VZÁJEMNĚ SE PODPORUJÍCÍ SPOLEK LIDUMIL KOMÁROV

Transkript

1 Státní oblastní archiv v Praze Státní okresní archiv Beroun VZÁJEMNĚ SE PODPORUJÍCÍ SPOLEK LIDUMIL KOMÁROV INVENTÁŘ Číslo listu NAD: 742 Evidenční číslo pomůcky: 822 Kateřina Fryaufová Beroun 2010

2 Úvod I. VÝVOJ PŮVODCE ARCHIVNÍHO FONDU Vzájemně se podporující spolek Lidumil v Komárově vznikl z popudu členů jiného komárovského spolku, a to Občansko-dělnické besedy v Komárově. Pracující v Komárově a okolí byli především zaměstnáni v komárovských železárnách. Práce v tomto odvětví rodícího se průmyslu přinášela mnohá zdravotní rizika, a proto se někteří členové spolku rozhodli založit nový vzájemně se podporující spolek, který by členům vypomohl v případě úrazu nebo nemoci a také případné smrti. Konkrétně předseda Občanské besedy v Komárově Florián Hasman, zámečník a obchodník v Komárově dal bezprostřední podnět ke vzniku nového spolku. Pak se také stal jeho předsedou. Chtěl především zlepšit sociální podmínky dělníků. Navrhl založit spolek, do kterého by jeho členové pravidelně přispívali malým obnosem a pokud by se dostali do finanční tísně zaviněné nemocí, úrazem nebo živelnou pohromou, spolek by jim vyplácel podporu a penzisté by měli nárok na provize. Rozdíl mezi Lidumilem a bratrskou pokladnou spočíval v tom, že Lidumil byl otevřený i pro řemeslníky a živnostníky z okolí, kdežto pokladny sloužily výhradně dělníkům železáren. Navržené stanovy spolku Lidumil schválila valná hromada spolku Občansko-dělnická beseda a zaslali je na místodržitelství ke schválení v létě roku Ke schválení došlo 10. srpna 1882 pod čj Ve stanovách spolku byl zakotven jeho účel hmotná i duševní podpora členů v nouzi. Valná hromada také zvolila členy prozatímního výboru spolku, který měl připravit vše potřebné pro fungování spolku. Řádný výbor byl zvolen až o půl roku později na valné hromadě 7. ledna 1883, které se zúčastnilo 35 členů. Předsedou byl zvolen Florián Hasman, jak jsem se již zmínila. Funkci pokladníka zastával František Cajthaml. Ve výboru zasedali další členové: Václav Hasman, Josef Mraček, František Bach, František Vítek, František Merhout, Antonín Vokurka, Antonín Ulman, Antonín Ernest a Josef Ungrok. Členové se scházeli v hostinci U Müllera v čp. 62 v Komárově. Spolek utužoval soudržnost svých členů pořádáním různých zábav, plesů a přednášek. Také udržoval kontakty s jinými spolky a členové pořádali mezi sebou přátelské zábavy. Spolek také založil v roce 1902 vlastní knihovnu, kde se členové mohli bavit nebo vzdělávat. Tu o dva roky později věnovali spolku Občansko-dělnická beseda v Komárově, který měl mnohem větší knihovnu založenou již v roce Finanční prostředky si spolek zajišťoval také přijímáním darů od movitějších spoluobčanů. Členem spolku mohl být nejprve jen muž, po změně stanov i žena. Nový člen mohl být přijat pouze na doporučení člena spolku. Jeho návrh byl projednán na spolkové schůzi a pak teprve mohl být dotyčný přijat za člena. Co do profesního zařazení byli členové hlavně dělníci z místních

3 železáren, ponejvíce slévači a zámečníci. Nacházeli se mezi nimi však i živnostníci, úředníci a učitelé. Členové pocházeli hlavně z Komárova, ale najdeme i dělníky z Oseka, Chaloupek, Jiviny, Kleštěnic a Hořovic. Na počátku existence spolku bylo zapsáno 37 členů, v roce 1907 to již bylo 392. Poměrně velký nárůst členů zaznamenává spolek v poválečných letech, kdy se zhoršila sociální situace mnoha rodin. Za první republiky se spolek spolupodílel na vybudování komárovské školy, která byla pojmenována po T. G. Masarykovi. Pokud to dovolila finanční situace spolku, přispíval tento na nejrůznější charitativní účely, na kostel v Mrtníku a na školu v Komárově. Samozřejmě spolek přispíval svým členům, ale i sirotkům a vdovám po svých členech. Ve stanovách byly přesně stanovené podmínky, za jakých mohl člen čerpat podpůrné prostředky. Roku 1889 si spolek za nemalý obnos, na který dlouho spořil, nechal udělat a slavnostně pokřtil spolkový prapor. Čestným členem spolku byl kníže Vilém z Hanau, majitel hořovického velkostatku, který byl zároveň protektorem spolkového praporu. Spolek zanikl, stejně jako mnoho jiných, nařízením Okresního národního výboru v Hořovicích z listopadu 1950 na základě zákona č. 125/1927 Sb. Dne 18. listopadu 1950 přinesli funkcionáři celou agendu spolku na Městský národní výbor v Komárově. Úřední likvidace spolku proběhla 4. prosince II. VÝVOJ A DĚJINY ARCHIVNÍHO FONDU Časové vymezení fondu spadá mezi léta 1882, kdy spolek vznikl, a rok 1950, kdy byl z moci úřední zrušen. Po zrušení spolku se dokumenty dostaly do spisovny MNV Komárov, odkud byly v roce 1973 předány do SOkA Beroun. Část z nich (6 knih) se dostala do Komárovského muzea litiny. Ty byly do archivu předány 10. července 1996, č. KP 38/96 a 39/96. III. ARCHIVNÍ CHARAKTERISTIKA ARCHIVNÍHO FONDU Inventární soupis fondu je členěn na knihy správní, kterých je šest, za nimi je řazena matrika členů, coby evidenční kniha. Dále následuje spisový materiál, který je uložen v jednom kartonu. Účetní knihy jsou řazeny na konec fondu a je jich celkem deset. Účetní spisy z let jsou také uloženy v 1. kartonu spolu s dokumentačním materiálem, který celý fond uzavírá. Vnitřní skartace nebyla prováděna s přihlédnutím k torzovitosti fondu.

4 IV. STRUČNÝ ROZBOR OBSAHU ARCHIVNÍHO FONDU Fond Vzájemně se podporujícího spolku Lidumil v Komárově obsahuje kompletní řadu knih zápisů spolku a navíc ještě Památnou knihu spolku, která shrnuje dění spolku od jeho počátků až po zánik. Zachovala se také matrika členů spolku, která pěkně ukazuje pracovní zařazení členů spolku. Spisový materiál není obsáhlý, vešel se do jednoho kartonu, ale také vypovídá o činnosti spolku. Účetní materiál se také dochoval poměrně v celistvosti a mapuje s drobnými výchylkami celé období trvání spolku. Okořeněním celého fondu je dokumentační materiál, který obsahuje plakáty nejrůznějších akcí spolku i jiných korporací, členskou legitimaci spolku a také smuteční oznámení členů spolku. Komplementární prameny Další informace o fondu je možno nalézt ve fondu Okresní úřad Hořovice (NAD 34), dále v písemnostech komárovských spolků Občansko-dělnická beseda v Komárově (NAD 1254) a Ozvěna (NAD 741) a Mikulášský spolek Chaloupky (NAD 728), se kterými spolek spolupracoval. Některé zmínky o spolku je možno nalézt ve fondu MNV Komárov (NAD 131). V. ZÁZNAM O USPOŘÁDÁNÍ ARCHIVNÍHO FONDU A SESTAVENÍ ARCHIVNÍ POMŮCKY Fond uspořádala a inventář k němu napsala Mgr. Kateřina Fryaufová v prosinci Seznam použitých pramenů a literatury Fond spolku Lidumil Komárov, SOkA Beroun. Kronika Komárova Pamětní kniha Komárova Bahníková Markéta, Podpůrné spolky průmyslových dělníků ( ), In: Minulostí Berounska 12, Beroun 2009, s Monografie Hořovicka a Berounska, VI. díl, Praha 1931.

5 Vzájemně se podporující spolek Lidumil Komárov Počet evidenčních jednotek: 17 knih, 1 karton Počet inventárních jednotek: 26 Počet běžných metrů: 0,6 Stav ke dni: 31. prosince 2010 Archivní fond zpracovala a inventář sestavila: Mgr. Kateřina Fryaufová Počet stran inventáře: III+2 Pomůcku schválil: Mgr. Jiří Topinka, ředitel archivu Dne: , čj. SOAA-223/