svodidla na svodidlo ZS-I/H2 řeší dodavatel silničního svodidla. Obrázek 6 Svodidlo ZS-I/H2 v SDP na mostě 5.4 Výplň zábradelního svodidla Pro svodidlo ZS-I/H2 výrobce nabízí 3 druhy výplní - vodorovnou, - svislou, - ze sítí. Všechny tři druhy výplní jsou nabízeny formou ocelového rámu, ve kterém je přivařena vlastní výplň. Rám má velikost jednoho pole mezi sloupky. K mostním sloupkům se připevňuje tak, že se na jedné straně volně navleče na čepy a na druhé straně se přišroubuje ke sloupku. 11

13 OCELOVÁ SVODIDLA Pokud je za svodidlem chodník (nouzový nebo veřejný) s mostním zábradlím, nebo protihlukovou stěnou, výplň se neosazuje. Zda je možno upustit od osazení výplně i v případě osazení dle obrázku 1 v tabulce 4, je uvedeno v TP Zamezení deformací komponentů u prvních mostních sloupků Nejedná se o problém dilatace mostních svodidel nad mostním závěrem, ale o problém mezi silničním svodidlem a mostním svodidlem. Vlivem teplotních změn (ocelová svodidla jsou v důsledku tenkostěnných profilů náchylná k větším teplotním pohybům, než běžné konstrukce na PK) dochází někdy na začátku mostního svodidla (první sloupek na římse mostního křídla) k pohybům svodnice, které způsobí vyhnutí distančního dílu a i utržení šroubů. Zatímco silniční svodidlo v trase si s teplotními změnami poradí, protože silniční sloupky jsou zaberaněny v zemině a mohou se tak hýbat a oválné otvory u svodnic nejsou nikdy všechny posunuty oproti sloupkům na jednu stranu, na mostě, kde jsou tuhé sloupky, dochází občas k problémům. Důvodem toho je kombinace několika vlivů. - Chybná montáž (dodatečně vyvrtané pouze kruhové otvory ve svodnici pro připevnění k distančnímu dílu, které neumožňují žádný pohyb, špatná vzdálenost sloupků); - Příliš utažené šrouby svodnice k distančním dílům (vzniká třecí spoj, který nedovolí pohyb šroubu v oválném otvoru svodnice). Pro omezení výše uvedených problémů se namontuje jedna zkrácená svodnice dle obr. 5. Tuto svodnici je možno namontovat jako první, nebo druhou svodnici za posledním mostním sloupkem - viz obrázek 5. Vzájemné spojení svodnic u těchto prodloužených oválných otvorů se provede stejnými šrouby jako běžný spoj. Dotažení však musí být takové, aby byl umožněn pohyb v tomto místě. Doporučuje se použít kontramatice a umělohmotné podložky. Rovněž svodnice u prvního a druhého mostního sloupku musí být namontována tak, aby šroub byl uprostřed oválného otvoru svodnice. Pokud to není možné, protože jsou vlivem nepřesností vyčerpány rezervy oválného otvoru, je dovoleno oválný otvor na svodnici na stavbě dodatečně zvětšit (prodloužit) a hrany natřít zinkovou barvou. Šroub mezi svodnicí a distančním dílem má být dotažen tak, aby nebránil pohybu svodnice (použije se kontramatice a event. i umělohmotné podložky). 5.6 Dilatační styk elektricky neizolovaný Všeobecně Jedná se o dilataci svodidla v souvislosti s dilatací mostu v místech mostních závěrů. U svodidla ZS-I/H2 se provádí dilatace svodnice, madla a výplně (pokud má být výplň osazena). V informativní části těchto TPV Konstrukční díly jsou vykresleny způsoby řešení dilatací uvedených dílů. Standardně jsou nabízeny dilatace 200 mm a ± 400 mm Svodnice Sešroubování dilatačních styků je vykresleno v části Konstrukční díly. Dilatace svodnice se provádí pro dilatační pohyb 200 mm a ± 400 mm). U dilatace ± 200 mm se sloupky osazují stále po 2 m i v poli, kde se dilatace provádí. U dilatace ± 400 mm jsou sloupky v dilatačním poli vzdáleny od sebe 2400 mm. To znamená, že se s touto vzdáleností svodidlo zapracuje do projektové dokumentace. Při vlastní montáži je třeba reagovat na teplotu a sloupky osadit dál, nebo blíž od sebe, podle aktuální teploty v době montáže. 12

14 OCELOVÁ SVODIDLA Obecně pro dilatační styk platí, že na jedné straně je neposuvné spojení, na druhé straně posuvné. Na posuvné straně se vzájemné spojení svodnic provádí pouze jednou řadou šroubů (čtyři otvory v běžné svodnici zůstávají prázdné). Mezi dilatační svodnici a běžnou svodnici se vkládá kruhová podložka. Stejná podložka se dává pod matici, na kterou se našroubuje ještě kontramatice (spoj musí být dotažen pouze tak, aby umožňoval dilatační pohyb). Tabulka 5 - Přehled délek svodnic u dilatací Dilatační pohyb Délka dilatační svodnice Délka zkrácené svodnice 200 mm 840 mm 3375 mm, resp mm 400 mm 840 mm mm 3250 mm, resp mm Madlo Pro dilataci madla se používá stejný profil manžety, jako u běžného styku madla. Jsou nabízeny dilatace ± 200 mm a ± 400 mm. Princip dilatace je takový, že na jedné straně se manžeta dvěma šrouby M16 přišroubuje (tzv. pevný spoj) a na druhé straně jsou šrouby v místě oválných otvorů v madle Výplň Dilatace výplně je nabízena v provedení ± 200 mm a ± 400 mm. Princip dilatací výplně je ten, že rám pro jedno svodidlové pole je rozdělen na dvě části a každá část je přišroubovaná ke sloupkům. Mezi sebou jsou dvě části rámů spojeny posuvným stykem. 5.7 Dilatační styk elektricky izolovaný Všeobecně, požadavky na materiál izolačního povlaku V případě výskytu bludných proudů (viz TP 124), je jedním z opatření ochrany mostu provedení elektricky izolovaného dilatačního styku. Tento styk se provádí u svodnice, madla a výplně. U všech styků je dodržena zásada, že elektricky izolovaný styk je neposuvný, aby nedošlo k prodření elektroizolačního povlaku. Komponenty, které mají být elektroizolační, mohou být izolovány pouze na té straně, kde je neposuvný styk, který má izolaci zajistit (to je cca polovina komponentu), ale může být izolován i celý komponent. Požadavky na materiál izolačního povlaku dilatačních dílů je uveden v TP Svodnice a spojovací materiál Vzhledem k tomu, že se používá svodnice typu NH4, jsou veškeré podrobnosti pro izolované provedení uvedeny v TPV 167 Ocelová svodidla ArcelorMittal. Pro sešroubování v místě oválných otvorů (tj. posuvné spojení) se používá běžný žárově pozinkovaný spojovací materiál Madlo Používají se stejné komponenty, jako pro elektricky neizolované spojení, avšak komponenty jsou potaženy izolantem. 13

15 OCELOVÁ SVODIDLA Výplň Princip elektrické izolace rámů výplně je ten, že k jednomu sloupku se rám přišroubuje potaženými šrouby a distanční prvek, který zajišťuje mezeru mezi sloupkem a rámem je z plastu. 5.8 Kotvení sloupků Svodidlo ZS-I/H2 se kotví dvěma šrouby M24. Výrobce pro toto svodidlo nabízí kotvení: 1 Soudržné (lepené) kotvy HILTI - zdrsněné vrty Dva kotevní šrouby HIT-V-F M24 z materiálu 8.8, podložka 26/71/6, matice DIN tZn + lepicí tmel HIT-RE 500-SD, jádrový vrt průměru 28 mm, hloubka zakotvení min. 190 mm. Po vyvrtání otvoru se vrty dodatečně zdrsní podle technologického návodu. 2 Soudržné (lepené) kotvy EMTUEFFA - zdrsněné vrty Dva kotevní šrouby EMTUEFFA-I M24, podložka 26/71/6, matice DIN tZn + lepicí tmel HILTI HIT-HY 200 R, jádrový vrt průměru 28 mm, hloubka zakotvení min. 190 mm. Po vyvrtání otvoru se vrty dodatečně zdrsní podle technologického návodu. 3 Soudržné (lepené) kotvy EMTUEFFA - zdrsněné vrty Dva kotevní šrouby EMTUEFFA-I M24, podložka 26/71/6, matice DIN tZn + lepicí tmel HILTI HIT-HY 200 A, jádrový vrt průměru 28 mm, hloubka zakotvení min. 190 mm. Po vyvrtání otvoru se vrty dodatečně zdrsní podle technologického návodu. Uváděné délky kotevních šroubů jsou při předepsané kotevní hloubce a při výšce podlití max. 20 mm. Pokud výška podlití bude vyšší, nutno objednat delší kotevní šrouby. Minimální kotevní hloubka musí být dodržena. Firma Hilti nahradila lepicí tmel (hmotu) HILTI HIT-RE500 a HILTI HIT-RE500 SD lepicí hmotou HIT RE 500 V3, která má stejné parametry, ale jiné označení. TZÚS Praha s. p. k tomu vydal hodnotící zprávu č , ve které (na základě doplňujících ambulantních zkoušek) uvedenou náhradu schvaluje obecně pro kotvení svodidel. Pro svodidlo platí, že podmínkou pro správnou funkci kotvení je, aby byla římsa vyrobena z betonu třídy nejméně C25/30 pro prostředí XF4 + XD3 a třmínky musí být nejméně po 0,2 m a podélná výztuž musí být uvnitř třmínků. Vzhledem k rozdílům povrchu betonu oproti patní desce (pokud jde o nerovnosti) a dále z důvodů výškového vedení římsy se doporučuje postupovat tak, že se sloupek osadí na kotvy, potom se vyrovná směrově a výškově pomocí ocelových podložek, matice kotev se dotáhnou a provede se podinjektování patní desky. Tloušťka injektážní malty v běžných případech (při zapracování svodidla do RDS) nemá přesáhnout 20 mm. Po realizaci římsy a povrchu vozovky může (z důvodů odchylek v provádění) dojít k potřebě vyššího podlití. V tom případě je třeba pamatovat na objednání delších kotevních šroubů. Hloubka kotvení kotevních šroubů musí být vždy dodržena. V jednoduchých případech (a to pouze na silnicích II. a III třídy), kdy je podélný sklon římsy konstantní, je možno objednat patní desku ve stejném sklonu, jako je římsa a pak je možno patní desku osadit na podložku z umělé hmoty, např. PVC (po odsouhlasení objednatelem). 14

16 OCELOVÁ SVODIDLA 5.9 Zatížení konstrukcí podporujících svodidlo Zatížení římsy tvoří spojité zatížení, které uvádí tabulka 6. Toto zatížení vychází z předpokladu, že nárazem dojde k současnému ohnutí čtyř mostních sloupků. V tabulce uvedené zatížení se uvažuje jako jediné na jedné římse, může však působit kdekoliv od začátku římsy až po její konec. Toto zatížení se římsou přenáší do nosné konstrukce mostu. Je dovoleno sílami uvedenými v tabulce 6 přímo zatížit konzolu mostní nosné konstrukce. Navíc zde přistupuje svislé zatížení kolovou silou. Její hodnota a dosedací plocha je uvedena v TP 114. Poloha této svislé síly se uvažuje v líci obruby a v podélném směru uprostřed zatěžovací délky 6 m. Všechna tři zatížení jsou návrhovou hodnotou Ad mimořádného zatížení ve smyslu ČSN EN 1990, tabulky A1.3. Uvedené zatížení se nesnižuje v závislosti na zvolené úrovní zadržení, protože podporující konstrukce musí být zatížena největším možným zatížením, které od svodidla může vzniknout. Tabulka 6 Zatížení římsy 5.10 Kotvení římsy do nosné konstrukce a do křídel mostu Kotvení římsy je stanoveno v souladu s požadavky TP 203. Hodnoty sil, které musí kotvení římsy přenést, jsou uvedeny v tabulce 7. Jedná se o návrhové hodnoty Ad mimořádného zatížení ve smyslu ČSN EN 1990, tabulky A1.3. Nejběžnější způsob kotvení římsy je uveden v tabulce 8. Jsou uvedeny silové požadavky na kotvení za předpokladů určité vzdálenosti kotvy od okraje nosné konstrukce. Při odlišném způsobu kotvení římsy je třeba síly z tabulky 7 zachytit na délce 2 m. 15

17 OCELOVÁ SVODIDLA Pevnostní třídu betonu římsy a třídu prostředí stanovují příslušné ČSN. Výztuž římsy musí obsahovat uzavřené třmínky nejméně po 0,2 m a podélnou výztuž uvnitř třmínků. Tahové síly z tab. 8 lze pokrýt charakteristickou hodnotou únosnosti kotvy z nabídky dodavatelů kotev (pozor - charakteristická únosnost kotvy není totožná s charakteristickou únosností materiálu kotevního šroubu). Uvedené tahové a smykové síly jsou extrémní a v těchto hodnotách nemohou působit současně. Postačí, když se kotvy pro kotvení římsy vybírají pouze podle hodnoty tahové síly uvedené v tabulce 8. Při kotvení římsy do křídel se postupuje obdobně jako při kotvení do nosné konstrukce. Běžně používaný způsob kotvení pomocí třmínků je uveden v tabulce 8. Tabulka 7 Síly na jeden sloupek pro kotvení římsy 16

18 OCELOVÁ SVODIDLA Tabulka 8 Příklad kotvení římsy do nosné konstrukce a do křídel 6 Přechod svodidla ZS-I/H2 na jiná svodidla Ve většině případů toto svodidlo končí na mostě a pokračuje nějaký typ svodidla Arcelormittal, s kterými je svodidlo ZS-I/H2 kompatibilní. Pokud by mělo začínat za mostem ocelové svodidlo jiného výrobce, než ArcelorMittal, je možno přechod řešit: - Přesahem, v tom případě by za římsou pokračoval nějaký silniční typ svodidla ArcelorMittal a přechod přesahem by se řešil až u tohoto svodidla. - Přímým spojením, se souhlasem výrobců, jejichž svodidla se napojují. Napojení by se provádělo hned za mostem. Přechodové komponenty (spojení odlišných svodnic, napojení tyčí nebo madla) by vyřešil jeden z výrobců napojení. Při napojení za mostem na betonové svodidlo se postupuje takto: Ihned za mostem (za křídlem mostu) začne betonové svodidlo a madlo se přikotví zezadu 17

19 OCELOVÁ SVODIDLA k betonovému svodidlu. Jedná se o atypické vyřešení lokálního problému, které si zajišťuje výrobce ocelového svodidla, v tomto případě firma. 7 Upevňování doplňkových konstrukcí na svodidlo Postupuje se podle TP Osazování svodidla ZS-I/H2 na stávající mosty a výměna dřívějšího mostního typu svodidla NHKG Pro osazování svodidla ZS-I/H2 na stávající mosty, na kterých svodidlo není, platí v plné míře tyto technické podmínky. Při opravě mostů s mostním svodidlem NHKG lze provést pouze kompletní výměnu za toto svodidlo. Jakákoliv náhrada pouze několika komponentů, není dovolena, protože toto svodidlo ZS-I/H2 je certifikovaný výrobek a je možno jej použít pouze v souladu s jeho certifikátem a těmito TPV. 9 Protikorozní ochrana Postupuje se v souladu s TP Projektování, osazování a údržba Postupuje se v souladu s TP Značení komponentů svodidla Pro zajištění dohledatelnosti původu všech komponentů svodidel ZS-I/H2, jsou tyto značeny trvalým způsobem na přístupném místě. Značení se provádí protlačením do hloubky cca 1 mm. Pokud je svodnice NH4 dodána firmou ArcelorMittal Ostrava a. s., má identifikační značku dle TPV 167. Pokud je dodána firmou MADEX s. r. o., má označení stejné jako jiné komponenty, které vyrábí MADEX s. r. o. viz obrázek 7. Kromě toho je vedle značky (nebo pod nebo nad ní vyražena číselná řada, kde první číslo udává čtvrtletí a další dvě čísla rok výroby (na př. 218 znamená 2. čtvrtletí roku 2018). V obrázku 7 písmeno X je značkou výrobny MADEX s. r. o. a zbývající část (trojúhelní + kolečko + trojúhelní) je značkou s. r. o., který je vlastníkem osvědčení o stálosti vlastností. Obrázek 7 Značka svodidel a MADEX 18

20 OCELOVÁ SVODIDLA Název: OCELOVÁ SVODIDLA Vydal: s. r. o. Zpracoval: Ing. František Juráň, tel Kontakt: s. r. o. Mierová Bratislava Kontaktní osoba Ing. Juraj Kiffusz Tel.: Fax.: mobil: kls@kls.sk Internet : 19