Vysoké Tatry: Nejmenší velehory světa na dosah

Transkript

1 Časopis nejen pro dialyzované pacienty Vitamin C u pacientů na hemodialýze ISSN MK ČR E Vysoké Tatry: Nejmenší velehory světa na dosah

2 pečujete o své ledviny? přijďte 12. března 2015 na preventivní vyšetření B. Braun Avitum podporuje Světový den ledvin Světový den ledvin Nepodceňujte prevenci a přijďte na vyšetření Pro rodinné příslušníky a přátele dialyzovaných pacientů nabízíme možnost přijít si prohlédnout dialyzační středisko a pohovořit s lékaři a sestrami o možnostech léčby a další podpory jejich dialyzovaných blízkých. Podrobné informace o termínech dnů otevřených dveří na jednotlivých pracovištích získáte na svém dialyzačním středisku nebo na a Další informace o ledvinách na Pro širokou veřejnost pak nabízíme možnost bezplatného preventivního vyšetření ve všech našich nefrologických ambulancích v České a Slovenské republice. Změříme hladinu krevního cukru, vyšetříme moč, zkontrolujeme krevní tlak a stanovíme tzv. body mass index (BMI). V případě nutnosti doporučíme následnou lékařskou péči. Naší nabídky můžete využít dne

3 Z OBSAHU VYBÍRÁME Lidé kolem nás 4 Různé druhy sportu jsou důležité také pro kardiovaskulární systém. Je nutné se ovšem přizpůsobit zdravotnímu stavu a poradit se o sportovní aktivitě s lékařem, říká v rozhovoru Jozef Franer. Cestujeme 8 Vysoké Tatry ocení nejen lyžaři, ale i turisté, kteří si zde mohou vybrat řadu krásných tras vedoucích až na nejvyšší horské chaty. Vážení čtenáři, asi to sami znáte když si zapnete špatně první knoflík, už se pořádně nezapnete. A tak věříme, že jsme první knoflík vydání sedmého ročníku našeho časopisu zapnuli správně a další čísla budou stejně vydařená Sedmička je přece šťastné číslo! V tomto vydání jistě udělá radost milovníkům hor, speciálně slovenských Vysokých Tater, cestovatel Petr Pavelčík. O nich by mohl vyprávět i náš kolega Jožka Franer. V rubrice Lidé kolem nás jsme si však s Jožkou popovídali i o tom, jaké to je být dialyzovaným a později transplantovaným pacientem, výkonným sportovcem a obchodníkem v jedné osobě. V rubrice S úsměvem se Vám zase představí naše nová spolupracovnice spisovatelka a scenáristka Irena Hejdová. Hezké počtení Vám přeje Vaše redakce Dnes na téma 12 V průběhu hemodialyzačního ošetření v organismu výrazně klesá koncentrace vitaminu C. Je tedy vhodné ho postupně doplňovat. Víte, že března 2015 proběhne jubilejní 10. světový den ledvin, který podpoří všechna střediska a nefrologické ambulance B. Braun Avitum. Reportáž 16 Společnost B. Braun Avitum otevřela v Duchcově v pořadí již 19. dialyzační středisko v České republice. Duchcovští pacienti tak již nemusí dojíždět do vzdálenějších Teplic. Dialog Časopis nejen pro dialyzované pacienty Vychází jednou za dva měsíce. Zdarma. ISSN Redakční rada: Ing. Petr Macoun, Ph.D., MUDr. Martin Kuncek, RNDr. Martin Kalina, Ph.D., Luděk Hajský, Šéfredaktor: Veronika Suchanová, Redakce: Kristýna Tesařová, Mgr. Michal Dušek, prim. MUDr. Roman Kantor, Luděk Hajský, Grafika: Tomáš Komůrka, BA, a Pavel Cindr Vydavatel: B. Braun Avitum s.r.o., V Parku 2335/20, CZ Praha 4, IČ: , DIČ: CZ , tel , fax , dialog.cz@bbraun.com, Veškeré články publikované v tomto časopise mají pouze informativní charakter a nejsou právně závazné. Veškerá doporučení uveřejněná v tomto časopisu týkající se zdravotního stavu, dietních a režimových opatření je nutné konzultovat s ošetřujícím lékařem nebo sestrou. Redakce si vyhrazuje právo na úpravu veškerých textů. Hobby 18 Jasným vítězem testu mytí oken se stala akustěrka Kärcher. Po jejím použití jsou okna zcela beze šmouh, navíc šetří sílu i čas. 3

4 Ľudia okolo nás Šport posilňuje osobnosť Rozhovor s Mgr. Jozefom Franerom, obchodným zástupcom divízie B. Braun Avitum pre Slovenskú republiku, ktorý je zároveň úspešne transplantovaným pacientom Jožka Franera som spoznal na Slovenskom národnom kongrese nefrologických sestier, kde ma s ním zoznámila naša kolegyňa. Vtedy zastupoval slovenskú Spoločnosť dialyzovaných a transplantovaných pacientov a mne bolo od začiatku jasné, že mám pred sebou veľkého sympaťáka a zároveň slušného človeka. Krátko nato naša spoločnosť začínala pôsobiť na slovenskom dialyzačnom trhu. Keď ma vtedajší šéf predajnej divízie B. Braun Avitum požiadal, aby som pomohol zohnať niekoho na spoluprácu, neváhal som ani chvíľku a zavolal mu Naša kolegyňa Eva hovorí, že keď má splín, tak ju z toho vždy dostaneš svojím nadhľadom a pozitívnym zmýšľaním, že ju skrátka dobiješ energiou. Ako to robíš, že si stále pokojný, vyrovnaný a v dobrej nálade? Je to asi taká úprimná radosť zo života, ktorá vyplýva z toho, čím som už v živote prešiel. Každý človek zažíva dobré i zlé obdobia a v prípade, že tie zlé úspešne zvládne, posilní ho to. Aj ja som už vo svojom živote prežil okamihy, keď som bol doslova na hrane. Teraz som už takmer šestnásť rokov po úspešnej transplantácii obličky a od toho času si vážim nielen svoje vlastné zdravie, ale tiež zdravie mojich najbližších. Možno je to ale aj mojou povahou. Snažím sa všetky konflikty a problémy riešiť s rozvahou a pokojne, aj keď nie vždy sa mi to darí. Čo ti pomáha prekonávať ťažké obdobia? Je to viera v Boha alebo nejaká filozofia či cvičenie? Verím hlavne sám sebe a že som sám za seba zodpovedný a až potom to možno bude niekto hodnotiť. Možno bude, možno nebude... Žiješ v Tatrách, v Poprade. Si rodený horal, tatranský patriot? Nie celkom. Narodil som sa v Revúcej, čo je vlastne stredná časť Slovenska, tam som ale žil len do svojich troch rokov. Detstvo som prežil v Levoči, krásnom historickom meste, neskôr som sa presťahoval do Popradu. A dokážeš si predstaviť, že by si žil inde? Áno, už niekoľko rokov bývam v Martine, ale byt v Poprade som si ponechal. O cudzine si nikdy nepremýšľal? Premýšľal, keď som bol mesiac v Kanade, kde som mal príležitosť venovať sa politológii na univerzite. Tam som si ale uvedomil, že síce je to dobrá ponuka a zaujímavá práca, ale moje srdce je na Slovensku. Keby som si však musel vybrať inú krajinu, tak by to bola Kanada, konkrétne mesto Vancouver. Je to ideálne miesto pre život. V jeden deň môžeš vonku napríklad lyžovať aj 4

5 Ľudia okolo nás hrať golf či tenis na tenisovom kurte. Si vyštudovaný politológ. Ako si sa k tomuto odboru dostal? Najskôr som vyštudoval strednú zdravotnícku školu, odbor zdravotnícky laborant a ako laborant som na oddelení klinickej biochémie aj pracoval. Ale už na strednej škole ma to ťahalo skôr k spoločenským vedám. Veľmi som mal rád predmety ako história a geografia, než povedzme matematika, fyzika alebo chémia. Tak som išiel študovať na filozofickú fakultu do Prešova na katedru politológie to, čo ma mimoriadne bavilo. Po skončení školy si sa v praxi venoval politológii? V praxi nie. Môj otec, pedagóg, sa ma v tom čase opýtal, čím sa budem živiť ako politológ. Ja som mu odpovedal, že filozofovia chlieb nepečú. Ale vážne, štúdiom politológie získava študent veľmi široké vzdelanie. Politológia totiž v sebe zahŕňa sociológiu, psychológiu, filozofiu, ekonomiku, právo, diplomaciu atď. Veľmi to človeka obohatí a svoje znalosti môže uplatniť v rôznych pracovných pozíciách, napríklad v diplomacii, novinárskej práci, v štátnej správe. Mnohí prezidenti, predsedovia vlád majú politológov ako svojich hovorcov alebo poradcov. Možno sa v budúcnosti k politológii ešte vrátim. Láka ma aj športová novinárčina. Dovolím si opýtať sa teraz na tvoje ochorenie obličiek. Kedy sa naň prišlo? Keď som mal dvanásť rokov. Prekonal som zápalové ochorenie, po ktorom som absolvoval podrobnejšie vyšetrenia. Pri nich sa zistilo, že mám po mamičke dedičné ochorenie polycystické obličky. Takže choroba obličiek ma sprevádza v podstate celým mojím životom. Na dialýzu som začal chodiť, keď som mal dvadsaťosem rokov. To bolo v roku Kým som absolvoval transplantáciu, tri a pol roka som žil iba vďaka dialýze. Ako divák na najslávnejšom tenisovom turnaji vo Wimbledone Spomínaš si na svoj prvý deň na dialýze? Veľmi presne. Bol to 8. november Aký to bol pocit? Mal si strach? Strach ani nie. Vedel som, čo ma čaká. Keď som prechádzal nemocničnou bránou, hovoril som si, ktovie, ako dlho sem budem chodiť, kým podstúpim transplantáciu obličky. Ty si ale nebol pasívny. Začal si sa angažovať v komunite dialyzovaných pacientov Áno, počas rokov na dialýze som sa začal zaujímať o rôzne súvislosti dialyzačnej liečby, a tak som začal byť aktívny v Spoločnosti dialyzovaných a transplantovaných pacientov (SDaT). V tom čase sa ešte len začínali otvárať nové možnosti cestovania a organizovania športových i rekondičných aktivít dialyzovaných pacientov. A vlastne i ja sám som začal s aktívnym športovaním paradoxne až v čase, keď som bol dialyzovaný. Dovtedy som sa športu venoval len rekreačne, príležitostne (hoci v Levoči som svoju základnú školu reprezentoval v behu na 60 m a v skoku do diaľky). Prišiel som ale na to, že šport mi pomáha udržiavať sa v dobrej fyzickej i psychickej kondícii a chcel som túto svoju skúsenosť odovzdať i ostatným pacientom. Šport totiž okrem zdravotných benefitov posilňuje osobnosť. Človek si dáva športové ciele a tie Mgr. Jozef Franer obchodný zástupca divízie B. Braun Avitum pre Slovenskú republiku Hudba: Phil Collins, Men at Work, Katapult Kniha: Umenie diplomacie od Henryho Kissingera Ročné obdobie: každé ročné obdobie má svoje čaro Znamenie: Váhy Farba: hnedá, červená Nápoj: ríbezľový džús riedený vodou Jedlo: tradičná slovenská i talianska kuchyňa Osobnosť: môj otec sa potom usiluje dosiahnuť, zdravo ho to provokuje. To je dôležité pre každého. Takže by si šport odporučil i ostatným pacientom? Určite áno! Mať v poriadku kardiovaskulárny systém je mimoriadne dôležité, a to nielen pre dialyzovaných paci 5

6 Ľudia okolo nás entov. Šport v rôznych podobách je ideálny spôsob, ako to dosiahnuť, no športové aktivity treba prispôsobovať zdravotnému stavu a poradiť sa o tom s lekárom. Pri mojich obľúbených športoch tenise, lyžovaní a golfe je nutné taktiež dávať pozor na fistulu, pretože nárazy jej škodia, je nevyhnutné si ju predtým zľahka obviazať. Tomu, kto sa už nemôže venovať náročnejším športom, postačia aj prechádzky, rekreačná jazda na bicykli alebo cyklotrenažéri. Ako ste dnes ďaleko v organizovaní športových aktivít? V roku 2014 SDaT zorganizovala už 17. ročník tenisového turnaja pre dialyzovaných a transplantovaných pacientov. Keď sme začínali, boli sme len dvaja kamaráti, ktorí snívali o tom, že budeme úspešne transplantovaní a že sa raz zúčastníme na svetových hrách pre transplantovaných pacientov. Bola to jednoducho pre nás výzva, dožiť sa tej transplantácie. To sa nám potom nakoniec splnilo a my sme sa mohli zúčastniť na svetových hrách transplantovaných športovcov v Kanade, vo Francúzsku, v Thajsku, Austrálii, vo Švédsku, v Juhoafrickej republike a teraz sa pripravujeme už na ďalšie svetové hry, ktoré budú v Argentíne. Tieto hry sa organizujú každé dva roky. Zúčastňujeme sa taktiež na európskych hrách pre transplantovaných a dialyzovaných pacientov. A práve tie európske hry slúžili ako podnet, že sme začali organizovať športové aktivity na Slovensku i pre dialyzovaných, nielen pre transplantovaných pacientov. Vďaka čoraz modernejším formám mimotelového ošetrenia krvi (hemodiafiltrácia), dialyzačným technológiám i posunu vo farmakologickej podpore dialyzovaných sú pacienti v dobrom stave a môžu športovať, samozrejme, pokiaľ im to dovolia ich iné ochorenia. Môžeš sa pochváliť nejakými úspechmi na medzinárodných akciách? Najhoršie je chváliť sa sám svojimi úspechmi Asi najlepším individuálnym výsledkom je pre mňa finále v tenisovej dvojhre na Svetových hrách v Gold Coast v Austrálii i finále na Európskych hrách v Pécsi a potom titul majstra Európy v tenisovej štvorhre, ktorý Po finálovom zápase v Dubline s tradičným súperom Tamásom Kegelom z Maďarska som získal so svojím tenisovým partnerom Jozefom Wahlandtom. S ním sme taktiež boli druhí na svete v tenisovej štvorhre. Tvoje športové aktivity sa často spájajú s cestovaním. Ako to bolo s cestovaním v čase, keď si bol dialyzovaný? Vtedy ešte neboli organizované európske hry dialyzovaných pacientov a veľmi nefungovali ani programy prázdninových dialýz. Pacient si všetko zariaďoval sám. Môj brat žije s rodinou v Opave, takže som pravidelne jazdil na prázdninové dialýzy do ich mesta a párkrát som bol v Prahe. Dnes to majú pacienti o niečo jednoduchšie. Ponuka prázdninových dialýz je omnoho väčšia a určite všetkým odporúčam ju využiť a obohatiť tak svoj život. V krížovom výsluchu si sa zmienil o otcovi ako o tvojom vzore, lebo celý život pomáhal druhým. Je teda tvoja aktivita v Spoločnosti dialyzovaných a transplantovaných naplňovaním tohto vzoru? Presne tak. Otec je špeciálny pedagóg a celý život sa venoval hendikepovaným nevidiacim ľuďom. Takže sa asi podvedome snažím ísť v jeho stopách a pomáhať druhým. Otca si tiež 6 Budova Dialog s dialýzou je již ve druhé fázi výstavby S kupina B. Braun staví v Praze na Bulovce nové dialyzační středisko s multifunkčním vzdělávacím centrem Aesculap Akademie, které bude hotové letos na jaře. Nyní se dokončuje prosklená fasáda a stavba se více zaměřuje na práce v interiéru. Proběhly montáže obou výtahů, finalizují se práce na rozvodech elektro a zdravotní techniky. Taktéž je již jasná podoba jednotlivých místností a sálů a dokončují se sádrokartonové příčky. Vzhled jižní fasády již zkrášluje do daleka viditelné logo společnosti. redakce Dialogu

7 Ľudia okolo nás Zážitkom bolo sledovať zápasy aj na ďalších Grand Slamoch US Open v New Yorku a Roland Garros v Paríži, odkiaľ je táto spomienka nesmierne vážim aj za to, akou oporou dokázal byť po smrti mamky môjmu bratovi a mne. Tvoja mamička trpela rovnakou chorobou ako ty. Bola i dialyzovaná? Žiaľ, nebola. Je to vec, s ktorou sa dodnes nedokážem vyrovnať. Mama zomrela vo februári Mala štyridsaťdeväť rokov a zomrela preto, lebo sa nedostala do poradovníka na pravidelný dialyzačný program. V dnešnom čase, keď sa o pacientov skôr bojuje, to znie neuveriteľne. Ja to cítim ako krivdu spoločnosti i zodpovedných lekárov. De facto rozhodli, že človek vo veku 49 rokov je neperspektívny a nechali mamu zomrieť. Najbližšia dialýza bola asi 100 kilometrov ďaleko v Košiciach a ostávali tri mesiace do otvorenia novej dialýzy v Poprade. Nikomu vtedy nestálo za to, aby bola tri mesiace dialyzovaná a dočkala sa novej voľnej kapacity v Poprade. Dodnes to nechápem a tým lekárom, ktorí takto rozhodli, neviem odpustiť. Dialýzu máš teraz možnosť poznať aj z iného uhla pohľadu. Myslíš si, že ti tvoja skúsenosť pacienta pomáha v súčasnom postavení obchodného zástupcu? No, asi na svete nie je veľa obchodníkov s dialyzačným materiálom s rovnakou skúsenosťou. Keď som po transplantácii obrazne povedané zavrel dvere na dialýze, tak som si nepomyslel, že sa tam vrátim tými druhými dverami. Myslím si, že je to výhoda. Keď napríklad predávam ihly, dokážem pochopiť pacientov, že chcú radšej tenšie šestnástky. Zároveň ale vidím i druhú stránku, že na dosiahnutie lepších výsledkov liečby je vhodnejšia ihla s väčším priesvitom, ak to, samozrejme, cievny prístup pacienta umožňuje. V spojení s hemodiafiltráciou a vysokým prietokom krvi monitorom sa významne zvyšuje dialyzačná dávka a účinnosť dialýzy. To sa dnes snažím vysvetľovať pacientom na našich stretnutiach v spoločnosti SDaT, aby chápali, že je to pre ich dobro. Som taktiež rád, že mám v spoločnosti B. Braun možnosť ľudského prístupu i v obchode, že môžem do svojej práce dávať svoju osobnosť. Je tu poznať prostredie rodinnej firmy s dlhoročnou tradíciou, kde je možná debata aj o iných rozmeroch našej práce, než len o samotnom obchode. Pýtajú sa ťa zákazníci na tvoju skúsenosť s dialýzou a transplantáciou? Áno, často. Ja sa ale takým otázkam nebránim a moji zákazníci vedia, že sa môžeme otvorene baviť o tom, ako vidím určitý problém ako bývalý pacient. Pýtajú sa ma napríklad, čo by ešte mohli na svojom pracovisku zlepšiť a ja im odpovedám, že tu majú veľmi sofistikované technológie a materiály, ale aby nezabúdali, že rovnako dôležitý je prístup personálu a prostredie na dialýze. Preto je potrebné, aby sa kládol dôraz na výber sestier. Mali by byť empatické, komunikatívne, ale zároveň profesionálne. Dialýza je pre pacienta druhým domovom, musí tomu teda zodpovedať i atmosféra. Prístup sestier a lekárov a ich komunikácia s pacientom je to, čo robí dialýzu dialýzou. Spomínaš si ešte na nejakú sestru alebo lekára, ktorí ťa sprevádzali v čase, keď si bol dialyzovaný? Samozrejme. Mal som veľké šťastie, že som chodil na dialýzu, kde bol kolektív na vysokej odbornej úrovni, a pritom veľmi príjemný. Prial by som všetkým pacientom, aby mali rovnaké šťastie na personál, ktorý sa o nich stará. Luděk Hajský C htěla bych tímto moc poděkovat paní primářce Markétě Kratochvílové a vrchní sestře Andree Staškové za jejich okamžitou pomoc, přestože bylo pár dnů před Štědrým dnem a sedm hodin večer. Po zubní operaci, která byla součástí předoperačního vyšetření, mi přestal pracovat shunt, a vzhledem ke stavu mého srdce jsem byla zoufalá. Paní primářka s vrchní sestrou ihned zařídily nápravu, a druhý den jsem už byla na dialýze. Navštěvuji Dialyzační středisko B. Braun Avitum v Uherském Brodě a jsem tam opravdu velmi spokojená. O všechny pacienty je profesionálně postaráno, i pokud se ocitnou v situaci jako já. Ještě jednou děkuji. pacientka Miroslava Mošťková 7

8 víte, že P řibližně 600 milionů lidí po celém světě trpí některou formou poškození ledvin. Pouze malá část nemocných s chronickým onemocněním ledvin (CKD) však o svém onemocnění ví. Předpokládá se, že v následující dekádě CKD v populaci stoupne o 17 %. Tento vzestupný trend napovídá, že se jedná o globální zdravotní problém. Náklady na léčbu této rostoucí epidemie představují pro zdravotnické systémy celosvětově enormní zátěž. Světový den ledvin Ve více než šedesáti zemích světa probíhají screeningové akce, přednášky, tiskové konference a propagace problematiky onemocnění ledvin v médiích (v televizi, rozhlase, na internetu). Dne 12. března se uskuteční již desátý Světový den ledvin Myšlenka každoročně se opakujícího Světového dne ledvin byla poprvé navržena jako společná iniciativa International Federation of Foundations a International Society of Nefrology již v roce Až o tři roky později, 7. března 2006, byl 1. světový den ledvin realizován. Základním cílem této iniciativy bylo a je rozšířit povědomí o významu ledvin a závažnosti onemocnění postihujících ledviny. Společnost B. Braun Avitum se poprvé připojila k preventivním akcím v rámci Světového dne ledvin 2008 a nabídla možnost bezplatného preventivního vyšetření ve všech svých nefrologických ambulancích v Čes ké i Slovenské republice. Při tomto vyšetření byla zájemcům stanovena hladina krevního cukru, vyšetřena moč, změřen krevní tlak a stanoven tzv. Body Mass Index (BMI orientační ukazatel, zdali má jedinec vzhledem ke své výšce optimální váhu). V případě zjištění rizikových hodnot byla osobám s podezřením na postižení ledvin doporučena následná lékařská péče, tedy další specializované vyšetření. Bude tomu tak i v letošním roce. Každým rokem se povědomí o tomto dni zvyšuje zejména mezi laickou veřejností, což dokládá každoroční nárůst zájemců o toto preventivní vyšetření. V roce 2012 oproti roku 2011 vzrostlo množství preventivně vyšetřených osob o více než 30 %. Světový den ledvin v roce 2013 přilákal do českých a slovenských dialyzačních středisek a nefrologických ambulancí B. Braun Avitum dvakrát více lidí než v roce Loňský světový den ledvin opět trhal rekordy v návštěvnosti. Správnou funkci ledvin si druhý březnový čtvrtek v roce 2014 přišlo na dialyzační střediska a nefrologické ambulance B. Braun Avitum po celé České republice zkontrolovat lidí. Ukázalo se, že téměř jedna čtvrtina vyšetřených však neměla ledviny zcela v pořádku a 713 lidí proto bylo odesláno na podrobné nefrologické vyšetření. Pozornost je v tyto dny věnována také rodinným příslušníkům a přátelům dialyzovaných pacientů, kteří mají možnost si přijít prohlédnout dialyzační středisko a pohovořit s lékaři a sestrami o možnostech léčby a další podpory svých dialyzovaných blízkých. Je pro ně připravena řada informačních brožur zaměřených na téma možnosti léčby selhání ledvin a problematiku s tímto typem léčby spojenou, včetně možností podpory pro příbuzné a blízké dialyzovaných pacientů. Pečujete o své ledviny? je heslo letošní kampaně Světového dne ledvin Choroby ledvin mohou postihovat lidi bez rozdílu věku nebo rasy, přesto nemají všichni pacienti na světě stejně dostupnou léčbu. Letošní světový den ledvin má k této problematice přitáhnout pozornost lékařů jiných odborností, praktických lékařů, státních orgánů, pojišťoven i laické veřejnosti. Tak jako v minulých letech je cílem Světového dne ledvin zvýšit povědomí o tom, jak důležitá je funkce ledvin pro naše celkové zdraví a jak redukovat důsledky onemocnění ledvin a s nimi spojené zdravotní problémy v celosvětovém měřítku. Mysleme na to, že je-li onemocnění včas detekováno, 8 Zdroje: Postgraduální nefrologie 1/2006, str. 2, 2/2008, str

9 víte, že správně diagnostikováno a je vhodně zvolena a vedena léčba, je zde dobrý předpoklad pro zpomalení či zastavení progrese poškození ledvin. Časná diagnóza umožňuje snížit riziko vývoje selhání ledvin a předejít vývoji jeho komplikací. Je třeba upozornit na nutnost trvalé dispenzární péče o nemocné s CKD a na úzkou spolupráci s praktickými lékaři vzhledem k tomu, že se CKD ve vyspělých zemích vyskytuje nejčastěji v souvislosti s hypertenzí, diabetem a kardiovaskulárními nemocemi. Časný záchyt onemocnění ledvin v rizikových skupinách je snadný a levný. Vypijte sklenici vody (Neplatí pro dialyzované!) Letošní ročník Světového dne ledvin můžete podpořit tím, že se připojíte k výzvě Vypijte sklenici vody. Tímto symbolickým gestem si připomeneme, že ledviny jsou životně důležitým orgánem a měli bychom o ně pečovat. Je to příležitost zamyslet se nad svým způsobem života, který má vliv na náš celkový zdravotní stav. Zde je několik pravidel, které vám mohou pomoci riziko onemocnění ledvin snížit: udržujte se v dobré kondici a mějte dostatek pohybu; nechte si pravidelně kontrolovat hladinu krevního cukru; sledujte svůj krevní tlak; jezte zdravě a udržujte si správnou tělesnou hmotnost; Každoročně je kampaň zaměřena na konkrétní téma 2015: Pečujete o své ledviny? 2014: Chronické onemocnění ledvin a stáří 2013: Problematika akutního selhání ledvin, jeho rozpoznání a prevence 2012: Problematika transplantací ledvin 2011: Vztahy mezi onemocněním ledvin a onemocněním srdce 2010: Vztahy mezi onemocněním ledvin a onemocněním diabetem 2009: Krevní tlak a vztah hypertenze a chronického onemocnění ledvin 2008: Úžasné ledviny byla zdůrazňována podivuhodná skutečnost, že ledviny každodenně profiltrují a vyčistí 200 litrů krve 2007: Chronické choroby ledvin jsou časté, skrytě nebezpečné, avšak léčitelné 2006: Jsou vaše ledviny v pořádku? dbejte na správný přísun tekutin; nekuřte; neužívejte pravidelně volně prodejné léky (nesteroidní antirevmatika, analgetika); pokud máte jeden nebo více těchto vysoce rizikových faktorů, nechte si ledviny vyšetřit: cukrovku, vysoký krevní tlak, jste-li obézní či máte výskyt onemocnění ledvin v rodině (rodiče nebo příbuzní). Mgr. Radmila Vojancová specialistka ošetřovatelské péče Sudoku Žádná číslice se nesmí v jednom řádku opakovat dvakrát Žádná číslice se nesmí v jednom sloupci opakovat dvakrát Žádná číslice se nesmí ve čtverci 3 3 opakovat dvakrát průměrné obtížné

10 CESTUJEME Vysoké Tatry: Geografové často Vysoké Tatry označují přívlastkem nejmenší velehory světa. A je to opravdu tak. Chcete-li aspoň trochu prožít atmosféru velehor, Vysoké Tatry vám poslouží velmi dobře. I zde, stejně jako v Himálaji nebo Alpách, najdete zasněžené vrcholky hor, křišťálově čistá horská plesa, vodopády, rozeklané štíty, nespoutanou přírodu a dech beroucí výhledy do údolí. V zimě dostávají nejmenší velehory, věčně bičované větrem a zahalené ve sněhu, ještě dramatičtější podobu. Pokud se do nich vydáte zažít jejich atmosféru, nebudete litovat. Nejmenší velehory světa na dosah 10 N epochybuji o tom, že valná většina čtenářů Dialogu Vysoké Tatry dobře zná, a to dokonce z vlastních cest. Možná ale nevíte, že Vysoké Tatry jsou nejvyšší částí karpatského oblouku, mohutného, 1500 km dlouhého pásmového pohoří táhnoucího se ze Srbska, přes Rumunsko, Ukrajinu, Polsko, Slovensko, Českou republiku až do Rakouska. Gerlachovský štít (2655 m n. m.), nejvyšší vrchol Vysokých Tater, je tak zároveň nejvyšším vrcholem Karpat vůbec. Vznik Karpatského oblouku spadá do třetihor, a tak když budete stoupat chodníkem třeba k některé chatě, budete šlapat po žule vyzvednuté vrásněním z hlubin země před přibližně 30 miliony let. Pro lyžaře i turisty Mohlo by se zdát, že v zimě jsou hory jen pro lyžaře. Není to tak úplně pravda. Řada turistických tras vedoucích na vrcholy je sice uzavřena, ale pořád zbývá široká škála možností, kam se dostat dá. Ti nejzdatnější mají možnost vystoupat ke všem vysokohorským chatám, které jsou v provozu i v zimě. To ale vyžaduje dobrou kondici, správné odhadnutí vlastních sil a také zkušenost s pohybem v zimních horách. Daleko jednodušší je projít se po okolí turistických center na Štrbském plese, ve Starém Smokovci nebo v Tatranské Lomnici, kde je více lidí, a tak i turistické cesty jsou prošlapanější a schůdnější, a výhled na vrcholky hor budete mít výborný i odsud. Tatranskou elektrickou železnicí až do Štrbského plesa Nejsnadnějším způsobem, jak si užít krásu zimních velehor, je asi projížďka Tatran

11 CESTUJEME koupit si všudypřítomný sladký bylinkový čaj nebo svařené víno a posedět v některé z četných restaurací či kaváren. Pěkná procházka je také okolo plesa, podle kterého se sportovní areál jmenuje. Vede tudy pěkný asfaltový chodník, v zimě upravený a posypaný. Výhled z cesty na Zamkovského chatu skou elektrickou železnicí, která spojuje největší turistická centra s největším městem oblasti Tater, Popradem, a obepíná tak celou jižní část hor. Výhled z oken vyhřátých vozů je nádherný, zvláště pokud si sednete na stranu přikloněnou k Tatrám. Na Štrbském plese, kde dráha končí, si můžete udělat procházku po sportovním areálu, podívat se na skokanské můstky, na sjezdovku, Ze Štrbského plesa do Tatranské Lomnice Až vás omrzí Štrbské pleso, není nic jednoduššího než přejet na druhý konec Tatranské železnice, do Tatranské Lomnice. Tady kromě obchodů se suvenýry, hotelů a restaurací jsou také dvě zajímavá muzea, která stojí za návštěvu. Doporučuji nejprve navštívit muzeum Tatranského národního parku (TANAP), kde se dozvíte vše o přírodě a mnoho o horské službě a etnografii Tater. Muzeum je poněkud statické, ale je v zajímavých prostorách a nabité užitečnými informacemi. Otevřeno je celoročně, i když v zimě se připravte na to, že se zde příliš netopí. Prohlídka vám nezabere víc než hodinu, a pak se můžete vydat do muzea lyžování, které je přímo u zastávky Tatranské železnice. Tady na vás čeká množství přehledně vystavených lyží, bruslí, saní, bobů a dalších sportovních pomůcek. Můžete se podívat na dobové filmy z počátků rozvoje zimních sportů nebo si prohlédnout některé kuriózní lyžařské vynálezy a poučit se o tom, jak se zimní sporty v Tatrách vyvíjely. Celé muzeum je velmi příjemné s pěknou kavárnou a suvenýry. Z Tatranské Lomnice lanovkou na Skalnaté pleso Z Tatranské Lomnice také celoročně, a pokud počasí dovolí, tak i nepřetržitě, vyjíždějí dvě lanovky na Skalnaté pleso. To je už vysoko v horách (1 754 m n. m.) nad hranicí lesa, a je to tedy možnost, jak se bez námahy dostat do velké výšky Shora: Starý Smokovec, Hrebienok, vodopád při cestě na Zamkovského chatu, Zamkovského chata 11

12 CESTUJEME Shora: Rainerova chata, koňský povoz pro zájemce na Štrbském plese, Starý Smokovec, rolba projíždějící po cestě na Popradské pleso, pozemní lanovka na Hrebienok, Muzeum lyžování v Tatranské Lomnici a užít si hory opravdu in natura. Mimochodem budete více než 100 m nad nejvyšší českou horou Sněžkou. Kdo zatouží po ještě lepším výhledu, může pokračovat další lanovkou až na Lomnický štít. To už ale vyžaduje rezervaci místa předem nebo velkou dávku štěstí. Zájem o cestu do m n. m. je totiž i přes nemalou cenu velký. Pokud se na to cítíte a je vhodné počasí, máte možnost ze Skalnatého plesa sejít pěšky na Hrebienok a dál pozemní lanovkou nebo také pěšky do Starého Smokovce. Cesta vám zabere asi dvě hodiny a odměnou vám bude nádherný výhled na Tatranskou Lomnici, Poprad a krajinu pod Tatrami. Další túry pro zdatnější turisty Ti, kteří se cítí na víc než jen na projížďky Tatranskou železnicí a návštěvy muzeí, mají možnost vyšlápnout si na některou níže položenou horskou chatu. Pěkný a celkem nenáročný výlet je na Chatu pri Popradskom plese. Podle mých zkušeností je dobré přijet Tatranskou železnicí do zastávky Popradské pleso a odtud se vydat k chatě po asfaltové silnici, která je v zimě úplně zapadlá sněhem a jen občas ji projíždí rolba. Celá cesta vede mírně do kopce a výstup trvá něco přes hodinu. Kousek před chatou je odbočka na symbolický cintorín, kde jsou pamětní desky lidí, kteří v Tatrách zahynuli. V zimě se sem nepodíváte, protože je cesta uzavřená, ale v létě toto místo doporučuji navštívit jako úvodní túru, než se vydáte někam výš. Získáte zde v horách tolik potřebný respekt a budete obezřetnější. Chata pri Popradskom plese leží přímo na jeho břehu a jde spíš o horský hotel. V prostorné jídelně si můžete dát oběd nebo jen místní výborný čaj šerpa. Z oken uvidíte na pleso a okolní prudce se zdvihající skály. Na cestu zpět se vydejte po zelené značce, která vás dovede na Štrbské pleso. Cesta není po silnici, ale lesem, a je o to krásnější. Nejprve sestoupíte dolů na dno Mengusovskej doliny k nádherné bystřině a pak střídavě nahoru a dolů dojdete až do střediska zimních sportů na Štrbském plese. Cesta trvá asi hodinu a půl a není nijak zvlášť namáhavá. Další chatou, kam se dá dostat bez větší námahy, je Zamkovského chata na začátku Malé studené doliny. Sem vede červená turistická značka z Hrebienku horní stanice pozemní lanovky nad Starým Smokovcem. Hrebienok je místo, kam míří větší množství lidí, protože je to východisko mnoha turistických tras. Mimoto je tu v zimě ve zvláštním stanu vystavěný z ledu Tatranský kostel, který si také nenechte ujít. Na Zamkovského chatu se jde zpočátku po širokém chodníku nepříliš do kopce. Po asi dvaceti minutách přijdete k rozcestí. Tady se dá udělat malá odbočka a po dvou minutách dojít k Rainerově chatě, která je v Tatrách nejstarší. Z rozcestí dále pokračujte po červené značce k Zamkovského chatě. Cesta vede přes horský potok, kolem vodopádu a po kamenitém chodníku serpentýnami až k chatě. Pomalou chůzí to zvládnete asi za hodinu a půl. Výhledy z cesty z Hrebienoku do Tatranské Lomnice 12

13 Tatranský kostel z ledu ukrytý ve stanu Tady vás čeká možnost malého občerstvení, ale i oběda. Z chaty je možné pokračovat dál na Téryho chatu, ale tato cesta už patří k těm delším a náročnějším. Nicméně je zde možné po domluvě přespat a udělat si tak nezapomenutelnou dvoudenní túru. Podobné je to se Zbojnickou chatou v sousední Velké studené dolině a Chatou pri Zelenom plese na rozhraní Belianských a Vysokých Tater. Opravdovou výzvou je pak nejvyšší v zimě přístupná Chata pod Rysmi ve výšce m n. m. Její zdolání zabere více než čtyři hodiny těžkého výstupu s náležitým vybavením (mačkami), a tak se sem mnoho turistů nehrne. O to krásnější musí být výstup sem a pocit z dosažení vrcholu. V každém případě při svém pohybu v Tatrách nezapomínejte, že se jedná o velehory, a proto nepodceňujete s tím související nebezpečí. Počítejte s tím, že počasí se může rychle změnit a že v zimě se brzy stmívá. Nikdy nevyrážejte na túry sami, buďte dobře vybavení a oblečení a nezapomeňte si zjistit telefonní číslo na horskou službu. Hodí se mít Počítejte s tím, že počasí se může rychle změnit a že v zimě se brzy stmívá. Nikdy nevyrážejte na túry sami, buďte dobře vybavení a oblečení a nezapomeňte si zjistit telefonní číslo na horskou službu. Hodí se mít u sebe malou baterku a píšťalku pro případné přivolání pomoci. Pohybujte se pouze po značených a v zimě otevřených cestách. u sebe malou baterku a píšťalku pro případné přivolání pomoci. Pohybujte se pouze po značených a v zimě otevřených cestách. Závěrem jedna příjemná informace pro všechny, kdo přemýšlí o cestě na Slovensko. Od listopadu 2014 na Slovenských železnicích platí bezplatná přeprava pro děti, studenty a důchodce všech států Evropské unie, takže i pro české turisty. Stačí si jen vyřídit průkaz (rovněž zdarma) a můžete jezdit vlakem i Tatranskou elektrickou železnicí zdarma. Všem, kteří se do Tater vydají i přes své zdravotní problémy, se hory odvděčí nezapomenutelnými zážitky a duševním osvěžením. Přeji vám, ať se k návštěvě nejmenších a nejkrásnějších velehor světa odhodláte i vy. Mgr. Petr Pavelčík DS Uherské Hradiště 13

14 DNES NA TÉMA U pacientů na dialýze, kteří kvůli draslíku nemohou přijímat větší množství ovoce a zeleniny, se doporučuje denně doplňovat vitamin C ve formě preparátů. Nedávné studie hodnotily výskyt deficitu vitaminu C mezi pacienty na hemodialýze a to, jak doplňky stravy s vitaminem C mohou ovlivnit koncentraci vitaminu v krvi. Nezbytný vitamin C Vitamin C neboli kyselina askorbová je ve vodě rozpustná látka, která v lidském těle plní mnoho důležitých funkcí. Podílí se na tvorbě kolagenu, je proto nezbytný pro správnou stavbu kostí, cév, svalů, šlach, kůže i hojení ran. Je významným antioxidantem a chrání buňky před poškozením reak tivními formami kyslíku. Usnadňuje vstřebávání železa z potravy, má vliv na imunitu organismu a podílí se na jeho odolnosti proti infekci. Vitamin C u pacientů na hemodialýze Hemodialýza snižuje hladiny vitaminu C V jedné studii výzkumníci zjišťovali vliv hemodialýzy na plazmatické koncentrace vitaminu C. Osmi pacientům na hemodialýze byly v různých časových bodech odebrány vzorky krve a testovány na plazmatické koncentrace vitaminu C. Ve druhé studii byly u 203 hemodialyzovaných pacientů zjišťovány hladiny vitaminu C v plazmě před zahájením dialýzy a bylo posuzováno užívání vitaminu C v doplňcích stravy a v potravě. Přípravky s vitaminem C mohou pomoci Výsledky výzkumu ukázaly, že v průběhu jedné hemodialyzační procedury klesají plazmatické koncentrace vitaminu C v průměru o 60 %. Průměrná koncentrace vitaminu C v plazmě před zahájením dialýzy byla u pacientů, kteří neužívali preparáty s vitaminem C, více než třikrát nižší než u pacientů, kteří je užívali. Je tedy zřejmé, že hemodialýza významně snižuje koncentraci vitaminu C v plazmě a užívání preparátů vitaminu C umožňuje pacientům dosáhnout jeho vyšší plazmatické koncentrace. Převzato ze serveru Vždy je však třeba řídit se pokyny ošetřujícího lékaře. 14 Má obezita vliv na délku hospitalizace při transplantaci ledvin? O bezita bývá u některých onemocnění často spojována s vyššími léčebnými náklady z důvodu delší doby hospitalizace. Tento problém však prozatím nebyl podrobně zkoumán u pacientů s chronickým onemocněním ledvin. Předmětem nedávné studie byla délka doby hospitalizace pacientů po transplantaci ledvin, konkrétně srovnání tohoto parametru ve skupině obézních pacientů s jedinci s hmotností v normálním rozmezí. Nejen obezita prodlužuje pobyt v nemocnici Byly analyzovány údaje celkem pacientů, kteří podstoupili primární transplantaci ledvin. Účastníci výzkumu buď měli střední stupeň obezity (BMI v rozmezí 35 40),

15 poradna? Čo si myslíte o dialýze a vegetariánskej strave? Je možné chodiť na dialýzu a byť vegetarián? Vegetariánskou stravu a dialýzu lze jistě kombinovat. Je však třeba mít na paměti některá omezení. Např. pacient, který nemočí a má sklon k vysoké hladině draslíku před dialýzou, se musí vyvarovat jídel s vysokým obsahem draslíku. Ten je obsažen hlavně v ovoci, ale také ve zdrojích bohatých na bílkoviny sóji a luštěninách. Pokud vegetarián jí vejce a mléčné výrobky, neměl by být s dostatečným příjmem bílkovin problém. Obecně je na bílkoviny vázán fosfor, a proto je třeba dávat pozor na potraviny s vysokým obsahem fosforu. U rostlinných zdrojů fosforu je výhoda, že v rostlinné stravě je fosfor vázán v kyselině fytové, a je tedy pro člověka hůře vstřebatelný.? Moje maminka přišla po náročné operaci o ledvinu. Teď nám řekli, že ani druhá ledvina není v pořádku, a já mám o maminku velký Poradna Odpovídá MUDr. Roman Kantor z Dialyzačního střediska B. Braun Avitum Třinec strach. Rozhodla jsem se, že jí ledvinu daruji. Co proto mohu udělat? A pomůže jí to? Nepíšete, zda je maminka léčena dialýzou, či nikoliv. Pokud snížená funkce její ledviny nevyžaduje nyní léčbu náhradou funkce ledvin, tedy některou z forem dialýzy, pak ani není důvod k transplantaci. Pokud je funkce ledviny velmi nízká a u paní je dialýza plánována, pak je možno otevřít otázku transplantace od žijícího dárce. Podmínkou je zdravotní stav příjemce zda dovoluje zařazení do transplantačního programu. To musí posoudit ošetřující nefrolog, který zná celkový zdravotní stav vaší maminky, ví, co bylo příčinou břišní operace, a podobně. Proto se nyní se svým dotazem obraťte na ošetřujícího nefrologa maminky. Pokud nebudou překážky na straně příjemce, bude před darováním ledviny posouzen Váš zdravotní stav. Komplexní vyšetření dárce má za cíl vyloučit onemocnění, které je spojeno s vyšším rizikem ztráty funkce ledvin u dárce v budoucnosti vysoký krevní tlak, diabetes a podobně. V případě selhání ledvin je transplantace ledviny od žijícího dárce tou nejlepší léčebnou metodou, je však nutno počítat s tím, že ne všem pacientům transplantaci doporučujeme. Vážení čtenáři, své dotazy nám zasílejte na adresu redakce: Časopis Dialog, B. Braun Avitum s.r.o., V Parku 2335/20, CZ Praha 4 nebo em na adresy: dialog.cz@bbraun.com, dialog.sk@bbraun.com nebo prostřednictvím internetu v poradně na Dotazy je také možné předat personálu dialyzačních středisek B. Braun Avitum. nebo normální hmotnost (BMI v rozmezí 18,5 24,9). U pacientů byla zjišťována nutnost prodloužené doby hospitalizace, definovaná jako doba pobytu v nemocnici delší než sedm dní. U obézních pacientů byla zjištěna významně vyšší míra prodloužené doby hospitalizace. Střední stupeň obezity tak představoval nezávislý prediktor prodloužené doby pobytu v nemocnici, který však nebyl silnější než některé další faktory, jako např. ischemická choroba srdeční, diabetes mellitus, onemocnění periferních cév, věk padesát až osmdesát let, předchozí transplantace nebo špatný funkční stav nemocného. Naopak příjem orgánu od zemřelého dárce nebo léčba na dialýze delší než čtyři roky byly významně slabšími prediktory prodloužené hospitalizace ve srovnání s obezitou. Vliv obezity je srovnatelný s dalšími riziky Z výsledků studie vyplývá, že u některých skupin obézních pacientů se délka hospitalizace při transplantaci ledvin významně neliší od populace pacientů s normální hmotností. Ukazuje se, že dopad středního stupně obezity na dobu hospitalizace je srovnatelný s mnoha dalšími rizikovými faktory, které se často objevují u transplantovaných pacientů. Samotnou obezitu tedy není možné považovat za příčinu vyšších nákladů při transplantacích ledvin. Převzato ze serveru 15

16 DNES NA TÉMA Reportáž N ové středisko je umístěno přímo v areálu duchcovské nemocnice a ošetřující personál nabízí pacientům své služby zatím tři dny v týdnu (pondělí, středa a pátek). Kapacita je dvanáct lůžek a ošetření probíhá ve dvou směnách. Během jednoho dne tak může být ošetřeno až 24 pacientů. Samozřejmostí je i veškerý komfort, který dialyzační střediska a nefrologické ambulance B. Braun Avitum nabízejí. Pacienti mohou během ošetření zdarma využívat Wi-Fi, sledovat televizi, poslouchat rádio či pracovat na notebooku, připraveny jsou pro ně také svačiny. Jsem velmi ráda, že můžeme lidem z Duchcova a okolí nabídnout ošetření přímo ve městě a ušetřit jim tak složité cestování do Teplic. Sice to není nikterak velká vzdálenost, ale pro dialyzované pacienty, kteří musí na ošetření dojíždět několikrát týdně, je to velká pomoc. Hemodialyzovaní pacienti na středisko docházejí většinou třikrát týdně a stráví zde při každé návštěvě minimálně čtyři hodiny. Za rok tak na středisku pobudou více než MUDr. Marie Studenovská, vedoucí lékařka dialyzačního střediska Duchcov Pacienti z Duchcova již nemusí za dialýzou do Teplic Dialyzovaným pacientům z Duchcova a okolí se uleví. Díky nově otevřenému středisku B. Braun Avitum totiž nemusí dojíždět do Teplic, ale mohou podstoupit dialýzu přímo v Duchcově. V pořadí již 19. dialyzační středisko B. Braun Avitum v České republice nabízí pohodlné ošetření v přátelské atmosféře, špičkové dialyzační vybavení a techniku, která odráží nejnovější poznatky moderní medicíny. 624 hodin, tedy celých 26 dní. I proto se stále snažíme zvyšovat komfort pacientů, říká Marie Studenovská, vedoucí lékařka dialyzačního střediska Duchcov. Lidí, kteří potřebují dialyzační ošetření, neustále přibývá a je velmi důležité na tento trend reagovat. V současné době již provozujeme více než osmdesát dialyzačních středisek ve třinácti zemích Evropy. Pracujeme pouze s nejmodernějšími technologiemi a pacientům nabízíme hemodialýzu i efektivnější metodu hemodiafiltraci, která na našich střediscích jednoznačně převládá. Pro pacienty, kterým to zdravotní stav dovolí a kteří preferují ošetření v domácím prostředí, poskytujeme také tzv. peritoneální (neboli břišní) dialýzu. Náš ošetřující personál navíc pracuje ve směnách, aby mohl co nejvíce vyjít vstříc časovým požadavkům pacientů, říká MUDr. Martin Kuncek, ředitel sítě dialyzačních středisek B. Braun Avitum pro Českou republiku a Slovensko. redakce Dialogu 16 Olomouc City V obchodním centru slouží pacientům kromě dialyzačního střediska řada lékařských ambulancí S kupina B. Braun rozšiřuje ve vhodných lokalitách svou stávající síť dialyzačních středisek a nefrologických ambulancí o ambulance poskytující zdravotní péči v oborech chirurgie, urologie, všeobecné praktické lékařství a vnitřní lékařství. Jako první v řadě otevřela ambulance v prostorách obchodního centra Olomouc City, kde nově od funguje pod hlavičkou B. Braun Avitum dialyzační středisko. Pacienti tak mohou využívat služeb různých specialistů v jednom místě a od jednoho poskytovatele, což opět zvýší kvalitu péče. redakce Dialogu

17 ČARUJEME V KUCHYNI Kroupový guláš 1 šálek krup 0,5 kg libového hovězího masa na guláš 2 lžíce mouky 1/4 lžičky černého pepře 1/2 lžičky soli 2 lžíce řepkového oleje 1 šálek cibule 1 velký stonek celeru 1 stroužek česneku 2 střední mrkve 2 bobkové listy 1 lžička bylinkového koření 1. Připravíme kroupy dle návodu. 2. Nakrájíme cibuli, celer a česnek. Mrkev nakrájíme na větší, cca 2 3 cm kostky, stejně tak i hovězí maso. 3. Mouku, černý pepř a maso dáme do plastového sáčku a dobře protřepeme. 4. V hrnci (nejlépe litinovém) rozehřejeme olej a maso opečeme do hněda. Následně ho vyjmeme. 5. Na troše oleje orestujeme cibuli, celer, česnek, vrátíme maso do hrnce a zalijeme vodou. Přidáme bobkový list a osolíme. Dusíme do měkka. 6. Přidáme uvařené kroupy, mrkev a koření a povaříme. Dosolíme a dochutíme. Brokolicové smaženky 3 šálky brokolice 1/2 šálku cibule 2 velká vejce Recepty pro vás připravil MUDr. Aleš Hrubý, vedoucí lékař DS Slavkov u Brna s použitím zdroje 2 lžíce bílé mouky 2 lžíce olivového oleje 1. Rozdělíme brokolici na malé růžičky a nakrájíme cibuli. 2. Brokolici vaříme v malém množství vody po dobu 5 minut; propláchneme studenou vodou a lehce překrájíme. 3. Ve středně velké míse rozšleháme vejce, přidáme mouku a dobře promícháme. 4. Do vaječné směsi vmícháme brokolici a cibuli. 5. Následně smažíme malé smaženky po obou stranách do zlatova. 6. Smaženky osušíme na papírovém ubrousku a horké podáváme. 7. Můžeme servírovat se zakysanou smetanou s troškou rozmačkaného česneku. kalorie: 246, bílkoviny: 22 g, sacharidy: 21 g, tuky: 8 g, cholesterol: 51 mg, sodík: 222 mg, draslík: 369 mg, fosfor: 175 mg, vápník: 30 mg, vláknina: 6,3 g kalorie: 140, bílkoviny: 6 g, sacharidy: 7 g, tuky: 10 g, cholesterol: 106 mg, sodík: 58 mg, draslík: 276 mg, fosfor 101 mg, vápník: 50 mg, vláknina 2,1 g 17

18 S ÚSMĚVEM Cibulové spiknutí ořádné hovězí žebro, dvě tři mrkve, dvě tři petržele, kus celeru, P jedna cibule i se slupkou, aby to mělo barvu a říz. Zalít studenou vodou, přidat dva bobkové listy, pět kuliček nového koření, deset kuliček pepře a dát vařit. Úplně triviální. Milan domácí hovězí vývar miluje a Marie to ví. Hned jak to krásné žebro u řezníka viděla, řekla si, že dneska ho Milanovi udělá. Třeba pak Milan lépe přijme tu zprávu, kterou mu už něco přes týden chce sdělit, tu radostnou novinu, tu šťastnou událost, která vstoupí už brzy do jejich životů. Nakrájet zeleninu, odměřit kuličky koření, ještě omýt to maso a dojít do špajzu pro cibuli a... ne! Marie ještě jednou prohrábne slupičky cibule na dně misky. Najde jen zapomenutý stroužek česneku, jinak nic. Schlíple se vrátí do kuchyně. Hrnec už stojí na plotně, jen do něj hodit cibuli a zapnout plotýnku. Marie váhá. Milan je na tyhle věci puntičkář a má až nechutně vyvinutý čich a chuť. Marii je tak hned jasné, že až Milan ten vývar ochutná, hned pozná, že s ním něco není tak, jak má být. Že ta jedna blbá cibule, i kdyby byla nejmenší na celém světě, tam prostě bude chybět. Do obchodu daleko, to by musela jet autem, a ona přece neřídí. To její věčné prokletí paničky ze satelitního městečka, co na rozdíl od těch ostatních paniček musí čekat na zastávce na nějaký příšerný rozhrkaný autobus, který ji odveze na konečnou metra. Milan už jí stokrát říkal, ať si ten řidičák udělá, i auto by jí prý koupil, jenže Marie to pořád odkládá, času dost, až budou děti, až bude mít koho vozit, kam by přece jezdila? Autobus přece stačí... na cibuli ne. Než by přijel, než by dojela do obchodu a vrátila by se zpět, už by vývar nestihla udělat. Milan ho má rád několik hodin vařený, jen tak získá tu pravou silnou chuť, tohle nejde ošidit, to už Marie bohužel ví. Napadne ji ještě zaskočit za jednou ze sousedek, ale je jí to trapné. Jak z nějakého starého filmu, kde si lidé přes plot podávají vajíčka a mouku a já nevím co ještě by ji pak za zády pomluvily, jak je neschopná. Ani cibuli doma nemá, blbka! Za ty tři roky, co tu Marie s Milanem bydlí, si tu moc přátel neudělali, a jí to nikdy ani moc nevadilo. Až teď. Marie vzdychne a koukne na hodiny nad sporákem. A pak ho zapne. Schlíple na něj kouká, než ji napadne ta spásná myšlenka. Rychle doběhne do špajzu, nabere cibulové slupky ze dna misky a hodí je do polévky. Třeba to bude stačit, řekne si a pohladí břicho. Někde tam uvnitř je její malý spojenec v tomhle cibulovém spiknutí a Milanovi o něm při večeři řekne. Třeba to pomůže. Nebo to naopak všechno zhorší. Ne že by dítě nechtěli. Mluvili o něm od počátku svého vztahu. Jenom to vždycky byla taková mlhavá představa usmívajícího se spícího miminka kdesi v daleké budoucnosti. Až se vezmeme, až se přestěhujeme do toho krásného domečku se zahradou, až koupíme nové auto, až vyděláme dost na to, abychom si to všechno mohli dovolit. Jenže to čekání už Marii připadalo trochu dlouhé. A tak si nenápadně zapomněla vyzvednout recept na antikoncepci a nenápadně počítala plodné dny. A teď tu sedí, na plotně bublá vývar a jí v břiše roste dítě, a ona pořád neví, jak o něm Milanovi říct. Není divu, že upíná všechny naděje k tomu vývaru. Klíží se jí oči, to se jí dřív nestávalo, teď by spala pořád. Ale přece teď nemůže usnout... Marie? Jsi tu? Rychle otevře oči. Rozhlédne se. Pak vyskočí a nahlédne na sporák vývar si tam spokojeně probublává, sice se hodně vyvařil, ale aspoň bude silnější. Usměje se na Milana, který vejde do dveří. Ahoj, už jsi doma? Co to tady voní? Jé, ty děláš vývar? Chtěla jsem ti udělat radost. Máš teď poslední dobou tolik práce... Milan ji políbí a obejme. Je ráda, že ho tak příjemně překvapila. Ty jsi skvělá, Mari. Zrovna jsem si tuhle říkal, že mám na vývar chuť. Tenhle skvělý, domácí... nemá nějakou divnou barvu? Milan se nedůvěřivě naklání nad hrncem. Marie zatají dech. Jako by tam nebyla cibule, nezdá se ti? Dalas ji tam? No jasně, nevidíš ty šlupky? Milan pochybovačně vařečkou projede zeleninu v hrnci. Pokrčí rameny. Tak uvidíme. Určitě bude dobrej, řekne smířlivě a Marie si oddechne. Tohle kolo vyhrála. Milan se usadí ke stolu, prohlíží si noviny a dopisy, které mu sem připravila ze schránky. Marie na něj kouká, jak otevírá jednu z obálek, a odhodlává se. Milane? Ano? Koukni na tohle, zas zvedaj zálohy za elektriku a plyn. Kde na to máme pořád brát? To není o tolik. Jen o dvě stovky. Irena Hejdová (1977) je česká scenáristka. Je autorkou scénáře filmu Děti noci či dokuseriálu Čtyři v tom, své povídky pravidelně publikuje v knižních souborech nakladatelství Listen. Nyní je na mateřské dovolené s dvouapůlletými dvojčaty. Vy se s ní budete mít možnost pravidelně setkávat na stránkách Dialogu, pro který píše povídky. 18

19 PRO LEPŠÍ S ÚSMĚVEM NÁLADU Stovka sem, stovka tam a peníze fuč. Cos mi chtěla? Já? Ale nic, že už je ten vývar asi hotovej. Nakrájím zeleninu, jo? Jo jo. Marie prostře na stůl dva talíře, doprostřed dá kouřící hrnec vývaru, jsou v něm už i nudle a petržel a vypadá jak z kulinářského časopisu. Marie ještě vedle hlubokých talířů přidá dvě lžíce za pár měsíců už bude třeba dávat tři. Dojme se a představí si všechny ty malé roztomilé věcičky, co budou muset koupit, postýlku a peřinky a zavinovačky a dupačky a bodýčka a čepičky a ty nejroztomilejší nejmalinkatější ponožtičky a... Marie, proč brečíš? Já nebrečím. Jde mi do očí pára z tý polívky. Dej mi talíř. Nalije Milanovi polévku, dává si záležet, aby porce na talíři nebyla ani moc hustá, ani moc řídká, aby tam bylo přesně tolik kostiček mrkve, celeru a petržele, kolik má být, a aby bylo maso na kousky velké tak akorát. Také si nalije, popřeje Milanovi dobrou chuť a pustí se do polévky. Má už hlad jako vlk. Ani jí chvíli nedojde, že by vlastně měla být napjatá, jak bude Milanovi polévka chutnat. Takže až po chvíli vzhlédne a vidí Milanův pochybovačný výraz. Co je? Necejtím tam cibuli. Dala jsem tam takovou malou. Tak možná to bylo málo, no. Kdyby tam byla malá, tak bych ji cejtil. Já jí tam necejtím. Ty ji tam cejtíš? Mně je to fuk. Ale mně ne. Ten vývar je skoro perfektní, ale prostě bez cibule... Milane, ta cibule tam je. Viděls ty šlupky. Já ti nevím. No prostě to není ono. Pojďme se bavit o něčem jiném. Jsem těhotná. Milan odloží lžíci. Ve tváři má ještě nasupený výraz z debaty o vývaru. Ty? Já. Fakt, jo? No jo. Co na to říkáš? No... to je hezký. Marie porovnává Milanovu větu s jeho výrazem. Není to zcela kompatibilní. Milan odstrčí talíř. Přemýšlí. Ale brala jsi prášky, nebo ne? Už ne. A tu cibuli jsem do tý polívky taky nedala. Už mi došla. Milan vítězoslavně pohlédne Marii do očí. Já to věděl! Že jsem těhotná? To s tou cibulí. Oba se odmlčí. Oběma hlavami běží nesouvislý proud myšlenek. Na co sakra myslí? Co tím sakra sleduje? Proč nemá doma cibuli? Proč mi nedá pusu? Proč mi neřekla o těch prášcích? Tak mám jít na potrat, nebo co? Kouknou po sobě, nejdřív tak pokradmu. A pak se oba usmějí. Marie si Milanovi sedne na klín a zaboří mu hlavu do ramene. Vsugeruje si náhlý pohyb uprostřed břicha, jako takovou malou bublinku pod hladinou vývaru. Usměje se a zavře oči. Zítra se přihlásí do autoškoly. Projede na webu pár stránek s nejroztomilejšími dětskými oblečky, a pak sedne na autobus a dojede koupit tu cibuli. Aspoň kilo. Osmisměrka Rozkoš je sériový výrobek... TAJENKA. John Steinbeck Návod: Luštěte ve všech osmi směrech a ze zbylých písmenek čtěte po řádcích tajenku. JÍDLA, ROURY, INDEX, OTŘES, PIÁNO, NÁDOR, DANDY, KEJTA, EFEKT, VARTÝŘ, JULIE, JÁDRO, SÉRIE, PASÁK, VÝKAZ, PECAŘ, CETKA, BENÁTKY, OPASEK, ALARM, JÁTRA, JAKUB, ODĚVY, OKROČ, OBLAK, IONTY, NOSIČ, LESOŇ, EKONOM, STROFY, PODPĚRA, BOUŘE, TOXIN, DENNĚ, ŘASNO, TOLUEN, SOKOLÍK, RAKEV, LVICE, RUBÁŠE, STAŘÍ, POMLK, TETRA, KVÉST, DÝMKA, BRUSLE, NÁVĚS, SKLAD, KOVÁK, ROMADUR, VODOJEM, ŠTUMPA, AFEKT, OCELE, TRÝLE, DLANĚ, JEREVAN, KLAMY 19

20 HOBBY 20 R edaktorky DOMA DNES testovaly, zda se vyplatí při mytí oken spoléhat na osvědčené levné recepty, či zda i moderní postupy mají něco do sebe. Problém je v tom, že čím modernější, tím i dražší. Není se co divit, že mnoho domácností zůstává u klasických postupů, kdy se náklady na umytí všech oken v bytě pohybují kolem desetikoruny. Zkušební komise však vážila nejen nízkou cenu, ale i pracnost a čas strávený mytím. A to jsou parametry, kterých si také musíme vážit. Jinak se odhodláváme mýt okna s představou celodenní dřiny a jinak s vědomím, že za chvilku máme hotovo. A za tento pocit jsme ochotni připlatit. Náš seznam neberte jako stupně vítězů, ale jako komentář, co od použité metody můžete čekat. Na okna akustěrku Je vítězem testu z hlediska rychlosti a pracnosti, nejlevnější byl puding i ocet 1. Rychlá a bezpracná akustěrka Jednou z mála technických pomůcek na mytí oken je akustěrka Kärcher. Práci s ní zvládne i malé dítě, nemusíte být ani šikovní, ani silní. Po dvou hodinách zapojení do sítě byla akustěrka nabitá tak, aby se s ní dalo pracovat. V balení je akucentrála s dvěma stěrkami v různých rozměrech, rozstřikovač s nástavcem z mikrovlákna a koncentrovaný čisticí roztok, z něhož připravíme 250 ml prostředku na mytí. Do nádoby s rozstřikovačem jsme naředili čisticí prostředek a na lahev nasadili nástavec s textilním návlekem. Roztok jsme aplikovali na okno, rozetřeli nástavcem po celé ploše a nechali cca dvě minuty působit. Nabitou akustěrkou jsme shora dolů odsáli tekutinu. Stěrka k oknu perfektně přilnula a díky sacímu výkonu nebylo třeba vynakládat žádnou sílu. Okno bylo čisté a beze šmouh, včetně rohů, kolem nestékala žádná špinavá voda, ruce do kontaktu s prostředkem vůbec nepřišly a práce zabrala všeho všudy pět minut. Akustěrka je jasným vítězem v testu z hlediska rychlosti a pracnosti. Akustěrka Kärcher: kolem Kč. 2. Puding Mýt okna pudinkovým práškem zní sice velmi podezřele, ale jak ukázal test, funguje to skvěle. Jeden sáček banánovo -karamelového pudinku jsme rozpustili v pěti litrech studené vody. Některé zdroje ho doporučují rozpouštět v teplé vodě, ale náš pokus potvrdil, že v teplotě finta ukrytá nebude. Hadříkem z netkané textilie (na mytí oken je ideální, protože nepouští vlákna) namočeným v pudinkovém roztoku jsme okno umyli od největšího prachu. Poté jsme hadřík propláchli v roztoku znovu a důkladně vyždímali, abychom okno setřeli do polosucha. Cena pudingu: 12 Kč. 3. Ocet a noviny Nejstarší metoda mytí oken s pomocí octa a novin stále nemá konkurenci, alespoň z hlediska ceny. Do pětilitrového kbelíku teplé vody jsme vlili 2 dcl kvasného lihového octa. Aby voda netekla všude kolem rámu, několikrát jsme skla omyli dobře vypláchnutým a vyždímaným hadříkem. Octovou vodou šly dobře umýt mušince i městský prach a poradila si i s mastnějším filmem od plynových kamen na rámech oken. Leštění skel novinovým papírem je sice namáhavější, je třeba na noviny přitlačit, aby se plocha leskla, ale lešticí efekt mají stejný jako utěrky z mikrovlákna. Podobně jako noviny poslouží i letáky, ovšem nesmí být z lesklého papíru. Časová náročnost tohoto způsobu mytí oken je sice větší, okenní tabule se leskla až po 8 minutách a během mytí se i mírně zvýšila naše tepová frekvence, ale její půvab je v minimální finanční náročnosti. Sklenice octa vyjde přibližně na 5 Kč a noviny poslouží i k něčemu dalšímu než jen jako zdroj informací o současném dění. Společně s pudinkovou metodou patří ocet k nejlevnějším možnostem. Kvasný ocet: 11 Kč/l. 4. Pokrok za každou cenu Když se před nedávnem objevil na trhu robot, který umyje okna sám bez pomoci, byla to revoluce. My jsme se ovšem trošku zapotili, než jsme přístroj jménem Hobot uvedli v činnost. Návod byl při nabádání k instalaci kotoučů, na něž se utěrka z mikrovlákna navléká, mírně zavádějící. Zámečky na kotouči ne a ne zapadnout. Až posléze jsme zjistili, že kotouče jsou z továrny již nasazené a ty, které odolávaly, jsou náhradní. Hobot pracuje na jednoduchém principu, kdy dva rotující kotouče roztírají po okenní tabuli čisticí prostředek a poté ji dosucha vyleští. Po celou dobu čištění je stroj připojen do elektrické sítě a je třeba jej zajistit lanem proti pádu třeba ke klice na okně.