ØÍŠE ORGANISMÙ. P živoèichové P rostliny P protista = jednobunìèné organismy MIKROOGRANISMY. bakterie, sinice, prvoci, øasy, houby

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "ØÍŠE ORGANISMÙ. P živoèichové P rostliny P protista = jednobunìèné organismy MIKROOGRANISMY. bakterie, sinice, prvoci, øasy, houby"

Transkript

1 Buòka morfologie

2 ØÍŠE ORGANISMÙ P živoèichové P rostliny P protista = jednobunìèné organismy (agregáty stejnocenných bunìk) bakterie, sinice, prvoci, øasy, houby MIKROOGRANISMY

3 NEBUNÌÈNÉ FORMY ŽIVOTA Viry - obsahují NK, proteiny = bunìèný parazit na úrovni NK Viroidy - pouze NK (kruhová jednovláknová RNA bazí) = patogen rostlinných bunìk Priony - pouze protein (Creutzfeldt-Jakobova nemoc = spongioformní encefalopatie)

4 Bakteriální buòka buòky prokaryotické (PK) x buòky eukaryotické (EK)

5 1. Organizace bunìèného jádra (Jádro není oddìleno od cytoplazmy membránou, tvoøeno cyklickou dvouvláknovou šroubovicí DNA, haploidní genom - nepohlavní rozmnožování) 2. Nepøítomnost bunìèných organel (Chybí Mt, ChP, ER) 3. Charakter ribosomu (Rozdílná RMH rrna, poèet a RMH ribosomálních proteinù)

6 Další odlišnosti PK a EK Peptidoglykan v bunìèné stìnì PK (x mykoplasmy) Stavba bièíkù - jednodušší než u EK Anaerobióza PK (fakultativní nebo striktní) Schopnost PK vázat N 2 Zásobní látky PK (poly- -hydroxymáselná kyselina) Neexistuje pino-, fago- ani exocytóza u PK Nepøítomnost sterolù v membránì PK (x nìkteré sinice a mykoplasmy) Velikost buòky PK cca 1/10 EK Neschopnost PK diferencovat buòky

7 Bakteriální buòka MORFOLOGIE VELIKOST ~ ChP, Mt m - velký pomìr povrch:objem vysoká rychlost metabolismu (zdvojení hmotnosti za 0,5 hod.)

8 TVAR - kulovitý = koky (mono-, diplokoky, tetrády) - øetízky (Streptokoky) - hrozny (Stafylokoky) - lineární = tyèinky (pøímé, zakøivené, spirálnì stoèené) - vlákna SLOŽENÍ - prvky: C-50%, O-20%, N-15%, H-8% P-3%, S-1% = 97% hmotnosti

9 - malé molekuly: H 2 O-80% hmotnosti, NH + 4, PO 3-4, CO 2 sacharidy (Glc, Rib) AMK, MK, Nt glycerol, pyruvát... - makromolekuly: ± lipidy, proteiny, NK, polysacharidy - supramolekuly: funkèní celky (ribosom = 3 RNA + 55 proteinù

10 Bakteriální buòka obsahuje 8 x 10 7 molekul v cca 3300 druzích ~ 97% sušiny = makromolekuly + lipidy NUKLEOVÉ K.: bakteriální chromozom (cyklická dvoušroubovice DNA) 20% sušiny E.c. plazmidy (cyklická dvoušroubovice DNA) x < b. chromozom trna, rrna, mrna (koduje více proteinù, velmi krátký T2)

11 PROTEINY: enzymy (vìtšina), strukturní proteiny, regulaèní faktory [ u E. coli x 10 5 druhù u èlovìka ] 60% sušiny E.c. - realizace gen. info. do 3D - genotyp fenotyp POLYSACHARIDY: konstrukèní (peptidoglykan, lipopolysacharid, teichoové kyseliny) 3% sušiny E.c. zásobní (glykogen) - antigenní struktury - adherence na hostitele - souèást b. stìny a glykokalixu

12 JÁDRO BUÒKY Není oddìleno membránou Zaujímá ~ 15% objemu buòky Bakteriální chromozom (délka 1,4 mm) poskládání DNA do vyšších struktur SUPRAHELICITA (+,-) - funkce topoizomeráz I, II Haploidní g.i. (3500 genù) kopie Plazmidy (cykl. DNA) histone like proteins - 4 druhy (1/200 párù bazí) Katalytické proteiny (replikace, translace) Regulaèní proteiny (represory)

13 Plazmidy - fakultativnì pøítomné (v jádøe a/nebo cytoplazmì) = endosymbiont na genetické úrovni - cyklická dvoušroubovice DNA - g.i. pro doplòkové fce: - resistence na antibiotika ( napø. -laktamáza) - resistence na tìžké kovy (exportní proteiny) - produkce antibiotik - produkce toxinù (hemolysin E. coli) - degradace uhlovodíkù (Pseudomonas - ropa) - produkce modifikaèních E (oznaèení vlastní DNA) - umožnìní symbiózy (Rhizobium) - autonomní replikace (plazmidové èíslo) - pøechod do dceøiných bunìk ekvipartiènì (øízeno) nebo statisticky (dostatek kopií) - kompatibilita, inkompatibilita (pokud pøíbuzné), kryptické, konjugativní plazmidy

14 Pøenos plazmidu = horizontální pøenos g.i. Konjugací - pøi spojení bunìk (i rozdílných) - pøedání t.zv. konjugativního plazmidu (rezistence na antibiotika) Transdukcí - pøi infekci buòky fágem (obsahujícím plazmid) Transformací - pøi prùniku bakt. chromozomu nebo samotného plazmidu do kompetentní buòky (1927 Griffith - pøenos virulence pneumokoka)

15 CYTOPLAZMA ~ gel (viskózní roztok) - struktury: chromosom, ribosomy, granula - enzymy (glykolýza, hydrolázy, enzymy K. cyklu) - NK - trna, mrna - regulaèní molekuly (camp) - produkty ana- a katabolismu - pøijaté živiny... difúze = hlavní transportní mechanismus

16 RIBOSOM podjednotky 30 S - 16 S RNA 21 proteinù 50 S - 5 S, 23 S RNA 34 proteinù 70 S Poèet: klidový stav - stovky rychlý rùst - desítky tisíc rychlost proteosyntézy - p.ú. poètu ribosomù (800 AMK/min/ribosom)

17 transkripce mrna - translace protein P jedna mrna koduje v prùmìru 3 proteiny P krátká doba života mrna (jednotky minut) P ribosomy nasedají na nehotovou mrna, translace (úloha chaperonù) vysoká rychlost proteosyntézy 1 AMK = 2 ATP (aktivace AMK) + 1 GTP (vazba aminoacyl-t-rna na ribosom) + 1 GTP (posun mrna)

18 ZÁSOBNÍ LÁTKY - glykogen (nerozpustný polymer Glc) - polyfosfát, elementární síra - polymer kyseliny -hydroxymáselné H H H O H OH H O H H Nikdy nejsou zásobními látkami lipidy

19 CYTOPLAZMATICKÁ MEMBRÁNA - jediná vnitøní membrána bakterií = dvojvrstva fosfolipidù: - fosfatidylglycerol - fosfatidylethanolamin (nikdy ne cholesterol) - vyšší podíl nenasycených MK - vyšší tekutost - membránové proteiny (10-20% všech proteinù)

20 FUNKCE MEMBRÁNY P oddìlení od vnìjšího prostøedí (pøenašeèe) P energetický metabolismus (syntéza ATP) Energie h Slunce oxidace D.Ø. gradient H + ATPáza ATP V P zakotvení bièíku

21 BUNÌÈNÁ STÌNA = bunìèný skelet (chybí u mykoplasem) - chemická + mechanická ochrana buòky (kompenzace vnitøního tlaku - 500kPa g-, 2500kPa g+) - charakter síta (prostupnost) - odstranìním b. stìny (lysozym, penicilin) protoplast (sféroplast)

22 Složení b.s. závisí na typu bakterie Peptidoglykan (mukopeptid, murein) spoleèný pro všechyny bakterie = lineární polymer - støídání aminosacharidù: ( -1,4-O-glykosidická vazba) N-acetylglukosamin + N-acetylmuramová kys. CH 2 OH O OH + tetrapeptid (amidicky) HO O H 3 C CH N H 2 COOH Muramová kyselina sí ování - funkce transpeptidáz (g- ménì, g+ èasté propojení)

23 g+ Bunìèná stìna paralelnì - mnoho vrstev peptidoglykanu, b.s nm kolmo - teichoové kyseliny - lineární polymery: glycerol-p a ribitol-p s sacharidy (glykosidicky vázanými) - kovalentní vazba k PG, mer - hlavní povrchový antigen g+ neobsahuje lipidy (x mykobakterie, korynebakterie, nokardie - lipidy a vosky esterovì na PG) neobsahuje proteiny (x streptokoky - souvislá vrstva proteinù, polysacharidy, PG)

24 Bunìèná stìna g+ bakterií

25 g- Bunìèná stìna tenká vrstva peptidoglykanu, b.s nm periplasmatický prostor (metabolity, živiny, hydrolázy) vnìjší membrána - dvojvrstva fosfolipidù s proteiny - Hf kotvena lipoproteiny v PG - vnìjší vrstva obsahuje lipopolysacharidy LPS lipid A + základní + specifický polysacharid polysacharid

26 Bunìèná stìna g- bakterií

27 LPS Lipid A - spoleèný pro LPS, Hf kotva - fosforylovaný glukosaminový disacharid esterifikovaný nìkolika MK = endotoxin g- Základní polysacharid - vázán na jeden Glc-NH 2 lipidu A - až 10 monosacharidù (i vìtvení) Specifický polysacharid - lineární, až 100 monosacharidù (nad povrch buòky) - opakování tetra- (penta-) sacharidových jednotek - druhovì i kmenovì specifické - ztráta (poškození) citlivost napø. na detergenty = O-antigen

28 g- struktura lipopolysacharidu

29 Adhezní místa - místa, kde se stýká vnìjší a cytoplazmatická membrána (až 400 u E. coli) - vstup DNA bakteriofága - inzerce dalších molekul LPS Proteiny vnìjší membrány - málo proteinù (množství i druhù) x cytoplazmatické membránì Receptory pro fágy - specifické pro nasednutí fága Poriny (trimer) - póry - neselektivní prùnik malých molekul Omp A - transmembránový - kotví vnìjší membránu k peptidoglykanu (vedle lipoproteinù) - receptor pro F-pilus donorové buòky pøi konjugaci

30

31 POUZDRO A GLYKOKALIX - nad b.s. u g- i g+ (není nepostradatelné) - tvoøeno polysacharidy (vyjímka Bac. anthracis - poly- D-Glu) Pouzdro - vrstva obklopující jednotlivé bakterie - ochrana pøed bakteriofágy - pøispívá k virulenci a invazivitì Sliz - øídká hmota obalující více bunìk Glykokalix - øídká sí ovina vláken, trèí z buòky - významný pro adhezi bakterií (adheziny) nespecifiky nebo specificky (paraziti, symbióza)

32 FIMBRIE (PILI) pouze u g- = rigidní dutá proteinová vlákna (køehká), trèí všemi smìry - funkce adhezinù - specifická adheze na hostitelskou buòku (virulenèní faktor, kódováno plazmidem) - sex fimbrie - jedno vlákno kódované plazmidem (výmìna plazmidové DNA pøi konjugaci)

33 BIÈÍKY = vláknitý útvar, mnohokrát delší než buòka monotrichia - jeden na pólu lophotrichia - svazek na jednom nebo obou pólech peritrichia - po celém povrchu Bièík - vlákno, háèek, bazální èást

34 vlákno - ~ 20 m, nm - flagelin (globulární protein, dutá šroubovice) háèek - flexibilnì spojuje rigidní vlákno a bazální èást bazální èást - kotví bièík do b. stìny a c. membrány - g- 2 páry kruhových destièek - g+1 pár kruhových destièek - bièík rotuje +, - (energie gradientu H + ) pohyb (pozitivní, negativní chemotaxe) informace z chemoreceptorù (na povrchu) reakce na zmìny koncentrace látek v èase

35

36 TAXE - cílený pohyb mikroorganismu CHEMOTAXE - stimulem je chemický signál (koncentraèní gradient repelentu, atraktantu) FOTOTAXE - odpovìï na svìtlo u svìtlocitlivých bakterií (bièík, vakuoly) MAGNETOTAXE - orientace vùèi magmetickému poli (magnetosomy s Fe 3 O 4 )

37 MECHANISMUS CHEMOTAXE P chemický stimul - vazba molekuly na receptor - pøenašeè signálu P pøíjem a pøedání signálu zmìny rotace bièíku P receptory a chemosenzory v cytoplazmatické membránì a periplasmatickém prostoru P cytoplazmatické proteiny signální kaskáda prostøednictvím methylace-demethylace, fosforylace-defosforylace enzymù a regulaèních proteinù

38 rotace + = pøemety rotace - = pohyb vpøed náhodný smìr pohybu pohyb ve smìru nárùstu gradientu atraktantu

39 RECEPTORY - Tsr (atrakce Ser) - Tar (atrakce Asp) - Trg (atrakce Glc, Rib, Man) - Tap (atrakce dipeptidy) + methyl-accepting chemotaxis proteins MCP CYTOPLAZMATICKÉ - PROTEINY CheA, CheW, CheY, CheR, CheB, CheZ kinázy, methyltransferázy regulaèní proteiny

40 excitovaný stav (zaznamenávají koncentraèní gradient MCP rotace bièíku - t.j. pohyb vpøed) methylace demethylace CheR CheB - P (methyltransferáza) (methylesteráza) adaptovaný stav (nejsou schopny rozpoznat konc. gr. Me-MCP 100x snížena citlivost, rotace bièíku + t.j. poskakování, pøemety) iniciace fosforylace CheW CheA - fosforylace CheY a CheB = aktivace (kináza) (kináza) vazba na proteiny vypínaèe motoru bièíku CheY - rotace P- CheY + rotace CheZ defosforyluje

41 excitovaný stav (zaznamenávají koncentraèní gradient AT - MCP rotace bièíku - t.j. pohyb vpøed) methylace demethylace CheR CheB - P (methyltransferáza) (methylesteráza) adaptovaný stav (nejsou schopny rozpoznat konc. gr. AT - Me-MCP x x 100x snížena citlivost, rotace bièíku + t.j. poskakování, pøemety) iniciace fosforylace CheW CheA - fosforylace CheY a CheB = aktivace (kináza) (kináza) x vazba na proteiny vypínaèe motoru bièíku CheY - rotace P- CheY + rotace CheZ defosforyluje

42 REPELENTY - aktivace CheA (fosforylace) aktivace CheB (fosforylace) snížení methylace MCP (podobnì jako volný MCP) ATRAKTANTY - vazba atraktantu na receptor - inhibuje fosforylaci CheA pokles P-CheB zpomalení demethylace MCP Receptory s navázaným atraktantem neiniciují fosforylaci CheA blokována demethylace recetorù prostøednictvím CheB methylace receptorù prostøednictvím CheR probíhá pokles citlivosti receptoru pro atraktant pokles vazby atraktantu stimulace CheA adaptace buòky na chemoatraktant

BAKTERIÁLNÍ BUŇKA MORFOLOGIE A STAVBA

BAKTERIÁLNÍ BUŇKA MORFOLOGIE A STAVBA BAKTERIÁLNÍ BUŇKA MORFOLOGIE A STAVBA Veronika Holá Mikrobiologický ústav LF MU a FN u sv. Anny v Brně Přednáška pro II. r. VL 2016/2017 Velikost bakterií Patogenní: většinou kolem 1 5 μm (1 μm = 10-3

Více

prokaryotní Znaky prokaryoty

prokaryotní Znaky prokaryoty prokaryotní buňka Znaky prokaryoty Základní stavební jednotka bakterií a sinic Mikroskopická velikost viditelné pouze v optickém mikroskopu Buňka neobsahuje organely Obsahuje pouze 1 biomembránu cytoplazmatickou

Více

STRUKTURA A FUNKCE MIKROBIÁLNÍ BUŇKY

STRUKTURA A FUNKCE MIKROBIÁLNÍ BUŇKY Morfologie (tvar) bakterií STRUKTURA A FUNKCE MIKROBIÁLNÍ BUŇKY Tři základní tvary Koky(průměr 0,5-1,0 µm) Tyčinky bacily (šířka 0,5-1,0 µm, délka 1,0-4,0 µm) Spirály (délka 1 µm až100 µm) Tvorba skupin

Více

Úvod do mikrobiologie

Úvod do mikrobiologie Úvod do mikrobiologie 1. Lidské infekční patogeny Subcelulární Prokaryotické o. Eukaryotické o. Živočichové Priony Chlamydie Houby Červi Viry Rickettsie Protozoa Členovci Mykoplasmata Klasické bakterie

Více

BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ

BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ SPOLEČNÉ ZNAKY ŽIVÉHO - schopnost získávat energii z živin pro své životní potřeby - síla aktivně odpovídat na změny prostředí - možnost růstu, diferenciace a reprodukce

Více

BUNĚČ ORGANISMŮ KLÍČOVÁ SLOVA:

BUNĚČ ORGANISMŮ KLÍČOVÁ SLOVA: BUNĚČ ĚČNÁ STAVBA ŽIVÝCH ORGANISMŮ KLÍČOVÁ SLOVA: Prokaryota, eukaryota, viry, bakterie, živočišná buňka, rostlinná buňka, organely buněčné jádro, cytoplazma, plazmatická membrána, buněčná stěna, ribozom,

Více

Genetika bakterií. KBI/MIKP Mgr. Zbyněk Houdek

Genetika bakterií. KBI/MIKP Mgr. Zbyněk Houdek Genetika bakterií KBI/MIKP Mgr. Zbyněk Houdek Bakteriofágy jako extrachromozomální genomy Genom bakteriofága uvnitř bakterie profág. Byly objeveny v bakteriích už v r. 1915 Twortem. Parazitické org. nemají

Více

Typy nukleových kyselin. deoxyribonukleová (DNA); ribonukleová (RNA).

Typy nukleových kyselin. deoxyribonukleová (DNA); ribonukleová (RNA). Typy nukleových kyselin Existují dva typy nukleových kyselin (NA, z anglických slov nucleic acid): deoxyribonukleová (DNA); ribonukleová (RNA). DNA je lokalizována v buněčném jádře, RNA v cytoplasmě a

Více

Centrální dogma molekulární biologie

Centrální dogma molekulární biologie řípravný kurz LF MU 2011/12 Centrální dogma molekulární biologie Nukleové kyseliny 1865 zákony dědičnosti (Johann Gregor Mendel) 1869 objev nukleových kyselin (Miescher) 1944 genetická informace v nukleových

Více

2. Z následujících tvrzení, týkajících se prokaryotické buňky, vyberte správné:

2. Z následujících tvrzení, týkajících se prokaryotické buňky, vyberte správné: Výběrové otázky: 1. Součástí všech prokaryotických buněk je: a) DNA, plazmidy b) plazmidy, mitochondrie c) plazmidy, ribozomy d) mitochondrie, endoplazmatické retikulum 2. Z následujících tvrzení, týkajících

Více

Buňky, tkáně, orgány, soustavy

Buňky, tkáně, orgány, soustavy Lidská buňka buněčné organely a struktury: Jádro Endoplazmatické retikulum Goldiho aparát Mitochondrie Lysozomy Centrioly Cytoskelet Cytoplazma Cytoplazmatická membrána Buněčné jádro Jadérko Karyoplazma

Více

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Inovace studia molekulární a buněčné biologie Investice do rozvoje vzdělávání Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Investice do rozvoje vzdělávání

Více

Nukleové kyseliny. Nukleové kyseliny. Genetická informace. Gen a genom. Složení nukleových kyselin. Centrální dogma molekulární biologie

Nukleové kyseliny. Nukleové kyseliny. Genetická informace. Gen a genom. Složení nukleových kyselin. Centrální dogma molekulární biologie Centrální dogma molekulární biologie ukleové kyseliny 1865 zákony dědičnosti (Johann Gregor Transkripce D R Translace rotein Mendel) Replikace 1869 objev nukleových kyselin (Miescher) 1944 nukleové kyseliny

Více

Molekulární základy dědičnosti. Ústřední dogma molekulární biologie Struktura DNA a RNA

Molekulární základy dědičnosti. Ústřední dogma molekulární biologie Struktura DNA a RNA Molekulární základy dědičnosti Ústřední dogma molekulární biologie Struktura DNA a RNA Ústřední dogma molekulární genetiky - vztah mezi nukleovými kyselinami a proteiny proteosyntéza replikace DNA RNA

Více

Nepřátelské mikroby ČÁST 1

Nepřátelské mikroby ČÁST 1 Nepřátelské mikroby ČÁST 1 1. Mikroby jako parazité 9 2. Bakterie 13 3. Viry 35 4. Fungi 45 5. Protozoa 49 6. Helminti a členovci 51 7. Priony 57 8. Vztah hostitele a parazita 61 Kapitola Mikroby jako

Více

BAKTERIÁLNÍ GENETIKA. Lekce 12 kurzu GENETIKA Doc. RNDr. Jindřich Bříza, CSc.

BAKTERIÁLNÍ GENETIKA. Lekce 12 kurzu GENETIKA Doc. RNDr. Jindřich Bříza, CSc. BAKTERIÁLNÍ GENETIKA Lekce 12 kurzu GENETIKA Doc. RNDr. Jindřich Bříza, CSc. -dědičnost u baktérií principiálně stejná jako u komplexnějších organismů -genom haploidní a značně menší Bakteriální genom

Více

19.b - Metabolismus nukleových kyselin a proteosyntéza

19.b - Metabolismus nukleových kyselin a proteosyntéza 19.b - Metabolismus nukleových kyselin a proteosyntéza Proteosyntéza vyžaduje především zajištění primární struktury. Informace je uložena v DNA (ev. RNA u některých virů) trvalá forma. Forma uskladnění

Více

pátek, 24. července 15 BUŇKA

pátek, 24. července 15 BUŇKA BUŇKA ŽIVOČIŠNÁ BUŇKA mitochondrie ribozom hrubé endoplazmatické retikulum cytoplazma plazmatická membrána mikrotubule lyzozom hladké endoplazmatické retikulum Golgiho aparát jádro jadérko chromatin volné

Více

Molekulárn. rní. biologie Struktura DNA a RNA

Molekulárn. rní. biologie Struktura DNA a RNA Molekulárn rní základy dědičnosti Ústřední dogma molekulárn rní biologie Struktura DNA a RNA Ústřední dogma molekulárn rní genetiky - vztah mezi nukleovými kyselinami a proteiny proteosyntéza replikace

Více

od eukaryotické se liší svou výrazně jednodušší stavbou a velikostí Dosahuje velikosti 1-10 µm. Prokaryotní buňku mají bakterie a sinice skládá se z :

od eukaryotické se liší svou výrazně jednodušší stavbou a velikostí Dosahuje velikosti 1-10 µm. Prokaryotní buňku mají bakterie a sinice skládá se z : Otázka: Buňka Předmět: Biologie Přidal(a): konca88 MO BI 01 Buňka je základní stavební jednotka živých organismů. Je to nejmenší živý útvar schopný samostatné existence a rozmnožování. Každá buňka má svůj

Více

Exprese genetické informace

Exprese genetické informace Exprese genetické informace Tok genetické informace DNA RNA Protein (výjimečně RNA DNA) DNA RNA : transkripce RNA protein : translace Gen jednotka dědičnosti sekvence DNA nutná k produkci funkčního produktu

Více

Exprese genetického kódu Centrální dogma molekulární biologie DNA RNA proteinu transkripce DNA mrna translace proteosyntéza

Exprese genetického kódu Centrální dogma molekulární biologie DNA RNA proteinu transkripce DNA mrna translace proteosyntéza Exprese genetického kódu Centrální dogma molekulární biologie - genetická informace v DNA -> RNA -> primárního řetězce proteinu 1) transkripce - přepis z DNA do mrna 2) translace - přeložení z kódu nukleových

Více

Stavba prokaryotické buňky

Stavba prokaryotické buňky Prokaryota Stavba prokaryotické buňky Stavba prokaryotické buňky Tvary bakterií Rozmnožování bakterií - 1) příčné dělení nepohlavní 2) pučení 3) pomocí artrospór artrospóra vzniká fragmentací vláken u

Více

DYNAMICKÁ BIOCHEMIE. Daniel Nechvátal :: www.gymzn.cz/nechvatal

DYNAMICKÁ BIOCHEMIE. Daniel Nechvátal :: www.gymzn.cz/nechvatal DYNAMICKÁ BIOCHEMIE Daniel Nechvátal :: www.gymzn.cz/nechvatal Energetický metabolismus děje potřebné pro zabezpečení života organismu ANABOLISMUS skladné reakce, spotřeba E KATABOLISMUS rozkladné reakce,

Více

Chemie nukleotidů a nukleových kyselin. Centrální dogma molekulární biologie (existují vyjímky)

Chemie nukleotidů a nukleových kyselin. Centrální dogma molekulární biologie (existují vyjímky) Chemie nukleotidů a nukleových kyselin Centrální dogma molekulární biologie (existují vyjímky) NH 2 N N báze O N N -O P O - O H 2 C H H O H H cukr OH OH nukleosid nukleotid Nukleosidy vznikají buď syntézou

Více

Aplikované vědy. Hraniční obory o ţivotě

Aplikované vědy. Hraniční obory o ţivotě BIOLOGICKÉ VĚDY Podle zkoumaného organismu Mikrobiologie (viry, bakterie) Mykologie (houby) Botanika (rostliny) Zoologie (zvířata) Antropologie (člověk) Hydrobiologie (vodní organismy) Pedologie (půda)

Více

Nukleové kyseliny. obecný přehled

Nukleové kyseliny. obecný přehled Nukleové kyseliny obecný přehled Nukleové kyseliny objeveny r.1868, izolovány koncem 19.stol., 1953 objasněno jejich složení Watsonem a Crickem (1962 Nobelova cena) biopolymery nositelky genetické informace

Více

Biologie buňky. systém schopný udržovat se a rozmnožovat

Biologie buňky. systém schopný udržovat se a rozmnožovat Biologie buňky 1665 - Robert Hook (korek, cellulae = buňka) Cytologie - věda zabývající se studiem buňek Buňka ozákladní funkční a stavební jednotka živých organismů onejmenší známý uspořádaný dynamický

Více

Nukleové kyseliny. DeoxyriboNucleic li Acid

Nukleové kyseliny. DeoxyriboNucleic li Acid Molekulární lární genetika Nukleové kyseliny DeoxyriboNucleic li Acid RiboNucleic N li Acid cukr (deoxyrobosa, ribosa) fosforečný zbytek dusíkatá báze Dusíkaté báze Dvouvláknová DNA Uchovává genetickou

Více

Eva Vlková č. dveří: 29 vlkova@af.czu.cz

Eva Vlková č. dveří: 29 vlkova@af.czu.cz Eva Vlková č. dveří: 29 vlkova@af.czu.cz podmínky udělení zápočtu: zkouška: písemná + ústní Literatura katedrový web: http://kmvd.agrobiologie.cz/index.php?obsah=skripta Voříšek K.: Zemědělská mikrobiologie

Více

Elektronoptický snímek viru mozaikové choroby tabáku. Mozaiková choroba tabáku. Schéma viru mozaikové choroby tabáku

Elektronoptický snímek viru mozaikové choroby tabáku. Mozaiková choroba tabáku. Schéma viru mozaikové choroby tabáku Obecná virologie Viry lat. virus šťáva, jed, v lékařské terminologii infekční činitel 1879 1882: první pokusný přenos virového onemocnění (mozaiková choroba tabáku) 1898: první pokusný přenos živočišného

Více

Antibiotika a chemoterapeutika. Karel Holada

Antibiotika a chemoterapeutika. Karel Holada Antibiotika a chemoterapeutika Karel Holada khola@lf1.cuni.cz Klíčová slova Antibiotika Selektivní toxicita Baktericidní Bakteriostatický Terapeutický index MIC a MIB Testování citlivosti Mechanizmus účinku

Více

Intermediární metabolismus. Vladimíra Kvasnicová

Intermediární metabolismus. Vladimíra Kvasnicová Intermediární metabolismus Vladimíra Kvasnicová Vztahy v intermediárním metabolismu (sacharidy, lipidy, proteiny) 1. po jídle (přísun energie z vnějšku) oxidace CO 2, H 2 O, urea + ATP tvorba zásob glykogen,

Více

1.Biologie buňky. 1.1.Chemické složení buňky

1.Biologie buňky. 1.1.Chemické složení buňky 1.Biologie buňky 1.1.Chemické složení buňky 1. Stavbu molekuly DNA objasnil: a) J. B. Lamarck b) W. Harwey c) J.Watson a F.Crick d) A. van Leeuwenhoeck 2. Voda obsažená v buňkách je: a) vázaná na lipidy

Více

Základy buněčné biologie

Základy buněčné biologie Maturitní otázka č. 8 Základy buněčné biologie vypracovalo přírodozpytné sympózium LP, AM & DK na konferenci v Praze, 1. Máje 2014 Buňka (cellula) je nejmenší známý útvar, který je schopný všech životních

Více

Nejmenší jednotka živého organismu schopná samostatné existence. Výměnu látek Růst Pohyb Rozmnožování Dědičnost

Nejmenší jednotka živého organismu schopná samostatné existence. Výměnu látek Růst Pohyb Rozmnožování Dědičnost BUŇKA Nejmenší jednotka živého organismu schopná samostatné existence Buňka je schopna uskutečňovat základní funkce organismu: obrázky použity z Nečas: BIOLOGIE LIDSKÉ TĚLO Alberts: ZÁKLADY BUNĚČNÉ BIOLOGIE

Více

Citlivost a rezistence mikroorganismů na antimikrobiální léčiva

Citlivost a rezistence mikroorganismů na antimikrobiální léčiva Citlivost a rezistence mikroorganismů na antimikrobiální léčiva Sylva Janovská Univerzita Pardubice Fakulta chemicko-technologická Katedra biologických a biochemických věd Centralizovaný rozvojový projekt

Více

Struktura a funkce biomakromolekul

Struktura a funkce biomakromolekul Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL 4. Membránové proteiny Ivo Frébort Lipidová dvojvrstva Biologické membrány Integrální membránové proteiny Transmembránové proteiny Kovalentně ukotvené membránové

Více

9. Viry a bakterie. Viry

9. Viry a bakterie. Viry 9. Viry a bakterie Viry nebuněčné formy organismů. Mnohem menší a jednoduší než buňka. Prokaryotické organismy organismy, jejichž tělo tvoří prokaryotická buňka s jadernou hmotou volně uloženou v cytoplazmě

Více

Současná formulace: Buňka je minimální jednotka, která vykazuje všechny znaky živých soustav

Současná formulace: Buňka je minimální jednotka, která vykazuje všechny znaky živých soustav Buněčná teorie: Počátky formování: 1840 a dále, Jan E. Purkyně myšlenka o analogie rostlinného a živočišného těla (buňky zrníčka) Schwann T. Virchow R. nové buňky vznikají pouze dělením buněk již existujících

Více

Bu?ka - maturitní otázka z biologie (6)

Bu?ka - maturitní otázka z biologie (6) Bu?ka - maturitní otázka z biologie (6) by Biologie - Pátek, Únor 21, 2014 http://biologie-chemie.cz/bunka-6/ Otázka: Bu?ka P?edm?t: Biologie P?idal(a): david PROKARYOTICKÁ BU?KA = Základní stavební a

Více

Rezistence patogenů vůči antimikrobialním látkám. Martin Hruška Jan Dlouhý

Rezistence patogenů vůči antimikrobialním látkám. Martin Hruška Jan Dlouhý Rezistence patogenů vůči antimikrobialním látkám Martin Hruška Jan Dlouhý Pojmy Patogen (patogenní agens, choroboplodný zárodek nebo původce nemoci) je biologický faktor (organismus), který může zapřičinit

Více

Proteiny Genová exprese. 2013 Doc. MVDr. Eva Bártová, Ph.D.

Proteiny Genová exprese. 2013 Doc. MVDr. Eva Bártová, Ph.D. Proteiny Genová exprese 2013 Doc. MVDr. Eva Bártová, Ph.D. Bílkoviny (proteiny), 15% 1g = 17 kj Monomer = aminokyseliny aminová skupina karboxylová skupina α -uhlík postranní řetězec Znát obecný vzorec

Více

Hořčík. Příjem, metabolismus, funkce, projevy nedostatku

Hořčík. Příjem, metabolismus, funkce, projevy nedostatku Hořčík Příjem, metabolismus, funkce, projevy nedostatku Příjem a pohyb v rostlině Příjem jako ion Mg 2+, pasivní, iont. kanály Mobilní ion v xylému i ve floému, možná retranslokace V místě funkce vázán

Více

Projekt SIPVZ č.0636p2006 Buňka interaktivní výuková aplikace

Projekt SIPVZ č.0636p2006 Buňka interaktivní výuková aplikace Nukleové kyseliny Úvod Makromolekulární látky, které uchovávají a přenášejí informaci. Jsou to makromolekulární látky uspořádané do dlouhých. Řadí se mezi tzv.. Jsou přítomny ve buňkách a virech. Poprvé

Více

Intermediární metabolismus CYKLUS SYTOST-HLAD. Vladimíra Kvasnicová

Intermediární metabolismus CYKLUS SYTOST-HLAD. Vladimíra Kvasnicová Intermediární metabolismus CYKLUS SYTOST-HLAD Vladimíra Kvasnicová Vztahy v intermediárním metabolismu (sacharidy, lipidy, proteiny) 1. po jídle (přísun energie z vnějšku) oxidace CO 2, H 2 O, urea + ATP

Více

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Inovace studia molekulární a buněčné biologie Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. OBVSB/Obecná virologie Tento projekt je spolufinancován Evropským

Více

BIOLOGICKÁ MEMBRÁNA Prokaryontní Eukaryontní KOMPARTMENTŮ

BIOLOGICKÁ MEMBRÁNA Prokaryontní Eukaryontní KOMPARTMENTŮ BIOMEMRÁNA BIOLOGICKÁ MEMBRÁNA - všechny buňky na povrchu plazmatickou membránu - Prokaryontní buňky (viry, bakterie, sinice) - Eukaryontní buňky vnitřní členění do soustavy membrán KOMPARTMENTŮ - za

Více

Zkušební okruhy k přijímací zkoušce do magisterského studijního oboru:

Zkušební okruhy k přijímací zkoušce do magisterského studijního oboru: Biotechnologie interakce, polarita molekul. Hydrofilní, hydrofobní a amfifilní molekuly. Stavba a struktura prokaryotní a eukaryotní buňky. Viry a reprodukce virů. Biologické membrány. Mikrobiologie -

Více

Základní učební text: Elektronické zpracování Biologie člověka; přednášky Učebnice B. Otová, R. Mihalová Základy biologie a genetiky člověka,

Základní učební text: Elektronické zpracování Biologie člověka; přednášky Učebnice B. Otová, R. Mihalová Základy biologie a genetiky člověka, Základní učební text: Elektronické zpracování Biologie člověka; přednášky Učebnice B. Otová, R. Mihalová Základy biologie a genetiky člověka, Karolinum 2012 Doporučená literatura: Kočárek E. - Genetika.

Více

Nukleové kyseliny příručka pro učitele. Obecné informace:

Nukleové kyseliny příručka pro učitele. Obecné informace: Obecné informace: Nukleové kyseliny příručka pro učitele Téma Nukleové kyseliny je završením základních kapitol z popisné chemie a je tedy zařazeno až na její závěr. Probírá se v rámci jedné, eventuálně

Více

8. Polysacharidy, glykoproteiny a proteoglykany

8. Polysacharidy, glykoproteiny a proteoglykany Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL 8. Polysacharidy, glykoproteiny a proteoglykany Ivo Frébort Polysacharidy Funkce: uchovávání energie, struktura, rozpoznání a signalizace Homopolysacharidy a

Více

Univerzita Karlova v Praze - 1. lékařská fakulta. Buňka. Ústav pro histologii a embryologii

Univerzita Karlova v Praze - 1. lékařská fakulta. Buňka. Ústav pro histologii a embryologii Univerzita Karlova v Praze - 1. lékařská fakulta Buňka. Stavba a funkce buněčné membrány. Transmembránový transport. Membránové organely, buněčné kompartmenty. Ústav pro histologii a embryologii Doc. MUDr.

Více

Nukleové kyseliny Replikace Transkripce translace

Nukleové kyseliny Replikace Transkripce translace Nukleové kyseliny Replikace Transkripce translace Prokaryotická X eukaryotická buňka Hlavní rozdíl organizace genetického materiálu (u prokaryot není ohraničen) Život závisí na schopnosti buněk skladovat,

Více

VÝZNAM FUNKCE PROTEINŮ V MEDICÍNĚ

VÝZNAM FUNKCE PROTEINŮ V MEDICÍNĚ FUNKCE PROTEINŮ 1 VÝZNAM FUNKCE PROTEINŮ V MEDICÍNĚ Příklad: protein: dystrofin onemocnění: Duchenneova svalová dystrofie 2 3 4 FUNKCE PROTEINŮ: 1. Vztah struktury a funkce proteinů 2. Rodiny proteinů

Více

NUKLEOVÉ KYSELINY. Základ života

NUKLEOVÉ KYSELINY. Základ života NUKLEOVÉ KYSELINY Základ života HISTORIE 1. H. Braconnot (30. léta 19. století) - Strassburg vinné kvasinky izolace matiére animale. 2. J.F. Meischer - experimenty z hnisem štěpení trypsinem odstředěním

Více

Buňka. Buňka (cellula) základní stavební a funkční jednotka organismů, schopná samostatné existence. Cytologie nauka o buňkách

Buňka. Buňka (cellula) základní stavební a funkční jednotka organismů, schopná samostatné existence. Cytologie nauka o buňkách Buňka Historie 1655 - Robert Hooke (1635 1703) - použil jednoduchý mikroskop k popisu pórů v řezu korku. Nazval je, podle podoby k buňkám včelích plástů, buňky. 18. - 19. St. - vznik buněčné biologie jako

Více

Lipidy a biologické membrány

Lipidy a biologické membrány Lipidy a biologické membrány Rozdělení a struktura lipidů Biologické membrány - lipidové složení Membránové proteiny Transport látek přes membrány Přenos informace přes membrány Lipidy Nesourodá skupina

Více

AMPK AMP) Tomáš Kuc era. Ústav lékar ské chemie a klinické biochemie 2. lékar ská fakulta, Univerzita Karlova v Praze

AMPK AMP) Tomáš Kuc era. Ústav lékar ské chemie a klinické biochemie 2. lékar ská fakulta, Univerzita Karlova v Praze AMPK (KINASA AKTIVOVANÁ AMP) Tomáš Kuc era Ústav lékar ské chemie a klinické biochemie 2. lékar ská fakulta, Univerzita Karlova v Praze 2013 AMPK PROTEINKINASA AKTIVOVANÁ AMP přítomna ve všech eukaryotních

Více

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/ I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í I ti d j dělá á í Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním

Více

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE 3. LÉKAŘSKÁ FAKULTA (tématické okruhy požadavků pro přijímací zkoušku)

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE 3. LÉKAŘSKÁ FAKULTA (tématické okruhy požadavků pro přijímací zkoušku) UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE 3. LÉKAŘSKÁ FAKULTA (tématické okruhy požadavků pro přijímací zkoušku) B I O L O G I E 1. Definice a obory biologie. Obecné vlastnosti organismů. Základní klasifikace organismů.

Více

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním

Více

Exprese genetické informace

Exprese genetické informace Exprese genetické informace Stavební kameny nukleových kyselin Nukleotidy = báze + cukr + fosfát BÁZE FOSFÁT Nukleosid = báze + cukr CUKR Báze Cyklické sloučeniny obsahující dusík puriny nebo pyrimidiny

Více

CZ.1.07/1.5.00/

CZ.1.07/1.5.00/ Projekt: Příjemce: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice

Více

Bílkoviny a rostlinná buňka

Bílkoviny a rostlinná buňka Bílkoviny a rostlinná buňka Bílkoviny Rostliny --- kontinuální diferenciace vytváření orgánů: - mitotická dělení -zvětšování buněk a tvorba buněčné stěny syntéza bílkovin --- fotosyntéza syntéza bílkovin

Více

DUM č. 3 v sadě. 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika

DUM č. 3 v sadě. 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika projekt GML Brno Docens DUM č. 3 v sadě 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika Autor: Martin Krejčí Datum: 02.06.2014 Ročník: 6AF, 6BF Anotace DUMu: chromatin - stavba, organizace a struktura

Více

Prokaryotická X eukaryotická buňka. Hlavní rozdíl organizace genetického materiálu (u prokaryot není ohraničen)

Prokaryotická X eukaryotická buňka. Hlavní rozdíl organizace genetického materiálu (u prokaryot není ohraničen) Prokaryotická X eukaryotická buňka Hlavní rozdíl organizace genetického materiálu (u prokaryot není ohraničen) Cytoplazmatická membrána osemipermeabilní ofosfolipidy, bílkoviny otransport látek, receptory,

Více

1. Téma : Genetika shrnutí Název DUMu : VY_32_INOVACE_29_SPSOA_BIO_1_CHAM 2. Vypracovala : Hana Chamulová 3. Vytvořeno v projektu EU peníze středním

1. Téma : Genetika shrnutí Název DUMu : VY_32_INOVACE_29_SPSOA_BIO_1_CHAM 2. Vypracovala : Hana Chamulová 3. Vytvořeno v projektu EU peníze středním 1. Téma : Genetika shrnutí Název DUMu : VY_32_INOVACE_29_SPSOA_BIO_1_CHAM 2. Vypracovala : Hana Chamulová 3. Vytvořeno v projektu EU peníze středním školám Genetika - shrnutí TL2 1. Doplň: heterozygot,

Více

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA CHEMICKÁ ÚSTAV CHEMIE POTRAVIN A BIOTECHNOLOGIÍ FACULTY OF CHEMISTRY INSTITUTE OF FOOD SCIENCE AND BIOTECHNOLOGY MLÉČNÉ BAKTERIE A JEJICH

Více

Cytologie. Přednáška 2010

Cytologie. Přednáška 2010 Cytologie Přednáška 2010 Buňka 1.Velikost 6 200 µm, průměrná velikost 20um 2. JÁDRO a CYTOPLAZMA 3. ORGANELY (membránové) 4. CYTOPLAZMATICKÉ INKLUZE 5. CYTOSKELET 6. Funkční systémy eukaryotické buňky:

Více

IMUNOGENETIKA I. Imunologie. nauka o obraných schopnostech organismu. imunitní systém heterogenní populace buněk lymfatické tkáně lymfatické orgány

IMUNOGENETIKA I. Imunologie. nauka o obraných schopnostech organismu. imunitní systém heterogenní populace buněk lymfatické tkáně lymfatické orgány IMUNOGENETIKA I Imunologie nauka o obraných schopnostech organismu imunitní systém heterogenní populace buněk lymfatické tkáně lymfatické orgány lymfatická tkáň thymus Imunita reakce organismu proti cizorodým

Více

Nukleové kyseliny Replikace Transkripce, RNA processing Translace

Nukleové kyseliny Replikace Transkripce, RNA processing Translace ukleové kyseliny Replikace Transkripce, RA processing Translace Prokaryotická X eukaryotická buňka Hlavní rozdíl organizace genetického materiálu (u prokaryot není ohraničen) Život závisí na schopnosti

Více

Cukry (Sacharidy) Sacharidy a jejich metabolismus. Co to je?

Cukry (Sacharidy) Sacharidy a jejich metabolismus. Co to je? Sacharidy a jejich metabolismus Co to je? Cukry (Sacharidy) Organické látky, které obsahují karbonylovou skupinu (C=O) a hydroxylové skupiny (-O) vázané na uhlících Aldosy: karbonylová skupina na konci

Více

Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248

Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248 Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248 M o d e r n í b i o l o g i e reg. č.: CZ.1.07/1.1.32/02.0048 TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM

Více

Garant předmětu GEN: prof. Ing. Jindřich Čítek, CSc. Garant předmětu GEN1: prof. Ing. Václav Řehout, CSc.

Garant předmětu GEN: prof. Ing. Jindřich Čítek, CSc. Garant předmětu GEN1: prof. Ing. Václav Řehout, CSc. Garant předmětu GEN: prof. Ing. Jindřich Čítek, CSc. Garant předmětu GEN1: prof. Ing. Václav Řehout, CSc. Další vyučující: Ing. l. Večerek, PhD., Ing. L. Hanusová, Ph.D., Ing. L. Tothová Předpoklady: znalosti

Více

Buněčné jádro a viry

Buněčné jádro a viry Buněčné jádro a viry Struktura virionu Obal kapsida strukturni proteiny povrchove glykoproteiny interakce s receptorem na povrchu buňky uvnitř nukleocore (ribo )nukleova kyselina, virove proteiny Lokalizace

Více

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Inovace studia molekulární a buněčné biologie Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. OBVSB/Obecná virologie Tento projekt je spolufinancován Evropským

Více

Základy molekulární a buněčné biologie. Přípravný kurz Komb.forma studia oboru Všeobecná sestra

Základy molekulární a buněčné biologie. Přípravný kurz Komb.forma studia oboru Všeobecná sestra Základy molekulární a buněčné biologie Přípravný kurz Komb.forma studia oboru Všeobecná sestra Genetický aparát buňky DNA = nositelka genetické informace - dvouvláknová RNA: jednovláknová mrna = messenger

Více

- v interfázi dále viditelné - jadérko, jaderný skelet, jaderný obal

- v interfázi dále viditelné - jadérko, jaderný skelet, jaderný obal Buňka buňka : 10-30 mikrometrů největší buňka : vajíčko životnost : hodiny: leukocyty, erytrocyty: 110 130 dní, hepatocyty: 1 2 roky, celý život organismu: neuron počet bb v těle: 30 biliónů pojem buňka

Více

Mechanismy hormonální regulace metabolismu. Vladimíra Kvasnicová

Mechanismy hormonální regulace metabolismu. Vladimíra Kvasnicová Mechanismy hormonální regulace metabolismu Vladimíra Kvasnicová Osnova semináře 1. Obecný mechanismus působení hormonů (opakování) 2. Příklady mechanismů účinku vybraných hormonů na energetický metabolismus

Více

Struktura a funkce biomakromolekul

Struktura a funkce biomakromolekul Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL 6. Struktura nukleových kyselin Ivo Frébort Struktura nukleových kyselin Primární struktura: sekvence nukleotidů Sekundární struktura: vzájemná poloha nukleotidů

Více

Intermediární metabolismus - SOUHRN - Vladimíra Kvasnicová

Intermediární metabolismus - SOUHRN - Vladimíra Kvasnicová Intermediární metabolismus - SOUHRN - Vladimíra Kvasnicová Vztahy v intermediárním metabolismu (sacharidy, lipidy, proteiny) 1. po jídle (přísun energie z vnějšku) oxidace CO 2, H 2 O, urea + ATP tvorba

Více

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Modul 02 Přírodovědné předměty Hana Gajdušková 1 Viry

Více

Metabolismus příručka pro učitele

Metabolismus příručka pro učitele Metabolismus příručka pro učitele Obecné informace Téma Metabolismus je určeno na čtyři až pět vyučovacích hodin. Toto téma je zpracováno jako jeden celek a záleží na vyučujícím, jak jej rozdělí. Celek

Více

PROKARYOTICKÁ BUŇKA - příručka pro učitele

PROKARYOTICKÁ BUŇKA - příručka pro učitele Obecné informace PROKARYOTICKÁ BUŇKA - příručka pro učitele Celek Prokaryotická buňka je rozvržen na jednu vyučovací hodinu. Žáci se postupně seznamují se stavbou bakteriální buňky (s jednotlivými strukturami).

Více

Buňka. Autor: Mgr. Jitka Mašková Datum: Gymnázium, Třeboň, Na Sadech 308

Buňka. Autor: Mgr. Jitka Mašková Datum: Gymnázium, Třeboň, Na Sadech 308 Buňka Autor: Mgr. Jitka Mašková Datum: 27. 10. 2012 Gymnázium, Třeboň, Na Sadech 308 Číslo projektu Číslo materiálu CZ.1.07/1.5.00/34.0702 VY_32_INOVACE_BIO.prima.02_buňka Škola Gymnázium, Třeboň, Na Sadech

Více

Struktura a funkce biomakromolekul

Struktura a funkce biomakromolekul Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL 7. Interakce DNA/RNA - protein Ivo Frébort Interakce DNA/RNA - proteiny v buňce Základní dogma molekulární biologie Replikace DNA v E. coli DNA polymerasa a

Více

BIOFYZIKA. RNDr. Lucie Koláèná, Ph.D.

BIOFYZIKA. RNDr. Lucie Koláèná, Ph.D. BIOFYZIKA BUÒKY A TKÁNÍ RNDr. Lucie Koláèná, Ph.D. BUÒKA BUÒKA Ètyøi strukturnì-organizaèní principy buòky Pamì ový nukleové kyseliny (chromosomy, ribosomy) Membránový lipidy membrány Cytoskeletální podpùrné

Více

Údaj v procentech - celková shoda posluchačů se zadavatelem testu. - p 1

Údaj v procentech - celková shoda posluchačů se zadavatelem testu. - p 1 TEST:mikro1cz Varianta:originál Tisknuto:03/11/2014 Položková analýza odpovědí testu. Údaj v procentech - celková shoda posluchačů se zadavatelem testu. Desetinné číslo - diskriminační síla odpovědi d

Více

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti. Vztah struktury a funkce nukleových kyselin. Replikace, transkripce

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti. Vztah struktury a funkce nukleových kyselin. Replikace, transkripce Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Vztah struktury a funkce nukleových kyselin. Replikace, transkripce Nukleová kyselina gen základní jednotka informace v živých systémech,

Více

(molekulární) biologie buňky

(molekulární) biologie buňky (molekulární) biologie buňky Buňka základní principy Molecules of life Centrální dogma membrány Metody GI a MB Interakce Struktura a funkce buňky - principy proteiny, nukleové kyseliny struktura, funkce

Více

Struktura a funkce biomakromolekul

Struktura a funkce biomakromolekul Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL 3. Enzymy a proteinové motory Ivo Frébort Enzymová katalýza Mechanismy enzymové katalýzy o Ztráta entropie při tvorbě komplexu ES odestabilizace komplexu ES

Více