Masarykova univerzita. Filozofická fakulta. Ústav klasických studií

Transkript

1 Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav klasických studií Bakalářská diplomová práce 2015 Liudmila Tkachova

2 Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav klasických studií Mediteránní studia Liudmila Tkachova Římské architektonické památky v Méridě a její okolí Bakalářská diplomová práce Vedoucí práce: Mgr. Bc. Silvie Šimordová

3 Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala.... Liudmila Tkachova 3

4 Chtěla bych poděkovat Mgr. Bc. Silvii Šimordové za vedení mé bakalářské diplomové práce, cenné připomínky a odborné rady. 4

5 Obsah Úvod Dějiny Méridy Římské architektonické dědictví Klasifikace Veřejné stavby Privátní stavby Inženýrské stavby Památky Koloniální fórum (Foro de la Colonia) Chrám Diany (Templo de Diana) Provinciální fórum (Foro Provincial) Trajánův oblouk (Arco de Trajano) Divadlo a Amfiteátr (Teatro y Anfiteatro Romano) Římský Cirkus (Circo Romano) Akvadukt Los Milagros (Acueducto de los Milagros) Římský most (Puente Romano) Dům Amfiteátru (Casa del Anfiteatro) Dům Mitry (Casa del Mitreo) Dům Basílica (Casa del Teatro o Casa Basílica ) Dochování památek UNESCO Legislativa Konsorcium archeologického dědictví Méridy Financování Konsorcia Konsorcium a Média Současné udržování památek

6 3.5. Národní muzeum římského úmění v Méridě Festivaly Festival klasického divadla EMERITA LVDICA (Emerita Ludica) Festival mláděže řecko-římského divadla (Festival Juvenil de Teatro Grecolatino) Závěr Použitá literatura Webové stránky Legislativa Zdroje příloh: Přílohy Data od Konsorcia

7 Úvod Tato bakalářská práce se soustředí na popis římských architektonických památek v Méridě a v její okolí. Částečně se věnuje současnému stavu dochování památek a také jejich využití. Mérida je španělské město v provincii Extremadura, které bylo založeno Oktaviánem jako kolonie (viz. s.10) Emerita Augusta v roce 25 př. n. l. v době konečného dobytí severu Pyrenejského poloostrovu Římskou říší. Po rozpadu říše bylo město pod vládou Vizigótů a potom Arabů. Architektonické památky z římské doby tvoří velkou část architektonického areálu zařazeného mezi Světové dědictví UNESCO. V práci jsem se zabývala pouze římskou dobou, proto nejsou do práce zařazeny památky, které se vztahují k pozdějším dobám. Pro definování termínu památka a komplex jsem použila definici UNESCO. Památky jsou podle definice organizace výtvory architektury, monumentálního sochařství a malířství, prvky nebo struktury archeologického charakteru, nápisy a skupiny elementů, které mají vynikající hodnotu z hlediska historického, uměleckého nebo vědeckého. Komplex je skupinou izolovaných nebo spojených budov, je to architektura, jejíž shoda nebo spojitost s krajinou má vynikající hodnotu z hlediska historického, uměleckého nebo vědeckého. 1 Cílem mé práce je systematizace římských památek Méridy a popis toho, jak se památky dochovávají a využívají v současné době. Hlavní příčinou toho, proč jsem si zvolila toto téma, byl zájem o problematiku integrování architektonického komplexu z římské doby do života současného města. Moje práce je rozdělena na tři části: Dějiny Emerity Augusty, Římské architektonické dědictví a Dochování. V první části se věnuji dějinám kolonie v době principátu a dominátu. Tato část obsahuje stručný popis důležitých historických událostí a sociálních procesů charakteristických pro tu dobu. Pro popis historického pozadí jsem používala zdroje tykající se obecné historie Španělska v římské době, jsou to antičtí dějepisci Strabón, Dio Cassius a současný ruský historik Julij Cirkin. Také byly použity odborné články tykající se různých aspektů života kolonií té doby, např. sociální život kolonií (Mann 2, Edmondson 3 ) nebo mincovnictví (Cebrián Sánchez 4 ). 1 CONVENTION CONCERNING THE PROTECTION OF THE WORLD CULTURAL AND NATURAL HERITAGE, 1972, s. 2 2 MANN, J.C.,

8 V druhé častí jsem se soustředila na systematizaci římských památek a popis jejich historie a vnější podoby jak v římské době, tak v současnosti. Při popisu památek jsem používala odborné články pracovníků Konsorcia architektonického dědictví Méridy (Consorcio de la Ciudad Monumental de Mérida), organizace, která řídí všechny vědecké a administrativní činnosti spojené s památkami. Ze základních autorů bych upozornila na ředitele Národního muzea římského umění Álvareze Martíneze a pracovníky Institutu archeologie Méridy (Instituto de Arqueología de Mérida) Matea Cruza a Antonia Pizza. Také jsem pro popis památek použila práce historiků a cestovatelů z dřívějších století (Vargas 5, Ponz 6 a Bermúdez 7 ). Třetí část práce je věnovaná zachování památek v dnešní době a jejich využití. Snažila jsem se zahrnout různé aspekty dochování: hlavní směry činnosti Konsorcia, legislativu, udržováni památek, zdroje financováni a společenské akce v architektonickém komplexu. Informace jsem čerpala z dokumentů UNESCO, zpráv a webu Konsorcia, médií a také dat, která mi na požádání poskytli pracovníci Konsorcia. Práce je doplněna přílohami: plány Emerity Augusty, obrázky památek zachycující jak vypadá jejich současný stav, tak rekonstrukce vnější podoby v období římské kolonie. 3 EDMONDSON, Jonathan, CEBRIÁN SÁNCHEZ, Miguel Angel, VARGAS, Bernabé Moreno de, PONZ, Antonio, BERMÚDEZ, Ceán,

9 1. Dějiny Méridy Současné španělské město Mérida bylo založeno jako římská kolonie (viz. s. 10) na strategicky významném místě. Během staletí město zažívalo období rozkvětu i úpadku. Po Římanech tu byli Vizigóti, po nich arabští dobyvatelé. Po reconquistě tu už vládla španělská koruna. Zabývala jsem se dějinami města v době principátu a dominátu, proto jsem se hlavně zaměřovala na studium odborné literatury, která se týče římského období. Dobytí Pyrenejského poloostrova Římany probíhalo v několika vojenských operacích. Začalo výsadkem v roce 218 př. n. l. v Emporii a skončilo úplným dobytím poloostrova Oktaviánem v roce 17 př. n. l. Hispánie se na dlouhou dobu stala místem, kde se odehrávaly historické události spojené s osudem celého císařství. Původní obyvatelstvo osídlilo okolí současné Méridy díky velmi dobré úrodné půdě a dostatku vodních zdrojů (řeka Guadiana). Před římským osídlením na tomto místě již existovala vesnice, ale její název byl nahrazen novým a starý název byl časem zapomenut. Současný název Mérida se odvozuje od římské kolonie Emerity Augusty. Kolonie byla jedním z typů římských sídel, který předpokládal, že obvyklé kolonie získají všechna práva římských občanů. V Římské říši existovalo několik typů sídel: castrum, municipium a colonia. Castrum bylo vojenským táborem pro legie, který se stavěl kolem křižovatky dvou ulic via principalis a via praetoria s fórem uprostřed. Castra se často rozrůstala, vedle nich se usazovali civilní lidé a obchodnicí. Dost často si legionáři nacházeli ženy mezi původním obyvatelstvem a nově vytvořené rodiny se přestěhovaly k opevnění castra. Výstižným příkladem je římské castrum Carteia (jih Pyrenejského poloostrova), kde veteráni zůstávali žít po službě podle vlastního přání se svou hispánskou ženou 8 a dětmi. Doba služby legionářů trvala kolem 25 let, proto ke konci služby vojáci často dávali přednost usídlení na místě služby než vracení domů, dokonce i když věděli, že jejich děti budou mít status peregrinus (svobodní lidé ale bez římského občanství). Časem hodně caster a také civilních sídel dostávalo status municipia. Municipium bylo typem římského sídla, které dostávalo plná (municipia cum suffragio et iure honorum) nebo omezená (municipia sine suffragio) práva římského občanství pro obyvatele a 8 MANN, J.C., 1956, s. 12 9

10 samosprávu, a také mělo závazky před Římem (munera), např. vojenskou službu. Nejstarší municipia, které dostávalo plná práva byla latinská a středoitalská města. 9 Nelatinská municipia jako Fundani, Formiani, Cumani, Acerrani, Lanuvini a Tusculani měli práva omezená (neměli volební právo v Římě a jejich samospráva byla omezená). Podle Lex Iulia 90 př.n.l status municipia cum suffragio dostala italská sídla jako Tiburtes, Praenestini, Pisani, Urbinates, Nolani, Bononienses, Placentini, Nepesini, Sutrini a Lucrenses. 10 Původně pojem colonia označoval vojenské sídlo na dobytých teritoriích, jako castra, ale časem se pojem colonia přeměnilo na označení velkých sídel pro římské občany za hranicemi Říma. Většinu práv kolonie nabyly podle zákona z roku 90 př. n. l. Lex Iulia, který dával římské občanství hispánským koloniím. Obyvatelé kolonií disponovali výjimečným právem v porovnání s jiným obyvatelstvem Římské říše. Římska společnost byla dost silně stratifikovaná na různé typy obyvatel a každý z nich měl svá práva a závazky. Původně to byli římští cives (občané), latinové (svobodní obyvatelé, kteří mohli využívat latinské právo, ale bez práva služby v legiích a účasti v politickém životě), peregrini (svobodní představitelé pokořených národů) a dediticii (nejnižší vrstva, většinou se skládala z pokořených národů, které kladly odpor při dobývání). Tato struktura se časem hodně měnila. Například v půlce 1. st. př. n. l. všichni obyvatelé provincie Předalpská Gálie dostali občanský status. Počet občanů trvale rostl, například v roce 46 př. n. l. měl stát 1,5 mil. obyvatel, avšak v roce 27 př. n. l. už 4,63 mil., což Cirkin považuje za zařazení Italiků do občanského stavu v době Oktaviána. 11 Kolonie Emerita Augusta byla založena v roce 25 před n. l., v době Oktaviána. Název kolonie znamená, že se jedná o město emeritních vojáků (veteránů). Podle římského historika Dia Cassia 12, na konci kantabrijských válek, císař Oktavián, známý jako Gaius Iulius Caesar Octavianus, dovolil svým emeritním vojákům V. (Alaudae) a X. (Gemina) legie založit město na řece Anas (současně Guadiana) v Lusitánii 13, ve vzdálenosti 400 kilometrů od vojenských střetů. Emeritním vojákům byla udělena úrodná půda pro 9 BARTOŠEK, M., 1988, s MURRAY, J., 1875, s CIRKIN, J.B., 2011, s DIO, Cassius, Roman History, Ibid. 10

11 kultivování a založení kolonie, což bylo považováno za dobrou odměnu a odpočinek pro nejvýznamnější veterány. V Římské republice, potom i v císařství, měla odměna vojákům za službu buď peněžní podobu, nebo byla vyplácena půdou pro obdělávání. Tato praxe již existovala před Oktaviánem. Například nárok na odměnu za službu ve formě půdy v Itálii poprvé měli legionáři po druhé punské válce. 14 Během občanských válek existuje spousta příkladů, kdy legionáři byli odměňovaní konfiskovanou půdou poražených nepřátel. Šlo jen o půdu pro obdělávání. V době Caesara se začaly zakládat celé kolonie osídlované veterány na Římem dobytých územích. Obyvatelé kolonie získávali římské právo a kolonie se tak stávaly centrem romanizace provincií. Takové kolonie měly zajišťovat podporu vládě císaře jak v starých, tak v nově dobytých zemích. Caesar zakládal nejen veteránské kolonie ale i municipia pro svobodné dělníky a řemeslníky z Apeninského poloostrova. Tímto způsobem Caesar řešil své problémy s odměňováním veteránů a přelidněním Říma. 15 V době Oktaviána politika odměňování vojáků půdou pokračovala a od roku 30 do roku 14 př. n. l. počet takových odměn byl dvakrát větší, než kolik bylo vyplaceno v penězích. 16 Hodně legionářů, věrných Oktaviánovi, ještě nedostalo od Caesara slibovanou půdu, kvůli jeho zavraždění v roce 44 př. n. l. Proto založení kolonií na Pyrenejském poloostrově, kde Oktavián po vítězství nad Antoniem začal kantabrijskou válku, bylo logickým řešením. Kromě toho Oktavián potřeboval upevnit římskou vládu nad Hispánií nejen silou legií ale také politicky, proto založení kolonií mělo za důležitý cíl romanizaci provincií. Kolonie byly nejen zdrojem výnosů pro státní pokladnu ale i zdrojem politické podpory císaře. O spojitosti Emerity Augusty s kantabrijskými válkami svědčí také série stříbrných denárů, které byly raženy přímo ve městě pro uchování paměti na kantabrijskou válku. Na denárech je zobrazení městské zdi s bránou, štítu a zbraní a vojenských trofejí. 17 Úplný název města byl Colonia Iulia Augusta Emerita, což ukazuje silnou ideologickou spojitost města s císařskou rodinou a kultem císaře. 14 MANN, J.C., 1956, s Ibid., s Ibid., s CEBRIÁN SÁNCHEZ, Miguel Angel, 2012, s

12 Spolu s římskými veterány k obyvatelstvu Emerity Augusty patřili také původní obyvatelé této země, kteří byli integrování do římské společnosti incolae (obyčejný lid), dokonce i jako občané. Strabón řadil Emeritu mezi města, kterým říkal synoekismenai, což znamená, že občané města představují směs kolonistů a domorodých obyvatel, kteří zapomněli vlastní jazyk a tradice a stali se Latiny. Strabón píše 18 : Turdetani, kteří žili v Betice úplně změnili svůj způsob života na římský, dokonce si nepamatují vlastní jazyk. Většina z nich se stala Latiny a přijala Římany jako kolonisty a spolu osídlili města, Pax Augusta v keltské části, Emerita Augusta v turdetanské části, Caesar Augusta v Keltiberii. Jiné osady se zřejmě také změnily podle způsobu života, který jsem už zmínil. 19 Emerita Augusta byla založena jako pacifikované město pro rozvoj zemědělství na půdě přidělené emeritním vojákům. Město mělo zajišťovat klid a rozvoj provincie, mělo se stát centrem římské administrativy a romanizace. Budovala se infrastruktura: Oktavián nařídil postavit most přes řeku Guadiana pro usnadnění průchodu vojsk z Říma do Cádizu. Nové pacifikované provincie a kolonie nemohly existovat podle válečných zákonů a potřebovaly vytvoření civilní administrativy. Proto v roce 20 př. n. l. začala rozsáhlá restrukturalizace provincií Pyrenejsého poloostrova. Pravděpodobně v roce 16 před n. l. se Emerita Augusta stala centrem provincie Lusitania. Jako centrální město provincie Emerita Augusta dosáhla značného stupně rozvoje. Plocha města, ohraničena městskými zdmi, tvořila 80 hektarů. Jako typické římské město té doby se Emerita stavěla kolem křižovatky dvou hlavních ulic Decumanus Maximus a Cardo Maximus. Součástí Decumanus Maximus je také most přes Guadianu (Puente romano) s délkou 800 metrů. Důležitou součásti římské cesty na jihozápad poloostrova byl most, který dělal Emeritu Augustu důležitým městem římské Hispánie. Hlavní město Lusitánie se svými obrovskými rozměry značně lišilo od jiných měst 18 STRABO. Geography, s The Turdetanians, however, and particularly those that live about the Baetis, have entirely adopted the Roman mode of life, as even to have forgotten their own language. They have for the most part become Latins, and received Roman colonists, so that a short time only is wanted before they will be all Romans. The very names of many of the towns at present, such as Pax Augusta amongst the Keltici, Augusta- Emerita amongst the Turduli, Caesar-Augusta amongst the Keltiberians and certain other colonies, are proof of the change of manners I have spoken of. 12

13 provincie. Kupříkladu plocha Metellinia (Medellína) je 25 hektarů a Pax Iulie (Beja) 24 hektarů. 20 Hned po založení města se na ústředním místě začal stavět chrám. Podle slov Martíneze 21 byl chrám poprvé popsán v knize ze 17. Století od Bernabého Moreny de Vargase, s názvem Chrám Diany. Místo pro chrám bylo stanoveno v plánu města, na křižovatce Decumanus Maximus a Cardo Maximus. Proto Martínez a Basarrate píší, že místo, kde byl postaven tento chrám, je původní koloniální fórum (Foro de la Colonia). 22 Další fórum, Provinciální (Foro Provincial), se začalo stavět v době Tiberia a pro jeho výstavbu bylo potřeba zbořit 4 insuly - velké římské nájemní domy, které byly sestaveny z 24 budov, již stojících na této půdě v době výstavby fóra, jak nám dokládají vykopávky Cruze a Pizze. 23 Zásobování vodou bylo jednou z nejdůležitějších otázek pro nově založené císařské město. Proto za Oktaviána byla postavena vodní nádrž a akvadukt Cornalvo, ve vzdálenosti 10 kilometrů na severovýchod od Emerity. Nádrž je také známa jako Aqva Avgvsta. Název se odvozuje od nalezeného nápisu z bronzu. Edmondson předpokládá, že to mohlo znamenat, že Oktavián osobně zajišťoval financování důležité inženýrské stavby. 24 Kromě zajištění životních podmínek se Oktavián a jeho adoptovaný syn Agrippa také zabývali kulturní stránkou městského života hlavního města Lusitanie. Agrippa se účastnil stavby jedné z nejdůležitějších veřejných staveb - Divadla Emerity Augusty. Nadpisy na trámech divadla M(arcus) Agrippa L(uci) f(ilius) co(n)s(ul) III trib(unicia) pot(estate) III 25 jsou v nominativu a proto Edmondson píše 26, že Agrippa mohl být patronem stavby. Oktavián rovněž sehrál významnou roli ve výstavbě jiné veřejné stavby - Amfiteátru, který se nachází vedle Divadla. To dokládají alespoň tři monumentální nadpisy na tribunách. Až ve 20. století se dalo zjistit, že Divadlo a Amfiteátr byly postaveny za městskou zdí. Toto zjištění pomohlo vědcům určit, 20 EDMONDSON, Jonathan, 2011, s ÁLVAREZ MARTÍNEZ, José María. 1991, s ÁLVAREZ MARTÍNEZ, José María a Trinidad NOGALES BASARRATE, 2014, s MATEOS CRUZ, Pedro a Antonio PIZZO, 2008, s EDMONDSON, Jonathan, 2011, s OATWRIGHT, Mary, 2014, s EDMONDSON, Jonathan, 2011, s

14 že původní Emerita byla založena jako mnohem menší město a Trajánův oblouk, který slouží jako vstup do Provinciálního fóra, byl jednou z městských brán. Během století po založení města byla postavena celá řada veřejných staveb typických pro římskou kolonii. V době Domitiána byl postaven Cirkus v severovýchodní části města (později rekonstruovaný Trajánem). V době Tiberia bylo postaveno velké provinciální fórum na severovýchodě města, které původně nebylo v městských plánech. Na novém fóru byl postaven chrám, podobný římskému chrámu Concordie 27 na Římském fóru. Doba Claudia a Nerona je spojována se stavbou třetího fóra tzv. Mramorového fóra (Foro de Mármol). Za Flaviovců se rekonstruoval Amfiteátr a byly rozšířeny městské zdi. Traján přestavěl Divadlo a značně vyzdobil Cirkus. Emerita Augusta se velmi rychle stala významným centrem říše. Od založení a během dalšího vývoje město Emerita a její obyvatelstvo více a více pokračovalo v rozvíjení metropole rozvíjela se římská provinční administrace, spolupráce mezi lokální a metropolitní elitou, monumentální architektura, která napodobovala římskou. 27 EDMONDSON, Jonathan, 2011, s

15 2. Římské architektonické dědictví Politika založení kolonií v nových zemích říše byla spojena s přenesením římské kultury a administrativy z centra do provincií. Hlavním orientačním bodem v tomto procesu byl Řím. Proto městské plánovaní, veřejné a privátní budovy byly po celé říši velmi podobné. Velké kolonie byly vždycky plánovány jako síť ulic, která se rozprostírala kolem dvou hlavních ulic - Decumanus Maximus a Cardo Maximus, ohraničené městskými zdmi nebo jinými obrannými konstrukcemi. Každá velká kolonie měla vlastní zásobování vodou, lázně a kanalizaci, fórum a chrám, místa zábavy, jako divadlo nebo amfiteátr. Jednou z příčin vzniku takových kolonií pro říši byla pacifikace barbarů, čehož si také povšiml Strabón ve svém Zeměpisu 28, když psal o římských koloniích v Gálii: Barbaři, kteří sídlí kolem kolonií, se pod vládou Říma stali civilizovanějšími a místo lupičství se obrátili k občanskému životu a zemědělství. 29 Římští císaři rozuměli vysokým hodnotám takových center římské kultury a administrativy v provinciích a jejich vlivu na jednotu říše, proto se často stávali patrony nad velkými stavbami. Z toho důvodu byly vyčleněny velké prostředky na financování veřejných staveb jak v Emeritě Augustě, tak i v jiných koloniích. Stavby se budovaly a přestavovaly v různých dobách a za různých císařů, proto mají své specifické rysy spojené s dobou výstavby. Jako hlavní rys budování v době principátu a dominátu můžeme zmínit podobnost a následování Říma v urbanistické tradici Klasifikace Jedním z cílů mé práce je systematizace římského architektonického dědictví Méridy pro snadnější analýzu stavu využití památek po římském období. Římské památky se skládají celkem z 24 staveb. Kvůli velkému počtu dochovaných památek jsem se je rozhodla roztřídit podle původního účelu na veřejné, privátní a inženýrské. Veřejné stavby - jsou stavby, jejichž hlavním účelem bylo veřejné použití v rámci kulturního a náboženského života společnosti Emerity Augusty. 28 STRABO, Geography, s Still as the surrounding barbarians, now that they are under the dominion of the Romans, become daily more civilized, and leave the occupation of war for the business of towns and agriculture. 15

16 Privátní stavby - jsou stavby, které jsou postaveny soukromníky pro vlastní bydlení a využití. Inženýrské stavby - jsou velké konstrukce postaveny pro účel zlepšení zásobování vodou nebo tranzitní dostupnosti: vodohospodářská zařízení, akvadukty, cesty a mosty. Stručně proberu, co patřilo mezi stavby výše zmíněných druhů před tím, než popíšu nejvýznamnější z nich Veřejné stavby Mezi veřejné stavby jsem zařadila městské stavby civilní, náboženské, ceremoniální a zábavní, které plnily důležitou roli v každodenním politickém a hospodářském životě občanů města. Civilní konstrukce Za civilní stavby považuji ty, které římští občané využívali v každodenním politickém a společenském životě. Hlavním místem, kde probíhaly veškeré společensky důležité akce v římských městech, bylo vždy fórum. V době principátu a dominátu v Emeritě Augustě byla postavena tři fóra: Římské fórum (Foro Romano) - první fórum, které se stavělo v době Oktaviána, podle původního plánu rozvoje nově založeného města. Fórum bylo obklopeno portikem. Dodneška se dochovala jen část portiku se sochami a basreliéfy, která je známa jako Pórtico del Foro.(Obr. 2) Provinciální fórum (Foro provincial) - bylo postaveno v době Tiberia. Byla to civilní stavba velkých rozměrů, kvůli které musely být zbořeny původní stavby (24 budov) doby Oktaviána.(Obr. 3) Mramorové fórum (Foro de Marmol) - civilní prostor zřízený v době Claudia a Nerona. Mezi další civilní stavby patří také Trajánův oblouk (Arco de Trajano), který byl vstupem na Provinciální fórum z ulice Cardo Maximus, hlavní obchodní tepny města. Oblouk je výroben z granitu, v době principátu byl ještě pokryt mramorem a výzdobou. V dnešní době se nachází na stejném místě mezi současnými domy. 16

17 Lázně ve velkých římských městech byly centrem veřejného života a Emerita Augusta jako hlavní město Lusitanie nebyla výjimkou. Název městských lázní Termas de San Lázaro se shoduje s názvem akvaduktu (původní římský název není známý), který zajišťoval dodávku vody. Městské lázně byly postaveny na začátku 2. st. n. l. a byly v provozu do 3. st. n. l. 30 Náboženské a ceremoniální památky Mezi náboženské a ceremoniální památky jsem zařadila chrámy a pohřebiště a také prostory, kde probíhaly obřady uctívání božstva, císaře nebo předků. Chrámy plnily důležitou roli v životě římského města. Původně byl každý z chrámů zasvěcen nějakému pohanskému božstvu, ale za Julia Caesara se začal rozvíjet kult císaře, proto hodně chrámů změnilo svůj účel, uctívání původního božstva nahradilo uctívání císaře. Kult císaře byl přímým důsledkem zániku republiky a procesu formování císařství, který v plné míře začal za Oktaviána a definitivně se upevnil za Domitiána. Kult se rozvíjel jako unikátní římská společenská instituce, která měla spojit říši po občanských válkách. Pojmenování veřejných budov, chrámů, dokonce i měst jménem císaře nám potvrzuje, že se jednalo o celostátní náboženství, které mělo nahradit staré a dát lidem pocit státní jednoty, ochrany a bezpečnosti. V rámci kultu císaře v době principátu a dominátu se stavěly chrámy, sochy a fóra zasvěcená císařským dynastiím, např. julsko-klaudijské a flaviovské. Na konci Oktaviánovy doby se kult císaře týkal prakticky všech oblastí života společnosti. Oktavián spojil kult s každodenním náboženským a politickým životem celé říše. Císař využíval tento kult pro symbolickou ilustraci své moci, což bylo důležitým krokem panovníka v rozvoji kolonií. Emerita Augusta nám dokonce svým názvem připomíná, že byla založena v době císařského kultu. Po založení města se pod patronátem císaře okamžitě začaly stavět důležité veřejné stavby a infrastruktura. Proto populace provincií vnímala uctívání císaře také jako příležitost demonstrovat svou oddanost panovníkovi. Skvělým příkladem demonstrace císařského kultu jsou chrámy věnované císařům vládnoucí dynastie. V Emeritě Augustě je takovým příkladem Chrám Diany (Templo de Diana). Tento chrám představoval jednu z prvních kultových staveb na městské půdě. 30 Termas de San Lázaro. Consorcio Ciudad Monumental de Mérida [online]. 17

18 S tím, že chrám byl věnován Oktaviánovi a Juliovi, se shoduje větší část výzkumníků (viz. s. 21, 22). Předpokládá se, že druhý městský chrám, který se nacházel na Provinciálním fóru, byl také zasvěcen císařskému kultu 31, který byl v Emeritě Augustě dost silný. Současný název je odvozen od ulice Holguín. V dnešní době jsou to ruiny chrámu, které stály na Provinciálním fóru v době Tiberia. O ceremoniálech společnosti té doby nám můžou více říct pohřebiště z římské doby nacházející se na městské půdě. Pohřební areál z římského období (Área Funeraria de los Columbarios) představuje pozůstatky místa pro pohřby římské císařské doby. V tomto areálu se v římském období provádělo spalování mrtvých a nacházel se zde také urnový háj. Dodnes se dochovalo jen pár malých budov, kde byly umístěny urny několika rodin. Vykopávky v areálu probíhaly v roce 1927, v letech , v roce 1997, 1999 a Dnes je pohřební areál přístupný pro veřejnost, vedle se také nachází otevřené Centrum interpretace (Centro de Interpretación), kde můžou zájemci získat informace o tradicích a rituálech římského pohřbu v Emeritě Augustě. 33 Zábavní stavby Pro římskou společnost hrála zábava v životě města jednu z nejdůležitějších rolí. Emerita Augusta byla hlavním kulturním, administrativním a obchodním centrem provincie s dost velkým počtem obyvatel, proto měla až tři velké zábavní stavby. Je to Divadlo (Teatro Romano), Amfiteátr (Anfiteatro Romano) a Římský cirkus (Circo Romano). Divadlo a Amfiteátr byly postaveny v době Oktaviána, zřejmě pod patronátem Oktaviána a jeho adaptovaného syna Agrippy. Cirkus byl postaven také za doby Oktaviána nebo později v době Tibéria. Cirkus se nacházel mimo městskou zeď. Co se tyká Divadla a Amfiteátru, pravděpodobně se původně také nacházely za městskou zdí Privátní stavby Privátní stavby jsou určeny pro bydlení, a proto vytvářejí hlavní součást kteréhokoliv města. V době Oktaviána a v pozdějších římských dobách byl druh koloniálních privátních staveb stejný po celé říši, šlo o insulae a domus. 31 MATEOS CRUZ, Pedro a Antonio PIZZO, 2008, s Proyecto Cler. Diputación de Badajoz [online]. 33 Área Funeraria de los Columbarios. Consorcio Ciudad Monumental de Mérida [online]. 18

19 Insulae byly několikapatrové budovy, které sdílelo několik rodin, pravděpodobně plebejských. Domus byl naopak soukromou budovou pro jednu rodinu, která musela být dost bohatá, aby mohla živit takovou domácnost. Dodnes se zachovalo jen několik privátních staveb. Je to způsobeno tím, že město se dlouhou dobu rozvíjelo v rámci území vytýčeného městskými zdmi a nové domy se stavěly přímo na ruinách římských domů. Jasným příkladem toho je Casa de los Milagros, zbudována přímo v chrámu. 34 Mezi nejznámější nalezené památky privátní architektury patří Dům Amfiteátru (La Casa Del Anfiteatro), Dům Basílica (Casa del Teatro o Casa Basílica ) a Dům Mithry (Casa del Mitreo). Podle materiálů z vykopávek je možno posoudit, že jsou to typické římské domy s atrii (centrální prostory obytného domu), viridarii (vnitřní zahrady) a tabliny (pokoje se vstupem z atria). Všechny tři budovy patří k 1. století n. l. Díky takovým památkám současní vědci mohou získat představu o každodenním životě občanů Emerity Augusty Inženýrské stavby Město je velký organismus se svými potřebami. Infrastruktura je to, co zajišťuje existenci takového organismu. Proto byly pro Římany tak důležité otázky zásobování vodou, stavění mostů nebo postavení hrází pro případ povodní. Zásobování vodou bylo důležitou součástí zakládání římských kolonií, proto občané stavěli speciální umělé konstrukce na dodávku čisté vody - akvadukty. V Emeritě Augustě bylo vodní zásobování také jednou z nejdůležitějších otázek. Za účelem zabezpečení města vodou se hned po založení začala stavět vodní nádrž a akvadukt, který se zřejmě v římské době jmenoval Aqva Avgvsta. V současnosti se tento akvadukt nazývá podle vodní nádrže, ze které čerpal vodu. Do dnešní doby z akvaduktu de Cornalvo zbyly jen ruiny, které se nachází v lokalitě silnice Valverde de Mérida, základní školy Giner de los Ríos a také na ulici Vía Ensanche. 35 Ale město se tak rychle rozrůstalo, že hned po Cornalvo se začal stavět další akvadukt Los Milagros. Přesné datum založení akvaduktu není známo, ale podle typu kamenů v základech, můžeme říct, že akvadukt Los Milagros mohl být založen ještě v době Oktaviána. Byl to celý komplex budov, který se skládal z vodní nádrže Proserpina, malých kanálů, akvaduktu a vodního rezervoáru. 34 ÁLVAREZ MARTÍNEZ, José María. 1991, s Acueducto de Cornalvo- Aqva Avgvsta. Consorcio Ciudad Monumental de Mérida [online]. 19

20 Římský most přes řeku Albarregas (Puente romano sobre el Albarregas) s délkou 145 metrů, postaven v 1. století př. n. l., byl prodloužením jedné z velkých ulic starého římského města. Je rovnoběžný s akvaduktem de los Milagros. Akvadukt San Lázaro byl postaven mezi 1. a 2. stoletím n. l. Přestavěn byl až v 16. století, protože byl prakticky úplně zničen. Název San Lázaro se objevil po přestavbě. Za nejvýznamnější památku architektury té doby můžeme považovat Římský most přes řeku Guadianu (Puente Romano). Založení mostu a města na strategickém místě bylo pro Oktaviána důležitým úkolem. Most má 60 oblouků a délku více než 700 metrů. Je nejdelším mostem dochovaným dodnes z doby antiky. Mezi inženýrské památky římské doby patří také malé stavby, jako hráz na řece Guadiana postavená za účelem zadržování vody při zvýšení hladiny řeky, nebo Puente romano de la Alcantarilla - malý jedno obloukový most nad potokem na sever od městských zdí. Takové malé stavby dokládají dost vysokou úroveň rozvoje urbanistického inženýrství v té době. Většina z těchto budov a staveb je zařazena do světového dědictví UNESCO. Z různých důvodů se některé památky dochovaly do dnešní doby lépe než ostatní. Nejdochovanější památky zajímají turisty, kteří přináší městu největší část zisku. Proto zkusím důkladně probrat nejdůležitější památky Emerity Augusty, proces jejich zachovávání a současný stav Památky Popis památek začnu od veřejných staveb, protože tvoří největší část architektonického dědictví Méridy a plnily důležitou roli v městském životě Koloniální fórum (Foro de la Colonia) Římská města se začínala stavět podle plánu, který vždycky zahrnoval výstavbu veřejných prostor pro obyvatele. Srdcem veřejného života města byla fóra. Fórum je veřejné místo ve středu antického města, obklopené veřejnými budovy a kolonádami, které sloužilo jako místo pro schůze, prohlášení rozhodnutí vlády a uzavírání smluv. První fórum, které bylo postaveno v Emeritě Augustě, bylo Koloniální fórum (Foro de 20

21 la Colonia). Jednou z nejstarších a nevýznamnějších budov Koloniálního fóra je Chrám Diany Chrám Diany (Templo de Diana) Chrám Diany (Obr. 4) byl pravděpodobně založen na konci 1. století př. n. l. v Emeritě Augustě. Chrám Diany patří k římským náboženským stavbám. Nachází se na malém kopci v historickém centru města, nedaleko od současné ulice Svaté Eulalie, která celá náleží k Decumanus Maximus (hlavní starobylé dopravní tepně města směrující od severu k jihu). Je součástí Koloniálního fóra. Během vykopávek v letech byla upřesněna celková struktura chrámu. Jedná se o budovu s půdorysem, který se nazývá peripteros. Je to antický styl budov obklopených sloupy ze všech stran. Chrám má šestisloupcový portikus (řecký název je hexastyl). Půdorys chrámu má obdélníkovou formu s rozměry 31,8 x 21,9 metrů. Pódium, na kterém stojí chrám, má délku 40,75 metrů. Vstup do chrámu je zaměřen na staré fórum, což je typické pro budovy té doby. 36 Zasvěcení chrámu Dianě současní výzkumníci považují za chybné. O názvu začali badatelé diskutovat od konce 19. století. Poprvé chrám popsal v 17. století Bernabé Moreno de Vargas ve své knize Historia de la Ciudad de Mérida. Podle Vargase je chrám imitací významného chámu v Efezu, který patří mezi sedm divů světa. 37 Další zmínky o chrámu je možno nalézt ve vzpomínkách cestovatelů. Například Antonio Ponz v 18. století píše, že není známo, kterému božstvu byl chrám zasvěcen a naznačuje, že Vargas nazval chrám na počest Diany, protože předpokládal, že právě ona je patronkou města. 38 Další cestovatel Ceán Bermúdez v 19. století psal, že není nalezen žádný dokument, ve kterém by bylo vysvětleno, odkud pochází název chrámu a komu je věnován. 39 Pedro María Plano byl první, kdo zpochybnil zasvěcení chrámu Dianě. Tvrdil, že Vargas neměl k pojmenování chrámu žádný důvod, učinil tak jen na základě svých domněnek. Plano říká, že podle toho, že chrám byl postaven přímo uprostřed města, by se měl nazývat Chrámem Jupitera ÁLVAREZ MARTÍNEZ, José María, 1991, s VARGAS, Bernabé Moreno de, 1633, s PONZ, Antonio, 1784, s BERMÚDEZ, Ceán, 1832, s PLANO Y GARCÍA, Pedro María, 1894 s

22 Martínez tvrdí, že pozdější badatelé, jako Hubner nebo Etienne, se také přiklání k názoru, že Vargasovo tvrzení je chybné a chrám byl zasvěcen kultu císaře, protože tento kult byl uctíván v císařské době po celé provincii Lusitanii. 41 Během vykopávek chrámu, v přední části západní fasády, byla také nalezena nádherná bronzová socha. Socha s výškou 55 cm byla objevena ve vodní ploše, která se nacházela na zahradě vedle chrámu. 42 Tělo sochy má normální proporce, na prstu levé ruky je patrný prstýnek, který bylo typickým atributem moci té doby. Pravděpodobně byla pravá ruka s ukazovacím gestem, což se stalo původem k tomu, že ji Martínez identifikoval jako sochu genius Senatus (Duch senátu) 43, zosobnění římské moci. Kult římského císaře se mohl vyvinout z uctívání ducha Otce, ochránce domácnosti (Genius), typického pro Řím ještě za republiky. Uctívání vládců jako božstva v Římské říši začalo Juliem Caesarem za jeho života, a za Oktaviána se rozšířilo po celé říši. Sám Oktavián během života odmítal sebe-uctívání, ale hned po smrti v roce 14 n. l. mu senát udělil titul Divus a zajistil jeho uctívání jako boha. V dalších dobách říše byl aktuální vladař hlavním předmětem uctívání jak v Římě, tak i v římských provinciích. Římané nerozlišovali náboženství a politiku, protože se náboženství považovalo za součást státu a uctíváni bohů za část občanských závazků. Prohlášení císaře za boha probíhalo formou dekretu senátu, který také zaváděl formy uctívání nového božství. 44 Genius byl častokrát zobrazován jako duch v nahé mužské podobě, ale v podobě ducha senátu měl Genius většinou vous a byl oblečen do tógy. 45 Nález Genia senátu v chrámě Diany je důkazem rozvinutého kultu císaře v západních koloniích Římské říše. 46 Podle zevnějšku Génia si Martínez myslí, že socha patří do doby začátku vládnutí antoninovské dynastie. 47 Podle Martíneze 48 se Chrám, stejně jako Most, Amfiteátr a Divadlo, řadí do stejného období výstavby, tak zvaného období válečné architektury (na konci 1. st. př. n. l.), které předcházelo období mramorové architektury. Stavební technologie té doby se vyznačují širokým použitím granitu. 41 ÁLVAREZ MARTÍNEZ, José María, 1991, s ÁLVAREZ MARTÍNEZ, José María, 1975, s Ibid, s BURTON, Henry Fairfield, 1912, s Details of Genius personified. Portable Antiquities Scheme [online]. 46 ÁLVAREZ MARTÍNEZ, José María, 1991, s ÁLVAREZ MARTÍNEZ, José María, 1975, s ÁLVAREZ MARTÍNEZ, José María, 1991, s

23 Pedro María Plano říká, že podle použitých materiálů při výstavbě základů chrámu a také podle ruin v jeho okolí je evidentní, že stavba patří k době vládnutí Oktaviána. 49 Hlavní archeologický průzkum chrámu byl proveden Martínezem v letech Martínez se stejně jako Plano domnívá, že stavba chrámu byla provedena v době vládnutí julsko-klaudijské dynastie, s odkazem na prozkoumávání arkád, soch a základů stavby. 50 Chrám je celkově vybudovaný z granitu, který pochází z blízkých kamenolomů Cuarto de la Charca El Hinojal a Royanejos. Dříve byl chrám také celý obložen granitem, což je typický rys pro architekturu chrámů římské doby. 51 Podobnou výzdobu jako v chrámu Diany lze nalézt také v chrámu Templo divi Iulii v Římě. Podobnosti také nalezneme v exedře, bočních schodech a umístění vstupu mezi 2. a 5. kolonou. 52 Cella (vnitřní místnost chrámu) byla zničena při výstavbě soukromého domu v 16. století, když v centru celly vykopali hlubokou vodní nádrž. V blízkosti chrámu se nacházela posvátná zahrada uzavřená portikem. Uvnitř zahrady, souběžně s východní a západní fasádou, se objevovaly ze dvou stran vodní plochy. V jedné části vodní plochy byl objeven vodní kanál vybudovaný z mramoru. Viridarium (římská zahrada) bylo ohraničeno kanálem a východní fasádou, na jejíž atice (nadstavba nad římsou) byla objevena výzdoba ve formě dvou medailonů s figurami Jupitera Ammona a Medusy, které byly odděleny karyatidou (socha ženy s košem plným ovoce). Vedle se nacházela chodba nebo ambulacrum, vydlážděné mramorem, které mělo vnitřní fasády s prohlubní, kde byly umístěny sochy různých členů císařské rodiny a významných osobností té doby. Mezi nejvýznamnější patří dvě sochy Marka Agrippy, jedna je oblečena do římské zbroje, druhá je v oděvu kněze, který přináší úlitbu bohům. Sochy byly pravděpodobně zhotovené místním sochařem Gaiem Aulem 53, ten byl významným sochařem té doby v Emeritě Augustě, neboť byla nalezena socha datovaná 1. st. n. l. s nápisem jeho jména na levé noze PLANO Y GARCÍA, Pedro María, 1894, s ÁLVAREZ MARTÍNEZ, José María, 1991, s Ibid., s Ibid., s ÁLVAREZ MARTÍNEZ, José María, 1991, s ÁLVAREZ MARTÍNEZ, José María, 1988, s

24 Martínez také naznačuje možnou existenci některých budov, které mohly být postaveny vedle chrámu, jako na jiných fórech v Římské říši. Jsou to veřejné lázně (o ruinách se zmiňoval Vargas v 17. století), římská kurie, římská bazilika, ale nejsou nalezeny. 55 V 16. století byl chrám přestavěn na privátní stavbu (dům), jíž se říkalo Casa de los Milagros, což znamená dům zázraků, díky sloupům, které měly výšku 30 metrů. 56 Později byl dům pojmenován Palacio de los Corbos. V této podobě je zachován dodnes. Nejzachovalejší zůstala východní fasáda. Emerita Augusta se v římské době rozvíjela dost rychle, proto časem vznikla potřeba nového a většího fóra. Tímto novým fórem se stalo Provinciální fórum Provinciální fórum (Foro Provincial) Provinciální fórum se také nacházelo v centrální zóně města - v rozmezí městských zdí. Pro stavbu fóra bylo vybráno topograficky vyvýšené místo. Na fóru se nacházel chrám, který se nazývá El Templo de la Calle Holguín. Je pojmenován podle současné ulice, na které se nachází jeho ruiny. Přes fórum vedla ulice Cardo Maximus. Jako hlavní vchod na fórum sloužila velká brána, které se dnes říká Trajánův oblouk. Dodnes se zachovala pouze granitová konstrukce, její bohatá výzdoba a architektonické elementy jsou ztraceny. Doba výstavby Provinciálního fóra je zatím diskutabilní otázkou. Podle Cruze a Pizza 57 mohlo být fórum založeno jak v době Tiberia, tak v době Oktaviána. Předpoklady, že fórum mohlo být založeno v době Oktaviána, se potvrzují tím, že byla nalezena podobnost stavebních materiálů s materiály typickými pro tu dobu. 58 Pro stavbu většiny staveb na fóru se používal granit, který byl hlavním stavební materiálem v době založení města. Avšak výstavbu v době Tiberia dokazují architektonické elementy uvnitř chrámu (v celle), který se nacházel uprostřed fóra. Materiály vykopávek nám také říkají, že základy konstrukce celého monumentálního komplexu fóra byly postaveny ve 30. letech 55 ÁLVAREZ MARTÍNEZ, José María, 1991, s VARGAS, Bernabé Moreno de, 1633, s MATEOS CRUZ, Pedro a Antonio PIZZO, 2008, s Ibid. 24

25 1. st. n. l. 59 Ještě jedním důkazem založení stavby v době Tiberia slouží nálezy pozůstatků zbořených domů, granitové sloupy a součásti kanalizace v centrální části fóra. Vykopávky také prokázaly, že při stavbě fóra bylo zbořeno 24 domů z dřívější výstavby 60, což znamená, že zbořené insuly byly postaveny ještě podle městského plánu v době vlády Oktaviána. Proto se Cruz a Pizzo přiklánějí k verzi, že komplexní stavba fóra proběhala v době Tiberia. Nejvýznamnější dochovanou pramatkou Provinciálního fóra v dnešní době zůstává Trajánův oblouk Trajánův oblouk (Arco de Trajano) Oblouk (Obr. 5) pravděpodobně sloužil jako vstup na Provinciální fórum. Je vybudován z velkých kvadratických granitových kamenů, jeho výška je zhruba 14 m, v průměru má 6 m, a šířka je téměř 13 m. Podle Vargase byl oblouk pojmenován na počest Trajána 61 a je jednou z nejvýznamnějších památek římské doby v Méridě. Někteří autoři, jako například Ponz, nazývají Trajánův oblouk triumfálním 62, podle Bermúdeza triumfálním není, protože se žádné triumfální slavnosti mimo Řím nekonaly 63. Plano píše, že není přesně známo, kdy byl oblouk postaven, a proto tvrzení o pojmenování na počest Trajána není správné. 64 Další dochované památky Emerity Augusty jsou zábavní stavby - Divadlo a Amfiteátr Divadlo a Amfiteátr (Teatro y Anfiteatro Romano) Těžko si představit existenci velké římské kolonie bez tradičních zábav jako Divadlo a Amfiteátr. Podle Edmondsona v Emeritě Augustě tyto dvě důležité zábavní stavby byly založeny téměř hned po vzniku kolonie. 65 Divadlo a Amfiteátr vzbuzovaly velký zájem spousty historiků, cestovatelů a učenců až do 20. století, kdy začaly vykopávky. Avšak nebyly to první vykopávky. Podle Cruze a Pizza 66 se první zásah do staveb uskutečnil na konci 16. století. Další, pod vedením 59 MATEOS CRUZ, Pedro a Antonio PIZZO, 2008, s Ibid. 61 VARGAS, Bernabé Moreno de, 1633, s PONZ, Antonio, 1784, s BERMÚDEZ, Ceán, 1832, s PLANO Y GARCÍA, Pedro María, 1894 s EDMONDSON, Jonathan, 2011, s MATEOS CRUZ, Pedro a Antonio PIZZO, 2010, s. 1 25

26 Villeny, se uskutečnil v 18. století, během kterého byl objeven trám se jménem konzula Agrippy v nominativu, což nám říká, že Agrippa, byl patronem výstavby Divadla. S tím se shoduje většina badatelů, jako například Fernandez Perez. 67 V 19. století se objevily pokusy o zahájení nových vykopávek, ale kvůli Slavné Revoluci v roce 1868 se neuskutečnily. Konečně v roce 1910 začaly nové vykopávky, které byly zaměřené na celkové prozkoumání obou budov. 68 Divadlo a Amfiteátr se nacházejí ve východní části Emerity Augusty. Dlouhou dobu nebylo známo, jestli v době Oktaviána byly budovy umístěny uvnitř, nebo mimo městskou zeď. Vědci dnešní doby, jako je Edmondson 69, jsou si naprosto jistí, že rozvoj Emerity Augusty byl tak rychlý, že Divadlo a Amfiteátr byly postaveny mimo městskou zeď. Důkazem tohoto jsou vykopávky z roku 1956 v jižní části Amfiteátru, během kterých byly nalezeny důkazy rituálního pohřbu tři urny, 70 což nám dokazuje, že Amfiteátr a Divadlo byly postaveny mimo městské zdi, protože tradiční římské rituální pohřby byly ve městě zakázány. Divadlo (Teatro Romano) Divadlo (Obr. 6) bylo postaveno na vrcholu, který se snižoval od jihu k severu. Předpokládá se, že slavnostní otevření budovy se uskutečnilo v roce 16 př. n. l. K takovému závěru je možno dojít díky nápisu jména patrona stavby. 71 Divadla té doby byla také tradičně využívána pro upevnění císařského kultu. V divadle Emerity Augusty se tento kult také projevil. Například stavba porticus post scaenam, tzv. aula imperiálního kultu, byla postavena v období vlády Oktaviána. Exedra peristylu je považována za lararium, místo pro uctívání římských bohů a císaře. Za vlády Trajána byla provedena velmi důležitá rekonstrukce budovy s vytvořením sacraria (posvátné místo), které se nachází ve vnitřní části ima cavea (nejnižší pořadí hlediště pro diváky). Tu tvořil malý areál císařského kultu, kde bylo umístěno šest malých mramorových oltářů nebo piedestal s nápisem AVG SACR (AVG(usto) SACR(um)) 72, což znamená Posvátnému Augustovi. 67 FERNANDEZ Y PEREZ, Gregorio, 1857, s MATEOS CRUZ, Pedro a Antonio PIZZO, 2010, s EDMONDSON, Jonathan, 2011, s MATEOS CRUZ, Pedro a Antonio PIZZO, 2010, s OATWRIGHT, Mary, 2014, s TRILLMICH, Walter, 1990, s

27 V Konstantinově době byla realizována nová rekonstrukce. Byla to poslední oprava ulice, která hraničí s Divadlem. Rekonstrukce se většinou týkala výzdoby ulice, dlažby orchestry a mramorového pokrytí pódia. Patří sem také vnitřní části dvou oblouků z mramoru se zvířecími motivy. Na konci 4. století byla vybudována východní versura (je to spojení scény a hlediště), což znamenalo radikální změnu v přístupu do budovy. 73 V novověku se komplex budov Divadla a Amfiteátru změnil v zemědělský pozemek. Později byl pozemek používán jako aréna pro býčí zápasy. Až do vykopávek na začátku 20. století byl pozemek zanedbaný. Amfiteátr (Anfiteatro Romano) Amfiteátr (Obr. 7) se nachází na kopci východně od divadla. Východní polovina je postavena ve svahu kopce, zatímco centrální a severozápadní sektor jsou samostatné stavby. Otevření tohoto amfiteátru je datováno rokem 8 př. n. l. 74 Bylo to možné zjistit díky nálezům nápisů, které zdobily západní, východní a severní tribuny budovy. V nápisech na tribunách figuruje jméno Oktaviána v nominativu, což může znamenat, že císař byl osobně hlavním patronem výstavby Amfiteátru. 75 Podle Cruze a Pizza 76 má dnes Amfiteátr stejnou podobu jako měl ve vrcholné fázi doby vládnutí dynastie Flaviovců. Fasáda budovy je postavena jako opus caementum a opus incertum, jsou to dva druhy římského zdiva. Pilíře jsou z neopracovaného granitu, stejně jako rohy vstupu. Celkem obsahuje 16 bran, z nichž jsou tři hlavní: dvě boční na severu a jihu a monumentální vstup na západě. 77 Podle nálezů z vykopávek a různých částečných oprav budovy vědci tvrdí, že na konci 5. století n. l. byl Amfiteátr zanedbaný stejně jako Divadlo. 78 Další významnou zábavní stavbou Emerity Augusty z římské doby je cirkus Římský Cirkus (Circo Romano) Cirkus (Obr. 8) byl jednou z nejoblíbenějších zábav římské společnosti. To dokládá velký počet cirků na různých územích bývalé Římské říše, pozůstatky cirků se 73 MATEOS CRUZ, Pedro a Antonio PIZZO, 2010, s Ibid., s EDMONDSON, Jonathan, 2010, s MATEOS CRUZ, Pedro a Antonio PIZZO, 2010, s Ibid., s Ibid. 27

28 dochovaly např. v Řecku, Turecku, Sýrii, Libanonu, Egyptě, Tunisku, Alžírsku, Portugalsku, Francii, Anglii a samozřejmě v současném Španělsku. V cirkusech probíhaly ludi circenses - cirkové hry. Obvykle to byly závody na vozech, ale také existovaly jiné druhy zábavy, jako například atletické závody nebo lov nějakého exotického zvířete (venationes). Emerita Augusta také měla cirkus, což bylo typickým rysem pro velká města Římské říše. Římský cirkus se nachází ve východní části města na pohřebišti dřívější doby. Je umístěn v nížině vedle akvaduktu San Lázaro. Jeho délka činí 400 metrů, a šířka 115 m. Cirkus byl postaven mimo městskou zeď a byl jedním z největších v Římské říši. Mohl pojmout až diváků. 79 Zábavní stavba je umístěna na mírném svahu směrem k údolí řeky Albarregas, což bylo výhodné pro výstavbu hlediště v severní části. Cirkus v Emeritě Augustě byl velice významný, jeho rozměry vzbuzovaly velkou pozornost cestovatelů, vědců a archeologů. Například Vargas 80, Bermudez 81 a Plano 82 nazývali římský cirkus Circo Máximo. Podle Vargase cirkus v Emeritě Augustě napodoboval cirkus v Římě. 83 Během vykopávek bylo odhaleno, že vývoj stavby Cirku byl rozdělen nejméně do tří fází. V první fázi ve 20. a 30. letech 1. st. n. l. byly vybudovány carceres (výchozí brány) a části tribun. Ve druhé fázi v letech 1. st. n. l. byl dokončen zbytek budovy Cirku. V třetí a poslední fázi proběhlo přebudování stavby, které se uskutečnilo v době pozdní antiky ( n. l.). 84 Na počátku 70. let 20. století v historickém středu města (současná ulice Suarez Somonte) byl objeven pokoj ozdobený zajímavými obrazy ve výborném stavu. Na obrazech jsou scény z cirkových her, vozových a loveckých závodů. Malby jsou přesně datované 1. polovinou 4. st. n. l. Dnes jsou malby umístěny v Národním muzeu římského umění v Méridě (Museo Nacional de Arte Romano), kde byly restaurované a jsou dostupné pro diváky. V kolekci muzea je také série keramických luceren z antiky, na kterých jsou cirkusové scény, například zobrazení vítězného koně. Nález takových 79 Circo romano. Consorcio Ciudad Monumental de Mérida [online]. 80 VARGAS, Bernabé Moreno de, 1633, s BERMÚDEZ, Ceán, 1832, s PLANO Y GARCÍA, Pedro María, 1894, s VARGAS, Bernabé Moreno de, 1633, s ÁLVAREZ MARTÍNEZ, José María a Trinidad NOGALES BASSARRATE, 2001, s

29 obrazů v soukromých domech je důkazem toho, že cirkusové závody plnily důležitou roli v životě obyvatel města. 85 V průběhu staletí památka přežila hodně změn. Po zániku Římské říše se cirkus stal kamenolomem pro výstavbu okolních budov, jak se obvykle stávalo s opuštěnými monumentálními stavbami římské doby. 86 Výstavba Římského cirkusu se řadí do období vlády Oktaviána nebo do doby jiných císařů julsko-klaudijské dynastie podle nalezené keramiky a zvláštností konstrukce fasády. 87 Edmondson se přiklání k názoru, že Cirkus byl založen v době Tiberia, také píše, že Cirkus byl ještě jednou rekonstruován a ozdoben v době Trajána. 88 Martínez a Buruaga uvádějí, že první, kdo se začal zabývat dochováním Cirkusu, jako důležité součásti kulturního dědictví Méridy, byl Elio Antonio de Nebrija, španělský humanista z 15. století, který vydal první španělskou gramatiku. První série vykopávek byly provedeny na začátku 20. století Donem José Ramónem-Mélidou (v letech 1919, 1920 a 1925). 89 Inženýrské stavby také byly důležité pro život na tu dobu dost velkého města. Zajištění stálého zásobování vodou bylo jednou z prvořadých věcí Akvadukt Los Milagros (Acueducto de los Milagros) Akvadukt Los Milagros (Obr. 9) je jeden ze tří emeritských akvaduktů. Podle Martíneze je druhý v pořadí z nejdůležitějších a nejzachovanějších akvaduktů Španělska. Na první pozici je akvadukt ve městě Segovia. 90 Liañez říká, 91 že známý hovorový název akvaduktu Los Milagros, což český znamená akvadukt zázraků, se začal používat před 20. stoletím, kvůli neznalosti původního názvu. Nový název vysvětluje:... není možné objasnit zákon rovnováhy kvůli natolik pohledným a tenkým pilířům. 92 Martínez předpokládá, 93 že stavba byla založena ještě za doby Oktaviána. Tento předpoklad je potvrzen tím, že dolní část památky je vybudována z neopracovaného 85 ÁLVAREZ MARTÍNEZ, José María a Trinidad NOGALES BASSARRATE, 2001, s Ibid., s SÁENZ DE BURUAGA, José Álvarez a José María ÁLVAREZ MARTÍNEZ, 1973, s EDMONDSON, Jonathan, 2011, s SÁENZ DE BURUAGA, José Álvarez a José María ÁLVAREZ MARTÍNEZ, 1973, s ÁLVAREZ MARTÍNEZ, José María, 1977, s LIÁÑEZ, Maximiliano Macías, 2008, s no podían explicarse la ley de equilibrio de tan gallardos y finos pilares. 93 ÁLVAREZ MARTÍNEZ, José María, 1977, s

30 kamene, což je typické pro emeritské památky z doby Oktaviána, pro Divadlo a Amfiteátr. Emerita Augusta jako velká provincie té doby potřebovala více vody, než dodával akvadukt de Cornalvo, proto je těžké si představit, že akvadukt jako Los Milagros byl postaven později než ve 3. století. 94 Hydraulický komplex Akvadukt Los Milagros začíná vodní nádrží, která se nazývá Proserpina, prochází přes povodí řeky Albarregasse a končí na kopci El Calvario. 95 Nádrž Nádrž Proserpina je největší svého druhu ve Španělsku. Nachází se 5 kilometrů na severovýchod od Méridy. V současné době má kapacitu m 3 a její obvod dosahuje délky 5 km. 96 Podle Fernandez y Péreze 97 se nádrž dříve nazývala Albuera, ale po nalezení mramorové desky s nápisem z římské doby, bylo jasné, že původní název nádrže byl Proserpina. Dea Ataecina Tvribrig(ensis) Proserpina Pertvam Maiestatem Te Rogo Oro Obsecro Vti Vindices Qvot Mihi Fvrti Factvm Est Qvisqvis Mihi Imvdavit Involavit Minvsve Fecit Eas Q I. S. S. Tvnicas. VI Aenvla Lintea. II. In Vm Cvivs M. Ignoro Ivs 98 Text na desce byl prosbou k bohyni Proserpině o ochranu ale také o trest pro ty, kdo se pokusí tuto nádrž zničit. Hráz je vybudována z pevného betonu a neopracovaného granitu. Nádrž je na dešťovou vodu a vtéká do ní i několik okolních potoků. Z nich je nejdůležitější ten, který byl nasměrován kanálem ještě v římské době. Dosud jsou zachovány pozůstatky této výstavby z opus caementicium (velmi tvrdý římský beton). Opus caementicium byl směsí vápna, písku, vody, pozzolana (materiál vyráběný ze 94 ÁLVAREZ MARTÍNEZ, José María, 1977, s Ibid., s Ibid., s FERNANDEZ Y PEREZ, Gregorio, 1857, s MÉNDEZ GRANDE, Guadalupe, 2010, s

31 sopečného popela), kamene a štěrku. 99 Původně měl kanál délku 12 km 100, což jsou úctyhodné rozměry ve srovnání s tím, že celková délka městského potrubí dosahovala 3,5 km. 101 Kanál, který směroval potok, byl několikrát obnovený. Nejdůležitější rekonstrukce byla provedena v roce 1617 městským správcem, donem Felipem de Albornozem, který měl podle Vargase 102 přístup k hlavní hrázi a věži, kde se nachází stavidlo přehrady. V roce 1698 rekonstrukci dokončil guvernér Don Francisco Manuel Lopez de Zarate. 103 Akvadukt Akvadukt přestavuje grandiózní inženýrskou stavbu s délkou 827 metrů a výškou 25 metrů. 104 První z rekonstrukcí proběhla už v roce 1952 a týkala se především opěrných oblouků, které chyběly v některých sekcích kvůli erozi cihel. Druhá rekonstrukce byla provedena v letech pod vedením architekta Jose Menendeze-Pidalého. Při této rekonstrukci také bylo obnoveno několik oblouků. 105 Vodní rezervoár Castellum Aquae V roce 1971 byl objeven vodní rezervoár, tzv. Castellum aquae, který byl konečným bodem akvaduktu, z něhož byla dodávaná voda. Předpokládá se, že Castellum aquae mělo čtvercovou konstrukci, ale je tak poničené, že je obtížné skutečně popsat jeho původní půdorys. Nejlépe zachovaná je východní strana, která dosahuje délky 15,40 m a je rovnoběžná s ulicí. Severní strana, odkud vstupovala voda z akvaduktu, má délku pouhých 8,10 m. Jižní strana rezervoáru má 12,50 metrů. Dnes je obtížné určit výšku věže, která v současné době nepřesahuje 2,70 m. 106 Po objevení Castella aquae opět vznikla debata výzkumníků ohledně stáří akvaduktu. Martínez popsal tuto debatu v článku 107 o akvaduktu Los Milagros. Podle Martíneze jeden z výzkumníků Martin Almagro tvrdí, že hydraulický komplex byl založen na konci 1. st. př. n. l v době Oktaviána. Avšak Fernández Casado podle technických vlastností budovy datuje komplex do Hadriánovy doby. Ještě pozdější datum konstrukce 99 SWENSON, Alfred. Building construction: Roman achievements. Encyclopædia Britannica [online]. 100 LIÁÑEZ, Maximiliano Macías, 2008, s ÁLVAREZ MARTÍNEZ, José María, 1977, s VARGAS, Bernabé Moreno de, 1633, s ÁLVAREZ MARTÍNEZ, José María, 1977, s LIÁÑEZ, Maximiliano Macías, 2008, s ÁLVAREZ MARTÍNEZ, José María, 1977, s Ibid, s Ibid., s

32 navrhuje García y Bellido, který podle analýzy pilíře, změny kamenů a cihel tvrdí, že akvadukt byl postaven později a zařazuje ho do doby vojenské anarchie dokonce i do období tetrarchie Římský most (Puente Romano) Řeka Guadiana se v době Oktaviána nazývala Anas. Řečiště Guadiany, v místě, kde byla založena Emerita Augusta, je užší kvůli jejímu rozdělení ostrovem, proto se ze strategického hlediska římských císařů stalo výbornou lokalitou pro postavení mostu (Obr. 10). Místo založení mostu přes ostrov a nízký průtok do značné míry usnadnilo stavbu. Pilíře mostu byly postaveny na základě kamenného ostrova rozdělujícího řeku. Kvůli délce mostu si dříve vědci jako například Fernández y Pérez mysleli, že celá konstrukce mostu byla vybudovaná v římské době za několik etap 109. Ale současní výzkumnicí jako Martínez říkají, že stavba mostu se uskutečnila pouze za jednu etapu 110. Dneska aktuální délka mostu činí 780 metrů. Na výstavbu mostu byly použity materiály, které římští inženýři mohli nalézt v okolí Emerity Augusty. Štěrk a písek stavitelé brali z řečiště, kameny brali z kamenolomů v okolí. 111 V římské době byl most sestaven ze dvou částí rozdělených umělým náměstím vybudovaným na ostrově (Obr. 11). Most měl od 54 do 70 oblouků podle různých autorů. 112 V 17. st. se hodně lidí dohadovalo o toto náměstí. Podle Vargase to byly pozůstatky přístaviště a trhu, které byly zničeny rozvodněním řeky. 113 Dnešní vědci si myslí, že opravdovým účelem náměstí bylo chránit most před zbořením. Konstrukce náměstí představovala pětiúhelník a tvarem připomínala loď. Tento typ mostní konstrukce není příliš častý pro římské stavby. V současné době náměstí na ostrově už není a most se skládá z 60 oblouků. Fernandez y Perez 114 předpokládá, že řeka Guadiana byla plavební a lodě se mohly dostávat do Emerity Augusty. Náměstí podle této teorie bylo přístavem a trhem, kde 108 ÁLVAREZ MARTÍNEZ, José María, 1977, s FERNANDEZ Y PEREZ, Gregorio, 1857, s ÁLVAREZ MARTÍNEZ, José María, 1989, s Ibid. s Ibid. s VARGAS, Bernabé Moreno de, 1633, s FERNANDEZ Y PEREZ, Gregorio, 1857, s

33 zastavovaly lodě pro náklad a vyložení zboží. Na náměstí také byly objeveny základy budov, což může znamenat, že tam opravdu mohla probíhat obchodní činnost. Most v Emeritě Augustě během historie hodně trpěl jak kvůli rozvodnění Guadiany, tak i vinou člověka. Za doby reconquisty byla velká část mostu zničena, ale později, v roce 1272, byl most opraven. 115 V dnešní době je most stále v provozu a je jednou z nejvýznamnějších a nejvíce dochovaných památek římské doby. Kromě veřejných a inženýrských staveb jsou také nalezeny pozůstatky soukromé architektury. Do dnešní doby zůstaly jen tři památky, které patří k soukromým stavbám. Jsou to tři velké domy, jejichž větší část teď leží v ruinách Dům Amfiteátru (Casa del Anfiteatro) Dům Amfiteátru se nacházel v jihovýchodní části města Emerity Augusty, na východ od Amfiteátru. Z dispozice domu se odvozuje jeho název. Dům je dost velkou stavbou a dosud není jasné, zda to byl soukromý dům pro jednu rodinu, nebo se jednalo o dům rozdělený na bytové jednotky pro několik rodin. Pizzo píše, že nejstarší informace, které můžeme najít o budově, jsou zachovány v dokladech o nalezení budovy během vykopávek z roku 1947 Archeologického ústavu města Méridy (Dirección de Excavaciones Arqueológicas de Mérida). 116 Vykopávky, které proběhly v roce 1947, byly dokončeny až v 60. letech a přinesly odborníkům spoustu archeologického materiálu k práci. Dobu výstavby můžeme jen předpokládat podle typického půdorysu budovy, maleb a mozaik typických pro století n. l., které byly nalezeny v domě při vykopávkách. Dům byl pravděpodobně opuštěn kolem 3. až 4. století. Můžeme se tak domnívat na základě nálezu pohřbu v ruinách domu Dům Mitry (Casa del Mitreo) Dům Mitry se nachází v jihozápadní části a je součásti Cardo Maximus. Na východě je dům oddělen ulicí Cardo Maximus od Pohřebního areálu z římského období (Área Funeraria de los Columbarios). 115 ÁLVAREZ MARTÍNEZ, José María, 1989, s PIZZO, Antonio, 2001, s Ibid, s

34 Vstup se nacházel v severní části a kolem se nacházela tabernae (pokoje se vstupem z ulice). V atriu se nachází compluvium (střešní otvor), rohy kterého byly opřeny o granitové sloupy. Zachovaly se pouze původní zbytky malby na spodní části stěny v atriu, které napodobují crustae mramorae (pokrýti stěny mramorem) a mají formu kosočtverců. 118 Vedle atria se nachází tablina, pokoje se vstupem z atria, což je typické pro soukromé budovy římské doby. Tablinum je vydlážděno kosmogonickou mozaikou, která zobrazuje různá mitraická mystéria. Předpokládané stáří dlažebních mozaik je konec 2. st. n. l., antoninovská doba. 119 V Domě Mitry jsou dva peristyly (vnitřní dvůr). V jednom se zachovaly zbytky maleb a hlavice. V jeho centru se nacházela vodní plocha. Ve druhém větším peristylu se nacházelo viridarium (římská zahrada) které bylo obklopeno sloupy: po 5 sloupech z hlavních stran, 4 z bočních stran. Vedle druhého peristylu také byly objeveny tři velké pokoje. 120 Z chronologického hlediska je vybudování Domu Mitry datováno 1. st. n. l., opuštění domu se datuje koncem 5 st. n. l. 121 Během roku 1902 se objevily různé nálezy jako kamenné desky a sochy, které patřily Domu Mitry. V roce 1964 byly nalezeny zbytky domu, díky kterým zde začaly vykopávky. O dva roky později (1966) byla objevena tzv. kosmogonická mozaika, která patří mezi nejdůležitější římské mozaiky. 122 Kosmogonická mozaika (Obr. 13, 14) přestavuje abstrakci, která vysvětluje pohled té doby na to jak je uspořádaný svět a jak ho řídí síly přírody. Mozaika má tří úrovně, na kterých je zobrazení vzduchu, půdy, vody a jejich funkcí ve světě. Nejlépe se dochovala horní a dolní část, uprostřed je mozaika částečně zničena. Horní část reprezentuje vzduch. Ve vzduchu je zobrazený čas (Saeculum), jeho synové (Caelum a Chaos), synové nebe a země (Titany Polum a Tonitrum), slunce (Oriens) a měsíc (Ocasus), větry (Boreas, Zephyrus, Notus a Eurus), mraky a oblaka (Nubs a Nebula). Střední část je většinou zničena, ale podle pozůstatků můžeme předpokládat, 118 ÁLVAREZ GALÁN, Marcos, 2014, s NODAR BECERRA, Raquel, 2001, s ÁLVAREZ GALÁN, Marcos, 2014, s NODAR BECERRA, Raquel, 2001, s ÁLVAREZ GALÁN, Marcos, 2014, s

35 že reprezentuje pozemní svět a zahrnuje přírodu (Natura) a roční období (dochovaní jsou Autumnus, Aetas a Ver). Spodní část představuje vodní svět a zahrnuje velké řeky a moře Ekumeny, jako například Nilus a Euphrates, Oceanus, Pontus (Černé moře), Copiae (latinská bohyně hojnosti) a Pharus (maják na ostrově Faru u Alexandrie) Dům Basílica (Casa del Teatro o Casa Basílica ) Divadelní dům neboli dům Basílica byl poprvé objeven v roce 1914 archeologem José Ramónem Mélidem a jeho název se váže k tomu, že dům byl jednou z římskokřesťanských bazilik. Dům se nachází vedle divadelní části postscaena (za jevištěm), vstup do domu je ze západní části. Vestibul vede do peristylu, který je vydlážděn mozaikou. V severní části peristylu se dochovalo impluvium (nádrž na dešťovou vodu) a pokoje (oecus nebo triclinium), které mají půdorys jako apsida (půlkruhová přístavba). Také bylo objeveno malé viridarium, obklopené sloupy z mramoru. 124 Podle Galána je výstavbu domu možno rozdělit do dvou etap. Můžeme říct, že první etapa výstavby patří do 2. st. n. l. Soudíme tak podle peristylu vydlážděného mozaikou, který byl vybudován kolem impluvia. Druhá etapa je zařazována do 4. st. n. l. kvůli pokojům ve formě apsidy, které zasahovaly do divadelní části. 125 Později výzkumník Alberto Balil provedl analýzu mozaik domu, malebných výzdob, zahrad atd BLÁZQUEZ MARTÍNEZ, José María, 1986, s ÁLVAREZ GALÁN, Marcos, 2014, s Ibid. 126 Ibid. 35

36 3. Dochování památek Archeologický komplex Méridy hraje důležitou roli v ekonomickém rozvoji města, protože tvoří téměř 40 % městských příjmů a trvale zaměstnává 90 lidí. 127 Během roku město navštíví skoro cestovatelů, což je docela hodně pro město s celkovým počtem obyvatel Význam památek a s nimi spojený cestovní ruch přispívá k rozvoji města a nárůstu obyvatelstva. Takový ekonomický růst byl jednou z hlavních příčin získání statusu hlavního města regionu v roce UNESCO Mérida je vynikajícím příkladem hlavního města římské provincie v době rozkvětu. Její historicky vývoj má odraz i v současné době - poloha ulic a inženýrské stavby dosud vykonávají své původní funkce (most, hráze, kanály, Trajánův oblouk, přehrada, akvadukt San Lázaro atd.). Některé budovy se využívají i dnes, jako Cirkus nebo Divadlo, ve kterých se od roku 1930 opět pořádají festivaly. Všechny památky jsou živým příkladem tehdejší římské doby. Mérida je názornou ukázkou evoluce evropského města během dvou tisíc let historie. Jedním z nejdůležitějších kroků k zachování římského dědictví bylo vnesení archeologického komplexu Méridy na seznam kulturního dědictví UNESCO v roce Celý komplex byl zaregistrován pod číslem 664. Mérida byla zařazena mezi dědictví lidstva v souladu s 3. a 4. kritériem 129 : 3. kritérium zní: Památka musí byt výjimečným svědectvím o kulturní tradici nebo civilizaci, která žije, nebo která zmizela ; 130 Mérida je pozoruhodným příkladem římského města postaveného podle všech římských urbanistických pravidel. 4. kritérium zní: Památka musí být vzorem určitého typu budovy, architektonického a technologického souboru nebo krajiny, která ilustruje významnou etapu v dějinách lidstva ; Recognizing and rewarding best practice in management of World Heritage properties, Merida, ARCHAEOLOGICAL ENSEMBLE OF MÉRIDA. Ref: 664., s Continuous Municipal Register: Revision of the Municipal Register, Instituto Nacional de Estadística, Madrid [online]. 129 The Criteria for Selection. UNESCO World Heritage Centre [online]. 130 Sight must to bear a unique or at least exceptional testimony to a cultural tradition or to a civilization which is living or which has disappeared; 36

37 Architektura Méridy je vynikajícím příkladem veřejných budov římské kolonie v době imperiálního rozkvětu a jeho následné historie. Komplex je zařazen do OUV (Outsatnding Universal Value) - Mimořádné světové památky. Všechny součásti archeologického komplexu tvoří jeden celek a zachovávají hlavní prvky římské kolonie, nad kterou byly postaveny památky z éry Vizigótů nebo pozdější doby Maurské. Archeologické památky byly začleněny do dnešního města a jsou prvky městské krajiny. I přes změny v průběhu staletí všechny památky reflektují římskou dobu. Mnoho z těchto staveb, jako jsou mosty nebo divadla, jsou stále v provozu. Všechny jednotlivé součásti archeologického komplexu Mérida jsou udržovány se značným zachováním historického tvaru, konstrukce, původně použitých materiálů a funkce. Pouze ve zvláštních případech byly památky ve 20. století obnoveny v souladu se zachováním původního stavu, například v některých blocích amfiteátru a součástí klenby. 132 Podle kritéria anastylosis použití všech původních materiálů výjimečně byla přestavěna i scéna před divadlem. Pravidla zachování stavu a konzervace objektu jsou striktní, to znamená, že politika umožňuje pouze konsolidaci bez rekonstrukce Legislativa Archeologický ansámbl Mérida je chráněn zákony: 16/1985 O španělském historickém dědictví 134 2/1999 O historickém a kulturním dědictví Extremadury 135 Plán zvláštní ochrany pro historický a archeologický komplex Mérida, obsahující zvláštní předpisy v oblasti ochrany historických památek ods. 9 Obecného městského plánu Méridy Sight must to be an outstanding example of a type of building, architectural or technological ensemble or landscape which illustrates (a) significant stage(s) in human history; 132 CONVENTION CONCERNING THE PROTECTION OF THE WORLD CULTURAL AND NATURAL HERITAGE, 2014, s Ibid. 134 Law 16/1985 dated 25 June, on the Spanish Historical Heritage [online]. 135 Ley 2/1999, de 29 de marzo, de Patrimonio Histórico y Cultural de Extremadura [online]. 136 Official Journal of Extremadura, Supplement E of N.º 106, of 12 September

38 3.3. Konsorcium archeologického dědictví Méridy Celkovou odpovědnost za řízení archeologického komplexu Méridy má Konsorcium archeologického dědictví (Consorcio de la Ciudad Monumental Histórico-Artística y Arqueológica de Mérida, dále jen Konsorcium). Jedná se o veřejný subjekt s vlastní právní subjektivitou, který je jednatelem ve všech věcech spojených s ochranou a udržováním památek s oficiálními orgány, jako jsou španělské ministerstvo kultury, regionální vláda Extremadury, zemská vláda provincie Badajoz a městská vláda Méridy. Konsorcium bylo založeno v roce Konsorcium má rozpočet a akční plán k provádění prací pro zachování a zlepšování archeologického dědictví pro každý rok. To také platí pro komplexní akční plány pro různé památky areálu. Konsorcium má ve své struktuře 4 oddělení: Oddělení pro lidské zdroje a finance Právnicko-administrativní oddělení Archeologické oddělení Oddělení pro konzervaci a archivaci Taková struktura zahrnuje všechny funkce a oblasti činnosti Konsorcia: kontrola lidských zdrojů a finančních prostředků, zajištění administrativní a právnické stránky činností, provádění nových výzkumu, organizace přístupu k dokumentaci. Financování Konsorcia Podle údajů, které jsem dostala od Konsorcia, vypadaly zdroje financování této organizace v roce 2014 takto: Tabulka č.1 Zdroje financování Konsorcia (viz. s. 63) Zdroj financování % Prodej vstupenek 69,66 Institucionální příspěvky 15,84 Jiné příjmy 9,69 38

39 Externí příjmy za projekty 4,81 V tabulce je vidět, že téměř 70 % organizace je financovano z prodeje vstupenek do areálu památek, což znamená, že návštěvnost památek v Méridě je dost vysoká. Celková návštěvnost památek římské doby během posledních let byla stabilně vysoká, je to vidět z následující tabulky: Tabulka č. 2 Návštěvnost památek (viz. s. 63) Památka Divadlo a Amfiteátr Dům Mitry a Pohřební areál Cirkus Předprodej Celkem Konsorcium a Média Časopis Foro Jednou za trimestr Konsorcium vydává časopis Foro, jehož záměrem je rozšíření novinek souvisejících s dědictvím Méridy a hlavních zpráv tykajících se archeologických vykopávek Konsorcia. Webová stránka Konsorcium má svou webovou stránku na které publikují všechny zprávy o budoucích a uskutečněných akcích tykajících se historického dědictví 39

40 Méridy. Na webu je možné najít úplný seznam historických památek města a jejich krátký popis. Facebook Konsorcium také aktivně vede stránku Mérida Consorcio de la Ciudad Monumental na Facebooku, kterou sleduje kolem 3,5 tis. uživatelů (stav k podzimu 2015). Počet zájemců vzrostl v porovnání s rokem 2014, kdy stránku sledovalo 3 tis. uživatelů. 137 Na stránce jsou zveřejňovány poslední novinky z činností Konsorcia a také tam probíhá komunikace s uživateli Současné udržování památek Hlavní hrozbou pro archeologický areál je v dnešní době rozvoj města (podle současného plánování). Nicméně rozvoj města byl řešen prosazováním předpisů ochrany archeologického a kulturního dědictví, zakotvených v plánu ochrany archeologického komplexu Méridy. Všechny veřejné instituce podporují zachování archeologického areálu a přispívají finančními prostředky prostřednictvím Konsorcia. Díky práci tohoto subjektu jsou občané lépe obeznámeni s jeho činností a uvědomují si důležitost zachování dědictví Méridy. Od založení Konsorcium zajišťuje ochranu a udržování památek (OUV, podle terminologie UNESCO) v Méridě podle komplexního plánu řízení pro archeologický komplex města Méridy (Comprehensive management plan for the archeological ensemble of Mérida, dále jen Plán) 138. Plán managementu zahrnuje následující položky: Spolupráce institucí Všechny akce veřejné správy jsou spojeny s archeologickým komplexem Méridy a řídí se Plánem. Konsorcium koordinuje činnosti centrální správy (Ministerstvo vzdělání, kultury a sportu), regionální správy (Junta de Extremadura) a správy místní (Deputace provincií Badajoz a městské rady Méridy) ohledně historického dědictví Méridy. Díky Plánu Konsorcia je možné efektivně organizovat činnost úřadu a využívání zdrojů 137 Memoria de actividades del Consorcio Ciudad Monumental Histórico-Artística y Arqueológica de Mérida: Departamento de Conservación, 2014, s Recognizing and rewarding best practice in management of World Heritage properties, Merida, ARCHAEOLOGICAL ENSEMBLE OF MÉRIDA. Ref: 664., s. 8 40

41 financování na údržbu archeologických památek. Před rokem 1996 byla tato koordinace správy velmi komplikovaná. Zapojení občanů Různá zájmová sdružení občanů se podílí na údržbě a správě památek, prostřednictvím představenstva v Konsorciu. Pro takové účely byly vytvořeny kolegiální orgány jako dozorčí rada a výkonná komise. Mezi členy kolegiálních orgánů Konsorcia patří jak představitelé odborných skupin ochránců dědictví, vědecké instituce, inženýři a architekti, tak i dělnicí, obchodníci a organizace sousedů města Méridy. Pomocí tak širokého zastoupení veřejnosti může Konsorcium rychleji dojít ke shodě. Kromě toho dává zapojení občanům transparentní informaci o činnosti organizace. Před založením Konsorcia občanská sdružení neměla přímého zástupce v orgánech řídících historický komplex Méridy. Důležitou roli pro zapojení občanů plní i různé programy iniciované Konsorciem: Program Mecenáš (Programa Mecenas) je každoroční projekt, který se zabývá participací občanů na různých činnostech Konsorcia a jejich společném financování. V rámci programu se měsíčně pořádají semináře, exkurze, návštěvy muzea, vzdělávací výlety jak do sousedních měst, tak do zahraničí. Účastnicí programu se aktivně účastní festivalů, které se konají v Méridě, např. Emerita Ludica. Členský příspěvek činí pro fyzické osoby od 24 do 45 eur. Sponzorské příspěvky začínají na hranici 100 eur, horní hranice není stanovena. 139 Program Emeriťan (Program Emérito) je vzdělávací program, v rámci kterého se konají lekce a exkurze pro formování dobrovolnických skupin, které pomáhají Konsorciu v pořádání festivalů a svátků. 140 Fórum a čin (Foro y Acción) je soubor vzdělávacích akcí Konsorcia pro přípravu občanů k festivalu Emerita Ludica. 141 Vzdělávací dílny v římském Divadle pro žáky. Hlavním cílem je povídat si o využití a funkcích římského Divadla a Amfiteátru ve formě zábavy El programa Mecenas es una iniciativa del Consorcio de la Ciudad Monumental de Mérida [online]. 140 Memoria de actividades del Consorcio Ciudad Monumental Histórico-Artística y Arqueológica de Mérida: Departamento de Conservación, 2014, s Ibid., s Ibid., s

42 Škola adoptuje památku (La Escuela adopta un Monumento) je program v rámci kterého školám přidělují památky pro zpracování prezentací o jejich historii a využití, které budou prezentovány veřejnosti. V rámci programu archeologové Konsorcia umožňují žákům návštěvy památek a připravují vzdělávací dílny. Například v roce 2014 proběhla dílna římského oblečení, cílem které byla příprava římských kostýmů k festivalu Emerita Ludica. 143 Prostředí pro komplexní řízení Konsorcium hraje hlavní roli v kontrole a ochraně památek historického dědictví. Hlavní koncept, kterým se řídí Konsorcium, je Budování města. Vyjadřuje, že celé historické dědictví Méridy není ve městě ale je městem. 144 Na základě konceptu byl schválen generální plán městského rozvoje, který by měl zajišťovat bezpečnost pro památky architektury do budoucnosti. Mezi důležité činnosti Konsorcia v zachování a udržování historického dědictví se řadí: a) Správní činnost Konsorcium zajišťuje veškerou správní činnost, která se týká městského historického dědictví, včetně kontroly ochrany historického dědictví, při provádění stavebních činností v historické části města a oprávněnosti archeologických zásahů. b) Zásahy Konsorcium provádí, monitoruje a kontroluje všechny archeologické činnosti v areálu archeologického komplexu. Důležitou činností Konsorcia je taky zajištění a provedení průzkumu terénu a archeologických vykopávek úplně zdarma pro obyvatele města, kteří chtějí stavět na městské půdě bez účelu zisku. Můžeme říct, že Konsorcium je hlavní orgán spravující vykopávky ve městě a taky zajištující veškerou technickou, administrativní a vědeckou dokumentaci archeologických činností. Podle vědeckého časopisu Konsorcia se v roce 2014 uskutečnily různé opravy Amfiteátru, Chrámu 143 Memoria de actividades del Consorcio Ciudad Monumental Histórico-Artística y Arqueológica de Mérida: Departamento de Conservación, 2014, s Recognizing and rewarding best practice in management of World Heritage properties, Merida, ARCHAEOLOGICAL ENSEMBLE OF MÉRIDA. Ref: 664., s. 8 42

43 Diany, Cirku, Mostu atd. Jde jak o odstranění důsledků vandalismu (grafity na mostě) 145, tak o opravu některých částí památek (fronton Divadla) 146. c) Dokumentace Pro Konsorcium byl vytvořen vlastní dokumentový systém, který systematizoval všechny dokumenty tykající se historického areálu Méridy. Dokumentace představuje komplex znalostí o historickém dědictví města jako celku. Tento systém zjednodušil vědecký výzkum a práci archeologům pomocí konsolidace dokumentů podle společných kriterií. Například v roce 2014 byl ukončen sběr polohopisné dokumentace Domu Mitry a Domu Basílica a tento proces pokračoval Amfiteátrem a Chrámem Diany. 147 d) Výzkum Na základě Konsorcia, ve spolupráci s Regionální vládou Extramadury a Centrální radou vědeckého výzkumu (Consejo Superior de Iniciativas Científicas), byl v roce 2004 založen Institut Méridy. Institut provádí výzkumy ve 3 směrech: Archeologické výzkumy Kontakty s výzkumnými institucemi regionu Extramadury Kontakty se státními a mezinárodními výzkumnými institucemi Institut vydává vědecký časopis Zpráva o činech Konsorcia (Memoria de actividades del Consorcio Ciudad Monumental Histórico-Artística y Arqueológica de Mérida), kde se publikují vědecké články o všech archeologických zásazích v Méridě. e) Konzervace Jednou z nejdůležitějších funkcí Konsorcia je konzervace historických památek prohlášených jako OUV. Konzervace se řídí instrukcemi Rady Evropy (European Council s Guidelines) a konceptem Integrované konzervace (Integrated Conservation). Hlavní zásadou je zajištění ochrany historických památek a jejich adaptace k současným potřebám společnosti. 145 Memoria de actividades del Consorcio Ciudad Monumental Histórico-Artística y Arqueológica de Mérida: Departamento de Conservación, 2014, s Ibid., s Memoria de actividades del Consorcio Ciudad Monumental Histórico-Artística y Arqueológica de Mérida: Departamento de Conservación, 2014, s

44 3.5. Národní muzeum římského úmění v Méridě Počet nálezů a vykopávek z římské doby během staletí rostl a potřeboval uspořádání, což spustilo proces jejich muzeifikace. Kořeny založení Národního muzea římského umění v Méridě se datují do 16. století, když don Fernando de Vera y Vargas, señor don Tello y Sierra Brava začal budovat důležitou epigrafickou sbírku ve svém zámku. 148 Na základě těchto raných sbírek a dalších archeologických nálezů z 16. až 19. století bylo v roce 1838 vytvořeno první muzeum. Muzeum bylo situováno do kostela Santa Clara. Rozvoj archeologického výzkumu v dalších staletích přivedl k nárůstu počtu muzejních sbírek a rozhodnutí o založení Národního muzea římského umění v roce 1975 na výročí města. V roce 1980 si plán budovy vzal na starost architekt Rafael Moneo Vallés. Budova byla postavena mezi lety 1981 a Slavnostní otevření muzea se konalo 19. září 1986 za účasti krále Juana Carlosa I., královny Sofie a také italského prezidenta Francesco Cossiga. Přítomnost italského prezidenta měla symbolický význam - vztah mezi Římem a jednou z nejdůležitějších kolonií Římské říše Emeritou Augustou. Od té doby se muzeum stalo centrem výzkumu římského dědictví města Méridy a jednou z nejnavštěvovanějších institucí. V roce 2006 počet návštěvníků činil více než 200 tis. lidí. 149 V současné době obsahují muzejní sbírky více než exponátů 150 v sekcích mozaiky, numismatiky, keramiky, skla a sochařství Festivaly Mezi hlavní turistické zajímavosti města, kromě historických památek, patří také festivaly: Festival klasického divadla EMERITA LVDICA (Emerita Ludica) Festival mládeže řecko-římského divadla Festival klasického divadla Mezinárodní festival klasického divadla je nejstarší festival divadla ve Španělsku a je považován za nejvýznamnější. Představení Senekova Médea roku 1933 zahájila první 148 ÁLVAREZ MARTÍNEZ, José María, 1988, s RENOVACIÓN DE ELEMENTOS GRÁFICOS Y MUSEOGRÁFICOS EN EL MUSEO NACIONAL DE ARTE ROMANO, 2007, s Acceso al Catálogo. Museo Nacional de Arte Romano [online]. 44

45 ročník Mezinárodního festivalu klasického divadla v Méridě. Ale další rok byl festival pozastaven až do roku 1953 z důvodu politického napětí ve Španělsku, které přivedlo k občanské válce a začátku diktatury Franka. Po obnovení festivalu roku 1954 byl prvním představením Sofoklův Oidipus sehraný neprofesionálními herci. Od té doby se festival pravidelně koná. Ve Španělsku je to největší událost, která stojí na stejné úrovni jako mezinárodní festivaly. 151 Festival se koná každoročně v červenci a srpnu v římském divadle v Méridě. V roce 2015 se uskutečnil 61. ročník Mezinárodního festivalu klasického divadla, který se stal důležitým datem v kulturním kalendáři Španělska. Festival v loňském roce získal několik ocenění v oblasti cestovního ruchu a kultury a byl také nominován na cenu Princezny Asturijské v oblastí umění. V roce 2015 festival představil v Méridě 19 her. Deset z nich bylo představeno v římském divadle (Teatro Romano) v Méridě, které bylo postavené před 2000 lety. Také pět představení bylo zahráno v Madridu, tři v Medellíně a jedno v Regině. Sedm z nich bylo světovou premiérou. Hrála se antická představení jako Sokrates, Antigona, César a Kleopatra, Médea atd. 152 EMERITA LVDICA (Emerita Ludica) Emerita Ludica je jeden z nejvýznamnějších svátků historické rekonstrukce ve Španělsku. Festival byl zahájen v roce 2010 a od té doby se každoročně koná. Celé město se vrací do minulosti, lidé se snaží, aby znovu oživili památky, které byly zapsány na seznam kulturního dědictví UNESCO v roce Tento svátek má velký význam pro podporu rozvoje cestovního ruchu ve městě. Je to akce, kterou zařizuje Sdružení města ve spolupráci s Radou Extremadury a Městskou radou. Starobylé hlavní město římské Hispánie přijímá více než 200 fanoušků historie, kteří ukazují, jaký byl život Keltů a Římanů, život původních obyvatel poloostrova, před jeho romanizací, od 2. století před n. l. až do 1. století n. l. 151 El Festival de Teatro Clásico de Mérida es tanto la más importante como la más antigua cita de su categoría celebrada en España. Mérida / Festival de Teatro Clásico [online]. 152 El Festival. Festival Internacional de Teatro Clásico [online]. 153 Emerita Lvdica 2015: Mérida 19 al 21 de junio de Consorcio Ciudad Monumental de Mérida [online]. 45

46 Fanoušci rekonstrukce historie i občané města se snaží zobrazit všechny oblasti života člověka té doby a ukázat sílu a majestát Římské říše, proto jsou převlečeni za tanečníky, herce, řemeslníky, hudebníky, pohanské služebníky, vojáky a gladiátory. Tento festival se pořádá proto, aby se římské architektonické dědictví jako Chrám Diany, Římský most, Anfiteátr, Římské divadlo a další památky oživily před turisty. Festival mláděže řecko-římského divadla (Festival Juvenil de Teatro Grecolatino) Každoročně v dubnu a květnu od roku 1997 v římském divadle probíhá Festival mládeže řecko-římského divadla v Méridě. Festivalu se účastní mládež z celého Španělska. Tento festival má především didaktický význam a věnuje se mládeži ze středních škol a studentům z divadelních oborů. V dubnu 2015 se konal 19. ročník významného festivalu. Festival je zaměřen na historické vzdělání mládeže, díky tomu, že Mérida je jak moderní, tak i starobylé město, příklad koexistence minulosti a přítomnosti. Mladí studenti představují klasiku - úryvek z Plautovy Aulularie, dále se hraje např. Pseudolus, Cistelaria atd El Teatro Romano de Mérida acoge el XIX Festival Juvenil de Teatro Grecolatino con la presencia de jóvenes. Región Digital [online]. 46

47 Závěr Ve své bakalářské práci jsem se zabývala římskými památkami ve španělském městě Mérida. Cílem práce bylo památky systematizovat a prostudovat, jak se dochovávají a využívají v současné době. Práci jsem začala částí o dějinách města, abych vytvořila podklad pro pochopení doby principátu a dominátu, kdy kolonie Emerita Augusta zažívala svůj zlatý věk. Památky jsem roztřídila podle původního účelu využití na veřejné, privátní a inženýrské, abych udělala jejich přehledný a systematizovány popis. Pro popis památek jsem použila zdroje jak současných archeologů, tak díla z minulých století. Popis památek je doplněn rozšiřující informací tykající se různých názoru vědců na dobu založení, původ názvů a původní účel památek. Velký důraz jsem kladla na dochování a využití architektonického dědictví v současné době. Zabývala jsem se komplexním studiem různých aspektů dochování: činnosti v rámci UNESCO a Konsorcia architektonického dědictví Méridy, zdrojů financování vzhledem k návštěvnosti památek, působení v médiích a zapojení občanů. Zaujalo mě také využívání památek pro pořádání divadelních a historických festivalů nebo festivalů antického divadla, což považuji za velmi důležitou činnost pro zachování a popularizaci historie. Téma je možné rozšířit důkladným studiem činností Konsorcia jak v oblasti dochování, tak v oblasti využití během posledních téměř 20 let. Doufám, že práce bude užitečná pro ty, kdo se zabývají historií římských kolonií a problematikou současného dochovaní a využití architektonických památek. 47

48 Použitá literatura 1. ÁLVAREZ GALÁN, Marcos. La arqueología de ámbito privado en Augusta Emérita: Domus y Necrópolis.: s Dostupné také z: ito_privado_en_augusta_em%c3%a9rita_domus_y_necr%c3%b3polis 2. ÁLVAREZ MARTÍNEZ, Jose María. Una estatua de bronce del genius Senatus hallada en Mérida. Archivo Español de Arqueología. 1975: s ISSN Dostupné také z: s_hallada_en_m%c3%a9rida 3. ÁLVAREZ MARTÍNEZ, José María. En torno al acueducto de Los Milagros de Mérida. In:,. Segovia. Barcelona: Universidad, Instituto de Arqueología y Prehistoria, 1977: s ISBN Dostupné také z: de_m%c3%a9rida 4. ÁLVAREZ MARTÍNEZ, José María. Museo Nacional de Arte Romano, Mérida: [textos, José María Álvarez Martínez.. et al.]. Spain: Ministerio de Cultura, Dirección General de Bellas Artes y Archivos, Dirección de los Museos Estatales, 1988: s. 79 p. ISBN ÁLVAREZ MARTÍNEZ, José María. 1er Seminario Internacional Puente de Alcántara. In: 1er Seminario Internacional Puente de Alcántara. Alcántara (Cáceres): Fundación San Benito de Alcántara, 1989: s ISBN Dostupné také z: 6. ÁLVAREZ MARTÍNEZ, José María. El templo de Diana. In:. Cuadernos de arquitectura romana, 1991: s Dostupné také z: 6a3efde5457a74f5cf.pdf 7. BARTOŠEK, Milan. Dějiny římského práva: (ve třech fázích jeho vývoje). Vyd. 1. Praha: Academia, BERMÚDEZ, Ceán. Sumario de las antigüedades romanas que hay en España, en especial las pertenecientes á las bellas artes, Dostupné také z: 48

49 9. BLÁZQUEZ MARTÍNEZ, José María. Cosmología mitraica en un mosaico de Augusta Emerita, 1986: s Dostupné také z: %20Espa%C3%B1ol%20de%20Arqueolog%C3%ADa b.pdf 10. BURTON, Henry Fairfield. The Worship of the Roman Emperors. The Biblical World [online]. University of Chicago Press, 1912, (Vol. 40, No. 2): s Dostupné také z: CEBRIÁN SÁNCHEZ, Miguel Angel. Emerita Augusta y sus imágenes monetales I. Omni: revue numismatique = revista numismatica / [directeur de la publication Cédric Lopez]. 2012, 2012(4): s ISSN Dostupné také z: CIRKIN, J.B. Istorja Drevnej Ispanii. Sankt-Peterburg: SpBGU, Filologičeskij fakul'tet, ISBN Dostupné také z: ney_ispanii.pdf 13. DIO, Cassius. Roman History. Dostupné také z: EDMONDSON, Jonathan. A Tale of Two Colonies : Augusta Emerita (Mérida) and Metellinum (Medellín)in Roman Lusitani. In: SWEETMAN, Rebecca J. Roman colonies in the first century of their foundation. Oakville, CT: David Brown Book Co., 2011: s ISBN Dostupné také z: rita_merida_and_metellinum_medellin_in_roman_lusitania_ 15. FERNANDEZ Y PEREZ, Gregorio. Historia de las antiguedades de Mérida. G. Orduña, Dostupné také z: resolving.de/urn/resolver.pl?urn=urn:nbn:de:bvb:12-bsb LIÁÑEZ., Maximiliano Macías. Mérida monumental y artística (bosquejo para su estudio). [Ed. facs.]. Valladolid: Maxtor, ISBN Dostupné také z: ks_s 49

50 17. MANN, J.C. The settlement of veterans in the Roman Empire. Doctoral thesis. University of London. London, Dostupné také z: MATEOS, Pedro a Antonio PIZZO. La construccion de un complejo monumental: el caso del Foro provincial de Augusta Emerita. In: IV Congreso Obras Públicas en la Ciudad Romana: celebrado del 6 al 8 de noviembre de 2008 en Guitiriz, Lugo. Madrid: Colegio de Ingenieros de Caminos, Canales y Puertos, 2008: s ISBN Dostupné z: _monumental_el_caso_del_foro_provincial_de_augusta_emerita 19. MATEOS CRUZ, Pedro a Antonio PIZZO. Los edificios de ocio y representación. El teatro y el anfiteatro de Augusta Emerita. 2010: s Dostupné z: %B3n_en_Augusta_Emerita_El_teatro_y_el_Anfiteatro 20. Memoria de actividades del Consorcio Ciudad Monumental Histórico-Artística y Arqueológica de Mérida: Departamento de Conservación MURRAY, John. A Dictionary of Greek and Roman Antiquities: Colonia [online] London, s [cit ]. Dostupné z: onia.html 22. NODAR BECERRA, Raquel. Restos de la pars urbana de una villa situada al Sur de Emerita Augusta: Intervención arqueológica realizada en el solar sito en la Ctra. de D. Álvaro, antigua fábrica de El Águila, 2001: s Dostupné z: NOGALES BASSARRATE, Trinidad a José María ÁLVAREZ MARTÍNEZ. Espectáculos Circenses en Augusta Emerita.: Documentos para su estudio. In: El circo en Hispania Romana. Madrid: Ministerio de Educación y Cultura, 2001: s ISBN Dostupné také z: ta._documentos_para_su_estudio 50

51 24. NOGALES BASARRATE, Trinidad a José ÁLVAREZ MARTÍNEZ. Colonia Augusta Emerita. Creating a city at the time of Augustus. In: Studia historica. Ha. antiqua, 2014: s ISBN ISSN Dostupné z: B3n_de_una_ciudad_en_tiempos_de_Augusto 25. OATWRIGHT, Mary. Agrippa's building inscriptions. Zeitschrift für Papyrologie und Epigraphik. 189 (2014): s Dostupné z: PIZZO, Antonio. La casa del anfiteatro de Augusta Emerita, 2001: s Dostupné z: ta 27. PLANO Y GARCÍA, Pedro María. Ampliaciones a la historia de Mérida de Moreno de Vargas, Forner y Fernández: Copia digital. España: realizada por la Biblioteca del Museo Nacional de Arte Romano de Mérida, Dostupné z: PONZ, Antonio. Viage de España Tomo VIII. Dostupné z: pdf 29. Recognizing and rewarding best practice in management of World Heritage properties Merida, ARCHAEOLOGICAL ENSEMBLE OF MÉRIDA. Ref: 664. Dostupné z: RENOVACIÓN DE ELEMENTOS GRÁFICOS Y MUSEOGRÁFICOS EN EL MUSEO NACIONAL DE ARTE ROMANO, Dostupné z: SÁENZ DE BURUAGA, José Álvarez a José María ÁLVAREZ MARTÍNEZ. Informe sobre los trabajos realizados en el Circo Romano de Merida. In: Noticiario arqueológico hispánico: Arqueología. 5. Madrid: Ministerio de Educación y Ciencia, 1977: s ISBN Dostupné také z: _el_circo_romano_de_m%c3%a9rida_1973._jos%c3%a9_%c3%81lvarez_s a%c3%a9nz_de_buruaga 51

52 32. STRABO. Geography. Dostupné také z: TRILLMICH, Walter. Un Sacrarium Del Culto Imperial en el Teatro de Mérida. 1990: s Dostupné také z: VARGAS, Bernabé Moreno de. Historia de la ciudad de Mérida. Valladolid: Maxtor, ISBN Dostupné také z: Webové stránky 1. Acceso al Catálogo. Museo de Arte Romano [online]. [cit ]. Dostupné z: 2. Acueducto de Cornalvo- Aqva Avgvsta. Consorcio Ciudad Monumental de Mérida Consorcio Ciudad Monumental de Mérida [online]. [cit ]. Dostupné z: 3. Área Funeraria de los Columbarios. Consorcio Ciudad Monumental de Mérida Consorcio Ciudad Monumental de Mérida [online]. [cit ]. Dostupné z: 4. Continuous Municipal Register: Revision of the Municipal Register, Instituto Nacional de Estadística, Madrid [online]. [cit ]. Dostupné z: 5. CONVENTION CONCERNING THE PROTECTION OF THE WORLD CULTURAL AND NATURAL HERITAGE: Adopted by the General Conference at its seventeenth session Paris, 16 november 1972 [online]. [cit ]. Dostupné z: 6. CONVENTION CONCERNING THE PROTECTION OF THE WORLD CULTURAL AND NATURAL HERITAGE: Thirty-eighth session Doha, Qatar, June 2014 [online]. [cit ]. Dostupné z: 7. Details of Genius personified. Portable Antiquities Scheme [online]. [cit ]. Dostupné z: 52

53 8. El Festival de Teatro Clásico de Mérida es tanto la más importante como la más antigua cita de su categoría celebrada en España: Mérida / Festival de Teatro Clásico [online]. [cit ]. Dostupné z: 9. El Festival. Festival Internacional de Teatro Clásico [online]. [cit ]. Dostupné z: El programa Mecenas es una iniciativa del Consorcio de la Ciudad Monumental de Mérida [online]. [cit ]. Dostupné z: El Teatro Romano de Mérida acoge el XIX Festival Juvenil de Teatro Grecolatino con la presencia de jóvenes. Región Digital. [online]. [cit ]. Dostupné z: merida-acoge-el-xix-festival-juvenil-de-teatro-grecolatino-con-la-presencia-de jovenes.html 12. Emerita Lvdica 2015: Mérida 19 al 21 de junio de Consorcio Ciudad Monumental de Mérida. [online]. [cit ]. Dostupné z: Proyekto Cler. Diputación de Badajoz [online]. [cit ]. Dostupné z: SWENSON, Alfred. Building construction: Roman achievements. Encyclopædia Britannica [online]. [cit ]. Dostupné z: Termas de San Lázaro. Consorcio Ciudad Monumental de Mérida Consorcio Ciudad Monumental de Mérida [online]. [cit ]. Dostupné z: The Criteria for Selection. UNESCO World Heritage Centre [online]. [cit ]. Dostupné z: Legislativa 1. Law 16/1985 dated 25 June, on the Spanish Historical Heritage: Official State Bulletin of 29. June In: [online]. UNITED NATIONS EDUCATIONAL, 53

54 SCIENTIFIC AND CULTURAL ORGANIZATION. [cit ]. Dostupné z: of.pdf 2. Ley 2/1999, de 29 de marzo, de Patrimonio Histórico y Cultural de Extremadura. [cit ]. Dostupné z: 3. Official Journal of Extremadura, Supplement E of N.º 106, of 12 September Zdroje příloh: 1. EDMONDSON, Jonathan. A Tale of Two Colonies : Augusta Emerita (Mérida) and Metellinum (Medellín)in Roman Lusitani. In: SWEETMAN, Rebecca J. Roman colonies in the first century of their foundation. Oakville, CT: David Brown Book Co., 2011: s Colonial Plaza del Forum where the Temple stood Source: Ayerbe, R.; Barrientos, T.; Palma, F., p jpg ente_romano_merida_antiguo.jpg 54

55 BLÁZQUEZ MARTÍNEZ, José María. Cosmología mitraica en un mosaico de Augusta Emerita, 1986: s

56 Přílohy Obr. 1 Schéma města Obr.2 Portikus 56

57 Obr. 3 Provinciální forum Obr. 4 Chrám Diany 57

58 Obr. 5 Trajánův oblouk Obr. 6 Římské divadlo 58

59 Obr. 7 Římský amfiteátr Obr. 8 Římský cirkus Obr. 9 Akvadukt Los Milagros 59

60 Obr. 10 Římský most Obr. 11 Římský most (2) 60

61 Obr. 12 Dům Mitry Obr. 13 Kosmogonická mozaika 61

62 Obr. 14 Kosmogonická mozaika (2) Data od Konsorcia Tabulka č. 1 Zdroje financování Konsorcia. Tabulka č. 2 Návštěvnost památek. 62