KURIKULÁRNÍ REFORMA Z POHLEDU ŠETŘENÍ KALIBRO

Transkript

1 KURIKULÁRNÍ REFORMA Z POHLEDU ŠETŘENÍ KALIBRO Jana Straková Anotace: Článek se zabývá postoji učitelů, ředitelů a rodičů žáků základních škol ke školnímu vzdělávání a k zahájené kurikulární reformě a představami o její realizaci. Podkladem pro analýzy je datový soubor z šetření Škola a já, který byl získán v rámci autoevaluační aktivity projektu Kalibro ve školním roce 2004/2005. Údaje získané v šetření Škola a já jsou srovnány s poznatky z dalších výzkumných šetření v této oblasti. Klíčová slova: kurikulární reforma, klíčové kompetence, spokojenost se školou, učitelé ZŠ, ředitelé ZŠ, rodiče žáků ZŠ. Úvod Školský zákon č. 561/2004 Sb. s účinností od oficiálně zahajuje na základních školách kurikulární reformu. Zpráva Dlouhodobé záměry vzdělávání a rozvoje výchovně-vzdělávací soustavy krajů, 1 která byla projednána vládou ČR v únoru 2004 (Dlouhodobý, 2002, 2005), vymezuje zacílení reformy takto: Kurikulární reforma se projeví ve třech oblastech: ve vícestupňovém mechanismu pedagogických dokumentů (rámcové vzdělávací programy závazné pro určitý stupeň a obor a školní vzdělávací programy, které umožní výraznou individuální profilaci škol a přizpůsobení potřebám jejich žáků); v posílení určitých oblastí kurikula (jako jsou ICT, cizí jazyky, environmentální výchova EVVO aj.); především však v jeho celkovém pojetí a nově stanovených cílech (kdy se zdůrazňuje utváření kompetencí žáků, ovšem vyvážených se získáváním znalostí, a dále i zajištění individuálního přístupu). V současné době se kurikulární reforma dostává na základní školy a připravuje se pro školy střední. Její úspěch bude záviset především na tom, jak budou učitelé připraveni na změnu pojetí vzdělávání. Školy mají dle zákona povinnost v průběhu školního roku 2005/2006 a 2006/2007 vytvořit školní vzdělávací program, který bude v souladu s Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání. Od září 2007 mají podle tohoto programu začít vyučovat v 1. a 6. ročníku. Nový školský zákon nově definuje cíle vzdělávání. Základní škola má vybavit žáky klíčovými kompetencemi, jimiž jsou kompetence k učení, k řešení problému, kompetence komunikativní, sociální a interpersonální, občanská a pracovní (Rámcový, 2004). Reforma kopíruje současné trendy vzdělávací politiky zemí OECD: vychází z potřeby reagovat na rychlé změny současné společnosti a na požadavky globálního pracovního trhu (The integrated, 2004). Česká veřejnost nicméně nedostatky současného stavu ve vztahu k měnící se společnosti nevnímá a potřeby reformy nepociťuje (Matějů; Straková 2003, Straková; Basl; Veselý 2006). Tvůrcům vzdělávací politiky se nepodařilo objasnit, jaké jsou nedostatky současného stavu vzdělávacího systému a jaká rizika představují pro další vývoj české společnosti, a nepodařilo se jim veřejnost pro reformu získat (Simonová; Straková 2005, Straková; 1 Zpráva je přístupná na: < PEDAGOGIKA roč. LVII,

2 Basl; Veselý 2006). Z hlediska postupu při realizaci reformy je důležité vědět, jak vnímá potřebnost reformy rodičovská veřejnost a jaké představy o ní mají pedagogové. Jedním z mála informačních zdrojů, které nám mohou pomoci si o této otázce učinit nějakou představu, je datový soubor získaný v rámci šetření Škola a já projektu Kalibro. 2 (Botlík; Souček 2005a, 2005b). I když byl koncipován primárně nikoli jako výzkumné šetření, ale jako služba školám, obsahuje řadu zajímavých údajů vztahujících se ke sledované problematice, které jsou zcela ojedinělé. Otázky a hypotézy V souvislosti s problematikou kurikulární reformy je zajímavé se dozvědět, jaká je spokojenost zainteresovaných skupin (žáků, učitelů, ředitelů a rodičů) se současným stavem vzdělávání na českých základních školách, neboť lze předpokládat, že vyšší spokojenost bude mít za následek menší tlak na realizaci reformy, případně její odmítání. Druhý okruh otázek zjišťuje, do jaké míry jsou učitelé a ředitelé základních škol a rodiče žáků přesvědčeni, že cíle reformy jsou již v českém vzdělávacím systému naplňovány, například do jaké míry rozvíjí česká škola jednotlivé klíčové kompetence. Opět se domníváme, že panuje-li přesvědčení, že klíčové kompetence jsou v současném systému výuky rozvíjeny dostatečně, nebude reforma vnímána jako žádoucí a nezbytná. Poslední okruh otázek souvisí s informovaností učitelů a ředitelů základních škol o cílech reformy a s představami o její konkrétní realizaci. Vzhledem k tomu, že informace o reformě poskytnutá pedagogickým pracovníkům základních škol byla velmi kusá a že vzdělání, které by je vybavilo vědomostmi a dovednostmi k její realizaci, je nabízeno s velkým zpožděním (Simonová; Straková 2005), hrozí nebezpečí, že učitelé a ředitelé základních škol nebudou mít jednotnou představu o cílech reformy a nebudou na její realizaci odborně připraveni. To by samozřejmě značně komplikovalo jejich práci v pedagogických sborech jednotlivých škol. Na základě výše uvedených úvah jsme formulovali následující hypotézy: H1. Učitelé a ředitelé základních škol jsou se současným stavem vzdělávání spokojeni. Spokojenost učitelů a ředitelů základních škol je jednou z příčin, proč je jejich vztah ke kurikulární reformě negativní. H2. Učitelé a ředitelé základních škol i rodiče žáků v povinném vzdělávání se domnívají, že současná škola rozvíjí v dostatečné míře klíčové kompetence. 2 Tvůrci a realizátory projektu Kalibro jsou matematici RNDr. Oldřich Botlík, CSc., a RNDr. David Souček. Od roku 1995 nabízejí školám testy z matematiky, českého, anglického a německého jazyka, přírodovědného a společenskovědního základu. Testy jsou koncipovány tak, aby žáci při řešení úloh nevystačili s pouhou aplikací osvojených vědomostí, ale aby museli prokázat porozumění probíranému učivu. Školy tak kromě informace o srovnání s ostatními školami dostávají i zpětnou vazbu o jevech, které žákům činí problémy. Od školního roku 2003/2004 nabízí projekt Kalibro školám rovněž tzv. testy dovednostní, ve kterých žáci pracují ve dvojicích a vypracovávají obsáhlejší odpovědi na zadané otázky. Ve školním roce 2004/2005 nabídlo Kalibro školám v rámci projektu Škola a já dotazníky pro žáky, rodiče, učitele a ředitele škol, které zjišťovaly názory respondentů na různé aspekty práce školy. Pomocí těchto dotazníků mají školy příležitost získat informace o situaci ve své škole v porovnání se situací dalších několika set škol z celé ČR. Sběr dat v projektu Kalibro probíhá tak, že školy na základě objednávky obdrží příslušný počet testů, respektive dotazníků a vyplněné formuláře zasílají zpět organizátorům, kteří je centrálně zpracují. Školy obdrží zprávu o tom, jak obstála jejich škola v porovnání s ostatními školami a detailní komentář k jednotlivých otázkám, respektive testovým úlohám. 22

3 H3. Informovanost učitelů a ředitelů základních škol o reformě není dostatečná, s reformou nespojují představu o zásadní proměně vzdělávacího procesu. Data, proměnné, metody Pro ověření výše uvedených hypotéz byl využit datový soubor z dotazníkového šetření Škola a já, které zrealizovala v jarních měsících 2005 společnost Kalibro. 3 Šetření bylo provedeno mezi žáky základních a středních škol a jejich rodiči, učiteli a řediteli. Dotazníky administrovala sama škola, žáci prvního stupně vyplňovali dotazníky se svými rodiči. Šetření mělo poskytnout školám informaci o názorech a postojích jejich klientů a zaměstnanců a mělo autoevaluační charakter. Z toho důvodu je informace obsažená v datech jednoduchá 4 a neumožňuje sofistikovanější analýzy. Vzhledem k tomu, že šetření Škola a já bylo jedním z mála plošných šetření, která se zabývala problematikou kurikulární reformy, považujeme i tuto deskriptivní informaci za cennou. Pro účely této analýzy jsme využili pouze data ze základních škol a baterie otázek, které se dotazovaly na spokojenost se školou a na kurikulární reformu (použité baterie otázek jsou uvedeny v příloze 2). Datový soubor s údaji ze základních škol obsahoval odpovědi 609 ředitelů, učitelů, 7910 žáků a 8191 rodičů. Složení souboru je uvedeno v příloze 1. Výběr škol a žáků do šetření Škola a já nebyl náhodný, školy se přihlašovaly na základě svého zájmu. Přestože složení vzorku z hlediska sledovaných kontextuálních proměnných velikost sídla školy, délka praxe učitelů, vzdělání rodičů dobře popisuje příslušné populace, nelze vzorek považovat za reprezentativní. Služeb společnosti Kalibro tradičně využívají školy aktivní, které mají potřebu reflektovat svoji práci a nebojí se volit nástroje, které nezůstávají na povrchu, ale snaží se poskytnout realistický obraz o vědomostech žáků a zejména o míře porozumění danému učivu. Je pravděpodobné, že kdyby bylo šetření provedeno na reprezentativním souboru, byly by výsledky k reformě méně vstřícné, než je tomu v případě škol zapojených do projektu Kalibro. Tam, kde je to možné, porovnáváme poznatky z projektu Kalibro se zjištěními realizovanými na reprezentativních vzorcích. Výsledky analýzy Spokojenost se současným stavem a ochota ke změně Žáci a rodiče Rodiče dotazovaní v projektu Kalibro byli se školou, kterou navštěvuje jejich dítě, spokojeni % rodičů bylo spokojeno s prostředím, 80 % s výukou, s oběma faktory 3 Datový soubor byl k analýzám poskytnut realizátory projektu. 4 Jedním z nedostatků datového souboru je omezené množství kontextuálních proměnných. K dispozici je proměnná udávající velikost místa, ve které sídlí škola (velké město, malé město, vesnice), u ředitelů a učitelů je k dispozici délka ředitelské, respektive učitelské praxe, u rodičů nevyšší dosažené vzdělání. Autoevaluační povaha dotazníku (zaměření otázek na praxi v dané škole) dále neumožnily hlubší zjišťování profesních přesvědčení a priorit učitelů a ředitelů, které by potenciálně mohly lépe osvětlit postoj pedagogických pracovníků základních škol k reformě. 5 Dotazník v některých případech nevyplňovali pouze ředitelé, ale rovněž další členové vedení školy. Hovoříme-li o ředitelích, máme na mysli i tyto členy vedení, kteří byli respondenty ředitelského dotazníku. 6 Spokojenost zjišťovaly otázky 1A a 1B rodičovského dotazníku (viz příloha 2). PEDAGOGIKA roč. LVII,

4 bylo spokojeno 71 % rodičů. Spokojenost se školou 7 mírně klesá se vzděláním rodičů. 8 Nespokojenost je dále poněkud vyšší u rodičů, kteří mají dítě na 2. stupni. Na vyšším stupni dítě podle mínění rodičů například častěji zažívá strach a učí se zbytečnosti. Graf 1: Spokojenost rodičů dítěte 1. a 2. stupně se školou (procentuální podíl rodičů, kteří jsou spokojeni se školou svých dětí) 2. stupe 1. stupe % Výsledky šetření Kalibro ukazují, že méně spokojeni se školou, kterou navštěvují, jsou sami žáci. 58 % žáků uvedlo, že jsou spokojeni s prostředím školy, s výukou bylo spokojeno méně než 50 % žáků. Ředitelé a učitelé Dle šetření Škola a já bylo se školou, ve které působí, spokojeno 85 % ředitelů, 9 69 % učitelů bylo spokojeno s prostředím školy a nebo se svými žáky. 10 S prostředím i s žáky bylo spokojeno 48 % učitelů. U ředitelů se spokojenost mírně zvyšovala s délkou působení na dané škole ve funkci ředitele. 11 Učitelé byli dále dotázáni, zda by opět zvolili povolání učitele. Kladně odpovědělo 75 % dotazovaných učitelů, přičemž vůle k opětovné volbě učitelského povolání mírně klesala s délkou praxe. 12 Uvedené poznatky podporují první část hypotézy H1. Analýza ukázala souvislost mezi spokojeností ředitelů a učitelů. 13 Na školách, kde bylo vedení školy nespokojeno, bylo pouze ve 30 % sledovaných škol spokojena nadpoloviční většina pedagogického sboru. Na školách, kde bylo vedení školy spokojeno, byla spojenost nadpoloviční většiny sboru shledána v 56 % případů. 7 Pro účely analýzy byl rodič považovaný za spokojeného, pokud vyjádřil spokojenost s prostředím školy i s výukou. 8 Korelační koeficient 0,26 významný na hladině 0,05. Vzdělání rodičů bylo měřeno na čtyřstupňové škále: základní, střední bez maturity, střední s maturitou, vysokoškolské. 9 Spokojenost byla zjišťována otázkou 1A ředitelského dotazníku (viz příloha 2). 10 Otázky 1A a 1B učitelského dotazníku (viz příloha 2). 11 Zatímco mezi začínajícími řediteli bylo spokojeno 76 % respondentů, u ředitelů, kteří působili ve své funkci déle než 5 let, již uvedlo spokojenost 89 % respondentů. 12 Zatímco mezi začínajícími učiteli by volilo povolání učitele opětovně 85 % respondentů, mezi učiteli s délkou praxe delší než 16 let už by toto rozhodnutí učinilo pouze 70 % respondentů. 13 U ředitelů se jednalo o kladnou odpověď na otázku 1A, u učitelů o kladnou odpověď na otázku 1A a zároveň 1B (spokojenosti s žáky a zároveň s prostředím školy). 24

5 Postoj učitelů a ředitelů ZŠ ke kurikulární reformě Položili jsme si otázku, do jaké míry spokojenost ředitelů škol a učitelů se současnou situací na jejich škole podmiňuje nechuť ke změnám. Podpora reformy z pohledu ředitelů a učitelů v závislosti na jejich celkové spokojenosti se školou je uvedena v grafech 2 a 3. Graf 2: Postoj ředitelů ke kurikulární reformě podle jejich spokojenosti se současnou situací ve škole % spokojen nespokojen vítá vítá přesun p esun zodpovědnosti zodpov dnosti spokojen spojen s obsahem RVP RVP ZV ZV Graf 3: Postoj učitelů ke kurikulární reformě podle jejich spokojenosti se současnou situací ve škole spokojen nespokojen vítá přenesení p enesení zodpovědnosti zodpov dnosti na na školy je je ochoten/tna ochten/tna obhajovat změnu zm nu má schopnost a chu chuť ovlivnit ŠVP PEDAGOGIKA roč. LVII,

6 Grafy ukazují, že naše dílčí hypotéza, že pedagogové reformu odmítají, byla v případě respondentů projektu Škola a já mylná. Zhruba polovina učitelů a 60 % ředitelů ze škol zapojených do projektu vítá alespoň nějaký aspekt reformy. Naše analýza rovněž nepotvrdila druhou část hypotézy 1, že spokojenost se současným stavem podmiňuje u pedagogů negativní vztah k reformě a neochotu se na ní aktivně podílet. Naopak, data z projektu Kalibro ukazují, že učitelé a ředitelé, kteří jsou na svých školách spokojeni, mají pozitivnější přístup i ke kurikulární reformě. Rozvíjení kompetencí v současné škole Kompetence z pohledu ředitelů a rodičů Abychom si učinili představu o tom, do jaké míry jsou pedagogové motivováni k realizaci kurikulární reformy, která je založena primárně na důrazu na rozvoj kompetencí, zajímali jsme se o to, jak je vnímáno jejich rozvíjení v současné škole. V šetření Kalibro byly zařazeny otázky k tomuto tématu v ředitelských a rodičovských dotaznících. Ředitelé byli dotazováni, zda jejich škola rozvíjí vymezené kompetence. Rodiče byli dotázáni, zda škola rozvíjí uvedené kompetence u jejich dětí. Kromě kompetencí byli rodiče dotázáni i na výuku v hlavních oblastech vzdělávání (matematika, mateřský jazyk, cizí jazyk). Procentuální zastoupení souhlasných odpovědí pro obě skupiny respondentů je uvedeno v grafech 4 a 5. Z odpovědí ředitelů je zřejmé, že se domnívají, že všechny uvedené kompetence jsou na našich školách rozvíjeny. Nejméně rozvíjena je z pohledu ředitelů kompetence ke spolupráci, nejvíce pak svobodný a zodpovědný přístup k životu, který spadá do kompetencí občanských. Graf 4: Rozvoj kompetencí v současné škole z pohledu ředitelů (% ředitelů, kteří souhlasí, že škola rozvíjí uvedené kompetence) svoboda a zodpov dnost vyjad ování a porozum ní zvládat nové situace podnikavost a tvo ivost um ní u it umění se a zájem učit se o a u ení zájem o učení sebed v ru sebedůvěra spolupráce % 26

7 Graf 5: Rozvíjení kompetencí v současné škole z pohledu rodičů (% rodičů, kteří souhlasí, že škola rozvíjí uvedené kompetence) mate ský jazyk matematika p íprava na další vzd lávání/zam stnání cizí jazyk svoboda a zodpov dnost vyjad ování a porozum ní podnikavost a tvo ivoat sebed v ra zvládání nových situací um ní u it se a zájem o u ení estetické cítění cít ní spolupráce % Z grafu je zřejmé, že i rodiče se domnívají, že klíčové kompetence jsou ve školách rozvíjeny. Stejně jako ředitelé, i oni hodnotí nejhůře rozvoj kompetence ke spolupráci. Nejlépe pak hodnotí výuku v hlavních předmětech, tedy v matematice a v českém jazyce. Kompetence z pohledu učitelů a žáků Dotazy v učitelském dotazníku nezjišťovaly, co si učitelé o rozvíjení kompetencí myslí, ale jak konkrétně postupují ve výuce. Podle dotazovaných učitelů mají skoro všichni žáci možnost samostatně objevovat v hodinách (58,7 % učitelů), což by mělo podporovat rozvoj kompetencí k řešení problému. Drtivá většina učitelů (96,1 %) vypověděla, že se snaží dodávat žákům sebedůvěru. Z pohledu žáků se výuka jeví méně optimisticky než z pohledu pedagogů základních škol. Časté samostatné objevování nových poznatků uvedla ve výuce pouze čtvrtina dotázaných žáků, pouze pětina žáků se domnívala, že jim většina učitelů dodává sebedůvěru. PEDAGOGIKA roč. LVII, 2007 Data z šetření Škola a já potvrzují naši druhou hypotézu. Ředitelé i rodiče se domnívají, že jsou klíčové kompetence ve výuce značnou měrou rozvíjeny. Učitelé věří tomu, že ve výuce provozují činnosti, které k rozvoji klíčových kompetencí vedou. Učení se zbytečnostem Ve vztahu k problematice vymezení obsahu vzdělávání je zajímavé dozvědět se, zda z pohledu respondentů ve výuce něco přebývá, zda se děti učí ve škole zbytečné věci. Zhruba čtvrtina dotázaných rodičů se domnívala, že se děti učí ve škole zbytečnosti, nicméně většina z nich si myslí, že výuka má odpovídající náročnost (78 %). Učitelé se měli vyjádřit k tomu, jak často učí děti něco, co budou potřebovat leda u přijímaček. 10 % učitelů přiznalo, že často, 36 % učitelů že občas. Dotázaní ředitelé se oproti tomu domnívali, že se tak děje častěji. 18 % ředitelů si myslelo, že se žáci často učí něco, čemu nerozumějí a využijí to maximálně u přijímaček, pouze 20 % ředitelů předpokládá, že se tak děje zřídka. 27

8 Informovanost pedagogických pracovníků základních škol o kurikulární reformě Názory učitelů Následující graf zachycuje názory učitelů základních škol, kteří se zúčastnili šetření Škola a já, na dílčí aspekty kurikulární reformy. 14 Z grafu je zřejmé, že pohled učitelů na kurikulární reformu byl rozporuplný. Přestože polovina učitelů reformu přijímala pozitivně, pouze třetina počítala se změnou učiva a méně než polovina se změnou výukových metod. V této souvislosti je zajímavé zjistit, Graf 6: Názory učitelů ZŠ na kurikulární reformu (% souhlasných odpovědí) prostudoval/a RVP ZV umí odlišit dovednosti od poznatk vítá p enesení přenesení zodpov dnosti zodpovědnosti na školy má schopnost a chu ovlivnit ŠVP je je ochoten/tna ochten/tna obhajovat zm nu změnu p edpokládá výraznou zm nu výukových metod p edpokládá výraznou zm nu u iva v p edm tu % Graf 7: Procentuální podíl učitelů, kteří nevítají přesun zodpovědnosti za obsah vzdělávání na školy dle délky praxe 25 % % % u itel, kte í nesouhlasí se zm nou a více délka praxe 14 Oddíl 7 dotazníku pro učitele. 28

9 jak se liší nedůvěra k reformě v závislosti na délce praxe učitelů. Analýza ukázala, že mezi učiteli s různou délkou praxe nejsou rozdíly v míře ochoty obhajovat reformu a v míře ochoty a vnímané schopnosti ovlivňovat podobu ŠVP. Učitelé se však odlišují v míře, s jakou vítají přesun kompetencí týkající se výběru učiva ze státu na školu. Učitelé s nižší délkou praxe vnímají přesun zodpovědnosti pozitivněji. Následující graf ukazuje, jak se lišily názory na očekávané změny ve výuce u učitelů, kteří aktivně podporují reformu, 15 od názorů ostatních učitelů. Graf 8: Očekávané změny ve vzdělávacím procesu z pohledu učitelů dle míry podpory reformy aktivn podporuje reformu aktivn nepodporuje reformu p edpokládá výraznou zm nu u iva v p edm tu p edpokládá výraznou zm nu výukových metod Je zajímavé, že i mezi učiteli, kteří reformu podporují, je nezanedbatelný podíl těch, kteří s ní nespojují očekávání změn v obsahu vzdělávání a výukových metodách. Názory ředitelů základních škol Analýza dat z ředitelského dotazníku ukazuje relativně vysokou podporu ředitelů základních škol dílčím aspektům reformy. 60 % dotázaných ředitelů vítalo přesun zodpovědnosti za výběr učiva ze státu na školy, stejný podíl ředitelů byl spokojen s obsahem RVP ZV. S oběma aspekty zároveň bylo ovšem spokojeno pouze 43 % ředitelů. Následující graf ukazuje, jak se lišily názory ředitelů, kteří souhlasili s oběma výše uvedenými aspekty od názorů ředitelů, kteří souhlas nevyjádřili. 16 Největší rozdíl mezi řediteli, kteří vyjádřili reformě podporu, a kteří tak neučinili, je v hodnocení formy RVP ZV a přijetí klíčových kompetencí jako smysluplných cílů vzdělávání. Přesto je podpora klíčovým kompetencím mezi řediteli ZŠ poměrně vysoká. Celkem se pro ně vyslovilo celých 15 Aktivní podpora reformy byla definována jako souhlas s tvrzeními 7B, 7E a 7G (vítá reformu, je ochoten/ochotna veřejně obhajovat změnu a má chuť a erudici ovlivnit ŠVP). 16 Otázky z oddílu 7 ředitelského dotazníku. PEDAGOGIKA roč. LVII,

10 60 % ředitelů. Zarážející je, že pouze 24 % ředitelů očekává změnu učiva ve většině předmětů a pouze 35 % ředitelů se domnívá, že většina učitelů bude schopna změnit své výukové metody. Zarážející je rovněž malá víra ředitelů v dovednosti učitelů odlišit poznatky od dovedností (30 %). Výše uvedené poznatky podporují naši třetí hypotézu. Odpovědi v dotaznících dále ukázaly, že řada ředitelů vnímá reformu jako byrokratickou povinnost: 86 % dotázaných ředitelů se domnívalo, že díky reformě budou mít vedení školy trvale více práce, než měla doposud. Ředitelé se dále domnívají, že reforma není dobře připravena. Na otázku, zda je reforma dobře připravena, odpovědělo kladně pouze 7 % ředitelů, záporně odpovědělo 69 % ředitelů. O pochybnostech ředitelů svědčí i jejich malá víra v dovednosti učitelů rozlišovat mezi poznatky a dovednostmi. Graf 9: Názory ředitelů na kurikulární reformu dle míry její podpory vítá reformu nevítá reformu spokojenost s formou RVP ZV p edpoklad zm ny u iva p edpoklad spolupráce u itel p edpoklad zm ny metod u v tšiny u itel klí ové kopmetence jako dobré cíle u itelé um jí odlišit poznatky od dovedností Zjištění šetření Škola a já ve světle dalších výzkumů v této oblasti Spokojenost se vzděláváním V ČR je k dispozici řada výzkumných zjištění, která podporují poznatky šetření Škola a já v oblasti spokojenosti s českým vzdělávacím systémem. V longitudinálním výzkumu PISA-L navazujícím na projekt OECD PISA vyjádřilo více než 80 % rodičů spokojenost s celkovým chodem školy svého dítěte, výukou, kázní, přípravou na budoucí studium. Ve výzkumu CVVM z roku 2003 zaměřeném na problematiku 17 Výzkum PISA-L je realizován Oddělením sociologie vzdělání a stratifikace Sociologického ústavu AV ČR. Cílem výzkumu je mapovat vzdělávací dráhu žáků a sledovat míru jejího ovlivnění rozmanitými faktory (rodinným zázemím, vědomostmi a dovednostmi žáků apod.). V rámci výzkumu obdrželi všichni žáci zapojení do výzkumu PISA 2003 (téměř respondentů) doplňkové dotazníky a dotázáni byli rovněž rodiče těchto žáků. Rodičovské dotazníky zodpovědělo 7019, 4000 respondentů poskytlo souhlas s dalším sledováním. Druhá vlna šetření proběhla na podzim

11 vzdělávání, kde byl výběr proveden tak, aby dobře reprezentoval dospělou populaci, se respondenti vyjadřovali k různým aspektům svého školního vzdělávání. 70 % respondentů uvedlo, že jim vzdělání poskytlo všeobecný přehled, kvalifikaci v oboru, naučilo je tvořit vlastní názor, posílilo smysl pro odpovědnost, vůli. Respondenti se pozitivně vyjádřili i k fungování českých základních a středních škol (Matějů; Straková 2003). Přetrvávající spokojenost široké veřejnosti s českým vzděláváním potvrdilo i šetření CVVM z jara Zde vyjádřilo spokojenost se základním a středním školstvím 59 % respondentů, nespokojenost pouze 22 % respondentů. Výzkum dále ukázal, že v oblasti základního a středního školství necítí většina občanů potřebu reforem. Pro reformu se vyjádřilo pouze 36 % respondentů, přičemž vnímání potřeby reforem se nelišilo v závislosti na věku, vzdělání ani politické příslušnosti (Straková; Basl; Veselý 2006). Pozitivní hodnocení školy pedagogy základních škol, které ukazuje výzkum Kalibro, podporují i výsledky výzkumu PISA 2003, 18 kde více než 80 % dotazovaných ředitelů uvedlo, že žáci chodí rádi do školy, cení si poskytovaného vzdělání, chovají se zdvořile a jsou na svoji školu hrdí. 50 % ředitelů uvedlo, že se žáci snaží naučit co nejvíce a že pracují s nadšením. Kolem 90 % ředitelů dále uvedlo, že morálka učitelů na jejich škole je vysoká, učitelé pracují s nadšením a jsou na školu hrdí. V dotazníku PISA měli ředitelé uvést, do jaké míry práci jejich školy limitují nejrůznější překážky od materiálních nedostatků přes kázeňské problémy a obtíže se získáním kvalitních pedagogů. U drtivé většiny nedostatků učitelé uvedli, že jejich práci nelimitují. Mezi překážkami, kde 50 % a více učitelů uvedlo, že je limitují alespoň do určité míry, se objevily pouze absence žáků, nedostatek učitelů cizích jazyků a nízký rozpočet na nákup spotřebního materiálu (Learning, 2004). Přístup pedagogů základních škol ke kurikulární reformě Zatímco o postoji široké a rodičovské veřejnosti i o postoji pedagogů základních škol ke stavu vzdělávacího systému máme řadu informací, poznatky o postoji rodičovské veřejnosti a učitelů a ředitelů základních škol ke kurikulární reformě jsou velmi omezené. Jedním z mála informačních zdrojů, s kterým můžeme porovnat zjištění v této oblasti, je průzkum společnosti SCIO Mapa školy, který se uskutečnil ve školním roce 2005/ Tento výzkum potvrzuje naše zjištění, že postoje pedagogů základních škol ke kurikulární reformě jsou značně rozporuplné. V průzkumu společnosti SCIO odpovědělo na otázku Považujete přechod ke školním vzdělávacím programům za krok správným směrem? záporně 44 % učitelů základních škol. Jako krok správným směrem vnímá ŠVP pouze 38 % dotázaných učitelů. Většina ředitelů nicméně uvedla, že od svých učitelů očekává aktivní přístup k tvorbě ŠVP. Za hlavní úkol základní školy dále učitelé považovali cíle odpovídající důrazům kurikulární reformy. Na prvních třech místech (z 9 nabízených) figurovaly cíle naučit se učit 18 Výzkum matematické, přírodovědné a čtenářské gramotnosti OECD proběhl v dubnu 2003 na reprezentativním vzorku žáků narozených v roce 1987 a na reprezentativním vzorku žáků v 9. ročníku školní docházky. Na otázky ve školním dotazníku odpovídalo 109 ředitelů základních škol náhodně vybraných z celé ČR. 19 V rámci tohoto (rovněž autoevaluačního šetření) bylo dotazováno téměř 49 tisíc žáků 1. i 2. stupně základního vzdělávání, více než 38 tisíc rodičů a přes 3300 učitelů a ředitelů. PEDAGOGIKA roč. LVII,

12 se (84 %), naučit se spolupracovat v kolektivu (68 %) a naučit se samostatně řešit problémy (45 %) (Kartouz 2006). Závěr Analýza dat z projektu Kalibro potvrdila zjištění uskutečněná v předchozích výzkumech, že učitelé, ředitelé i rodiče žáků základních škol jsou se stavem situace na našich školách spokojeni. Respondenti vyjádřili přesvědčení, že v rámci výuky jsou rozvíjeny všechny klíčové kompetence a že výuka splňuje i další důležité atributy, jako je podpora sebedůvěry, konkrétní zpětná vazba žákům a podobně. Přestože i hodnocení žáků bylo spíše příznivější, nevyznělo zdaleka tak jednoznačně jako hodnocení rodičů a pedagogů základních škol. Přestože analýza dat z projektu Kalibro potvrdila spokojenost rodičovské i pedagogické veřejnosti se školou, naše hypotéza, že není pociťována potřeba změny, nebyla v případě účastníků projektu Kalibro potvrzena. Kurikulární reformu vítalo 50 % dotázaných učitelů a 60 % ředitelů základních škol. Také se nepotvrdilo, že by nechuť ke změnám byla podmíněna spokojeností se současným stavem. Naopak, dotázaní učitelé, kteří byli v minulém školním roce se svou současnou pracovní situací spokojeni, reformu vítali. Odpovědi týkající se představ o realizaci reformy však svědčí o tom, že názory na to, do jaké míry přinese reforma změny obsahu a forem výuky, se značně různily. Výraznou změnu učiva očekávala třetina učitelů, výraznou změnu výukových metod méně než polovina. Ani dotázaní ředitelé nepočítali s tím, že by nastala výrazná změna učiva. Pouze menšina učitelů vyjádřila přesvědčení, že má schopnosti a chuť aktivně se podílet na tvorbě ŠVP. Důležitý poznatek představuje přesvědčení téměř 70 % dotázaných ředitelů základních škol, že reforma není dobře připravena. Učitelé a ředitelé, kteří reformu podporují, si představují její realizaci razantněji, jejich názory a představy se přesto zásadním způsobem neodlišovaly od jejich méně vstřícných kolegů. I když datový soubor projektu Kalibro Škola a já ve zjišťovaných parametrech (vzdělání rodičů, sídlo školy, délka praxe) dobře reprezentuje populace rodičů žáků základních škol a jejich učitelů a ředitelů, nejedná se o reprezentativní výběr z těchto populací. Při interpretaci získaných výsledků dále musíme mít na paměti, že školy, které využívají služeb projektu Kalibro, jsou školami aktivními, které mají obecně chuť zkoušet nové věci a hledat cesty k hodnocení své práce. U reprezentativního vzorku českých učitelů by bylo možno očekávat postoje méně vstřícné. Přes výše uvedené výhrady odpovídají poznatky šetření Kalibro poznatkům jiných dostupných šetření. Zjištění projektu považujeme za cenná zejména ve vztahu k rozporuplnosti představ učitelů a ředitelů ZŠ v otázkách kurikulární reformy. Zjištěné skutečnosti by měli vzít v úvahu tvůrci vzdělávací politiky při úvahách o opatřeních vedoucích k její úspěšné realizaci. Literatura: BOTLÍK, O.; SOUČEK, D. (2005a). Kalibro 39/RUV. Komentované výsledky rodičovského, učitelského a ředitelského dotazníku Škola a já v projektu Kalibro. Praha : Kalibro, BOTLÍK, O.; SOUČEK, D. (2005b). Kalibro 39/Z. Komentované výsledky žákovského dotazníku Škola a já v projektu Kalibro. Praha : Kalibro, Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje výchovně-vzdělávací soustavy České republiky. Praha : MŠMT, Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje výchovně-vzdělávací soustavy České republiky (pro 32