HVĚZDÁRNA A PLANETÁRIUM HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY příspěvková organizace Zřizovatel: hlavní město Praha VÝROČNÍ ZPRÁVA ROZBOR HOSPODAŘENÍ ZA ROK 2007 Určeno pro vnitřní potřebu organizace a účely zřizovatele. Š T E F Á N I K O V A H V Ě Z D Á R N A P L A N E T Á R I U M P R A H A H V Ě Z D Á R N A Ď Á B L I C E P E T Ř Í N 2 0 5, 1 1 8 4 6 P R A H A 1 K R Á L O V S K Á O B O R A 2 3 3, 1 7 0 2 1 P R A H A 7 P O D H V Ě Z D Á R N O U 7 6 8, T EL. 25 7320540 T EL. 22 0999001-3, 233 376452 182 00 PR AH A 8 IČO 0 64441 F AX 245 005 519 F AX 23337 6434 T EL. 28 3910644 DIČ CZ 0006 4441 E - m a i l i n f o r m a c e @ o b s e r v a t o r y. c z E - m a i l p l a n e t a r i u m @ p l a n e t a r i u m. c z E - m a i l d a b l i c e o b s @ p l a n e t a r i u m. c z
Hvězdárna a Planetárium hl. m. Prahy v roce 2007 Příspěvková organizace Hvězdárna a planetárium hl. m. Prahy je osvětovou organizací přírodovědného charakteru, jejíž tradice sahá do konce 20. let minulého století, kdy byla Magistrátem hl. m. Prahy zřízena Štefánikova hvězdárna. Po sloučení s Planetáriem Praha v 70. létech minulého století se stala největší institucí svého druhu v ČR. Jejím posláním je seznamovat širokou veřejnost s astronomií a příbuznými přírodními a technickými vědami a dále realizace odborné a výzkumné činnosti v oborech jejího působení. Stala se organickou částí pražské kultury, v současné době provozuje svoji činnost ve čtyřech objektech: Štefánikově hvězdárně na Petříně, Planetáriu Praha, Ďáblické hvězdárně a Koperníkově kopuli na Kleti (společné pracoviště s HaP České Budějovice). Návštěvníci: Všechna střediska Hvězdárny a planetária hl.m. Prahy navštívilo v roce 2007 přes 130 000 osob, což bylo zhruba o 2000 návštěvníků méně, než v roce 2006. Přesto lze považovat rok 2007 za úspěšný. Na tomto výsledku se nejvíce podílelo Planetárium se 99 502 návštěvníky (77,5%); na Štefánikovu hvězdárnu se přišlo podívat 26 313 návštěvníků (19,1%) a hvězdárnu v Ďáblicích navštívilo 4 632 osob (3,4%). Zhruba 64,0% návštěvníků tvořily organizované školní skupiny, zbytek individuální návštěvníci. Více na straně 5 Programy pro školy: Programy HaP pokrývají všechny věkové kategorie od pohádek s astronomickou tématikou pro předškolní děti, přes pořady pro žáky základních a středních škol až po specializované přednášky pro vysokoškolské studenty. V nabídce výukových pořadů je vždy alespoň jeden pořad pro konkrétní ročník základních i středních škol, což je mimořádné nejenom v českém, ale i celosvětovém měřítku. Programy pro veřejnost: Pořady pro veřejnost byly uváděny především o sobotách a nedělích, o prázdninách a ve všední dny večer. Kromě pořadů a přednášek v sálech Starvid a Cosmorama v Planetáriu a v promítacích sálech na Štefánikově hvězdárně a na hvězdárně v Ďáblicích probíhala na obou hvězdárnách denní i noční pozorování oblohy. Kurzy a kroužky: V roce 2007 probíhaly astronomické kroužky a astronomické kurzy. Jak kroužky, tak kurzy jsou dvoustupňové pro začátečníky a pokročilé. Kroužky jsou zaměřeny především na školní mládež, kurzy předpokládají základní středoškolské znalosti a účastní se jich jak studenti, tak dospělí zájemci o astronomii. Zatímco mezi školní mládeží je zájem zejména o celoročně fungující kroužky, ostatní zájemci dávají přednost spíše specializovaným krátkodobým kurzům. Proto dlouhodobě klesá počet účastníků astronomického kurzu. Více na straně 15 Mimořádné akce: Při příležitosti 50. výročí vypuštění prvního umělého kosmického tělesa do vesmíru byla uspořádána soutěž Kdo by nechtěl do vesmíru pro děti a mládež. U příležitosti Mezinárodního heliofyzikálního roku byla uspořádána řada akcí. Rok 2007 nenabízel mnoho zajímavých astronomických jevů a těch několik, které proběhly, nevyvolaly příliš velký zájem veřejnosti. Podařilo se ale realizovat (samostatně nebo ve spolupráci s dalšími institucemi několik dalších úspěšných akcí jako Dětský den, Noc vědců či Sobota s roboty. Na podzim 2007 proběhl v Planetáriu Seminář pro učitele základních a středních škol o výuce astronomie. Více na straně 17 2
Výstavy: V září bylo otevřeno multimediální centrum v Planetáriu a v prosinci byla zahájena instalace nové stálé výstavy na Štefánikově hvězdárně. Kromě stálých výstav s astronomickou a kosmonautickou tematikou ve všech střediscích měli návštěvníci možnost shlédnout 7 krátkodobých tématických výstav. Více na straně 19 Odborná činnost: Aktivita v odborných projektech se v roce 2007 soustředila zejména na využívání robotického teleskopu a na využití CCD snímačů pro astronomická pozorování. Pokračovaly přesně vymezené pozorovací projekty garantované odbornými pracovníky HaP. Více na straně 24 Vydavatelská činnost: Hvězdárna a planetárium vydala vlastním nákladem přes 19 titulů s astronomickou tématikou. Z větší části se jednalo o dotisky oblíbených publikací, případně jejich aktualizace. Více na straně 28 Komerční aktivity: Doplňková činnost v sobě zahrnovala - stejně jako v předchozích letech - především pořádání mimořádných společenských akcí v prostorách Planetária a poskytování s tím souvisejících služeb jiným právnickým subjektům. Celkové příjmy z doplňkové činnosti přesáhly 1 milion Kč. Díky omezenému počtu akcí a výběru termínů konání nedošlo k negativnímu dopadu na působení v oblasti hlavní činnosti. Více na straně 29 Údržba a technický rozvoj: V roce 2007 bylo realizováno několik rozsáhlých akcí, jako například instalace multimediálního centra, hlasovacího systému do obou sálů Planetária nebo instalace kamerového systému a EZS na Štefánikově hvězdárně. Byla také instalována nová stálá výstava na Štefánikově hvězdárně. Všechny akce probíhaly bez zásadního omezení provozu. V prosinci došlo k havárii staré vodovodní přípojky pro Planetárium. Shodou okolností v den, kdy byla kolaudován vodovodní řad ve Stromovce (jeho část a novou přípojku vybudovalo HaP v roce 2006). Díky mimořádnému pochopení ze strany Veolia a.s. a nasazení pracovníků HaP se podařilo zajistit ještě týž den náhradní zásobování objektu pitnou vodou a do dvou dnů zprovoznit novou přípojku, takže nebylo nutné provizorně opravovat starou přípojku. Více na straně 29 Mezinárodní spolupráce: Byly udržovány rozsáhlé kontakty jak s profesními a zájmovými organizacemi podobného zaměření, tak hvězdárnami a planetárii po celém světě. Imiloa Astronomy Center of Hawaii poskytlo například některé materiály pro nový pořad Mauna Kea královna ohně a hvězd. Více na straně 34 Handicapované osoby: Systém bezbariérového přístupu v Planetáriu je využíván jak jednotlivci, tak objednanými skupinami, celkem bylo přepraveno přes 200 osob a uskutečněno 6 samostatných představení pro skupiny handicapovaných osob. Využití bezbariérového přístupu na Štefánikově hvězdárně zatím bránila chybějící návaznost zejména nová astronomická výstava a bezbariérová úprava pozorovacích stanovišť (hlavní kopule). Více na straně 36 3
Rozbor hospodaření: Celkové náklady na hlavní činnost dosáhly výše 28 727 tis. Kč, neinvestiční příspěvek ve výši 23 968 tis. Kč, hospodářský výsledek roku 2007 činil u hlavní činnosti 22 798 tis. Kč. Organizace ušetřila v oblasti nákladů oproti schválenému rozpočtu 568 tis. Kč a současně překročila plánované výnosy o 929 tis. Kč, došlo k nedočerpání schváleného neinvestičního příspěvku. Nedočerpaný příspěvek ve výši 1170 tis. Kč organizace při vyúčtování vrátila podle pokynů ke zpracování účetní závěrky. Hospodářský výsledek v doplňkové činnosti po zdanění činil 539 tis. Kč. Celkové výnosy v hlavní činnosti byly splněny na 119% a náklady na 98%, v doplňkové činnosti byly výnosy splněny na 174% a náklady na 117%. Více na straně 37 4
1. NÁVŠTĚVNÍCI, PROGRAMOVÁ TVORBA Všechna střediska Hvězdárny a planetária hl.m. Prahy navštívilo v roce 2007 přes 130 tisíc osob, což bylo zhruba o 2000 návštěvníků méně, než v roce 2006. Přesto lze považovat rok 2007 za úspěšný. Na tomto výsledku se nejvíce podílelo Planetárium se 99 502 návštěvníky (77,5%); na Štefánikovu hvězdárnu se přišlo podívat 26 313 osob (19,1%) a hvězdárnu v Ďáblicích navštívilo 4 632 návštěvníků (3,4%). Zhruba 64,0% návštěvníků tvořily organizované školní skupiny, zbytek individuální návštěvníci. 1.1 PROGRAMOVÁ TVORBA V rámci HaP bylo v roce 2007 připraveno a uvedeno 8 nových pořadů, z toho nejvíce v Planetáriu (6) Planetárium Skřítek v planetáriu (Cosmorama) premiéra 20.1.2007 První příběh z nově připravovaného cyklu pohádek spojených motivem malého pohádkového obyvatele planetária. Výpravný pohádkový příběh seznamuje děti se skřítkem, který se stará o projekční přístroj Cosmoramu a vypráví nejen o souhvězdích, ale také trochu o tom, jak planetárium funguje. Zářící náhrobky hvězd (DIGISTAR) premiéra 17.2.2007 Prostřednictvím unikátního digitálního planetária Digistar 3 a počítačových simulací podniknou návštěvníci fantastický výlet do světa bílých trpaslíků, rudých obrů, nov a supernov, planetárních mlhovin, neutronových hvězd a černých děr. Vizionáři, snílci a fantasté (Cosmorama) premiéra 15.4.2007 Program věnovaný 555. výročí narození Leonarda da Vinci. O dávných i současných vizionářích a jejich snech, které se už staly nebo se v budoucnu jistě stanou součástí moderního života. Vesmír a světlo (DIGISTAR) premiéra 1.9.2007 Světlo je naším hlavním zdrojem informací o vesmíru a okolním světě. Pořad seznamuje s vývojem optických přístrojů a s principy dalekohledů, vysvětluje 5
zajímavé přírodní úkazy spojené se světlem. (Aktualizace výukového pořadu s využitím digitálního planetária Digistar 3) Asie (Učebna) premiéra 1.9.2007 Přednáška pro žáky 7.-9. tříd. Přehled světadílu Asie - světadílu kontrastů. Nacházejí se zde nejvyšší pohoří, pouště a trvale zamrzlé oblasti a v nejvyspělejších i hospodářsky zaostalých státech žijí pozoruhodní lidé, vyznávající různá náboženství. Mauna Kea Královna ohně a hvězd (Cosmorama) premiéra 1.12.2007 Výprava na další velké světové observatoře. Havaj není jen tropickým rájem. Najdeme tu jedny z nejvyšších sopek světa, stále aktivní sopečnou činnost, kilometr vysoké útesy, úchvatnou zeleň s květy mnoha barev. Ostrovům vévodí Mauna Kea - Bílá hora, nejvyšší sopka světa, na které má stanoviště několik observatoří s obřími dalekohledy a dalšími špičkovými přístroji. Štefánikova hvězdárna: Hledá se Země premiéra 1.4.2007 Jak vypadala sluneční soustava a Země v době svého vzniku? Je vznik planetárních soustav ojedinělý, nebo je přirozeným důsledkem procesu vzniku a vývoje centrálních hvězd. Jak najít planety u cizích sluncí, když i největší dalekohledy zobrazí hvězdu jako pouhý bod? V současné době jsme objevili již na tři stovky extrasolárních planet, ale ta nejdůležitější otázka zda na nich může být inteligentní život zůstane ještě dlouho otevřená. (Pořad je adaptovanou verzí pořadu Cizí světy, uvedeného v roce 2005 v planetáriu.) Hvězdárna Ďáblice: O Spanilé Jitřence a tajuplné Večernici premiéra 1.9.2007 pohádkový příběh pro nejmenší o Jitřence a Večernici, seznamující děti s planetou Venuší. 1.2 PLANETÁRIUM PRAHA Pořady pro návštěvníky planetária byly nabízeny ve dvou sálech Cosmorama a Starvid a dále v učebně. Výstavní prostory byly rozšířeny o nové multimediální centrum. Výstava byla návštěvníkům k dispozici během celé otvírací doby, stejně jako malé planetárium a experimentální zahrada. 6
Planetárium bylo otevřeno denně kromě pátků, které jsou standardně vyhrazeny na údržbu technických zařízení. Pro velký zájem byly některé pátky uvolněny pro školní představení, otevřeno pro veřejnost bylo také v době státních svátků. V roce 2007 došlo k zvýšení poměru individuálních návštěvníků oproti objednaným školním skupinám, které tvořily v tomto roce 70% z celkového počtu více jak 99 tisíc návštěvníků. Právě díky změně struktury návštěvníků byly tržby za rok 2007, i přes nižší celkový počet návštěvníků, vyšší než v předchozím roce. Uspořádání celkových 2 169 představení pro veřejnost i objednané školní skupiny, bylo možné díky maximálnímu využití techniky, minimalizací technických odstávek a maximálnímu nasazení všech zaměstnanců. V roce 2007 vzrostl zájem návštěvníků o sál Starvid, především díky novým pořadům využívajícím digitálního planetária Digistar3. Zhruba 75% návštěvníků planetária shlédlo pořady v sále Cosmorama, 17% v sále Starvid, 3% především školních výprav navštívilo přednášky v učebně a 5% návštěvníků přišlo pouze na prohlídku výstavy nezávisle na návštěvě pořadů v jakémkoliv sále Planetária. 17% 3% 5% 75% Cosmorama Starvid Učebna Výstava Graf 1: Rozložení návštěvnosti podle jednotlivých sálů Planetária v roce 2007 Sál Cosmorama i přes zastarávající techniku zůstává naší vlajkovou lodí. Byla zde uváděna představení pod hvězdnou oblohou a to jak výuková, tak i populárně naučná. Intenzivně připravujeme přechod na plně digitální projekční systém v příštích letech. V sále Starvid byly promítány pořady s astronomickou, kosmonautickou a zeměpisnou tématikou. Od poloviny roku 2007 byly geografické pořady ponechány v nabídce pouze pro předem objednané skupiny. O víkendech a o prázdninách byly pro veřejnost uváděny již výhradně astronomické pořady plně využívající možností digitálního planetária Digistar3. Vedle tradičních cyklů přednášek kosmonautické kroniky a cestovatelských besed bylo uspořádáno několik speciálních přednášek. Učebna sloužila především pro zajištění speciálních přednášek pro školní skupiny. V odpoledních hodinách byla využívána pro některé přednášky 1. ročníku astronomického kurzu a pro schůzky Kosmoklubu. Stálá expozice ve foyeru Planetária byla rozšířena o nově vybudované multimediální centrum v prostoru bývalé zasedací místnosti. Vedle statických exponátů je vybaveno i modelem marsovského povrchu s dálkově ovládanými vozítky a několika počítači. V roce 2007 došlo opět k mírnému poklesu celkového počtu návštěvníků. To bylo způsobeno menším počtem školních skupin. Projevují se tak vyšší sekundární náklady (zejména na dopravu), které omezují počet návštěv planetária zejména některých mimopražských škol. Několikrát se také stalo, že se některé školy nedostavily na představení 7
bez omluvy. Tato skutečnost je to o to závažnější, že se jednalo o velmi žádané dopolední termíny, které mohly být obsazeny jinými zájemci. Celkové tržby za vstupné přesáhly 3 milióny Kč díky vyššímu počtu individuálních návštěvníků. návštěvnost 120000 100000 80000 60000 40000 20000 3 500 000 Kč 3 000 000 Kč 2 500 000 Kč 2 000 000 Kč 1 500 000 Kč 1 000 000 Kč 500 000 Kč tržba 0 2002 2003 2004 2005 2006 2007 0 Kč Graf 2: Vývoj návštěvnosti a tržeb Planetária Praha v letech 2002 2007 1.2.1 Programy pro školy Za posledních 5 let navštívilo planetárium minimálně jednou 1399 pražských i mimopražských školních zařízení (od mateřských škol až po vysoké školy), přičemž přes 200 škol navštěvuje planetárium každoročně. Ve školním roce 2006/2007 přibylo 95 škol, které navštívily planetárium poprvé za posledních 5 let, jednalo se především o školy mimopražské. Z více jak 700 škol, které navštívily planetárium, jich 421 uskutečnilo alespoň jednu návštěvu a 160 dvě návštěvy během školního roku. Oproti předchozím letům došlo k poklesu počtu škol, které navštívily planetárium během jednoho školního roku více jak 3-krát. Celkově se v roce 2007 uskutečnilo téměř 1400 návštěv v rámci školní výuky. Základní školy představují 70% všech návštěv, zbylých 30% je téměř rovnoměrně rozděleno mezi střední školy a mateřské školy, návštěva vysokých škol se uskuteční většinou jednou až dvakrát ročně. Školní pořady jsou nabízeny od pondělí do čtvrtka ve třech sálech Planetária. Přestávky mezi pořady byly minimalizovány na 15 minut. Díky postupnému náběhu jednotlivých sálů je tak k dispozici jedenáct termínů denně. Největší zájem je samozřejmě o dopolední termíny, těch však bylo během školního roku, také díky svátkům a školním prázdninám, maximálně 142. Zájem o dopolední termíny se projevuje i v obsazenosti sálu. Zatímco dopolední termíny bývají, i při běžné nemocnosti dětí, obsazeny od 50 do 70%, odpolední termíny bývají obsazeny jen z méně než 50%. Nízká obsazenost odpoledních termínů je jednoznačně způsobena menší vhodností těchto časů s ohledem na odpolední program žáků (zájmové kroužky apod.), oproti tomu méně jak 100-procentní obsazenost dopoledních termínů je ovlivněna více faktory. Vedle nemocnosti žáků se jedná bohužel i o nevyužití rezervace školou (v roce 2007 nepřišlo bez omluvy či zrušení rezervace více jak 40 školních skupin). Odpolední termíny jsou využívány především mimopražskými školami v rámci celodenních výletů, popřípadě školními družinami. Ani v jednom z těchto případů není prakticky možné využít plnou kapacitu sálů. Struktura začátků představení umožňuje kombinaci dvou pořadů v jednom sále i ve dvou různých sálech. Této možnosti využívají především střední školy a mimopražské základní školy a to i přes to, že pozorné sledování dvou pořadů představuje pro děti velkou 8
zátěž. V roce 2007 využilo možnosti shlédnutí více pořadů v jenom dni 56 školních skupin. Nejčastější je kombinace jednoho pořadu v sále Cosmorama a jednoho v sále Starvid. Výukové i doplňkové programy jsou nabízeny pro všechny věkové kategorie ve všech sálech Planetária. Nejžádanějším však stále zůstává sál Cosmarama díky své unikátní projekční ploše i projekčnímu zařízení, vytvářejícím dokonalou iluzi hvězdné oblohy. Díky digitálnímu planetáriu Digistar3 roste stále zájem o pořady v sále Starvid. Školám jsou nabízeny 3 skupiny pořadů. Pro první seznámení dětí předškolního věku a dětí z prvních stupňů základních škol jsou určeny pohádky s astronomickou tématikou. Ty slouží nejen pro výklad základních astronomických pojmů, ale především jako první kontakt s projekčním sálem a jeho atmosférou. Základem pořadů pro školy je ucelená řada výukových pořadů, plně respektujících osnovy základních a středních škol v oblasti přírodních věd (fyzika, zeměpis, biologie). Součástí nabídky jsou i pořady plně věnované hvězdné obloze ve dvou verzích pro nižší a vyšší výukové stupně. Pro rozšíření znalostí jsou určeny pořady doplňkové. MŠ 1.tř. ZŠ 2.tř. ZŠ 3.tř. ZŠ 4.tř. ZŠ 5.tř. ZŠ 6.tř. ZŠ 7.tř. ZŠ 8.tř. ZŠ 9.tř. ZŠ 1.roč. SŠ 2.roč. SŠ 3.roč. SŠ 4.roč. SŠ VŠ COSMORAMA STARVID UČEBNA :programy k výuce astronomie dle osnov (sál Cosmorama) :programy o hvězdné obloze (sál Cosmorama) :živá přednáška k výuce astronomie dle osnov (sál Cosmorama) :programy k výuce astronomie dle osnov (sál Starvid) :programy k výuce zeměpisu dle osnov (sál Starvid) :programy k výuce astronomie dle osnov (učebna) :programy k výuce přírodopisu a zeměpisu dle osnov (učebna) Graf 3: Přehled pokrytí jednotlivých školních stupňů pořady k výuce V nabídce výukových pořadů je vždy alespoň jeden pořad pro konkrétní ročník základních i středních škol. V roce 2007 se konalo ve všech sálech celkem 546 výukových představení pro více jak 43 tisíc žáků (zbylých 327 představení pro téměř 27 tisíc žáků představovaly pohádky a doplňkové pořady ne přímo vázané na osnovy). S ohledem na osnovy jsou nejžádanější pořady pro 4.- 6. třídy základních škol. Bez ohledu na možnost škol upravovat svou výuku v rámci výukových plánů zůstává časové rozvržení probírané látky vázané na návštěvu planetária během školního roku pro většinu škol stejné. Nejvytíženějším obdobím tak stále zůstávají podzimní měsíce říjen a listopad, především pro pořady určené prvnímu stupni základních škol. Pořady pro vyšší ročníky základních škol a pro střední školy jsou nejčastěji žádány v jarních měsících dubnu a květnu. Ostatní měsíce roku jsou školami využívány méně. 9
1.2.1.1 Programy v sále Cosmorama pro školy Pořady nabízené školám v sále Cosmorama je možné rozdělit podle typů do 3 základních skupin: pohádkové příběhy, které vhodnou formou seznamují mladší děti se základními poznatky o vesmíru pořady vázané na tématické bloky ve výuce jednotlivých ročníků programy, které rozšiřují školní výuku Většina programů je plně automatických, dva programy pro menší děti jsou přednášeny živými lektory. To umožňuje lepší kontakt s dětmi, který je v tomto věku nutný. Pro mateřské školy jsou určeny vybrané pohádkové příběhy s astronomickou tématikou. Pohádky mají sice astronomický námět, ale stále si zachovávají ráz pohádky. Během několika posledních let se osvědčilo pevné stanovení termínů výhradně pro mateřské školky; jednak je zajištěn nejvýhodnější termín z hlediska denního rozvrhu těchto zařízení (začátek představení v 10:15 hod), jednak je možné respektovat jejich pedagogická a další specifika. Základním školám je nabízeno šest výukových pořadů. 246 představení shlédlo 29 493 žáků. Stále nejnavštěvovanějším pořadem jsou Pohyby Země určené pro 5. a 6. ročníky, velmi žádaným je také Vesmír kolem nás pro 3 a 4. ročníky. Výukové pořady doplnilo osm pohádkových příběhů, které na 65 představeních navštívilo 7 446 dětí z mateřských škol. Pro střední školy byl v sále Cosmorama v roce 2007 uváděn pouze jeden výukový pořad, který shlédlo při 22 představeních 1 787 studentů. Ostatní pořady byly staženy z nabídky a nahrazeny novými pořady v sále Starvid, který umožňuje názornější vysvětlení probírané problematiky. Doplňkové programy rozšiřující výuku jsou objednávány převážně pro žáky druhého stupně základních škol a studenty středních škol. Na první příčce v oblíbenosti pořadu nahradil pořad Noční obloha (uváděný 40-krát pro více jak 3 tisíce osob) pořad podobné náplně připravený pro mladší děti Pozorujeme oblohu (uváděný 44-krát pro téměř pět tisíc osob). Ostatní populárně naučné pořady byly uváděny v roce jednou až devětkrát. Celkem navštívilo 146 představení více jak 12 tisíc osob. V rozšířené nabídce bylo školám nabízeno 10 pohádkových příběhů, které byly uváděny 64-krát pro necelých 5 tisíc dětí. Průměrná obsazenost doplňkových pořadů je 36%, což je výrazně nižší než u pořadů výukových. 1.2.1.2 Programy v sále Starvid pro školy V sále Starvid je stále rozšiřována nabídka astronomických pořadů. Stále více škol navštěvuje pořady připravené pro digitální planetárium Digistar3. Do tohoto systému byl převeden další výukový pořad Vesmír a světlo, o který byl mezi školami velký zájem. Pořady digitálního planetária Digistar 3 byly 10
doplněny 8 staršími pořady v systému Starvid, které doplňují především výuku zeměpisu a dějepisu. V sále Starvid byly uváděny 4 výukové pořady. Na 165 představeních je shlédlo 8 730 osob. Dále bylo v roce 2007 uvedeno 9 doplňujících programů pro školy při 51 představeních je navštívilo více jak dva tisíce osob. 1.2.1.3 Pořady v učebně pro školy Celkem bylo uváděno 8 tematických přednášek. 109 přednášek shlédlo 3 080 žáků a studentů. Přednáška Naší přírodou je uváděna ve dvou verzích pro první a pro druhý stupeň základních škol. Ostatní přednášky jsou vytvořeny cíleně pro určitý věkový stupeň. Pro nový školní rok 2007/2008 byla zařazena geografická přednáška Asie. Největší zájem byl o přednášky Naší přírodou a za ní následovaly přírodopisné přednášky pro první stupeň základních škol Co učil čáp na rybníce a Na veverčí stezce. 1.2.2 Audiovizuální programy a přednášky pro veřejnost V roce 2007 bylo Planetárium v provozu celoročně, údržba aparatury a instalace nových systémů byla naplánována tak, aby omezovala provoz minimálním způsobem. Pro veřejnost tak byla budova Planetária otevřena 302 dnů v roce. Ve všedních dnech během roku byly uváděny 1-2 pořady pro veřejnost v odpoledních a večerních hodinách, o víkendech pak 7 pořadů denně a během prázdnin 4 pořady denně. V roce 2007 se podařilo dosáhnout nejvyšší návštěvnosti veřejnosti za posledních šest let. Jen pořady a přednášky shlédlo více než 24 tisíc osob. Tohoto pozitivního výsledku bylo dosaženo především díky výraznému nárůstu návštěvnosti během letních prázdnin. 3 500 3 000 2 500 2 000 1 500 1 000 500 0 leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec r. 2007 průměr 02-06 Graf 4: Rozložení návštěvnosti pořadů pro veřejnost během roku 2007 v porovnání s dlouhodobým průměrem 1.2.2.1 Programy v sále Cosmorama V roce 2007 bylo v sále Cosmorama kromě speciálních přednášek uváděno 26 pořadů; proběhlo 665 představení pro 18 033 návštěvníků. Programy pro děti byly uváděny vždy o víkendech od 10 hodin, o prázdninách pak v průběhu celého týdne od 15 hodin. Výjimkou byly jarní prázdniny, kdy byl zachován režim z běžného školního roku, protože se prázdniny týkají vždy jen části škol. V roce 2007 bylo nabízeno 6 pohádek, o víkendech a prázdninách se konalo celkem 141 představení pro 7094 osob. Na začátku roku byla premiérově uvedena pohádka Skřítek v planetáriu první část z nově připravovaného cyklu. 11
Kromě šesti pohádek s astronomickou tématikou byla na počátku každého měsíce (s výjimkou prázdnin) uváděna přednáška Obloha pro zvídavé děti, ve které se děti mohly seznámit se základními údaji o vesmíru a také s aktuálním děním na obloze i zajímavostmi z kosmického výzkumu. V roce 2007 se konalo 9 přednášek pro celkem 1032 návštěvníků. V roce 2007 byly pro sál Cosmorama připraveny dva nové audiovizuální programy pro veřejnost. Jednalo se pořady Vizionáři, snílci a fantasté a Mauna Kea královna ohně a hvězd. Ze 14 pořadů pro veřejnost byly uváděny při večerních představeních střídavě 4 večerní pořady. Pořady pro nejširší veřejnost byly uváděny o víkendech a během prázdnin každý den od 15 a 17 hodin. Večerní pořady byly uváděny každý den s výjimkou pátku. Celkem se konalo 538 představení pro téměř 10 tisíc návštěvníků. V roce 2007 byly uspořádány 4 speciální přednášky pro 133 osob. Jednalo se především o přednášky Vesmír 2007 o zajímavostech na obloze v roce 2007 a Pohyby vesmírných těles, vysvětlující základy nebeské mechaniky. 1.2.2.2 Programy v sále Starvid V sále Starvid bylo uváděno v roce 2007 pro veřejnost 12 audiovizuálních pořadů, celkem se konalo 226 představení pro 4 161 návštěvníků. Dále byl sál využíván pro dlouhodobé cykly přednášek i pro příležitostné speciální přednášky. Pravidelné pořady v sále Starvid probíhaly o víkendech ve dvou odpoledních termínech a o prázdninách denně v jenom odpoledním termínu. V průběhu roku došlo ke dvěma zásadním změnám v uspořádání programu pro veřejnost v sále Starvid. Jednak bylo ukončeno uvádění geograficko-cestopisných pořadů v rámci víkendů, a to z důvodu výrazně vyššího zájmu o pořady využívající digitální planetárium. V druhém pololetí bylo změněno časové schéma - začátek promítání prvního ze dvou víkendových pořadů z 16:30 na 16 hodin, čím byla efektivněji využita přestávka mezi promítáními v sále Cosmorama. Tyto dvě změny pravděpodobně ovlivnily téměř dvojnásobný nárůst návštěvnosti v tomto sále oproti předchozímu roku. V roce 2007 byl pro veřejnost v sále Starvid připraven jeden premiérový pořad Zářící náhrobky hvězd a zároveň byl do nabídky zařazen i původně výukový pořad Vesmír a světlo. Oba tyto pořady již plně využívají digitální planetárium Digistar3. Zeměpisné přednášky se konaly pravidelně od ledna do května a od října do prosince vždy v pondělí od 18 hodin. Celkem bylo uspořádáno 31 zeměpisných přednášek a cestovatelských besed, připravovaných obvykle externisty, které navštívilo 902 osob. Osvědčila se i nová internetová prezentace celého cyklu přednášek na webových stránkách planetária. V roce 2007 se konalo 8 přednášek o kosmickém výzkumu v rámci Kosmonautické kroniky, které navštívilo 99 osob. 1.3 ŠTEFÁNIKOVA HVĚZDÁRNA Štefánikovu hvězdárnu navštívilo v roce 2007 přes 26 tisíc návštěvníků, z toho bylo téměř 7000 žáků a studentů v rámci školních výprav. Návštěvnost ve srovnání s uplynulým rokem nepatrně vzrostla (o 4%). Nejvýrazněji vzrostla u astronomických pořadů pro veřejnost (o 20%). O sobotách a nedělích byly pravidelně uváděny astronomické pořady pro děti i dospělé. Astronomické přednášky se konaly jednou za měsíc. Astronomická pozorování se konala v pravidelné otevírací době, během Noci vědců byla otevírací doba rozšířena. Kvůli přípravám na instalaci a instalaci nové výstavy byla hvězdárna pro veřejnost zcela uzavřena od 19.11. do 30.11. a od 13.12. do 21.12. 12
1.3.1 Programy pro školy V roce 2007 bylo pro školní skupiny v nabídce celkem 12 pořadů. Tyto pořady shlédlo v rámci výuky 272 školních výprav, celkem 6989 žáků. Ve srovnání s rokem 2006 byl počet školních výprav přibližně stejný (288), zatímco počet žáků se snížil o plných 20 %. Částečným vysvětlením tohoto jevu může být klesající počet žáků v jednotlivých třídách. Řešením do budoucna bude zřejmě obsazování více tříd na jeden termín. Všechny pořady byly aktualizovány. Některé programy, které vyžadovaly jen malé změny, byly upraveny střihem originálního zvukového záznamu a aktualizací obrazového materiálu ( Do nitra vesmíru, Na výlet do vesmíru, Do blízkého a vzdáleného vesmíru ). Pořady Lety ke hvězdám a Země jako planeta byly kompletně předělány včetně audio nahrávky. Nově byly zařazeny do nabídky školních programů v roce 2007 pořady Mystérium hvězdy betlémské a Prahou astronomickou. 1.3.2 Audiovizuální programy, přednášky a další akce pro veřejnost Astronomické přednášky a pořady pro děti i dospělé byly uváděny podle schématu, navrženého v roce 2004, tj. astronomická přednáška jednou měsíčně a astronomické pořady pro děti i dospělé vždy jako pravidelná součást sobotní a nedělní prohlídky hvězdárny. V letních měsících byla navíc vždy operativně zařazována představení pro dospělé v českém i anglickém jazyce. Počet představení zůstal oproti roku 2006 prakticky neměnný (222 v roce 2006, 212 v roce 2007), celkový počet návštěvníků se však zvýšil o 20 %. Celkově navštívilo astronomické přednášky a pořady 1534 dospělých a 1294 dětí. Vývoj návštěvnosti astronomických pořadů v letech 2003 2007 dokumentuje následující graf. Během školního roku byly pravidelně připravovány přednášky pro demonstrátory na Śtefánikově hvězdárně, které mají za úkol zvyšovat jejich kvalifikaci. Návštěvnost astronomických pořadů v letech 2003-2007 3000 2500 2000 1500 1000 500 0 2003 2004 2005 2006 2007 děti dospělí Graf 5: Srovnání návštěvnosti astronomických pořadů v letech 2003 2007 1.3.3 Astronomická pozorování pro veřejnost Astronomická pozorování se konala pravidelně v otevírací době, tj. denně kromě pondělí, objednané exkurze byly přijímány i mimo otevírací hodiny. Mimořádně bylo otevřeno při příležitosti zatmění Měsíce (noc ze 3. na 4. března 2007), kvůli špatným meteorologickým podmínkám se však pozorování nekonalo. Mimořádně byla hvězdárna také otevřena během Evropské noci vědců, (28.9.), v jejímž průběhu byla pro návštěvníky připravena série přednášek spojených s pozorováním od večera až do půlnoci. Vzhledem k termínu (státní 13
svátek ČR) však akce měla oproti minulým letům nižší návštěvnost (400 lidí v roce 2006, 250 lidí v roce 2007). 1.3.4 Astrobus (astronomická pozorování na letních táborech a školách v přírodě). Nabídky programu Astrobusu, mobilní observatoře s projekční přednáškovou technikou, využilo v roce 2007 celkem 10 škol v přírodě, kde jeho program shlédlo 916 dětí. Zájem o Astrobus ze strany letních táborů byl tradičně vysoký. V roce 2007 navštívil Astrobus o letních prázdninách 25 táborů, kterých se zúčastnilo celkem 1031 dětí. V rámci Astrobusu probíhal také prodej publikací z nabídky HaP. Příjmy za výjezdy Astrobusu a publikací během výjezdů byly na stejné úrovni jako v roce 2006. 1.4 HVĚZDÁRNA ĎÁBLICE Návštěvnost hvězdárny oproti minulému roku mírně vzrostla. Navštívilo ji celkem 4678 osob (veřejnost 1278, školy 3400). 1.4.1 Přednášky pro školy Pro školy bylo uvedeno 11 pořadů ze 14 nabízených, včetně jedné speciální přednášky. 123 představení shlédlo 3400 žáků. Samozřejmou součástí pořadů je prohlídka přístrojového vybavení hvězdárny a za dobrého počasí i pozorování denní oblohy (Slunce, Venuše). 1.4.2 Pořady pro veřejnost V r. 2007 se uskutečnilo 18 přednášek s astronomickou, kosmonautickou a přírodovědně cestopisnou tématikou. Dále se konalo 19 filmových večerů s podobnou náplní. Průměrná návštěvnost činila 9 osob. Prázdninové měsíce, červenec a srpen, vykazují nízkou návštěvnost. Hvězdárna je na okraji Prahy a většina turistů míří do centra. Pro rok 2008 se připravuje zvláštní kampaň, která by tuto situaci měla zlepšit. 1.4.3 Astronomická pozorování pro veřejnost Pozorování oblohy přineslo nárůst návštěvnosti. Konalo se vždy ve čtvrtek večer, 1x za měsíc v pátek večer a každou neděli odpoledne. Celkem se uskutečnilo 82 pozorování řádných a 2 mimořádná pozorování: 3.března zatmění Měsíce pro nepříznivé počasí se nemohlo pozorování uskutečnit a tak byla pro zájemce připravena přednáška Zatmění Slunce a Měsíce. 18.června denní zákryt Venuše Měsícem počasí bylo výborné, ale zájem z řad veřejnosti byl minimální. Další zákryty planet Měsícem, na které byl loňský rok bohatý (Saturn, Mars) se nepodařilo pozorovat pro nepříznivé počasí. 14
2. KURZY A KROUŽKY, ZÁJMOVÁ ČINNOST V roce 2007 probíhaly astronomické kroužky a astronomické kurzy podobně jako v uplynulých letech. Jak kroužky tak kurzy jsou dvoustupňové pro začátečníky a pokročilé. Kroužky jsou zaměřeny především na školní mládež, kurzy předpokládají základní středoškolské znalosti a účastní se jich jak studenti, tak dospělí zájemci o astronomii. 2.1 KURZY A KROUŽKY 2.1.1.1 Astronomický kroužek mládeže (Štefánikova hvězdárna) Astronomický kroužek mládeže je určen žákům základních škol. V červnu byly ukončeny oba běhy AKM ročníku 06/07 a na podzim byly zahájeny na ně navazující běhy ročníku 07/08. Nedílnou součástí výuky byla i praktická pozorování v kopulích hvězdárny a navštěvy lekcí v Planetáriu. Oba kroužky navštěvovalo ve 34 lekcích celkem 28 frekventantů. 2.1.1.2 Astronomický kurz I. ročník (Planetárium Praha) V průběhu roku 2007 proběhl závěrečný jarní semestr prvního ročníku astronomického kurzu 2006/2007, na který bylo přihlášeno 41 posluchačů. Kurz úspěšně ukončilo 25 posluchačů, kteří obdrželi osvědčení o absolvování kurzu, opravňující k postupu do 2. ročníku na Štefánikově hvězdárně. V říjnu byl podzimním semestrem otevřen ročník 2007/2008 pro 36 posluchačů. Jednotlivé lekce kurzu se konaly střídavě v sále Cosmorama, sále Starvid a v učebně, v závislosti na počtu posluchačů a na požadavcích na projekční techniku. Celkem proběhlo v roce 2007 24lekcí (pro školní rok 2006/2007-13, pro školní rok 2007/2008-11). 2.1.1.3 Astronomický kurz II. ročník (Štefánikova hvězdárna) V květnu 2007 byl ukončen další běh II. ročníku dvouletého Astronomického kursu 06/07, po kterém následovaly přístrojové a demonstrátorské zkoušky pro úspěšné absolventy kursu, po jejich složení může účastník kursu samostatně pracovat s pozorovací technikou a provádět návštěvníky po Štefánkově hvězdárně. V říjnu byl pak zahájen běh II. ročníku 07/08. Kurs je rozdělen do dvou semestrů, přičemž první má za úkol zopakovat a prohloubit astronomické znalosti získané v I. ročníku a cílem druhého semestru je výchova pozorovatele a demonstrátora Štefánikovy hvězdárny. Za tím účelem po každé lekci následují praktika, v nichž si frekventanti osvojují zacházení s přístroji, výklad k demonstrovaným objektům a zásady bezpečnosti práce se speciální pozorovací technikou. Astronomický kurs 07/08 navštěvuje 21 frekventantů. 2.1.1.4 Prázdniny pod hvězdami (Štefánikova hvězdárna) Soustředění pro frekventanty astronomických kroužků proběhlo v termínu od 21. do 28. července 2007 na hvězdárně v Rokycanech, která nabízí pro tyto akce vhodné zázemí a méně znečištěnou oblohu, než jaká je v hlavním městě. Ubytování bylo zajištěno ve čtyřlůžkových dřevěných chatičkách. Obědy a večeře byly smluvně zajištěny v jídelně Nemocnice Rokycany, a.s., snídaně a svačiny dostávaly děti v areálu hvězdárny. K dispozici byl celý areál hvězdárny s chatičkami a dále přednáškový sál, klubovna a za přítomnosti zaměstnance hvězdárny i kopule. Těžištěm programu akce bylo pozorování noční 15
oblohy, která je světelně podstatně méně znečištěna než v Praze a je proto vhodná k vyhledání a pozorování slabých objektů. 2.1.1.5 Mobilní astronomická expedice (Štefánikova hvězdárna) Na základě projektu předloženého skupinou demonstrátorů hvězdárny byla pro potřeby akce Hvězdárnou a planetáriem hl.m. Prahy zapůjčena mobilní pozorovací technika a tábornické vybavení pro Mobilní astronomickou expedici. Dohledem nad zapůjčenými prostředky byl v místě pověřen jeden odborný pracovník ŠH. 27. ročník Mobilní astronomické expedice (MAE2007) proběhl ve dnech 12. srpna - 19. srpna na tradičním tábořišti nad obcí Zachotín. Expedice se zúčastnilo 28 účastníků. Hlavním tématem letošního expedičního pozorování byl meteorický roj Perseid, jehož maximum nastalo druhý den konání akce. Výsledky pozorování byly zpracovány a odeslány do centrály International Meteor Organization. Během zmiňovaných dvou nocí bylo pozorováno a zaznamenáno 1164 Perseid což je 5.4% z celkové světové statistiky. Druhým pozorovacím programem, na který byl kladen důraz, bylo APO (amatérská prohlídka oblohy). Základem programu je prosté vizuální pozorování objektů temného nebe na letní obloze. Má pozorovatele seznámit s technikou vyhledávání objektů různými typy dalekohledů, orientací v mapách, identifikací hvězdných polí a objektů, které nejsou pozorovatelné v pražských podmínkách. V rámci programu MAE2007 proběhlo krátké školení zájemců o digitální fotografii oblohy s obsluhou fotoaparátu Nikon D100 spolu s praktickými experimenty. 2.2 ZÁJMOVÁ ČINNOST 2.2.1.1 Kosmo Klub (Planetárium Praha) V roce 2007 pokračovala činnost Kosmoklubu - věkově neomezené skupiny hlubších zájemců o kosmonautiku, jejíž činnost garantují odborní pracovníci Planetária. V současnosti má 12 stálých členů a schází se v učebně případně v sále Starvid vždy jednou měsíčně a schůzky navštěvuje 8 až 29 osob. 2.2.1.2 Dovolená s dalekohledem Dovolenou s dalekohledem pořádá Hvězdárna a planetárium hl. m. Prahy ve spolupráci s Hvězdárnou v Rokycanech. Jedná se o akci určenou majitelům astronomické techniky a jejich rodinám. Smyslem této akce je umožnit během společného pobytu výměnu zkušeností z konstruování amatérských dalekohledů, pozorování a fotografování oblohy atd. 18. ročník DsD se opět uskutečnil v rekreačním středisku OAZA v osadě Pivoň v západních Čechách od 4. 8. do 12. 8. 2007. Akce se zúčastnilo 103 osob. Přibližně třetina na akci přijela poprvé. Letošní zaměření DsD, zdůrazněné i podtitulem s padajícími hvězdami, bylo dáno maximem aktivity meteorického roje Perseid. Proto byla připravena brožurka Jak na meteory, aneb jednoduchý návod na pozorování, která obsahovala informace o pozorovacích metodách, pomůckách a vlastním pozorování. 16
3. MIMOŘÁDNÉ AKCE Dvě mezinárodní kampaně byly příležitostí k celé sérii mimořádných akcí v naší organizaci. Především to bylo 50. výročí vypuštění prvního umělého kosmického tělesa do vesmíru a s ním související tzv. Světový kosmický týden, do něhož jsme byli rovněž zapojeni. Kromě doplnění stálé výstavy v Planetáriu o kosmonautické exponáty, několika přednášek a tématického pořadu v sále Cosmorama bylo v Planetáriu otevřeno multimediální centrum; hlavní akcí však bylo uspořádání soutěže "Kdo by nechtěl do vesmíru" pro děti a mládež, nad níž převzal záštitu primátor hl. m. Prahy. Celoroční akcí byl Mezinárodní heliofyzikální rok 2007. V Planetáriu byla připravena výstava "Ani Slunce není bez poskvrny", na ŠH fungovala počátkem roku příležitostná výstava o Slunci jako hvězdě, realizovalo se několik tématických přednášek pro veřejnost a návštěvníci ŠH měli možnost pozorovat Slunce a jeho aktivitu několika metodami. HaP se také podstatnou měrou podílel na přípravě a realizaci semináře o Slunci, který na podzim pořádalo v Brně Sdružení hvězdáren a planetárií z grantu MK ČR. Naši pracovníci se rovněž podíleli na přípravě metodické příručky o amatérském pozorování Slunce zejm. pro demonstrátory naší i ostatních hvězdáren v ČR. Jinak rok 2007 nenabízel příliš zajímavých astronomických jevů a těch několik, které proběhly, nevyvolaly příliš velký zájem veřejnosti. Podařilo se ale realizovat (samostatně nebo ve spolupráci s dalšími institucemi) několik dalších úspěšných akcí jako Dětský den, Noc vědců či Sobota s roboty. 3.1.1 Mezinárodní heliofyzikální rok Při příležitosti mezinárodního heliofyzikálního roku bylo na Štefánikově hvězdárně uspořádáno několik přednášek pro nejširší veřejnost. V první polovině roku proběhla také v Planetáriu výstava Ani Slunce není bez poskvrny. Další akce se odehrávaly na odborné úrovni v rámci sluneční a popularizační sekce demonstrátorů Štefánikovy hvězdárny. 3.1.2 50. výročí vypuštění prvního umělého kosmického tělesa do vesmíru Při příležitosti 50. výročí startu Sputniku 1 byl uveden pořad Zrození člověka kosmického, uskutečnilo se několik odborných přednášek v rámci kosmonautické kroniky a pracovníci HaP se také účastnili několika dalších odborných konferencí a seminářů. Jako připomenutí tohoto výročí vyhlásilo Planetárium Praha soutěž Kdo by nechtěl do vesmíru?. Nad touto soutěží převzal záštitu primátor Pavel Bém. Při příležitosti tohoto výročí bylo také otevřeno nově vybudované Multimediální centrum. 3.1.2.1 Soutěž Kdo by nechtěl do vesmíru? (Planetárium Praha) Červen - listopad 2007 Na Den dětí 1.6.2007 vyhlásilo Planetárium Praha při příležitosti 50 let vypuštění prvního umělého kosmického tělesa do vesmíru soutěž Kdo by nechtěl do vesmíru?. Soutěž byla pořádána pod záštitou primátora hl. m. Prahy Pavla Béma. Hlavním cílem bylo povzbudit u dětí a mládeže zájem o kosmický výzkum a podpořit jejich kreativitu. Soutěž byla určena dětem a mládeži, jednotlivcům nebo školním kolektivům. Pokrývala věkové kategorie od mateřských školek až po střední školy. Kromě oblíbené výtvarné části byla vyhlášena i kategorie literární, modelářská a odborná. Na konečnou strukturu obdržených soutěžních příspěvků měla jednoznačně vliv časová náročnost jednotlivých zadaných úkolů. Zatímco ve výtvarné kategorii, kde se časová náročnost 17
pohybovala v řádu hodin, přišlo 287 příspěvků (89%), v odborné kategorii, kdy splnění zadaného úkolu vyžadovalo dny až měsíce dorazila pouze jedna soutěžní práce. Bohužel to ale ukazuje to, že pro naše učitele je využití takových soutěží pro rozšíření výuky neobvyklé, zatím co třeba ve Spojených státech je toto využití naprosto běžné. Celkem bylo přijato 329 soutěžních příspěvků. Nadpoloviční většinu příspěvků tvořily práce dětí věkové skupiny B - 2. až 5. třída ZŠ (57%). Přibližně po jedné pětině zaslaných příspěvků spadalo do skupiny A MŠ až 1. třída ZŠ (23%) a do skupiny C 6. až 9. třída ZŠ (18%). Práce studentů středních škol tvořily pouhá 2% přijatých příspěvků. Neveřejné zahájení výstavy proběhlo společně s otevřením nového multimediálního centra ve čtvrtek 4. října v den 50. výročí startu první umělé družice Země Sputnik 1. Obě tyto akce byly součástí Světového kosmického týdne konaného každoročně od 4. do 10. října. Vybrané soutěžní práce byly vystaveny v prostorách malé výstavy a multimediálního centra, kompletní práce byly umístěny do počítačových stanic multimediálního centra a na internet. Vítěze jednotlivých kategorií určila kombinace hlasů poroty a návštěvníků. Vyhlášení výsledků za účasti soutěžících proběhlo v sále Cosmorama Planetária v sobotu 3.11 ve 13.30 hod, v den kdy před 50 lety odstartovala družice Sputnik 2 se psem Lajkou v hermetické kabině. V rámci slavnostního vyhlášení byl připraven vedle samotného vyhlášení i doprovodný program s projekcí v sálech Planetária. Slavnostního vyhlášení výsledků soutěže se zúčastnilo 81 osob. Ve 14-ti věkových a tématických kategoriích bylo uděleno 24 cen. 3.1.3 Krátkodobé akce 3.1.3.1 ISC 2007 (Planetárium Praha) jaro 2007 Na základě pozvání NASA 34 vybraným zemím světa se mohli o v roce 2007 dva středoškolští studenti a jeden pedagog z ČR opět zdarma zúčastnit International Space Camp v USA (huntsvile, Alabama) týdenního soustředění, při němž studenti absolvovali základy kosmonautického výcviku, vzdělávali se pod vedením kosmonautů a zúčastnili se simulovaných letů na trenažéru raketoplánu. Pedagog se seznámil s metodikou výuky věd o vesmíru. Pořadatel vyzval Planetárium Praha, aby uskutečilo výběr českých účastníků podobně jako v minulých letech. Proto byl na jaře roku 2007 uspořádán celostátní konkurz, spojený se seminářem o kosmonautice a odborná komise vybrala české reprezentanty. 3.1.3.2 Zatmění Měsíce (Hvězdárna Ďáblice) 3. března.2007 Hvězdárna Ďáblice byla otevřena mimo svou běžnou otevírací dobu. Bohužel se pro nepříznivé počasí nemohlo pozorování uskutečnit a tak byla pro zájemce připravena přednáška Zatmění Slunce a Měsíce. 18
3.1.3.3 Dětský den (Štefánikova hvězdárna) 2. června 2007 Den dětí na hvězdárně proběhl v roce 2007 v sobotu 2. června od 10 do 19 hodin. Na hvězdárně probíhala Galaktická rallye a úkolem malých závodníků bylo v co nejkratším čase navštívit všechny planety naší Sluneční soustavy. Současně probíhalo v jednotlivých kopulích pozorování a v přednáškovém sále promítání pořadů pro děti. Každé dítě za svůj výkon obdrželo malý dárek. Akce se zúčastnilo přibližně 200 dětí. 3.1.3.4 Zákryt Venuše Měsícem (Hvězdárna Ďáblice) 18. června 2007 Během denního zákrytu Venuše Měsícem probíhala v sále hvězdárny videoprojekce přímého přenosu úkazu. I přes vydané tiskové prohlášení měla událost v médiích jen malou odezvu, což se projevilo i přes výborné počasí na nízké návštěvnosti. 3.1.3.5 Sobota s Roboty (Planetárium Praha) 22. září 2006 V sobotu 22. září 2007 proběhla v okolí Planetária soutěž autonomních robotů ROBOTOUR 2007 Robotika.cz outdoor delivery challenge. Cílem konstruktérů bylo postavit autonomního robota schopného orientovat se v prostoru, rozpoznat cestičku od okolí a projet určenou trasu dlouhou 1km. Z přihlášených patnácti týmů přijelo dvanáct a téměř všechny se homologovaly. Planetárium Praha připravilo kromě technické podpory účastníkům i doprovodný program, jehož součástí byla mimo jiné i série přednášek na téma robotický výzkum vesmíru. Otevřené depo ve foyeru, kde probíhala příprava robotů na soutěž navštívilo 243 návštěvníků. 3.1.3.6 Noc vědců (Štefánikova hvězdárna) 28. září 2007 Na noc 28. na 29. září vyhlásila Evropská komise tzv. Noc vědců. Cílem je zejména oboustranné přiblížení lidí a vědy. Štefánikova hvězdárna se k této aktivitě připojila již třetím rokem, a to 19
mimořádnou otevírací dobou (do půlnoci) a cyklem pořadů pro veřejnost. Akci navštívilo na 250 lidí. 3.1.3.7 Seminář pro učitele (Planetárium Praha) 20. a 28. listopadu 2007 Cílem semináře bylo seznámit učitele s možnostmi planetária jako výukového prostředku, společně pracovat na prohloubení zájmu dětí o astronomii a vesmír a získat od učitelů zpětnou vazbu. Byly uspořádány 2 tříhodinové semináře pro učitele, kterých se zúčastnilo 25 učitelů od prvního stupně základních škol až po středoškolské pedagogy. V rámci semináře byli účastníci nejprve seznámeni s možnostmi jednotlivých sálů včetně porovnání výhod a nevýhod projekčních aparatur v nich instalovaných. Při prohlídce výstavních prostor včetně malého planetária a nově otevřeného multimediálního centra byla diskutována možnost samostatné prohlídky výstavy s výkladem, případně s ověřením získaných znalostí studentů testy. Na závěr semináře byla vedena diskuze jejíž závěry jsou velmi přínosné nejen pro programovou tvorbu. Stručné shrnutí diskuze je uvedeno v následujících bodech: pro plánování exkurzí pedagogům vyhovuje stávající systém volby termínu pořadu podle vlastního výběru na základě nabízených volných termínů učitelé akceptovali nevhodnost rezervací po internetu bez osobního kontaktu, kdy by docházelo k problémům především v počtech rezervovaných míst délka pořadů je nejvhodnější v rozmezí 45 50 minut. Jedná se o vhodný kompromis mezi udržením pozornosti žáků a dostatečným prostorem pro přehledný výklad problému. maximální únosná výše školního vstupného je podle pedagogů 50,- Kč za žáka. Ze strany účastníků vzešel návrh na úpravu výše vstupného nikoliv podle typu pořadu, ale podle atraktivnosti času (cenově zvýhodnit odpolední termíny) ze strany učitelů je zájem o komentované prohlídky výstavy spojené s testy a jejich následným vyhodnocením v učebně planetária účastníci semináře by uvítali pracovní listy k pořadům. Nikoliv však se souhrnem poznatků obsažených v pořadu, ale spíše rozvíjející náměty na pozorování a experimenty vázané k probírané látce. 20
4. VÝSTAVY, KNIHOVNY V září 2007 bylo otevřeno multimediální centrum v Planetáriu a v prosinci byla zahájena instalace nové stálé výstavy na Štefánikově hvězdárně. Kromě stálých výstav s astronomickou a kosmonautickou tematikou ve všech střediscích měli návštěvníci možnost shlédnout 7 krátkodobých tématických výstav. Pět v Planetáriu a dvě na Štefánikově hvězdárně. 4.1 STÁLÁ ASTRONOMICKÁ VÝSTAVA VE FOYERU PLANETÁRIA Stálou astronomickou expozici bylo možné navštívit jako součást některého z pořadů uváděných v Planetáriu nebo samostatně. Pouze výstavní prostory bez návštěvy pořadu navštívilo v roce 2007 4 843 osob, což představuje nárůst oproti předchozímu roku přibližně o 100 osob. V září byla dokončena instalace nového multimediálního centra v místě bývalé zasedací místnosti. Multimediální centrum je koncipováno jako dóm budoucí základny na Marsu. Za sedmimetrovou kopulí pokrytou zlatým termoforem je napnuto plátno s panoramatem marsovského kráteru. Uvnitř jsou instalovány tři počítačové kiosky s dotykovými monitory, repliky kosmických skafandrů, maketa sondy Voyager a maketa marsovského povrchu s třemi dálkově ovládanými vozítky. V závěru roku se podařilo získat unikátní exponát: neletový exemplář kosmické pece CSK-2 použitý pro experimenty na orbitální stanici MIR. Po nezbytných úpravách bude instalován na výstavě. V prostoru experimentální zahrady byly pěstovány okrasné i užitkové rostliny při umělém osvětlení za použití živných roztoků (simulujícím mj. podmínky kosmické lodi). V rámci přípravy doprovodných programů pro soutěž Kdo by nechtěl do vesmíru? byly instalovány podrobné popisky jednotlivých částí pěstební technologie. Součástí stálé expozice je i prostor Malého Planetária s expozicí optiky. Ve foyeru byl návštěvníkům k dispozici obchod s publikacemi, mapami a dalšími tituly o astronomii a příbuzných přírodovědných disciplínách, jejichž prodej zajišťovali odborní pracovníci Planetária. 4.2 KRÁTKODOBÉ VÝSTAVY (PLANETÁRIUM) V prostoru vyhrazeném pro krátkodobé výstavy byly v roce 2007 instalovány pět tématických expozic, částečně vázaných na aktuální programovou nabídku a částečně na astronomické a kosmonautické zajímavosti: 4.2.1 výstavy k premiérám pořadů Zářící náhrobky hvězd - výstava k 20. výročí výbuchu supernovy 1987A ve Velkém Magellanovu mračnu Mauna Kea královna ohně a hvězd - výstava ke stejnojmennému pořadu o další z velkých observatoří světa. 21
4.2.2 výstavy s astronomickou tématikou Nová Sluneční soustava - jak se změnila sluneční soustava z pohledu nové definice zveřejněné na IAU2006 konaném v Praze Ani Slunce není bez poskvrny - Sluneční skvrny a vliv sluneční aktivity na Zemi. Výstava u příležitosti 60. výročí dosud největší zaznamenané skvrny na Slunci. 4.2.3 výstavy ke speciálním akcím Kdo by nechtěl do vesmíru? výstava věnovaná dlouhodobé soutěži pořádané u příležitosti 50. výročí od vstupu člověka do vesmíru. V první etapě byl výstavní prostor věnován historii dobývání vesmíru a informacím k jednotlivým soutěžním tématům. V druhé etapě pak byly v prostoru malé výstavy i nového multimediálního centra vystaveny soutěžní práce dětí. 4.3 STÁLÁ ASTRONOMICKÁ VÝSTAVA NA ŠTEFÁNIKOVĚ HVĚZDÁRNĚ Na konci roku 2007 byla zahájena instalace panelů a exponátů nové astronomické výstavy v prvním patře Štefánikovy hvězdárny. Tomu předcházely nejenom stavební úpravy prostor, ale také tvorba kompletní náplně výstavních panelů včetně textů a výběru obrazového materiálu. Oproti stávající expozici bylo v nové výstavě vyhrazeno mnohem více místa objektům hvězdného a vzdáleného vesmíru. To umožnilo otevření nových výstavních prostor v místě bývalé časové laboratoře, kam byla přesunuta celá historická část expozice. Oproti staré výstavě byla též nově pojednána problematika kosmologie, která zejména v posledních letech doznala zásadních změn a na jejím poli byla učiněna řada poznatků zásadního významu. Zcela nově byla do stálé výstavy zařazena kapitola pojednávající o kosmonautice a kosmickém průzkumu vesmíru. Do zadní části expozice byla zařazena část pojednávající o fyzikálním pohledu na vesmír, a byly sem navrženy i trojrozměrné interaktivní exponáty pro demonstraci fyzikálních jevů, zejména z oblasti klasické mechaniky (gravitace) a optiky. 22
Texty k výstavním panelům byly vytvořeny v české a anglické verzi. Vzhledem k obrovskému množství informací v daném oboru byly na panely umístěny základní a nejdůležitější informace, ostatní doplňující, včetně interaktivních pokusů a animací, jsou náplní jednotlivých počítačů, zabudovaných v panelech. V prostředí Flash byl naprogramován speciální engine, umožňující snadnou uživatelskou obsluhu i bez použití klasických posuvných lišt a tlačítek, stejně jako možnost dynamické změny obsahu. Pro každý počítač byl vytvořen i krátký test, který uživateli poskytuje možnost prověřit si nabyté znalosti. Díky tomu, že jsou počítače propojeny v síti, může uživatel na počátku zadat svojí identifikaci a výsledky z jednotlivých testů budou pak vyhodnoceny hromadně. 4.4 KRÁTKODOBÉ VÝSTAVY (ŠTEFÁNIKOVA HVĚZDÁRNA) 4.4.1 Nejjasnější a nejkrásnější březen červen 2007 Tato výstava byla věnována dvěma planetám sluneční soustavy, které v daném období zářily nad obzorem. Zatímco Venuše je po Slunci a Měsíci nejjasnějším objektem oblohy, Saturn bývá považován za planetu nejkrásnější. Oba tyto atributy daly název i celé výstavě, která měla, částečně i díky nevšednímu výtvarnému pojetí, velký úspěch. 4.4.2 UFO fenomén 20. století červenec prosinec 2007 Velmi diskutovaná a kontroverzní tematika UFO byla hlavním námětem výstavy, která byla připravena pro prázdninové období. Vzhledem k tomu, že v daném období tvoří až 2/3 návštěvníků hvězdárny cizinci, byly výstavní panely vyrobeny dvojjazyčně. 4.5 KNIHOVNA ŠTEFÁNIKOVY HVĚZDÁRNY V roce 2007 byla knihovna otevřena pro veřejnost 125 výpůjčních dnů. Jejích služeb využilo 360 čtenářů, z toho 10 čtenářů nových. Knihovna poskytla svým čtenářům 82 absenčních výpůjček a 423 výpůjček z presenčního fondu, celkem tedy 505 zápůjček. Nadále pokračoval převod katalogu knihovního fondu do elektronické podoby. V databázovém systému OpenBiblio je nyní zaneseno asi 90 % aktivního výpůjčního fondu a systém je připravován k umístění na webové stránky hvězdárny 4.6 KNIHOVNA PLANETÁRIA Knihovna Planetária byla převedena do režimu příruční knihovny pro zaměstnance Planetária. V roce 2007 probíhaly práce na třídění fondu a odstraňování některých duplikátů. Během roku se podařilo pro knihovnu získat některé unikátní materiály jako například několik starších ročníků časopisu Letectví a kosmonautika nebo bulletiny Cospar. 23
5. ODBORNÁ ČINNOST Odbornou činnost Hvězdárny a Planetária hl. m. Prahy v roce 2007 lze rozdělit jednak na vlastní vědeckou činnost, na spolupráci s vysokými školami zejména v rámci diplomových prací (zadávání, vedení) a na odborné aktivity zaměstnanců a zejména demonstrátorů v rámci odborných pozorovacích projektů a sekcí. 5.1 VĚDECKÁ ČINNOST Vědecké oddělení HaP se jednak věnuje vlastním vědeckým a odborným programům, zejména výzkumu kosmického prachu a výzkumu v oblasti historie astronomie, jednak se podílí na provozu hvězdárny a planetária a úzce spolupracuje s programovými odděleními obou středisek. 5.1.1 Práce v oblasti historických studií (řešitel Mgr. Pavel Najser) Bylo provedeno komplexní zpracování historické studie o objevování vzdálených planet sluneční soustavy a práce byla publikována v podobě seriálu článků v časopise Astropis. Cyklus Objevitelé nebes byl předán programovému oddělení k úpravě do podoby publikovatelné na informačním PC v historické části nové výstavy a na webových stránkách hvězdárny. Byl také doplňován elektronický archiv historických dokumentů a fotografií. 5.1.2 Výzkum meteorického kráteru Žamanšin (řešitel Mgr. Ivan Větvička) V roce 2007 bylo ukončeno zpracovávání výsledků z expedice do meteoritového kráteru Žamanšin. Byl připraven prezentační projekt, který žádá o grant na publikaci výsledků na konferenci Large Meteorite Impacts and Planetary Evolution IV konané v srpnu 2008 v Jihoafrické republice. 5.1.3 Výzkum částic kosmického prachu (řešitel RNDr. Jiří Švestka, CSc.) V oblasti výzkumu částic kosmického prachu byla provedena analýza nových výsledků měření elektrického náboje prachových částic analyzátorem kosmického prachu na sondě Cassini a jejich porovnání s výsledky měření detektory prachových částic na sondách Galileo a Ulysses. Dále byly provedeny výpočty elektrického náboje nesférických mezihvězdných prachových částic v meziplanetárním prostoru jako součást podpůrných studií pro návrhy projektů SARIM (Sample Return of Interstellar Matter) a DuneXpress, předložených ESA v rámci programu Cosmic Vision 2015-2025. Cílem projektů je studium mezihvězdných prachových částic v meziplanetárním prostoru a dopravení vzorku těchto částic na Zemi. Výsledky projektů SARIM a DuneXpress by měly pomoci charakterizovat fyzikální podmínky během procesu formování planet. Rovněž pokračoval rozsáhlý program vyhledávání koincidencí signálů detekovaných analyzátorem kosmického prachu na sondě Cassini se signály detekovanými jinými detektory umístěnými na této sondě. 5.1.4 Kartografické práce (řešitel Ing. Antonín Rükl) V roce 2007 byl zhotoven návrh a zpracování podkladů nové otočné mapy hvězdné oblohy, kterou HaP vydala v prosinci 2007. Rovněž byl vypracován návrh nástěnné otočné mapy hvězdné oblohy a dvojice map severní a jižní oblohy pro stálou výstavu na ŠH. 24
5.2 ODBORNÁ POZOROVÁNÍ V obou pražských hvězdárnách probíhala odborná astronomická pozorování a měření podle vypsaných interních odborných pozorovacích projektů, na nichž se podílejí i demonstrátoři Štefánikovy hvězdárny. Pozorování a měření se prováděla v následujících oborech: Slunce, zákryty hvězd Měsícem, zákryty hvězd planetkami, pozorování meteorů, pozorování objektů pomocí CCD kamery a hledání extrasolárních planet. Pozorování garantují odborní pracovníci HaP a jsou organizována v rámci tzv. sekcí. 5.2.1 CCD Sekce Po úspěšných zkušebních pozorováních minim proměnných hvězd V344 Lac (22.7.) a GP Vul (30.8.) byl Štefánikově hvězdárně zřízen účet a plnohodnotný přístup do společné databáze proměnných hvězd Astronomického ústavu Karlovy Univerzity a Astronomického ústavu Akademie věd. 5.2.2. Sluneční sekce V roce 2007 probíhala pozorování a zakreslování sluneční fotosféry (podobně jako v předchozích letech) v hlavní kopuli ŠH. Na Štefánikově hvězdárně probíhají tato pozorování s menšími přestávkami již od roku 1929, a tvoří tak velmi unikátní a ucelenou řadu, kterou je žádoucí zachovat. Celkem bylo v roce 2007 pořízeno 106 kreseb v 105 dnech. Na zakreslování se podílelo celkem 16 pozorovatelů. Oproti loňskému roku byl zaznamenán výrazný nárůst počtu pořízených kreseb (přibližně o 28%), způsobený především zvýšeným úsilím jednotlivých členů a také příznivými povětrnostními podmínkami v průběhu jara a léta. S využitím dat, která pořídili též členové sluneční sekce ŠH, se pod hlavičkou Sdružení hvězdáren a planetárií připravuje pro tisk publikace s pracovním názvem Pozorujeme Slunce, zn: Amatérsky!, jež by měla sloužit především demonstrátorům a průvodcům na lidových hvězdárnách. Cílem by mělo být rozšíření znalostí a zkvalitnění a zpřesnění výkladu, který se týká naší mateřské hvězdy, na níž jsme životně závislí a která si (nejen) proto zasluhuje naši pozornost. Předpokládané vydání publikace první polovina roku 2008. Členové sekce se rovněž podíleli na přípravě speciálního čísla Astropisu, které bylo vydáno u příležitosti mezinárodního heliofyzikálního roku. 5.2.3. Zákrytová sekce V roce 2007 proběhly dvě schůzky zákrytové sekce. Během roku bylo napozorováno 36 zákrytů, které sloužily k zácviku nových členů zákrytové sekce a to včetně série zákrytů Plejád. Hlavním cílem těchto pozorování byla příprava pro pozorování tečných zákrytů nebo planetkových zákrytů. Bohužel většinu vytipovaných zákrytů nebylo možné pozorovat kvůli nepříznivému počasí. 25
5.2.4. Popularizační sekce Počátkem roku 2007 byla nově založena Popularizační sekce. Jejím cílem je seznamovat demostrátory a pracovníky hvězdárny s novinkami v oboru astronomie. Sekce uspořádala 2 celovečerní přednášky, na kterých byla v celkem 15 dvacetiminutových příspěvcích představena řada novinek, ale také byly probírány a diskutovány nejčastější či problematické otázky návštěvníků hvězdárny. 5.2.5 Pozorování zákrytů hvězd Měsícem a dalšími tělesy sluneční soustavy na hvězdárně Ďáblice V r. 2007 pokračoval program pozorování zákrytů hvězd Měsícem a dalšími tělesy (planetkami) sluneční soustavy. Výsledky byly odesílány na hvězdárnu Valašské Meziříčí, IOTA/ES, ILOC Tokio a EAON (Evropská síť pro pozorování zákrytů hvězd planetkami). Ve druhé polovině r. 2007 proběhla podstatná část mezinárodní pozorovací kampaně PHEURA 07 pozorování vzájemných zatmění a zákrytů měsíců planety Uran. Díky kameře WAT 120 N, pořízené v r. 2005, byla hvězdárna připravena se kampaně aktivně zúčastnit pozorováním úkazů čtyř jasnějších měsíců Uranu. Bohužel všech 6 vytipovaných úkazů se nepodařilo pozorovat z důvodů nepříznivého počasí. Je to neúspěch, protože tyto úkazy jsou velice vzácné, opakují se 1x za 42 roků. 5.2.6 Dalekohled MARK Na přelomu roku 2006/2007 byl dalekohled demontován z kopule, aby bylo možno provést seřízení optické části. Zároveň byla provedena měření optické kvality soustavy dalekohled-fokální reduktor, která odhalila chromatickou vadu koncového členu. Přístroj byl poté znovu nainstalován do kopule a během první poloviny roku byla při několika sériích pozorování přesně ustavena vidlicová paralaktická montáž. Po doplňkové justaci byla na snímku se 60 s expozicí ze září 2007 odečtena mezní hvězdná velikost dalekohledu 17,7 mag. 5.2.7 Společné pracoviště v Koperníkově kopuli na Kleti V roce 2007 proběhly pouze tři servisní výjezdy, kdy byla provedena základní údržba pracoviště 5.3 SPOLUPRÁCE S VYSOKÝMI ŠKOLAMI Zaměstnanci Hvězdárny a Planetária byly v roce 2007 vedoucími několika úspěšných diplomových nebo bakalářských prací. 5.3.1 Řídící jednotka pro laserovou projekci Diplomová práce byla zaměřena na vývoj řídící jednotky laserového projekčního systému, primárně na náhradu stávajícího řídícího systému laserové projekce v sále Cosmorama v pražském planetáriu. Jednalo se o specifické zařízení, které kromě obvyklých technických požadavků kladených na laserovou projekci, muselo také splňovat speciální požadavky pro použití v planetáriu. Důležitým požadavkem byla kompatibilita řídící jednotky s dalšími systémy v sále Cosmorama. Vedoucím diplomové práce byl Ing. Jan Šifner. 26
5.3.2. Konstrukce a umístění mionového detektoru Diplomová práce se zabývala konstrukcí detektoru částic kosmického zařízení, které dopadá na naši planetu. Vedoucím diplomové práce byl Prof. RNDr. Petr Kulhánek Csc. Práce byla v roce 2007 úspěšně obhájena a detektor bude v první polovině roku instalován na Štefánikově hvězdárně 5.3.3 Přijímač projektu Radio Jove V první polovině roku byla na střeše hvězdárny v blízkosti východní kopule umístěna anténa přijímače kosmických rádiových vln. Systém je primárně určen k příjmu radiového signálu na frekvenci 20MHz pocházejícího z Jupiteru. Anténa s přijímačem se dá také použít k monitorování rádiového záření Slunce. Technické vybavení bylo instalováno v rámci bakalářského projektu, jehož oponentem byla Mgr. Lenka Soumarová (vedoucím diplomové práce byl Prof. RNDr. Petr Kulhánek Csc). 5.3.4 robotický dalekohled MARK V rámci prací na robotickém dalekohledu MARK ve východní kopuli Štefánikovy hvězdárny byly zadány dvě diplomové práce: Autoexpozice pro kameru se širokoúhlou předsádkou a Automatická analýza meterologické situace, které budou obhajovány v únoru 2008 a dle průběžných výsledků se zdají být velmi zdařilé. Jejich výsledky včetně funkčních programových modulů budou posléze poskytnuty pro integraci do softwarového vybavení systému MARK. 27
6. VYDAVATELSKÁ ČINNOST Hvězdárna a planetárium vydala vlastním nákladem 19 titulů s astronomickou tématikou. Z převážné části se jednalo o dotisky oblíbených publikací, část publikací byla aktualizována. V roce 2007 byla připravena a vydána zcela nová Otočná mapa noční oblohy a jako každoročně i Hvězdářská ročenka 2008. 6.1 EDIČNÍ ČINNOST HAP V ROCE 2007 V roce 2007 byly vydány následující vlastní publikace a materiály: název náklad /ks/ vydání specifikace Planetárium Praha 3300 dotisk pohlednice Roční doby na Saturnu 1130 dotisk pohlednice Slunce s planetami 5750 dotisk pohlednice start raketoplánu Columbia 1120 dotisk pohlednice Mlhovina Rosseta 3330 dotisk pohlednice Úplné zatmění Měsíce 1130 dotisk pohlednice Astronaut na plošině manipulátoru 3350 dotisk pohlednice Země z kosmického prostoru 6450 dotisk pohlednice Srážka galaxií 1130 dotisk pohlednice Přistávací modul Apolla 1130 dotisk pohlednice Cosmorama 1130 dotisk pohlednice Pexeso - kosmonautika 2000 dotisk hra Pexeso - souhvězdí 2000 dotisk hra puzzle Země 500 dotisk hra puzzle astronaut 500 dotisk hra Hvězdářská ročenka 2008 1700 nový titul kniha Vesmír 2007 350 nový titul sešit otočná mapa oblohy (stará) 4000 dotisk pomůcka otočná mapa oblohy (nová) 4000 nová verze pomůcka kotouč - sluneční soustava 8000 aktualizace pomůcka Současná ediční politika naší organizace je zaměřená na velmi kvalitní, avšak rychle prodejné publikace snadno dostupné i dětem a mládeži. 28
7. KOMERČNÍ AKTIVITY Doplňková činnost v sobě zahrnuje stejně jako v předchozích letech především pořádání mimořádných společenských akcí v prostorách Planetária i Štefánikovy hvězdárny a poskytování s tím souvisejících služeb jiným právnickým subjektům. Termíny těchto akcí jsou vybírány tak, aby nedošlo k negativnímu dopadu na působení v oblasti hlavní činnosti. Firemní společenské a prezentační akce jsou pořádány především v Planetáriu, které nabízí unikátní podmínky. Celkem v Planetáriu proběhlo 11 akcí a to především v jarních a podzimních měsících. Podíl ostatních středisek byl nevýznamný (Štefánikova hvězdárna 1 akce). Celkové výnosy z doplňkové činnosti činily v roce 2007 1 042 000,- Kč. 8. ÚDRŽBA A TECHNICKÝ ROZVOJ V roce 2007 bylo realizováno několik rozsáhlých akcí jako například instalace multimediálního centra nebo hlasovacího systému do obou sálů Planetária a instalace kamerového systému a EZS na Štefánikově hvězdárně. Byla také instalována nová stálá výstava na Štefánikově hvězdárně. Všechny akce probíhaly bez zásadního omezení provozu. V prosinci došlo k havárii staré vodovodní přípojky pro Planetárium. Shodou okolností v den, kdy byla kolaudován vodovodní řad ve Stromovce (jeho část a novou přípojku vybudovalo HaP v roce 2006). Díky mimořádnému pochopení ze strany Veolia a.s. a nasazení pracovníků HaP se podařilo zajistit ještě týž den náhradní zásobování objektu pitnou vodou a do dvou dnů zprovoznit novou přípojku, takže nebylo nutné provizorně opravovat starou přípojku. 8.1.1 Investiční akce a akce mimořádného charakteru Planetárium 8.1.1.1 Zprovoznění hlasovacího systému v sálech Planetária (akce 4622, 4624) (4624) INVESTICE: (IA) 350000,-Kč + (IF) 157820,-Kč CELKOVÉ NÁKLADY: 507820 Kč (4622) INVESTICE: (IA) 150000,-Kč + (IF) 99353,-Kč CELKOVÉ NÁKLADY: 249353 Kč O prázdninách byl uveden do provozu hlasovací systém v obou sálech Planetária v sále Cosmorama i v sále Starvid. Systém v sále Cosmorama byl integrován do systému ovládaní diaprojekce a umožňuje nejenom klasické hlasování ale i řízení běhů pořadu podle výsledků tohoto hlasování. Podobně je v sále Starvid propojen tlačítkový systém s digitálním planetáriem Digistar 3. V současné době probíhá příprava nových pořadů, jejichž scénář umožní plné využití možností instalovaných systémů. HLAVNÍ PŘÍNOS: Tlačítkový systém umožňuje průběžné prověřování znalostí žáků a studentů při školních programech a je využitelný i při programech pro veřejnost. 8.1.1.2 Zřízení multimediálního centra v Planetáriu (akce 4618) INVESTICE: (IA) 1920987,-Kč CELKOVÉ NÁKLADY: 1920987,- Kč V září byla dokončena instalace nového multimediálního centra v místě bývalé zasedací místnosti. Multimediální centrum je koncipováno jako dóm budoucí základny na Marsu. Dóm je tvořen hliníkovou samonosnou kopulí o průměru 7,3m amerického výrobce 29
Spitz. Za kopulí pokrytou zlatým termoforem je napnuto plátno s panoramatem marsovského kráteru. Uvnitř jsou instalovány tři počítačové kiosky s dotykovými monitory, repliky kosmických skafandrů, maketa sondy Voyager a maketa marsovského povrchu s třemi dálkově ovládanými vozítky. Dva datové projektory umístěné ve středovém pilíři promítají videozáznamy na plochu kopule. Vnitřní osvětlení dómu je realizováno svítivými diodami, což výrazně zvyšuje životnost osvětlení a snižuje energetické nároky. V průběhu roku došlo k poklesu cen elektronických systémů použitých v multimediálním centru, další úspora byla způsobena příznivým vývojem kurzu CZK/USD v roce 2007. V prosinci 2007 se podařilo pro expozici získat unikátní exponát - neletový exemplář Československého krystalizátoru CSK-2, který byl využíván pro experimenty na orbitální stanici MIR. Vzhledem k poměrně zdlouhavým jednání o zakoupení dalších unikátních exponátů se prostředky nepodařilo zcela vyčerpat. Proto jsme požádali o povolení jejich převedení do rozpočtu na rok 2008. HLAVNÍ PŘÍNOS: Rozšíření stálé astronomické výstavy ve foyeru Planetária, Unikátní prostor s aktuálními informacemi o kosmickém výzkumu. Štefánikova hvězdárna 8.1.1.3 Zřízení kamerového bezpečnostního systému na Štefánikově hvězdárně (akce 4619) INVESTICE: (IA) 436064,-Kč CELKOVÉ NÁKLADY: 436064,- Kč V prosinci byl na Štefánikově hvězdárně instalován dohledový systém. Vzhledem k členitosti objektu není totiž možné zajistit současný dohled pracovníky ve všech jeho veřejně přístupných částech. Proto byl instalován kamerový systém, který umožnil kontrolu prostor z jednoho místa. Kromě toho je možné umístit vybrané videostreamy v reálném čase na web a propagovat tak činnost hvězdárny. V průběhu roku došlo k zásadnímu poklesu cen prvků kamerových systémů zejména vlastních kamer a záznamových systémů. K další úspoře došlo tím, že kamerový systém byl budován současně s novým systémem EZS a některé kabelové trasy byly využity oběma systémy. Ušetřené prostředky byly vráceny do rozpočtu MHMP. HLAVNÍ PŘÍNOS: Lepší ochrana svěřeného majetku. 8.1.1.4 Zřízení elektronického zabezpečovacího systému na Štefánikově hvězdárně (akce 4620) INVESTICE: (IA) 440089,-Kč CELKOVÉ NÁKLADY: 440089,- Kč Původní elektronický zabezpečovací systém na Štefánikově hvězdárně nepokrýval celý objekt a nezajišťoval dostatečně ochranu některých zvláště cenných zařízení. Nový systém pokrývá celý objekt včetně kopulí. K úspoře finančních prostředků došlo tím, že vzhledem k předpokládanému stupni ohrožení nebyla realizována klasická plášťová ochrana. Dostatečná ochrana byla zajištěně vnitřními kombinovanými snímači. Další úspory bylo dosaženo využitím stávajících kabelových kanálů a tras. Kromě plného zajištění objektu umožňuje nový systém též částečnou aktivaci a zajištění pouze částí budovy (např. při nočním pozorování). HLAVNÍ PŘÍNOS: Lepší ochrana svěřeného majetku. 30
8.1.1.5 Pořízení osobního automobilu (expediční vozidlo) (akce 4621) INVESTICE: (IA) 600000,-Kč + (IF) 227075,-Kč CELKOVÉ NÁKLADY: 827075,- Kč Stále častěji je také nutné vyjíždět za astronomickými pozorováními (zákryty, polární záře atd) mimo Prahu. Pro tento typ akcí a také pro dopravu do Koperníkovy kopule na Kleti bylo pořízeno vozidlo s dostatečně velkým zavazadlovým prostorem (tak, aby bylo možné bez problémů naložit kontejnery s pozorovací technikou), schopností bezpečného pohybu po špatných cestách a v terénu (4x4) a současně vozidlo poskytující dostatečný komfort při cestách na delší vzdálenosti. Z došlých nabídek bylo vybráno a později pořízeno vozidlo UAZ AMC 3163 Patriot, mimo jiné pro jeho rozsáhlou výbavu. Na náš požadavek byla do vozidla umístěna další trakční baterie a výkonný měnič 12/240V, který umožňuje dlouhodobé napájení přístrojů během pozorování. HLAVNÍ PŘÍNOS: Hvězdárna a planetárium má nyní k dispozici výkonné a spolehlivé vozidlo pro expediční astronomická pozorování. 8.1.1.6 Nová astronomická výstava na Štefánikově hvězdárně (akce 7668) INVESTICE: (IA) 1500000,-Kč + (IF) 92254,-Kč CELKOVÉ NÁKLADY: 1490659,- Kč V prosinci byla zahájena instalace výstavních panelů nové stálé astronomické expozice v prvním patře Štefánikovy hvězdárny. Předcházela tomu čtyřletá příprava, kdy byla provedena kompletní rekonstrukce včetně rekonstrukce promítacího sálu, kanceláří a instalace zdvižné plošiny umožňující přístup handicapovaným osobám do prvního patra hvězdárny. Před vlastní instalací bylo nutné demontovat stávající expozici a provést úpravu prostor určených k instalaci nové výstavy. Harmonogram těchto prací byl přizpůsobován tak, aby bylo v maximální možné míře uspokojit školy i individuální návštěvníky. Proto na vlastní instalaci zbylo v závěru roku poměrně málo času. Další zpoždění vznikala nutností řešit průběžně řadu nedokumentovaných stavebních detailů (výstupky zdí, potrubí, světlíky), které byly odhaleny až po demontáži původní výstavy. Během přípravy expozice vznikl požadavek na čerpání dodatečných prostředků ve výši cca 700 tis. Kč, které byly využity na nákup počítačů a dotykových monitorů do výstavních panelů. Ty byly poskytnuty z rozpočtu MHMP. Z celkové částky 1 592 tis. Kč nebyla vyčerpána částka cca 100 tis. Kč, kterou žádáme převést do rozpočtu roku 2008 s tím, že bude využita na doplnění dalších výstavních panelů a vitrín, které nebylo možné instalovat v první fázi. HLAVNÍ PŘÍNOS: Byla vytvořeno nová atraktivní výstavní expozice. 31
8.1.1.7 Pořízení speciálních astronomických exponátů (akce 4616) INVESTICE: (IA) 1000000,-Kč + (IF) 14244,-Kč CELKOVÉ NÁKLADY: 1014244,- Kč Základní astronomická expozice byla rozšířena o několik speciálních astronomických exponátů: Interaktivní hvězdnou mapu severní a jižní oblohy, otáčivou hvězdnou mapu, model blízkého okolí Slunce, model černé díry a planetární váhu. Tento druh modelů je finančně i technologicky velmi náročný, pořízením výše zmíněných modelů byly přidělené finanční prostředky vyčerpány, do budoucna počítáme s průběžným doplňováním dalších modelů. HLAVNÍ PŘÍNOS: Celkové zvýšení atraktivity výstavní expozice, možnost vysvětlení problematiky. 8.1.1.8 Pořízení stolů s interaktivními optickými experimenty (akce 4617) INVESTICE: (IA) 696000,-Kč CELKOVÉ NÁKLADY: 696000,- Kč Byly pořízeny tři speciální optické lavice s optickými prvky (zdroje světla, čočky, zrcadla, hranoly) a přístroji, které umožňují návštěvníkům lépe pochopit, jak fungují některé optické přístroje. Návštěvníci mohou ovlivňovat některé parametry experimentů a sami se tak přesvědčit o vhodnosti či nevhodnosti jimi zvolených postupů. HLAVNÍ PŘÍNOS: Lepší možnost vysvětlení obtížně pochopitelných jevů. 8.2.1. Údržba budov V létě pokračovala kompletní rekonstrukce plata před planetáriem. Byl kompletně odstraněn původní narušený povrch až na základovou desku, položena nová hydroizolace a na vrstvu štěrku byla uložena nová dlažba. Ještě předtím byly do štěrkového pole založeny kabely a kabelové trasy umožňující v budoucnosti instalaci například slavnostního osvětlení. Byly také sejmuty a znovu uloženy žulové desky z pásů mezi schodišti. Touto úpravou bylo zabráněno pronikání vlhkosti do základů budovy a také se výrazně zvýšila bezpečnost návštěvníků a zejména školních dětí, které velmi rády po ploše před planetáriem pobíhají. Na Štefánikově byla rekonstruována kancelář pod západní kopulí, kde došlo k výměně silových i datových kabelů, byly opraveny zdi, položen koberec a kancelář byla vybavena novým nábytkem. 8.3.1. Údržba výpočetní techniky Ve všech střediscích byla zajišťována vlastními silami údržba výpočetní techniky. Pokračovala kontrola a evidence počítačového softwaru profesionálním systémem softwarového auditu. Na základě dobrých zkušeností se softwarem pro sklad a prodej byl tento systém pořízen i pro pokladnu Štefánikovy hvězdárny. Tento software byl upraven a rozšířen o možnost prodeje vstupenek. Koncem roku byl po několika týdnech zkušebního provozu připojen do vnitřní sítě nový souborový server s kapacitou 1TB který nahradil starý server na bázi OS Linux běžící od roku 2002. Serverem je nyní kompaktní bezúdržbová síťová stanice fy. Synology poskytující datový prostor s řízeným sdílením dat, síťové služby WWW/FTP a funkce sdílení multimediálního obsahu. 8.4.1. Údržba pozorovací techniky V roce 2007 byla prováděna běžná údržba pozorovací techniky, zejména čištění objektivů a zrcadel po jarním období, po kterém zůstává díky těsné blízkosti stromů na optice nános pylu a prachu. Vzhledem k ne zcela uspokojivým snímkům z dalekohledu MARK byl 32