Doménová jména 2005 2006 Michal Černý, Ph.D. www.michalcerny.net
Upozornění Tento text je určen pouze pro studijní účely studentů magisterského studijního programu oboru právo na Právnické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, zejména předmětu Právo informačních technologií. Bez souhlasu autora nesmí být tento text veřejně šířen ani využit k jinému účelu, než je výše uvedeno.
Internetové domény IP adresa: 198.154.21.177 Domény vznikly z důvodu snadnějšího zapamatování adresy IP adresa je sice jedinečná, ale pro běžné užívání velmi nepraktická Domény jsou jednotlivé oblasti, jde o adresní prostor lze je přirovnat např. ke zvonkům na domě na sídlišti
Kategorizace domén Rozlišují se domény nejvyšší úrovně tzv. TOP LEVEL DOMAIN, a dále domény dalších úrovní. TOP LEVEL DOMAIN (TLD) jsou buď generické, nebo národní. Generické TLD:.com,.net,.int,.gov,.mil,.org,.edu NárodníTLD:.cz,.sk, atd. Zvláštnosti: např..tm,.tv
Pravidla O další struktuře rozhoduje registrátor může stanovit generické domény druhého řádu (např..com.pl,.co.uk,.gov.sk), nemůže být ovšem použita zkratka jiné národní TLD tedy např..sk.cz Registrační pravidla jsou vydávána obecně Obecně se nejvíc uplatňuje princip First come first served
Generické TLD první generace.com,.net,.int,.gov,.mil,.org,.edu Všechny tyto generické domény jsou považovány za generické domény první generace. Registrátory jsou IANA a IAAN.
Národní domény Každý mezinárodně uznaný stát má svou doménu, do které si mohou doménová jména registrovat subjekty v závislosti na pravidlech tzv. národního registrátora, kterým je osoba, se kterou mají správci doménového prostoru uzavřenu smlouvu. Označení jednotlivých států odpovídají standardu podle normy ISO.
Generické TLD druhé generace.biz,.info,.pro,.name,.coop,.museum,.aero Návrh také.law nebo.kids dosud nebyly realizovány. Některé trendy se ovšem projevily i při stanovení pravidel pro registraci doménových jmen v těchto nových doménách. Příkladem budiž doména.pro, do které si mohou doménová jména registrovat pouze subjekty vykonávající podnikatelskou činnost v oblasti práva, finančích konzultantů (auditoři, daňoví poradci) nebo medicíny.
.pro v rámci této domény.pro jsou vyhrazena označení vytvořená jako generické domény druhého řádu.law,.med,.cpa a to pro společnost RegistryPro LTD.
.eu Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 733/2002 ze dne 22. dubna 2002 o zavádění domény nejvyšší úrovně.eu (Text s významem pro EHP) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 733/2002 ze dne 22. dubna 2002 o zavádění domény nejvyšší úrovně.eu (Text s významem pro EHP) o vzniku domény.eu se rozhodlo po několika letech diskuzí 26.3.2003,
Registrátor EURid Jeden registrátor EURid, v členských zemích zpravidla více registrátorů: Akreditovaní registrátoři domén.eu v České republice: Active 24 Czech On Line Český Telecom Explorer EuroHost General Registry Ignum Internet CZ Korejzová & spol. Miramo One.cz THINline interactive WinSoft Company Zoner Software (dle stránek www.micr.cz) Spory má rozhodovat
Časová přímka pro.eu domény Sunrise Period Land Rush Sunrise period registrace domén majitelům přednostních práv uznaných nebo stanovených vnitrostátním právem a/nebo právem Společenství a veřejnoprávním subjektům Land Rush volná registrace Zdroj obrázku managed.wyith.net/eu.htm Jednotlivé termíny vychází ze Směrnice 2002/733/ES
Některé další principy S 2002/733/ES Ochrana vlastnictví, ale rovněžochrana veřejného pořádku důvod 15 Ochrana zájmů dědiců důvod 16 Ochrana zájmů členských států žádné domény druhého řádu podle kódů států důvod 19 Jednotné využívání výhod elektronické komunikace na celém Společenství, zvidětelnění a zvýšení konkurence ES navenek
Kdo si může požádat o registraci? Upravuje čl.5 S 2002/733/ES podniky, jejichž sídlo, správní ústředí nebo hlavní provozovna se nachází na území Společenství, nebo organizace usazené ve Společenství, aniž by bylo dotčeno použití vnitrostátních právních předpisů, nebo fyzické osoby s bydlištěm ve Společenství;
Doménové jméno Pojem Právníúprava Střety a spory Známkovéprávo registrace doménových jmen jako ochranných známek
Doménové jméno nazýváme označení registrované jako doména v rámci některých z domén prvního řádu, ať již národních nebo generických. Jde vlastně o domény druhého resp. třetího řádu. Podle běžných pravidel platí, že majitel domény druhého řádu určuje pravidla pro další adresaci v rámci domény. Aktuálnípočet doménových jmen v rámci TLD.cz = 240798 (zdroj: www.nic.cz, 23.03.06)
Doménové jméno Je pouze zmíněno v Z 480/2004 Sb. Díky ochotě jej obchodovat a smluvit cenu je možné jej považovat za jinou majetkovou hodnotu Je li doménové jméno majetkovou hodnotou, pak je způsobilé být předmětem právních vztahů nehmotná věc. Může být chráněno prostřednictvím práva nekalé soutěže, známkového práva atd.
Specifický institut spec. spory Typosquatting Cybersquating Domain Grabbing Spekulace Trademark Infridgment Zásah do jiných práv např. ochrana jména
Typosquatting Typosquatting můžeme definovat jako jednání osoby, která si registruje takové doménové jméno, jež spočívá v řetězci znaků nepatrně se lišících od doménového jména třetí osoby, které je zároveň zaměnitelné s takovým doménovým jménem třetí osoby zaměnitelné, pokud: Zaměnitelnost vyplývá z překlepů, chyb psaní a počtech, jakož i jiných zřejmých nesprávnostech, a dále, Pokud je na straně jednající osoby možno zjistit objektivní způsobilost přivodit újmu.[1] [1] Někteříautoři přímo odkazují na kategorii zlého úmyslu, která je užší k tomu srov. Svoboda, P. Kroft, M. Beran, K. Emr, D. Frýzek, L. Váňa, R. Vít, M.: Právní a daňové aspekty e obchodu, Linde Praha, 2001
Typosquatting Registrace doménového jména částečně shodného s jiným d.jménem Založenána předpokladu překlepu Např. registrace wwwx+y.cz za účelem využití překlepů osob, které hledají stránky www.x+y.cz MS Praha, před.op., 12.4.2001
Z hlediska českého práva je toto jednání možné postihnout jako nekalou soutěž, neboť oba soutěžitelé (osoba, která má registrováno původní doménové jméno a osoba squatter, která má registrováno podobné doménové jméno) se střetávají na jednom relevantním trhu (Internet jako globální trh), jednání squattera je v rozporu s dobrými mravy soutěže a prvotnímu uživateli toto jednání může přivodit škodu spočívající např. ve zhoršení jeho obchodní pověsti, snížení zisků apod. a to v závislosti na obsahu stránek umístěných na serveru, na které odkazuje squaterovo doménové jméno. Některá z těchto jednání bude možné postihnout též podle ustanovení o parazitování na pověsti ať již soutěžitele, nebo jeho výrobkůči služeb.
Klíčové dobrémravy soutěže ʺporušení pravidel a zvyklostí, které se dodržují v konkurenčním prostředí, a které i samotní soutěžitelé považují za odpovídající podnikatelské korektnostiʺ. [1] [1] Hajn, P.: Příspěvek k vymezení dobrých mravů soutěže, in Právo a podnikání, 1994, č.12,
Cybersquatting Cybersquatting spočívá v registraci doménového jména, jež je podobné s doménovým jménem třetí osoby, a to tak, že: Zahrnuje stejný řetězec znaků, jako je řetězec použitý v doménovém jméně prvotního uživatele, Užíváním takového doménového jména může být přivozena újma prvotnímu uživateli.
Specifickým případech českého podnikatelského prostředí je pak známkový squatting v angličtině by nejblíže odpovídalo označení marksquatting nebo TMsquatting tedy jednání spočívající v záměrné registraci takové domény, která obsahuje jako doménu druhého řádu řetězec, jež je ochrannou známkou, kterápožívána území ČR ochrany podle zákona 441/2003 Sb., o ochranných známkách nebo podle mezinárodních smluv z oblasti známkového práva
Domain Grabbing registrací domén s výlučným úmyslem spekulace na jejich budoucí postoupení nebo převod práv odpovídajících doménovému jménu označují jako domain grabbing. Anglický termín grabbing označující vykopání, vytěžení apod. je v tomto směru zcela na místě, protože úmysl registranta nespočívá v záměru na budoucí užívání domény, ale právě naopak v jejím budoucím zamýšleném převodu. Nekalost takového jednání spočívá jednak ve výše uvedeném, ale má i svůj druhý aspekt, kterým je neodůvodněné vyčerpávání volné kapacity doménových jmen jejich blokace ve vztahu k jiným potenciálním registrantům.
Trademark Infridgment Zásah do práv majitele ochranné známky Registrací doménového jména, které odpovídá známce nebo její části (CZ) pravidla neřešila a neřeší ani nové znění (úč. Od 01.01.06) srv. čl.15 (SK) pravidla řešila takto: Pokud existuje ochr. známka, pak je k registraci DN vyžadován souhlas jejího majitele
Srovnání přístupů Důsledky při porovnání českého a slovenského přístupu k registraci doménových jmen jsou ovšem zcela odlišné zatímco při aplikaci českého přístupu prvotní registrant již užívá doménové jméno a poškozený se snaží cestou nekalosoutěžního sporu dosáhnout změny, při aplikaci slovenského přístupu by k registraci doménového jména nemělo vůbec dojít, a to až do vyřešení sporu. Tento přístup lze v obecné rovině doporučit jako objektivně správnější, ovšem s doplněním o princip blokace domény (samozápisu domény ve prospěch registrátora) tak, aby třetí osoby neměly možnost registrovat spornou doménu ještě před ukončením nekalosoutěžního sporu.
Zásah do jiného práva Např. v SRN již judikován zásad do práva na ochranu názvu právnických osob Registrace doménového jména heidelberg.de Soud poskytl ochranu městu Heidelberg, neboť spotřebitel na této adrese očekává nejen informace o městu H, ale informace města H
Při registraci v jiné top level doméně (např..com,.net,.info apod.), by k uvedenému důsledku nemělo docházet, neboť spotřebitel informací na těchto doménách nebude očekávat oficiální stránky, neboť užívání těchto domén je považováno za pravidelné, avšak pro Internet v českém jazyce spíše vyjímečné. Nicméně jednání spočívající v registraci v jiné tld by mohlo naplňovat již výše naznačený zásah do dobré pověsti právnické osoby a popř. by mohlo být též shledáno nekalosoutěžním, pokud by zde byla objektivní způsobilost přivodit újmu právnické osobě nebo spotřebitelům.
Registrace jiné V literatuře se rozlišují základní situace, kdy je jednání registranta možno považovat za závadné (nelegální). Ve všech těchto případech se setkáváme se zvažováním dvou kategorií zlá víra a legitimní zájem.
Zlá víra Zlávíra znamená nejméně vědomou nedbalost registranta ohledně registrace doménového jména ve vztahu k možnému porušení práv jiných osob, jinými slovy registrant si je vědom, že registrací může zasáhnout do práv třetích osob a bez rozumného důvodu se spoléhá na to, že k zásahu nedojde. Zlá víra by pak zahrnovala i nepřímý a přímý úmysl.
Legitimní zájem Legitimní zájem můžeme naproti tomu vymezit jako důvod k registraci vyplývající z některého ze základních práv či svobod, který i když může být v konfliktu s jiným právem chráněným zájmem jiné (dotčené osoby), je hodný ochrany z důvodu spočívajícího v ochraně takového základního práva či svobody. Prakticky tak ve střetu s ochranou konkurence, čistoty podnikatelského prostředí, ochrany názvu právnické osoby, jakož i osobnosti fyzické osoby, mohou stát například tato práva: Svoboda projevu, svoboda vyznání a filosofického přesvědčení, ochrana veřejného pořádku apod.
legitimní zájem má vyšší prioritu než zlá víra,
Případy jednání v legitimním zájmu, které byly dosud judikovány (v zahraničí): Registrace doménového jména s cílem provozování fanklubu (zájmového sdružení, projev spolčovacího práva), Registrace doménového jména majitelem obchodní firmy při střetu s ochrannou známkou jiného majitele obchodní firma sama o sobě je legitimním zájmem na registraci doménového jména; konečně majitel ochranné známky je povinen takový zásah do známky strpět i podle stávající dikce zákona 441/2003 Sb.,
Registrace doménového jména osobou, jejíž jméno či název tvoří doménovéjméno ve střetu s ochrannou známkou, Registrace doménového jména spočívající ve zkratce obchodní firmy soutěžitele ve střetu s ochrannou známkou třetí osoby, Registrace doménového jména spočívajícího v přezdívce (osobní nebo zvířecí),
Odmítnutí jednání o převodu registrované domény takové jednání bývá považováno za důkaz neexistence zlé víry, tzn. důkaz o neexistenci spekulativního záměru s cílem nepatřičně těžit na pověsti třetí osoby toto odmítnutí návrhu na zahájení jednání o uzavření smlouvy je možné považovat za projev prvotní dobré víry registranta, Registrace druhového doménového jména.
Příklady na registrace ve zlé víře Typosquatting, Cybersquatting, Domain grabbing, Spekulativní registrace doménového jména s cílem poškodit soutěžitele nebo dosáhnout zisku (např. při použití informací nikoliv veřejně dostupných insider trading),
Soustavné blokační registrace (pattern fo cnduct) neustálé opakující se registrace doménového jména nebo doménových jmen s cílem neužívat je pro provozování vlastního podniku a z zároveň zabránit jejich užívání jiné osobě, Registrace doménového jména s cílem poškození podnikání jiného soutěžitele (obsah stránek může např. zlehčovat konkurenta, jeho služby nebo výrobky), Registrace doménového jména s cílem získání takové pozornosti nebo pověsti, které by jinak provozovatel nedosáhl (tedy opět svým způsobem parazitování na pověsti),
Obrácený hijacking praktika zjednodušeně řečeno spočívající v registraci uvolněné domény u doménových jmen se dosud nedodržuje karenční lhůta, jak ji známe např. u ochranných známek tzn. nemožnost podat přihlášku k registraci po určitou dobu od uplynutí práva. Zahrnutí hyperlinku (odkazu) ze stránky na pornografickou stránku,
Registrace zeměpisného názvu pro účely dosažení zisku (např. umístěním odkazu na stránkách) toto jednání ovšem nemůžeme považovat za závadné bez dalšího, ale pouze tehdy, pokud by výkon takového práva byl nepoctivý např. zisk by byl nepřiměřený apod., bylo by bráněno v užívání všem osobám, které splňují určité podmínky (např. podnikají na určitém území apod.), [1] Registrace doménového jména zahrnujícího ochrannou známku třetí osoby, nemá li majitel obchodní firmu nebo jiný duševní statek svědčící v jeho prospěch, Registrace doménového jména zahrnujícího obchodní firmu třetí osoby, nemá li majitel ochrannou známku nebo jiný duševní statek svědčící v jeho prospěch,
Registrace doménového jména neoprávněnou osobou držitelem licence k ochranné známce, obchodním zástupcem, mandatářem či komisionářem taková jednání mohou být jednak porušením smlouvy mezi stranami, ale mohou být též považována za nekalosoutěžní. Bohužel u doménových jmen neexistuje pravidlo ʺpřepisu doménového jménaʺ, jak jej upravuje např. zákon 441/2003 Sb., pro ochranné známky. [1] srov. např. obsah stránek www.stodolni.cz, www.vaclavak.com apod. Tato označení jsou čistě zeměpisné povahy, ovšem nemůžeme je považovat automaticky za domény registrované ve zlé víře.