www.migraceonline.cz, Multikulturní centrum Praha, květen 2005 Prostorové rozmístění cizinců v Česku a jeho změny od 90. let Dita Čermáková Od začátku 90. let minulého století byl zaznamenán velký nárůst počtu cizinců na celém území Česka. Celkově dnes žije na našem území sedmkrát více cizinců než tomu bylo v roce 1990. Jedním z nich je vytvoření nových struktur v rozmístnění cizinců na území Česka. Cílem tohoto článku je zachytit hlavní rysy migračních toků cizinců do regionů od devadesátých let do současnosti a charakterizovat současný stav. Článek se snaží odpovědět na otázky, zda dochází k dekoncentraci, či naopak ke koncentraci cizinců na našem území a jaké jsou změny ve výběru regionů cizinci. Dále se článek zaměřuje na hledání závislosti mezi cizinci lokalizovanými v určitých regionech a vybranými faktory, které by mohly ovlivňovat jejich lokalizaci. Při sledování prostorového rozložení cizinců narážíme na řadu problematických aspektů. Jedním z nich je kvalita a dostatečná podrobnost dat. Přesné datové zdroje poskytují registry státní správy, ty však mají výstupy jen na úrovni okresů a data jsou veřejně dostupná až od roku 1996 1. Na nižší administrativní úrovni jsou data z censu uskutečněného v roce 2001. Zde se však ČSÚ nepodařilo sečíst přibližně padesát procent registrovaných cizinců (více Čermáková, 2002). Z tohoto důvodu je užití těchto dat omezené. Sledování vývoje rozmístění cizinců také znesnadňují legislativní změny. Příkladem je pokles počtu cizinců v roce způsobený legislativní změnou délky pobytů jednotlivých typů víz. Mezi další nepřesnosti patří rozdílnost místa registrace a skutečného pobytu cizince a dále nemožnost podchytit ilegální imigranty. V neposlední řadě pro sledování změn v prostorovém rozmístění je sledované období krátké. Do revolučních změn bylo rozmístění cizinců spíše než přirozenými procesy regulováno řízenou politikou státu. Od začátku 90. let je pro toky cizinců charakteristická vysoká nerovnoměrnost v rozmístění, a to vyšší než je u majoritní společnosti (viz níže). Rozhodnutí, dočasného, či trvalého usazení v určitých regionech, je ovlivňováno řadou přímých i nepřímých faktorů např. sídelní strukturou obyvatelstva, geografickou polohou, ekonomickými charakteristikami, ale i osobními vazbami s příbuznými či institucionálním zázemím a dalšími faktory (např. Castles, 1995, Massey a kol.,1998). 1 Pouze u Prahy jsou statistiky i za administrativní celky 1 10.
Největší nárůst počtu cizinců byl zaznamenán v první polovině devadesátých let, kdy vzrostl z 35 tis. (1990) na 200 tis. (1996 2 ). V tomto období se počet cizinců zněkanásobil ve všech krajích. Největší toky plynuly do Západočeského 3 a Středočeského kraje (Tabulka 1). V tomto období se začíná projevovat slabší atraktivita Severočeského, Severomoravského a Východočeského kraje. Druhou polovinu devadesátých let je možno považovat za stabilní, počet cizinců s dlouhodobým pobytem se nemění, jen cizinci s trvalým pobytem pozvolna narůstají. I nadále hlavní toky cizinců směřují do Středočeského (okresy Benešov, Kladno, Beroun, Nymburk) a Západočeského kraje (Karlovy Vary, Cheb) a také Jihočeský kraj (Český Krumlov) v tomto období posílil. Nicméně tyto proudy jsou již značně slabší a nedochází k výraznější změně významnosti kraje podle počtu cizinců. Pro toto období je typické snížení počtu cizinců v okresech procházejících restrukturalizací těžkého a těžebního průmyslu a potýkajících se s růstem nezaměstnanosti, jako je Karviná, Most, Frýdek Místek, Litoměřice, tedy okresů využívajících cizinců jako dělníků sjednaných především na kontrakt. (Tabulka 2). Dále dochází k malé ztrátě cizinců v městských regionech (Praha) a naopak k posílení blízkého zázemí velkých měst (např. Kladno, Benešov, Mělník, Brno venkov). Období před vstupem do EU je z pohledu vývoje počtu cizinců shodné s předchozím obdobím, kdy je počet cizinců s vízem k pobytu nad 90 dnů stabilní a celkový nárůst na dnešních 250 tis. je zapříčiněn nárůstem počtu cizinců s trvalým pobytem. Na úrovni starých krajů pokračuje proud cizinců do Západočeského kraje (Karlovy Vary, Cheb, Klatovy). Na významnosti v podílu cizinců nejvíce posiluje Jihomoravský kraj především díky Brnu a jeho širšímu zázemí. Ani v tomto období nedochází k významnějším změnám v prostorovém rozmístění cizinců. Tabulka 1 Vývoj počtu cizinců v krajích v letech 1992 - (trvalý a dlouhodobý pobyt, k 31.12.) Kraj 1992-1996 1996 - - 1992 - R 1992-1996 R 1996- R - R 1992- Praha 430,6 94,1 133,3 540,1 1,1 0,9 1,1 1,1 Středočeský 502,1 106,7 115,2 617,2 1,3 1,1 0,9 1,2 Jihočeský 405,3 127,6 130,4 674,6 1,0 1,3 1,0 1,3 Západočeský 650,5 111,8 141,9 1031,6 1,6 1,1 1,1 2,0 Severočeský 299,1 106,0 123,2 390,8 0,8 1,0 1,0 0,8 Východočeský 298,6 103,4 107,6 332,0 0,8 1,0 0,8 0,7 Jihomoravský 472,8 102,5 151,6 734,8 1,2 1,0 1,2 1,4 Severomoravský 304,3 85,3 104,1 270,1 0,8 0,8 0,8 0,5 CELKEM 396,9 101,0 126,6 507,7 Zdroj: Mezinárodní pracovní migrace v ČR, Bulletin č. 7., 8. Praha, VÚ PSV, 2001, 2002; Interní materiály PČR-ŘCPP MV ČR, 2002; ČSÚ; vlastní výpočet; 2 Tento dramatický růst se týká především skupiny cizinců s vízem k pobytu nad 90 dnů. 3 Západočeský kraj zahrnoval např. okresy Karlovy Vary, Cheb. 2
Poznámka: R index relativního růstu (R = R 2 C 1 / R 1 C 2, kde R je údaj za okres, C za celé Česko, 1,2 jsou časové horizonty). Např. rostou-li počty cizinců v okresech rychleji než na celém území jsou hodnoty indexu vyšší než 1. index růstu, vyjadřuje relativní růst v příslušném časovém úseku( = (R 2 /R 1 )100). Např. nedošlo-li ke změně počtu cizinců v okrese hodnota indexu je rovna 100. Tabulka 2 Vývoj počtu cizinců v okresech v letech 1996 (trvalý a dlouhodobý pobyt, k 31.12.) Pořadí okresu Okres 1996- - 1996- R 1996- R - R 1996- dle 1996- Brno-venkov 154,2 248,2 382,6 1,5 2,0 3,0 1 Chrudim 183,3 175,8 322,3 1,8 1,4 2,6 2 Beroun 123,1 191,4 235,7 1,2 1,5 1,9 3 Karlovy Vary 147,6 157,9 233,0 1,5 1,3 1,9 4 Havlíčkův Brod 111,8 200,2 223,9 1,1 1,6 1,8 5 Rokycany 143,7 151,4 217,6 1,4 1,2 1,7 6 Vyškov 119,7 176,0 210,6 1,2 1,4 1,7 7 Nymburk 137,4 152,5 209,6 1,4 1,2 1,7 8 Cheb 136,0 150,6 204,8 1,4 1,2 1,6 9 Teplice 151,9 133,3 202,6 1,5 1,0 1,6 10 Ostrava-město 77,0 112,7 86,8 0,8 0,9 0,7 67 Rychnov nad Kněžnou 73,7 115,3 85,0 0,7 0,9 0,7 68 Sokolov 112,7 75,1 84,7 1,1 0,6 0,7 69 České Budějovice 73,6 102,7 75,5 0,7 0,8 0,6 70 Karviná 69,3 108,7 75,4 0,7 0,9 0,6 71 Pardubice 71,1 100,6 71,5 0,7 0,8 0,6 72 Frýdek-Místek 78,7 79,5 62,6 0,8 0,6 0,5 73 Tábor 50,9 122,0 62,1 0,5 1,0 0,5 74 Most 60,6 100,1 60,7 0,6 0,8 0,5 75 Hodonín 85,0 66,9 56,9 0,9 0,5 0,5 76 Zdroj: Mezinárodní pracovní migrace v ČR, Bulletin č. 6., 8., 2001, 2002;, Interní materiály PČR-ŘCPP MV ČR, 2005 Poznámka:R index relativního růstu (R = R 2 C 1 / R 1 C 2, kde R je údaj za okres, C za celé Česko, 1,2 jsou časové horizonty). Např. rostou-li počty cizinců v okresech rychleji než na celém území jsou hodnoty indexu vyšší než 1. index růstu, vyjadřuje relativní růst v příslušném časovém úseku( = (R 2 /R 1 )100). Např. nedošlo-li ke změně počtu cizinců v okrese hodnota indexu je rovna 100. Podíváme-li se na územní rozložení cizinců z pohledu vertikálního (struktury sídelního osídlení) a horizontálního (geografické poloha), zjistíme, že cizinci se ve srovnání s majoritním obyvatelstvem mnohem více koncentrují do městských typů okresů, ale méně do okresů ležících při hranici se Slovenskem a Polskem (Tabulka 3). V období od roku 1996 do je patrný zvýšený zájem cizinců o okresy ležících u hranic se starými členy EU, a naopak úbytek zájmu o okresy ležících při hranicích s Polskem a Slovenskem. 3
Tabulka 3 Podíl cizinců a obyvatel v typech okresů v letech 1996 (trvalý pobyt a vízum k pobytu nad 90 dnů) Typ okresu Počet okresů v daném typu Podíl cizinců (v %) Podíl obyvatel (v %) 1996-97 -01 2003-04 4 Městské okresy 38,7 37,4 38,2 19,5 Příhraniční okresy z toho: 36 33,9 34,0 33,0 41,8 _příhraniční okresy s Německem a Rakouskem 18 15,6 17,0 18,0 17,5 _příhraniční okresy s Polskem a Slovenskem 18 18,3 17,0 15,0 23,2 Ostatní okresy 37 27,4 28,6 28,8 39,5 Celkem 77 100 100 100 100 Zdroj: Mezinárodní pracovní migrace v ČR, Bulletin č. 6.,8. Praha, VÚ PSV, 2001,2002;ČSÚ; vlastní výpočet Poznámka: městskými okresy jsou Praha, Brno, Plzeň, Ostrava. I přes nárůst počtu cizinců ve všech regionech Česka je patrné, že cizinci mají zájem o lokalizaci jen v určitých okresech a jiné zcela ignorují. Toto indikuje vysokou míru koncentrace. Polovina cizinců se koncentruje na ploše 15,3 % území (Tabulka 4). Dekoncentrace cizinců od roku 1996 o dva procentní body je zanedbatelná, ale v dlouhodobém horizontu to může naznačovat trend dalšího vývoje. Výše popsaná situace zachycuje cizince bez rozlišení typu pobytu a země původu. Zde ovšem existují velké rozdíly podle typu pobytového víza a ještě větší podle jednotlivých etnických skupin. Míra koncentrace je u cizinců s trvalým pobytem nižší než u cizinců s vízem k pobytu nad 90 dnů. Tuto situaci lze vysvětlit různými účely a cíli jejich emigrace. Cizinci s vízem k pobytu nad 90 dnů jsou především migranti přicházející za prací a z tohoto důvodu si vybírají ekonomicky silné regiony. Tuto skupinu nazýváme ekonomickými migranty. Na druhé straně cizinci s trvalým pobytem přicházeli dosud do jednotlivých regionů na základě rodinných vazeb. V tomto případě je nejvýznamnějším korelačním faktorem národnostní heterogenita obyvatelstva (více Drbohlav, Čermáková, 2002). Tato situace se ovšem může změnit, protože řadě ekonomických migrantů již uběhla zákonem stanovená lhůta nepřetržitého pobytu, a tudíž mohou žádat o trvalý pobyt. Velmi je náznak dalšího možného vývoje v prostorovém rozložení těchto dvou skupin. Zatímco ekonomičtí migranti mají postupný trend k vyšší koncentraci, cizinci s trvalým pobytem inklinují k mírné dekoncentraci. 4
Tabulka 4 Míra koncentrace cizinců na území Česka (na úrovni okresů, trvalý pobyt a pobyt na vízum nad 90 dnů, v %, k 31.12) 1996 Cizinci celkem 86,7 85,6 84,7 Cizinci s trvalým pobytem * 84,2 83,9 Cizinci s vízem k pobytu nad 90 dnů (dlouhodobý pobyt) * 87,5 88,2 Ukrajinci * 87,0 86,8 Slováci * 87,1 86,2 Vietnamci * 91,0 90,2 Poláci * 92,0 92,2 Rusové * 95,0 94,8 Němci * 87,2 84,0 Číňané * 99,1 98,1 Američané * 93,0 92,9 Zdroj:Zdroj: Mezinárodní pracovní migrace v ČR, Bulletin č. 6., 8., 2001, 2002, Interní materiály PČR-ŘCPP MV ČR, 2002, 2005;ČSÚ; Poznámka: tabulka uvádí hodnoty ukazatele územní nerovnoměrnosti H, kdy se kumulují relativní četnosti počtu cizinců ve vztahu k ploše odpovídajících územních jednotek. * údaj není k dispozici Nejvyšší míru koncentrace dosahují Číňané (Tabulka 4). Koncentrací do Prahy a okolí dosahují také nejvyšší míru segregace od majoritní společnosti (více Drbohlav, Čermáková, 2002). Praze a okolí dávají přednost také Američané a Rusové 4. Jak již bylo uvedeno, významným faktorem pro místo koncentrace je poloha okresu, což dokládá zvýšená koncentrace Němců, Poláků a Slováků v příhraničních okresech státu, jehož jsou občané. Nejnižší prostorové oddělení od majoritní společnosti mají Ukrajinci, Slováci a Vietnamci. To, že jednotlivé etnické skupiny jsou charakteristické danými prostorovými aspekty chování, dokládá podobnost známá ze zahraničí např. u Číňanů a Vietnamců (např. Zagórski,1990; Zelinsky, Lee, 1998; Van der Gaag, Van Wissen, 2001). U všech sledovaných etnik je na úrovni okresů mezi lety - míra koncentrace shodná, nebo je zde tendence k dekoncentraci (Tabulka 4). Míru koncentrace a segregace by však bylo zajímavější sledovat na nižších jednotkách, jakými jsou obce a jejich části. Závěr Odpovědět na otázku, zda-li se cizinci na území Česka koncentrují a nebo naopak dochází k jejich dekoncentraci, není lehké. Podíváme-li se na skupinu cizinců jako celek, tak od roku 1996 došlo k mírné dekoncentraci. Jiné jsou tendence podle pobytového víza a jednotlivých etnických skupin. Zatímco ekonomičtí migranti mají tendenci vyšší územní koncentrace do hospodářsky silných regionů, tak cizinci s trvalým pobytem jsou více 4 Rusové se ještě koncentrují v Karlových Varech. 5
rozptýleni a nadále v tomto trendu pokračují. Sledované etnické skupiny mají různou míru koncentrace na území. Některé vzory chování jsou již známé ze zahraničí. Míra koncentrace je stabilní se slabou tendencí k dekoncentraci. Rozmístění cizinců není nahodilé, ale je závislé na geografické poloze a sídelní struktuře. Stále převažuje koncentrace do okresů městského typu a také současné tendence ukazují vyšší zájem cizinců o lokalizaci u západní hranice než u hranice s východními sousedy. Z vývoje toků cizinců do jednotlivých regionů vyplývá, že struktura územního rozložení cizinců na území Česka osídlení se vytvářela především v první polovině 90. let. Od této doby se počty cizinců v regionech vyvíjejí stabilně, až na regiony, které prošly restrukturalizací průmyslu. Závěrem je třeba připomenout, že sledované období je velmi krátké pro konečné závěry. Dosavadní vývoj spíše naznačuje možný vývoj v rozmístění cizinců. Také je třeba podotknout, že výše uvedené závěry se opírají jen o statistická data a výpočty, jež mají jen omezenou vypovídací schopnost. 6
Literatura Castles, S. (1995): How nation-states respond to immigration and ethnic diversity. New community, 21, č. 3, s. 293-308. Drbohlav, D., Čermáková D. (2002): Current Immigrants in the Czech Republic Spatial Patterns (Border Zone vis-a-vis Interior), A paper presented at a workshop Transfrontier Migration in the CEE Countries: Problems and Experience in Regulation, December 12-15, 2002, Budapest. www.migraceonline.cz Čermáková, D. (2002): Prostorové rozmístění cizinců v České republice a jeho podmíněnosti. Magisterská práce. Praha, Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze, katedra sociální geografie a regionálního rozvoje. Horáková, M. - I. Macounová (2001): Mezinárodní pracovní migrace v ČR. Bulletin č. 6., Praha, Výzkumný ústav práce a sociálních věcí. Horáková, M. - I. Macounová (2002): Mezinárodní pracovní migrace v ČR. Bulletin č. 8., Praha, Výzkumný ústav práce a sociálních věcí. Massey, S. D., Arango, J., Hugo, G., Kouaouci, A., Pellegrino,A., Taylor, J. E. (1998): Worlds in Motion, Understanding International Migration at the End of the Millenium. Oxford, Clarendon Press. O Loughlin, J. (1980): Distribution and Migration of Foreigners in German Cities, Goegraphical Review, Vol. 70, No. 3, 253-275 Van der Gaag, N., Van Wissen, L. (2001):Determinants of the subnational distribution of immigration. Tijdschrift voor Economische en Sociale Geografie, 92, č. 1, s. 27-41. Zagórski, K. (1990): Regional Differences in Immigration and Economic Structure in Australia. International migration 28, č. 3, s. 347-368. Zelinsky, W., Lee, B. A. (1998): Heterolocalism: An Alternative Model of the Sociospatial Behavior of Immigrant Ethnic Communities. International Journal of Population Geography, č. 4, s. 281-298. 7