Trvalky Přehled druhů - Lamidy

Trvalky Přehled druhů - Lamidy

Vývojová linie Lamiidy (Lamiids) samostatná skupina v rámci Asterid v APG IV zahrnuje 8 řádů, velké jsou ale jen Gentianales a Lamiales bez společných výrazných morfologických znaků PREZENTACE JN

Řád Gentianales* Čeleď Gentianaceae (hořcovité) byliny až stromy, listy vstřícné, 4-5merní květy, plodem je u většiny druhů tobolka distribution: worldwide, but especially temperate, about half the genera in South America 99/1740, ČR 5/19

Gentiana acaulis (hořec) Hranice

Gentianaceae (hořcovité) Gentiana (hořec) Původ: hlavně horské oblasti mírného pásu Auroasie a Ameriky Popis: nízké i středně vysoké rostliny s jednoduchými lista a velkými nálevkovitými nejčastěji modrými (vzácněji fialovými, bílými, nebo žlutými) květy Pěstování: většina hořců vyžaduje slunná dobře drenážovaná, ale nevysýchavá stanoviště substrát: podle druhů, kamenitý, propustný Množení: výsevem na podzim, semena klíčí až po prodělání zimy, řízkování v létě (řízky se nesmí přehřát) Použití: skalničky Další druhy: Gentiana sino-ornata (hořec ozdobný)ze Z Číny a Tibetu, G. acaulis roste v evropských horách na kyselých půdách, kvete v květnu až červnu, G. clusii roste v Evropských horách na vápenci, G. asclepiadea roste na horských loukách Evropských pohoří, kvete až koncem léta. Drobnější druhy jsou řazeny do rodu Gentianella

Gentiana acaulis

Gentiana sino-ornata

Gentiana asclepiadea (hořec tolitovitý)

Gentiana scabra

Gentiana tibetica

Gentianella nivalis Alpy

Řád Gentianales* Čeleď Apocyanaceae (toješťovité) zahrnuje i Asclepiadaceae (klejichovité) dřeviny i byliny, liány i sukulenty, často s mléčnicemi plodem tobolka nebo měchýřky rozšíření: largely tropical to warm temperate 400/4555 Prezentace JN

Vinca minor 'Illumination'

Apocyanaceae (toješťovité) Vinca (barvínek) Původ: Evropa a přilehlé oblasti SZ Afriky a JZ Asie Stanoviště v přírodě: lesy, křoviny, zarostlé skály Popis: poléhavá až vystoupavá rostlina šířící se šlahouny s nápadnými modrými kolem 1 cm velkými květy Pěstování: nenáročné trvalky pro polostinná místa substrát: humózní, dobře zásobený živinami, přiměřeně vlhký Množení: řízkováním šlahounů Použití: stinná místa ve skalkách i jinde v zahradě, podrost pod stromy a keři Další druhy: i u nás původní V. minor, Středozemní V. major na nevhodných stanovištích vymrzá

Vinca minor 'Atropurpureum'

Vinca major

Asclepias tuberosa Průhonický park

Dipladenia

Dipladenia

Řád Boraginales Čeleď Boraginaceae (brutnákovité) byliny, vzácně keře, liány a stromky listy jednoduché, celokrajné, většinou drsné od tuhých štětinovitých chlupů květenstvím je vijan plodem tvrdky na dně vytrvalého kalicha rozšíření: téměř kosmopolitní, těžiště Mediterán 148/2740, ČR 16/40 PREZENTACE JN

Pulmonaria obscura

Boraginaceae (brutnákovité) Pulmonaria (plicník) Původ: Evropa a Z Asie (P. mollissima i střední Asie) Popis: nízké až středně vysoké trvalky s přízemní růžicí listů, drsně chlupatými, některé druhy skvrnitými listy, ozdobné svými růžovými až modrými květy v koncových květenstvích Pěstování: polostín, nejlépe roste v podrostu světlého listnatého lesa substrát: humózní, mírně vlhký provzdušněný Množení: dělením trsů Použití: hajní partie zahrad Druhy: krom našeho druhu Pulmonaria officinalis (plicník lékařský) a P. obscura se pěstuje P. saccharata z Francia a Itálie, Z Evropská P. longifolia, nebo karpatsko Balkánaksý P. rubra

Pulmonaria saccharata 'Opal'

Myosotis sylvatica (pomněnka lesní)

Boraginaceae (brutnákovité) Myosotis (pomněnka) Původ: hlavně Z Eurasie a Nový Zéland Popis: jednoleté i vytrvalé nízké až středně vysoké trvalky s blankytně modrými 5 četnými květy Pěstování: polostinná nevysýchavá stanoviště, řada druhů je mokřadních substrát: propustný ale ne vysžchavý u horských druhů, humózní vlhký u většiny nížiných druhů Množení: semeny, dělením trsů Použití: nízké horské druhy na vlhká místa ve skalkách, mokřadní k jezírkům Druhy: jako skalničky se pěstuje např. M. alpestris, na polostinných stanovištích se pěstuje M. sylvatica (p. lesní) krom modrokvětých se pěstují i cv. s bílými a růžovými kvítky, jako bahenní rostlina na břehy jezírek se hodí M. palustris agg.

Myosotis palustris (pomněnka bahenní)

Omphalodes verna (pupkovec jarní)

Boraginaceae (brutnákovité) Omphalodes (pupkovec) Původ: Z Eurasie Popis: pomněnkám podobné rostliny, s modrými kvítky, širšími listy a pupkovitými plody Pěstování: polostinná až stinná stanoviště substrát: humózní, vlhký substrát Množení: semeny Použití: podrost, pokryvné trvalky i do stinných partií zahrad Druhy: nejběžněji pěstovaný je Omphalodes verna ze střední a JV Evropy

Omphalodes verna (pupkovec jarní)

Řád Lamiales největší a nejdiverzifikovanější řád skupiny Lamiid podle APG IV zahrnuje 24 čeledí klasifikace rodů do čeledí podléhá neustálým úpravám Čeleď Plantaginaceae (jitrocelovité) diverzifikovaná čeleď zahnující bývalé Callitrichaceae, Hippuridaceae, Globulariaceae, Plantaginaceae s. str. a mnoho bývalých Scrophulariaceae byliny, občas i vodní, vzácně keře nebo stromky morfologicky diverzifikovaná čeleď rozšíření: kosmopolitní s těžištěm v mírném pásu 90/1900, ČR 15/75 PREZENTACE JN

Erinus alpinus

Globularia cordifolia J Morava

Plantaginaceae (jitrocelovité) Globularia (koulenka) Původ: Stř. a J Evropa, Makaronézie, S Afrika, JZ Asie Popis: nízké skalničky s nápadným kulovitým květenstvím modrých kvítků Pěstování: nenáročná skalnička pro slunná suchá stanoviště substrát: propustný, některé druhy preferují vápenec Množení: řízkováním růžic v létě, výsevem v zimě nebo předjaří Použití: skalnička pro slunná teplá místa Druhy: Stř. a J Evropa a Z Turecko: G. cordifolia, Stř. a Z Evropa G. bisnagarica

Veronica spicata JN

Plantaginaceae (jitrocelovité) Hebe Původ: hlavně nový Zéland, J Amerika, a ostrovy J polokoule Popis: stálezelené rostliny často s kožovitými nebo cypřišovitě vypadajícími listy a hrozny květů Pěstování: rostliny jsou málo mrazuodolné, často u nás vymrzají substrát: propustný, snáší zasolení (rostou na pobřeží) Množení: Použití: trvalka pro chráněná stanoviště Druhy: H. albicans, H. recurva a mnoho dalších druhů, kříženců i kultivarů

Hebe cv.

Hebe 'Violacea'

Hebe cv.

Penstemon campanulatus JN

Wulfenia JN

Cymbalaria muralis (zvěšivec zední)

Řád Lamiales* Čeleď Acanthaceae (paznechtníkovité) herbs, shrubs, vines or trees (of mangroves) distribution: mostly tropical 220/4000 významná čeleď tropických bylin Acanthus (paznechtník) u nás se některé jihoevropské druhy pěstují jako okrasné rostliny Obrázek Magnus Manske, CC BY-SA 3.0 https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/fa/p1000255_acanthus_spinosus_%28spiny_bear%27s_breeches%29_%28acanthaceae%29_plant.jp G/450px-P1000255_Acanthus_spinosus_%28Spiny_bear%27s_breeches%29_%28Acanthaceae%29_Plant.JPG

Acanthus hungaricus JN

World of Plants Sources for Botanical Courses Řád Lamiales* Čeleď Bignoniaceae (trubačovité) woody, trees or shrubs distribution: mainly tropical, esp. South America 110/800 Catalpa bignoioides (katalpa trubačovitá) původem ze S Ameriky, u nás pěstovaná v parcích Simpson 2010 Obrázek JN; World of Plants

Incarvillea delavayi 'Snowtop'

Bignoniaceae (trubačovité) Incarvillea (dvojostice) Původ: hory střední a V Asie a Himálaje Popis: rostliny okrasné velkými trubkovitými květy se složenými listy Pěstování: slunné až polostinné stanoviště substrát: dobře drenážovaný, humózní, ale nevysýchavý Množení: semeny, bazální řízky začátkem léta Použití: nízké druhy pro nevysychavé skalky, vyšší pro trvalkové výsadby Druhy: do 25 cm dorůstá I. mairei z Číny, Tibetu a Nepálu s 5 četnými listy až 16 cm dlouhými a květy 6 cm dlouhé purpurově karmínové s bílým jícnem, pěstují se i bělokvěté kultivary. horská I. delavayi z Číny dorůstá 40 cm květy má purpurově růžové až 7 cm dlouhé.

Campsis radicans (trubač)

Řád Lamiales Čeleď Lamiaceae (hluchavkovité) byliny, polokeře, keře, v tropech stromy lodyha často čtyřhranná listy vstřícné, většinou jednoduché, křižmostojné, často chlupaté, nebo žláznaté některé obsahují silice květní obaly rozlišené: kalich z 5 lístků často dvoupyský, vytrvalý; koruna z 5 lístků 2 pyskatá, někdy horní pysk zakrnělý tyčinky 2 nebo 4 často dvoumocné, srůstají s bází koruny plodem tvrdky rozšíření: kosmopolitní, hlavně mírný pás a subtropy 236/7176, ČR 27/70 následují hlavní vybrané druhy hojné v ČR nebo pěstované PREZENTACE JN

Ajuga reptans (zběhovec plazivý)

Lamiaceae (hluchavkovité) Ajuga (zběhovec) Původ: Euroasie, Afrika, Austrálie Popis: nízké rostliny často s plazivými výběžky a hrozny modrých květů Pěstování: polostinná i slunná dostatečně vlhká stanoviště substrát: hlinitý, humózní Množení: dělením trsů, sama se rozrůstá výběžky, semeny Použití: rostliny schopná pokrýt rozsáhlé plochy, podrost pod keře a stromy i vlhčí místa ve skalkách, přechody do trávníku Druhy: Ajuga reptans, pěstuje se ve více kultivarech s růžovými, různě modrými i bílými květy a také s fialovými listy, podobný je Eroasijský A. pyramidalis, žluté květy má A. chamaepitys

Lavandula angustifolia (levandule lékařská)

Lamiaceae (hluchavkovité) Lavandula (levandule) Původ: Starý Svět Popis: byliny, i dřevnatějící polokeře, často s úzkými šeděplstanatými listy a hrozny často fialových květů Pěstování: slunná vysýchavá místa s dobrou drenáží substrát: propustný Množení: dělením trsů, semeny Použití: suché zídky, slunné skalky Druhy: spolehlivě mrazuvzdorná u nás je J Evrospká Lavandula angustifolia (levandule lékařská), Středomořské L. stoechas a L. viridis je nutné zimovat při 3-5 C.

Lavandula angustifolia (levandule lékařská)

Lavandula angustifolia

Lavandula stoechas není mrazuvzdorná u nás

Salvia officinalis JN

Lamiaceae (hluchavkovité) Salvia (šalvěj) Původ: Starý Svět + Amerika 3 vývojavá centra: Stř. a J Amerika, Atř. Asie, Středozemí Popis: vytrvalé někdy dřevnatějící byliny (některé se pěstují jako letničky) i keře s hluchavkovitými květy v koncových hroznech i složitějších květenstvích Pěstování: slunná místa substrát: písčitý propustný Množení: Použití: Vyšší druhy, jako S. nemorosa nebo S. verticillata se pěstují jako zahradní trvalky, některé se používají jako léčivky či koření, další nižší druhy se používají jako skalničky často jsou náchylné k zimnímu vlhku Druhy: Salvia officinalis (šalvěj lékařská), S. nemorosa, S. verticillata

Salvia officinalis

Salvia nemorosa JN

Salvia nemorosa 'Schneehügel'

Betonica grandiflora JN

Perovskia 'Little Spire' Střední Asie

Saturea cv. mrazuvzdorná je S. montana

Stachys sylvatica JN

Lamiaceae (hluchavkovité) Stachys (čistec) Původ: rozsáhlý téměř celosvětově rozšířený rod Popis: jednoleté, vytrvalé byliny i keře s křižmostojnými trojúhelníkovitými listy a hroznem květů Pěstování: lesní druhy v polostínu v humózní půdě, mokřadní druhy při březích rybníčků, stepní druhy na slunných skalkách Množení: dělením trsů, semeny Použití: různé podle druhu Další druhy: oblíbenou rostlinou je šedoplstnatý S. byzantina, nebo středně vysoký růžově kvetoucí Stachys monnieri.

Stachys byzantina

Thymus (mateřídouška)

Lamiaceae (hluchavkovité) Thymus (mateřídouška) Původ: Evropa, S Afrika, Asie, většina druhů Středozemí Popis: drobné poléhavé byliny, často na bázi dřevnatějící, vytvářející koberce Pěstování: druhy pro slunná výhřevná místa substrát: dobře drenážovaný, kamenitý Množení: dělením trsů, řízkování během vegetace Použití: pokryvné skalničky pro slunná místa Druhy: Thymus serpyllum (mateřídouška úzkolistá), J Evropská T. vulgaris (tymiáln), Thymus x citriodorus (T. pulegioides x T. vulgaris), T. pulegioides, T. doerfleri

Thymus pulegioides

Thymus vulgaris (tymián)

Thymus praecox 'Elfin'

Teucrium pyrenaicum

Lamiaceae (hluchavkovité) Teucrium (ožanka) Původ: celosvětově rozšířený rod, nejvíc v oblastech středomořském klimatu Popis: většinou nízké skalničky a okrouhlými zoubkovanými listy a nápadnými květy Pěstování: výslunné skalky substrát: propustný, vadí zimní vlhko Množení: semeny, řízkováním Použití: skalničky na slunná suchá místa Druhy: Teucrium pyrenaicum, T. chamaedrys

Teucrium pyrenaicum

Teucrium chamaedris Průhonice

Řád Lamiales* Čeleď Gesneriaceae (podpětovité) herbs or rather soft-stemmed shrubs or small trees distribution: largely tropical 148/3460 Saintpaulia ionantha (africká fialka) Sinningia speciosa (gloxínie) pochází z tropické Ameriky http://www.gesneriads.info/wp-content/uploads/2016/08/gesneriaceae-distribution-map-rev.jpg

Ramonda myconii (ramondie pyrenejská)

Gesneriaceae (podpětovité) Ramonda (ramondie) Původ: Balkánské hory glaciální relikty Popis: rostliny s listovými růžicemi drsně chlupatých listů a chudým květenstvím asi 1 cm velkých 5 četných fialově modrých květů Pěstování: nesnadné, vyžadují polohy světlé, ale chráněné před přímým sluncem, dobře drenážované, ale nevysychající substrát: propustná vlhká půda s obsahem humusu Množení: dělení trsů Použití: zajímavá skalnička pro speciální stanoviště (např. spáry mezi kameny na severní straně skalky) Druhy: Ramonda myconii (ramondie pyrenejská) z Pyrenejí, R. serbica z Balkánu má obvejčité listy, R. nataliae z Řecka má květy 4 četné a je choulostivější k zimnímu vlhku

Haberlea rhodopensis

Gesneriaceae (podpětovité) Haberlea rhodopensis Původ: Balkánské hory (Bulharsko a Řecko) glaciální relikty Popis: nápadné listové růžice protáhlých, lesklých, zubatých listů, světle fialové květy vyrůstají v stopkatých květenstvích Pěstování: nesnadné, vyžadují polohy světlé, ale chráněné před přímým sluncem, dobře drenážované, ale nevysychající substrát: propustná vlhká půda s obsahem humusu Množení: dělením trsů Použití: zajímavá skalnička pro speciální stanoviště (např. spáry mezi kameny na severní straně skalky) Druhy: Haberlea rhodopensis

Haberlea rhodopensis