ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY SPRÁVNÍHO ÚZEMÍ OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ P O H O Ř E L I C E okr. Brno-venkov

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY SPRÁVNÍHO ÚZEMÍ OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ P O H O Ř E L I C E okr. Brno-venkov PRO ORP POHOŘELICE Pořizovatel: Městský úřad Pohořelice, Odbor územního plánování a stavební úřad Objednatel: Město Pohořelice Zpracovatelé: AR projekt s.r.o., Hviezdoslavova 1183/29a, 627 00 Brno GB-geodezie, spol.s r.o., Lazaretní 4038/13, 615 00 Brno-Židenice Tel/Fax: 545217035, Tel. 545217004 E-mail: Web. www.arprojekt.cz Vedoucí a zodpovědný projektant: Ing. arch. Milan Hučík Číslo zakázky: 595 Datum zpracování: 2008 Vypracovali: Ing. arch. Milan Hučík Bc. Veronika Hučíková Ing.arch. Pavel Klein Ing.arch. Gabriela Cikánová Konečná Mgr. Pavlína Hazuková Mgr. Ondřej Hobza Strana: 1

OBSAH DOKUMENTACE I. PODKLAD PRO ROZBOR TRVALE UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ (TEXTOVÁ A TABULKOVÁ ČÁST) II. PODKLAD PRO ROZBOR TRVALE UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ (DOPLŇUJÍCÍ SCHEMATA A KARTOGRAMY) III. PODKLAD PRO ROZBOR TRVALE UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ (GRAFICKÁ ČÁST 01 Výkres hodnot území 1 : 25.000 02 Výkres limitů využití území A. Přírodní limity 1 : 25.000 B. Technické limity 1 : 25.000 03 Výkres záměrů na provedení změn v území 1 : 25.000 04 Problémový výkres 1 : 25.000 PRO ORP POHOŘELICE TEXTOVÁ A TABULKOVÁ ČÁST Úvod 7 1 Stručná charakteristika řešeného území... 7 2 Podklady pro RURÚ údaje o území... 10 3 Požadavky na zabezpečení vyvážených podmínek udržitelného rozvoje v ORP Pohořelice... 10 4 Rozbor udržitelného rozvoje území tématické rozbory... 11 4.1 Horninové prostředí a geologie... 11 4.1.1 Geologie, morfologie... 11 4.1.2 Hydrogeologie... 14 4.1.3 Nerostné suroviny a jejich těžba... 14 4.1.4 Sesuvy, poddolovaná území, staré zátěže... 15 4.1.5 SWOT analýza... 17 4.2 Vodní režim... 18 4.2.1 Vodní režim v krajině... 18 4.2.2 Stav povrchových a podzemních vod... 20 4.2.3 Ochrana před povodněmi... 23 4.2.4 Podíl obyvatel napojených na veřejnou kanalizaci a ČOV a podíl obyvatel zásobovaných pitnou vodou z veřejného vodovodu... 24 4.2.5 SWOT analýza... 25 4.2.6 Problémy k řešení v rámci územního plánování... 26 4.3 Hygiena životního prostředí... 26 4.3.1 Ovzduší... 26 4.3.2 Odpadové hospodářství... 31 4.3.3 Další hygienické závady území... 35 4.3.4 SWOT analýza... 38 4.3.5 Problémy k řešení v rámci územního plánování... 39 4.4 Ochrana přírody a krajiny... 40 4.4.1 Ochrana přírody... 40 4.4.2 Koeficient ekologické stability krajiny... 43 4.4.3 Potenciální přirozená vegetace v ORP Pohořelice... 46 4.4.4 SWOT analýza... 47 4.5 Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa... 48 Strana: 2

4.5.1 Zemědělský půdní fond... 48 4.5.2 Pozemky určené k plnění funkcí lesa... 49 4.5.3 SWOT analýza... 52 4.6 Veřejná dopravní a technická infrastruktura... 53 4.6.1 Dopravní infrastruktura... 53 4.6.2 Technická infrastruktura... 59 4.6.3 Indikátory... 66 4.6.4 SWOT analýza... 68 4.6.5 Problémy k řešení... 70 4.7 Sociodemografické podmínky... 73 4.7.1 Úvod... 73 4.7.2 Struktura osídlení a hustota obyvatelstva ORP Pohořelice... 73 4.7.3 Demografický potenciál... 76 4.7.4 Zdravotnictví, lázeňství a sociální služby... 82 4.7.5 Vybavenost obcí... 85 4.7.6 Indikátory... 86 4.7.7 SWOT analýza... 91 4.7.8 Problémy, slabé stránky a záměry obcí dle dotazníkového šetření problémy k řešení v rámci územního plánování... 92 4.8 Bydlení... 92 4.8.1 Domovní a bytový fond... 92 4.8.2 Bytová výstavba... 95 4.8.3 Indikátory... 96 4.8.4 SWOT analýza... 98 4.8.5 Problémy, slabé stránky a záměry obcí dle dotazníkového šetření problémy k řešení v rámci územního plánování... 98 4.9 Rekreace... 99 4.9.1 Každodenní rekreace... 99 4.9.2 Krátkodobá a dlouhodobá (pobytová) rekreace... 100 4.9.3 Cyklotrasy... 102 4.9.4 Turistické stezky... 103 4.9.5 SWOT analýza... 103 4.9.6 Problémy, slabé stránky a záměry obcí dle dotazníkového šetření problémy k řešení v rámci územního plánování... 103 4.10 Hospodářské podmínky... 104 4.10.1 Základní charakteristika... 104 4.10.2 Daňová výtěžnost obcí v obvodu obce s rozšířenou působností Pohořelice... 104 4.10.3 Vývoj příjmů a výdajů obecních rozpočtů... 106 4.10.4 Podnikatelská struktura... 106 4.10.5 Struktura zaměstnanosti... 108 4.10.6 Uzavřenost a otevřenost ORP... 110 4.10.7 Vyhodnocení indikátorů... 114 4.10.8 SWOT analýza... 115 4.10.9 Problémové okruhy... 115 5 Vyhodnocení rozboru udržitelného rozvoje území... 117 5.1 Metodika použitá K vyhodnocení RURÚ... 117 5.2 Vyhodnocení vyváženosti pilířů... 117 5.3 Celkové hodnocení obcí a ORP... 119 5.4 Vyhodnocení horizontálních vazeb mezi pilíři... 121 6 Závěr 124 6.1 Problémové okruhy v území k řešení... 124 6.1.1 Environmentální pilíř... 124 6.1.2 Ekonomický pilíř... 125 Strana: 3

6.1.3 Sociodemografický pilíř... 126 6.2 Hodnocení ORP Pohořelice jako celku... 127 6.2.1 Vyhodnocení environmentálního pilíře... 127 6.2.2 Vyhodnocení sociodemografického pilíře... 127 6.2.3 Vyhodnocení ekonomického pilíře... 127 6.2.4 Celkový bodový zisk ORP... 127 7 Kompletní seznam výroků ze SWOT analýz pro všechny tři pilíře... 128 8 Použitá literatura a jiné zdroje... 135 SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1 Přehled použitých vrstev ORP a kraje (zvláštní soubor) Strana: 4

SEZNAM ZKRATEK: BAT BPEJ BRKO ČHMÚ ČOV ČR ČS ČSÚ DP DPS EHK OSN EHS EN ENV EU EVL EZ GIS HDP HEIS CHKO CHLÚ CHOPAV IDE JMK KES KPÚ KÚ LDN LPF LZU MZCHÚ MŽP NATURA 2000 NRBK OKEČ OP ORP OZE OZV PHO POH POU PP PUPFL RBK REZZO RURÚ SLDB SO SOC Best available technology Nejlepší dostupná technologie Bonitovaná půdně-ekologická jednotka Biologicky rozložitelný komunální odpad Český hydrometeorologický ústav Čistírna odpadních vod Česká republika Čerpací stanice Český statistický úřad Dobývací prostor Dům s pečovatelskou službou Evropská hospodářská komise Organizace spojených národů Evropské hospodářské společenství Energetická náročnost Environmentální (pilíř) Evropská unie Evropsky významná lokalita Ekologické zemědělství Geografické informační systémy Hrubý domácí produkt Hydroekologický informační systém Chráněná krajinná oblast Chráněné ložiskové území Chráněná oblast přirozené akumulace vod Identifikační číslo útvaru podzemních vod Jihomoravský kraj Koeficient ekologické stability Komplexní pozemkové úpravy krajský úřad Léčebna dlouhodobě nemocných Lesní půdní fond Les zvláštního určení Maloplošná zvláště chráněná území Ministerstvo životního prostředí Soustava chráněných území a stanovišť evropského významu Nadregionální biokoridor Odvětvová klasifikace ekonomických činností Ochranné pásmo Obec s rozšířenou působností Obnovitelné zdroje energie Obecně závazná vyhláška Pásmo hygienické ochrany Program odpadového hospodářství Pověřený obecní úřad Přírodní park Pozemky určené k plnění funkcí lesa Regionální biokoridor Registr zdrojů znečišťování ovzduší Rozbor udržitelného rozvoje území Sčítání lidu, domů a bytů Stavební objekt Sociodemografický (pilíř) Strana: 5

SO ORP SV SaV SWOT TTP ÚAP ÚHÚL ÚMP ÚPG ÚPD ÚPN VÚC UNESCO ÚSES VDJ VKP VŠ VÚC VUT VÚV TGM VVN / ZVN ZABAGED ZCHÚ ZPF ŽP Správní obvod obce s rozšířenou působností Skupinové vodovody Samostatný vodovod strengths, weaknesses, opportunities, threats silné a slabé stránky, příležitosti a ohrožení Trvalé travní porosty Územně analytické podklady Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Úhrnná míra plodnosti Územní prognóza Územní plánovací dokumentace Územní plán velkého územního celku United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu Územní systém ekologické stability Vodojem Významný krajinný prvek Vysoká škola Velký územní celek Vysoké učení technické Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka Velmi vysoké napětí / zvláště vysoké napětí Základní báze geografických dat Zvláště chráněná území Zemědělský půdní fond Životní prostředí Jednotky: GJ GWh ha kg km kt t gigajoule gigawatthodiny hektar kilogram kilometr kilotuna tuna Značky chemických prvků, chemické vzorce, uzanční názvy analýz: B(a)P benzo(a)pyren BSK biologická spotřeba kyslíku CHSK chemická spotřeba kyslíku N dusík NO oxid dusnatý NO 2 oxid dusičitý NO x oxidy dusíku (oxid dusnatý a dusičitý) NH 3 amoniak P fosfor PM pevné prachové částice suspendované v ovzduší PM 10 pevné prachové částice suspendované v ovzduší o velikosti do 10 um SO 2 oxid siřičitý VOC těkavé organické látky Strana: 6

ÚVOD Tato práce má za úkol provést vlastní rozbor udržitelného rozvoje území ORP Pohořelice (RURÚ ORP Pohořelice). Jedná se o zpracování 10 tématických oblastí v souladu s vyhláškou 500/2006 Sb., ve všech třech pilířích udržitelného rozvoje. Toto hodnocení je součástí územně analytických podkladů a tvoří s nimi nedílnou součást pro územní plánování. Rozbor udržitelného rozvoje území ORP Pohořelice se opírá o metodiku vyvinutou společností EKOTOXA, spol. s r.o. Tato metodika byla však upravena a přepracována. 1 STRUČNÁ CHARAKTERISTIKA ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ Oblast ORP Pohořelice je jednou z 21 ORP Jihomoravského kraje, nacházející se severně od soustavy nádrží Nové Mlýny. Na jihu sousedí s ORP Mikulov a okrajově s ORP Znojmo, na západě tvoří hranici ORP Moravský Krumlov, ze severu ORP Ivančice a Židlochovice, z východu ORP Hustopeče. ORP Pohořelice leží od 1.1.2007, kdy došlo k přizpůsobení hranic okresů hranicím ORP, celá v okrese Brnovenkov. Zdroj: ČSÚ - Brno Strana: 7

Terén oblasti je rovinatý až mírně zvlněný, rozdělený řekami Svratka a Jihlava. Na jihu přiléhá území ORP Pohořelice k soustavě Novomlýnských nádrží, vybudované na řece Dyji. Zdroj: ČSÚ - Brno Historie příslušnosti k okresům správního obvodu SO ORP Pohořelice Při zavedení statutu Obce s rozšířenou působností (ORP) zasahovalo území SO ORP Pohořelice do tří okresů Břeclav, Brno-venkov a Znojmo. Z tohoto důvodu jsou údaje o obcích ORP před rokem 2007 k dohledání i pod okresy Břeclav a Znojmo. S účinností od 1. ledna 2007 nabyla účinnosti vyhláška č. 513/2006 Sb., ze dne 3. listopadu 2006, kterou se mění vyhláška č. 564/2002 Sb., o stanovení území okresů České republiky a území obvodů hlavního města Prahy, ve znění pozdějších předpisů. Smyslem nové vyhlášky je sladění území okresů se správními obvody obcí s rozšířenou působností. Jedná se o případy, kdy správní obvody ORP byly vytvořeny přes hranice okresů. Téměř ve dvou třetinách okresů České republiky došlo k územním změnám. V Jihomoravském kraji došlo ke změně hranic všech okresů kromě okresu Brno-město, změna se týkala spádovosti 26 obcí. Do okresu Brno-venkov přibylo 25 obcí, a to 14 obcí z okresu Blansko, 7 z okresu Břeclav a 4 z okresu Znojmo, do okresu Hodonín byla převedena 1 obec z okresu Vyškov. Okres Brno-venkov se tak v rámci České republiky stal okresem s největším počtem obcí (186 obcí). Nyní tedy celý SO ORP Pohořelice spadá do okresu Brno-venkov. Strana: 8

Zdroj: ČSÚ - Brno Z hlediska typu sídelních krajin náleží celé správní území ORP Pohořelice do starého sídelního typu Pannonika. Z geomorfologického hlediska náleží řešené území do systému Alpsko-himalájského, provincií Západní karpaty (převážná část území) a Západopanonská pánev (JV část území). ORP Pohořelice patří do subprovincií Vněkarpatské sníženiny (převážná část území) a Vídeňská pánev (JV část území, k.ú. Ivaň, Mušov), geomorfologických celků Dyjsko-svratecký úval (převážná část území) a Dolnomoravský úval (JV část území, k.ú. Ivaň, Mušov). Geomorfologické podcelky: - Dyjsko-svratecká niva - Drnholecká pahorkatina (přibližně od silnice I/53 na západ) - Rajhradská pahorkatina (k.ú. Přibice, Vranovice) - Dyjsko-moravská pahorkatina (k.ú. Ivaň) Geomorfologické okrsky: - Olbramovická pahorkatina (západní část území ORP Pohořelice západně od silnice I/53) - Ivaňská plošina Z hlediska krajinného reliefu se jedná o krajinu širokých říčních niv (údolní nivy Dyje, Svratky a Jihlavy) a krajiny rovin (celé území mimo říční nivy). Okrajově pak zasahuje do k.ú. Pasohlávky, Vlasatice a Troskotovice i reliéf krajin plošin a pahorkatin. Sledované území je venkovskou oblastí, z počtu 13 obcí je pouze 1 město Pohořelice, ale ani v něm nedosahuje počet obyvatel 5 000 (4 469 obyvatel k 30. 6. 2008 zdroj ČSÚ). Podle údajů z roku 2006 je ORP Pohořelice se svými 195 km² rozlohy v Jihomoravském kraji až na 13. místě, v počtu obyvatel je s 12 523 obyvateli vůbec nejmenší ORP v kraji. Z toho vyplývá také velmi nízká hustota osídlení pouze 64,65 obyvatel na km² (po Moravském Krumlovu nejnižší v JMK), jež je v porovnání s nadprůměrnými krajskými údaji (157 obyvatel na km²) méně než poloviční. Počet obyvatel ve sledovaném území v posledních letech mírně, ale konstantně stoupá. Strana: 9

Na území sledované oblasti se nachází několik chráněných oblastí s různými stupni ochrany. Nejvýznamějšími jsou tři evropsky významné lokality NATURy 2000, a to EVL Šumické rybníky, EVL Mušovský luh a EVL Vranovický a Plačkův les. Významným krajinotvorným prvkem na území ORP Pohořelice je protékající řeka Dyje se soustavou tří přehradních nádrží Nové Mlýny, jež vznikly zaplavením nivy Dyje v 70. letech 20. století. Součásti systému NATURA 2000 jsou taktéž ptačí oblasti. V řešeném území se nachází ptačí oblast Střední nádrž vodního díla Nové Mlýny, vázaná na novomlýnskou nádrž. Hojné množství ostrůvků této nádrže a část břehů se stala hnízdištěm a zimovištěm několika významných druhů ptáků. Tradiční hospodářskou oblastí je zde zemědělství, které obdělává 74 % veškeré půdy a z toho 93 % je tvořeno ornou půdou. Částečně do území zasahují i vinařské oblasti Jižní Moravy. Podstatnou úlohu hrají i některá průmyslová odvětví (logistika, výroba) a stavebnictví. V současné době je zřetelná tendence k orientaci na poskytování služeb a rozvoj cestovního ruchu, ve kterém je ještě velký nevyužitý potenciál. V souladu s charakterem oblasti a podnikatelskými aktivitami se struktura zaměstnanosti dle odvětví se v SO ORP Pohořelice zaměřuje na tradiční obory zemědělství, stavebnictví a průmyslu. 2 PODKLADY PRO RURÚ ÚDAJE O ÚZEMÍ Základním podkladem pro zpracování Rozboru udržitelného rozvoje území jsou údaje o území, jejichž seznam pořizovaný v rámci ÚAP je dán vyhláškou. V listopadu roku 2006 byla schválena konečná verze vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a o způsobu evidence územně plánovací činnosti. Seznam údajů o území je uveden v příloze I vyhlášky, která je rozdělena do dvou částí: Část A - Územně analytické podklady obcí - podklad pro rozbor udržitelného rozvoje území (119 jevů) Část B - Územně analytické podklady kraje - podklad pro rozbor udržitelného rozvoje území (37 jevů) Přičemž 119. a 37. jev je každá další informace mimo vlastní stanovené jevy ÚAP. Při zpracování se dále vycházelo zejména ze strategických koncepcí a plánů vypracovaných pro území Jihomoravského kraje (Plán odpadového hospodářství, Územní energetická koncepce, Koncepce snižování emisí a imisí, Koncepce dopravní infrastruktury apod., data o životním prostředí uvedená ve Stavu ŽP v Jihomoravském kraji v posledních letech (2006, 2005)) a České republiky (Strategie trvale udržitelného rozvoje ČR, statistické údaje ze Statistického úřadu apod.). Dále byly využity podklady, které byly převzaty od zadavatele projektu (tj. data - územně analytické podklady) a další informační zdroje uvedené v seznamu literatury. 3 POŽADAVKY NA ZABEZPEČENÍ VYVÁŽENÝCH PODMÍNEK UDRŽITELNÉHO ROZVOJE V ORP POHOŘELICE Tento dokument má být jedním ze základních podkladů pro zadání územních plánů obcí. Automaticky by měl přejímat informace z vyššího státního celku kraje (případně státu) a reagovat na případné problémy a potřeby jednotlivých obcí v území obce s rozšířenou působností. Strana: 10

4 ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ TÉMATICKÉ ROZBORY V této kapitole jsou uvedena všechna povinná témata (celkem 10) daná vyhláškou č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a o způsobu evidence územně plánovací činnosti. Součástí této kapitoly jsou i SWOT analýzy za jednotlivá témata a problémy k řešení v rámci územního plánování, případně jiné problémy, které byly při zpracování vlastních témat identifikovány. Zpracovaná témata Horninové prostředí a geologie, Vodní režim, Hygiena životního prostředí, Ochrana přírody a krajiny, Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa (ZPF a PUPFL), Veřejná dopravní a technická infrastruktura, Sociodemografické podmínky, Bydlení, Rekreace, Hospodářské podmínky Všechna data důležitá pro zpracování Rozboru udržitelného rozvoje území ORP Pohořelice jsou zpracována na úroveň jednotlivých obcí, resp. katastrů. Pro hodnocení regionálních rozdílů na úrovni obce s rozšířenou působností (ORP) i nižších jednotek uvnitř ORP jsou v Rozboru udržitelného rozvoje území používány následující prostorové úrovně: Jihomoravský kraj a ČR jako nejvyšší srovnávací jednotky pro ORP Pohořelice, ostatní ORP Jihomoravského kraje pro srovnání jednotlivých ORP, okres Brno-venkov okresy jsou základní prostorovou jednotkou umožňující v širším kontextu stanovení regionálních disparit. 4.1 HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ A GEOLOGIE 4.1.1 Geologie, morfologie Flyšové území tvoří pruh vrchovin a pahorkatin budovaný relativně odolnějšími, slabě zpevněnými psamity a pelity (převažující horninou jsou hustopečské slíny a ždánické pískovce). Morfologicky se uplatňují vložky slepenců. Oblast neogénu karpatské čelní hlubiny (Dyjskosvratecký úval), ve kterém převládají jíly a písky bádenského a karpatského stáří, má reliéf plochých pahorkatin a říčních rovin. Pahorkatiny jsou buď akumulační (Ivaňská plošina), nebo smíšeného typu erozně-denudačně-akumulační (olbramovická pahorkatina). Olbramovická pahorkatina je nížinnou pahorkatinou tvořenou neogenními a čtvrtohorními sedimenty. JV okraj lemují akumulační říční terasy Jihlavy a Dyje. Ve srovnání s oblastí flyše je reliéf mladší, neboť vznikl až na ústupu bádenského moře. Většina dnešních rysů vznikla až v průběhu kvartéru. Specifické tvary vznikly zvláště v chladných obdobích pleistocénu. Menší rozšíření mají spraše. Relativně velkou plochu zabírají údolní niva a nízké terasy Dyje, Jihlavy a na východním okraji řešeného území i Svratky. Strana: 11

Geologická mapa ČR (Zdroj: portal.gov.cz) Z geomorfologického hlediska náleží řešené území do systému Alpsko-himalájského, provincií Západní Karpaty (převážná část území) a Západopanonská pánev (JV část území). Subprovincie: - Vněkarpatské sníženiny (převážná část území) - Vídeňská pánev (JV část území, k.ú. Ivaň, Mušov) Geomorfologické celky: - Dyjsko-svratecký úval (převážná část území) - Dolnomoravský úval (JV část území, k.ú. Ivaň, Mušov) Geomorfologické podcelky: - Dyjsko-svratecká niva - Drnholecká pahorkatina (přibližně od silnice I/53 na západ) - Rajhradská pahorkatina (k.ú. Přibice, Vranovice) - Dyjsko-moravská pahorkatina (k.ú. Ivaň) Geomorfologické okrsky: - Olbramovická pahorkatina (západní část ORP Pohořelice západně od silnice I/53) - Ivaňská plošina Strana: 12

Olbramovická pahorkatina Zdroj: portal.gov.cz Ivaňská plošina Zdroj: portal.gov.cz Strana: 13

Typologie české krajiny (Zdroj: portal.gov.cz) 4.1.2 Hydrogeologie Hydrogeologicky lze území zařadit do oblasti významné, možnost znečištění podzemních vod je významná a ochrana podzemních vod značná. Pro celé správní území ORP Pohořelice, s výjimkou k.ú. Pasohlávky a k.ú. Mušov platí tzv. Nitrátová směrnice, tj. Nařízení vlády č. 103/2003 Sb. o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech. Směrnice se týká především opatření ve vztahu k hnojení dusíkatými hnojivy, což přesahuje problematiku řešenou územním plánem. Ve vztahu k územnímu plánu je důležité ustanovení 12 odst (1), podle kterého je třeba na všech pozemcích přiléhajících k vodnímu toku nebo jiným vodním útvarům zachovat břehové porosty a tam, kde se tyto porosty nenacházejí, je třeba udržovat ochranný nezorněný pás o šířce nejméně 1 m od břehové čáry vodního toku a jiných vodních útvarů. V k.ú. Pasohlávky a k.ú. Mušov se nacházejí dva zdroje přírodní minerální vody, vrty Mušov-3G a Pasohlávky-2G. 4.1.3 Nerostné suroviny a jejich těžba Území mikroregionu je z pohledu nerostných surovin a jejich těžby úzce spjato s geologickou stavbou. Nevyskytují se zde žádné rudné nerostné suroviny ani vápence. Na severovýchodním okraji ORP Pohořelice, v k.ú. Smolín, se nachází výhradní ložisko surovin č. 3010900 Hrušovany u Brna štěrkopísky a živcové suroviny (k.ú. Smolín), s vyhlášeným dobývacím prostorem Žabčice č. 701083, který je ve správě a ochraně Brněnských papíren, a.s.. Dobývací prostor je současně i chráněným ložiskovým územím. Strana: 14

Prognózní zdroje surovin: KLIC KLIC_LOZ CISLO_GF SUBREGISTR CIS_LOZ NAZEV_LOZ TEZBA ICO ORGANIZACE 293544 220118 936000000 285059 213519 932420000 288187 216025 911080000 P - schválené prognózy (vyhrazené) R - schválené prognózy (nevyhrazené) R - schválené prognózy (nevyhrazené) 9360000 Medlov- Smolín 9324200 Vranovice 9110800 Branišovice 6 - dosud netěženo dosud netěženo dosud netěženo 00164801 MŽP, Praha 10 00164801 MŽP, Praha 10 00164801 MŽP, Praha 10 4.1.4 Sesuvy, poddolovaná území, staré zátěže Aktivní sesuvy se v území ORP Pohořelice nevyskytují. Pod vrchem Hradisko v k.ú. Mušov pod vinnými sklepy směrem k silnici I/52 je evidován potenciální sesuv Mušov, klíč 2279. (zdroj Česká geologická služba GEOFOND). Strana: 15

Obec Počet sesuvů včetně potencionálních Hodnocení indikátoru Branišovice 0 1 Cvrčovice 0 1 Ivaň 0 1 Loděnice 0 1 Malešovice 0 1 Odrovice 0 1 Pasohlávky 1 1 Pohořelice 0 1 Přibice 0 1 Šumice 0 1 Troskotovice 0 1 Vlasatice 0 1 Vranovice 0 1 ORP Pohořelice 1 1 Zdroj: Podklady ÚAP Poddolovaná území se v území ORP Pohořelice nevyskytují. Tab.: Staré zátěže území a kontaminované plochy obec název lokality Y X číslo k.ú. název katastrálního území Branišovice Skládka Branišovice -613 840,71-1 185 584,26 609374 Branišovice Loděnice U sadu -611 730,55-1 179 971,36 686344 Loděnice u Moravského Krumlova Malešovice skládka Malesovice -608 612,75-1 178 968,93 690872 Malešovice Pasohlávky skládka Pasohlavky -609 374,34-1 192 180,12 718220 Pasohlávky Pasohlávky skládka Pasohlavky -606 514,89-1 192 076,42 718220 Pasohlávky Pohořelice 58 Pohořelice - Smolín -603 743,38-1 182 176,32 751090 Smolín Přibice 54 Přibice - Pávišova jáma -603 088,40-1 185 716,81 735311 Přibice Šumice skládka Sumice -610 689,00-1 183 409,00 764248 Šumice Troskotovice skládka Troskotovice -614 482,00-1 189 683,00 768553 Troskotovice Vlasatice 72 Vlasatice - Stará cihelna -609 865,59-1 189 322,69 783307 Vlasatice Vranovice 74 Vranovice - Hlinek -601 563,72-1 186 560,48 785512 Vranovice nad Svratkou Vranovice skládka Vranovice -601 424,44-1 186 173,23 785512 Vranovice nad Svratkou Zdroj: MŽP ČR Strana: 16

4.1.5 SWOT analýza H O R N I N O V É P R O S T Ř E D Í A G E O L O G I E SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY Územní rozvoj není limitován ochranou ložisek Větší množství starých zátěží a kontaminovaných nerostných surovin. ploch V řešeném území leží významné vodní zdroje podzemních vod. Zdroje přírodní minerální vody v k.ú. Pasohlávky a Mušov. Území ORP není ohroženo sesuvy. PŘÍLEŽITOSTI Rozvoj lázeňství využití zdrojů přírodní minerální vody v k.ú. Pasohlávky a Mušov. HROZBY Rizika kontaminace v důsledku existence starých zátěží Strana: 17

4.2 VODNÍ REŽIM 4.2.1 Vodní režim v krajině Celkově poměrně suchá a srážkově podprůměrná Jižní Morava je v oblasti Pohořelicka dotována značným množstvím vodních toků a uměle zřízených nádrží. Nejvýznamnějšími vodními plochami oblasti je soustava tří uměle zbudovaných nádrží Nové Mlýny na dolním toku Dyje na ploše celkem 3 226 ha. Do území ORP Pohořelice zasahuje střední nádrž, zvaná Věstonická a dolní nádrž, zvaná Novomlýnská. V sedmdesátých letech došlo v nivní oblasti (tehdy nejrozsáhlejší lužní krajina ve střední Evropě) k významným vodohospodářským úpravám (výstavba nádrží, regulace toků), což mělo za následek podstatnou změnu vodohospodářských poměrů v této oblasti, tj. snížení rozsahu a četnosti a v některých oblastech zamezení každoročních záplav, změna a stabilizace hladin podzemních vod, zvýšení minimálních průtoků v řece Dyji a zabezpečení dostatku vody pro provoz závlah zemědělských pozemků v této aridní oblasti. Provedenými úpravami vodních toků hlavně Moravy a Dyje a výstavbou vodního díla Nové Mlýny v letech 1968 až 1989 došlo tedy k významné změně vytvořením diferencované ochrany území jižní Moravy před povodněmi do průtoku stoletých vod. Na druhé straně provedením vodohospodářských zásahů byl tisíciletý vodní režim lužních ekosystémů s dřívějšími každoročními přirozenými záplavami přeměněn na režim výparný, kdy atmosférické srážky jsou nižší než výpar. Na vodu je vázán celý biorytmus lužních lesů, tedy chemické a biologické procesy toku látek i energie v tomto přírodním ekosystému. Jakékoliv negativní zásahy do hydrického procesu zde způsobují plošné vysušování lužních lesů s následným narušením jejich biorytmu a bezprostředním ohrožením jejich existence. Negativní důsledky umělého zásahu jsou dnes postupně zmírňovány finančně náročnou revitalizací Vodního díla Nové Mlýny a jeho okolí. Střední nádrž v současné době plní především úlohu ochrany přírody. Obě krajní nádrže dnes kromě protipovodňové ochrany slouží především k rekreaci, rybolovu a provozování vodních sportů. Komplex nádrží se stal významným zimovištěm severských druhů ptactva. Vážnost problematiky lze pochopit, dáme-li do souvislosti rozdíl poklesu mezi ročními srážkovými úhrny a ročním poklesem odtoku. Zvyšuje se trendový odtok srážkové vody. Krajina není schopná delší dobu zadržet vodu (snížila se její retenční schopnost) a proto po spadnutí vydatnějších srážek dochází k jejich rychlému odtoku do toků. Zároveň přibyla právě četnost přívalových srážek. Z krajiny se postupně vypařuje méně vody, protože zásoby vody v krajině jsou menší, než tomu bylo v minulosti. Nerovnoměrnost výparů vodních par z krajiny a vodních ploch do ovzduší ovlivňuje tvorbu srážek a jejich rozdělení v krajině. Celoplošný nedostatek vody v krajině způsobuje její rychlejší přehřívání se všemi následky dochází k vysušování krajiny. Je třeba tedy srážkovou vodu v krajině zachytit, umožnit infiltraci do podzemních vod a zabránit zrychlenému odtoku do vodních koryt přiblížit se co nejvíce k původnímu přirozenému vodnímu režimu v krajině. Zrychlený odtok hrozí především z území s velkou sklonitostí a nevhodným hospodařením orná sklonitá půda. Základem je tedy potřeba snížit plochy těchto území. Pro srovnání jednotlivých obcí v rámci ORP Pohořelice byla tedy provedena základní analýza. Jedná se o výměru orných pozemků s průměrným sklonem nad 7. Strana: 18

Obr.: Orientační vymezení pozemků ohrožených erozí Sklonitý terén obdělávaný zemědělskou činností se nachází především v západní částí SO ORP na území obcí Troskotovice, Branišovice a Šumice. Zbytek území není vodní erozí ohrožen. V místech, kde se projevuje nepříznivý vliv sklonitosti je vhodné se zaměřit na užívání protierozních agrotechnologií, pěstování vhodných plodin a v horších případech i technické zabezpečení pozemků. Vzhledem k poloze intravilánů obcí pod těmito ohroženými oblastmi je třeba upozornit také na hrozbu zrychleného odtoku vody při přívalových srážkách a s tím související nebezpečí vzniku lokálních povodní. Celkově je v této oblasti situace poměrně příznivá. Poznámka k realizaci protipovodňových opatření a zlepšení vodního režimu v krajině: V krajině se nachází upravené (napřímené, opevněné, zatrubněné) drobné vodní toky, které napomáhají rychlému odvedení vody z horních částí povodí. Zejména v zemědělsky obhospodařované krajině se často jedná o toky, které plnily meliorační funkci. V současné době, kdy se část orné půdy zatravňuje a provádí se množství ochranných opatření proti erozi, je možné alespoň část těchto toků vrátit do přírodě blízkého stavu. Principem revitalizací je obnova přirozené délky a trasy toku, přirozeného podélného i příčného profilu a umožnění vybřežování toků již při nižších průtocích (tam, kde je to možné) to vše v závislosti na geomorfologických podmínkách. Součástí revitalizace je i obnova břehových porostů. Nejlepším způsobem revitalizace je vyčlenění dostatečně širokého potočního pásu, ve kterém mohou probíhat přirozené korytotvorné procesy. V některých případech pak stačí relativně malé změny současného stavu upravených koryt, aby byly nastartovány vhodné podmínky. Strana: 19

Cílem je využití přirozeného retenčního potenciálu vodních toků a jejich niv ve vazbě na protipovodňovou ochranu území a zabezpečení funkční vazby mezi vodními toky a jejich nivami včetně umožnění přirozeného neškodného rozlivu a zajištění prostoru pro přirozené korytotvorné procesy drobných vodních toků. Opatření v krajině není možné podceňovat, protože tvoří významnou část preventivních opatření, ale na druhou stranu nemůže být jejich účinek hlavně při extrémních povodňových situacích přeceňován. Obecně lze říci, že plošná opatření mají výbornou účinnost v případě extrémních přívalových srážek lokálního charakteru krajina dokáže zadržet množství vody na ni spadlé. Takovéto srážky se vyskytují v letním období i několikrát do měsíce a způsobují zaplavování sklepů, dočasné zvýšení hladin řek, škody na zemědělské úrodě, zaplavování intravilánů obcí bahnem z polí. Opatřeními v ploše povodí lze tedy takovýmto škodám předejít. Bohužel plošná opatření v jednom subpovodí nemohou zamezit destruktivním účinkům povodňové vlny, přicházející z jiných, výše položených subpovodí. K této situaci dochází již méně často (jednalo se o povodně v letech 1997 a 2002), její následky jsou však horší. Míra pozitivního ovlivnění při dlouhotrvajících, regionálních deštích tedy závisí především na hydrologické poloze průtočného profilu vzhledem k chráněným - výše položeným územím. Opatření provedená v ploše povodí se vždy projeví níže po toku, není možné plošnými opatřeními zabránit přítoku povodňové vlny z výše položeného území. Pro podporu realizace plošných protipovodňových opatření je nutné využívat stávající programy určené ke zlepšení stavu životního prostředí a jeho složek. Hlavním nástrojem pro jejich realizaci jsou především komplexní pozemkové úpravy (KPÚ). 4.2.2 Stav povrchových a podzemních vod Znečištění vod je jedním z největších environmentálních problémů současného světa. Voda transportuje živiny, ale zúčastňuje se rovněž na zprostředkování pohybu škodlivin v rámci různých ekosystémů. Důsledkem je, že může dojít ke kumulaci - nahromadění škodliviny v některé ze součástí životního prostředí. Znečištění vod je způsobováno chemickými látkami anorganického charakteru, hlavně těžkými kovy, nebo látkami organickými. Hlavním typem znečištění vod v našich podmínkách je eutrofizace znečištění vod nadměrným obsahem živin. Odpadní vody splaškové mohou být znečištěny mikrobiálně. Významnou měrou se na znečištění vod podílí také zemědělská výroba. Problémem vody je rovněž její dosažitelnost a distribuce. Přibližně třetina toků ČR zůstává i přes výrazné zlepšení za posledních 15 let stále nadměrně znečištěna. Situace na území ORP Pohořelice není výjimkou, stav povrchových a podzemních vod není uspokojivý. 4.2.2.1 Rizikovost útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska splnění environmentálních cílů Stav povrchových vod byl hodnocen pomocí indikátoru: Rizikovost útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska splnění environmentálních cílů. Základní jednotkou pro hodnocení stavu povrchových vod jsou útvary povrchových vod tekoucích a útvary povrchových vod stojatých. Hodnocené útvary jsou zařazeny do tříd rizikovosti podle výsledků hodnocení HEIS VÚV T.G.M. Třídy rizikovosti (rizikový, nejistý, nerizikový) identifikují tzv.: rizikové vodní útvary, tj. útvary vod, které pravděpodobně nedosáhnou v roce 2015 dobrého stavu, pokud nebudou přijata příslušná opatření. Hodnocení rizikovosti útvarů povrchových vod tekoucích Území ORP Pohořelice je protkáno hustou sítí vodních toků, které byly z hlediska obou ukazatelů (ekologický stav/potenciál a chemický stav) hodnoceny takto: Stupnice: nerizikový nejistý rizikový Jih území: Dyje nejistý Strana: 20

Východ území: Šatava rizikový Jihlava - rizikový Hornoleský náhon - rizikový Mlýnský náhon - rizikový Potůček - rizikový Jezeřanská strouha - rizikový Západ území Šumický potok rizikový Svodnice - nehodnocen Olbramovický potok - nehodnocen Našiměřický potok - nehodnocen Miroslavka - nehodnocen Suchý potok - nehodnocen Zdroj dat: HEIS VUV T.G.M. Pozn.: Evidence ekologického potenciálu silně ovlivněných a umělých vodních útvarů bude v souladu s vyhláškou č. 391/2004 Sb., 31 vedena až od 1.1.2010. Celkové hodnocení: Povrchové vodní toky nebyly hodnoceny nad hranicemi jednotlivých obcí, neboť jejich ekologický/chemický stav nemá velkou souvislost se správním rozdělením území a hustota sítě v jednotlivých obcích je velmi nerovnoměrná, což by zkreslovalo výstupy. Naprostá většina povrchových vodních toků je hodnocena stupněm rizikový, proto byla pro celé ORP Pohořelice přiřazena hodnota indikátoru -1. Nejistoty hodnocení: Nedostatek dat plynoucí z omezeného počtu monitorovaných lokalit v rámci státní sítě sledování jakosti vody v tocích způsobuje nejistoty zejména v oblasti hodnocení rizika nedosažení environmentálních cílů. Na menším území tudíž může být sledovaný datový soubor statisticky méně spolehlivý z hlediska reprezentativnosti pro charakterizaci dostatečného podílu vodních útvarů v jednotlivých oblastech povodí. Pro dokreslení situace je uvedena tabulka jakosti vody ve vybraných tocích/profilech ve státní síti sledování jakosti vod (ČHMÚ) s klasifikací podle ČSN 75 7221. Strana: 21

Tab.: Jakost vody ve vybraných tocích a profilech a zatřídění podle ČSN 75 7221 (ČHMÚ) Tok, vybrané profily Dyje - VDNM Dolní Věstonice Jevišovka - Ivaň Svratka - Vranovice Rok Jednotka/ Biochemická spotřeba kyslíku Chemická spotřeba kyslíku dichromanem Amoniakální dusík Dusičnanový dusík Celkový fosfor třída (BSK5) (CHSK-Cr) (N-NH4+) (N-NO3-) (TP) 2004 mg/l 6,3 32 0,1 2,88 0,26 třída IV IV II III IV 2005 mg/l 4,8 30 0,05 2,96 0,22 třída IV III I II III 2006 mg/l 5,2 27 0,09 2,96 0,18 třída IV III II II III 2004 mg/l 3,4 24 0,13 5,41 0,25 třída IV IV II III IV 2005 mg/l 2,8 23 0,08 5,64 0,22 třída IV III II III III 2006 mg/l 3,1 24 0,11 5,9 0,22 třída IV III II III III 2004 mg/l 4,7 24 0,59 4,24 0,33 třída IV III IV II IV 2005 mg/l 3,5 24 0,26 4,15 0,3 třída IV III III III IV 2006 mg/l 3,4 23 0,3 3,98 0,25 třída III III III III IV Popis: I-neznečištěná, II-mírně znečištěná, III-znečištěná, IV-silně znečištěná, V-velmi silně znečištěná voda. 4.2.2.2 Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska splnění environmentálních cílů Stav podzemních vod byl hodnocen pomocí indikátoru: Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska splnění environmentálních cílů. Základní jednotkou pro hodnocení stavu podzemních vod jsou útvary podzemních vod, které jsou zjednodušeně vyjádřeny plochami ve třech vertikálních vrstvách (svrchní útvary kvartérních sedimentů a coniaku, útvary základní vrstvy, útvary bazálního křídového kolektoru). Hodnocené útvary jsou zařazeny do tříd rizikovosti podle výsledků hodnocení HEIS VÚV T.G.M. Třídy rizikovosti (rizikový a nerizikový) identifikují tzv.: rizikové vodní útvary, tj. útvary vod, které pravděpodobně nedosáhnou v roce 2015 dobrého stavu, pokud nebudou přijata příslušná opatření. Tab.: Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního a chemického stavu % plochy útvarů podzemních vod s hodnocením Obec rizikový kvantitativní stav chemický stav ORP Pohořelice 0 100 Zdroj: HEIS VUV T.G.M, v.v.i. Strana: 22

Celé území ORP Pohořelice bylo vyhodnoceno z hlediska splnění environmentálních cílů: Z hlediska kvantitativního stavu nerizikový Z hlediska chemického stavu - rizikový 4.2.2.3 Hodnocení stavu povrchových a podzemních vod Porovnání situace na území ORP Pohořelice v rámci ČR: -1 indexace: -1 / 0 / +1 (+1 nejlepší, 0 neutrální, -1 nejhorší) Na území ORP je přes nedostatek primárních dat zaznamenán vysoký výskyt útvarů povrchových vod tekoucích s klasifikací rizikový a ve smyslu hodnocených indikátorů nejsou plněny cíle environmentální kvality povrchových vod z hlediska chemického nebo ekologického stavu/ekologického potenciálu. Na území ORP nejsou identifikovány žádné útvary povrchových vod tekoucích s klasifikací nerizikový. Na sledovaném území nejsou rovněž plněny cíle environmentální kvality podzemních vod z hlediska chemického stavu podobně jako na většině území České republiky. Dle dostupných údajů z hlediska kvantitativního stavu podzemních vod je území hodnoceno stupněm nerizikový. 4.2.3 Ochrana před povodněmi Díky soustavě nádrží Nové Mlýny je jižní část správní oblasti ORP Pohořelice poměrně dobře chráněná před velkou vodou i přesto, že leží na soutoku několika větších řek v rovinaté oblasti. Povodněmi tak hrozí především řeka Jihlava a některé menší toky. Obr. Vyhlášená záplavová území: Strana: 23

Obec Rozloha obce (ha) Zaplavované území při Q100 Podíl zaplaveného území (%) Hodnocení indikátoru Branišovice 1106 0 0 1 Cvrčovice 929 307 33,05-1 Ivaň 1 176 568 48,3-1 Loděnice 867 0 0 1 Malešovice 920 143 15,54 0 Odrovice 480 137 28,54-1 Pasohlávky 2 656 326 12,27 0 Pohořelice 4303 982 22,82-1 Přibice 739 162 21,92-1 Šumice 863 0 0 1 Troskotovice 1 813 0 0 1 Vlasatice 2294 0 0 1 Vranovice 1 379 500 36,26-1 ORP Pohořelice 19 525 3125 16,01 0 Zdroj: ČSÚ, podklady ÚAP, dopočet vlastní Pozn.: Hodnocení indikátoru Podíl zaplaveného území při Q100 1. 0-10% 0 10,1 20,0% -1. Více než 20% 4.2.4 Podíl obyvatel napojených na veřejnou kanalizaci a ČOV a podíl obyvatel zásobovaných pitnou vodou z veřejného vodovodu Viz. téma Veřejná dopravní a technická infrastruktura. Strana: 24

4.2.5 SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY V O D N Í R E Ž I M V K R A J I N Ě SLABÉ STRÁNKY Většina obyvatel je napojena na veřejný vodovod. Nejsou plněny cíle environmentální kvality povrchových vod z hlediska chemického nebo ekologického stavu/ekologického potenciálu a nejsou plněny cíle environmentální kvality podzemních vod z hlediska chemického. Nerizikový kvantitativní stav útvarů podzemních Značná část kapacity vodních zdrojů je odvedena vod. mimo území ORP Pohořelice. Málo sklonitých obdělávaných pozemků v území V řadě obcí chybí infrastruktura pro odvádění a území není významněji ohroženo vodní erozí. Naprostá většina obyvatel je zásobována pitnou vodou vyhovující kvality. PŘÍLEŽITOSTI Nastartování procesu KPÚ v oblastech s nepříznivým stavem vodního režimu a nízkým koeficientem ekologické stability. Ochrana zastavěných území před povodněmi dořešení problematických úseků vodotečí, s využitím podpůrných programů. Realizace komplexního systému protipovodňových opatření v krajině (vyjma vodní díla většího rozsahu). Finanční zdroje ze státního rozpočtu a fondů EU pro zajištění čištění odpadních vod a zásobování pitnou vodou, na realizaci projektů protipovodňové ochrany v krajině. Podpora modernizace a rekonstrukce stávající kanalizační sítě a rozvoje napojení obyvatel na veřejnou kanalizaci zakončenou v ČOV. Snižování spotřeby vody. Dodržování zásad správné zemědělské praxe pro snížení obsahu dusičnanů a dalších znečišťujících látek v podzemních a povrchových vodách. čištění odpadních vod. Na území ORP Pohořelice nejsou vyhlášeny chráněné oblasti přirozené akumulace vod. Rizika místních povodní/záplav v územích s velkým podílem sklonité orné půdy a nízkým koeficientem ekologické stability. Výskyt oblastí s nepříznivými podmínkami vodního režimu, s nízkým koeficientem ekologické stability, vysokým stupněm zornění a svažitosti, snížená přirozená retenční schopnost území. HROZBY Napjatá kvantitativní bilance podzemních vod v některých oblastech s omezenými zásobami především v obdobích sucha. Předpokládaný silný rozvoj lázeňství a cestovního ruchu v oblasti Pasohlávky-Mušov bude narážet na prahovou situaci v oblasti zásobování vodou. Nárůst přívalového množství dešťových vod v často poddimenzovaných kanalizačních soustavách v důsledku rozrůstajících se zpevněných ploch v sídelních oblastech. Odkládání řešení problematiky působení vodní a větrné eroze. Masivní rozšiřování vrtů pro geotermální vytápění objektů, kterým se zpřístupňují podzemní vody možnému znečištění. Strana: 25

4.2.6 Problémy k řešení v rámci územního plánování Vybudování a modernizace infrastruktury pro odvádění a čištění splaškových vod a dešťové kanalizace. Podporovat opatření na zamezení vodní a větrné eroze intenzivně obdělávané zemědělské půdy, prosazovat zatravnění a zalesnění příliš sklonitých půd, technická opatření omezující povrchový odtok. Ochrana a obnova přirozeného vodního režimu, revitalizace toků a vodních ekosystémů (lužní lesy). Podporovat posilování retenční schopnosti území, udržovat a rozšiřovat ozeleněné plochy a prvky ÚSES, dbát na nenarušení povrchových a podzemních zdrojů vody a pramenišť minerálních a léčivých vod a podporovat jejich hospodárné využívání. Řešit protipovodňová opatření v území ohrožených záplavami 4.3 HYGIENA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 4.3.1 Ovzduší Čistota ovzduší a jeho znečišťování je problematika, kterou je nutno se zabývat jak v lokálních, tak v globálních měřítcích. Škodliviny, které se dostávají do ovzduší převážně následkem lidské činnosti (průmysl, doprava, energetika) mají negativní dopad jak na kvalitu životního prostředí, tak přímo na živé organismy včetně člověka. Znečišťující látky mají schopnost se akumulovat v prostředí v půdě, vodě i v organismech a jako součást potravinového řetězce se dostávat v produktech zemědělské a živočišné výroby do organismů a dále napadat zdraví populace. Vysoce toxické látky projevují svůj škodlivý účinek bezprostředně po vystavení se jim, jiné látky se akumulují v organismu a jejich účinky se dostaví až po různě dlouhé časové prodlevě (dny, týdny, roky). Původ znečišťujících látek může být jak místní, tak i z velkých vzdáleností. Schopnost migrace škodlivin v ovzduší je dána především jejich fyzikálně-chemickými vlastnostmi, morfologií území a aktuálními klimatickými podmínkami. Důsledkem toho je skutečnost, že na množství škodlivin v ovzduší nelze usuzovat pouze z množství v daném místě emitovaných částic. Dochází k prostorovým disproporcím, kdy opatření provedená v jednom místě se mohou projevit jen částečně nebo vůbec a projevují se v místě jiném. Proto je nutné se při řešení této problematiky neomezovat správními hranicemi území, ale postupovat podle přirozených přírodních hranic a pochodů v krajině. Nejvyšší koncentrace škodlivých látek v ovzduší se vyskytují v zimním období (topná sezona) při nepříznivých rozptylových podmínkách (velmi slabé proudění, teplotní inverze...). Koncentrace oxidů dusíku (NO + NO 2 ) jsou zvýšené, zvláště ve městech v těsné blízkosti dopravních tepen, prakticky v průběhu celého roku. Ozon dosahuje maximálních hodnot v jarních a hlavně v letních měsících při dlouhodobějším trvání slunných a tedy bezoblačných dní, kdy nejvyšší hodnoty jsou dosahovány odpoledne a k večeru opět dochází k jejich poklesu. Imisní limity Nařízení vlády č.350/2002 Sb., v platném znění (novela 429/2005 Sb.) stanovuje nové limitní imisní hodnoty a podmínky a způsob sledování, posuzování, hodnocení a řízení kvality ovzduší. Limity jsou stanoveny zvlášť pro ochranu zdraví obyvatelstva a zvlášť pro ochranu vegetace a ekosystémů. Strana: 26

Imisní limity (LV) pro ochranu zdraví: Znečišťující látka SO 2 PM 10 NO 2 Doba průměrování Mez pro posuzování [µg.m -3 ] Horní UAT Dolní LAT 1 hodina 24 hodin 24 hodin 50 max. 3x za rok 20 max. 7x za rok 75 max. 3x za rok 30 max. 7x za rok Hodnota imisního limitu [µg.m -3 ] LV 350 max. 24x za rok 125 max. 3x za rok 50 max. 35x za rok Mez tolerance (pro 2006) [µg.m -3 ] MT Termín dosažení LV kalendářní rok 10 14 40 1 hodina 100 max. 18x za rok 140 max. 18x za rok 200 max. 18x za rok 40 31.12.2009 kalendářní rok 26 32 40 8 31.12.2009 Pb kalendářní rok 0.25 0.35 0.5 CO maximální denní 8h klouzavý 5 000 7 000 10 000 průměr Benzen kalendářní rok 2 3.5 5 4 31.12.2009 Pozn.: Pro částice PM 2,5 je v nově navrhované směrnici EU navržen limit pro roční průměr 25 µg.m -3. zdroj: ČHMI Cílové imisní limity (TV) a dlouhodobé imisní cíle pro ochranu zdraví: Znečišťující látka Doba průměrování Mez pro posuzování [µg.m -3 ] Horní UAT Dolní LAT Hodnota cílového imisního limitu [µg.m -3 ] TV Termín dosažení TV Dlouhodobý imisní cíl O 3 maximální 120, denní 8h 120 25x v průměru za klouzavý 3 roky průměr 31.12.2009 120 Cd kalendářní rok 0.002 0.003 0.005 31.12.2012 As kalendářní rok 0.0024 0.0036 0.006 31.12.2012 Ni kalendářní rok 0.010 0.014 0.020 31.12.2012 Benzo(a)pyren kalendářní rok 0.0004 0.0006 0.001 31.12.2012 zdroj: ČHMI Strana: 27

Limity pro ochranu ekosystémů a vegetace Území na kterém musí být podle nařízení vlády dodržovány imisní limity pro ochranu vegetace a ekosystémů jsou: a) území národních parků a chráněných krajinných oblastí b) území s nadmořskou výškou 800 m n.m. a vyšší c) ostatní vybrané lesní oblasti podle publikace ve Věstníku MŽP Imisní limity (LV) pro ochranu ekosystémů a vegetace: Znečišťující látka zdroj: ČHMI Doba průměrování Mez pro posuzování [µg.m -3 ] Horní UAT Dolní LAT Hodnota imisního limitu [µg.m -3 ] LV Termín dosažení LV SO 2 rok a zimní období (1.10.- 31.3.) 8 12 20 NO x kalendářní rok 19.5 24 30 Cílové imisní limity a dlouhodobé imisní cíle pro ochranu ekosystémů: Znečišťující látka O 3 Časový interval AOT40, vypočten z 1h hodnot v období květen červenec Dlouhodobý imisní cíl [µg.m -3.h] 6 000 Hodnota cílového imisního limitu k 31.12.2009 [µg.m -3.h] 18 000 průměr za 5 let Pozn.: AOT40 znamená součet rozdílů mezi hodinovou koncentrací větší než 80 µg.m -3 (= 40 ppb) a hodnotou 80 µg.m -3 v dané periodě užitím pouze hodinových hodnot změřených každý den mezi 8:00 a 20:00 SEČ zdroj: ČHMI Výběr parametrů pro hodnocení kvality ovzduší byl veden snahou o zjednodušení složité problematiky za účelem podání rychlé a srozumitelné informace o stavu ovzduší ve smyslu platné legislativy. Hlavní parametry (označené HP) jsou tyto: HP1a: Plocha území, na které došlo v daném roce k překročení imisních limitů a cílových imisních limitů pro ochranu zdraví lidí HP1b: Plocha území, na které došlo v daném roce k překročení imisních limitů pro ochranu ekosystémů a vegetace Hlavní parametry byly navrženy na základě požadavků platné legislativy (zahrnují současné nejpalčivější problémy ochrany ovzduší). Indikace problémů ve vývoji imisních koncentrací látek znečišťujících ovzduší byla stanovena na základě vyhodnocení překročení imisních limitů pro ochranu zdraví lidí a limitů pro ochranu ekosystémů a vegetace. HP2: Plnění doporučených krajských emisních stropů, sleduje dodržení legislativou doporučených krajských emisních stropů. Všechny použité parametry mají přímou či nepřímou souvislost s plněním Mezinárodních závazků České republiky v rámci jednotlivých Protokolů Konvence o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států (CLRTAP). Strana: 28

Podrobné hodnocení jevu (procesu): I(HP1a): Plocha území, na které došlo v daném roce k překročení imisních limitů a cílových imisních limitů pro ochranu zdraví lidí Na celém území ORP Pohořelice došlo v roce 2006 k překročení hodnot 24h imisního limitu pro PM 10. Roční imisní limit pro PM 10 nebyl překročen. V roce 2006 nebyly překročeny hodnoty 24h imisního limitu pro SO 2, ročního imisního limitu pro NO 2, ani imisní limit pro benzen. Na 3 % území ORP došlo k překročení cílových imisních limitů pro ochranu zdraví pro polycyklické aromatické uhlovodíky vyjádřené jako benzo(a)pyren (BaP). Pro porovnání, za celou ČR byl v roce 2006 24h imisní limit pro PM 10 překročen na 28,5 % plochy území, cílový imisní limit pro BaP byl překročen na 9,2 % plochy ČR. Na 100 % území ORP došlo v roce 2006 k překročení hodnoty cílového imisního limitu pro ochranu zdraví lidí pro troposférický ozon. Tab.: Překročení imisního limitu (LV) a cílového imisního limitu (TV) bez přízemního ozonu v rámci ORP Pohořelice, % plochy územního celku, 2006 Obec s pověřeným stavebním úřadem >125 SO 2 PM 10 PM 10 NO 2 Benzen As BaP 24h roční 24h roční roční roční roční průměr průměr průměr průměr průměr průměr průměr Souhrn překročení LV Souhrn překročení TV µg.m -3 >40 µg.m -3 >50 µg.m -3 >40 µg.m -3 >5 µg.m -3 >6 ng.m -3 >1 ng.m -3 ORP Pohořelice - - 100 - - 100-3 3 Srovnání: ORP Mikulov - - 95 - - 95-4 4 ČR 0,01 2,3 28,5 0,3 0,08 9,2 Tab.: Překročení cílového imisního limitu O3 pro ochranu zdraví v rámci ORP Pohořelice, % plochy územního celku, 2006 % plochy území území max. denní 8h klouzavý průměr (> 120 µg.m -3 ) ORP Pohořelice 100 Nařízení vlády č. 597/2006 Sb. požaduje hodnocení koncentrace ozonu ve vztahu k ochraně lidského zdraví provádět jako průměr za poslední tři roky. Nadlimitní koncentrace přízemního ozonu byly v letech 2004 2006 zaznamenány na 88 % území ČR. Podrobné hodnocení jevu (procesu): I(HP1b): Plocha území, na které došlo v daném roce k překročení imisních limitů pro ochranu ekosystémů a vegetace Na území ORP Pohořelice neleží žádný NP ani CHKO, pro které jsou limity závazné. V roce 2006 nedošlo k překročení imisních limitů pro SO2 a NOx pro ochranu ekosystémů/vegetace na žádné lokalitě ČR s monitorovací stanicí, která je klasifikována jako venkovská. Strana: 29

Hodnocení jevu (procesu): I(HP2). Plnění doporučených krajských emisních stropů Tab.: Emise hlavních znečišťujících látek (REZZO 1 až 4**) na území Jihomor. kraje (a srovnání výše emisí s doporučeným krajským emisním stropem pro rok 2010 podle přílohy č. 2 nařízení vlády č. 351/2002 Sb. (NV 417/2003 Sb.)) Emise k roku 2006 v kt/rok TZL SO 2 NO x CO VOC * NH 3 * Jihomoravský kraj Emise REZZO 1-4 4,9 4,2 19,1 34,4 18,1 7,4 Krajský emisní strop - 4,3 18,0-18,3 11,0 Plnění emisního stropu - plněn neplněn - plněn plněn *emise VOC a NH 3 rozpočteny do krajů odborným odhadem **emise z přeshraniční dopravy nejsou do jednotlivých krajů rozpočítány Na území Jihomoravského kraje nejsou k roku 2006 překročeny doporučené krajské emisní stropy pro rok 2010 podle přílohy č. 2 nařízení vlády č. 351/2002 Sb. (novelizováno nařízením vlády č. 417/2003 Sb.) pro SO 2, VOC a NH 3. Překročen je doporučený emisní strop pro oxidy dusíku. Kvalita venkovského ovzduší Výše uvedené hodnocení kvality ovzduší se opírá především o výsledky měření imisí, které je s ohledem na požadavky legislativy směrováno především do velkých aglomerací. Podle odborného odhadu a na základě výsledků v poslední době publikovaných prací však lze s vysokou pravděpodobností očekávat, že zvýšené i nadlimitní koncentrace řady látek se vyskytují i v malých obcích, kde se neměří a ve kterých u nás žije poměrně značná část populace. Jedná se zejména o koncentrace suspendovaných částic, polyaromatických uhlovodíků a těžkých kovů. Zásadní roli na znečištění ovzduší hraje geomorfologie území, dopravní zátěž a způsob vytápění. Při použití dřeva a uhlí pro vytápění dochází ke zvýšení emisí částic, polyaromatických uhlovodíků a těžkých kovů. Pokud je v lokálních topeništích spalován odpad, dochází navíc k emitování nebezpečných dioxinů. Značný podíl na snížení emisní zátěže ovzduší má tedy plynofikace obcí, která zabraňuje znečišťování ovzduší z plošných malých zdrojů (vytápění domácností apod.). Růst cen plynu se však v posledních letech projevil nárůstem znečištění v důsledku přechodu řady domácností k vytápění jinými druhy paliv nebo případným spoluspalováním komunálního odpadu. Značnou zátěž životního prostředí představují emise produkované z mobilních zdrojů, především emise oxidů dusíku, VOC a TZL z automobilové dopravy. Nejzatíženější silniční komunikací je silnice I/52 (Brno Pohořelice Mikulov Dolní Rakousko) s průměrnou denní intenzitou přibližně 10 tis. vozidel. Na silnici I/52 nechybí žádné obchvaty. Klíčovou úlohu v oblasti hraje zemědělství, které je dominantním zdrojem emisí amoniaku. Porovnání situace na území ORP vzhledem k situaci na celém území ČR: -1 indexace: -1 / 0 / +1 (+1 nejlepší, 0 neutrální, -1 nejhorší) Na celém území ORP Pohořelice je překračován imisní limit pro ochranu lidského zdraví (PM10 a O 3 ). Zvýšené imisní koncentrace přízemního ozonu nejsou výjimečné, k překračování imisních limitů dochází na většině území České republiky. Z hlediska navrženého cílového stavu indikátorů, tj. nulové překročení imisních limitů pro ochranu lidského zdraví a pro ochranu ekosystémů a vegetace a plnění doporučených krajských emisních stropů je situace hodnocena celkově mírně negativně, indikátoru však byla přiřazena hodnota 0. Strana: 30