Průvodce Znojmem. Délka trasy: 2kilomery Naměřený čas trasy: 40minut Průměrná rychlost trasy: 0,5km/h (1,25m/s)

Transkript

1 Délka trasy: 2kilomery Naměřený čas trasy: 40minut Průměrná rychlost trasy: 0,5km/h (1,25m/s) Průvodce Znojmem Autoři : Němcová Ivana, Schneiderová Petra, Tomanová Soňa

2 1)Radniční Věž (Gps: 48 51'19.201"N, 16 2'54.343"E) Stará znojemská radnice, postavená již roku 1260, při velkém požáru r vyhořela a spadla i věž, postavená na budově radnice. Proto byla při přestavbě radnice řešena radniční věž již jako samostatný objekt. Byla postavena v letech mistrem Mikulášem ze Sedlešovic v pozdně gotickém slohu. Dva latinské nápisy, vytesané v kameni ve zdivu věže uvádějí dobu jejího vzniku. První nápis v českém překladu uvádí : Léta Páně 1445 v pondělí po Markétě (t.j. 19 července) počalo se toto dílo mistrem Mikulášem, kameníkem ze Sedlešovic. Druhý nápis, podobného znění, uvádí, že stavba byla dokončena v roce Výška věže i s kopulí je 79,88 m, výška zdiva 68,60 m. Stavba je zbudována na skále a její základy jsou až 3 m hluboké. Radniční věž má velmi zajímavou věžičkovou střechu, která byla původně kryta břidlicí. Většina nosných trámů pod střechou věže je dosud původních - starých přes 500 let. Po několika opravách střešní krytiny byla roku 1592 břidlice nahrazena mědí. O dva roky později bylo opraveno zdivo, věž nově omítnuta a nabílena, ochoz (patrně toho roku teprve zřízený) byla natřen tmavě. Na všech čtyřech dílech okruží byly tehdy městské znaky, držené lvy. Jejich opravu přemalbu provedl malíř Jan Jakob, který namaloval také ciferníky věžních hodin. Po švédském vpádu do Čech došlo v r k další opravě věže. Při té příležitosti byl do hlavní věžní báně vložen latinsky psaný pamětní spis.v minulosti prošla radniční věž opravami vícekrát, jak uvádí různé archívní materiály. V roce 1670 se opravovaly věžní hodiny a věž dostala novou omítku. K rozdělání malty bylo tehdy (jak uvádí archívní prameny) použití 10 věder vína a 5 věder piva. Další pozornost zasluhuje oprava hlavní věžní báně v roce 1833, při níž byl do mosazné skříňky v báni uložen spis shrnující události a život města od r Práce byla tehdy zadána pokryvačskému mistru Tomáši Janouschkovi z Jihlavy. Ten vykonal veškeré práce bez lešení. Ve zprávě čteme, že tato událost byla spojena s velkou slavností. Když mistr Janouschek nasadil báň na vrchol věže, vystoupil dokonce i na tuto a bez opory na ní stoje, držíce praporec vážící 54 liber (27 kg) zamával jím na všechny světové strany a zasadil jej do báně. Potom se spustil na ochoz, odkud shazoval k obveselení shromážděných obyvatel drobné pečivo, které si pro tento účel nechal napéci a poté se po lanu spustil dolů mezi rozveselené davy, které uspořádaly odvážnému mistrovi bouřlivé ovace. Tato scéna je zachycena na terči znojemských ostrostřelců, které jsou uloženy v depozitáři znojemského muzea, z let bezprostředně po opravě. Věž byla opravována ještě v roce 1854, kdy byl dřevěný ochoz vyměněn za litinu. Práce byly svěřeny tesařskému mistru Wallenderovi z Retzu, lité zábradlí dodaly železárny v Blansku. Při opravách věže v minulých staletích bylo pamatováno i na věžní hodiny, o nichž nevíme přesně, kdy byly pořízeny.během staletí na ně bylo stále méně spolehnutí. A tak po důkladné prohlídce hodinového stroje r se městská rada usnesla opatřit nové věžní hodiny. Hodinový stroj byl objednán u vídeňské firmy Schauer. Hodiny pak vydržely bez opravy po čtvrt století. V roce 1923, když z jedné z věžiček spadl praporec, bylo rozhodnuto provést i

3 celkovou opravu hodin. Tehdy byl hodinový stroj rozebrán, rozebrán, vyčištěn, instalováno nové pérové zařízení a provedena výměna zrezivělých hodinových ručiček. Hodinový stroj firmy Schauer v padesátých letech minulého století už definitivně dosluhoval. Dole mezi trámy uvízlo jeho těžké kamenné závaží a tak v roce 1959 byl instalován nový hodinový stroj vyškovské továrny na výrobu věžních hodin, který sloužil do roku Na samém sklonku 2. světové války, při náletu 20. dubna 1945, byla radniční věž na nižní straně ochozu poškozena. K rozsáhlé opravě bylo přikročeno počátkem padesátých let. Původně otevřený ochoz byl tehdy uzavřen dřevěným bedněním s malými okny po obvodu. Tehdy také byla snesena a opravena hlavní věžní báň. Radniční věž měla v minulosti také praktický význam. Býval na ní strážný, který měl za úkol ve dne i v noci sledovat město i okolí. A aby svoji službu nezanedbával, musel každou hodinu hlásit čas. Tato strážní služba měla v minulosti jistě velký význam, neboť město Znojmo bylo se svým hradem zapojeno do soustavy strážních hradů na jižní hranici českého státu. V pozdějších dobách se hlídky omezovaly pouze na hlášení požárů. Původně věž ochoz vůbec neměla (ten byl zřízen až při velké opravě věže v letech ) a strážný pozoroval okolí z malé místnosti, která uprostřed věže zůstala a dnes je obklopena uzavřeným ochozem. V 19. století byl na věž zaveden i telefon. Strážní služba na věži byla vykonávána až do roku Počátkem 90. let 20. století se na věži začaly objevovat závady ohrožující dokonce bezpečnost chodců. Proto bylo v druhé polovině roku 1993 přistoupeno k dosud posledním rozsáhlým opravám. Z nich jmenujme především výměnu bání a otočných korouhví a opravu měděné krytiny. Ve čtvrtek 23. září 1993 byla spuštěna nejvýše umístěná radniční báň a následně otevřeno 8 tub s dokumenty, které obsahovala. Nejstarší schránka pocházela z roku 1816 a obsahovala mj. ukázky dobových platidel a také dva křížky Hispanica z 26. září Další tuby s dobovými doklady pocházely především z let velkých oprav, tedy 1890 a Do báně byla následně přidána nová tuba s aktuálními doklady a opravená báň byla zpětně umístěna na věž. Z ochozu radniční věže je za jasného počasí velmi krásný pohled na široké okolí a v dálce lze pozorovat výběžky Českomoravské vrchoviny na severozápadě a Pálavské vrchy, patřící již ke karpatské soustavě, směrem na jihovýchod. Při zvlášť příznivé viditelnosti je možno zahlédnout i velmi vzdálené vrcholky rakouských Alp. 2)Kostel sv. Mikuláše Gps:48 51'17.272"N, 16 2'45.666"E Románský a patrně i gotický kostel byl od roku 1338 do druhé poloviny 15. stol. postupně nahrazován novou stavbou. Kostel sv. Mikuláše" K jeho nejstarším částem náleží severní předsíň s

4 obkročnou klenbou, obvodové zdivo a obě podlaží sakristie. Výstavba kostela byla změněna a dovršena v husitských válkách ve slohových formách podunajského gotického umění.kolem poloviny 15. stol. bylo nově zaklenuto presbyterium i síňové trojlodí, do jehož západní části byla vložena pozdně gotická kruchta. Koncem 15. stol. byly přistavěny jižní kaple. Kostel sv. Mikuláše" Dostavba po husitských válkách je připisována Mikuláši ze Sedlešovic. Kromě barokních úprav dvou kaplí nebyl kostel až do poloviny 19. stol. přestavován. Z jeho dvou věží po stranách presbytáře se zachovala pouze spodní část věže severní. V letech 1848 až 1851 byla vystavěna nová věž při východní straně presbytáře. V prvních desetiletích 20. stol. byl kostel pronikavě renovován. 3)Rotunda sv. Kateřiny (Gps:48 51'20.068"N, 16 2'37.282"E) Nejvzácnější kulturní památka Znojma. Ačkoli její vznik je pro odborníky stále otevřenou otázkou, poslední analýzy kladou stavbu knížecí svatyně do 80. letech 11. století, kdy údělný kníže Konrád I. Brněnský ( ) zakládal ve Znojmě nový přemyslovský hrad (původní správní centrum bylo tehdy na Hradišti). Mohutná románská rotunda se vypíná na nejvyšším bodě vysoké skalní ostrožny předhradí, přímo před vstupem do vnitřního přemyslovského hradu. Svojí architekturou patří k průměrné románské produkci, vyniká však svým interiérem. Jedinečně promyšlená skladba románských nástěnných maleb inspirovaných soudobým uměním Byzantského impéria vypovídá o nadčasovém a ambiciózním rozhledu znojemských Přemyslovců, kteří takto velkolepě demonstrovali svůj dynastický nárok na vládu nad českými zeměmi. Biblické výjevy jsou zde doplněny o ojedinělou galerii přemyslovských knížat 10. a 11. století, mezi kterými ústřední pozici zaujímá první český král Vratislav, starší bratr Konrádův. Rotunda sv. Kateřiny byla postavena v první polovině 11. století, jako součást Břetislavova hradu, jehož je dnes jediným pozůstatkem. Sloužila jako knížecí a zároveň jako velkofarní kostel Na další osud rotundy měly vliv následující události: V roce 1128 vyvrcholily rozpory mezi vládnoucími Přemyslovci a český kníže Soběslav nechal znojemského údělného knížete Konráda II. zatknout a uvěznit. Avšak již v roce 1134 Soběslav Konráda s ohledem na potřeby své mezinárodní politiky propustil, opět jej uvedl do Znojma a sjednal mu sňatek s Marií, dcerou srbského krále Uroše a sestrou manželky uherského krále Bély, s nimiž uzavřel

5 spojenecký spolek. V souvislosti se svou svatbou pak dal Konrád II. rotundu zaklenout kopulí a vnitřní stěny nechal vyzdobit malbami, jak dosvědčuje nápis vyrytý do omítky. Tyto románské fresky mají obsahově dvě části. První z nich je církevní, druhá je světská a zobrazuje naši nejstarší pověst o povolání Přemysla Oráče na stolec knížecí. Zajímavé jsou především scény Libušina poselství a Přemysla Oráče u pluhu s volským spřežením. Románští umělci neopomenuli zdůraznit ani do země zatknutou otku, která vyrostla v kvetoucí strom, na němž jsou zavěšeny lýkové střevíce a brašna. Obsahem dalších fresek jsou postavy jednotlivých Přemyslovských panovníků. V našich zemích jsou to nejstarší malby s historickým obsahem. Mimo to mají fresky i svůj důležitý státoprávní význam. S vývojem města Znojma ztratila rotunda později význam velkofarního kostela a stala se jen kaplí královskou. Po prodeji hradu v r začala kaple pustnout. Postupně sloužila jako skladiště, vepřín, hostinec a dílna. Fresky byly značně porušeny. K jejich prvnímu restaurování podle tehdy platných zásad došlo v roce Další zásadní restaurace maleb byly provedeny po druhé světové válce restaurátorem Fr. Fišerem, který je dokončil v roce Od té doby byly fresky restaurovány ještě několikrát. Za národní kulturní památku byla rotunda prohlášena v roce )Znojemský Zámek (Gps: 48 51'19.523"N, 16 2'33.05"E) Začlenění Moravy k přemyslovským Čechám v 1. polovině 11. století vyvolalo potřebu silněji opevnit nechráněný úsek hranice proti Východní marce (Rakousku). Starý velkomoravský hrad na Hradišti u Znojma nemohl již vyhovovat pokročilejšímu stylu středověkého válčení. Proto přistoupila první přemyslovská knížata ve znojemském údělu k výstavbě nového opevněného sídla. K tomuto účelu byla vytipována skalnatá plošina strategického úzkého ostrohu, jenž se vypíná naproti Hradišti a kontroluje veškerý pohyb v údolí Dyje, Gránického údolí i na svažité pláni, kde dnes stojí město Znojmo. K dokončení první fáze výstavby hradu došlo patrně za vlády knížete Konráda Brněnského v 80. letech 11. století. Svojí polohou na jižní hranici Moravy představoval hrad Znojem povinnou zástavku při veškerých diplomatických kontaktech mezi českým knížectvím a rakouskými oblastmi Římskoněmecké říše. Roku 1100 se na hradě slavila svatba českého knížete Bořivoje II. a o čtyřicet let později, kdy zde seděl odbojný kníže Konrád Znojemský, zakusil hrad zničující obléhání vojsky Čechů. K opravě a další přestavbě hradu došlo v 2. polovině 12. století a na počátku 13. století, kdy na hradě sídlila první moravská markrabata Konrád Ota a krátce nato Vladislav Jindřich. Hrad byl příkopem rozdělen na dvě části: vnitřní hrad s palácem a palácovou kaplí a rozsáhlé předhradí s budovami pro posádku hradu a centrální kaplí - rotundou Panny Marie a sv. Kateřiny. Vstup do celého hradního areálu zajišťovala brána chráněná monumentální osmibokou tzv. Loupežnickou věží (jež se bohužel na konci 19. století vlivem dlouhodobé neúdržby zřítila). Po založení města Znojma Přemyslem Otakarem I. před rokem 1226 se hrad stal sídlem silné

6 posádky a královského purkrabího. Hradní pevnost také byla zapojena do důmyslného systému celoměstského opevnění. V 16. století se znojemský hrad stal dějištěm slavných moravských zemských sněmů v roce 1535 zde moravští stavové přijali zemské zřízení (obdobu dnešní ústavy), které zůstalo v platnosti až do třicetileté války. Ústup Turků z Uher po roce 1683 měl za následek fatální pokles vojenského významu znojemského hradu. Císař Josef I. se proto zpustlé pevnosti roku 1710 zbavil. Předhradí hradu získali znojemští měšťané, kteří zde záhy vybudovali pivovar. Vnitřní hrad lénem dostali pánové z Deblínu, kteří staré budovy částečně zbořili a částečně přestavěli na barokní zámek. 5)Vlkova Věž (Gps: 48 51'14.272"N, 16 3'2.093"E) Vlkova věž je postavena v gotickém slohu, vznikla pravděpodobně ve 14. století a je posledním zbytkem původního opevnění z doby krále Přemysla Otakara I. Přístupná byla věž pouze do 1. patra a to přímo z hradebního ochozu po dřevěném žebříku, který si vojáci vytahovali do věže, aby byli chráněni proti vpádu nepřítele. Věž je tedy součástí hradeb, což lze vidět z oken na jihozápadní straně a z oken na protější - severovýchodní straně. Na jihozápadní straně jsou vidět tři malé hlídkové věže, zbytek hradeb a uměle vytvořený příkop, na protější straně je další hlídková věž, pokračování příkopu a hradeb. Ty pak vedou dál městským parkem kolem celého centra města a u rotundy a hradu se vracejí k údolí řeky Dyje. Těm malým hlídkovým věžím se říkalo "hlásky", protože si z nich vojáci vzájemně hlásili, že se blíží nepřítel a mohli zavčasu zaútočit a bránit svoje město. Hlásky jsou podél celého opevnění a to v takových vzdálenostech od sebe, aby vojáci byli na dohled a na doslech. V roce 1843 do věže uhodil blesk, to, co bylo ze dřeva, shořelo a muselo se nahradit novým dřevem. Dnes je věž vysoká 32 m celkem, na dřevěný ochoz vede 123 schodů, což je 22 m. Věž se při válkách a bitvách o město stávala terčem nepřátelských útoků, kterým musela odolat. Proto má velmi silné zdi - 2,20 m. Ve zdech jsou různá okna - hlásná, strážní, hlídková, střílny a další. Malá dvířka těsně pod ochozem sloužila jako záchod, který nebyl splachovací, ale padací a nazýval se prevet. Schodiště ve věži není původní, ale pochází z roku 1960, kdy se věž opravovala. Dříve zde byly zřejmě dřevěné ochozy na způsob dnešního lešení, propojené žebříky, které si vojáci vytahovali na jednotlivá podlaží, aby byli chráněni proti nepříteli, pokud by se jim dostal až do věže. Velmi pohodlné schodiště je vhodné zejména pro ty, kteří by věž rádi navštívili a viděli tak Znojmo z ptačí perspektivy, ale vyhlídková radniční věž je pro velký počet schodů nevyhovující.

7 Fotogalerie: 1)Radniční Věž 2)Vlkova Věž

8 3)Rotunda svaté Kateřiny 4)Znojemský Zámek 5)Kostel svatého Mikuláše

9