ALMANACH K 70. VÝROČÍ GYMNÁZIA V BÍLINĚ

Transkript

1 ALMANACH K 70. VÝROČÍ GYMNÁZIA V BÍLINĚ ŘÍJEN 2015

2

3 Škola je dílna lidskosti. J. A. Komenský ÚVODNÍ SLOVO ŘEDITELE ŠKOLY Vážení přátelé, milí absolventi bílinského gymnázia, sedmdesát let v životě člověka je zajisté důvodem k oslavám, stejně tak je sedmdesátka nepochybně úctyhodná a zaznamenáníhodná, pokud jde o délku působení vzdělávací instituce. Gymnázium v Bílině právě před několika dny, 26. září, překročilo onu pomyslnou věkovou hranici a vykročilo do dalšího školního roku s nezmenšenou energií a úsilím o co nejlepší pokračování v dobrých tradicích školy. A je rozhodně na co navazovat. Jakožto jediná střední škola ve městě připravovala a připravuje absolventy na další vysokoškolská studia. Za sedm desetiletí se ve škole vystřídala nejedna generace, v řadách absolventů najdeme vynikající lékaře, právníky, učitele, podnikatele. Za sedm desetiletí se nashromáždí celý koš vzpomínek. Na spolužáky, kantory, sekretářky, uklízečky, školníka. Ti všichni tvoří jeden celek, který pak v lidské mysli vyvolá obraz moje škola. Tady jsem seděl, tady jsem si o přestávkách povídala s kamarádkou, sem jsme chodili na laborky a tady nás týrali na nářadí. Lidská paměť bývá milosrdná a tak postupně zapadnou strachy prožité před zkoušením a obavy při písemkách. Zbude jen to příjemnější. Bohužel, po tolika letech jsou i někteří studenti a učitelé už jen vzpomínkou. Jubileum by však nemělo být jen nostalgickým ohlížením se na uplynulá léta, ale i výzvou do dalších let usilováním o kvalitní výuku, stabilizaci pedagogického sboru, materiální zabezpečení vzdělávání na současné úrovni technologického pokroku. Abychom po dalších deseti letech mohli konstatovat, že gymnázium v Bílině je stále tou institucí, kterou naši předchůdci zamýšleli pozvednout úroveň celého města. Vivat gymnasium, vivant profesores. A dodejme i vivant studentes. Bez studentů, žáků školy, by škola nebyla tím, čím být má: místem poznávání světa, formování postojů, ohniskem tříbení názorů, dílnou lidskosti. Mgr. Karel Vacek HISTORIE BÍLINSKÉHO GYMNÁZIA 1. Vznik a vývoj státního reálného gymnázia v letech Město Bílina je historicky starším městem než některá města okolní, přesto má zdejší střední školství tradici poměrně krátkou. Vzhledem k tomu, že v minulosti byla převážná část zdejšího obyvatelstva německé národnosti, začaly se ozývat hlasy o potřebě většího počtu českých středních škol teprve až v roce Ústřední matice školská je vyslyšela a počátkem 1

4 školního roku 1937/38 zřídila v Bílině spolkový koedukační učitelský ústav. Byl otevřen první ročník, který byl umístěn v přízemí měšťanské dívčí školy. Práce se ústavu velice dařila, a proto byl počátkem školního roku 1938/39 otevřen i druhý ročník. Ústřední matice školská počítala s jeho dalším rozvojem, a proto koupila na Újezdě, v blízkosti bílinských lázní, pozemek s výhledem výstavby vlastní budovy ústavu. Události roku 1938 však plynuly úplně jinak. Krátce po Mnichovu, 10. října 1938, začala německá vojska obsazovat Bílinu a okolí. Tato událost znamenala konec spolkového koedukačního učitelského ústavu, jehož profesoři a část žáků opustili Bílinu. Po skončení druhé světové války znovu ožily vzpomínky na učitelský ústav a oba národní výbory požadovaly na ministerstvu školství a osvěty jeho znovuzřízení. V přechodném období se připravoval zákon o vysokoškolském vzdělání učitelů a Bílina dostala náhradou za učitelský ústav státní reálné gymnázium. Vzhledem k nedostatku budov bylo prozatím umístěno v bývalé německé chlapecké obecné škole. Tím se začíná odvíjet historie bílinského gymnázia. V polovině roku 1945 byl místními orgány v Bílině pověřen profesor Josef Kohout, aby se zemskou školní radou a s Ministerstvem školství a osvěty projednal zřízení gymnázia ve městě. Události pak nabraly rychlý spád a zmíněné ministerstvo vydalo dne 7. září 1945 výnos číslo A /45 III/3, kterým se v Bílině zřizovalo státní reálné gymnázium jakožto náhrada za spolkový koedukační učitelský ústav. Jako sídlo gymnázia byla určena již výše zmíněná budova německé chlapecké obecné školy v bývalé Motalově (později Stalinově ulici, ulici Pionýrů) a nyní Břežánské ulici. Velký problém spočíval v tom, že budova byla až do 20. června 1945 obsazena vojskem, což velmi zdržovalo úpravy a opravy školy a tím byly bržděny i přípravy školního roku 1945/46. Přes všechny problémy byly ve dnech 7. a 8. září 1945 uskutečněny přijímací zkoušky z českého jazyka a z matematiky a školní rok byl pak zahájen 26. září Byly otevřeny celkem 4 třídy (2., 3., 4. a 5. třída), do kterých nastoupilo celkem 64 žáků. Prozatímním správcem školy (ředitelem) byl jmenován profesor Josef Kohout. První učitelský sbor tehdy tvořili: Marie Cirklová (ČJ NJ), Anna Říhová Konířová (ČJ FJ), Josef Felbaba (RJ CH), Ctibor Jirásek (M DG OV), Emil Švrčina (latina - řečtina ), Vladimír Kundera (TV Z). Vybavení školy bylo v jejích začátcích víc než žalostné. Neexistovaly žádné pomůcky, žáci seděli v nevhodných lavicích. Tehdejší městský národní výbor a zemská školní rada usilovaly o všemožnou podporu nově vzniklému státnímu reálnému gymnáziu a zajistily pomůcky z bývalé zemské měšťanské dívčí školy v Děčíně a k tomu četné státní dotace. Velice pomáhalo i rodičovské sdružení, které se postaralo o slušné vybavení žákovské knihovny, výzdobu a o mnohé jiné náležitosti. Přes uvedené potíže mělo bílinské gymnázium na počátku školního roku 1946/47 celkem 127 žáků v šesti třídách a počátkem školního roku 1947/48 celkem 157 žáků v sedmi třídách. 2. Bílinské gymnázium v letech Počátkem školního roku 1948/49 zanikly měšťanské a nižší střední školy. Objevil se nový typ školy, kde na II. stupni byla vzdělávána mládež 11 15letá, na III. stupni, tedy na gymnáziích a dalších středních školách, mládež starší patnácti let. Školský zákon z 21. dubna 1948 přetvořil stávající osmileté gymnázium na čtyřleté. Další změna nastala dnem 16. listopadu 1948, kdy osazenstvo dolu Maxim Gorkij v Bílině (bývalý důl Rudiay I.) převzalo patronát nad zdejším gymnáziem a to začalo dnem 21. března 2

5 1949 užívat názvu Gymnázium Maxima Gorkého. Na počátku padesátých let byl ředitelem zdejšího gymnázia pan Jiří Svoboda. Nový zlom v práci gymnázia přinesl školský zákon platný od 1. září 1953, podle kterého se z gymnázií zřizovaly jedenáctileté střední školy JSŠ. Ty poskytovaly v prvních osmi ročnících všeobecné vzdělání a v posledních třech ročnících vyšší odborné vzdělání a přípravu ke studiu na vysoké škole. Zdaleka nebylo všem změnám konec. Od 15. prosince 1960 začal platit nový školský zákon, podle kterého se povinná školní docházka uskutečňovala po dobu devíti let na základní devítileté škole ZDŠ. Po ní odcházeli žáci na učňovské školy, střední odborné školy a střední všeobecně vzdělávací školy. Z původního bílinského státního reálného gymnázia, později pak jedenáctileté střední školy, se nyní stala střední všeobecně vzdělávací škola SVVŠ. A tak v této době začaly existovat v jedné budově dvě školy pod jedním vedením SVVŠ a ZDŠ. Protože měla SVVŠ pouze dva ročníky, vyučovali její učitelé i na ZDŠ. Ředitelem školy byl v této době profesor Ladislav Kubík. K 1. září 1962 dochází ke změně ve funkci ředitele školy. Dosavadní ředitel Kubík odchází pracovat jako asistent na katedru českého jazyka tehdejšího pedagogického institutu do Ústí nad Labem a na jeho místo nastupuje pan profesor Bedřich Dráb, do té doby zástupce ředitele na ZDŠ v Hrobu. V této době rozhodla městská rada v Bílině o přejmenování ulice, na které gymnázium stojí, ze Stalinovy na ulici Pionýrů. Velkým problémem školy byl již z minulosti se vlekoucí problém obrovské fluktuace učitelů. To se velice negativně podepisovalo na znalostech žáků, na jejich studijní morálce i na zbylých učitelích, kteří museli prakticky zadarmo zastupovat chybějící kolegy. Navíc ještě tehdejší žáci volili SVVŠ jako nouzové východisko, tudíž jejich snaha po zlepšování studijních výsledků byla mizivá. Ve školním roce 1967/68 bylo pozitivním jevem otevření nové ZDŠ s 27 třídami na Teplickém předměstí. Stalo se tak k 1. září Již v červnu roku 1967 byly nově stanoveny školské obvody jednotlivým ZDŠ a tak se v sídle SVVŠ na ulici Pionýrů uvolnily nové prostory po bývalé ZDŠ, která sídlila v téže budově a nyní přešla do ZDŠ v Lidické ulici. Od ledna 1968 se začaly projevovat politické změny ve společnosti. Pedagogický sbor gymnázia podpořil rezoluci požadující vypracování nové koncepce SVVŠ a prodloužení studia směrem nahoru i dolů. Školské správě SKNV v Ústí nad Labem byla podána žádost o zřízení pokusného osmiletého gymnázia. Žádosti nebylo vyhověno, ale bylo povoleno, aby budoucí I. ročník již přešel na čtyřleté studium. Za všemi uvedenými žádostmi stála vždy snaha o zachování gymnázia, jakožto jediné střední školy ve městě. Navíc zde existovala neustálá hrozba malého zájmu žáků o tehdejší SVVŠ. Poslední čtvrtletí školního roku 1967/68 bylo poznamenáno obavami, zda se přihlásí dostatečný počet žáků pro otevření prvního ročníku SVVŠ, a uspěchanými přípravami pro otevření nové dívčí odborné školy DOŠ. Ta byla také pak z rozhodnutí SKNV v Ústí nad Labem k 1. září 1968 otevřena a podléhala společnému vedení spolu s gymnáziem. 3. Vývoj bílinského gymnázia po roce 1968 Školní rok 1968/69 byl poznamenán politickými krizemi ve společnosti, což se pochopitelně promítalo i do života školy. Do pracovních vztahů nejvážněji zasáhl spor o stanovisko k návrhu školské správy SKNV v Ústí nad Labem. Podle tohoto návrhu mělo být zdejší gymnázium nahrazeno střední školou ekonomiky služeb z Duchcova. Dvojkolejnost školského systému ZDŠ + SVVŠ z dřívějších let se nyní rozrostla na trojkolejnost 3

6 Gymnázium + DOŠ + ZDŠ. Vzrostly tím již existující komplikace, neboť jednotlivé nadřízené orgány dostatečně nekoordinovaly svou činnost směrem ke škole. Největším problémem pak bylo dohadování rozpočtu, zabezpečení nutné údržby, dodávky pomůcek, nedostatky v personální práci z hlediska obsazování učitelských míst. Zákon o gymnáziích ze sklonku roku 1968 nepřipouštěl spojení gymnázia se školou I. cyklu, připravená delimitace však byla odložena o dva roky, neboť gymnázium mělo v té době pouze 6 tříd. Školská správa SKNV v Ústí nad Labem tu opět přichází s návrhem zániku zdejší SVVŠ, která dobíhala, i gymnázia, které tu začínalo prvním ročníkem. Opět se objevila myšlenka nahrazení této školy již zmíněnou SŠES z Duchcova. I když tehdejší vedení školy a někteří profesoři tento návrh podporovali, postavilo se v tehdejší radě MěstNV několik jedinců proti, neboť v zániku stávající střední školy viděli poškození města Bíliny. Školská rada SKNV pak poté odsouhlasila otevření prvního ročníku gymnázia i pro školní rok 1969/70. K 1. září 1970 vystřídal na místě ředitele školy profesora Drába profesor Miloslav Černý z Duchcova. K tomuto datu došlo k osamostatnění tříd II. cyklu (Gymnázia, DOŠ) tím, že zdejší ZDŠ zanikla a zbylé třídy byly přičleněny k ZDŠ Lidická ulice v Bílině. Tím došlo k podstatnému usnadnění řízení obou zdejších škol II. cyklu. V srpnu roku 1972 byla od gymnázia oddělena DOŠ, která byla připojena k nově vzniklé učňovské škole se sídlem v dnešním traktu A budovy gymnázia. Od roku 1972 se též táhl problém technického rázu, když bylo potřeba nahradit původní, přes osmdesát let staré horkovzdušné topení novým, teplovodním topením. Generální oprava byla zadána Termodílu Bílina, práce však nebyla ještě v srpnu 1974 hotová. Jednání o tomto problému probíhalo až na úrovni krajského arbitra, který na jaře roku 1974 rozhodl, že práce musí být dokončena ve výše uvedeném termínu. Topení však zůstalo nezkolaudováno a na odvolání o nesplnění termínu paradoxně reagoval tentýž arbitr na jaře roku 1975 výrokem, že tato věc nesplňuje podmínky pro arbitrážní řízení. Také v roce 1974 přetrvávaly na škole personální problémy. Po jarních prázdninách zůstali na škole pouze čtyři kmenoví vyučující. Proto bylo nutné zajistit výuku pomocí externistů, kterých pak následně dojíždělo deset. Kvůli tomu musely být i přeloženy termíny maturitních zkoušek, aby bylo vůbec možné žáky vyzkoušet. Navíc byla zahájena generální oprava staré elektroinstalace, což velmi výrazně narušovalo výuku, pro niž mnohdy z tohoto důvodu chyběly prostory. Počátkem školního roku 1974/75 došlo ke změně ve funkci ředitele školy. Dosavadní ředitel profesor Černý byl vystřídán paní Hanou Adamovou. Ve školním roce 1976/77 vstoupila v platnost nová koncepce tehdejší československé výchovně vzdělávací soustavy. Na školu byly přijaty dvě třídy, z nichž jedna byla tvořena žáky přijatými z osmých tříd ZDŠ. Tito žáci museli nastoupit do školy již v posledním týdnu měsíce srpna a navštěvovali povinně kurzy českého a ruského jazyka a matematiky. Toto opatření bylo již pro následující rok zrušeno. Do tříd byl zaveden školní rozhlas, byl též zakoupen počítač Cellatron, který měl sloužit k budoucí výuce výpočetní techniky. Tento počítač však nebyl nikdy uveden do provozu a v následujících letech byl po částech postupně zlikvidován. Výraznou změnu v koncepci gymnázia přinesl školní rok 1977/78. Do prvních ročníků byl zaveden nový předmět Základy techniky a ekonomiky - ZTE, jemuž vyučoval odborník z praxe. Tak zněl i pokyn k personálnímu obsazení výuky v tomto předmětu. Smyslem zavedení této koncepce mělo být to, aby studenti, kteří nechtěli studovat na vysoké škole, měli možnost 4

7 kvalifikovaně se zapojit do pracovního procesu. Pro všechny studenty pak měla zajišťovat užší spojení školy s výrobními podniky v okolí města Bíliny. Ve školním roce 1979 / 80 se na škole poprvé ověřoval systém odborných bloků tak, jak to předepisoval nový obsah osnov gymnázia. V roce 1980 se škola zúčastnila spartakiády. V této době měla škola celkem 9 tříd s 286 žáky. V následujícím školním roce poprvé studenti maturovali z odborných bloků podle nového obsahu osnov gymnázia, týkající se již zmíněné polytechnizace. Ta představovala výuku odborných předmětů na gymnáziu. V I. a II. ročníku se jednalo o výuku předmětu Základy výroby a odborné přípravy - ZVOP, což byl nový název pro prvně zavedený předmět Základy techniky a ekonomiky ZTE. Ve III. a IV. ročníku volili studenti jeden ze tří nabízených odborných bloků výpočetní technika, zemědělský blok, ekonomický blok. V tomto roce jeden student školy úspěšně ukončil celostátní televizní soutěž 10 stupňů ke zlaté v oboru akvaristika. V první polovině 80. let se počet studentů školy pohyboval v rozmezí od 230 do 275 žáků, také tříd bývalo 8 nebo 9. Školní rok 1984/85 byl prvním rokem realizace nové československé výchovně vzdělávací soustavy, v jejímž rámci začali studenti prvních ročníků pracovat podle nových osnov a školských zákonů. V roce 1985 se studenti opět zúčastnili spartakiády. V březnu 1985 odešla z funkce ředitelky školy paní Hana Adamová a na její místo byl jmenován PaedDr. Milan Klouček, do té doby profesor Střední ekonomické školy v Teplicích. Školní rok 1985/86 byl druhým rokem realizace nové výchovně vzdělávací soustavy. Pro bílinské gymnázium to byl rok velice náročný z hlediska personálního. Obrovská fluktuace učitelů vedla k nutnosti zrušit veškeré nepovinné předměty. Všichni učitelé vyučovali s maximálním počtem přesčasových hodin, což vedlo k jejich nadměrnému přetížení. Tato situace se opakovala i v následujícím školním roce, kdy opětná fluktuace učitelů a nezajištění náhrady za učitele konajícího vojenskou prezenční službu způsobily velké zatížení všech pedagogů v tomto období. Nutno podotknout, že personální záležitosti měl řešit krajský odbor školství v Ústí nad Labem. Tato situace nebyla způsobena vinou tehdejšího ředitele školy. Hlavním problémem školního roku 1987/88 bylo opět personální obsazení výuky na škole. Výuka chemie, ekonomiky, angličtiny a fyziky byla zajišťována externisty z Teplic a z Duchcova. Na podzim roku 1987 bylo na škole 13 interních učitelů a 17 externistů. Zvláště u všeobecně vzdělávacích předmětů to byl veliký problém z hlediska kvality, neboť externisté z praxe neměli pedagogické vzdělání. V pololetí muselo vedení školy tyto vyučující vyměnit, musela se opět zrušit veškerá nepovinná výuka a úvazky interních učitelů opětovně dosáhly maxima. V tomto období docházelo k časté změně rozvrhu, vypětí vyučujících bylo vysoké, neboť se odsuplovalo celkem 801 hodin. Pracovní atmosféra byla velice napjatá. Až následující školní rok přinesl určité předpoklady klidnější a koncepčnější práce. Gymnázium mělo plný stav učitelů. Z důvodů zlepšení tělesné zdatnosti žáků byla zavedena tříhodinová výuka tělesné výchovy. V prosinci roku 1988 byla ukončena příprava učitelů na nové pojetí vzdělávání. Bylo zakoupeno šest mikropočítačů, učebny a kabinety byly vybaveny novým nábytkem, modernizována byla školní knihovna. Velkým technickým problémem byla střecha budovy. 4. Rok 1989 v životě gymnázia, vývoj gymnázia po roce 1989 Podzim roku 1989 byl obdobím převratných změn v životě naší společnosti. Tyto změny pochopitelně zasáhly i do života bílinského gymnázia, které se do tehdejšího dění aktivně 5

8 zapojilo. V pondělí 20. listopadu besedovali studenti v bílinském kině OKO se zástupci MěstNV Bílina a ONV v Teplicích o ekologii a životním prostředí v regionu. V úterý 21. listopadu byla čtvrtá vyučovací hodina věnována diskusím studentů s pedagogy o politické situaci v zemi. Ve čtvrtek 23. listopadu navštívili gymnázium vysokoškolští studenti z Plzně, Liberce a z Prahy. Besedovali se studenty a pedagogy o nastalé situaci a o krocích, které se budou následně podnikat. Uskutečnily se další rozhovory se zástupci státních orgánů a s horníky, besedovalo se též o dalším postupu stávkového výboru. Byla vyjádřena podpora postojům vysokoškoláků. V pondělí, v den generální stávky, zůstalo ve škole pouze 70 studentů a většina pedagogického sboru. Ostatní studenti se zúčastnili generální stávky v Mostě a v Teplicích. Ti, kteří zůstali ve škole, se zúčastnili stávky na bílinském náměstí, kde též vystoupil profesor Volf. Školní rok 1989/90 byl po listopadových událostech poznamenán značnou nervozitou a napětím. Pod patronací odborů docházelo k vyslovování důvěry či nedůvěry ředitelům škol a vedoucím odborů. Někteří odcházeli ze svých postů již v průběhu ledna a na jejich místa byli dočasně jmenováni lidé noví. Vše měly vyřešit konkurzy, které se konaly v květnu roku Konkursní komisí byl na místo ředitele gymnázia vybrán profesor Rudolf Volf, který se funkce ujal začátkem následujícího školního roku. Po listopadu 1989 nastaly velké změny v práci škol. Gymnázia dostala možnost otevřít vedle stávajícího čtyřletého studia i první ročník osmiletého gymnázia primu. První ročníky čtyřletého studia měly zaměření humanitní a přírodovědné. Bylo rozhodnuto o postupném rušení bloků odborných předmětů, gymnázium mělo být opět přípravou ke studiu na vysokých školách. Odbor školství SKNV v Ústí nad Labem vrátil v tomto období všem učitelům jejich kádrové materiály. Začátek školního roku 1990/91 byl též začátkem výuky v osmiletém gymnáziu. V prvních ročnících a v primě byla zavedena estetická výchova. V tomto školním roce docházelo opět k velkým pohybům v personálním obsazení výuky, což nikterak nepřispělo ke klidu v práci. Stejně tomu bylo i ve školním roce 1992/93, kdy nově přišlo šest učitelů a mezi nimi byl i anglický lektor. Školu navštívila delegace pedagogů z Belgie. V roce 1992 byly navázány první kontakty se školou americké posádky v německém Bambergu. Podle nově platných zákonů a novel zákonů bylo Gymnázium Bílina zřízeno ministerstvem školství mládeže a tělovýchovy ke dni 1. září 1992 pod. č. j / s platností od 1. ledna 1991 jako rozpočtová organizace, poskytující všeobecné střední vzdělání ve studiu čtyřletém, sedmiletém a osmiletém. V této době škola také získává právní subjektivitu. Ve školním roce 1993/94 bylo zavedeno rozšířené vyučování výtvarné výchovy. Žáci posledních ročníků si tak mohli vybrat výtvarnou výchovu jako volitelný předmět, v nižších ročnících byla výtvarná výchova nabídnuta jako nepovinný předmět. Celkově byla posílena estetická výchova v ročníku osmiletého studia, kde měli žáci 2 hodiny výtvarné výchovy a 2 hodiny hudební výchovy týdně. V květnu 1994 navštívili školu učitelé a studenti ze školy americké posádky v Bambergu v SRN. Američtí učitelé se velmi pochvalně a uznale vyjadřovali o našem školství. Školní rok 1994/95 byl ve znamení oslav 50. výročí existence gymnázia v Bílině. Oslavy probíhaly ve dnech 12. a 13. května 1995 a zúčastnila se jich řada bývalých i současných profesorů a absolventů z České republiky i ze zahraničí. V rámci oslav se zúčastnili prohlídky školy i programu v kulturním domě Fontána v Bílině Za Chlumem. Při této příležitosti se sešly i některé bývalé třídní kolektivy a bývalí absolventi se svými profesory. K tomuto 6

9 výročí školy byl vydán almanach. V tomto školním roce navštívili školu studenti a profesoři z Velké Británie. Počátkem školního roku 1995/96 nastoupil na škole poprvé německý lektor a spolu s americkým lektorem zajišťovali hlavně výuku konverzace v německém a anglickém jazyce. Vzhledem k zavedení povinné docházky do 9. tříd základní školy nemohl být otevřen I. ročník čtyřletého studia. Přihlášení zájemci o studium byli zařazeni do kvarty, ze které v tomto roce odešlo 10 žáků na střední odborné školy. Škola měla v té době 278 studentů v deseti třídách. K dispozici bylo tehdy 11 odborných učeben. Vedení školy se rozhodlo pronajmout kancelář a dvě učebny Soukromé škole pro marketing a ekonomiku podnikání. V rámci Euroregionu Labe navázala škola přátelské styky s gymnáziem v Dippoldiswalde. V lednu roku 1996 nastaly technické problémy v prostorách tělocvičny opětovné borcení podlahy. Studenti školy se dvěma vyučujícími se zúčastnili výměnného zájezdu do Anglie. Ve školním roce 1996/97 mělo bílinské gymnázium celkem 9 tříd, ve kterých studovalo 252 žáků. Zmíněné technické problémy v tělocvičně vedly k tomu, že pro výuku tělesné výchovy byly využívány tělocvičny ZDŠ Teplické a Pražské předměstí v Bílině. To přineslo problémy se sestavováním rozvrhů i s přesuny žáků a vyučujících do místa výuky. V listopadu 1996 byla otevřena školní naučná stezka, kterou vytvořil kolektiv studentů pod vedením profesora Kučery. Bohužel, v krátké době byla řada popisných tabulí vandaly zničena. Neustálé opravy tabulí si vyžádaly další finanční náklady. Ve školním roce 1997/98 poklesl počet tříd na 8 a studovalo v nich 222 žáků. Školu navštívili studenti a profesoři z německého Dippoldiswalde. Byl navázán kontakt s holandským městem Pappendrecht a v červnu 1998 navštívila školu i město skupina 20 studentů s profesory. Holanďané se seznamovali se zdejším prostředím a s jeho pamětihodnostmi. Na podzim roku 1997 se objevila myšlenka zřídit sportovní gymnázium. Tato aktivita byla podporována městským úřadem v Bílině, školským úřadem v Teplicích a bílinskými sportovními kluby. Vypracovaný projekt byl zaslán na MŠMT, kde ovšem nebyl přijat a zřízení sportovního gymnázia bylo povoleno v jiném regionu Morava. Školní rok 1998/99 začínal na bílinském gymnáziu s osmi třídami, ve kterých studovalo 214 žáků. Byla dokončena oprava podlahy v tělocvičně. Práce nebyla kvalitně provedena, stále se objevovaly nedostatky a neustálé reklamace tělocvičnu vyřazovaly z provozu. V roce 1998 byla zrušena Nadace Gymnázia Bílina, poté pak byla ustavena Obecně prospěšná společnost při Gymnáziu Bílina. V květnu roku 1998 byl vyhlášen konkurz na místo ředitele zdejšího gymnázia, neboť stávající ředitel profesor Rudolf Volf odcházel do důchodu. Konkursní komisí byla vybrána a MŠMT s účinností od ustanovena do funkce ředitelky školy dlouholetá profesorka zdejšího gymnázia Ing. Jaroslava Mrázová. Ve školním roce 1999/2000 studovalo na škole 241 žáků v devíti třídách. V tomto roce i v předchozích letech se pedagogický sbor poměrně stabilizoval a fluktuace učitelů byla minimální. V celostátní přehlídce studentské odborné činnosti se družstvo sexty umístilo s prací ze zeměpisu na 5. místě. Gymnázium dostalo stálou rubriku v Bílinském zpravodaji. Tato rubrika má název Bílinské gymnázium se představuje. Velice se zkvalitnila spolupráce s městským úřadem, škola se v rámci města prezentuje různými sportovními a kulturními akcemi. Úspěšně pokračuje mezinárodní spolupráce s partnerskými školami v Dippoldiswalde v SRN a v Pappendrechtu v Holandsku, dochází k pravidelným návštěvám studentů i učitelů. V roce 2001 došlo ke zrušení okresů a zřizovatelem školy se stal Ústecký kraj. Ve vedení ani v práci školy nedošlo k žádným změnám. Přestože porodnost celostátně klesala, dařilo se postupně zvyšovat počet tříd ve škole a ustálil se ve školním roce 2002/2003 na dvanácti 7

10 třídách, tj. na osmi třídách osmiletého a čtyřech třídách čtyřletého studia. Celkem školu navštěvovalo v tomto roce 308 žáků. Protože byla tímto naplněna kapacita školy, začali jsme se potýkat s nedostatkem místa. Částečně se nám tento problém podařilo vyřešit rekonstrukcí suterénních prostorů, kde bylo z dotace SFŽP MZV (1 milión Kč) zřízeno v září roku 2004 Centrum environmentální výchovy, které je využíváno nejen k výuce, ale i k činnosti Junior klubu Bílinské přírodovědné společnosti. Z dalších větších investičních akcí stojí za zmínku oprava opěrné zdi a rekonstrukce sociálního zařízení. Při rekonstrukci opěrné zdi kolem hřiště gymnázia byl zprovozněn i vchod do podzemních chodeb, které se rozkládají pod hřištěm a které byly vystavěny v roce Tyto chodby jsou velmi rozsáhlé a podle historických pramenů sloužily k ukládání vína. V současné době nejsou nijak využívány, přestože jsou velmi zachovalé. Z konzultací s několika subjekty, z nichž některé se na jejich zprovoznění již podílejí, vzešel návrh, aby v těchto prostorách byla instalována stálá expozice minerálů a hornin krušnohorské oblasti na české i německé straně. Doly Bílina se na tomto projektu podílely zpracováním plánu chodeb, jejich zaměřením, protože žádné plány nebyly ani v archivu města, ani v okresním archivu k dispozici. Na dalším využití jsou ochotny se podílet tím, že poskytnou minerály a horniny Severočeské uhelné pánve a odbornou pomoc při jejich instalaci. Cílem projektu je vytvořit na území našeho města netradiční prezentaci nejdůležitější činnosti v našem regionu. Důlní činnost je zde rozvinuta již od minulého století a vzhledem k tomu, že v současné době dochází k jejímu útlumu, považujeme za prospěšné, aby historie těžby byla prezentována i pro budoucí generaci, která naši krajinu bude znát už pouze po její rekultivaci. Expozice bude sloužit pro potřeby výuky mineralogie a biologie nejen na naší škole, ale bude k dispozici i pro ostatní školy našeho regionu i partnerského gymnázia v Dippoldiswalde v SRN, které se na realizaci projektu rovněž bude podílet. Počítáme s jejich zpřístupněním pro veřejnost. Tyto prostory slouží zároveň jako součást Centra environmentální výchovy. Na jejich udržování se podílí i Bílinská přírodovědná společnost, která zde postupně instaluje vysokoobjemová akvária pro chov studenovodní fauny našeho regionu. Mikroklima těchto chodeb, které je po celý rok neměnné, je ideálním prostředím pro tyto účely. V roce 2005 vstoupil v platnost nový Školský zákon, který ukládá, kromě jiného, vypracování Školního vzdělávacího programu. Na tomto programu se momentálně pracuje a měl by maximálně vycházet z nové tradice školy, tedy zaměření na environmentální výchovu. V témže roce byla zřízena také Školská rada, jejímiž členy jsou kromě pedagogů zástupci rodičů a zřizovatele. Daří se realizovat některé projekty, na které jsme obdrželi prostředky z grantů Ústeckého kraje. Finančně se na nich významně podílejí naši sponzoři, z nichž nejvýznamnějšími jsou Město Bílina, Duhová energie ČEZ a Severočeské doly a.s. 5. Rok 2008 v životě gymnázia, vývoj gymnázia po roce 2008 Počínaje dnem 1. září 2008 se gymnázium Bílina v rámci optimalizace sítě škol Ústeckého kraje stalo detašovaným pracovištěm mosteckého gymnázia. Ze dvou škol, Gymnázia Bílina, přísp. org. a Gymnázia, Most, přísp. org. vzniklo sloučené Podkrušnohorské gymnázium, Most, příspěvková organizace. Ředitelem nově vzniklého subjektu se stal Mgr. Karel Vacek. 8

11 Na podzim r byla dokončena úprava venkovního areálu školy: prostor za školní budovou, kde bylo doposud hřiště a nepěstěná zahrada, se změnil v areál dvou multifunkčních hřišť, která jsou využívána nejen žáky gymnázia, ale slouží i potřebám ZŠ Lidická, jejíž žáci mohou využívat i tělocvičnu. Rekonstrukcí prošla rovněž budova samotná, stavební práce probíhaly v letech Vnější vzhled vylepšily nové, jasné barvy fasády i plastová okna. Výměna oken zlepšila nejen tepelný režim ve třídách, třídy se staly na pohled světlejší a prostornější. Lepší světelné podmínky zajistila dále výměna osvětlení. To se týkalo nejen tříd, ale i kabinetů a dalších provozních místností školy. Pokud jste jako žáci mívali službu, jistě se pamatujete, jak nepříjemnou povinností bylo mazat tabuli. Dnes se již nemusí složitě chodit s kbelíkem pro vodu, voda je dnes zavedena do všech učeben. K hlavní budově směrem do dvora bylo vybudováno nové sociální zařízení a prostory pro šatny jako přístavba pro potřeby malé tělocvičny. Celkovou opravou prošla i samostatná budova velké tělocvičny, a to doslova od střechy až po podlahu. Na jaře 2010 odmaturoval poslední ročník čtyřletého studia, od školního roku 2010/11 se pracoviště Podkrušnohorského gymnázia v Bílině orientuje pouze na vzdělání v osmiletém studiu. Potvrzením kvalit školy je certifikát Páteřní škola Ústeckého kraje, který škola obdržela Věk nových technologií se projevil v technickém zabezpečení výuky. Vedle specializované učebny výpočetní techniky jsou dnes také všechny ostatní učebny vybaveny počítačem, v několika je dataprojektor a ve třech je umístěna chytrá tabule. Na chodbách už po začátku hodin nepotkáte službu s třídní knihou, vyučující zapisují přímo do její elektronické verze. Elektronicky je hlídán též vstup do budovy samé. Prostory školy využívá od roku 2013 k výuce pobočka bratislavské Vysoké školy zdravotnictví a sociální práce svaté Alžběty. 9

12 ŘEDITELÉ ŠKOLY Josef Kohout - Jiří Svoboda Ladislav Kubík Bedřich Dráb Miloslav Černý Hana Adamová PaedDr. Milan Klouček Mgr. Rudolf Volf Ing. Jaroslava Mrázová dosud Mgr. Karel Vacek 10

13 PŘEHLED UČITELŮ Hana Adamová Tv, Rj Vladimír Ajm EO, zprac.informací - Markéta Aubrechtová VT Miroslava Auliková M, Fy, Ta dosud Věra Balazzová Čj Karel Bartík IVT - Vlastimila Bártová M, Z Zuzana Běhálková Aj, KoA Běhánková Rj - Rudolf Bervic D, Fi - Renata Bešťáková Čj, Nj, Z Petra Bezuchová Vilém Blass Nj - Jan Blažíček D, Hv - Jitka Blažková Čj Marta Bočková Čj, Aj - Jiří Boháč Bi, Ch Květuše Borkovcová Čj, D dosud Josef Bošina D, Čj - Miroslava Boučková Bi, Ch Václav Boura Tv - Václav Bouza Tv - Petr Brant M, Dg,IVT Hana Bretfeldová M, Fy dosud Jaromír Brynda IVT - Alena Bubeníčková Aj Jaroslav Bureš Dg Václav Buzický - Anna Bůžková M, Vv - Darina Cabálková Aj, Nj dosud Marie Cirklová Čj, Nj - Svatopluk Čech zemědělská technolog Miloslav Černý Nj, Čj Miloslav Červenka - Věra Červenková Aj, Čj - Jana Čudová M, Z Jan Davignon Tv, Nj John Davis Bedřich Dráb Nj, Čj - Kateřina Drábková Aj Jana Dragounová M, Ch dosud Lenka Drobná Čj, Nj Veronika Duchoslavová Hv Milena Dykastová Ch - Ludmila Eisenmannová M, Fy Jitka Emingrová Čj, L Jiří Fait Nj Feigl - Feiglová - Josef Felbala Rj, Ch - Jana Fikarová M, Fy Karel Filip IVT - 11

14 Bohumil Fišer M, Fy - Alena Foktová Čj, Aj Miroslava Fonosová Rj, D Markéta Francouzová Bi, Ch, Z dosud Gabriela Fričová Vv dosud Václav Fronk Čj Aleš Frýdl M, Fy Marie Helene Grey Aj Yvona Hájková Ov, ZSV - Miloslav Hamouz Nj, Aj, Tv Eva Hanzlová Čj, Aj Marie Hanzová Tv, Čj - Kevin Healy Aj Lenka Hečková Aj, Nj, Z Veronika Hejcmanová Bi, Ch, Fy Marie Herzingerová Tv, Sh, TvZ dosud Eva Hnátková Z, Tv - Hochmanová Nj - Romana Holečková Z, Tv Jan Holek M, Fy Božena Holková M Ivana Hotová M, Fy Jana Hromádková M, Fy dosud Helena Hrubešová Čj, ZSV, Ov dosud Miloslav Hurt Tv, Z Eva Chárová Z, Tv Eva Choděrová M, Dg Věra Chvapilová-Jelenová Fy Karel Jakoubě Čj, D Eliška Janková Nj - Eva Javůrková Čj, Nj Jiří Jeník Ch, Fy - Konrád Jílovský - Ctibor Jirásek M, Dg, OV - Pavel Kadlec ASŘ, účetnictví Marie Kameníčková Nj Alena Kerhartová M, Dg Zdeněk Kleprlík Ch - Milan Klouček Tv, D Jan Kobliha M, Fy Eva Koláčková Rj, Čj - Martin Konopásek M, Z Pavlína Kotasová Čj, Hv Marie Králová Ch, ZVOP - Libuše Kubíková M, Dg Luděk Kučera VT - Zdeněk Kučera Z, Rj Hana Kučerová - Jan Kunc programování - Vladimír Kundera Tv, Z - Jiří Kupr Čj, Rj - Jaroslav Kurz ZVOP - Josef Lagner L, D - Miroslav Leixner M, Dg - 12

15 Marie Libichová Aj dosud Graham Lindsey Aj Eliška Luxová Rj - Pavel Maier-Šimoníček M Markéta Málková M Robert Manaco Aj Jan Maryško Čj, Hv Miloslav Mašek EO, zprac.informací Pavla Maťátková - Květa Mattioliová Čj, D dosud Miloslav Moc Ta - Bohumír Mráz Čj, D, ZSV Jaroslava Mrázová Bi, Fj Karel Müler ZOP - Josne Ndoyi Aj Eliška Nováková Vv Jiří Novotný Programování - Jiří Nový EvH dosud Lucie Pagová Aj, Bi Zuzana Panušková M, Dg - Helena Pátková Aj dosud Petra Patočková Bi, Ch Věra Pavlíková Fy, M - Bedřich Pazderník Bi, Z - Marie Pernerová Fy, Ch - Eva Petriková ZOP - Milan Petříček Nj - Václav Pícha - Danuše Píchová Čj - Bohuslav Pistulka Bi, Ch - Heinz Plath Nj Dana Pochmanová Ch Zdeněk Pokorný Tv - Emanuel Polnauer ZOP - Ludmila Pospíšilová Bi, Ch, Fy Jana Procházková Nj Marie Přibylová - Kamil Punda ZOP, ŘMV, TG - Marcela Rafflerová Ch Lucie Randáková Bi, Ch Karel Rerich Tv - Vladimír Richter programování - Olga Roubínková - Jaroslava Růžičková M, Vv Lucie Rychtrová Bi, Ch Jan Říha IVT - Miroslav Říha Bi, Tv Anna Říhová Čj, Frj - Hustaz Sarki Aj Miroslav Sekera - Jana Sekerová - Emil Semler Nj, Rj - Pavel Schamberger - Petra Schlenker Čj, Nj dosud 13

16 Václav Skála Tv, M - Jiří Smrkovský IVT - Jan Sobotka Bi Miromila Sobotová Z, Bi - Ivana Srkalová Ch, M Jitka Staňková Čj, Nj Markéta Strašrybková Aj Milan Svoboda Bi - Martin Sýkora Tv, Z dosud Alois Šabaka VT - Marcela Šedivá psaní strojem František Šimon Tv Emil Širčina latina, řečtina - Václav Šístek M, Fy Ivana Šlejharová Nj, Čj - Marie Šoralová psaní strojem Jiří Špaček Č, D - Marta Špringlová Bi, Ch Iva Štechová - Bohumil Štoček Dg - Stanislav Tetřev Tv - Vladimír Tichý D, Čj, Karel Topinka - Miroslav Tůma Rj, Zv Věra Turková Tv, Bv - Marie Turňová Čj, Ov Petra Ulrichová M, Dg - Dagmar Vacková Čj, Nj dosud Jan Vajner D, Z Ctirad Vaník Čj, D Vladimír Vašíček M, Fy - Zdeněk Vejražka D Antonín Vejtasa sekretářská praxe - Jaroslav Veverka IVT dosud Ivana Vodičková Čj, ZSV Madelaine Voláková Nj, Rj - Rudolf Volf Z, D, TA Tomáš Volmut M, Fy Hana Vondráčková M, Fy - Stanislava Vyhnálková Bi Pravoslav Vykouk Tv, Rj - Stanislav Zahradník M, Dg - Jana Zálužská Tv, Nj Magdalena Závodská Nj, Čj dosud Lenka Zichová Nj, Z Jiří Zlatohlávek M, Fy - Dagmar Želivská - Josef Žižka Aj, D - 14

17 PŘEHLED ABSOLVENTŮ ROK: 1949 TŘÍDA: osmá TŘÍDNÍ: Ctibor Jirásek Blanka Čiháková Zdeněk Dvořák Stanislav Jirásek Jarmila Klímová Eva Kollerová Gerhardt Kubalík Danuše Kulhavá Jaromír Kunc Jiří Lukavský Jitka Nováková Václav Reidl Sáva Srp Vladimír Šanda Josef Vogel ROK: 1950 TŘÍDA: osmá TŘÍDNÍ: Vladimír Kundera Ludvík Bradáč Ivo Cahák Čestmír Cajthaml Mojmír Dolejší Vilém Hájek Ota Janoušek Jaromír Jirásek Věra Justichová Anna Koudelková Danuše Maršíčková Dagmar Maxová Hana Meixnerová Jiří Nešvara Marianna Ponocná Václav Praj Oldřich Srbecký Josef Sumera Eva Štechmülerová Taťána Štechmülerová Marie Valachová ROK: 1951 TŘÍDA: osmá TŘÍDNÍ: Vladimír Matějíček Václava Altová Vlastimil Aubrecht Alena Bečáková Jiří Bouček Jindřich Boula Jaroslava Černá Eduard Deutsch Helena Fajmanová Jiřina Havlová Hanuš Holub Věra Janoušková Jarmila Krahulcová Alena Kučerová Karel Kurka Vlastimil Kylíšek Jarmila Paterová Josef Patočka Drahomíra Síbová Blanka Šašková Jitka Šeblová Jan Štěpnička Božena Šubrtová Miroslav Tuček Karel Tůma Vlastimila Žaludová 15

18 ROK: 1952 TŘÍDA: osmá TŘÍDNÍ: Vladimír Mayer Karel Budař Jiří Dvořák Jan Hájek Josef Hora Marian Klíma Pavel Knorr Dalibor Kolařík Alena Lhotáková Jaroslav Máša Anna Patakiová Karel Patera Vladimír Pokorný Václava Povová Jaromír Rückl Milan Rucký Josef Řoutil Vladimír Smejkal Václav Smeták Václav Starý Václav Šimek Eva Šourková Věra Švýcarová Vladimír Vališ Hana Voglová Josef Žák ROK: 1953 TŘÍDA: osmá TŘÍDNÍ: Jiří Koukolík Jaroslava Bártová Milan Bednář Annamarie Fuchsová Naděžda Hejdová Helena Horová Václav Kloubek Vladimír Kníže Zdeňka Krejcárková Annamarie Kuncová Marie Mufová Věra Němečková Josef Patočka Dagmar Patrovská Václav Peroutka Dagmar Plecháčková Květuše Procházková Iva Průšová Marie Rohlová Libuše Šrédlová Růžena Tvrdá Olga Ulmanová Bohumil Urban Zdeněk Veith Drahoslava Venclíčková 16

19 ROK: 1955 TŘÍDA: čtvrtá TŘÍDNÍ: Anna Košařová Alena Belšánová Jiří Habel Iva Horáková Thusnelda Hornová Zdeněk Lhoták Irena Matoušková Světluše Nemastilová Lubomír Novotný Zdeněk Pech Irena Petýrková Zdeněk Schamberger Soňa Šmídová Vladimíra Šourková Josefa Štrosová Eva Vášová Milan Vítek Jiří Volek Milan Vořech Zdeňka Vybulková Dagmar Zinekerová Josef Žalud ROK: 1955 TŘÍDA: čtvrtá TŘÍDNÍ: Zdeněk Bican Hana Freimannová Jan Frolík Heda Grunclová Zdeněk Husák Jarmila Jírová Jiří Jiříček Marie Kratochvílová Rudolf Krejčík Hana Leitnerová Hana Macháčková Dagmar Marková Jiří Nachtigal Václav Novotný Alfréd Schmidt Jan Sikora Gertruda Sittová Josef Sladovník Pavel Špaček Miroslav Švancar Richard Tupý Jiřina Vlachová Jozef Zorvan 17

20 ROK: 1956 TŘÍDA: jedenáctá TŘÍDNÍ: Josef Lagner Dobroslava Adamcová Jaruška Auerweková Jiří Běhal Jaroslav Fridrín Ivan Gruncl Marie Hoffmannová Danuše Chalupecká dobromír Kaplan Jaroslava Kocourková Jaroslava Koudelková Ilona Kuchařová Blanka Linkeová Ladislav Lukavský Jan Matěj Vanda Moncseková Josef Morc Alena Peroutková Ladislav Petrtill Jaroslav Praj František Rákos Zdeňka Svatopolská Herbert Svoboda Libor Štětka Bohumil Vacek Josef Vacek Eva Viltová Anna Vykysalová Liana Watziková ROK: 1957 TŘÍDA: jedenáctá TŘÍDNÍ: František Šimon Jaroslav Broul Jaroslav Brunza Jaromír Brynda Ján Čierný Jiřina Dufková Dagmar Fiřtová Josef Gutwald Jan Holub Miroslav Janský Hana Ječmenová Jaromír Jirásek Jiřina Jirásková Jan Kadoun Helena Keberlová Václav Kindl Antonie Kirschová Stanislav Klátil Frieda Kohlschütterová Brunhilda Konrádová Jiří Krčmář František Laštůvka Helena Nováková Jana Novotná Miroslav Prchal Zdeněk Punda Marta Rabanová Antonín Rudolf Jindřich Řehoř Gerhard Schwarz Jaroslava Sládková Jaroslav Svoboda Hana Trachtová Milan Vachalec 18

21 ROK: 1958 TŘÍDA: jedenáctá TŘÍDNÍ: Libuše Kubíková Jindřich Brunclík Eva Černá Jan Davignon Jindřich Fiedler Ladislav Hoch Mária Kaňuščáková Hana Klímová Eva Makovcová Karel Maleček Jaroslav Michalec František Neuman Gertruda Papežová Miloslav Pecina Marie Raisová Jiřina Rojíková Jiří Svatuška Marie Škachová Karel Šlapák Milan Špringl Hana Vágnerová Luděk Viktora Karel Vintr Josef Žejdl ROK: 1959 TŘÍDA: jedenáctá TŘÍDNÍ: Josef Lagner Zdeněk Barchánek Dáša Bartošová Hana Benešová Jiřina Bittnerová Jana Boušová Anna Dobošová Josef Dvořák Zdeněk Erneker Marie Ešnerová Ditmar Hauptvogl Jan Heran Jiří Horák Marie Jiravová Miroslav Jirkal Pavel Kindl Vlasta Korandová Vlastislav Majer Jaroslava Mandlíková Blažena Mášová Jaroslava Nezbedová Dieter Nobis Milena Pavlová Jiří Peřina Jaroslava Petrlíková Jaroslava Rousová Irena Rýglová Jiří Seman Kristina Suchá Jam Svoboda Hana Šircová Pavel Vacek Jana Vernerová Alena Všední Petr Wisner 19

22 ROK: 1960 TŘÍDA: jedenáctá TŘÍDNÍ: Danuše Píchová Jaroslava Andrlová Ján Bartko Eva Benešová Miloslava Benešová Petr Cink Antonín Engler Jiří Fridrín Jaroslav Havlíček Renata Herbstová Petr Horáček Eva Chaloupková Hana Jánská Eva Kaufmanová Miroslav Klimeš Vilma Kohoutová Jana Kostínková Zdeněk Krušina Jiří Lepič Petr Malý Petr Matěj Jiří Moucha Josef Neumann Petr Obyt Eva Pelcmanoová Vladimír Pištěk Marie Seemanová Blanka Součková Eva Strolená Marie Sůvová Růžena Sůvová Alfréd Šíma Eva Šmejkalová Rotraud Tillová Emilie Tomášová Eva Trávníčková Taťána Třmínková Jaroslav Velhartický Reinhard Zeisberger ROK: 1961 TŘÍDA: jedenáctá TŘÍDNÍ: Eliška Luxová Růžena Bartošíková Jiří Bažant Marie Černá František Dvořák Heidrun Emingerová Eva Fiedlerová Eva Frantová Václav Frolík Amalie Görtnerová Zdeněk Jíra Michael Kára Dagmar Khajlová Magda Košková Helena Kupšovská Anna Lindworská Ivan Mašek Marianna Mendová Zdenka Novotná Jiřina Pajdlová Erika Piewaková Jana Plachtová Eliška Pospíšilová Petr Roháč Hana Rumplíková Zdeňka Růžičková Hana Smolíková Jana Stodolová Stanislava Štalmachová Zdislava Valentová Jaroslav Vlach Jaroslava Vomáčková 20

23 ROK: 1962 TŘÍDA: 3. TŘÍDNÍ: Josef Lagner Eva Bělecká Jana Benešová Dagmar Buzická Jana Holá Anna Hronová Věra Ječmenová Petr Kolář Danuška Křenková Milan Kučirek Brigita Lohwasserová Gerhard Mages Hana Matysová Markéta Mórová Helena Nováková Miroslav Outerský Jana Pavlová Marie Pilipčincová Irena Plecitá Blahoslava Prokopová Jana Seifertová Miluše Suchá Jitka Šubrtová Zdeněk Waldmann ROK: 1962 TŘÍDA: 3. dálkové studium TŘÍDNÍ: Josef Lagner František Bělecký Jiří Borovka Václav Hladeček František Kamenský Jan Koutský Miroslav Loskot Bořivoj Nemastil Jaroslav Pokorný ROK: 1963 TŘÍDA: 3. TŘÍDNÍ: Danuše Píchová Jitka Adamcová Soňa Bendová Ilona Buňatová Jana Bylinová Lea Eliášová Petr Görner Miroslava Hubačová Halina Jírová Perpetua Karchňáková Dagmar Kárová Alena Kloubková Eva Knížková Jitka Komeštíková Jana Krausová Ivanka Kuchařová Ilona Mairichová Zdeňka Nimsová Vojtěch Poch Venuše Sadílková Vlasta Schönová Josef Sloup Eva Smilová Helena Stodolová Jaroslava Vaňurová Hana Žáčková 21

24 ROK: 1965 TŘÍDA: 3. TŘÍDNÍ: Josef Lagner Libuše Bártová Alena Bedrlíková Blanka Benešová Jana Brunclíková Hana Etčerová Eva Fiedlerová Marie Glöcknerová Hana Hoffmannová Jiří Hubka Jaroslava Jenčová Zdeňka Jiroušková Ilona Klátilová Marcela Kloubková Eva Knížetová Jan Kobliha Helena Kočová Ludmila Kostínková Daniela Králová Jiří Liška Dana Lysová Jaroslav Matouš Blanka Mrázková Ivan Mrklas Jarmila Müllerová Václav Pechr Blanka Solovjevová Alena Suchá Jaroslava Šístková Milan Špirk Soňa Štollová Jiří Švarc Naďa Víchová Bohuslav Viták Věra Votrubová ROK: 1966 TŘÍDA: 3.A TŘÍDNÍ: Marta Tesařová Eva Alferiová Marcela Cajthaamlová Hana Cmuntová Ivana Dušková Radoslava Friedrichová Dana Hanzlíčková Jana Herbstová Miroslav Hodač Jana Chromá Helena Jiroušková Renata Klimešová Jana Kozáková Nora Králová Julie Lapková Hana Lukášová Eva Matoušová Marie Mirovská Milena Palmová Irena Podsedníková Anna Poskočilová Jiří Spal Alena Školová Břetislav Šubrt Jaroslav Toman Jiřina Tovtová Věra Votrubová 22

25 ROK: 1967 TŘÍDA: 3.A TŘÍDNÍ: Marta Špringlová Dana Adamová Jarmila Barešová Jaroslava Bártová Růžena Cebeová Stojan Dončev Tomáš Dráb Věra Dušková Jaroslava Hakenová Marie Hofericová Libuše Hochmannová Ludmila Hufnagelová Krista Jarolímková Vladimíra Kubíčková Radmila Lebedová Věra Martínková Jan Smrž Věra Svítilová Michal Šembera Alena Štěpánková Marcela Šturcová Jana Třešňáková Jana Vykouková Alena Zavřelová ROK: 1967 TŘÍDA: 3.B TŘÍDNÍ: Ctibor Jirásek Hana Benešová Alena Burgrová Oldřich Cicvárek Alena Desenská Blanka Eklová Eva Hojdová Eva Hüblerová Marcela Hubová Danuše Kapounová Ivana Kratochvílová Milan Lorenz Eva Musilová Helena Nováková Vladimíra Pochmanová Karel Rohozný Eva Smejkalová Jindřiška Soukupová Marie Tůmová Milan Vosáhlo ROK: 1968 TŘÍDA: 3. TŘÍDNÍ: Danuše Píchová Věra Bendová Běla Dankovičová Vlasta Figrová Alena Kasíková Vlastimila Koutská Jitka Krausová Libuše Krejzová Miroslav Macháček Anastázie Mayerová Daniela Pallová Eva Pešlová Ilona Přibylová Miroslava Razáková Božena Stňková Marie Škorpíková Vincenc Zábojník 23

26 ROK: 1969 TŘÍDA: 3. TŘÍDNÍ: Jiří Zlatohlávek Blanka Anderlová Pavel Axamit Libuše Dicová Richard Hazdra Karel Herbst Zora Hrabáková Hana Hrůnková Josef Hůlek Jitka Chlupáčková Jana Janecká Marie Jirková Eva Jůzlová Miroslav Kindl Věra Lysová Eduard Matějka Jitka Pechová Jiří Rosa Hana Roubaalová Vítězslava Šemberová Irena Šlosarčíková Jitka Štěpánková Lucie Vlasáková ROK: 1970 TŘÍDA: 3. TŘÍDNÍ: Marta Špringlová Jana Babáčková Alena Beránková Ludmila Hermanová Milada Jandová Hana Kozáková Anna Krčmářová Lenka Marešová Naděžda Nováková Helena Outerská Jan Rom Antonín Rovner Hana Sochorová Hana Srbecká Vlasta Šlajsová Helena Špačková Stanislava Veselá Jiří Závodský ROK: 1972 TŘÍDA: 4. TŘÍDNÍ: Danuše Píchová Jaroslava Borkovcová Vladimíra Francová Ivana Hanzlíčková Naděžda Hazdrová Růžena Karasová Miloslav Kubeš Ivana Mezerová Ludmila Myslivečková Olga Petrásková Lenka Petrlíková Dagmar Plecháčová Jitka Šarochová Miroslava Štichová Daniela Šubrová 24

27 ROK: 1973 TŘÍDA: 4. TŘÍDNÍ: Rudolf Volf Eva Čermáková Anna Fenclová Blanka Halánková Hana Hradcová Věra Chadimová Ladislava Kačenová Věra Kovrzková Miloslava Kučerová Karel Linhart Zuzana Maštalířová Jana Miltová Jarmila Níčová Jaromír Ovesný Eva Podolánová Lenka Popelářová Eva Richterová Marcela Ryšková Vlastimila Římsová Jitka Sejkorová Ludmila Skolilová Hana Skřivánková Zoja Tehlárová Dagmar Tuhá Jana Urmanová René Vlasák Jarmila Vykouková Valentina Zavacká Hana Závodská Milena Zavřelová ROK: 1974 TŘÍDA: 4. TŘÍDNÍ: Hana Vondráčková Miroslava Boučková Dáša Drchoňová Vladimír Drvota Marcela Fojtíková Miroslava Hlaváčková Jaroslava Kosová Daniela Kundrátová Alena Markvartová Magdalena Nikodýmová Jitka Pešlová Naděžda Peterková Petr Randus Helena Řeháková Eva Schieková Milada Šlangalová Anna Šmídlová Růžena Šrutová Miloslav Valach Božena Vejražková Miroslav Velek Blanka Voborníková Jan Vobruba 25

28 ROK: 1975 TŘÍDA: 4. TŘÍDNÍ: Jitka Krausová Jitka Adamcová Ivana Bachtinová Květuše Borkovcová Jiří Bučil Jaroslav Čermák Jana Holoušová Jitka Kačenová Vlasta Kahounová Miroslav Karda Eva Karlíková Petr Kirsch Helena Klašková Alena Klímová Karel Kočí Josef Lagner Danuše Linhartová Jitka Maršíčková Milena Pečená Marie Pokorná Vladislav Rapprich Dana Šafářová Irena Štěpánková Vladimíra Štěpánková Hana Vágnerová Jan Velek Tamara Zárudenská Markéta Zyková ROK: 1976 TŘÍDA: 4. TŘÍDNÍ: Miroslav Leixner Dagmar Götzová Blanka Hanzlíková Roman Herzog Petr Holodňák Drahomír Horák Jiří Cháb Ivana Chaloupková Drahoslav Klíma Jana Klofáčová Pavel Končal Magda Krausová Jana Kubricht Alena Kurková Alena Kürschová Šárka Lakatošová Stanislava Lišková Jiří Máša Eva Mikolášková Jaroslava Nagyová Jana Panochová Adéla Ročková Zdena Severinová Jaroslava Šolcová Pavla Štumplová Blažena Šubrtová René Toms Hana Tupá Jaroslava Tvrdá Eva Závodská 26

29 ROK: 1977 TŘÍDA: 4. TŘÍDNÍ: Rudolf Volf Rudolf Atltschul Zdeňka Dvořáková Miluše Fialová Ywetta Götzová Jana Hošková Pavel Hudeček Jitka Chobotová Zuzana Chrastinová Lenka Justová Vladimír Kalouš Jiří Karnoš Dana Kořínková Eva Kotěšovcová František Matys Ivana Oliveriusová Dana Ondráčková Miroslava Safernová Michael Ungermann Ivana Veselič Zdeněk Zelenka Jana Zelinková ROK: 1978 TŘÍDA: 4. TŘÍDNÍ: Marta Špringlová Nelly Arientová Iva Civínová Pavel Čech Vítězslav Grünbaum Eva Hájková Jaroslav Holán Dana Hošková Liana Chytráčková Ivana Jandečková Alois Komorous Hana Kubalíková Karolína Kubátová Lenka Kubínová Eva Kučerová Marie Menclová Lumír Mitáček Eva Níčová Jaroslav Otradovec Miloslava Pešková Jana Podlenová Michaela Pokorná Zdeňka Pýchová Stanislava Schaková Doris Skořepová Pavel Šlambora Petr Šota 27

30 ROK: 1979 TŘÍDA: 4. TŘÍDNÍ: Jitka Krausová Marcel Babilonský Oliva Berkiová Jiří Doseděl Anna Gelčinská František Herynk Ivana Hrochová Renata Chocholoušová Pavel Libich Ivana Maříková Miroslav Melnyk Alena Michalová Olga Novotná Donka Petková Kateřina Petřivalská Zdeňka Pospíšilová Martin Ryjáček Jana Scgauerová Vilma Schieková Vladimír Šmídl Milena Šulcová Alena Vorlíčková Marie Zrebná ROK: 1980 TŘÍDA: 4.A TŘÍDNÍ: Pravoslav Vykouk Ladislava Bartošová Jitka Bělohlávková Irena Cypzirschová Ivo Dieti Miroslava Erbenová Eva Honsová Lucie Chudáčková Jitka Kučerová Zdeňka Kyselá Jitka Libertinová Jana Magadová Jiří Marinčák Jaroslava Markupová Dimosthenis Michailidis Helena Mišejková Zdeňka Moutvičková Karel Panocha Ilona Pášová Jana Satrapová Eva Staňková Zdena Vachalcová Jaroslava Vlčková Alena Vyjídíčková Jaroslav Zítko Milena Znamenáčková Vladimíra Zýková 28

31 ROK: 1980 TŘÍDA: 4.B TŘÍDNÍ: Rudolf Volf Dagmar Beranová Eva Bezuchová Eva Bučilová Daniela Císařová Tomáš Černý Jiřina Doležalová Dagmar Holá Milena Holomojová Helena Janová Pavel Kadlec Jitka Lesáková Vladimír Němec Zuzana Nová Pavel Petkov Jindřich Petrlík Ilona Pochová Lenka Polešovská Jiří Sadílek Jaroslava Semerádová Josef Studnička Zdeněk Šubr Iveta Vachalcová Jaroslava Veith Hana Vlachová Jiří Zelinka Pavla Živnůstková ROK: 1981 TŘÍDA: 4.A TŘÍDNÍ: Marie Hanzová Jana Adamová Dana Čižinská Kamila Dědičová Stanislava Dratovníková Hana Ďstiebrová Dalibor Duda Jaroslava Grögerová Věra Grögerová Jaromír Hanzlík Vratislav Homola Hana Hylská Petr Košťál Věra Kováčová Richard Kropáček Růžena Lamačová Jana Machová Helena Malá Rudolf Malý Iveta Martínková Zuzana Mohylová Roman Přibek Jan Sehnal Iva Svobodová Vladislav Sýkora Jiří Tesař Zuzana Trávníková Lenka Ulahelová Pavel Vinš Jana Zúrová Milan Zyka Helena Zykmundová 29