V. - VI KUNVALDSKÝ POLEDNÍK. My všichni, co tančíme country! Country mejdan podruhé ve školní družine.

Transkript

1 159 V. - VI KUNVALDSKÝ POLEDNÍK My všichni, co tančíme country! Country mejdan podruhé ve školní družine.

2 VZPOMÍNKY ZŮSTÁVAJÍ Vážení čtenáři, když jsem si přečetla následující vyprávění, které přetiskujeme s laskavým souhlasem paní Ivy Markové z Oblastní charity v Ústí nad Orlicí zprostředkovaný paní Petrou Zářeckou, napadala mně spousta věcí. Především to, že ač moje generace zažila leccos železnou oponou počínaje, normalizací konče, nikdy nebyla vystavena přímo válce, jejíž důsledky dopadají těžce na všechny obyčejné lidi na kterékoli straně konfliktu. Vytanul mi na mysli například román Romaina Rollanda Dobrý člověk ještě žije, odehrávající se v dobách hrůzné Bartolomějské noci, s hlavním hrdinou, který nezapomněl, že je především člověkem. Před očima se mihly také záběry vynikajícího seriálu Vlak dětství a naděje. A třeba také krátké dokumenty spisovatele Jiřího Padevěta Krvavá léta , běžící na internetové televizi Stream a jakýsi následný kritizující komentář, který ostře odsuzoval: to věčné omílání a připomínání obou válek (rozuměj I. a II. světové války) a zločinů komunismu na nic. Na rozdíl od tohoto kritického pisatele si nemyslím, že by to bylo omílání a už vůbec ne zbytečné. Naopak. Je potřeba si uvědomit, že žijeme v dobré době a dobré zemi, zatím. Snažme se, aby tomu bylo tak i nadále. Začtete se tedy i Vy do autentických vzpomínek, do jednoho lidského osudu a posuďte sami. Jana Trejtnarová V Orlických horách jsem doma Klement Neugebauer se narodil v r v Neratově, tehdy německé obci se stovkami obyvatel. Přinášíme vám jeho vzpomínky, ve kterých se objevuje i Kunvald. Dětství Naše rodina bydlela v Neratově (dříve Bärnwald) v Orlických horách. Neratov byla velká ves, ve které žilo asi 200 německých rodin a 2 židovské rodiny. Maminka pocházela z vedlejší vesnice Podlesí (tehdy Schönwald), kam jsme chodili přes pole k babičce. Maminka chodila o svátcích do kostela v kroji. Bylo to dětství, ale nechtěl bych ho prožít znovu Hodně mužů muselo do války, Každou chvilku jsme se dozvídali, kdo ze sousedů a známých padl. U nás žádní Češi nebyli, jen jeden pracoval na poště a táta jako kapelník měl jednoho v kapele. České rodiny byly až v Bartošovicích, 6 km od Neratova. Naše rodina byla německá, maminka i tatínek měli německou národnost. Doma jsme mluvili německým dialektem, ale ve škole jsme museli mluvit správnou němčinou. Česky jsme neuměli vůbec. Bylo nás šest dětí: Alfréd, Franta, Anna, Klement, Arnošt a Josef. Nejstarší Alfréd, narozen 1927, musel do války narukovat v dubnu Mně bylo tehdy osm roků. Pak jsme o Alfredovi nic nevěděli. Udělalo nám všem velkou radost, když jsme se v r dozvěděli, že Alfred žije v Německu, kam se vrátil ze zajetí v Rusku. Našel si nás přes Červený kříž. Vyprávěl mi, že když je Rusové zajali, bylo jich spolu s Maďary asi 300 a byli schováni v lese někde u Písku. Maďaři už sabotovali a lili Němcům vodu do tanků. Čechům se nechtěli vzdát, že by je postříleli. Šli prý do Ruska hodně dlouho, většinou pěšky. O pobytu v Ruském zajetí nerad mluvil. Museli těžce pracovat na stavbách, dostávali málo jídla a za maličkosti byli od ruských dozorců mláceni. Z těch starších Němců tam každý den někdo zemřel. Ruské zajetí přežil jen díky tomu, že byl mladý. Hodně Němců tam zemřelo a Alfred tam hodně zkusil. Všichni jsme se narodili doma v Neratově za pomoci porodní báby. Já jsem byl u porodu nejmladšího Josefa (1943). Táta chtěl novorozenci hned rovnat hlavu, měl ji trochu našišato. Dostal za to od porodní báby vynadáno. V hospodářství jsme měli 10 ha, sedm krav, koně, dvě ovečky, slepice a včely. Rodiče na tom pracovali a my jsme samozřejmě museli pomáhat, hlavně před odchodem do školy ve chlívě. Když jsme přišli ze školy, na stole bylo na lístku napsáno: Na stole máš kafe a chleba a přijď za námi na pole. Naše vesnice byla soběstačná, nepotřebovali jsme ani moc peníze. Nejvíc bylo sedláků, dva ševci, dva krejčí, kovář, truhlář, řezník, farář, učitel, policajt, obchod a hospoda. Ze zabíjaček se zaneslo něco těm, kdo neměli hospodářství - my jsme třeba nosili ševci a krejčímu. Chleba jsme pekli doma jednou za dva týdny. Měli jsme takový tři fochy, ve kterých byla mouka, a máma ji před použitím přesívala. Naše zemědělská usedlost měla tři domy: obytný dům s chlívem a kůlnou, stodolu a výminek. Hned vedle domu bylo hnojiště a vedle stodoly byl žentour, do kterého se zapřáhl kůň a poháněl mlátičku.

3 Obytný dům byl podsklepen, měl přízemí a podkroví s půdou. Pro bydlení jsme měli jenom velkou kuchyň, větší ložnici a na půdě jeden menší pokojíček. Táta spával v kuchyni, máma s námi v ložnici a my děti po dvou na jedné posteli. Pořád jsme museli něco dělat - v létě na poli, v zimě ve chlívě. Když se vyorávaly brambory, poslal mě táta po sousedech s prosbou o pomoc. Lidi si takhle vypomáhali. Táta už měl čerta na vyorávání, takže to šlo rychle. K jídlu jsme měli často brambory s mlíkem nebo lněným olejem. Ke snídani jsme měli většinou mlíko a do toho nám máma krájela chleba. K obědu byla nejčastěji polívka, maso tak jednou za tři týdny. Maso máma zavařovala do sklenic. Bylo ho těžké uchovat, když nebyly lednice, takže občas trochu zavánělo. Jednou za čas chodil vesnicí dráteník, kominík nebo flašinetář. Táta byl kapelník a učil nás s Frantou doma hrát na trumpetu. Jeden vždycky vyťukával do stolu nožem rytmus a druhej hrál. To bylo vždycky facek od táty! Přes zimu jsme vyráběli březový košťata a mlátili jsme obilí žentourem. Tady v kopcích bylo vždycky sněhu až k oknům, což se nám dětem líbilo - dělali jsme si v něm bunkry. Lyže jsme měli mizerný. Máma přes zimu hodně pletla, měla vlnu z oveček, tak jsme měli ponožky, svetry, rukavice a šály. Po večerech psávala maminka často při petrolejce dopisy příbuzným a známým, kteří byli odsunuti do Německa. Válka Do školy jsem chodil do května až skoro do konce druhé třídy. Paní učitelka nám často říkala, do kterého domu má kdo utíkat, kdyby byl nálet. Svítilo se petrolejkou a večer jsme museli zatemňovat okna. V Neratově byla vícetřídka, ve škole se mluvilo německy a chodily k nám děti z okolních vesnic, např. z Podlesí. Asi rok před koncem války jsme měli doma na pomoc v zemědělství Polku. Dávali je tehdy do Sudet na práci. Bylo jich několik, sedláci si mohli vybrat. Táta řekl, že mu to je jedno, ať si sama řekne, která chce do naší rodiny přijít. Tak u nás bydlela asi 20 letá dívka. Mluvila polsky a byla hodná. Spala v pokojíčku na půdě, pomáhala na poli, ve chlívě, štípala dříví a dělala vše, co bylo potřeba. Na konci války s ní v pokojíčku asi tři dny bydleli dva ruský vojáci, s kterými pak odešla. Když se blížil konce války, všichni měli strach. Sudety v Neratově hraničily přes řeku Divoká Orlice s Německem, kudy se táhla fronta a bylo slyšet střílení. Asi týden před příchodem Rudé armády projížděla Neratovem přes noc německá armáda, těch bylo málo. Nechali mezi Neratovem a Vrchní Orlicí hodně děl a aut, a my děti jsme to prolézaly. Pak přišli Rusové a z nich byl strach. U nás doma byli asi čtyřikrát, vždycky dostali najíst, a naštěstí nic vážného neprovedli. Hodně pronásledovali ženy a znásilňovali je. Bylo jich třeba patnáct na jednu ženu. Viděl jsem na vlastní oči, jak jedna žena běžela z domu ven, a tři Rusáci za ní. Dohonili ji, povalili na zem a pak mě táta poslal domů. Každý se jich bál. Jedna paní k nám přišla a prosila rodiče, jestli u nás může chvíli bydlet, že u ní bydlí tři Rusáci, a že už to nemůže vydržet. K nám když přišli, byli nejdřív čtyři. Chtěli něco najíst, tak než máma zatopila v kamnech a uvařila polévku, to chvíli trvalo. Nám dětem zatím dávali na stůl hromádky cukru a my to lízali. Pak se najedli a chtěli šnaps. Jenže táta kořalku neměl. Máma šla zatím dojit krávy a jeden z nich šel za ní do chlíva, kde chtěl mámu znásilnit. Táta mámu chránil a ty ostatní Rusáci mu domlouvali, aby neblbnul, že od nás dostali najíst. My děti jsme chodily mezi ně, a na nás byli hodný. Jednou jsem viděl, jak jeden ruský voják jezdil na louce u řeky na motorce, a najednou rána, on naletěl do stromu a spadl do řeky. Všichni se k němu seběhli a jejich důstojník viděl krev, kopal do něho a nakonec ho zastřelil. Takový věci se děly! Taky jsem viděl, jak k nám přichází ruský voják s koněm, a chtěl po tátovi našeho koně. Táta mu ho nechtěl dát. On ale vystřelil do vzduchu, takže táta mu koně dal a on nám nechal svého nemocného koně. Pak zas přišli další čtyři Rusáci. Táta s mámou byli zrovna na poli, mě nechali samotného zamčeného doma, abych hlídal nejmenšího bratra Josefa v postýlce. Když jsem je viděl přicházet, utekl jsem zadníma dveřma a schoval se v kůlně. Oni vylomili zamčené dveře, prošli se v domě, ukradli nějaké šperky, plnicí pero a hodinky a odešli. Já jsem měl veliký strach, že Josef v postýlce bude mrtvý. Josef ale klidně spal. To jsem si oddechl! Ti Asiati byli divoký, ale Ukrajinci byli hodný. Všichni jsme byli šťastný, když Rusové asi po patnácti dnech odešli 1

4 2 Po válce ale pak to bylo ještě horší. Přišla revoluční garda. Tato mocná garda měla v pravomoci trestat a odsoudit sudetské Němce i k smrti. Toto zase vím z vyprávění mého táty. Bylo to naplánováno tak, že každý den vzali jednu vesnici, a to dali ve známost všem z vesnice. V Neratově to bylo tak, že všichni muži od 15 do 75 let se měli dostavit do Aksteinerovy hospody. Přijely tři autobusy. Ti hlavní, co soudili a trestali, si sedli do sálu v hospodě, a po jednom volali lidi k výslechu. Ostatní se po skupinách rozběhli po všech domech ve vesnici. Když přicházeli k našemu domu, maminka byla doma a my děti byly před domem. Pamatuji se, že měli pušky, nás děti zahnali domů, a já dostal pažbou od flinty přes zadek. Chodili po pěti a prohledávali, jestli se v domě někdo neschovává, píchali na půdě do sena a sem tam něco vzali. To trvalo tak čtvrt hodiny a odešli do dalších baráků. V té hospodě, co soudili, byla pryčna. Tam si potrestaný musel lehnout a z každé strany stál jeden gardista s pendrekem. Pro určení výše trestu měli informace od místních, a věděli, co kdo vyvedl, nebo se něco vymyslelo. Skoro každého z něčeho obvinili. Na záda každému napsali počet ran, které dostane - 5, 10, 15, 20 nebo 25. Náš táta dostal jen pět ran za to, že vyhodil nějaký Rusáky od nás z domu a pak že bránil mámu, když ji chtěl ten Rusák znásilnit. Máma pak tátovi dlouho mazala ty bolavý záda. Nejhorší z těch soudců byl prý jeden člověk z Bartošovic, jinak to byli vesměs cizí lidé. V Neratově byli popraveni jenom dva za založení politické strany NSDAP v obci. Ostatní museli vykopat díru, a tam ty dva popravený přinesli na žebříku a vyklopili do jámy. To byl ošklivý den, kdy tady byli místní Němci strašně mláceni a mučeni. Dost sudetských Němců z Neratova a jeho okolí si v této poválečné době také sami vzali život. Ono to je tak asi ve všech válkách. Pomsta je zlá Ale pořád, pořád se ptám: proč to bylo, když ty obyčejný lidi se ničím neprovinili? Pak jsme museli nosit bílou pásku - máma nám ji ušila. Každý Němec ji musel mít. Nechtěl bych to mládí prožít znovu Po válce nikdo z Němců nechtěl pryč. Každej chtěl zůstat tady - zůstat doma. Ale museli jsme do odsunu. Museli jsme vzít koně s vozem pro staré lidi a jet do sběrného tábora v Nebeské Rybné. Prošli jsme kontrolou, kde máma nechala nějaký prsten, táta hodiny. Pak jsme šli a cestou se nám podařilo odbočit přes Rodina bez Alfreda, 1948 řeku do Německa, kde měl táta známého muzikanta. Spali jsme u něj ve chlívě na slámě. Tam jsme byli asi 14 dní a slyšeli, že Poláci budou Němce také vyhánět. Táta dobře znal českého komisaře Suchodola s Kunvaldu, šel za ním a poprosil ho, jestli bychom se mohli vrátit. Ten řekl, že ano, a že táta musí mluvit česky, což on uměl. Do okolních opuštěných baráků se stěhovali lidi z Hradce Králové, Prahy - byli kamarádský, my děti jsme si spolu hrály. Hospodařili jsme tedy dál. Byly jsme tři rodiny, které v Neratově mohly zůstat: Gallovi, Kreuzlovi a my. V r nám řekli, že musíme pryč. Přišel pro nás český sedlák, pan Zářecký z Kunvaldu, a u něj jsme pomáhali v hospodářství a na poli. On měl tři děti a k tomu nás. Hodně jsme se skamarádili a kamarádíme spolu dodnes. U Zářeckých byli i Gallovi. Pan Zářecký byl moc hodný pán a jeho kluci taky. Co my jsme se navyváděli! Dokonce mě nechal jezdit traktorem, když jsme jeli pro seno. V Dolní Čermné byla plochá dráha a on nás tam svezl svým autem, které jsme mu s kluky vždycky vypucovali Jednou, a to jsme byli zrovna v Kunvaldě u Zářeckých, jsem chtěl utéct od rodiny. Táta mě hodně bil, a bráchu ještě víc. Třeba že jsem zlomil větev na třešni, nebo že mladší brácha brečel, když jsem ho hlídal, nebo že jsme stříleli prakem do oken domů, ze kterých odešli Němci, nebo když jsme dostali špatnou známku. Jednou bratr Alfréd omylem rozbil třílitrovou láhev s petrolejem, když ji vynášel ze sklepa. To dostal Alfréd takový výprask, že skoro omdlel. Nebo jsme jedli

5 z jedné mísy šťouchané brambory, a když jsme trošičku vzali druhému, už bylo facek. Z toho jsem si vzal poučení, že své děti nebudu nikdy bít, a to jsem taky dodržel. Pana Zářeckého komunisti zavřeli jako kulaka, a nás dali do státního statku v Žamberku. Z kriminálu se vrátil nemocný. (Pozn: Jaroslav Zářecký ( ) hospodařil s rodinou v Kunvaldě na 47 ha polí a lesů až do r. 1950, kdy musel na příkaz ONV odevzdat zemědělské stroje. O rok později musela statek opustit rodina Neugebauerova, která u nich byla zaměstnána, a která přispěním J. Zářeckého nebyla odsunuta do Německa. Zatčen byl v červnu 1953, byl obviněn ze sabotáže a protiprávní činnosti a odsouzen na osm let odnětí svobody. Po roce mu byl trest zmírněn na 3 roky, které si odpykal v Jáchymově a Příbrami v dolech. Propuštěn byl v r ) Kunvaldský zpravodaj č. 32/1997 Škola a zaměstnání Po válce jsem rok nechodil do školy, ale pomáhal v zemědělství. Pásl jsem většinou krávy. Po roce nás táta odvezl do Bartošovic, kde dal Frantu, Anču, mě a Arnošta do českých rodin. Tam jsme přes týden bydleli a chodili do školy, odpoledne jsme v rodinách pomáhali ve chlívě a na poli, a na sobotu a neděli jsme chodili domů. A takhle to bylo týden co týden. Bylo nás osm dětí z Neratova. V zimě jsme vyráželi v pondělí v pět ráno na lyžích přes Vrchní Orlici až do Bartošovic. Když byla fujavice, a ještě tma, mohli jsme umrznout. Já byl v rodině u Bedřicha Teubera, bylo mně deset a Arnošt byl ještě mladší, ten byl s bratrem Frantou v rodině u Starých. Anča byla v rodině u Neumanů. Spal jsem u Teuberu na půdě a v zimě tam byla dost zima. Jednou jsem v noci pozoroval, jak po mně leze myš. Na toto období rád vzpomínám. Byli to velice hodní lidé, učili jsme se u nich česky, oni uměli trochu německy, chodili jsme na houby, pomáhali mi s úkoly do školy Ve škole to bylo trápení. Zpočátku jsme ještě museli nosit bílou pásku s nápisem N. Tak to víte, jak nám asi bylo Propadl jsem, protože jsem vůbec neuměl česky. Děti nás mlátili, učitelé taky. Arnošt byl hodně bitej rákoskou Bylo to těžký. Ale některé učitelky s námi měly soucit. Jednou jsem maloval javorový list a učitelka ke mně přišla a pohladila mě po hlavě tak, že si tu chvíli dodnes pamatuju To, že nás některé české děti mlátily, mně ale v něčem pomohlo. Naučil jsem se totiž prát! A když jsem byl v učilišti, stal jsem se jako dorostenec přeborníkem republiky v boxu. Protože jsem rok nechodil do školy a jednou propadl, vyšel jsem ze 7. třídy, a mohl si vybrat buď horníka, valcíře, nebo zedníka. Tak jsem šel na zedníka do Náchoda. Měl jsem ze začátku pětky, ale na konci už jsem se spolužákům vyrovnal. Pak jsem šel do Mostu do práce. Zedničinu jsem měl moc rád. Když přišli s nabídkou dvouletky na mistra, přihlásil jsem se a po práci dělal večerní školu, a pak ještě dálkově tři roky v Děčíně. To jsem taky zvládnul. No a nakonec jsem se přihlásil ještě na VŠ na stavařinu do Prahy. To už jsem byl ženatý, ale manželka pro mě měla naštěstí pochopení. Měli jsme hezké manželství. V r mě z funkce stavbyvedoucího u Pozemních staveb přeřadili na okres jako ekonoma a zástupce vedoucího odboru školství. Měl jsem pod sebou ekonomické oddělení s patnácti lidmi. Ve školství v okrese Most pracovalo 2013 pracovníků, z toho cca 1300 učitelů. Já z toho byl nešťastnej - celej den sedět, samé podpisy. Po dvou letech za mnou přišel místopředseda pro školství a řekl mi, že funkce, kterou dělám je v nomenklatuře KSČ, a že musím vstoupit do strany nebo tu práci nemůžu dělat. Já jsem jim na to odpověděl, že táta mi radil, abych vždycky vykonával dobře práci, a do politiky nelezl. Oni mi na to řekli, že stavaře by potřebovali na odbor kultury do funkce inspektora pro památky a ochranu přírody nebo si mám něco sám najít. V té době se v Mostě zrovna připravoval přesun kostela o cca 850 m na jiné místo. Tak tuto práci jsem rád dělal do r To byl kostel už v polovině cesty, tak jsem se s rodinou odstěhoval do Benešova u Prahy, kde jsem pracoval na Okresním národním výboru v odboru výstavby a územního plánování. To jsem dělal až do odchodu do důchodu v r Můj život se dá rozdělit do takových tří oddílů: mládí, střední věk a stáří. Mládí pro mě bylo strašný. Některé momenty mi nikdy nevymizí z paměti. Momenty ponížení a nespravedlnosti Konec války mě hodně zatížil. Střední věk jsem měl zatížen studiem, které jsem dost obtížně doháněl spoustu let. 3

6 Nikdy jsem neměl úplný pokoj v duši pořád jsem měl v sobě něco, co není hotové. Pořád jsem se nedostával k tomu, co bych rád udělal. Přesto jsem volný čas, kterého bylo tak málo, využil ve stavařině. Postavil jsem si za pomoci svých synů chatu a garáž. Chodíval jsem také na melouchy, hlavně prováděl omítky. Ulevilo se mi teprve, když jsem odešel do důchodu. Ráno vstanu, kdy chci, den si naplánuju podle toho, co chci dělat. Nemusím už dělat vůbec nic, a peníze mám jisté. Do důchodu jsme šli s manželkou skoro ve stejném čase. Po třech letech přišly nemoci a operace tlustého střeva. Když mi bylo 77 roků, zemřela manželka v 75 letech na plicní nemoc. Teď se snažím trochu cvičit, chodit na procházky, mám rád dechovou hudbu, setkávám se s důchodci, hrajeme s kamarádem šachy. No a dodnes ještě pořád někomu kreslím nějaký plány. Vnučka už taky studuje stavařinu, tak z toho mám radost - mám s kým debatit. A vždycky jsem měl velkou radost, když jsme se scházeli jako sourozenci s rodinami u maminky a táty, když ještě žili v Rokytnici v Orlických horách. Byli jsme u rodičů vždy hodně namačkáni, protože nás bylo hodně, ale byly to pro mě ty nejhezčí chvíle v životě. Rodiče na nás do konce svého života mluvili německy, a my odpovídali česky. Táta zemřel v r. 1992, bylo mu 91 let, a maminka v r ve věku 75 let. Zažil jsem hrozný věci. Válka byla hrozná a lidská nenávist je taky hrozná. Můj táta prožil dvě války a já jsem velmi rád, že naše generace už pak válku nepoznala. Jsem taky rád, že naše rodina tady v Čechách po válce mohla zůstat. Máme v Neratově na hřbitově hroby našich předků a máme tam i náš rodný dům, ze kterého nás komunisté po Únoru vyhnali. Můj rodný dům v Neratově stále stojí, je dobře udržován a rád se k němu a jeho okolí jezdím dívat. V Orlických horách se cítím doma, prožil jsem tam dětství. Je to krásný kraj, můj domov. Jsem křesťansky vychovaný. Nemůžu nenávidět, když nemám příčiny. Neposuzuji národ, ale člověka. Nemám nikoho, koho bych nenáviděl Co je nového? Nejdůležitější body ze zasedání zastupitelstva městyse dne * Závěrečný účet městyse Kunvald na rok 2018 Předseda finančního výboru pan Josef Vágner seznámil zastupitelstvo se Závěrečným účtem Městyse Kunvald za rok Uvedl, že hospodaření městyse skončilo přebytkem ve výši ,69 Kč, který bude zařazen do příjmů roku Zastupitelstvo po krátkém projednání odsouhlasilo Závěrečný účet městyse Kunvald za rok * Závěrečný účet Masarykovy ZŠ a MŠ Kunvald za rok 2017 Předseda finančního výboru pan Josef Vágner seznámil zastupitelstvo se Závěrečným účtem Masarykovy ZŠ a MŠ Kunvald za rok Uvedl, že hospodaření skončilo přebytkem ve výši 411,80 Kč, který bude převeden do rezervního fondu. Zastupitelstvo po krátkém projednání odsouhlasilo Závěrečný účet Masarykovy ZŠ a MŠ Kunvald za rok * Konzum vyúčtování neinvestiční dotace za rok 2017 Zastupitelstvo se seznámilo se zaslaným vyúčtováním neinvestiční dotace, kterou poskytl Městys Kunvald firmě Konzum, o. d. na zabezpečení potravinové obslužnosti občanů (provoz prodejny Konzumu na dolním Kunvaldě v souladu se Smlouvou uzavřenou v roce Poskytnutá dotace činila celkem Kč. Zastupitelstvo vzalo informace na vědomí. * Žádost o koupi stavebního pozemku p. č. 357/14, k. ú. Kunvald Zastupitelstvo se vrátilo k žádosti pana Miroslava Kočího o odprodej stavební parcely

7 č. 357/14, z Klášterce nad Orlicí a po krátkém projednání ji za podmínek shodných s podmínkami nabídnutými předchozím zájemcům, a to za cenu 250 Kč/m 2, uskutečnění kolaudace do pěti let, v případě nerealizace zpětný prodej městysi za stejných podmínek a zákaz prodeje předmětného pozemku třetí osobě. * Žádost o koupi části lesního pozemku Zastupitelstvo se vrátilo k žádosti pana RNDr. Jiřího Nevrlého o odkoupení části pozemkové parcely č o výměře cca 100 m 2 - lesní pozemek, která je ve vlastnictví městyse Kunvald. Svou žádost zdůvodňuje skutečností, že vlastní přilehlý pozemek, na kterém se však nenachází vhodný strom, na kterém by chtěl umístit malý dřevěný vyhlídkový posed za účelem pozorování přírody a zvěře. Vhodný strom nalezl na výše uvedeném pozemku ve vlastnictví městyse Kunvald. Žádost byla po zákonem stanovenou dobu vyvěšena na úřední desce. Zastupitelstvo po projednání žádost pana RNDr. Nevrlého zamítlo. Městys Kunvald neodděluje pozemky určené k plnění funkcí lesa, hospodaří na nich a nemá zájem je, ani jejich části prodávat. * Protipovodňová opatření - dodatek ke smlouvě s firmou Šindlar Starosta městyse uvedl, že s ohledem na požadavky administrátora a přidělovatele dotace je nutné upřesnit již uzavřenou smlouvu s firmou Šindlar, a to v části přesného stanovení termínů a dodacích lhůt. Pro městys to neznamená žádné další náklady, jedná se pouze o upřesnění smlouvy. Zastupitelstvo po krátkém projednání odsouhlasilo Dodatek č. 1 ke Smlouvě o dílo ZPSD D1 v rámci akce Protipovodňová opatření pro městys Kunvald a pověřilo starostu jeho podpisem. * Různé - změna územního plánu starosta seznámil zastupitelstvo s cenovou kalkulací na zpracování změny územního plánu městyse Kunvald, kterou zaslal firma Tipos projektová kancelář, Nabídka činí Kč. Zastupitelstvo vzalo informace na vědomí. Nejdůležitější body ze zasedání zastupitelstva městyse dne * Masarykova základní škola mateřská škola Kunvald žádost o udělení výjimky z počtu žáků Zastupitelstvo se seznámilo se žádostí Masarykovy ZŠ a MŠ Kunvald o udělení výjimky z počtu žáků na školní rok 2018/2019. V současné době má škola 63 žáků, do příštího školního roku by mělo nastoupit 69 žáků. Starosta městyse uvedl, že dle zákona 561/2004 Sb., školský zákon, stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem nejnižší počet dětí, žáků a studentů v jednotlivých druzích škol, nejnižší a nejvyšší počet dětí, žáků a studentů ve třídě, studijní skupině a oddělení. Zřizovatel školy může povolit výjimku z nejnižšího počtu dětí, žáků, a studentů stanoveného tímto zákonem a prováděcím právním předpisem za předpokladu, že uhradí zvýšené výdaje na vzdělávací činnost školy, a to nad výši stanovenou krajským normativem. Paní Alena Foglová vyslovila s ohledem na výši finančních prostředků vyčleněných pro školu v diskusi názor, zda nezachovat pouze první stupeň. Ze strany většiny zastupitelů však zaznívaly argumenty pro zachování úplné školy zrušením druhého stupně se náklady podstatnou měrou nesníží, žáci školy dosahují dobrých výsledků, zapojují se do aktivit městyse, pro většinu mladých rodin je podstatné, zda je v místě bydliště škola, žáci neztrácejí v takové míře vazby ke Kunvaldu, místu, kde žijí a vyrůstají. Rovněž se mohou v rámci školy zapojit do různých kroužků, školní družina poskytuje žákům nejen zázemí, ale rovněž zábavu a poučení. Zastupitelstvo po další diskusi odsouhlasilo Masarykově základní škole a mateřské škole požadovanou výjimku z počtu žáků na školní rok 2018/2019. * Územní plán městyse Kunvald pořízení změny č. 1 Starosta městyse uvedl, že v květnu 2018 bude zahájeno pořizování změny Územního plánu Kunvald. Zastupitelstvo již na minulém zasedání zvažovalo možnost případné finanční spoluúčasti jednotlivých žadatelů o změnu. Dále uvedl, že na Úřadě městyse Kunvald je v současné době evidováno 15. žádostí o změnu je možno podávat do doby než bude zahájeno zpracování zadání. Dle nabídky je cena za zpracování změny územního plánu téměř Kč. 5

8 Zastupitelstvo po projednání odsouhlasilo příspěvek ve výši 1000 Kč pro jednotlivého žadatele bez rozdílu rozsahu žádosti, a bez rozdílu, zda se jedná o fyzickou či právnickou osobu. Žadatelé budou o tomto rozhodnutí informováni a vyzváni k úhradě příspěvku. * Žádost o koupi pozemku Zastupitelstvo se vrátilo k žádosti manželů P. a M. Janků o koupi pozemkové parcely č. 3621/3 v k. ú. Kunvald, která je ve vlastnictví Městyse Kunvald. Záměr prodeje byl vyvěšen po zákonem stanovenou dobu na Úřední desce městyse Kunvald, k záměru nepřišly na úřad městyse žádné připomínky. Zastupitelstvo po krátkém projednání odsouhlasilo prodej pozemkové parcely č. 3621/3 manželům Janků, Moravany, za standardních podmínek tedy za cenu stanovenou znaleckým posudkem a úhradu nákladů spojených s prodejem této parcely. * Smlouva se Sdružením obcí Orlicko o poskytnutí mimořádného neinvestičního členského příspěvku Zastupitelstvo se vrátilo k této Smlouvě, kterou projednávalo již na minulém zasedání. Na minulém zasedání požádalo zastupitelstvo konkretizaci smlouvy tak, aby bylo jasné, co a v jakém rozsahu bude za poskytnutý příspěvek poskytnuto. Smlouva byla částečně přepracována a doplněna o podrobnější rozpočet. Zastupitelstvo odsouhlasilo Smlouvu o poskytnutí mimořádného neinvestičního členského příspěvku ve výši Kč na pomoc při nastavení systému zabezpečení osobních údajů podle Nařízení Evropského parlamentu a rady 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (GDPR). * Žádost pana Ing. Karla Solničky o odvodnění cesty k jeho nemovitosti Zastupitelstvo se seznámilo se žádostí pana Ing. K. Solničky ml. o odvodnění cesty p. č k nemovitosti v jeho vlastnictví ev. č 057 jedná se o vybudování 3 propustků a vyhloubení příkopu. Zastupitelstvo vzalo žádost na vědomí, žádost bude zařazena mezi další evidované žádosti a zastupitelstvo na příštím zasedání rozhodne v rámci jednání o rozdělení finančních prostředků na opravu komunikací v městysi Kunvald. * Různé - Informace o připravované rekonstrukci komunikace Záhory - speciální stavební úřad vydal stavební povolení na stavbu Realizace polních cest v k. ú. Kunvald rekonstrukce cesty 3H a 9H. Předpoklad realizace podzim 2018 (předání staveniště), 2019 vlastní realizace. * Diskuse - Bc. Marta Gregušová se dotázala na záležitost střelnice není dle jejího názoru uzavřena. Jana Trejtnarová odpověděla, že výsledky měření byly poskytnuty všem zúčastněným stranám, ale s představiteli SSK Kunvald další jednání neproběhla. Bohužel vzhledem k tomu, že střelnice byla schválena již za předchozího režimu a na základě toho schválení i nadále funguje, byť s novým provozním řádem, má městys omezenou možnost ovlivnit dění na střelnici. Zástupci městyse vyzvou zástupce SSK k jednání a opakovaně se pokusí o dohodu. - Pan Josef Trejtnar upozornil na zvýšený výskyt hlodavců (potkanů), domnívá se, že se vyskytují v okolí čističky a odtud se šíří. Starosta odpověděl, že věc bude ve spolupráci s VaKem prověřena. Zasedání Zastupitelstva Městyse Kunvald proběhnou ve čtvrtek a ve čtvrtek v zasedací místnosti Úřadu městyse Kunvald, vždy od 19 hod. 6 Policie ČR informuje - chodci, cyklisté a řidiči senioři v dopravě Další z našich preventivních článků budeme věnovat oblasti silničního provozu, chodcům, cyklistům, řidičům a především seniorům v dopravě. Ač dopravní nehodovost má z dlouhodobého hlediska klesající tendenci, co se týká jak počtu, tak tragických následků nehod, jistě je na místě si připomenout několik základních pravidel. Vzhledem k tomu, že se jedná o poměrně obsáhlé téma,

9 pokusím se vyzdvihnout věci, které by vás mohly zajímat. Řekneme si, kdo je vlastně chodec, jaké má povinnosti a jak je to s domnělou absolutní předností na přechodu pro chodce. Zopakujeme si, kdo a kde by měl nosit reflexní prvky. Dále si řekneme, zda je v pořádku, když občas vidíme většinou cyklistky ženy, jak vezou na jízdním kole nákup, jednou rukou řídí a v druhé ruce drží deštník, aby nezmokly, nebo jaká hrozí pokuta cyklistům, kteří jedou pod vlivem alkoholu. A v neposlední řadě si připomeneme, jak je to se zdravotními prohlídkami u řidičů starších 65 let a s jízdou na vozítkách segway. Chodec Kdo je vlastně chodec? Zákon hovoří tak, že chodec je i osoba, která tlačí nebo táhne sáňky, dětský kočárek, vozík pro invalidy nebo ruční vozík o celkové šířce nepřevyšující 60 cm, pohybuje se na lyžích, kolečkových bruslích nebo obdobném sportovním vybavení anebo pomocí ručního nebo motorového vozíku pro invalidy, vede jízdní kolo nebo motocykl o objemu válců do 50 cm 3 nebo psa. Každý tento chodec je účastníkem silničního provozu a má určité povinnosti. Zákon ukládá chodci povinnost použít chodník nebo stezku pro chodce (ta bývá označená dopravní značkou). Tam, kde chodník není, chodí se po levé krajnici nebo co nejblíže levému okraji vozovky a to v počtu maximálně dva chodci vedle sebe. Ač zákon ukládá chodcům, aby byli označeni reflexními prvky za snížené viditelnosti pouze mimo obec, policie obecně doporučuje být za snížené viditelnosti označen reflexními prvky všem chodcům a cyklistům. Pokud se pohybujete pomocí hole, určitě jí opatřete také reflexními prvky. Stejně to platí i pro případ, kdy za snížené viditelnosti venčíte psa, kde doporučujeme označit obojek i vodítko. Na používání reflexních prvků policie zaměřuje i řadu dopravně bezpečnostních akcí, kde různé prvky s retroreflexních materiálů rozdává. Jinou volbou může být i označení se neoslňujícím světlem například z jízdního kola. Toto světlo bychom doporučili připevnit třeba na paži, která je blíže do vozovky. Co se týká přecházení vozovky, policisté se občas setkávají s mylným výkladem zákona v tom smyslu, že chodec má absolutní předost, což opravdu tak není. Doporučujeme dbát především na své zdraví, při přecházení vozovky být ostražití, nebýt roztržití a myslet na to, že je lepší někam přijít o chvíli později, než nedojít už nikdy. Tam kde je přechod pro chodce, je chodec povinen jej užít. Pokud na komunikaci přechod není, má chodec povinnost přecházet vozovku kolmo k její ose. Každý by měl mít na paměti, že chodci a cyklisté jsou nejzranitelnějšími účastníky silničního provozu a tak k sobě a ostatním účastníkům přistupovat. Cyklista Cyklista je řidič nemotorového vozidla, tzn. také účastník silničního provozu. Jízda pod vlivem alkoholu je stejně jako u řidičů vozidel na kole zakázaná a pokuty nejsou zrovna nízké. Pokud by cyklistovi policisté naměřili do 1 promile alkoholu v dechu, hrozí mu pokuta od do korun, nad 1 promile alkoholu v dechu až korun pokuty a stejně tak, když se cyklista odmítne dechové zkoušce podrobit. Na kole se jezdí při pravém okraji vozovky, a pokud je zřízen jízdní pruh pro cyklisty nebo stezka pro cyklisty, je povinnost jich cyklista užít. Cyklista mladší 18 let je povinen mít na hlavě za jízdy řádně připevněnou ochrannou přilbu. Policisté však doporučují, aby přilbu nosili všichni cyklisté bez rozdílu věku. Dítě mladší 10 let smí jet na silnici jen pod dohledem osoby starší 15 let. K osvětlení cyklisty zákon říká, že cyklista je povinen za snížené viditelnosti mít za jízdy rozsvícen světlomet s bílým světlem svítícím dopředu a zadní svítilnu se světlem červené barvy nebo přerušovaným světlem červené barvy. Je-li vozovka dostatečně a souvisle osvětlena, může cyklista použít náhradou za světlomet svítilnu bílé barvy s přerušovaným světlem. K výše uvedenému příkladu převážení nákupních tašek a jiných zavazadel na jízdním kole se vztahuje ustanovení zákona, které hovoří o tom, že cyklista nesmí jet bez držení řídítek, držet se jiného vozidla, vést za jízdy druhé jízdní kolo, ruční vozík, psa nebo jiné zvíře a vozit předměty, které by znesnadňovaly řízení jízdního kola nebo ohrožovaly jiné účastníky provozu na pozemních komunikacích. Kdo z vás někdy vezl na řídítkách těžké nákupní tašky tak jistě ví, před čím chci varovat. Nákupní taška pak při potřebě udělat nějaký manévr často převezme řízení kola za vás, což ohrožuje nejen vás samotné, ale i ostatní účastníky silničního provozu. Proto doporučujeme si opatřit na jízdní kola košíky či jiné nosiče. Pokud byste potřebovali za jízdní kolo připevnit vozík, je to možné, avšak zákon vám povoluje připojit přívěsný vozík do maximální šířky 90 cm, který bude mít vzadu dvě červené odrazky netrojúhlelníkového tvaru. Pokud chce cyklista přejet vozovku na druhou stranu a použije k tomu přechod pro chodce, musí kolo vést. Pokud užije přejezd pro cyklisty, musí se přesvědčit, zda může vozovku bezpečně přejet, aniž by ohrozil sebe nebo ostatní účastníky silničního provozu. Stejně jako chodci jsou i cyklisté jedni z nejvíce zranitelných účastníků silničního provozu a proto je na místě opatrnost a ohleduplnost. 7

10 Řidič senior o řízení vozidla bychom zde mohli psát sáhodlouhé povídání, nicméně co je pro řidiče seniory nad 65 let důležité při řízení vozidla je mít u sebe potvrzení o zdravotní způsobilosti. Lékařské prohlídce je řidič povinen se podrobit nejdříve 6 měsíců před dovršením 65 a 68 let a nejpozději pak v den 65. a 68. narozenin. Po 68 roce věku pak každé dva roky. Řidič je povinen mít při řízení toto potvrzení u sebe a na výzvu policisty mu jej předložit. Pokud řidič toto potvrzení nemá, hrozí mu pokuta ve výši až korun plus zákaz řízení od 6 měsíců do 1 roku. Občas se jako policisté setkáváme s tím, že starší lidé jsou od určitého věku méně pozorní, zhoršuje se jim zrak, stabilita, sluch a tak podobně a je pro ně těžší se přizpůsobit současné extrémně rychlé dopravě. A právě pro seniory od 65 let v současné době probíhá projekt Jedu s dobou, který realizuje Asociace center pro zdokonalovací výcvik řidičů AČR. Jedná se o zhruba půldenní zdokonalovací školení pro seniory, kde se dozvědí novinky z legislativy, bezpečnosti silničního provozu a zdravovědy s praktickým ověřením řidičských návyků s vlastním vozidlem. Nejbližší kurzy budou probíhat na Autodromu ve Vysokém Mýtě nebo v Hradci Králové v sobotu 21. dubna 2018 nebo v neděli 20. května 2018 vždy od 8 a od 14 hodin. Kurz je zdarma, ale vzhledem ke kapacitě míst je nutné se přihlásit na webových stránkách Policie vřele tento kurz doporučuje! V úvodu jsem ještě slíbila informaci k ježdění na vozítkách segway. Na ten zákon pohlíží jako na osobní přepravník a hovoří tak, že na a osobním přepravníku se samovyvažovacím zařízením nebo obdobném technickém zařízení se lze na chodníku, stezce pro chodce, stezce pro chodce a cyklisty nebo na odděleném pruhu pro chodce na stezce pro chodce a cyklisty nebo na pěších a obytných zónách pohybovat nejvýše rychlostí srovnatelnou s rychlostí chůze. Obce mohou nařízením vymezit na svém území místa, kde je provozování těchto přepravníků zakázáno a tato místa je povinna označit dopravní značkou. Vzhledem k tomu, že se blíží jaro, přeji vám i sobě co nejméně studených sychravých dnů a co nejvíce dnů krásných a prosluněných! por. Ing. Markéta JANOVSKÁ, tisková mluvčí policie Pardubického kraje Dokument Místní akční plán vzdělávání byl úspěšně schválen Od května 2016 do dubna 2018 probíhal na území správních obvodů obcí s rozšířenou působností Žamberk a Králíky projekt s názvem Místní akční plán vzdělávání. Cílem projektu bylo zmapovat region z pohledu školství, co se nám daří, co nám naopak nejde a v čem vidíme rezervy. Všechny tyto podněty a nápady byly zpracovány v dokumentu s názvem Místní akční plán vzdělávání, který je složen z několika částí. Celý tento dokument byl schválen 17. ledna 2018 a je dostupný na webových stránkách Celkem jsme uspořádali 13 seminářů, 9 ukázkových hodin, 4 workshopy, 7 kulatých stolů a 1 odbornou stáž. Všechny tyto akce byly určeny jak pedagogickým pracovníkům, tak i širší veřejnosti. Podařilo se nám uspořádat akce s Martinem Romanem, Margit Slimákovou či Pavlem Kraemerem. Do podvědomí veřejnosti jsme se snažili dostat pomocí soutěže O nejlepší (mimo)školní projekt, která probíhala v měsíci únoru Do soutěže se zapojilo 21 aktivit, které soutěžily o zájezd do brněnského vědeckotechnického parku s názvem VIDA. Vítězem se stala Základní škola a mateřská škola z Červené Vody, která si tuto odměnu naplno užila 28. března Od 1. května zahajujeme projekt Místní akční plán vzdělávání II, v rámci kterého budeme pokračovat v podpoře škol a školských zařízení z regionu. Chtěli bychom touto cestou poděkovat všem, kteří se do projektu zapojili. Pokud se chcete o nás a naší činnosti dozvědět více, podívejte se na webové stránky 8 Vážení spoluobčané, městys Kunvald zahájí v květnu 2018 pořizování Změny č. 1 Územního plánu městyse Kunvald. V současné době se shromažďují veškeré dostupné informace a podklady pro řešení jednotlivých problémů a záměrů v území. Územní plán je nejdůležitějším nástrojem územního plánování, který zásadně určuje a ovlivňuje budoucí rozvoj a fungování celého městyse. Územní plán je závazný pro všechny občany Kunvaldu, pro všechny podnikatele, kteří v Kunvaldu mají zde své provozovny, pro všechny organizace, které

11 zde mají své sídlo, pro vlastníky všech parcel a staveb v katastru Kunvaldu a rovněž pro všechny dotčené orgány. Územní plán stanoví dlouhodobou koncepci rozvoje městyse, ochranu jeho historických, kulturních a přírodních hodnot, koncepci jeho plošného a prostorového uspořádání a také uspořádání krajiny. Územní plán vymezuje zastavěné území a navrhuje plochy, kde by mohla být navržena nová zástavba. V neposlední řadě pak územní plán stanovuje koncepci dopravy a rozvoje všech inženýrských sítí. Z výše uvedeného je zřejmé, že územní plán se přímo dotkne prakticky každého občana Kunvaldu. Žádáme spoluobčany, kteří mají zájem uplatnit požadavek na zařazení svého záměru do připravované změny územního plánu, aby své žádosti doručili na Úřad městyse Kunvald nejpozději do 15. května Po tomto datu již nebude brán na další požadavky zřetel. Na základě rozhodnutí zastupitelstva uhradí žadatelé o změnu ÚP jednorázový poplatek ve výši 1000 Kč ze jednotlivého žadatele při podání žádosti. Předem děkujeme za spolupráci a náměty. Za Úřad městyse Kunvald: Josef Paďour, starosta Čím žije naše kunvaldská škola... Ovoce do škol V rámci projektu Ovoce a zelenina do škol také v letošním školním roce proběhla ochutnávka méně známých druhů ovoce. Uskutečnila se ve čtvrtek Letos se akce zúčastnili kromě žáků 1. stupně i ti starší, druhostupňoví. Pro mladší děti byla ve 3. třídě prostřena tabule, ze které si každý mohl podle své chuti vzít nakrájené kousky. Během mlsání si děti mohly prohlédnout obrázky předkládaného ovoce, zjistit si odkud pochází a jak dalekou cestu k nám muselo asi urazit. Někteří tak zauvažovali, zda se toto ovoce sklízí zralé a jak je na takovou dalekou cestu ošetřeno, aby se nekazilo. Velikonoce ve škole Čtvrtek byl v naší škole dnem otevřených dveří pro veřejnost a zároveň zde dopoledne probíhalo pět velikonočních dílen. Žáci si mohli několika způsoby ozdobit kraslice, zahrát si hru Kuřátko, nezlob se, vyřešit několik tajenek a kvízů, zaskákat si přes velikonoční švihadlo nebo si uplést pomlázku z vrbových proutků, či si zhotovit velikonoční přírodní dekoraci. A tak se během dopoledne při práci a zábavě vystřídaly naše děti a vše si mohli prohlédnout i pozvaní hosté (p. starosta J. Paďour, děti z naší mateřské školy, žáci ZŠ speciální Nera- Ovoce do škol Podivovali se také jménům některých druhů, např. anona cherimoya, karambola, nashi. Ovoce dětem chutnalo, nejvíce však to, které už trochu znali z domovů (pomelo, granátové jablko, avokádo). Žáci při hodování poznali nejen nové chutě, ale zopakovali si také zásady slušného stolování. Mgr. Věra Štefková Velikonoční dílny 9

12 tov se svými asistenty, děti z MŠ z Bartošovic) a další návštěvníci z řad rodičů, či prarodičů. Ti zhlédli také výzdobu velikonočních kraslic, které žáci základní školy vyrobili doma, a svým hlasem pak vybrali tu nejlepší. Pro nás, pedagogy, to byl velmi náročný den a slova chvály na celou výzdobu školy nás potěšila a povzbudila. Děti byly nadšeny z jiného způsobu výuky. Už nyní přemýšlíme nad zajímavou akcí pro příští školní rok. Bude to něco nového, netradičního, takže se můžete těšit. Na konec bych chtěla poděkovat p. M. Vrbové, p. L. Křičenskému st., p. P. Tátošovi, p. M. Kopeckému a p. L. Hájkovi za pomoc při pletení pomlázek. Country mejdan podruhé Letos brzy na jaře jsem pro družinové děti objednala taneční vystoupení. Paní Dana Jedličková (vede taneční kroužek country tanců Alabama) velice ochotně přijala moje pozvání a dojela za námi se svými žáky do družiny. Krásné jaro přeje Irena Vagnerová vychovatelka ŠD Školní kolo recitační soutěže Recitační soutěž byla uskutečněna v odpoledních hodinách Tento den jsme si také připomínali 426. výročí narození Jana Amose Komenského, který má jako český bratr s naší obcí blízkou souvislost. Žákům byly v hodinách literatury nabídnuty texty poezie, někteří si našli texty sami. Soutěž hodnotila pětičlenná porota, tři učitelé a dva žáci. Porota kladně hodnotila osobitý přístup k přednesu, porozumění textu, tempo a celkový dojem vystupujícího. Všichni přítomní žáci se zúčastnili školního kola. Jsou tací, kteří se nepřipravili zodpovědně a jejich vystoupení bylo ostudné, ba až trapné, ale více bylo těch dobře připravených a těm, přestože nebyli oceněni diplomem, patří dík za pěkné poetické odpoledne. Nejlépe se přednesu poezie zhostili žáci 9. ročníku, kteří získali nejvyšší hodnocení nejen od poroty, ale nakonec museli o postupu pěti nejlepších recitátorů se shodnými body od poroty rozhodnout ostatní recitující, co by posluchači. Ze soutěže si diplomy odnesli za 3. místo Jiří Mrázek, za 2. místo Tadeáš Bém a 1. místo získala Nela Kodytková, jež za slovenský text obdržela plný, nejvyšší počet bodů a kromě diplomu byla oceněna i věcným darem, knihou poezie. Celkově byla recitační soutěž porotou ohodnocena jako zdařilá akce, které se podle svého přístupu a schopnosti zúčastnili žáci 2. stupně. Jana Frimlová Na úvod vystoupila naše děvčata (Sváťa Ruszová, Lucka Gregušová, Emilka Kaczynská, Adélka Kalousová) a předvedla část tance, kterou si pamatovala z prvního country mejdanu před třemi roky. To bylo krásné překvapení! Dále vše řídila paní Dana J. a děti tančily a tančily. Na posilněnou jsme připravili zeleninové jednohubky a rodiče přinesli spoustu sladkých domácích dobrot. Dvě hodiny utekly jako voda a country tanečnice musely na autobus. Děkujeme Vám za krásné odpoledne a budeme se těšit na příští country mejdan. Děkujeme rodičům a prarodičům, kteří tu s námi byli a tančili. Děku ji i družinovým dětem, které přišly s obavami, co to bude a odcházely veselé a spokojené. Irena Vagnerová, vychovatelka ŠD 10

13 Mateřská škola Kunvald informuje o zápisu dětí na školní rok 2018/2019, který se uskuteční 10. května 2018 v 10 hodin. Zájemci o přijetí dítěte postupují následovně: - během dubna 2018 si opatří žádost o přijetí přímo v MŠ nebo na webu ( sekce MŠ/Informace pro rodiče) - žádost o přijetí je třeba vyplnit a odevzdat nejpozději do přímo v MŠ nebo zaslat poštou (Masarykova ZŠ a MŠ Kunvald, Kunvald 41, ) Přijímací řízení: - pokud by počet žádostí převyšovat kapacitu školy, ředitelka rozhodne dle stanovených kritérií - rozhodnutí o přijetí dítěte vydá ředitelka po Rodič / zákonný zástupce ho osobně převezme na zápisu rozhodnutí o nepřijetí dítěte obdrží rodič / zákonný zástupce poštou doporučeně Další informace o MŠ, včetně informací ohledně přijímacího řízení získáte: - osobně v MŠ - na telefonu , přes ms.kunvald@seznam.cz - na webu Společenská kronika Blahopřejeme našim spoluobčanům, kteří oslaví významná životní jubilea: 92 let František Bukovský 90 let Marie Jiruchová 87 let Marie Nunová 85 let Jarmila Novotná Jaroslav Píč 82 let Marie Papáčková Jan Kodytek Milena Bílková Elka Hovádková 81 let Františka Bílková 80 let Alena Tobišková Marta Keprtová 75 let Josef Fogl 70 let Jana Suchodolová Jaroslava Kalousová Marie Zářecká Miroslava Konečná Marie Pachelová 60 let Jiří Hůlka 50 let Václav Bílek Radek Kalous Vzpomínáme na občany, kteří již nejsou mezi námi: Petr Mühl Stříbrnou svatbu oslaví: Andrea a Pavel Šlesingrovi Zlatou svatbu oslavili: Marie a Zdeněk Hájkovi Marie a Miroslav Pachelovi Zlatou svatbu oslaví: Jana a Jaroslav Jakubcovi 11

14 Rodina je záchranná síť Rodina má ve společnosti zcela nezastupitelné místo. Oblastní charita Ústí nad Orlicí cílí své služby právě na podporu rodiny a všechny věkové kategorie jejích členů. Klima ve společnosti není pro rodinu ideální, proto je třeba znovu objevit nezastupitelnou hodnotu a krásu rodiny. Podpora rodiny je také jedna z priorit Oblastní charity Ústí n. O. Ve všech službách, které poskytujeme, se setkáváme s lidmi, kteří volají po pozornosti okolí a potřebují pomoc. Často vidíme, že když rodina dobře funguje, a některý z jejích členů se ocitne v životních nesnázích, plní úlohu záchranné sítě. říká ředitelka Marie Malá a dodává: naše služby se zaměřují na všechny věkové kategorie od kolébky až po hrob. Nabízené služby Rodičům s malými dětmi slouží dvě rodinná centra a mládeži Nízkoprahový klub. Pracovnice terénní služby Šance pro rodinu zajíždí přímo do ohrožených rodin v celém okrese, kde učí rodiče konkrétním dovednostem a převzetí zodpovědnosti za chod rodiny. V občanské poradně se potkáváme s neblahými vlivy, které ohrožují rodiny - např. dluhy, exekuce, rozvody, neplacení výživného. Následky většinou nesou ženy s dětmi, které často nemají nikde dovolání. Hodně lidí naivně a nerozvážně naletí lákavým nabídkám rychlých půjček, které slibují zaručené štěstí, a přivedou tak rodinu do vážných problémů. Rychlé štěstí ale neexistuje, štěstí pramení spíše z letitého budování vztahů, věrné péče o rodinu a trpělivé práce na pracovišti. Starší generaci jsou určeny zdravotní služby - charitní ošetřovatelská služba, půjčovna kompenzačních pomůcek a domácí hospicová péče. Zdravotně handicapovaným lidem osobní asistence, pečovatelská služba či sociálně terapeutické dílny. I zde je rodinné zázemí pečující rodiny velmi důležité pro spolupráci s těmito službami. A konečně: i lidem, kteří domov nemají, poskytujeme v našich zařízeních možnost hygieny, výměny oblečení a snažíme se jim pomoci, aby se vrátili zpět do samostatného života. Charita podporuje rodinu Budovat rodiny je důležité i přes různé těžkosti, které život přináší. Vytváření bezpečného zázemí domova na základě vzájemné lásky je podstatný vzorec pro životní postoje dalších generací. Charita podporuje tradiční model rodiny s jeho hodnotami zodpovědnosti, slušnosti či ohleduplnosti a nabízí k tomu své služby. Iva Marková, Oblastní charita Ústí n.o., Okénko farnosti Velikonoční doba Velikonoce prožité v křesťanském duchu, vždy povzbudí a rozpálí srdce všech věřících. I tak ale po návratu ze studeného kostela přijde vhod teplý čaj s cukrem a pohled do plamínku svíčky v lampě. Malované velikonoční vajíčko z papíru se sáčkem čaje a cukrem, si mohl domů donést každý, kdo na Boží hod velikonoční pospíchal do kostela oslavit Kristovo zmrtvýchvstání. Stejně tak i dětmi doma vyrobené lampy ze skleniček, které polepily jarními motivy a opatřily uchem z drátu. Lampy jsou tak s hořící čajovou svíčkou snadno přenosné. K výrobě lamp nás inspirovalo jedno z biblických podobenství - O deseti družičkách. Ty čekaly na příjezd ženicha a svítily si na cestu lampami (celé podobenství najdete v Bibli, v evangeliu sv. Matouše, 25. kapitola). Tento příběh děti zahrály v kostele a moc si přitom užívaly svatební závoje, zapůjčené právě pro toto divadlo. Teď už ale dost divadélek i vyrábění, musíme se plně soustředit k přípravě na První svaté přijímání, které v červnu přijmou dvě děti z naší farnosti. Marta Gregušová 12

15 Jarní koncert a víkendové soustředění Smíšený pěvecký sbor Otakar z Vysokého Mýta není v Kunvaldě žádným nováčkem. Většinou však v našem kostele vystupoval v době vánoční. Letos se zpěváci rozhodli uspořádat u nás své víkendové pěvecké soustředění a poznat i krásy Kunvaldu s blízkým okolím. K tomu je nejvhodnější jaro a doba velikonoční, soustředění jsme tedy naplánovali na předposlední dubnový víkend. Členové pěveckého sboru si přáli dozvědět se o místních památkách co nejvíce informací a navštívit Domek Na Sboru. K tomu si ještě, krom pěveckých aktivit, naplánovali pěší výlet na Orlickou chatu a do žambereckého pivovaru, proto jsem neztrácela jejich drahocenný čas a ještě před sobotním koncertem jsem pro ně připravila hru na způsob stopované. Připravené otázky se týkaly historie Kunvaldu a za každou nesprávnou odpověď následovala sankce v podobě deseti dřepů, nebo mytí lavic v kostele. Díky tomu jsme zvládli v našem chrámu Páně pěkně uklidit. Ve hře však byly i záchranné otázky, jako například Kde se narodil Ježíš? Za a) v Berouně, b) v Bolehošti, c) v Betlémě. Naštěstí sbor Otakar je pro každou legraci, a tak se při stopované všichni dobře bavili. Čas rychle ubíhal a koncert už měl pomalu začínat. Ještě několik zpěváků dobíhalo ze stopované, končící na Slavíně za kostelem, a už paní sbormistrová odpočítávala začátek první písně. Koncert byl, jak jinak, velmi příjemný a všichni jsme si při poslechu krásných písní odpočinuli. S posledními tóny se už Otakar formoval k výstupu na Zmrzlík a dále směr Bartošovice, Zemská brána, Orlická chata U Rampušáka. Na cestu od nás dostali mapu, aby nezabloudili a v pořádku se vrátili na nocleh do kunvaldské ZŠ. Výlet dopadl dobře a v osm ráno už byli zpěváci opět v kostele, zpívali totiž na mši sv. K dalšímu nedělnímu programu patřila návštěva místních památek a cestou domů zastávka v žambereckém pivovaru na prohlídku s ochutnávkou piva. Cestou k Vysokému Mýtu se prý v autobuse opět zpívalo a všichni si vyprávěli dojmy z prožitého víkendu v Kunvaldě. Hádej, kdo jsem? Marta Gregušová Tuto otázku kladli osobnosti české historie přítomným divákům v kunvaldské knihovně, v rámci zábavného odpoledne. Akce se konala v úterý a opět po roce ji připravilo Misijní klubko. Letošním tématem se stala historie našeho národa s připomínkou 100. výročí vzniku Československa a 25. výročí vzniku samostatné České republiky. Jak uchopit historická fakta srozumitelně a zábavně pro velké i malé, nad tím jsme s dětmi z Misijního klubka přemýšlely opravdu dlouho. Dokonce tak dlouho, že nám z toho bylo do pláče, a tak jsme to vzaly rovnou od Přemysla Oráče. A vyplatilo se, hádání postav ze Starých pověsti českých šlo hlavně mladším dětem. Poradily si však i se sv. Václavem, Janem Husem, Janem Žižkou, J. A. Komenským, Marií Terezií a jejím nejstarším synem, šlo to hladce až po T. G. Masaryka. Stoletá historie našeho státu už ale tak jednoduchá, ani veselá nebyla. Zvláště prezidenti válečného období, dále Československé republiky a od roku 1990 Československé socialistické republiky, byli oříškem pro nás všechny. Celkově jsem z vědomostí dětí měla velkou radost, protože jim poznávání šlo a hlásily se mnohem dřív, než stačily jednotlivé osobnosti o sobě podat většinu informací. Nápovědou tentokrát nebyly žádné kostýmy a vše ještě komplikovalo bílé prostěradlo, halící jednotlivé děti z klubka. Diváci totiž museli uhodnout nejprve jejich současnou identitu, což poznali většinou podle bot, a pak ony představované historické postavy. Z časových důvodů se ani na všechny osobnosti nedostalo, proto se k nim nejspíš při další akci v knihovně vrátíme a možná přidáme i nějaké rekvizity. Nápadů na ně by bylo dost. Třeba láhev oblíbeného alkoholu prezidenta Zemana, jak děti hned navrhly. No, možná by jako nápověda stačila jeho hůl, nebo kývání hlavou. Na tuto debatu už čas nebyl. Žádná narozeninová párty se přece neobejde bez přípitku a prskavek. Kofolou tedy děti připily naší republice na zdravou budoucnost. Cyklovýlet Marta Gregušová Každoročně pořádají kunvaldští farníci ve spolupráci s MO KDU-ČSL cyklovýlet. Ten letošní povede vzhůru, tedy směr Říčky. Bližší informace o trase i dnu konání budou uveřejněny na plakátech. Podmínkou účasti je dobrá nálada a cyklopřilba. 13

16 Rozhovory Poledníku 14 Dnes na Vás čeká druhá část povídání pana Jaroslava Tobišky: Historie organizovaného šachu v Kunvaldu Úvodem se krátce vracím k prvnímu příspěvku. Věta o založení šachového klubu počátkem 2. světové války, kterou jsem převzal ze školní kroniky, není přesná. Ve skutečnosti se jedná se až o rok 1943 až V materiálech Žambereckého šachového Miroslav Kodytek oddílu jsem dohledal, že byl založen šachový oddíl při sportovním klubu Žamberk. Členy tohoto oddílu se stali kunvaldští občané Miroslav Kodytek, Eduard Junk ( ) a Josef Kaše ( syn řídícího učitele v Kunvaldě). Roku 1943 k nim přibil ještě František Suchodol (Kunvald K 5). V roce 1944 již nejsou vedeni jako členové, protože založili šachový klub v Kunvaldě. V roce 1958 jsou opět registrováni v šachovém oddílu Žamberk Miroslav Kodytek a Eduard Junk.1964 je jako dorostenec zapsán Bohumil Hejkrlík (nar ) Kunvald 284. V r byl členem výboru ŠO Žamberk také z Kunvaldu Josef Bakeš (* ). K tomu mně sdělil B. Hejkrlík, že bydlel u Páchů a k nim chodil pro mléko. Při každé návštěvě s ním musel sehrát nejméně dvě šachové partie. Ještě jsem nalezl fotografii ze simultánní produkce, kterou sehrál Josef Nun, držitel normy velmistra. Sehrál celkem 30 partií (na foto je s Eduardem Junkem), ve kterých ztratil 2,5 bodů za 5 remíz. Stejný Josef Nun, již v normě mezinárodního mistra sehrál dne simultánku v Kunvaldě proti 25 - ti soupeřům se ztrátou 3,5 bodů při pěti remízách a jedné prohře. Dnes bych se věnoval nejdůležitější a nejaktivnější osobností kunvalského šachu Miroslava Kodytka, nar v Praze 2. V druhé etapě členství hrál soutěže za Žamberk. V roce 1971 se s šachovou aktivitou vrací zpět do Kunvaldu obnovil činnost šachového kroužku při ZŠ. Přihlásilo se rekordních 30 žáků. Tím byl položen základ pro mnoho dalších úspěchů (a to je na samostatný příspěvek). Nejdůležitějším krokem pro další rozmach šachu v Kunvaldě bylo dne podání žádosti o příspěvek na zřízení šachového kroužku pod hlavičkou JZD. Žádost představenstvo JZD schválilo a M. K. zařídil registraci 9 - ti nových členů u Okresního šachového svazu Ústí nad Orlicí a přihlášení do okresní soutěže 6 - ti členných družstev pro sezonu 1971/72. Přiložená fotografie je z pravidel a soutěžního řádu pro přebor ČSSR čtyřčlenných družstev škol. Při nákladu ks výtisků (každý zúčastněný žák obdržel jeden výtisk), tak při průměru 30 tahů na partii jsme mohli zaregistrovat (dnešní internetová terminologie) tisíc shlédnutí této fotografie. M. K. zastával od r funkci rozhodčího jedné skupiny první ligy přeboru škol ČSSR v korespondenčním šachu. M. K. patří také úspěšná činnost v korespondenčním šachu. V roce dosáhl vynikajícího úspěchu, když vítězstvím získal přeborníka ČSSR ve Francouzské obraně (v této době jedno z nejhranějších zahájení). V r hrál jednu ze skupin krajského přeboru (já jsem také hrál jinou skupinu) oba jsme skončili na 50%. V r také začal hrát mezinárodní soutěže nejprve v Evropě, kde ve své skupině skončil na 2. místě. Dále rozehrál celosvětový turnaj k výročí narození Kubánského mistra světa Raula Capablanky. První kolo se mu podařilo vyhrát a postoupit do druhého kola. Pro kroniku spočítal, že za pětileté období odehrál 155 korespondenčních partií s výsledkem 71 výher, 54 porážek a 30 nerozhodných partií. Odeslal a přijal přibližně šachových lístků mezi nimi bylo mnoho překrásných oznámkovaných pohlednic, nad kterými by zaplesalo srdce sběratele známek. Uvedu část nejexotičtějších zemí Argentina, Brazílie, Peru, Venezuela, Kanada, Japonsko, Singapur a prakticky celá Evropa včetně Švédska, Holandska, Španělska, Itálie, atd. Díky kronikářce obce Marii Dvorské je jich mnoho uloženo v obecní kronice, z části z nich

17 jsem pořídil barevné kopie. Vše bylo vystaveno na šachové výstavě. Dalo by se ještě mnoho chválit, ale Mirek, jak jsme mu říkali, se choval jako obyčejný člověk, skromně, i když uměl hodně, nad nikým se nepovyšoval. Setkal jsem se s ním v nemocnici v Červené vodě koncem června Debatovali jsme jak dál se šachem v Kunvaldě. Na otázku jak se srovnává s tím, že jako silně nábožensky založený obětuje neděle šachům, kdy jsou pobožnosti, mně odpověděl, že šachy jsou jeho veliká láska, která mu dělá radost a Bůh to pochopí, protože mu to vynahradí jinak. Zemřel dne Jako uctění jeho památky a zásluh pořádáme každoročně šachový turnaj čtyřčlenných družstev v rapid šachu pod titulem Memoriál Mirka Kodytka. Nakonec to vystihne báseň, kterou mu napsal jeho šachový žák Jaroslav Dvorský ml. Tobiška Jar. Báseň učitel Učitel nás učil ve škole i po vyučování, my byli dobrovolní poškoláci, on dobrovolný učitel. Ve školní jídelně nás osm let učil šachy. Nechodil vzpřímeně, poctivá práce a skromnost, Přihnulý hlavu k zemi, jeho oči, Byl bezva učitel, nezkoušel nás u tabule. Vracel nazpět zbrklé tahy, nesbíral taháky, rozdával rady. Při hře si lehounce pobrukoval. Nad výhrou se radoval s námi, prohry jsme oplakali sami, Moudrým slovem nám vysoušel slzy. Sport Sdružení obcí Orlicko obdrželo se svými partnery dotaci na projekt Singletrack Orlicko-Kłodzko Monitorovací výbor Programu Interreg V-A Česká republika Polsko schválil na svém jednání podporu projektu Singletrack Orlicko-Kłodzko, ve kterém je Sdružení obcí Orlicko vedoucím partnerem. Dalšími partnery projektu jsou polské gminy Kudowa Zdrój, Lądek Zdrój, Międzylesie a dále Stowarzyszenie Gmin Ziemi Kłodzkiej a obec Červená Voda. Hlavním předmětem projektu je vybudování sítě singletracků, což jsou specifické jednosměrné cyklistické trasy široké na jedno kolo budované ve vhodné terénu, které cyklistům poskytují zážitek z jízdy na kole v terénu a zároveň zajišťují jejich co nejvyšší bezpečnost. Na české straně bude vybudováno 20 km singletracků v území Suchého vrchu, ostatních asi 40 km bude vybudováno na území polských partnerů. Další aktivitou projektu je vybudování dvou parkovacích ploch na Červenovodském sedle o celkové kapacitě 90 míst pro osobní automobily, které budou k dispozici nejen pro uživatele singletracků, ale v zimě doplní stávající parkoviště určené pro běžkaře v Lyžařské běžecké oblasti Buková hora-suchý vrch. Součástí projektu je vytvoření společné mapy se zakreslením tras singletracků a speciální mobilní aplikace. Celý produkt bude prezentován pod společným logem. Rozpočet celého projektu je a z toho na dotaci připadá Rozpočet části realizované Sdružením obcí Orlicko je a z toho dotace činí Částku uhradí Sdružení obcí Orlicko prostřednictví mimořádných členských příspěvků svých členů z řad měst a obcí přiléhajících katastry k řešenému území. Z pohledu časové realizace předpokládáme, že se první cyklisté svezou po nových singletrackách v létě 2020, parkoviště by pak 15

18 mohla být k dispozici již pro zimní sezónu Předseda Sdružení obcí Orlicko Petr Fiala uvedl: Jsme rádi, že jsme v konkurenci mnoha desítek projektů dokázali s tímto projektem uspět. Rozšíří se tak podstatně nabídka atraktivit v našem významném území Červenovodského sedla a Suchého vrchu, uleví se zejména v zimě parkujícím, kdo zná aktuální situaci v běžkařské sezóně ví, o čem mluvím. Velmi si vážím členů našeho svazku, kteří zabezpečí dofinancování tohoto potřebného projektu, děkuji zastupitelům dotčených měst a obcí, že jeho realizaci finančně podpoří. Petr Fiala, předseda Sdružení obcí Orlicko ŠACHY Úspěšná sezóna 2017/18 Úspěch sezóny se měří podle výsledku A týmu. A Kunvaldu se v této sezóně dařilo velmi dobře i přes 2 porážky v posledních 3 kolech. Krajský přebor II Východ 9. kolo Moravská Třebová - KUNVALD 6:2 V poněkud okleštěné sestavě jsme proti favoritu utkání uhráli 4 remízy. Na víc jsme nemohli pomýšlet. Remízy: J. Vaníček, G. Rusz, St. Krčmář a Jos. Řehák. 10. kolo KUNVALD - Lanškroun B 1,5:6,5 Odehráli jsme dobré partie, avšak na body jsme nedosáhli. Výhra hostů je dostala kolo před koncem na první místo soutěže. Remízy: R. Hodek, E. Dvořák a Tom. Bém. 11. kolo Horní Čermná - KUNVALD 2:6 Konec dobrý, všechno dobré. Naše sestava nás opravňovala k zisku 3 bodů, a to se také potvrdilo. Výhry: R. Hodek, J. Vaníček, E. Dvořák, St. Štěpán a G. Rusz, remizovali J. Buráň a P. Marinov. V přeboru jsme nakonec obsadili lichotivé 6. místo se ziskem 17 bodů za 5 výher, 2 remízy a 4 prohry. Od 1. kola nebylo pochyb, že tentokrát budeme hrát v klidném středu tabulky. Největší senzaci z našeho pohledu byla nečekaná výhra s A týmem Svitav. Všech 11 utkání odehrál E.Dvořák se ziskem 6,5 bodu. J. Vaníček z 10 utkání získal dokonce 7,5 bodu. Ostatní hráči získali bodů méně, což bylo zapříčiněno menším počtem odehraných utkání. V 8 členném družstvu se vystřídalo celkem 15 našich hráčů. Konečná tabulka: body skoré počet výher 1. ŠK Ústí n.orl. C 27 65: TJ Spartak Letohrad 27 60: TJ Lanškroun B 25 54,5:33, ŠK Svitavy 20 56: TJ Slovan Mor.Třebová 19 50,5:37, ŠO K.a.s. KUNVALD 17 45: ŠK Ústí n.orl. D 15 44: Proplast Česká Třebová 13 36: TJ Sokol Horní Čermná 12 35: ŠK Dolní Čermná 7 29,5:58, TJ Štefanydes Polička B 7 29: Sokol Mistrovice 3 23,5:64,5 9 (edv.) Inzerce Koupím pozemek v Kunvaldě nebo okolí (louku, zahradu; o výměře cca m 2 ). Nejsem RK. Za veškeré nabídky předem děkuji. J. Šnajdrová, tel.:

19 Očkování psů proti vzteklině proběhne ve středu dne 30. května 2018 od do hodin u dolní prodejny Konzumu od do hodin u horní prodejny Konzumu od do hodin před VKK na Končinách Majitele psů na Kunačicích, Bubnově, Zaječinách, Záhorách a v Zadním dole navštíví v tento den veterinární lékař MVDr. J. Bílek osobně. TJ SOKOL KUNVALD Vás zve na 35. ročník turistického pochodu MUFONNÍ STOPOU v úterý 8. května Start a cíl je u sokolovny. Start: hodin. Trasy pro pěší: 8, 15 a 25 km. Cyklotrasy: 50 a 30 km. Trasa není vhodná pro silniční kola. Trasy vedou nedalekým i vzdálenějším okolím obce. Popis cesty včetně mapky obdržíte na startu. Malé občerstvení na trase je zajištěno. Startovné: dospělí 40 Kč, děti 20 Kč. Přijďte všichni na jarní procházku nebo projížďku! Vážení kunvaldští senioři, zveme Vás na TRADIČNÍ JARNÍ ZÁJEZD, který se bude konat ve čtvrtek 17. května Vítr nás letos zavane opět na Moravu, a to k Uničovu, kde navštívíme arboretum Makču Pikču, zámek Úsov a na konec se podíváme, jak vypadá město Mohelnice. Oběd a večeře jsou zajištěny. Bližší informace budou včas zveřejněny v prodejnách Konzumu. Mateřská škola Kunvald Vás zve na JARNÍ BESÍDKU Sobota ve 14 hodin Sokolovna Letní koncert Duo Nos Dames zahájí svým novým repertoárem letní prázdniny v 18h v kostele sv. Jiří. Všichni jste srdečně zváni.

20 1. Klement Neugebauer a jeho rodný dům v Neratově. 2. Připíjíme republice. 3. My víme, co jíme! 4. Vynášíme zimu a vítáme jaro s dětmi ze školky. 5. O deseti družičkách Kunvaldský Poledník č. 159, květen - červen Vydává Úřad městyse Kunvald, řídí redakční rada, tel.: obec kunvald.info Číslo registrace MK ČR E 12801, náklad 300 výtisků. Autorem výtvarného provedení znaku obce na titulní straně je ak. mal. V. Berger. Motiv zvonu na titulní straně nakreslil J. Tschöpa. Ilustraci na obálce nakreslil MgA. K. Urban. Tisk SET SERVIS s.r.o. Helvíkovice. Uzávěrka tohoto čísla dne Uzávěrka příštího čísla Cena jednoho výtisku 10 Kč. Příspěvky jednotlivých autorů jsou ponechávány v původním znění a nejsou redakční radou jazykově ani fakticky upravovány.