ANI KAPKU NAZMAR! DOTACE PROTI SMOGU

Priorita Informační zpravodaj Operačního programu Životní prostředí ČÍSLO 5 I KVĚTEN 2017 I zdarma I www.opzp.cz ANI KAPKU NAZMAR! Českým domácnostem se nabízí jedinečná příležitost získat dotaci na efektivní využívání dešťové vody a recyklaci vody z praček, myček i kuchyní a koupelen. Ministerstvo životního prostředí spustilo zbrusu nový program Dešťovka. STR. 2 5 POMOC S IS KP14+ Státní fond životního prostředí ČR umožňuje žadatelům z OPŽP, kteří mají uzavřenu hlavní realizační smlouvu, asistenční službu při práci s monitorovacím systémem IS KP14+. STR. 6 DOTACE PROTI SMOGU NP Životní prostředí i nadále podporuje projekty zlepšující kvalitu ovzduší. Aktuálně přichází s dotacemi na zpracování akčních plánů pro ovzduší a zavádění nízkoemisních zón. STR. 7 PTAČÍ RÁJ Na Josefovských loukách v nivě Metuje vznikl pravý ptačí ráj. Lidé loukám nejdříve vrátili vodu, a louky se tak znovu staly domovem pro více než 164 druhů ptáků. STR. 12 www.opzp.cz 1

DEŠŤOVKA Vážení čtenáři, celým aktuálním vydáním Priority se prolíná téma chytrého hospodaření s vodou. Zevrubně představujeme nový program Dešťovka. Dotace z programu míří přímo k domácnostem a Dešťovka se stává jakousi sestřičkou programu Nová zelená úsporám. Podobná je její administrace i logika výpočtu dotace, přestože dotovaná opatření jsou samozřejmě odlišná. Doufejme, že Dešťovka minimálně upozorní obyvatele Česka na skutečnost, že voda je životodárnou komoditou a podle toho bychom k ní také měli přistupovat. V praxi to tak bohužel mnohdy nevypadá. Například podle zástupců fi rem zabývajících se vrty spodní vody ubývají zásoby podzemních vod zejména ve Středočeském kraji, a to třeba i kvůli tomu, že je lidé bez rozmyslu využívají k zalévání svých anglických trávníků a plnění bazénů. Další část pravdy je, že Česká republika se znovu učí zadržovat vodu v krajině, aby o ni nepřicházela. Téma vody je přítomné i v reportáži z Ptačího parku Josefovské louky v okrese Náchod. Ornitologové na louky nejdříve museli vrátit vodu, aby se spolu s ní na louky vrátili i ptáci, o které jim šlo především. A s ptáky přišli i obojživelníci Poučný je také text o tom, kterak Švýcaři staví proslulé tunely skrz své krásné Alpy. Příkladem budiž stavba Gotthardského tunelu, při níž Švýcaři vykopali 152 kilometrů šachet a chodeb, aniž by jakkoliv poškodili okolní životní prostředí. Potřebný materiál na stavbu vozili po železnici, stavební stroje vybavili fi ltry na zachytávání prachových částic, dělníci v pracovních domcích využívali tepelná čerpadla a vodu, kterou při stavbě znečistili, následně vyčistili a znovu vrátili do řek a potoků. Milí čtenáři Priority, na závěr mi dovolte, abych se s vámi rozloučil. Po více než sedmi letech práce na časopisu nastal čas zvednout kotvy. A tak se i v tomto případě nabízí rozloučení v duchu aktuálního vydání Priority, totiž po vodácku: Ahoj! DANIEL TÁCHA šéfredaktor Ministerstvo spolu se Státním fondem životního prostředí ČR spustilo Dešťovku Dne 29. května 2017 odstartuje příjem žádostí do zbrusu nového programu Dešťovka, ze kterého budou čerpat dotace zejména domácnosti stejně jako v programu Nová zelená úsporám. Dešťovka má reagovat na plýtvání srážkovou i pitnou vodou v České republice. Ministr životního prostředí Richard Brabec splnil svůj slib a se svým týmem připravil dotační program na efektivní hospodaření se srážkovou vodou i recyklaci použité vody v rodinných i bytových domech. Obdobný program je běžný například v Německu nebo ve Velké Británii, kde nejen domácnosti, ale i vlastníci bytových domů budují důmyslné systémy na zachycení a následné další využití srážkové vody a recyklaci takzvaných šedých vod. Cílem je nechat odtéct do kanalizačních systémů co nejméně vody. Stejný cíl má podle Ministerstva životního prostředí i Dešťovka. Alokace 100 milionů Připraveno máme 100 milionů korun. Chceme motivovat občany k efektivnímu a udržitelnému hospodaření s vodou. Dotace budeme dávat třeba na pořízení nádrže na dešťovou vodu v suchem postižených oblastech nebo na systémy na splachování toalet využívající již jednou použitou vodu z umyvadla či pračky. Výše dotace může být až 50procentní, říká ministr Brabec. Návratnost podpořených projektů je různá. U složitějších systémů se může ukázat až po deseti letech, u těch nejjednodušších hrají klíčovou roli současné ceny vodného a stočného, které se v průměru pohybují okolo 80 korun za kubík vody. Podle našich propočtů by ale díky těmto systémům na hospodaření s vodou mohla domácnost ročně ušetřit až 100 tisíc litrů pitné vody. To platí při využívání vody srážkové a přečišťování šedé vody. Z pohledu domácnosti je to úspora 7 10 tisíc korun ročně, vysvětluje ministr a zdůrazňuje, že v suchých oblastech, kde je kritický nedostatek vody už teď, nejde jen o ekonomiku, ale vůbec o to mít vodu. Kolik a na co lze čerpat Dotace z programu mohou získat vlastníci i stavebníci všech obytných domů s výjimkou domů rekreačních. Podporovány jsou tři typy projektů: zachytávání srážkové vody na zalévání zahrady, akumulace srážkové vody pro splachování WC a zálivku a využití přečištěné odpadní vody jako vody užitkové. Na pořízení systémů, které budou srážkovou vodu využívat nejen na zalévání zahrady, ale i ke splachování, bude poskytována fixní dotace až 30 tisíc korun (plus dotace dle velikosti nádrže) a její čerpání není nijak územně omezeno. Kdo se rozhodne pro instalaci komplexního systému na recyklaci vody, získá fixní dotaci ve výši až 45 tisíc korun. Typickým příkladem je svádění vod z umyvadel, van a sprch samostatným rozvodem do speciálního zařízení na recyklaci tzv. šedé vody, kde je voda přečištěna a dále využívána jako voda užitková, například na splachování toalet. Nejdokonalejší systémy, které budou recyklovat šedou vodu a současně využívat i vodu srážkovou, podpoří Fond fixní dotací až 60 tisíc korun (plus dotací dle velikosti nádrže). Od 20 do 60 tisíc Průměrná výše dotace se pohybuje od 20 do 60 tisíc korun v závislosti na pořízené technologii. Věc se má tak, že to je pouze takzvaně fixní část dotace, k níž se dále přičítá dalších 3500 korun za každý metr krych- Chcete ve svém domě využívat dešťovou nebo přečištěnou šedou vodu? Nemáte v době sucha čím zalévat a splachovat? Chcete ušetřit? Právě pro vás je určena Dešťovka, nový dotační program MŽP a SFŽP ČR. Vlastníkům a stavebníkům rodinných a bytových domů se otevírá nová příležitost pro čerpání dotací. www.dotacedestovka.cz 800 260 500 info@sfzp.cz Výše dotace až 50 % způsobilých výdajů Požádejte o dotaci elektronicky na webových stránkách programu od 29. května 2017 lový nádrže, upřesňuje ředitel Státního fondu životního prostředí Petr Valdman. Minimální velikost nádrže je stanovena na 2 m 3. Maximálně může dotace pokrýt 50 procent způsobilých výdajů, mezi které je možné zahrnout nákup zařízení, jeho instalaci, zemní práce i úpravu rozvodů. U projektů zaměřených na přečištění odpadních vod je součástí dotace i úhrada nákladů na projektovou dokumentaci ve výši 10 tisíc korun. Zdroj: choreograph/fotky&foto Podání žádosti Administrace programu Dešťovka je obdobná jako v programu Nová zelená úsporám. To znamená, že žádosti o dotace se budou podávat elektronicky přes webové stránky programu a administrovat se budou na krajských pracovištích SFŽP ČR, kam žadatelé následně doručí žádost a její přílohy v listinné podobě. Stejně jako u programu Nová zelená úsporám platí pravidlo tří týdnů. Žadatel se do tří týdnů po podání elektronické žádosti dozví, zda je žádost v pořádku, nebo zda je něco třeba doplnit. Tři týdny trvá kontrola doložení realizace projektu. Jakmile bude žádost schválena, bude žadateli do tří týdnů od uzavření smlouvy odeslána dotace na účet. Své žádosti mohou zájemci o dotace elektronicky podávat od 29. května 2017 až do vyčerpání 100milionové alokace, která byla vyčleněna z rozpočtu Státního fondu životního prostředí ČR. Aplikace pro elektronický příjem žádostí a další podrobné informace o programu budou pro žadatele k dispozici na webových stránkách programu Dotacedestovka.cz, říká ředitel Státního fondu životního prostředí ČR Petr Valdman. Návratnost investice Roli při rozhodování, zda využít dotace z nového programu Dešťovka, hraje i návratnost vlastní vložené investice žadatele o dotaci. Ta se liší u každého projektu. Obecně však lze říci, že využití dotace z programu snižuje celkové náklady na realizovaná opatření až o polovinu. Podle zástupců Ministerstva životního prostředí bude dotace poskytnuta všem žadatelům, kteří úplně, řádně podají a doručí svou žádost a zároveň splní i všechny podmínky programu. Disponibilní alokace aktuální výzvy může být přitom průběžně navyšována. Oblasti trpící suchem mají výhodu Nejjednodušší systém, který je dotován fixní částkou až 20 tisíc korun (plus dotací dle velikosti nádrže), je systém využití srážkové vody pouze na zálivku zahrady. Na tento typ opatření však mohou o dotaci požádat pouze domácnosti v oblastech postižených suchem. Vpřípadě využití srážkové vody pouze na zálivku zahrady jsou podporovány systémy, kdy je srážková voda, zachycená například na střeše, přes filtrační zařízení akumulována v podzemní nádrži s přepadem do vsakovacího zařízení. Suché oblasti Tyto systémy budou ale podporovány jen u stávajících domů v oblastech výrazně postižených suchem, například tam, kde bylo v posledních třech letech zásobování vodou nutné zajistit cisternami nebo kde platil zákaz zalévání a napouštění bazénů. Tři kritéria Pro získání dotace na nádrž pro akumulaci vody jen na zálivku musí být naplněno alespoň jedno ze tří kritérií: pokud v obci bylo od roku 2014 alespoň jednou nutné zajistit náhradní zásobování pitnou vodou, pokud bylo v posledních dvou letech místní vyhláškou opakovaně omezeno používání pitné vody či pokud bylo místní vyhláškou dlouhodobě omezeno používání pitné vody minimálně na dobu tří měsíců v jednom roce. Stovky obcí Takových obcí jsou v Česku stovky. Aby Státní fond životního prostředí ČR zájemcům o dotace usnadnil orientaci, zda právě jejich obec spadá do oblasti postižené suchem, připravuje seznam, do kterého bude postupně zapisovat obce, které splňují alespoň jedno z výše zmiňovaných kritérií. K dispozici bude na webových stránkách programu. 2 3

DEŠŤOVKA Dešťovka nám pomůže udržovat vodu v krajině a dál ji recyklovat Nový program Dešťovka podporuje jak lepší využívání srážkové vody v Česku, tak chytré systémy přímo v domech, které vodu recyklují. V této oblasti máme oproti vyspělým zemím zpoždění. Většina srážkové vody u nás totiž končí v kanalizaci a následně odtéká pryč ze země. V minulých letech zažila Česká republika během letních měsíců velká sucha, která se velice negativně promítla do stavu podzemních a povrchových vod. Všichni na vlastní kůži pociťujeme, že vodní blahobyt již skončil a že je třeba začít vodu využívat daleko efektivněji, zasazuje nastavení nového programu do kontextu boje se suchem i klimatickou změnou ministr životního prostředí Richard Brabec. Radost v obcích Program Dešťovka je určen pro vlastníky a stavebníky rodinných a bytových domů, a to jak pro fyzické, tak pro právnické osoby. Problémy s tím, jak se v Česku hospodaří s vodou, mají ale i mnohé obce a města, a to zejména v letních měsících. Ty přitom mohou stejně jako v Dešťovce domácnosti čerpat dotace z Národního programu Životní prostředí na aktivity spojené s udržováním vody v krajině a jejím následným využíváním. Podporovány jsou například dotace na systémy domovních čistíren odpadních vod, které přímo zlepšují komfort domácností tam, kde se nevyplatí centrální čistírna odpadních vod. I v případě, že obce nebudou v roli žadatele, je jejich role klíčová. Naše obec bude i v rámci programu Dešťovka poskytovat maximum informací, aby ho lidé mohli využít, stejně jako jsme to udělali u kotlíkových dotací nebo svým způsobem i u dotací na nákup nádob na tříděný odpad, říká starosta obce Pivín Kamil Štětař. Zdůrazňuje, že obec chápe pomoc při předání informací o programu jako službu svým obyvatelům. Chytré hospodaření s vodou Chytré hospodaření se srážkovými, ale i odpadními vodami je v západních zemích běžným standardem a cílem Dešťovky je zavést ho jako standard i do českých domácností. I proto jsme pro občany připravili pilotní program, který by je měl motivovat, aby chytali dešťovou vodu a využívali ji na zálivku zahrady nebo jako vodu užitkovou. Podpoříme pořízení zahradní nádrže, ale i důmyslnější systémy na recyklaci odpadní vody z mytí a sprchování a její opětovné použití například na splachování toalety, uzavírá ministr životního prostředí Richard Brabec. CO MUSÍ OBSAHOVAT ŽÁDOST V DEŠŤOVCE Hlavním dokumentem žádosti o dotaci je samotná žádost, kterou žadatel vyplní na internetu. Dále se dokládá odborný posudek zpracovaný dodavatelem nebo autorizovaným projektantem a písemný souhlas spoluvlastníků domu ( je-li relevantní). Pokud zájemce žádá o dotaci na systém akumulace srážkové vody pouze pro zálivku, nesmí zapomenout na doklady o akutním nedostatku vody. Odborný posudek obsahuje zjednodušenou projektovou dokumentaci (popis stávajícího a navrhovaného řešení, základní výkresy a schéma zapojení) a vyčíslení přínosů. Odborný posudek zpracovává nejčastěji dodavatel systému, případně autorizovaný projektant. Dotace je proplácena na základě faktur s doklady o úhradě a položkovým rozpočtem nebo smlouvou o dílo. KONTAKTY Pro obecné informace o programu Dešťovka volejte zdarma naši zelenou linku 800 260 500, kde vám každý pracovní den od 7:30 do 16:00 hodin pracovníci Státního fondu životního prostředí ČR rádi poradí. Dotazy můžete zasílat také e-mailem na adresu info@sfzp.cz. Kdo preferuje osobní kontakt nebo řeší již podanou žádost, má možnost osobní konzultace na třinácti krajských pracovištích Fondu, a to vždy v pondělí a ve středu od 9:00 do 17:00 hodin a v pátek od 9:00 od 12:00 hodin. Asociace pro vodu ČR Pozitivně přijala nový program i Asociace pro vodu ČR, která se dlouhodobě snaží o popularizaci témat souvisejících s účelnějším využíváním srážkové vody a recyklací vody vůbec. Velmi si ceníme, že ministerstvo přišlo s nabídkou podpory efektivního hospodaření se srážkovými vodami a zároveň ochrany zdrojů pitné vody. Je to jednoznačně oblast, která si zasluhuje pozornost, zejména s ohledem na probíhající změny klimatu a s tím související zvýšené hrozby sucha v blízké budoucnosti, uvedl k novému programu předseda Asociace David Stránský. Jeho názor přitom zní, že za odvádění dešťové vody do kanalizace by měli platit všichni, kdo ji tam zjednodušeně řečeno odvádějí. Je třeba zrušit výjimky ze zpoplatnění v zákoně o vodovodech a kanalizacích. Když budou platit všichni, mnozí si rozmyslí, zda nechají vodu stékat do kanalizací, anebo ji použijí dál, říká. Dnes jsou od platby osvobozeny majitelé rodinných domů, domů určených pro rekreaci, provozovatelé veřejných budov. Ti všichni neplatí za odvádění dešťové vody z komunikací. V momentě, kdy by za to platili, nejenže by bylo více peněz na údržbu kanalizačních systémů, ale změnil by se i přístup k hospodaření s dešťovou vodou. My říkáme, že současné stočné by se mělo rozdělit podle odpadní vody a dešťové vody, vysvětluje Stránský. Podle něj by tak například ten, kdo bydlí v paneláku, za stočné zaplatil méně než ten, kdo bydlí v rozlehlém rodinném domu s mnoha zpevněnými plochami a dešťovou vodu nechává jednoduše odtékat do kanalizace. Jiný problém podle Stránského je, že architekti a projektanti, stavaři obecně, se nějakým hospodařením s dešťovou vodou příliš netrápí. Je zvykem, že vodohospodáři jsou k jakýmkoli stavbám voláni vždy až jako poslední, pokud jsou tedy vůbec přivoláni. Neplatí povinnost zpracovávat odtokové studie při přípravě územních plánů. Nový program podporuje tři základní druhy projektů Akumulace srážkové vody pro zálivku zahrady dotace až 20 000 Kč + 3 500 Kč/m 3 nádrže* pro stávající domy v lokalitách zasažených akutním nedostatkem vody Akumulace srážkové vody pro splachování WC a zálivku zahrady dotace až 30 000 Kč + 3 500 Kč/m 3 nádrže* pro stávající domy i novostavby na území celé ČR Využití přečištěné odpadní vody s možným využitím srážkové vody dotace až 60 000 Kč (v kombinaci s využitím srážkové vody) nebo 45 000 Kč (bez kombinace s využitím srážkové vody) + 3 500 Kč/m 3 nádrže + 10 000 Kč na projektovou přípravu* pro stávající domy i novostavby na území celé ČR vé vody dy srážkové vody vání WC hrady čištěné odpadní ným využitím ody 1 2 3 5 4 5 4 1 2 4 1 2 7 3 6 8 3 6 9 1 zachytávání srážkové vody 2 filtrace srážkové vody 3 akumulace srážkové vody 4 voda na zálivku 1 zachytávání srážkové vody 2 filtrace srážkové vody 3 akumulace srážkové vody 4 řídící jednotka přepínání zdrojů 5 voda na splachování WC 6 voda na zálivku 1 jímání šedé vody 2 čištění šedé vody 3 akumulace přečištěné šedé vody 4 řídící jednotka přepínání zdrojů 5 voda na splachování WC 6 voda na zálivku 7 zachytávání srážkové vody 8 filtrace srážkové vody 9 akumulace srážkové vody * maximálně však 50 % z celkových způsobilých výdajů; celkové způsobilé výdaje = výdaje přímo spojené s realizací podporovaných opatření 4 5

ZAOSTŘENO Fond nově nabízí žadatelům o dotace přímou asistenční službu při práci s IS KP14+ Státní fond životního prostředí ČR nabízí příjemcům dotací z Operačního programu Životní prostředí, kteří mají uzavřenu hlavní realizační smlouvu, asistenční službu k práci s monitorovacím systémem IS KP14+. Máte již uzavřenu smlouvu o dílo na realizaci projektu a nejdou vám do monitorovacího systému IS KP14+ vložit podklady k rozhodnutí o poskytnutí dotace (RoPD)? Nebo vám v monitorovacím systému něco nefunguje a brzdí vás to v zahájení realizace a financování projektu? Ve všech případech nabízí Fond řešení: Každé úterý v době od 12 do 15 hodin jsou v jeho sídle v pražské Olbrachtově ulici žadatelům osobně k dispozici metodici a projektoví a finanční manažeři, kteří s vyplňováním dat do IS KP14+ rádi pomohou. Přímo za jejich asistence lze tedy do systému vložit podklady, vyplnit potřebné informace a doladit technické detaily. Mimo poradce Nabídka se týká pouze projektů s uzavřenou hlavní realizační smlouvou a je určena primárně konkrétním žadatelům, nikoliv poradenským společnostem specializujícím se na podávání žádostí o dotace. Impulsů pro zavedení této služby bylo více, avšak hlavním důvodem byly časté prosby žadatelů o pomoc při práci s monitorovacím systémem. Žadatelům o podporu chceme pomoci s jejich konkrétními problémy s monitorovacím systémem a současně chceme získat zpětnou vazbu přímo z terénu, říká ředitel sekce řízení Operačního programu Životní prostředí Fondu Martin Kubica, podle něhož se nová služba pozitivně promítne i do zrychlení vydávání jednotlivých rozhodnutí o poskytnutí dotace (RoPD). Jelikož je v IS KP14+ nutné vyplnit mnoho dat a vložit rozsáhlé přílohy, dochází k mnoha chybám, které je nutné odstranit, což celý proces vydávání RoPD zdržuje, dodává. Nejčastější chyby Praxe ukazuje, že práce s novým monitorovacím systémem generuje nejrůznější chyby. Problémy se velice často vyskytují například v zadávání stejných dat v různých záložkách systému. Tato data jsou často doplňována v průběhu času projektového cyklu a někdy může být i obtížné ohlídat, jaká data jsou kde uvedena. Systém tyto neshody hlídá a při kontrole žádosti automaticky hlásí chyby. V těchto případech je poté nutné aktivně vyhledat nesoulad a odstranit jej, což nebývá jednoduché. Dalším problémem je specifická funkčnost elektronického prostředí a jeho určitá záludnost. Se žadateli jsme na jedné lodi, proto jsme se jim v rámci nové služby rozhodli pomoci, vysvětluje Martin Kubica. Jak asistence vypadá Podle Martina Kubici se musí každý zájemce o pomoc s novým monitorovacím systémem nejdříve předem telefonicky nebo prostřednictvím e-mailu domluvit na termínu s projektovým manažerem. Již při domluvě termínu je vhodné uvést konkrétní požadavky, aby se zaměstnanci SFŽP ČR mohli lépe připravit. Na schůzce je pak nezbytné mít s sebou všechny potřebné dokumenty, ideálně i v elektronické podobě. Povinné podklady pro vydání RoPD jsou vyjmenovány v příloze č. 2 Pravidel Máte-li o asistenční služby zájem, ohlaste se e-mailem svému projektovému manažerovi a domluvte si konkrétní termín. Informace pro žadatele k RoPD jsou na webu OPŽP pod záložkou Úprava žádostí před vydáním RoPD. pro žadatele a příjemce podpory. Podklady se mohou lišit podle specifického cíle, nejobsáhlejší jsou podklady k výběrovým řízením. Nezbytné též je, aby měl žadatel adekvátní přístupová práva. Buďte konkrétní Nová bezplatná služba Fondu se nevztahuje na projekty žadatelů, kteří jsou na počátku administrace projektu. Ti službu nemohou využívat kvůli zajištění transparentního průběhu hodnocení projektů. I pro ně však existují způsoby, jak případné komplikace řešit. Prostřednictvím depeší mohou komunikovat se zaměstnanci SFŽP ČR, kteří je vyzvali ke spolupráci. Tato komunikace probíhá v předepsaných úsecích administrace anonymně, aniž by se měnila kvalita řešení. Dalším způsobem je obrátit se s dotazy na Zelenou linku 800 260 500 nebo psát na e-mailovou adresu dotazy@sfzp.cz. Při řešení dotazů by žadatelé měli být konkrétní: uvést číslo projektu a případně zaslat printscreeny obrazovek. Žadatelé, kteří teprve zadávají žádost o podporu v IS KP14+, se mohou s dotazy obracet na příslušná krajská pracoviště, uzavírá Martin Kubica. NÁRODNÍ PROGRAM ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ NOVÉ DOTACE POMOHOU RADNICÍM V BOJI SE SMOGEM Národní program Životní prostředí pokračuje v podpoře projektů zlepšujících kvalitu ovzduší. Po dubnové nabídce dotací na snižování zápachu a emisí těžkých kovů přichází s podporou zpracování akčních plánů na zlepšení kvality ovzduší a na zavádění nízkoemisních zón. Požádat lze i o dotace na projekty spojené s rozvojem místní Agendy 21 a zapojením do iniciativy Pakt starostů a primátorů pro klima a energii. Ministerstvo životního prostředí prostřednictvím Státního fondu životního prostředí ČR nabízí ve třech nových výzvách celkem 125 milionů korun: 100 milionů půjde na programy zlepšování kvality ovzduší, 10 milionů na aktivity spojené s budováním nízkoemisních zón a na projekty v rámci místní Agendy 21 a iniciativy Pakt starostů a primátorů pro klima a energii bylo vyčleněno 15 milionů korun. Naším cílem je motivovat obce tam, kde to má smysl, ke speciálním opatřením v oblasti dopravy. Smogové situace významně ohrožují lidské zdraví a je třeba jim všemi možnými nástroji předcházet. Nabízíme proto obcím finanční prostředky na zpracování dopravních studií, které mohou vést k zavedení nízkoemisních zón, ale třeba také ke zpracování regulačních řádů, které po omezenou dobu regulují dopravu, říká ministr životního prostředí Richard Brabec. To je jedna část aktuální podpory mířící přímo do zlepšení kvality ovzduší. Další peníze uvolňujeme na zrychlení realizace opatření, která vyplývají z programů zlepšování kvality ovzduší prostřednictvím konkrétních akčních plánů. Akční plány K ochraně ovzduší přispěje i dotační výzva (výzva č. 8), v níž je z rozpočtu Státního fondu životního prostředí ČR připraveno 100 milionů korun na zpracování akčních plánů a následnou realizaci opatření vyplývajících ze schválených programů zlepšování kvality ovzduší. Oprávněnými Smogové situace významně ohrožují lidské zdraví a je třeba jim všemi možnými nástroji předcházet. Nabízíme proto obcím finanční prostředky... příjemci podpory u projektů zaměřených na implementaci programů zlepšování kvality ovzduší jsou kraje a obce s rozšířenou působností, které byly z hlediska kvality ovzduší označeny jako prioritní. Žádosti o dotaci mohou kraje a obce podávat do 30. června 2017. Podpořené projekty přitom musejí zrealizovat nejpozději do konce roku 2020. Předmětem podpory je zpracování akčního plánu a následná podpora realizace opatření. Dotace pokryje krajskému nebo obecnímu úřadu do 31. prosince 2020 polovinu mzdových nákladů na jedno nově zřízené pracovní místo zaměřené na zpracování akčního plánu a po jeho schválení na koordinaci a administrativní podporu aktivit stanovených tímto plánem. Výše podpory na jeden projekt činí 50 procent z celkových způsobilých výdajů. Nízkoemisní zóny Další ze tří nově vyhlašovaných výzev (výzva č. 9) pomůže radnicím předcházet smogovým situacím a snížit hlukovou zátěž obytných oblastí. Prostředky získají obce na zpracování studií proveditelnosti pro zavedení nízkoemisních zón, na zpracování plánů udržitelné městské mobility a na zpracování studií proveditelnosti regulačních řádů. Právě u emisí z dopravy zaznamenává Česko v posledních letech opětovný nárůst. Naší snahou je zvrátit tento trend. Prostřednictvím podpory chceme usnadnit radnicím řešení takových vážných smogových situací, s jakými jsme se setkali například letos v zimě, říká ředitel Státního fondu životního prostředí ČR Petr Valdman. Díky dotovaným studiím proveditelnosti budou mít města a obce k dispozici všechny podklady umožňující vyhlášení nízkoemisní zóny. Výsledkem této analýzy bude představa o množství vozidel, kterých se mají týkat nastavená pravidla, návrh optimalizace dopravní infrastruktury i dalších dopravních opatření dané obce, dále analýza kvality ovzduší včetně zhodnocení efektu po zavedení nízkoemisní zóny. Studie obcím nabídne i výběr objízdné trasy, plán pro organizaci dopravy a dopravního značení, stanovení pravidel podle emisních kategorií vozidel, výjimky pro vjezd do nízkoemisní zóny atd. Kromě jiného budou mít díky ní i vizi ekonomické efektivnosti projektu. Žádosti o dotace bude Státní fond životního prostředí ČR od obcí a měst přijímat od 5. května do 27. září 2017. Dotace může uhradit až 80 procent z celkových způsobilých výdajů. Nejnižší možná výše dotace na jeden projekt činí 100 tisíc korun, nejvyšší 1 milion korun. Místní Agenda 21 Zlepšit kvalitu životního prostředí ve městech a obcích prostřednictvím zapojení do Paktu starostů a primátorů pro klima a energii a prostřednictvím implementace místní Agendy 21 si klade za cíl poslední z trojice nových výzev (výzva č. 7). O dotaci ve výši 80 procent z celkových způsobilých výdajů mohou žádat obce, městské části, svazky obcí, kraje a místní akční skupiny do 29. září 2017. Místní Agenda 21 (MA21) představuje nástroj pro zavádění udržitelného rozvoje na místní a regionální úrovni. Místní Agenda 21 je proces, který prostřednictvím zkvalitňování správy věcí veřejných, strategického plánování a řízení a zapojování veřejnosti zvyšuje kvalitu života ve všech aspektech. Hlavní roli hraje v procesu místní Agendy 21 místní samospráva a státní správa. Bez jejich aktivní vůle nemůže místní Agenda 21 jako dlouhodobý koncepční proces vzniknout. Tento proces by měl být přijat napříč politickým spektrem kvalita života a spokojení občané jsou nadstranické cíle. Veřejná správa je tím, kdo zve ostatní ke spolupráci a vytváří pro ni podmínky. 6 7

NÁRODNÍ PROGRAM ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Nové semináře: Jak předcházet suchu i povodním Státní fond životního prostředí ČR pořádá novou sérii seminářů pro starosty obcí a měst a zpracovatele projektů a projektových žádostí. Připraveny jsou praktické informace o nabídce dotací z Národního programu Životní prostředí a Operačního programu Životní prostředí. Půldenní semináře se uskuteční v Plzni, Ústí nad Labem, Liberci, Praze, Olomouci, Českých Budějovicích a Zlíně. Vystoupí na nich zástupci SFŽP ČR, AOPK ČR i Koalice pro řeky. Představeny budou vzorové projekty a čas bude i na otázky z publika. TERMÍNY SEMINÁŘŮ PRAHA / 5. 6. 2017 / Magistrát hl. města Praha ČESKÉ BUDĚJOVICE / 7. 6. 2017 / Krajský úřad Jihočeského kraje PLZEŇ / 14. 6. 2017 / Krajský úřad Plzeňského kraje ÚSTÍ NAD LABEM / 12. 6. 2017 / Krajský úřad Ústeckého kraje LIBEREC / 27. 6. 2017 / Krajský úřad Libereckého kraje OLOMOUC / 20. 6. 2017 / Magistrát města Olomouce ZLÍN / 23. 6. 2017 / Krajský úřad Zlínského kraje AKTUÁLNÍ VÝZVY NÁRODNÍHO PROGRAMU ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Dotace na ekoinovace Příjem žádostí do: 30. 6. 2017 Alokace: 100 000 000 Kč Výzva č. 2/2017 nabízí dotace na takzvané inovativní projekty, tedy chytré nápady, které například pomohou lépe čelit suchu, povodním, smogu či neefektivnímu využívání odpadů. O dotace se mohou ucházet obce, kraje, vysoké školy či veřejné výzkumné instituce a další. Pilotní projekty, které ve výzvě uspějí, budou ověřeny a následně přenášeny do praxe. Projektové náměty s návrhem nových postupů a technologií se mohou věnovat hospodaření s vodou, sběru a nakládání s odpady, zlepšení ovzduší, využívání obnovitelných zdrojů energie nebo optimalizaci dopravy. Na chytré projekty lze získat dotaci až 75 procent z celkových způsobilých výdajů, maximálně 50 milionů korun. Projektové náměty přijímá SFŽP ČR do konce letošního června. INDIKATIVNÍ SEZNAM VÝZEV NPŽP V ROCE 2017 1. Voda 2. Ovzduší Prioritní oblast Podoblast Výzva 3. Odpady, staré zátěže, env. rizika Čistota povrchových i podzemních vod Hospodaření se srážkovými vodami Emise ze stacionárních zdrojů Odstranění a rekultivace nelegálních skladů odpadů Likvidace nepotřebných vrtů Hospodaření se srážkovými a přečištěnými odpadními vodami Snížení emisí vybraných těžkých kovů a pachových látek ze stacionárních zdrojů Zpracování a implementace místního akčního plánu ke zlepšení kvality ovzduší Nelegální sklady odpadů 4. Příroda a krajina Zvláště chráněná území Podpora výkupů pozemků 5. Životní prostředí ve městech a obcích 6. Environmentální prevence 7. Inovativní a demonstrační projekty Udržitelná městská doprava a mobilita Zlepšení funkčního stavu zeleně ve městech a obcích Environmentální vzdělávání, výchova a osvěta Inovativní projekty MA21 a Pakt starostů Studie na NEZ Podpora alternativních způsobů dopravy Bikesharing Podpora obcí v NP Podpora sídelní zeleně Zelená stuha Tematicky zaměřené projekty Ozdravné pobyty Projekty úprav školních zahrad (ZŠ, MŠ) včetně lesních školek Ekoinovace Termín vyhlášení výzvy (čtvrtletí) I. II. III. IV. AKTUÁLNÍ VÝZVY NÁRODNÍHO PROGRAMU ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Likvidace akutních zátěží Kontinuální výzva: do roku 2020 Alokace: 100 000 000 Kč Výzva č. 3/2017 podporuje odstraňování akutních ekologických zátěží s neznámým původcem. Výzva je otevřena až do roku 2020, v případě velkého zájmu MŽP navýší alokaci. Projektové náměty přijímá Státní fond životního prostředí ČR. Dotace v této oblasti byly již v minulosti vyplaceny na likvidaci mnoha nebezpečných skladů odpadů. Platí to zejména pro místa v bývalých továrních areálech či opuštěných průmyslových skladech, jejichž majitel je neznámý nebo se k areálu nehlásí. O dotaci mohou žádat kraje, obce s rozšířenou působností i obce, které na svém území mají sklad či skládku nebezpečného odpadu. Maximální dotace činí 80 procent z celkových výdajů. Od Fondu lze čerpat na finanční spoluúčast u projektu bezúročnou půjčku. Vítězům Zelené stuhy Příjem žádostí do: 31. 12. 2017 Alokace: 5 500 000 Kč Územní studie krajiny Příjem žádostí do: 31. 12. 2019 nebo vyčerpání alokace Alokace: 35 000 000 Kč Domovní čistírny odpadních vod Příjem žádostí do: 30. 11. 2017 Alokace: 100 000 000 Kč Zdroje pitné vody Příjem žádostí do: 30. 6. 2017 nebo vyčerpání alokace Alokace: 300 000 000 Kč Ekologická likvidace autovraků Příjem žádostí do: 2. 4. 2018 Alokace: 60 000 000 Kč Výzva č. 1/2017 podpoří obce, které v roce 2016 získaly Zelenou stuhu v soutěži Vesnice roku, včetně vítěze Zelené stuhy ČR. Podporu získají na projekty, jako je obnova ploch a prvků zeleně v obci, součástí může být i přeměna vodu nepropustných povrchů na propustné či polopropustné, ale i na obnovu a budování cest, výstavbu či rekonstrukce drobných stavebních objektů, mobiliář, péči o stávající vegetační prvky, včetně pořízení nezbytného technického vybavení. Podporu mají i revitalizace vodních toků a vodních ploch, demolice stávajících funkčně a esteticky neodpovídajících zařízení na veřejných prostranstvích. Příspěvek je možné získat rovněž na environmentální vzdělávání a výchovu. Výzva č. 14/2016 nabízí obcím kofinancování ve výši 10 procent na projekty územních studií krajiny podpořených z Integrovaného regionálního operačního programu (IROP) v gesci Ministerstva pro místní rozvoj. Podmínkou získání dotace je vydané rozhodnutí o poskytnutí finanční podpory v IROPu, konkrétně v prioritní ose 3 operačního programu, určené na územní studie krajiny. O dotaci mohou žádat obce s rozšířenou působností. Díky podpoře z NPŽP mohou uhradit náklady na vypracování územní studie krajiny ze 100 procent. Až 90procentní dotaci získají z IROPu a 10 procent z NPŽP. Územní studie krajiny jsou z hlediska péče o krajinu klíčové. Výzva č. 11/2016 podporuje výstavbu domovních čistíren odpadních vod tam, kde není z technického či ekonomického hlediska výhledová možnost připojení nemovitosti ke stokové čistírně odpadních vod. O podporu mohou žádat obce, dobrovolné svazky obcí, společnosti vlastněné z více než 50 procent obcemi, případně některé spolky. Další podmínkou je, že navrhovaným opatřením musí také dojít k napojení minimálně 30 procent ekvivalentních obyvatel z celkového počtu obyvatel dosud nepřipojených k žádné stokové síti v daném území, přičemž územím není velikost obce, ale území ucelené místní části. Výzva č. 8/2016 podporuje rozšíření možností zásobování obyvatelstva pitnou vodou v odpovídajícím množství a jakosti v lokalitách, kde je nedostatek pitné vody nebo kde voda nedosahuje požadované kvality. Podpořeny budou projekty na regeneraci a zkapacitnění stávajících podzemních zdrojů vody využívaných pro zásobování obyvatelstva pitnou vodou, včetně případných úprav napojení zdrojů na stávající rozvod pitné vody. Dotaci získají projekty realizace průzkumných vrtů na zajištění nových podzemních zdrojů pitné vody a ostré vrty, včetně jejich napojení na stávající rozvod pitné vody. Minimální výše dotace na jeden projekt činí 100 tisíc korun, maximální 3 miliony korun. Výzva č. 5/2016 nabízí dotace na ekologické zpracování autovraků. Žádosti o podporu mohou v rámci Národního programu Životní prostředí podávat právnické a fyzické osoby, které mají oprávnění podnikat v oboru nakládání s nebezpečnými odpady a mají souhlas k provozování autovrakoviště. Žadatelé mohou počítat s tím, že peníze získají za každý ekologicky zpracovaný autovrak, pokud jej zlikvidují dle podmínek vyhlášené výzvy. Žádosti o dotaci za rok 2017 přijímá Státní fond životního prostředí ČR od 2. ledna 2018. Ministerstvo životního prostředí doporučuje schraňovat evidenci o ekologicky zpracovaných autovracích i letos kvůli jejich prokázání v roce 2018. 8 9

ZAOSTŘENO Proč a jak využívat systémy do movních čistíren odpadních vod Státní fond životního prostředí ČR přijímá od listopadu roku 2016 v rámci výzvy č. 11/2016 Národního programu Životní prostředí žádosti o podporu na projekty, které řeší čištění odpadních vod prostřednictvím individuálních (nebo také domovních) čistíren odpadních vod (DČOV). Po zveřejnění příspěvku, který odpovídá na časté dotazy k vlastnictví a způsobu provozování DČOV (Priorita 3/2017), přinášíme obecněji zaměřený text, jenž si klade za cíl vyvrátit mýty a pomoci odstranit předsudky, které v oblasti možného využívání DČOV panují. Preferujeme centrální čištění Současné právní předpisy (zejména zákon č. 254/2001 Sb., vodní zákon) umožňují likvidaci odpadních vod několika způsoby, povinnost likvidace odpadních vod plyne majiteli nemovitosti (stavebníkovi) ze stavebního zákona. Preferovaným způsobem likvidace odpadních vod je jejich odvádění kanalizací, optimálně oddílnou splaškovou kanalizací, na centrální čistírnu odpadních vod (ČOV), kde dojde k jejich náležitému vyčištění na požadované kvantitativní limity. Takto předčištěná voda je poté vypouštěna do povrchových vod. Tímto způsobem jsou v Česku likvidovány odpadní vody (OV) asi od 85 procent obyvatel. Z důvodu investiční náročnosti na výstavbu kanalizace a ČOV jsou tímto způsobem řešeny především větší aglomerace (cca nad 500 obyvatel). Jde to i jinak Dalším široce rozšířeným způsobem likvidace OV je akumulace vod v bezodtokých jímkách. To je teoreticky za předpokladu těsnosti jímky a vyvážení veškeré odpadní vody nateklé do jímky na dostatečně kapacitní ČOV z hlediska ochrany vod vysoce účinné. V praxi je však situace značně odlišná: jímky nejsou těsné, mají přepad odpadních vod (fungují jako septik), nejsou vyváženy vůbec nebo s nedostatečnou četností, jejich obsah není vyvážen na ČOV, ale ztrácí se někde po cestě (pole, louky ). Nejčastějším důvodem je vysoká cena za odvoz a likvidaci vod z jímky (několik set korun za metr krychlový), což činí z této metody likvidace OV zdaleka nejnákladnější variantu. Přesto je tento způsob široce rozšířen (odhadem asi 10 procent obyvatel), a to především v menších aglomeracích a okrajových částech větších aglomerací. Vzhledem k výše uvedenému reálnému způsobu používání jímek představuje pro životní prostředí vysoké riziko a zátěž. Další zátěž životního prostředí způsobuje doprava při vyvážení jímek. Do budoucna se tedy předpokládá náhrada větší části jímek za kanalizaci nebo individuální systémy čištění (DČOV). Využití DČOV Pro trvale obydlené nemovitosti, kde není z technického nebo ekonomického hlediska ani výhledová možnost napojení na stokovou síť zakončenou centrální ČOV, jsou možným řešením individuální čisticí systémy. Tzv. domovní ČOV by měly v optimálním případě zajistit obdobnou kvalitu vypouštěných odpadních vod jako velká, centrální ČOV, avšak bez nutnosti investice do finančně náročné stavby kanalizace. Investiční ani provozní náklady DČOV nezatěžují obec (platí ji majitel nemovitosti) a jsou v dlouhodobém horizontu srovnatelné s platbou stočného při existenci centrálního odkanalizování. Vypouštění odpadních vod z DČOV není navíc omezeno jen na povrchové vody, ale v příhodných hydrogeologických podmínkách lze vyčištěné vody zasakovat do horninových vrstev, tzn. vypouštět je do podzemních vod. V takovém případě lze vyčištěné odpadní vody i využít, a to buď recyklací, např. Není důvod, aby v případě splnění obecných podmínek pro vypouštění odpadních vod do vod povrchových či podzemních dle zákona a příslušných nařízení vlády nebyly DČOV podpořené z NPŽP považovány za vyhovující řešení pro likvidaci odpadních vod. pro splachování toalety, nebo pro závlahu v případě, že je povoleno zasakování vyčištěných odpadních vod. Významných synergických efektů úspory vody může být dále dosaženo ve spojení s využitím srážkových vod (podporováno v programu Dešťovka). Řádný provoz V Česku existují desítky tisíc individuálních čisticích zařízení pro jednotlivé stavby pro bydlení s různou efektivitou čištění, od prostých septiků po kvalitní domovní ČOV. Společným problémem těchto řešení je nedostatečná úroveň obsluhy a provozu zařízení, to provozuje téměř výhradně neprofesionál, tedy majitel nemovitosti, který ať již z neznalosti, nebo ze snahy po úsporách provozních nákladů není zárukou dosažení kvality vypouštěných OV garantované výrobcem zařízení. Toto negativum je dále zvýrazněno nedostatečnou kontrolou provozu, resp. výstupních parametrů vypouštěné odpadní vody, kontrolními úřady. Zde je třeba konstatovat, že stávající personální vybavení kontrolních úřadů ani četnost a způsob sledování kvality vypouštěných odpadních vod v kombinaci s umístěním DČOV na pozemku fyzické osoby kvalitní plošnou kontrolu ani neumožňují. Dalším reálně se vyskytujícím problémem je různá kvalita DČOV od jednotlivých výrobců a orientace zákazníků na nejnižší ceny. Výsledkem je velké množství nedostatečně funkčních DČOV, jež životní prostředí spíše poškozují, a z toho plynoucí celkově negativní vnímání DČOV ze strany povolovacích, tj. vodoprávních úřadů. Výzva č. 11/2016 z NPŽP Vypsaná výzva č. 11/2016 z Národního programu Životní prostředí pro podporu výstavby DČOV velikosti do 50 EO nemá vzhledem k alokaci cca 100 mil. Kč ambici přinést komplexní řešení pro likvidaci OV pro statisíce obyvatel. Je spíše pilotním projektem, který by měl díky svému nastavení eliminovat výše uvedené nedostatky stávajících DČOV a prokázat, že DČOV je funkční a životaschopné řešení likvidace odpadních vod v oblastech, kde není centrální odkanalizování ekonomicky akceptovatelné. Z hlediska kvalitativního nastavení podmínek výzvy se jedná zejména o tyto parametry DČOV a jejich provozu: Vysoká technická kvalita DČOV: DČOV musí odpovídat požadavkům dle přílohy č. 1 tab. 1c nařízení vlády č. 401/2015 Sb. (kategorie III výrobku označovaného CE) v případě vypouštění odpadních vod do vod povrchových, případně požadavkům dle nařízení vlády č. 57/2016 Sb. v případě vypouštění odpadních vod do vod podzemních. Technologie pro nepřetržitý monitoring provozu DČOV provozovatelem, pro hlášení a evidenci poruch či závad způsobených neoprávněnou manipulací uživatele, včetně napojení všech realizovaných DČOV na tento systém. Proškolení obsluhy zařízení DČOV i systému provozovatele. Náklady na zajištění servisu, pravidelné údržby a servisního monitoringu po dobu deseti let od ukončení realizace projektu mohou být zahrnuty v pořizovací ceně DČOV (mohou být tedy součástí dotace). Příjemce podpory (většinou obec) je smluvně povinen zajistit řádný a odborný provoz všech podpořených DČOV v souladu s jejich platným provozním řádem. Nedílnou součástí provozu je zajištění vzdáleného monitoringu všech podpořených DČOV, který bude v reálném čase hlásit a evidovat případné poruchy či závady. INZERCE ZAMĚSTNÁNÍ ve Státním fondu životního prostředí ČR Nejčastěji obsazované pozice: Projektový manažer / projektová manažerka Metodik/metodička Finanční manažer/manažerka Právník/právnička Referent/referentka Příjemce podpory je povinen vypracovat jedenkrát za rok souhrnnou roční zprávu o provozu všech podpořených DČOV, kterou předloží Fondu vždy do 31. ledna následujícího kalendářního roku, a to po celou dobu desetileté udržitelnosti. Součástí zprávy je zejména posouzení stavu jednotlivých DČOV, konstatování naplnění podmínek stanovených příslušným vodoprávním úřadem a souhrnné výsledky provedených rozborů vzorků vody (jsou-li předepsány) a případných revizí. Bude-li zjištěno neplnění deklarovaných technických parametrů uvedených v žádosti, bude příjemce podpory vyzván k nápravě a k předložení aktualizované zprávy o provozu DČOV ve lhůtě stanovené Fondem. Opakované neplnění technických parametrů DČOV bude považováno za porušení podmínek výzvy spojené s krácením dotace. Z výše uvedeného je patrné, že v předmětné výzvě jsou otázky ochrany vod řešeny v souvislosti jak s technickými parametry Nabízíme: Více informací o volných pozicích naleznete na našich webových stránkách DČOV, tak s bezpečností a kvalitou provozu DČOV na nesrovnatelně vyšší úrovni, než je současná běžná praxe při povolování nebo ohlašování DČOV. Není proto důvod, aby v případě splnění obecných podmínek pro vypouštění odpadních vod do vod povrchových či podzemních dle zák. č. 254/2001 Sb. a příslušných nařízení vlády (401/2015 Sb. a 57/2016 Sb.) nebyly tyto DČOV považovány za vyhovující řešení pro likvidaci odpadních vod. Nespornou přidanou hodnotou je možnost následného využití vyčištěných odpadních vod, jež v kombinaci s využitím srážkových vod může vést ke kýženému snížení spotřeby pitné vody. Výsledky této pilotní výzvy budou vyhodnoceny a použity pro úpravu právních předpisů regulujících výstavbu a provoz DČOV tak, aby bylo možné DČOV v široké míře používat ke spolehlivé likvidaci OV. Ing. EVŽEN ZAVADIL odbor ochrany vod MŽP Perspektivní a zajímavé zaměstnání v příjemném prostředí Odpovědnost za realizaci pestré škály projektů v oblasti životního prostředí Pružnou pracovní dobu, motivační odměny vázané na výkon Možnost dalšího vzdělávání: jazyková výuka, odborné kurzy a školení Širokou škálu benefitů (dovolená navíc, stravenky, příspěvek na penzijní pojištění, příspěvek na rekreaci, sport a kulturní akce) www.sfzp.cz Kariéra Státní fond životního prostředí ČR www.sfzp.cz tel.: +420 267 994 300 Olbrachtova 2006/9, 140 00 Praha 4 10 11

REPORTÁŽ AKTUALITY ORNITOLOGOVÉ VRÁTILI JOSEFOVSKÝM LOUKÁM VODU A VYTVOŘILI PTAČÍ RÁJ PROJEKT V ČÍSLECH 885 765 Kč 2 3 Dotace ERDF 677 610 Kč Dotace SFŽP ČR 119 578 Kč 1. NÁCHODSKÉ JOSEFOVSKÉ LOUKY byly útočiště vodních ptáků odnepaměti 4 2. ČESKA SPOLEČNOST ORNITOLOGICKÁ na louky nejdříve znovu přivedla vodu 3. JEDNO Z HNÍZDIŠŤ 4. PLÁN NA VYTVOŘENÍ 76 hektarů rozlehlého ptačího parku byl velmi ambiciózní Foto: archiv ČSO 1 Děsivý úbytek lučních a především mokřadních ptáků byl motivací k tomu, aby první ptačí park v Čechách vznikl na mokřadních loukách. Břeněk Michálek, který má dnes Ptačí park Josefovské louky na starosti, má pro přírodu vášeň a v parku je to na procházce s ním znát na každém kroku. Mít vlastní ptačí rezervaci, kterou by sami chránili a řídili podle nejlepších znalostí, jež o přírodě mají, byl dlouholetý sen východočeských ornitologů. Od roku 2006 ho svým dílem také díky dotaci z OPŽP na Josefovských loukách uskutečňují. V roce 2006, kdy se Česká společnost ornitologická rozhodovala, kde bude vytvářet svoji první ptačí rezervaci, už se šuškalo, že by to mohlo být na Jaroměřsku. Míla Hromádko a Jirka Kult, dva východočeští ornitologové, přišli s nápadem, že první nestátní rezervace pro ptáky by se mohla založit na nivních loukách Metuje pod Josefovem, vzpomíná Břeněk Michálek. Výběr to nebyl vůbec náhodný. Josefovské louky jsou poměrně zachovalé a existoval na nich před sto lety vybudovaný zavlažovací systém. Hlavní myšlenkou parku bylo, že právě tento historický systém by mohl být využit k ochranářským účelům: k dodávání vody na území luk na jaře, v době hnízdění mokřadních a vodních ptáků. O ty nám jde nejvíce, potvrzuje Břeněk Michálek. A tak to všechno začalo, vzpomíná. Ambiciózní plán Plán na vytvoření 76 hektarů rozlehlého ptačího parku byl velmi ambiciózní. V první řadě proto, že samotné území má stovky nejrůznějších majitelů. Myšlenkou bylo území vykoupit, abychom tu mohli plně uplatňovat ochranářské a přírodovědné znalosti, vysvětluje Břeněk Michálek. Postupně se tak děje a Česká ornitologická společnost dnes vlastní asi třetinu celého území. Vykupování pozemků je vpravdě mravenčí, často detektivní práce. Mnozí z majitelů jsou mrtví nebo neidentifikovaní, někteří žijí za oceánem, jiní vůbec nevědí, že pozemky na Josefovských loukách vlastní, dědická řízení nejsou mnohdy dořešená. Dalším oříškem jsou finance na výkup pozemků. Máme štěstí, protože projekt se daří a česká společnost milovníků přírody jej vnímá velice dobře. A tak pozemky vykupujeme výlučně jen z darů dárců. Už nám přispěly stovky lidí, někteří přispívají dokonce pravidelně a mnohdy i nemalými částkami, neskrývá svou vděčnost Břeněk Michálek. Sto let staré vodní cesty V roce 2014 zprovoznila Česká ornitologická společnost díky dotaci z OPŽP zavlažovací systém, který tu naši předkové před sto lety vybudovali. Opravil se nápustní objekt jako nejdůležitější část zavlažovacího systému na řece Metuji, stavidla i hradítka, kterými se v celém systému podle potřeby rozvádí voda do různých částí luk. Kromě zavlažovacích kanálů je dnes v parku i více než dvacet tůní, z nichž některé byly vykopány také z dotace OPŽP. Museli jsme si vyřídit povolení nakládání s vodami, což obnášelo velká, složitá a vyčerpávající jednání hlavně s uživateli pozemků a se zemědělci, popisuje Břeněk Michálek. Největší obavy měli podle jeho slov zemědělci. Báli se, že budou mít podmáčené louky a že v době, kdy je zapotřebí posekat a nasušit seno, to nebude možné. Slíbili jsme jim, že zavlažování bude probíhat jenom v nezbytném období a v době seče zajistíme, aby louky byly suché a kositelné. Každoročně tu přesto panují určité obavy z vody, ale každý rok se louky posekají, vypráví Břeněk Michálek. Jinou skupinou, která má o vodu zájem, jsou majitelé elektráren, kteří pochopitelně chtějí, aby se na jejich turbíny hnalo vody co nejvíce. Jsou zde prostě velké spory o vodu jako někde v Súdánu, směje se Michálek. Manipulační řád sice určuje, kolik vody mohou z řeky odebírat, ale historický zavlažovací systém je podle něho takovým malým bermudským trojúhelníkem plným záhad. Kontrolu nad územím totiž přebírají bobři. Začínají tady hospodařit podle svého. Zaznamenal jsem, že břeh Metuje je na mnohých místech navrtán a tím pádem vlastně propojen s hlavním nápustným kanálem, takže i když zavřeme stavidla na zavlažovací soustavě, bobři už se postarali o to, že voda proudí na louky dál. Přírodě to tak maximálně vyhovuje a nám se také líbí, že je tady voda a díky ní mokřadní ptáci, říká správce ptačího parku. Voda v krajině Stojíme ve východní části parku, koryto Staré Metuje je plné rychle se valící vody, která tak tak že se vejde pod můstek spojující její břehy. Řeka si v téhle části zachovává svoje původní koryto. Hladina klesla. Stav vody v řece ale běžně dost kolísá, nejvíce o něm rozhoduje přehradní nádrž Rozkoš u České Skalice. Upouští podle toho, jak vydatně prší, podle toho, jaké je období, a když nahoře uzavřou kohouty, může se stát, že voda v řece na loukách poklesne za půl hodiny třeba o půl metru. Slyšíte? To je slavík, pojmenuje Břeněk Michálek nezaměnitelné klokotání kdesi ve vzduchu nad našimi hlavami. Na druhé straně cesty stojí pod zastřešením interaktivní model vodní krajiny. Tam se přesvědčujeme, jak se chová správně fungující říční krajina a jak krajina pod nadvládou člověka. Na Josefovských loukách by byli rádi, kdyby jejich krása nezůstala lidem utajena. Pořádají tu proto exkurze, brigády a pozorování ptáků pro děti i dospělé. Stavějí pozorovatelny i naučné stezky, které mohou ohleduplní návštěvníci zdarma využívat. Narůstající návštěvnost společně s přibývajícími ptáky ukazuje, že celý záměr má veliký smysl. 12 13

REPORTÁŽ AKTUALITY 8 JAK SE CHOVÁ VODA V KRAJINĚ V přírodní říční krajině je voda zadržována hlavně v podzemních systémech nejbližšího okolí řek. Tato schopnost je tím větší, čím více humusu půda obsahuje. Zatímco půda bohatá na humus zadrží až 400 litrů vody na jednom metru čtverečním, o humus ochuzená jen zhruba 60 litrů. Další voda se zachytí v tůních slepých a v odstavených ramenech řek, rašeliništích, ale i v tlejícím dřevě a tělech organismů. Po vydatných deštích přírodní říční krajina vodu nasaje jako houba a pomalu ji pak vypouští. V místech zadržení je hnacím motorem života a zajišťuje zásobu vody i v suchých částech roku. V člověkem nevhodně přeměněné krajině voda jen rychle a téměř bez užitku protéká a mnohdy ji nezastaví ani přehrada. Velké zastavěné plochy působí jako hladké střechy, po nichž voda steče do zpevněných zregulovaných koryt řek, které připomínají okapy. 9 5. HNÍZDIŠTĚ mají ptáci přímo u vody 6. JOSEFOVSKÉ LOUKY nabízejí poněkud drsnější, ale přesto pěkný turistický zážitek 7. STÍN I ÚTOČIŠTĚ nabízejí ptákům vzrostlé stromy 8. ORNITOLOG v akci 9. JOSEFOVSKÉ LOUKY 5 se staly domovem čolka, skokana i kuňky 6 7 Naléváme vodu do nálevek a čekáme, co se bude dít. Vidíte, ukazuje nadšeně Břeněk Michálek. V levé části modelu vidíme, co dělá negativně pozměněná, zastavěná a rozoraná říční krajina plná silnic, parkovišť a s přehradou. V pravé polovině modelu je přirozeně se klikatící koryto a voda tu teče mnohem pomaleji. V sousedním, napřímeném korytě zatím získává razanci a sílu a může způsobovat škody majetkové i na životech. Řeka není jenom koryto, řeka komunikuje s okolím, s nivními loukami, vpouští do nich vodu a pak ji zase přijímá v obdobích sucha, vysvětluje Břeněk Michálek a jedinou větou tak vlastně vystihuje důležitost takových míst, jako jsou Josefovské louky. Chudák čejka Půjdeme sušší cestou, zhodnotí naše vybavení Břeněk Michálek a vyrážíme do zelené vodní džungle. Správce ptačího parku cestou vypráví: Nejvíce nám šlo o druhovou rozmanitost především bahňáků, což je zvláštní skupina mokřadních ptáků, na kterou jsme se zaměřovali už od začátku. Doposud zaznamenali na Josefovských loukách 164 druhů ptáků, přičemž někteří z nich jsou bahňáci, kteří začali na loukách i hnízdit. To je podle správce parku největší úspěch a to, čeho chtěli dosáhnout. Vezměte si třeba čejku chocholatou. Je to sice pořád na polích a na loukách běžně viděný bahňák, ale její početnost se za posledních čtyřicet let snížila o 80 procent, říká správce parku. Díky změnám v krajině a intenzifikaci zemědělství dostává čejka a s ní další bahňáci pořádně na frak. Vymizely mokřady, na polích se hospodaří čím dál intenzivněji, traktory a kombajny jsou větší a větší. Čejky už nenacházely dostatek vhodných luk ke hnízdění, tak to začaly zkoušet na polích. Hnízdí ale poměrně časně zjara, a stávají se tak častými oběťmi těžkých strojů používaných při jarních pracích na polích. Na Josefovských loukách se ale podařilo vytvořit prostředí, kde mohou zahnízdit bezpečně. Nejčastěji viděným ptákem je tu bekasina otavní. Přezdívá se jí nebeská koza, neboť samci se při podvečerním letu v období toku ozývají hlasem podobným kozímu mečení. U nich je poměrně těžké prokázat hnízdění, protože hnízdí velmi skrytě ve vysoké vegetaci. Všechno ale nasvědčuje tomu, že na loukách hnízdí. Radost tu letos mají i z chřástala kropenatého, který je hodně tajemným, vzácným ptákem, který nehnízdí jen tak někde. Na loukách volají nejméně čtyři samci, je velice pravděpodobné, že se jim podaří zahnízdit. Čolek, skokan a kuňka Hned po ptácích jsou druhým největším úspěchem parku obojživelníci. Obojživelníci jsou nejohroženější skupinou obratlovců na světě, celá řada druhů už úplně vymizela a ani čeští obojživelníci na tom nejsou nejlépe, říká Břeněk Michálek přes rameno, když šlapeme po úzké cestičce mezi řekou a zavlažovacím kanálem. Na Josefovských loukách nacházejí obojživelníci znovu ideální domov. Dokladem toho je například čolek velký. Na začátku projektu, když se dělal předběžný monitoring, se na území parku našli tři jedinci. Pak v roce 2014 vykopali tůně a začali na místo zavádět vodu z toho důvodu považuje Břeněk Michálek tento rok v parku za zlomový a dnes tu žije několik stovek čolků. Okamžitě využili situace a začali se rozmnožovat, přibližuje velkou adaptabilitu čolka velkého. Týmž případem jsou i skokani skřehotaví, kteří se ozývají z tůně nedaleko modelu vody v krajině. Na počátku projektu tu žilo pár jedinců, dnes jsou jich stovky. Nejaktuálnější skvělou zprávou z parku ovšem je, že v západní části se letos začala ozývat i kuňka ohnivá. Do té doby žila jen v jedné tůni na východě. Může to znamenat, že kuňky už se natáhly do celého parku a že mají tendenci se množit, upřímně se raduje pan Michálek. Opravdový vodní ráj Přicházíme do zátočiny. Řeka se tu stáčí v pravém úhlu a to její tok zklidňuje. Tady to vidíte, ukazuje Břeněk Michálek na vodu vyvěrající na druhé straně cesty v zavlažovacím kanálu. To je provrtané od bobra, říká věcně. V zátočině byl před rokem na akci Noční příroda Josefovských luk viděn první bobr v náchodském okrese. Na břehu se krčí hromádka větví, to jak si tu pokoušel postavit hrad. Práci, kterou na nedokončeném hradu neodvedl, dokonal poctivě pod hrází, která spojuje řeku se zavlažovacím kanálem. Pokračujeme dál a díváme se, jestli někde nad třpytící se vodní hladinou nezahlédneme klínatku rohatou, evropsky významnou vážku, která se na Metuji na Josefovských loukách rozmnožuje. Potřebuje k tomu čisté řeky s písečným dnem. Vycházíme na otevřenou louku. Je podmáčená, sem tam roste rozložitá vrba. Nad námi letí volavka bílá. V místech, kde volavka letí, se rozkládá západní část parku. Tam jsme prováděli zatím největší opatření, strhávali jsme drn a zaplavovali stržené plochy vodou. Výsledkem je ideální prostředí pro bahňáky a nyní tam skutečně nacházíme nejvíce cílových ptáků parku, říká Břeněk Michálek. Na opačné straně mají v plánu v srpnu letošního roku vyhloubit Slavíkovský ptačník další část parku s mělkými bahnitými tůněmi. Josefovský jungle walk Břeněk Michálek vystudoval přírodovědu a po škole hodně cestoval. Vždycky mě bavily procházky džunglí, tak jsem si tady jednu vysekal, říká na zpáteční cestě po pěšině mezi řekou a zavlažovacím kanálem. Znáte tuhle kytku? ptá se. Je to podbílek šupinatý, který parazituje na kořenech stromů. O kousek dál roste na kmeni věkovité vrby epifytický angrešt. Takhle v džunglích rostou orchideje, bromélie a kapradiny, poznamenává. Mám to tady jako splněný sen. Když sedíme v ptačí pozorovatelně uprostřed zeleně na říčním břehu, říká, že je s projektem spokojen. Pomaličku docilujeme toho, co jsme chtěli. Je to tu skutečný vodní ráj. Díky nadšení jeho a dalších ornitologů jsou Josefovské louky dnes již vzácným případem zdravě fungující říční krajiny. Člověkem neupravované koryto Staré Metuje, podmáčené a občasně zaplavované, šetrně obhospodařované louky a bohatství rostlin a živočichů tu dohromady hrají náramné přírodní představení, které je nakonec užitečné i člověku. Kde jinde se mají rozlévat povodňové vlny ohrožující naše města, kde jinde dnes krajina zadrží vodu tak účinně? Takto kdysi vypadala většina našich nížinných luk. Jak vypadá dnes? Řeky byly zkroceny a přinuceny téct narovnanými koryty, okolní louky zorány, či dokonce zastavěny. V posledních letech sice rostou tendence obnovovat mokřady, ale tempo jejich ubývání je pořád ještě vyšší než jejich ochrana, a tak jsme rádi, že ptačí park vlastně funguje jako kompenzace za příkoří, která se krajině dějí. Ani tady před deseti lety nežilo zdaleka tolik ptáků ani obojživelníků. Byly to pěkné mokřadní louky, ale nic víc. My jsme sem dovedli vodu a tím jsme krajině kromě původní podoby vrátili i druhovou rozmanitost, která kdysi nejspíš bývala na většině území naší země, zamýšlí se na závěr správce ptačího parku Břeněk Michálek. Závlaha Metuj a luční hospodářství aneb proč zavlažujeme louky, proč chceme, aby byly mokré? V roce 1902 bylo založeno Ústřední vodní společenstvo Metuj se sídlem v Krčíně (dnes součást Nového Města nad Metují), které mělo za úkol vybudovat luční závlahy tzv. přeronem k zajištění zvýšení výnosů luk. Dílo, které bylo realizováno mezi lety 1902 a 1912 na území mezi Krčínem a Josefovem, představovalo ve své době svou celkovou délkou kanálů přes 110 kilometrů velmi významnou vodohospodářskou stavbu. Práce zajišťovali dělníci z celého Rakouska-Uherska a stavbyvedoucí a zeměměřiči byli zejména Italové. Celá původní závlahová soustava představovala výměru asi 1000 hektarů, a to po obou stranách řeky Metuje. Systém byl též vybaven potřebným počtem stavítek, hradítek, shybek, sifonů, mostků a miniakvaduktů. Projekt byl prakticky dokončen až v letech 1930 1932. Povolení k odběru vody pro závlahovou soustavu zaniklo z důvodu nezájmu tehdejších zemědělských subjektů až v roce 1999. Nové povolení k odběru vody získala ČSO v roce 2012. Hlad po trávě i senu Před sto lety vedl naše předky k realizaci tak velkého vodního díla hlad po trávě. Tehdy nebylo vesničana, který by doma neměl alespoň jedno domácí zvíře. A to potřebovalo žrát. Všechna zvířata potřebovala čerstvou trávu a v zimě seno. Zavlažením luk rostla tráva rychleji a ve větším množství. Dnes se maso a mléko vyrábějí téměř výhradně ve velkochovech. Tam jsou zvířata vykrmována například dováženou sójou, jejíž pěstování devastuje pralesy Jižní Ameriky, nebo krmnými směsmi s velkým přídavkem palmového oleje, který způsobuje další mizení pralesů v celých tropech. Spotřeba trávy tak klesla téměř na nulu. Paradoxně teď, když je možnost trávu sekat a sklízet poměrně rychleji a snadněji než kdysi pomocí kos a hrábí, jí není tolik zapotřebí. Mokřadní prostředí Na loukách se však objevil nový zájem o sekání, sklízení a závlahu ochrana přírody. Na Josefovských loukách dnes ornitologové ve spolupráci se zemědělci udržují a zavlažují louky, aby umožnili návrat vymizelým mokřadním ptákům a dalším ubývajícím živočichům, kteří dnes své mokřadní prostředí hledají jen velmi těžko. 14 15

OTÁZKY AKTUALITY A ODPOVĚDI Pro zájemce o dotace z Operačního programu Životní prostředí je na Call centru SFŽP ČR zřízena bezplatná Zelená linka 800 260 500. Profesionálně vyškolení pracovníci radí žadatelům při řešení možných nejasností ohledně zpracování a podávání žádostí. Na níže uvedené otázky odpovídala vedoucí oddělení Call centra SFŽP ČR Jana Tlustá a Elena Bočevová z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. Prioritní osa 1 Zajímá mne dostavba vodovodu domovních přípojek v okrese Praha-východ. Jsme majitelé pozemku, na kterém zatím nestojí žádná stavba, ale v příštích letech bychom chtěli začít stavět. Zažádali jsme, aby byl pozemek zahrnut do projektové dokumentace dostavby vodovodu domovních přípojek, který bude kofinancován SFŽP. Bylo nám sděleno, že není problém zahrnout náš pozemek do projektové dokumentace, ale vzhledem k tomu, že na pozemku není žádná budova, musíme hradit plnou cenu (odhadem 30 tis. Kč bez DPH) bez možnosti dotace. Je to tak, že nemůžeme dostat dotaci k domovní přípojce, když na pozemku zatím nestojí žádná budova? Ano, je to tak, jak popisujete. Dotace na vodovody a kanalizace mohou být propláceny jen v souvislosti s již existující zástavbou, tedy s již zkolaudovanými domy na území dotčených obcí/měst. Současně je také možné do počtů řešených/posuzovaných nově napojených osob počítat jen trvale bydlící obyvatele. Žádné výhledy do budoucna nelze tedy zahrnout a podporovat, jednalo by se o nejisté investice. Dále jde rovněž o zasíťování pozemků, což je nezpůsobilý výdaj. Popsané vyplývá z podmínek, které jsou primárně nastaveny ze strany Evropské unie, protože dotace v Operačním programu Životní prostředí jsou poskytovány právě z fondů EU. Více k tématu můžete nalézt na webu programu OPŽP, předmětné problematice je věnována prioritní osa 1. Prioritní osa 4 ČISTOTA VODY Je možné vysazovat v rámci projektů SC 4.4 (Zlepšit kvalitu prostředí v sídlech) nepůvodní druhy dřevin? KVALITA OVZDUŠÍ ZPRACOVÁNÍ ODPADU OCHRANA PŘÍRODY V rámci projektů zaměřených na revitalizaci funkčních ploch a prvků sídelní zeleně (SC 4.4) je přípustné vysazovat nepůvodní druhy dřevin do míst, kde geograficky původní druhy nejsou dostatečně tolerantní k nepříznivým městským podmínkám (např. zimní posyp, znečištění automobilovou dopravou, prach a škodlivé plyny, vyšší teplota, nedostatek vody, zhutňování půdy atd.). Výsadba těchto dřevin je způsobilým výdajem a projekt je pro finanční podporu přijatelný. Pokud podmínky stanoviště nevyžadují užití nepůvodních druhů stromů a jejich počet je v projektu maximálně do 30 procent všech vysazovaných stromů, je takový projekt ve věcném hodnocení bodově zvýhodněn. ENERGETICKÉ ÚSPORY Je možné financovat založení nebo obnovu veřejně přístupné sídelní zeleně v místě, kde se za vstup vybírá poplatek? Celá prioritní osa 4 je koncipována tak, že jsou pro ni pravidla veřejné podpory irelevantní. Musí se jednat o opatření, která nevedou ke zvýhodnění žádného subjektu v tržním prostředí. Pokud by byl podán projekt, který by definici veřejné podpory naplňoval, bude nepřijatelný. Za takové projekty se však nepovažuje obnova zeleně (např. parků), která vede ke zlepšení funkčního stavu stanoviště a kde ze vstupného nevzniká zisk (vstupné slouží pouze pro financování úklidu, běžné údržby lokality atd.). Z procesu hodnocení jsou vyloučeny projekty, které zkrášlením či zlepšením prostředí zvýhodňují podnikatelský subjekt na trhu. Prioritní osa 5 Realizujeme projekt zateplení školy, výměnu zdroje vytápění a instalaci nuceného větrání s rekuperací. Jakým způsobem dosáhneme na 70procentní podporu pro nucené větrání s rekuperací, jak je definováno v Pravidlech pro žadatele a příjemce podpory v Operačním programu Životní prostředí pro období 2014 2020? Pro získání 70procetní dotace na instalaci nuceného větrání s rekuperací je nutné celý projekt rozdělit do dvou žádostí podaných prostřednictvím MS 2014+. Opatření nucené větrání s rekuperací bude podáno jako samostatná žádost s tím, že musí být splněna všechna obecná kritéria přijatelnosti definovaná aktivitou 5.1b v Pravidlech pro žadatele a příjemce podpory v Operačním programu Životní prostředí pro období 2014 2020. Další část projektu (žádost na zateplení a zdroj vytápění) potom musí plnit podmínky aktivity 5.1a. U takto propojených žádostí je nutné před název projektu (shodný pro obě žádosti) uvést 5.1a a 5.1b. Co se týče povinných příloh k žádosti, je možné energetické posouzení a průkaz energetické náročnosti budovy zanést do MS 2014+ pouze u hlavní části projektu, tj. u 5.1a. Pokud je projektová dokumentace zpracována společně, je možné ji také zanést pouze k hlavní části projektu, z položkového rozpočtu však musí být zřejmé náklady na jednotlivá opatření. Další povinné přílohy musí být předloženy u obou žádostí. V rámci energetického posouzení musí být předložena ke každé žádosti zvlášť příloha č. 3 indikátory (parametry) pro hodnocení a monitorování projektu, kde budou rozdílně vyplněny ekologické a technické parametry projektu. Zbývající položky budou stejné. Dále je nutné, aby žadatelé na záložce Popis projektu / anotace projektu uvedli text: Jedná se komplexní projekt ke snížení energetické náročnosti budovy kombinovaný na dvou žádostech. Mám dotaz k výzvě č. 70 OPŽP, vyhlášené 3. dubna 2017, (samostatná opatření výměny zdroje tepla s výkonem nižším než 5 MW). Chceme realizovat rekonstrukci otopné soustavy v panelových a cihlových domech, jejichž vlastníkem je město. Původně jsme chtěli podat žádost do programu EFEKT MPO, ale dozvěděli jsme se, že tuto výzvu nebudou vyhlašovat ani letos, ani příští rok, a odkázali nás na OPŽP, kde jsem našla vaši výzvu. V podmínkách výzvy je uvedeno, že v rámci specifického cíle nemohou být podporována opatření realizovaná v bytových a rodinných domech. Prosím o sdělení, zda se do této výzvy můžeme zapojit, nebo ne. Podmínky programu OPŽP 2014 2020 platí bez výjimek. Pokud tedy projekt bude řešit objekty využívané k bydlení, bytové domy, pak ani vlastnictví veřejným subjektem nezakládá možnost využít zde dotace z OPŽP 2014 2020 a specifického cíle 5.1, zaměřeného na veřejné budovy. Veřejnou budovou je totiž v zásadě budova vlastněná veřejným subjektem (viz výčet oprávněných žadatelů v textu PrŽaP a výzvy), která není využívána k trvalému bydlení (obecně by tedy měl takový dům sloužit nějakému veřejnému účelu při podání žádosti i dokončení realizace, typicky jde o obecní úřady, školy, školky, zdravotní střediska, sportovní zařízení apod.). Nejčastěji se jedná o budovy zapsané jako občanská vybavenost. Doplnění k nabídce OPŽP a SC 5.1: Dotace je již v základních podmínkách PO 5 a SC 5.1 nastavena na určitý procentní podíl ze způsobilých výdajů projektu s odstupňováním podle dosažených výsledků akce (ekologických přínosů). Výše dotace je zde tak standardně v rozmezí 35 až 50 procent, více viz www.opzp.cz, primárně viz nyní platný text Pravidel pro žadatele a příjemce podpory v OPŽP 2014 2020, tzv. PrŽaP. Tento dokument je ke stažení na webu OPŽP mezi obecně závaznými dokumenty. K aktuální výzvě číslo 70 jsou pak dokumenty zveřejněny v sekci Výzvy a její dokumenty. Co se týká bytových domů, ty mohou být bez ohledu na subjekt vlastníka případně podporovány v jiných programech: a) V programu Nová zelená úsporám je vyhlášena průběžná výzva pro bytové domy výhradně na území hlavního města Prahy. Praha totiž nemůže čerpat dotace z fondů EU na tyto účely, proto je zařazena do národního programu. Podmínky a podrobnější informace k této výzvě jsou zveřejněny na webu programu, viz webové stránky programu Nová zelená úsporám. b) Ostatní kraje ČR spadají v oblasti dotací na bytové domy pod program IROP (Integrovaný regionální operační program), který má v kompetenci Ministerstvo pro místní rozvoj. Státní fond životního prostředí ČR uvedený program nespravuje, nemůžeme proto v této věci zájemce podrobněji informovat. Doporučujeme vám konzultovat popsaný projekt na lince Eurofon 800 200 200 (bezplatná infolinka MMR ČR). Zadávání veřejných zakázek Už nějakou dobu připravujeme veřejnou zakázku, která by měla být vyhlášena zřejmě ve druhé polovině května. Z jakých podkladů máme vycházet? Dosud jsme využívali dokument Zadávání veřejných zakázek v OPŽP 2014 2020, ten ale odkazoval ještě na starší legislativu apod. Všechny nově vyhlašované veřejné zakázky již musí vycházet z podkladů účinných od 1. května 2017. Státní fond životního prostředí ČR totiž prostřednictvím webu programu informoval žadatele o dotaci a příjemce dotace z Operačního programu Životní prostředí, že dne 1. května 2017 nabyla účinnosti čtvrtá verze metodického pokynu pro oblast zadávání zakázek pro programové období 2014 2020, vydaného Ministerstvem pro místní rozvoj (pokyn MMR). Z tohoto důvodu byla také s účinností od 1. května 2017 vydána aktualizovaná, šestá verze dokumentu upravujícího zadávání zakázek v OPŽP 2014 2020, která má nově název Pokyny pro zadávání veřejných zakázek v OPŽP 2014 2020 (pokyny OPŽP). Tyto pokyny OPŽP doznaly kromě změny názvu také dalších zásadních změn, a to jak v postupech pro zadávání zakázek, kdy se pokyny OPŽP nebudou s ohledem na povinnou harmonizaci odchylovat od pokynu MMR, tak v oblasti kontroly ze strany zprostředkujícího subjektu, kdy bude zadavatel povinen podstoupit tzv. interim kontrolu. Platné pokyny OPŽP najdou žadatelé a zprostředkující subjekty na stránkách programu OPŽP mezi obecně závaznými dokumenty. ECHO Nová výzva programu LIFE Evropská komise vyhlásila novou výzvu cílící na tradiční přípravné a integrované projekty LIFE. Evropské výzvě předcházela česká výzva, jejímž prostřednictvím Ministerstvo životního prostředí motivuje české zájemce o dotace z programu třeba i finanční podporou na zpracování projektové dokumentace. Evropská komise vyhlašuje výzvy k předkládání žádostí do programu LIFE každý rok. Oprávněnými žadateli jsou podnikatelské subjekty, veřejná správa, neziskové organizace i ostatní právnické subjekty. Žádosti o dotace předkládají přímo Evropské komisi, která zajišťuje i jejich hodnocení. S Ulrike Scharf a Helmuthem Brunnerem Ministr Brabec se začátkem května sešel s bavorskou státní ministryní životního prostředí Ulrike Scharf a bavorským ministrem zemědělství a lesnictví Helmuthem Brunnerem. Hlavním tématem jednání byl národní park Šumava v souvislosti s novou podobou zákona o ochraně přírody a krajiny a také výhled péče o tento národní park. Diskuze se zaměřila rovněž na další společné téma, kterým je druhová ochrana a návrat živočichů do volné přírody. S bavorským ministrem Brunnerem hovořil ministr Brabec o potenciálu budoucí spolupráce podél státní hranice. Zpoplatněné plastové tašky Prezident Miloš Zeman podepsal novelu zákona o obalech. Ta od 1. ledna 2018 zavádí povinné zpoplatnění plastových tašek pro zákazníky v obchodech. Povinnost zpoplatnění se nevztahuje na tenké sáčky, které nedosahují tloušťky 15 mikronů a plní hygienickou funkci, tedy běžně se používají například na zeleninu či rohlíky. Cenu za plastovou tašku si mohou prodejci stanovit sami, po spotřebiteli však musí požadovat minimálně cenu, která pokryje pořizovací náklady tašky. Cílem novely je motivovat spotřebitele, aby si na nákupy nosili vlastní opakovaně použitelné tašky a nepoužívali pokaždé tašky nové. 16 17

AKTUÁLNÍ VÝZVY AKTUÁLNÍ VÝZVY OPŽP PODPORUJÍ PESTROU ŠKÁLU PROJEKTŮ Priorita přináší stručný přehled aktuálních výzev. Jejich kompletní znění včetně všech podporovaných aktivit naleznete na stránkách programu www.opzp.cz. Soustava Natura 2000 31. 12. 2017 Alokace: 250 000 000 Kč 31. výzva nabízí krajům 250 milionů korun na dokončení implementace, plánování a zajištění péče o lokality soustavy Natura 2000 a plánování péče o národní parky, chráněné krajinné oblasti, národní přírodní rezervace, národní přírodní památky a zmíněné lokality soustavy území Natura 2000. Mezi podporovaná opatření patří mimo jiné projekty zaměřené na péči o bezlesí cílené na zachování či zlepšení jeho kvality a rozlohy a péči o lesní společenstva směřovanou k zachování nebo zlepšení jejich struktury, druhového složení, péči o vodní útvary a mokřadní biotopy nacházející se v územích národního významu, péči o dřeviny mimo les, speciální péči zaměřenou na podporu biodiverzity v chráněných územích, podporu cílových stanovišť a druhů a likvidaci invazních a expanzivních druhů a péči o útvary neživé přírody včetně jeskyní. K dalším podporovaným aktivitám patří opatření k usměrňování návštěvníků z důvodu eliminace negativního dopadu na předmět ochrany způsobovaného návštěvníky dřevěné/povalové chodníky, úprava povrchů cest, lávky, zábradlí, schody, žebříky. Podporu mohou získat i projekty budování či obnovy prvků pro interpretaci chráněných území informační panely, naučné stezky, návštěvnická střediska. Podporován je i sběr aktuálních podkladů a informací nezbytných ke kvalitnímu a efektivnímu plánování péče o území národního významu, a to včetně monitoringu a mapování stavu přírodních fenoménů. Výzva je omezena na jediného způsobilého žadatele, a to na kraje jako příslušné orgány ochrany přírody pro lokality soustavy Natura 2000. Přirozené funkce krajiny 31. 7. 2017 Alokace: 500 000 000 Kč 51. výzva nabízí půl miliardy korun na revitalizaci vodních toků, realizaci tůní a mokřadů a zprůchodnění migračních bariér z plánů dílčích povodí. Dotaci lze získat například na opevnění dna a břehů nebo na odstranění příčných překážek, obnovu říčních ramen v nivě vodního toku, posílení ekologicko-stabilizačních funkcí rašelinišť a pramenišť. K podporovaným opatřením patří i budování přehrážek v uměle zbudovaných odvodňovacích kanálech, podpora přirozených korytotvorných procesů, opevnění břehů a odstranění opevnění včetně odvozu a skládkovného. Dotaci lze čerpat i na migrační zprůchodnění příčných překážek na vodních tocích, vytváření a obnovu tůní, mokřadů a malých vodních nádrží jako krajinných prvků s ekologicko-stabilizační funkcí. Výstavbu či obnovu malých vodních nádrží, která vyplývá z plánů dílčích povodí, lze z 51. výzvy podpořit pouze jako součást projektu na revitalizaci vodního toku. Výstavbu či obnovu malých vodních nádrží bez revitalizace vodního toku lze podpořit v rámci kolových výzev č. 55 nebo 59. Finančně podpořena budou opatření vyplývající z plánů dílčích povodí, která posilují přirozené funkce krajiny, zvyšují biodiverzitu a přispívají ke zlepšení ekologického stavu vodních útvarů. Žadatelé mohou na projekty vyplývající z plánů dílčích povodí získat podporu až do výše 100 procent způsobilých výdajů. Preventivní protipovodňová opatření 5. 1. 2018 Alokace: 100 000 000 Kč 46. výzva míří na prioritní osu 1, investiční prioritu 2, SC 1.4. Výzva je průběžná s čtvrtletním cyklem vyhodnocení žádostí. Mezi oprávněné žadatele patří státní podniky povodí. Dotaci mohou získat na podporovanou aktivitu 1.4.1 Analýza odtokových poměrů včetně návrhů možných protipovodňových opatření. K typům podporovaných projektů patří zpracování podkladů pro stanovení záplavových území a map povodňového ohrožení. Maximální výše dotace činí 85 procent celkových způsobilých výdajů u všech podporovaných aktivit. Bližší informace o výši dotace jsou v příslušné tabulce v kapitole B.6.1.4.3 Pravidel pro žadatele a příjemce podpory v OPŽP 2014 2020. projektu jsou určeny do 50 milionů eur včetně DPH, minimální výše způsobilých realizačních výdajů činí 200 tisíc korun bez DPH. Jedná se o průběžnou nesoutěžní výzvu, v níž budou podpořeny všechny projekty, které splní kritéria přijatelnosti. Detailní informace o relevantnosti veřejné podpory jsou uvedeny v platné verzi Pravidel pro žadatele a příjemce podpory v OPŽP 2014 2020. Jedná se o aktivitu zaměřenou na omezený okruh žadatelů, kteří mohou dané projekty předložit. Jde o povinnost správců povodí. Přirozené funkce krajiny 3. 4. 2018 Alokace: 30 000 000 Kč 52. výzva SC 4.3 podporuje projekty na posílení přirozených funkcí krajiny. Výzva je zaměřena na tvorbu plánů územních systémů ekologické stability, které jsou jedním z podkladů pro zpracování územně plánovací dokumentace obcí a podkladem pro realizaci skladebných prvků ÚSES, dále pro provádění pozemkových úprav, pro lesní hospodářské plány a vodohospodářské a jiné dokumenty ochrany a obnovy krajiny. Účelem podpory zpracování plánů ÚSES je vymezit chybějící segmenty skladebných prvků na území Česka, a zajistit tak celistvost tohoto systému a s tím související územní návaznost skladebných prvků ÚSES na hranicích katastrálních území obcí s rozšířenou působností. Dotaci lze získat na zpracování plánu ÚSES (včetně aktualizace stávajícího plánu). Určení výše podpory: maximálně 85 procent celkových způsobilých výdajů. Žádosti o podporu na zpracování plánů ÚSES mohou podávat pouze obce s rozšířenou působností, které jsou příslušné k vymezování ÚSES. Plán ÚSES musí být zpracován dle metodiky vymezování územního systému ekologické stability. Plán ÚSES musí být zpracován autorizovaným projektantem územních systému ekologické stability (dílčí autorizace ČKA A.3.1). Přirozené funkce krajiny 31. 7. 2017 Alokace: 150 000 000 Kč 50. výzva míří na projekty v prioritní ose 4, konkrétně na projekty zprůchodnění migračních bariér ve specifickém cíli 4.3 Posílit přirozené funkce krajiny. V jeho rámci lze podpořit zprůchodnění migračních bariér pro živočichy a opatření k omezování úmrtnosti živočichů spojené s rozvojem technické infrastruktury. Konkrétně se jedná o výstavbu nových rybích přechodů, speciálních rybích přechodů či opatření a projekty zaměřené na zvýšení účinnosti stávajících rybích přechodů, speciálních rybích přechodů či opatření. Dotaci lze získat i na odstranění migračních překážek na vodních tocích nebo budování instalací, jež slouží k usměrnění nebo přemístění ryb a na vodu vázaných obratlovců, podporující jejich poproudovou migraci. Žadatelé mohou na realizace rybích přechodů, odstranění umělých překážek získat podporu až do výše 100 procent způsobilých výdajů. V rámci výzvy lze podpořit pouze opatření vyplývající z koncepce zprůchodnění říční sítě ČR, tedy opatření realizovaná na úsecích migračně významných vodních toků vymezených koncepcí jako nadregionální prioritní biokoridory a národní prioritní úseky toků. Výzva je určena vlastníkům a správcům pozemků, organizacím podílejícím se na ochraně přírody a krajiny, správcům povodí a vodních toků. K povinným indikátorům patří uvedení počtu zprůchodněných migračních překážek pro živočichy, počet lokalit, kde budou posíleny ekosystémové funkce krajiny, včetně zpracování zabezpečení migrační prostupnosti říční sítě, a rozsah plochy stanovišť s cílem zlepšit jejich stav a zachovat je. Budovy v pasivním energetickém standardu 31. 10. 2019 Alokace: 500 000 000 Kč 61. výzva SC 5.2 podporuje výstavby nových veřejných budov v pasivním energetickém standardu. Výzva je průběžná (nesoutěžní) s jednokolovým modelem hodnocení žádostí. Žadatele o dotace mohou nově získat až 30 procent ze způsobilých výdajů na stavbu veřejných budov v pasivním standardu. Mezi oprávněné žadatele v prioritní ose 5 byly zařazeny obchodní společnosti stoprocentně vlastněné veřejným subjektem. Detailní soupis oprávněných žadatelů (příjemců podpory) je uveden v platné verzi Pravidel pro žadatele a příjemce v OPŽP 2014 2020. Mezi povinné indikátory patří v rámci výzvy odhadované roční snížení emisí skleníkových plynů. Oprávněnými žadateli o dotaci jsou kraje, obce a města, svazky obcí, městské části hl. m. Prahy, organizační složky státu, státní podniky, příspěvkové organizace, veřejné výzkumné instituce nebo vysoké školy a školská zařízení. 18 19

AKTUÁLNÍ VÝZVY AKTUÁLNÍ VÝZVY OPŽP PODPORUJÍ PESTROU ŠKÁLU PROJEKTŮ Preventivní protipovodňová opatření 30. 6. 2017 Alokace: 100 000 000 Kč 63. výzva SC 1.4.3 nabízí dotace na budování a rozšíření varovných, hlásných, předpovědních a výstražných systémů na lokální úrovni a na digitální povodňové plány. Maximální celková dotace z prostředků Evropské unie v rámci 63. výzvy na schválené projekty je vyhlášena ve výši 100 milionů korun. Minimální výše způsobilých realizačních výdajů činí 200 tisíc korun bez daně z přidané hodnoty. Maximální dotace činí 85 procent celkových způsobilých výdajů s výjimkou opatření budování varovných systémů, kde může maximální podpora dosáhnout až 70 procent z celkových způsobilých výdajů. Oprávněnými žadateli o dotaci jsou kraje, obce a města, svazky obcí, městské části hl. m. Prahy, organizační složky státu, státní podniky, příspěvkové organizace, veřejné výzkumné instituce, vysoké školy a školská zařízení nebo nestátní neziskové organizace. Prevence vzniku odpadů 31. 7. 2017 Alokace: 600 000 000 Kč 68. výzva SC 3.1 umožňuje čerpat dotaci krajům, městům, obcím i podnikatelským subjektům. Dotace získají projekty zaměřené na předcházení vzniku komunálních i průmyslových odpadů. U komunálního odpadu lze získat podporu na předcházení vzniku biologicky rozložitelných komunálních odpadů pomocí domácích kompostérů pro občany. Z dotace je možné pořídit štěpkovač přiměřeného výkonu. Podporu lze dále čerpat na předcházení vzniku textilního a oděvního odpadu, a to prostřednictvím rozšíření/vybudování sběrné sítě kontejnerů. Možností je dotace i na přiměřený svozový prostředek. Podporovanou aktivitou je i budování míst pro předcházení vzniku komunálních odpadů. Jedná se o centra pro opětovné použití výrobků nebo systémy opětovného použití výrobků, které budou napojeny na konkrétní obce. Podporovanou aktivitou je i zavádění systému door-to-door (systém předcházení vzniku domovních odpadů u občanů, tzv. ode dveří ke dveřím). Tento systém může být kombinován s projekty míst pro předcházení vzniku komunálních odpadů. Dotaci lze získat i na prevenci vzniku průmyslových odpadů. V jejím případě lze získat dotaci na realizace nebo modernizace technologie, jejichž výstupem bude menší množství produkovaného odpadu na jednotku výrobku při dané výrobní technologií. Změna výrobní technologie musí přinést redukci vzniku průmyslového odpadu, nikoliv změnu nakládání s odpadem (například z odstranění na využití). Preventivní protipovodňová opatření 17. 7. 2017 Alokace: 200 000 000 Kč Sanace kontaminovaných lokalit 30. 6. 2017 Alokace: 400 000 000 Kč 64. výzva SC 1.4 podporuje projekty analýz odtokových poměrů včetně návrhů možných protipovodňových opatření. Jedná se o průběžnou nesoutěžní výzvu, kdy budou podpořeny všechny projekty, které splní kritéria přijatelnosti. Mezi typy podporovaných opatření patří zpracování podkladových analýz na státní a regionální úrovni pro 2. období plánování dle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/60/ES, o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik (aktualizace vymezení oblastí s významným povodňovým rizikem, mapy rizik a mapy povodňového nebezpečí, návrhy efektivních opatření jako podklad pro plány pro zvládání povodňových rizik, dokumentace oblastí s významným povodňovým rizikem, zpracování podkladů pro aktualizaci plánů pro zvládání povodňových rizik). Dalším typem podporovaných opatření je zpracování podkladů pro vymezení území ohroženého zvláštní povodní. Maximální dotace může činit až 85 procent z celkových způsobilých výdajů u všech podporovaných aktivit. Bližší informace o výši dotace jsou v příslušné tabulce v kapitole B.6.1.4.3 Pravidel pro žadatele a příjemce podpory v OPŽP 2014 2020. Minimální výše způsobilých realizačních výdajů činí 200 tisíc korun bez DPH. Oprávněnými žadateli jsou příspěvkové organizace, státní podniky. Jedná se o aktivitu zaměřenou na omezený okruh žadatelů, kteří mohou dané projekty předložit. Jedná se o povinnost správců povodí vyplývající z implementace směrnice EPR 2007/60/ES. Výzva je komplementární s IROP/EÚS ČR-PL. 65. výzva nabízí 400 milionů korun, z nichž je 380 milionů vyčleněno na projekty sanací vážně kontaminovaných lokalit a 20 milionů na realizace průzkumných prací a analýzu rizik. Minimální výše způsobilých realizačních výdajů na projekt činí půl milionu korun. Výzva je kolová s jednokolovým modelem hodnocení žádostí. Podporovány jsou aktivity realizace průzkumných a doprůzkumných prací a zpracování analýz rizik kontaminovaných nebo potenciálně kontaminovaných lokalit. Projektované průzkumné a doprůzkumné práce mají rozsah kategorie A, B, eventuálně C dle metodického pokynu Ministerstva životního prostředí pro průzkum kontaminovaného území. Žádat dotaci přímo na sanaci nejvážněji kontaminovaných lokalit je možné pouze v těch případech, kdy dojde analýzou rizik k potvrzení kontaminace představující neakceptovatelné riziko pro lidské zdraví či ekosystém a kterým byla přidělena priorita A3, A2. Podmínkou žádosti je získání závazného stanoviska Ministerstva životního prostředí, tedy schválení projektové dokumentace včetně položkového rozpočtu. Pokud bylo pro projekt vydáno závazné stanovisko Ministerstva životního prostředí v rámci předchozí výzvy SC 3.4 a pokud nedošlo k žádné změně projektu, nemusí uchazeč žádat o vydání nového závazného stanoviska. Uznatelným nákladem není nákup pozemků a staveb, stejně jako jím nejsou projekty sanací či analýzy rizik černých skládek. Renovace veřejných budov 29. 9. 2017 Alokace: 3 000 000 000 Kč Rekultivace starých skládek 30. 6. 2017 Alokace: 200 000 000 Kč 70. výzva SC 5.1 cílí na projekty celkové nebo dílčí energeticky úsporné renovace veřejných budov včetně projektů realizovaných metodou EPC úsporná opatření jsou splácena z dosažených úspor. Mezi podporovaná opatření patří zateplení obvodového pláště budovy, výměna a renovace (repase) otvorových výplní, realizace opatření majících prokazatelně vliv na energetickou náročnost budovy nebo zlepšení kvality vnitřního prostředí (např. rekonstrukce vnitřního osvětlení, systémy měření a regulace vytápění apod.), realizace systémů nuceného větrání s rekuperací odpadního tepla, realizace systémů využívajících odpadní teplo, výměna zdroje tepla pro vytápění nebo přípravu teplé užitkové vody s výkonem nižším než 5 MW využívajícího fosilní paliva nebo elektrickou energii za účinné zdroje využívající biomasu, tepelná čerpadla, kondenzační kotle na zemní plyn nebo zařízení pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla využívající obnovitelné zdroje nebo zemní plyn, instalace fotovoltaického systému, instalace solárně-termických kolektorů pro přitápění nebo pouze přípravu teplé vody. Dotaci lze získat i na samostatná opatření výměny zdroje tepla s výkonem nižším než 5 MW využívajícího fosilní paliva nebo elektrickou energii pro vytápění nebo přípravu teplé vody za účinné zdroje využívající biomasu, tepelná čerpadla, kondenzační kotle na zemní plyn nebo zařízení pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla využívající obnovitelné zdroje nebo zemní plyn, instalace solárně-termických kolektorů, instalace fotovoltaického systému a instalace systému nuceného větrání s rekuperací odpadního tepla, pokud veřejná budova splňuje určitou energetickou náročnost a v případě instalace systému nuceného větrání s rekuperací zároveň nesplňuje požadavky na zajištění dostatečné výměny vzduchu. 76. výzva SC 3.3 umožňuje získat dotaci na projekty rekultivace starých skládek (stará skládka, na niž byl ukládán odpad před účinností zákona č. 238/1991 Sb. a jejíž provoz byl ukončen před účinností zákona č. 238/1991 Sb. nebo nejpozději v termínu a způsobem dle 15 odst. 1 a 2 zákona č. 238/1991 Sb.). Podporovány budou pouze takové projekty, které z provedené analýzy rizik prokážou přijatelnou míru rizika dle metodického pokynu MŽP Analýza rizik kontaminovaného území. Oprávnění žadatelé jsou takzvaně bez omezení. Hlavními příjemci jsou kraje, obce a města. Maximální možná dotace může být 85 procent z celkových způsobilých výdajů. Minimální výše způsobilých realizačních výdajů činí 500 tisíc korun bez daně z přidané hodnoty. Výzva je kolová, s jednokolovým modelem hodnocení žádostí. Oprávněnými žadateli o dotaci jsou kraje, obce a města, svazky obcí, městské části hl. m. Prahy, organizační složky státu, státní podniky, státní organizace, příspěvkové organizace, veřejné výzkumné instituce, veřejnoprávní výzkumné instituce, vysoké školy a školská zařízení, nestátní neziskové organizace, církve a náboženské společnosti a jejich svazy, dále obchodní společnosti a družstva, podnikatelské subjekty a fyzické osoby podnikající. 20 21

AKTUÁLNÍ VÝZVY AKTUÁLNÍ VÝZVY OPŽP PODPORUJÍ PESTROU ŠKÁLU PROJEKTŮ Kategorizace kontaminovaných lokalit 30. 8. 2017 Alokace: 150 000 000 Kč 77. výzva nabízí dotace příspěvkovým organizacím na projekty zaměřené na kategorizaci priorit kontaminovaných míst podle závažnosti. V rámci podporované aktivity bude možno podporovat projekty zaměřené na realizaci komplexní inventarizace všech kontaminovaných a potenciálně kontaminovaných lokalit, jejímž výstupem bude databáze těchto lokalit. Na základě informací o kontaminaci a jejích dopadech budou lokality v databázi kategorizovány do priorit. Zároveň bude probíhat průběžná aktualizace dříve evidovaných lokalit. Podmínkou je vydání závazného stanoviska Ministerstva životního prostředí, žádat o něj lze do konce června. Maximální dotace může činit až 85 procent celkových způsobilých veřejných výdajů. Výzva je průběžná (nesoutěžní) s jednokolovým modelem hodnocení žádostí. Oprávněnými žadateli o dotaci jsou kraje, obce a města, svazky obcí, městské části hl. m. Prahy, organizační složky státu, státní podniky, státní organizace, příspěvkové organizace, veřejné výzkumné instituce, veřejnoprávní výzkumné instituce, vysoké školy a školská zařízení, nestátní neziskové organizace, církve a náboženské společnosti a jejich svazy, dále obchodní společnosti a družstva, podnikatelské subjekty a fyzické osoby podnikající. Prevence vzniku odpadů 2. 1. 2019 Alokace: 30 000 000 Kč 84. výzva SC 3.1 cílí na projekty předcházení vzniku komunálních odpadů v rámci ITI (integrovaných územních investic) OPŽP. V rámci podporované aktivity 3.1.1 bude možno podporovat projekty zaměřené na předcházení vzniku biologicky rozložitelných komunálních odpadů prostřednictvím domácích kompostérů pro občany (nikoliv kompostéry pro veřejnou zeleň). Výzva nepodporuje výstavbu či dovybavení komunitní kompostárny. Není možné pořídit svozový prostředek ani manipulační techniku. Z dotace lze pořídit štěpkovač přiměřeného výkonu, který bude používán pouze v souvislosti s předmětem projektu. Štěpkovač nemůže být hlavním předmětem projektu, ale pouze dodatkovým zařízením, které nevytváří vlastní kapacitu. Dotaci lze získat na předcházení vzniku textilního a oděvního odpadu, a to prostřednictvím rozšíření/vybudování sběrné sítě kontejnerů. V rámci projektu je možné sbírat použité oblečení (např. kabáty, kusy spodního a vrchního oblečení, páry bot), použité textilní výrobky (např. deky, závěsy, povlečení), hračky a knihy. Dotací lze podpořit přiměřený svozový prostředek. Dalšími podporovanými oblastmi je budování míst pro předcházení vzniku komunálních odpadů. Jedná se o centra pro opětovné použití výrobků nebo systémy opětovného použití výrobků, které budou napojeny na konkrétní obce. Dotaci lze získat i na zavádění systému door-to-door (systém předcházení vzniku domovních odpadů u občanů, tzv. ode dveří ke dveřím). Tento systém může být kombinován s projekty míst pro předcházení vzniku komunálních odpadů. Významně chráněná území 2. 1. 2019 Alokace: 1 150 000 000 Kč 78. výzva míří na projekty v prioritní ose 4 programu. Mezi oprávněné žadatele patří Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Správa jeskyní ČR a správy národních parků. Cílem výzvy je zajistit financování prioritních opatření v chráněných územích přispívající k zachování či zlepšení stavu předmětů ochrany. Opatření lze realizovat pouze v případě zpracované plánovací dokumentace o daném území. To je existující plán péče nebo souhrn doporučených opatření. Jedná se o aktivitu zaměřenou na omezený okruh žadatelů. Tomu odpovídají i podporované aktivity, jimiž je zajišťování péče o národní parky, chráněné krajinné oblasti, národní přírodní rezervace, národní přírodní památky a lokality soustavy Natura 2000. Patří mezi ně i realizace opatření k zajištění či zlepšení stavu předmětů ochrany včetně tvorby či zlepšení stavu návštěvnické infrastruktury. Dotaci lze čerpat i na sběr informací, tvorbu informačních a technických nástrojů a podkladů pro zajištění ochrany a péče o národní parky, chráněné krajinné oblasti, národní přírodní rezervace, národní přírodní památky a lokality soustavy Natura 2000. Natura 2000 je soustava chráněných území, kterou společně vytvářejí unijní členské státy. Pod ochranu soustavy Natura nyní spadá 253 nejohroženějších přírodních stanovišť, 200 druhů živočichů, 434 druhů rostlin a 181 druhů ptáků. V Česku se z toho vyskytuje 58 přírodních stanovišť, 55 druhů živočichů, 16 druhů rostlin a 65 druhů ptáků. Sběr, třídění a úprava odpadů 2. 1. 2019 Alokace: 450 000 000 Kč 85. výzva SC 3.2 pro ITI (integrovaná územní investice) Operačního programu Životní prostředí 2014 2020 podporované z Fondu soudržnosti je průběžná (nesoutěžní) s čtvrtletním cyklem vyhodnocení žádostí. V rámci podporovaných aktivit lze získat dotaci na výstavbu/modernizaci sběrných dvorů (s navýšením kapacity), systémy pro separaci/oddělený sběr (bez svozových prostředků) komunálního odpadu a odpadu podobného komunálnímu odpadu ( jedná se o sběr biologicky rozložitelných komunálních odpadů (BRKO), plastů, papíru, skla, kovů, textilu a nápojových kartonů), systémy pro separaci a svoz (včetně svozových prostředků) komunálního odpadu a odpadu podobného komunálnímu odpadu ( jedná se o sběr biologicky rozložitelných komunálních odpadů (BRKO), plastů, papíru, skla, kovů, textilu a nápojových kartonů), dále pak na výstavbu/modernizaci (s navýšením kapacity) třídicích a dotřiďovacích linek pro separaci komunálních odpadů a odpadů podobných komunálnímu odpadu. Dotaci lze čerpat i na výstavbu/vybavení/modernizace zařízení pro materiálové využití ostatních odpadů (kromě skla, skupiny odpadů 17 z katalogu odpadů a podskupiny 1601 z katalogu odpadů). Podporovanou aktivitou je výstavba, modernizace nebo dovybavení bioplynových stanic. Výzva cílí i na projekty nakládání s nebezpečnými odpady včetně zdravotnických odpadů v zařízeních, u nichž bude vystupující upravený a stabilizovaný odpad alespoň z 50 procent využit materiálově, energeticky nebo ve spalovně NO. Cílová území jsou Olomoucko, Brněnsko, Ostravsko. Kvalita ovzduší 20. 12. 2017 Alokace: 200 000 000 Kč 79. výzva míří na projekty v prioritní ose 2 operačního programu. Dotaci lze čerpat na výstavbu a obnovu systémů sledování kvality ovzduší a souvisejících meteorologických aspektů v celorepublikovém či regionálním měřítku. Žádat o peníze je možné i na pořízení a aktualizace systémů určených pro hodnocení kvality ovzduší a posouzení dopadů opatření ke zlepšení kvality ovzduší. K dalším podporovaným aktivitám patří podpora obnovy a rozvoje systémů pro archivaci a zpracování údajů o znečišťování ovzduší standardními znečišťujícími látkami i skleníkovými plyny. Výzva podporuje projekty realizace infrastruktury pro identifikaci zdrojů znečišťování, správu a zpracování dat a pro vývoj a zdokonalování nástrojů pro modelování atmosféry. Podporovanou aktivitou je realizace integrovaných systémů a budování společné infrastruktury pro sledování kvality ovzduší a souvisejících meteorologických aspektů, výstražné, regulační a předpovědní systémy, modelování s vysokým rozlišením a identifikace zdrojů znečišťování, podpora implementace opatření vyplývajících z plánů a programů ke zlepšení kvality ovzduší v koordinaci s příhraničními regiony Polska a Slovenska. Detailní soupis oprávněných žadatelů (příjemců podpory) je uveden v platné verzi Pravidel pro žadatele a příjemce podpory v OPŽP 2014 2020. Výzva cílí na veřejný sektor. MŽP SLEDUJE SVOU UHLÍKOVOU STOPU Ministerstvo životního prostředí se jako garant ochrany klimatu zapojilo do programu Sledujeme/ snižujeme CO 2 a nechalo si jako čtvrtá veřejná instituce spočítat svoji uhlíkovou stopu za rok 2016. Výpočet byl proveden metodou GHG protokolu, tedy světově nejpoužívanějším přístupem k vykazování emisí skleníkových plynů. Výsledkem výpočtu je certifikát, jenž pro svou uhlíkovou stopu MŽP obdrželo a dle nějž úřad loni vyprodukoval 1163 tun CO 2 ekv. Účelem projektu je zviditelnit konkrétní vhodná opatření na snižování emisí skleníkových plynů, a šířit tak povědomí veřejnosti o ochraně klimatu. Své emise CO 2 Ministerstvo postupně snížilo díky zateplení, výměně oken nebo instalaci střešních solárních panelů atp. Provedená studie s výpočty pro další úspory doporučuje pokračovat ve využívání zelené energie, preferovat nízkouhlíkovou dopravu apod. K úspoře emisí oxidu uhličitého přispívá ale i postupná obměna vozového parku MŽP, při níž úřad pořizuje rovněž auta s alternativními pohony. V roce 2016 úřad v rámci veřejné zakázky pro celý resort nakoupil 20 nových aut na stlačený zemní plyn (CNG). MŽP včetně podřízených organizací tak aktuálně má 45 vozidel s alternativním pohonem: 11 jich je na LPG, 22 na stlačený zemní plyn, dále jde o 5 elektromobilů a 7 hybridů. 22 23

HARMONOGRAM VÝZEV OPŽP PŘEHLED VÝZEV OPERAČNÍHO PROGRAMU ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ NA ROK 2017 Prioritní osa 1 IDENTIFIKACE OBLASTI PODPORY ZACÍLENÍ VÝZVY ZÁKLADNÍ PLÁNOVANÉ ÚDAJE O VÝZVĚ Specifický cíl 1.1 Snížit množství vypouštěného znečištění do povrchových i podzemních vod z komunálních zdrojů a vnos znečišťujících látek do povrchových a podzemních vod Číslo výzvy 71 aktivita 1.1.1 a 1.1.2 1.2 Zajistit dodávky pitné vody v odpovídající jakosti a množství 73 bez omezení, dle PD 1.3 Zajistit povodňovou ochranu intravilánu 1.4 Podpořit preventivní protipovodňová opatření 2 2.2 Snížit emise stacionárních zdrojů podílejících se na expozici obyvatelstva nadlimitním koncentracím znečišťujících látek 2.3 Zlepšit systém sledování, hodnocení a předpovídání vývoje kvality ovzduší a souvisejících meteorologických aspektů 3 4 3.1 Prevence vzniku odpadů 68 bez omezení, dle PD Podporované aktivity Cílové skupiny Druh výzvy veřejný sektor vlastníci vodovodů nebo kanalizací pro veřejnou potřebu ve smyslu zák. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích Předpokládané datum zahájení příjmu žádostí Předpokládané datum ukončení příjmu žádostí kolová (soutěžní) 16. 10. 2017 18. 1. 2018 72 aktivita 1.1.3 veřejný sektor kolová (soutěžní) 16. 10. 2017 18. 1. 2018 veřejný sektor vlastníci vodovodů nebo kanalizací pro veřejnou potřebu ve smyslu zák. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích kolová (soutěžní) 16. 10. 2017 18. 1. 2018 62 bez omezení veřejný sektor, organizace zajišťující technická opatření na vodních tocích, Česká republika prostřednictvím organizačních složek státu a jimi zřízených kolová (soutěžní) 15. 6. 2017 31. 8. 2017 příspěvkových organizací 74 bez omezení, dle PD fyzické osoby podnikající pro aktivitu 1.3.3 vybudování nebo rekonstrukce bezpečnostních přelivů vodních nádrží kolová (soutěžní) 16. 10. 2017 15. 1. 2018 46 omezení na aktivitu 1.4.1 Zpracování podkladů pro stanovení záplavových území a map povodňového ohrožení veřejný sektor průběžná (nesoutěžní) 16. 1. 2017 5. 1. 2018 63 aktivita 1.4.3 kolová (soutěžní) 18. 4. 2017 30. 6. 2017 64 66 aktivita 1.4.1 Analýza odtokových poměrů včetně návrhů možných protipovodňových opatření aktivita 1.4.1 Zpracování podkladů pro vymezení území ohroženého zvláštní povodní a aktivita 1.4.3 průběžná (nesoutěžní) 18. 4. 2017 17. 7. 2017 kolová (soutěžní) 16. 10. 2017 15. 1. 2018 89 bez omezení, dle PD vlastníci a provozovatelé stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší kolová (soutěžní) 15. 6. 2017 31. 1. 2018 79 bez omezení, dle PD veřejný sektor průběžná (nesoutěžní) 9. 1. 2017 20. 12. 2017 kraje, města a obce, města a pověřené obce, původci odpadu, podnikatelské subjekty kolová (soutěžní) 3. 4. 2017 31. 7. 2017 3.2 Zvýšit podíl materiálového a energetického využití odpadů 69 bez omezení, dle PD kraje, města a obce, města a pověřené obce, původci odpadu, podnikatelské subjekty kolová (soutěžní) 1. 9. 2017 1. 12. 2017 3.3 Rekultivovat staré skládky 76 bez omezení, dle PD kraje, města, obce kolová (soutěžní) 3. 4. 2017 30. 6. 2017 3.4 Dokončit inventarizaci a odstranit ekologické zátěže 4.1 Zajistit příznivý stav předmětu ochrany národně významných chráněných území 65 aktivita 3.4.2 a 3.4.3 subjekty zajišťující odstraňování ekologických zátěží kolová (soutěžní) 3. 4. 2017 30. 6. 2017 75 aktivita 3.4.2 a 3.4.3 subjekty zajišťující odstraňování ekologických zátěží kolová (soutěžní) 1. 11. 2017 1. 2. 2018 77 aktivita 3.4.1 subjekty zajišťující odstraňování ekologických zátěží průběžná (nesoutěžní) 3. 4. 2017 30. 8. 2017 31 bez omezení, dle PD 57 dle PD, vyjma opatření na implementaci soustavy Natura 2000 a plánování péče o území národního významu 78 bez omezení, dle PD 4.2 Posílit biodiverzitu 58 bez omezení, dle PD 4.3 Posílit přirozené funkce krajiny orgány ochrany přírody pro chráněná území národního významu a území soustavy NATURA 2000, vlastníci a nájemci pozemků orgány ochrany přírody pro chráněná území národního významu a území soustavy NATURA 2000 vlastníci a nájemci pozemků, orgány státní správy a organizace podílející se na ochraně přírody a krajiny průběžná (nesoutěžní) 30. 5. 2016 31. 12. 2017 kolová (soutěžní) 15. 6. 2017 15. 9. 2017 průběžná (nesoutěžní) 9. 1. 2017 2. 1. 2019 kolová (soutěžní) 15. 6. 2017 15. 9. 2017 13 aktivita 4.3.3 vlastníci a správci pozemků, správci povodí a správci vodních toků průběžná (nesoutěžní) 14. 8. 2015 31. 12. 2017 50 51 aktivita 4.3.1 Zprůchodnění migračních bariér pro živočichy a opatření k omezování úmrtnosti živočichů spojené s rozvojem technické infrastruktury vyplývající z Koncepce zprůchodnění říční sítě ČR aktualizace 2014 aktivita 4.3.3 Revitalizace a podpora samovolné renaturace vodních toků a niv, obnova ekostabilizačních funkcí vodních a na vodu vázaných ekosystémů opatření vyplývající z plánů dílčích povodí aktivita 4.3.1 Zprůchodnění migračních bariér pro živočichy a opatření k omezování úmrtnosti živočichů spojené s rozvojem technické infrastruktury opatření vyplývající z plánů dílčích povodí aktivita 4.3.2 Vytváření, regenerace či posílení funkčnosti krajinných prvků a struktur opatření vyplývající z plánů dílčích povodí 52 aktivita 4.3.2 Zpracování plánů ÚSES 59 dle PD, vyjma opatření na zpracování plánů ÚSES a opatření vyplývajících z Koncepce zprůchodnění říční sítě ČR aktualizace 2014 vlastníci a správci pozemků, organizace podílející se na ochraně přírody a krajiny, správci povodí a správci vodních toků vlastníci a správci pozemků, organizace podílející se na ochraně přírody a krajiny, správci povodí a správci vodních toků vlastníci a správci pozemků, organizace podílející se na ochraně přírody a krajiny, správci povodí a správci vodních toků vlastníci a správci pozemků, organizace podílející se na ochraně přírody a krajiny, správci povodí a správci vodních toků průběžná (nesoutěžní) 9. 1. 2017 31. 7. 2017 průběžná (nesoutěžní) 9. 1. 2017 31. 7. 2017 průběžná (nesoutěžní) 3. 4. 2017 3. 4. 2018 kolová (soutěžní) 15. 6. 2017 15. 9. 2017 4.4 Zlepšit kvalitu prostředí v sídlech 60 bez omezení, dle PD orgány veřejné správy, vlastníci a správci pozemků kolová (soutěžní) 15. 6. 2017 15. 9. 2017 5 5.1 Snížit energetickou náročnost veřejných budov a zvýšit využití obnovitelných zdrojů energie 5.2 Dosáhnout vysokého energetického standardu nových veřejných budov 70 bez omezení, dle PD vlastníci veřejných budov průběžná (nesoutěžní) 3. 4. 2017 29. 9. 2017 61 bez omezení, dle PD stavebníci průběžná (nesoutěžní) 3. 4. 2017 31. 10. 2019 Toto je zkrácená podoba harmonogramu výzev pro OPŽP na rok 2017. Jeho úplná podoba s mnoha dalšími užitečnými informacemi je k dispozici na stránkách www.opzp.cz. 24 25

GALERIE PROJEKTŮ Bohumín: Výsadba a regenerace izolační zeleně Cílem podpořeného projektu bylo oddělit obytnou zástavbu od průmyslového areálu prostřednictvím výsadby a regenerace izolační zeleně. Projekt výsadby izolační zeleně byl přitom součástí celkové revitalizace bývalého sportovního areálu na ul. Revoluční v Bohumíně, na pozemku parcel. č. 1201/1 v k. ú. Nový Bohumín. 1 657 229 Kč Celková výše podpory 1 491 506 Kč Podpora FS 1 408 645 Kč Dotace SR 82 861 Kč Prioritní osa 2, oblast podpory 2.1 Zlepšení kvality ovzduší Kraj: Moravskoslezský kraj Okres: Karviná Příjemce podpory: město Bohumín Ukončení projektu: 25. 11. 2014 Vítonice: Zateplení kulturního domu Obec Vítonice zrealizovala za pomoci dotace nízkoenergetická opatření na budově svého kulturního domu. Zkultivovala tím stávající budovu a zvýšila její hodnotu, zároveň uspořila finanční prostředky v důsledku snížení nákladů na energie díky lepším tepelně-technickým vlastnostem obvodových konstrukcí budovy. Prioritní osa 3, oblast podpory 3.2 Realizace úspor energie a využití odpadního tepla (u nepodnikatelské sféry) Kraj: Zlínský kraj Okres: Kroměříž Příjemce podpory: obec Vítonice Ukončení projektu: 8. 7. 2015 2 580 887 Kč Celková výše podpory 2 322 798 Kč Podpora FS 2 193 754 Kč Dotace SFŽP ČR 129 044 Kč Čížová: Neutralizační stanice pro odpadní vody Předmětem projektu bylo pořízení nové neutralizační stanice pro odpadní vody z galvanické linky. Koncentráty z galvanovny musely být každý týden převáženy sedm kilometrů od provozovny na likvidaci. Jednalo se zhruba o tisíc litrů odpadní vody týdně. Nyní odpadní vodu likviduje sama provozovna v externí galvanovně. 951 000 Kč Celková výše podpory 855 900 Kč Podpora ERDF 808 350 Kč Dotace SFŽP ČR 47 550 Kč Prioritní osa 5, oblast podpory 5.1 Omezování průmyslového znečištění Kraj: Jihočeský kraj Okres: Písek Příjemce podpory: obec Čížová Ukončení projektu: 6. 11. 2014 Kdyně: Komplexní rekonstrukce prachové filtrace Projekt řešil problém snížení emisí tuhých znečišťujících látek ve slévárně zajišťující výrobu odlitků z lité oceli Kdynium, a. s., ve městě Kdyně. Odlitky jsou využívány zejména pro automobilový a textilní průmysl, potravinářství a zdravotnictví, ale jejich výroba je emisně velice náročná. V provozu byly proto instalovány filtrační jednotky s lamelovými filtry. Prioritní osa 2, oblast podpory 2.2 Omezování emisí Kraj: Plzeňský kraj Okres: Domažlice Příjemce podpory: Kdynium, a. s. Ukončení projektu: 21. 4. 2015 4 376 666 Kč Celková výše podpory 3 938 999 Kč Podpora FS 3 720 166 Kč Dotace SR 218 833 Kč Vápenná: Zahrada v přírodním stylu pro mateřskou školu Díky podpořenému projektu došlo k celkové úpravě a rekonstrukci zahrady MŠ ve Vápenné. Projekt byl realizován za účelem umožnit všem dětem ze školky co největší pohyb venku a styk s přírodou. Díky novým prvkům a pomůckám budou děti nenásilnou formou vedeni k rozvoji kreativity a myšlení. Děti si při hře ve venkovní zahradě přirozeným způsobem osvojují základní poznatky. 1 412 102 Kč Celková výše podpory 1 270 892 Kč Podpora ERDF 1 200 287Kč Dotace SR 70 605 Kč Prioritní osa 7, oblast podpory 7.1 Rozvoj infrastruktury pro realizaci environmentálních vzdělávacích programů, poskytování poradenství a informací Kraj: Olomoucký kraj Okres: Jeseník Příjemce podpory: obec Vápenná Ukončení projektu: 30. 11. 2015 Uherské Hradiště: Snížení prašnosti v okolí skládky uhlí CTZ, s. r. o. Projekt umožnil výsadbu a revitalizaci izolační zeleně areálu centrálního tepelného zdroje v Uherském Hradišti. Areál se nachází poblíž centra města a sousedí se zástavbou rodinných domů. Izolační zeleň nyní slouží k omezení prašnosti i hluku. Prioritní osa 2, oblast podpory 2.1 Zlepšení kvality ovzduší Kraj: Zlínský kraj Okres: Uherské Hradiště Příjemce podpory: CTZ, s. r. o. Ukončení projektu: 12. 6. 2015 525 190 Kč Celková výše podpory 472 671 Kč Podpora FS 446 412 Kč Dotace SR 26 260 Kč Nemošice: Revitalizace říčního ramene Předmětem podpory byla revitalizace říčního ramene v k. ú. Nemošice. Došlo k odstranění sedimentu, břehových navážek a náletových křovin. Cílem bylo zlepšení životního prostředí a posílení přirozených vazeb mezi odstaveným říčním ramenem a korytem vodního toku Chrudimky. Zprůtočnění říčního ramene zachovalo na vodním toku biodiverzitu. 5 754 763 Kč Celková výše podpory 5 754 763 Kč Podpora ERDF 4 891 548 Kč Dotace SFŽP ČR 863 214 Kč Prioritní osa 6, oblast podpory 6.4 Optimalizace vodního režimu krajiny Kraj: Pardubický kraj Okres: Pardubice IV Příjemce podpory: Pavel Bouška Ukončení projektu: 30. 10. 2015 Slatiňany: Rekonstrukce skladu hořlavých kapalin II. etapa Předmětem projektu byla výstavba skladovacích hal pro skladování hořlavých kapalin a chemikálií, pomocných objektů pro manipulaci, stáčení a plnění skladovaných chemikálií a hořlavých látek a administrativního objektu v areálu Slatiňany. Jedná se o železobetonové haly s vyvýšenou podlahou pro nakládání a vykládání v areálu Slatiňany. Prioritní osa 5, oblast podpory 5.1 Omezování průmyslového znečištění Kraj: Pardubický kraj Okres: Chrudim Příjemce podpory: EURO-Šarm, spol. s r. o. Ukončení projektu: 3. 12. 2015 50 027 578 Kč Celková výše podpory 20 011 031 Kč Podpora ERDF 20 011 031 Kč Dotace SFŽP ČR/SR 0 Kč 26 27

ZAHRANIČÍ AKTUALITY Stavba nejdelšího tunelu na světě byla i velkým environmentálním projektem Zdroj: AlpTransit Gotthard AG Zdroj: AlpTransit Gotthard AG Zdroj: AlpTransit Gotthard AG Zdroj: AlpTransit Gotthard AG Zdroj: AlpTransit Gotthard AG Ochrana přírody je pro Švýcarsko důležitým tématem. Není tedy divu, že i stavba Gotthardského tunelu byla realizována s co největšími ohledy k okolní krajině. Švýcaři vykopali 152 kilometrů šachet a chodeb s minimálním dopadem na životní prostředí. V únoru 1994 se Švýcarsko připojilo k Alpské iniciativě, která si vytyčila za cíl ochraňovat alpské regiony před silniční dopravou. Aby dostáli svému slibu, který připojením k iniciativě složili, vybudovali Švýcaři železniční dráhu, jež přesunula těžkotonážní dopravu z alpských silnic právě na železnici. Pomyslným základním kamenem této trati je Gotthardský úpatní tunel. Jeho vybudováním ukázalo Švýcarsko příkladný přístup ke stavbám tohoto druhu. Gotthardský úpatní tunel nejen že je při svých 57 kilometrech délky nejdelším tunelem na světě, ale zároveň se řadí k největším evropským environmentálním projektům. Gotthardský úpatní tunel bezchybně doplňuje existující horské železniční trasy. Díky svému mírnému sklonu nejen že se zvýšila rychlost transportu, ale mohou ho využívat i těžké nákladní vlaky. Na ekologii se myslelo na každém kroku Aby takový mohl být, musela být jeho výstavba co nejšetrnější k životnímu prostředí. Alex Regli, který měl na starosti plánování stavby, rád a s nadšením vypráví, jak ekologičnost gotthardského projektu ošetřili. Veškerá doprava použitá při výstavbě tunelu byla šetrná k životnímu prostředí a neznečišťovala ovzduší. Na stavbu se všechno dopravovalo po železnici a případně po moři, stavební stroje jsme vybavili filtry na zachytávání prachových částic. Vodu, kterou jsme při stavbě znečistili, jsme následně vyčistili a zchladili a poté vrátili do řek a potoků, vysvětluje. V praxi to vypadalo například tak, že stavitelé využívali vodu, na niž naráželi při lámání skal a jejíž teplota se pohybovala mezi 20 a 40 stupni Celsia, na vytápění domů pro dělníky postavených v blízkosti tunelu. Samozřejmě jsme brali ohled i na komunity žijící v blízkosti stavby a postarali jsme se o to, aby stavbou nijak netrpěly jejich plíce ani ušní bubínky. Z navršené hlíny jsme vytvořili protihlukové bariéry. Stavbu i dočasné navážky zeminy jsme pravidelně kropili a stavební stroje jsme pravidelně umývali, aby na stavbě ani v jejím okolí nebylo příliš mnoho prachu, dodává. ŠVÝCARSKO SE NEVYZNAČUJE JENOM KVALITNÍMI SILNICEMI, ale i efektivní kolejovou dopravou, která ve Švýcarsku tvoří páteř veřejné dopravy. Švýcarská železniční síť (5035 km) je nejhustší na světě. Dobrá je nabídka služeb na švýcarských drahách. A to tak dobrá, že klasická železniční doprava spolu se zajímavými horskými a úzkorozchodnými drahami v Alpách se stala jedním z poznávacích znaků celé země. Stejně tak se stavitelé zavázali postarat i o návrat okolní přírody do původního stavu v nejvyšší možné míře, jakmile bude tunel hotov. Svému slovu dostáli. Práce na obnově krajiny jsou tu v plném proudu a u severního a jižního vjezdu do tunelu je dnes těžké si představit, že byly místem intenzivního kopání a přesouvání obrovských mas zeminy. Vznikly ostrovy Po desítky milionů let skály a kameny v srdci hory spaly a pak přišla stavba tunelu. Část 28 milionů tun kamenů vytěžených při stavbě tunelu byla použita k jinému, neméně smysluplnému účelu: byly z nich vybudovány ostrovy na jezerech Uri a Sedrun. Jsou dalším příkladem snahy o trvalou udržitelnost, která přináší prospěch životnímu prostředí, ekonomice i společnosti. Na březích jezera Uri nešlo jen o zvýšení turistické atraktivity a potěchu koupajících se, prvotním cílem byla ochrana přírody a krajiny. Ochranáři tady vypozorovali, že když vane fén (vítr vanoucí z jihu přes Alpy), vlny narážejí do břehů jezera a ty erodují. A tak byly z vytěžených skal a zeminy Gotthardského tunelu vytvořeny ostrovy Lorelei a Neptunova přírodní rezervace, aby před tímto klimatickým fenoménem pobřeží ochraňovaly. Vybudováním ostrovů vznikly i mělčiny, které jsou pro vodní flóru a faunu nedocenitelné, díky nim tu obojí vzkvétá. Vybudování nového souostroví o rozloze půl hektaru znamenalo pět let navážení materiálu vytěženého při výstavbě tunelu. Ostrovy pak byly slavnostně otevřeny v červnu roku 2005. V současné době je rezervace domovem dvou stovek rostlinných druhů a sedmdesáti druhů ptáků. A protože se při stavbě tunelu vytěžilo více materiálu, než se předpokládalo, rozhodli se v Sedrunu, že si z něj vybudují jezero. Zasazené v krásném, idylickém místě se dnes těší velké oblibě místních i návštěvníků. Tunel ušetří i čas Za dnešním Gotthardským úpatním tunelem, který je právem nazýván mistrovským dílem civilního inženýrství, stojí obří stavba a sedmnáct let tvrdé práce. Je nejdelším a nejhlubším tunelem na světě a zároveň obrazem švýcarské preciznosti, inovativnosti a spolehlivosti. Táhne v hloubce 2300 metrů pod tvrdou alpskou skálou. Za pouhých dvacet minut se jím přepravíte z Erstfeldu na severu Alp do Bodia na jejich jižní straně. Znamená to, že díky němu jsou si severní i jižní Evropa o něco dostupnější. Příběh tunelu tím ale zdaleka nekončí. Roku 2020 bude otevřen Cenerijský tunel, který propojí města Bellinzona a Lugano. Toto prodloužení a poslední část Gotthardského úpatního tunelu zkrátí cestu z Curychu do Milána, dvou hlavních obchodních metropolí Švýcarska a Itálie, na méně než tři hodiny, což je téměř o hodinu méně než v současnosti. 28 29

TECHNOLOGIE UMÍME TO, CO STROMY? Ve světě environmentálních technologií se fantazii meze nekladou. Vědci v dubnu představili technologii umělé fotosyntézy. Pokud bychom skutečně uměli to, co umí stromy, získávali bychom energii a třeba i palivo díky zbrusu (z našeho pohledu) novému obnovitelnému zdroji. Nepoškozovali bychom tolik životní prostředí. JAK PROBÍHÁ FOTOSYNTÉZA V ROSTLINÁCH Fotosyntéza neboli fotosyntetická asimilace je složitý biochemický proces, při kterém se mění přijatá energie světelného záření na energii chemických vazeb. Využívá světelného záření k tvorbě energeticky bohatých sloučenin (cukrů) z jednoduchých anorganických látek oxidu uhličitého a vody. Fotosyntéza má zásadní význam pro život na Zemi. Probíhá v chloroplastech zelených rostlin a mnohých dalších eukaryotických organismů, ale také v buňkách sinic a některých dalších bakterií. Její průběh se dělí do dvou fází. Ve světelné fázi barevné pigmenty pohlcují světlo, z něhož získávají energii pro následné děje. V této fázi dochází k rozkladu vody a uvolnění kyslíku (který pak využívají i jiné organismy k dýchání). Biochemické děje v temnostní fázi již světlo nepotřebují, ale využívají energii, která z něj byla ve světelné fázi získána. V této fázi dochází k zabudování oxidu uhličitého do molekul cukrů, které dále slouží buď jako zásobárna a zdroj energie, nebo jako stavební složky pro tvorbu složitějších molekul. Zdroj: Altocumulus/Fotky&Foto Fernando Uribe-Romo, asistující profesor chemie na floridské univerzitě, vynalezl způsob, jak spustit fotosyntézu proces, při kterém se skleníkové plyny přeměňují na čistý vzduch v syntetickém materiálu. Jeho objev má obrovský potenciál pro vytvoření technologie, která by mohla výrazně snižovat skleníkové plyny, a dokonce se stát novým zdrojem na získávání čisté energie. Moje práce je naprosto průlomová. Vytvořit materiál, který bude absorbovat specifickou část světelného spektra, je z vědeckého pohledu velmi obtížné, ale z hlediska společenského tím přispíváme k vyvinutí technologie, která nám pomůže snížit emise skleníkových plynů v atmosféře, vysvětluje Uribe-Romo. Fotosyntetická reakce Fernandu Uribe-Romovi a týmu jeho studentů se ve speciálním syntetickém materiálu podařilo spustit chemickou reakci, která přeměňuje oxid uhličitý na neškodné organické částice. V podstatě jde o umělou fotosyntézu, proces podobný tomu, který se odehrává v rostlinách, když si z oxidu uhličitého a slunečního světla vyrábějí energii. Uribe-Romova metoda produkuje místo toho solární palivo. O něco takového se vědci na celém světě snažili dlouhá léta, prozatím však nepřekonali otázku, jak by viditelné spektrum světelného záření dokázalo spustit příslušnou chemickou přeměnu. V ultrafialových paprscích je dostatek energie, která umožňuje reakci v běžných materiálech, ale ultrafialové paprsky představují pouhá čtyři procenta světla, které na Zemi ze Slunce dopadá. Viditelné spektrum, od fialové po červenou vlnovou délku, představuje většinu slunečních paprsků, ale pouze velmi málo materiálů dokáže tyto světelné vlny vstřebat způsobem, který vyvolá chemickou reakci, při níž se oxid uhličitý přeměňuje na palivo, vysvětluje Roma. Funguje to Profesor Fernando Uribe-Romo použil na cestě za svým objevem titanium, běžný netoxický materiál. Přidal do něho organické molekuly, které slouží jako čidla zachytávající světlo, aby zjistil, jak bude takové nastavení fungovat. A světe div se funguje to. Chemická reakce probíhající ve speciálně sestaveném fotoreaktoru na zachytávání modré vlnové délky světelného spektra přeměňuje oxid uhličitý ve dvě zjednodušené formy uhlíku: formiát a formamid, což jsou dva druhy solárního paliva. Při tom všem navíc dochází k vyčištění vzduchu všude, kde se reakce uskuteční. Naším cílem je pokračovat ve výzkumu a objev zdokonalit tak, abychom dokázali získat větší množství uhlíku a celý proces tak zefektivnili, svěřuje se Fernando Uribe-Romo. FERNANDO URIBE-ROMO: Naše potřeba obnovitelných zdrojů energie je velmi naléhavá. Aby nás umělá fotosyntéza v budoucnu dokázala spolehlivě zásobovat čistými palivy a nahradit tak paliva fosilní, bude muset být výkonnější, než je příroda, a produkovat je v množství dostatečném pro globální využívání. Co objevovat Fernando Uribe-Romo by rád zjistil, zda bude syntetický materiál schopen spustit fotosyntetickou reakci, když ho patřičně přizpůsobí, aby dokázal absorbovat i jiné vlnové délky viditelného světelného spektra. Pokud by se mu to podařilo, mohl by tento proces znatelně přispět ke snížení skleníkových plynů v atmosféře. Představuji si, že bychom v blízkosti elektráren vybudovali stanice, které by zachytávaly velká množství oxidu uhličitého. Stanice by plyn nasála, uvnitř by proběhl proces, při kterém by se zrecyklovaly skleníkové plyny, a ještě by se přitom vyprodukovala elektřina, která by poté putovala do elektrárny. Díky objevu profesora Uribe-Roma je možné, že není daleko den, kdy budeme moci zakoupit střešní šindele vyrobené z materiálu, který bude čistit vzduch v našem okolí, a přitom nás bude zásobovat energií, kterou využijeme k provozu svých domovů. Umělý list Vědci z univerzity v Indianě mezitím pod vedením profesora Liang-shi Liho vyvinuli molekulární list, který zachytává a ukládá solární energii. Sestrojili molekulu, která s využitím světla nebo elektřiny přeměňuje oxid uhličitý v jednodušší oxid uhelnatý, což je uhlíkově neutrální palivový zdroj. Molekula tak činí mnohem efektivněji než jiné způsoby, jež se užívají ke snižování uhlíkových emisí. Když se nám podaří vytvořit pro tuto reakci dostatečně efektivní molekulu, budeme schopni vyrábět energii, která bude zadarmo a bude uskladnitelná ve formě paliva, říká Liang-shi Li, který je stejně jako Fernando Uribe-Romo profesorem chemie. Naše studie je obrovským pokrokem ve vývoji tímto směrem, hodnotí situaci. Molekula profesora Li Spalování paliva, jako je oxid uhelnatý, produkuje oxid uhličitý a uvolňuje energii. Přeměna oxidu uhličitého zpět na palivo vyžaduje přinejmenším stejné množství energie. Hlavním cílem vědeckého světa proto bylo zjistit, jak množství energie potřebné k této přeměně snížit. A to je přesně to, co se díky molekule profesora povedlo Li. Molekula, která je nanografeno-rheniovou sloučeninou, potřebuje k tomu, aby přeměnila oxid uhličitý v oxid uhelnatý, zatím nejmenší doložené množství energie. Oxid uhelnatý je důležitý surový materiál v mnoha průmyslových procesech, vysvětluje profesor Li. Je také možností, jak ukládat energii v podobě uhlíkově neutrálního paliva, neboť při procesu jeho zpětného získávání nevypouštíte do atmosféry více uhlíku, než jste z ní odstranili. Podobné výzkumy v oblasti umělé fotosyntézy v současné době probíhají na několika dalších amerických univerzitách. I výstupy z nich jsou podobné těm z laboratoří profesora Roma a profesora Li. Umělé rostliny úspěšně produkují butanol, acetát i polymery. Zatím nevíme, jak dlouhá cesta čeká tyto čerstvě narozené technologie, než vyjdou z laboratoří a stanou se součástí praktického života, ani nevíme, co je v něm čeká. Největší vizionáři oboru mluví o umělých lesích produkujících palivo pro naše auta, letadla a elektrárny jen tím, že budou fungovat na stejných principech jako přirozené lesy. A vzhledem k tomu, že při umělé fotosyntéze jsou absorbovány a snižovány emise oxidu uhličitého, a ještě díky tomu vzniká palivo, mohli bychom v budoucnu díky umělé fotosyntéze nadále žít a spalovat, aniž bychom tím ničili životní prostředí a přispívali ke globálnímu oteplování. Budeme si muset počkat, jestli to tak opravdu bude. Pokud by nejnovější objevy v oblasti umělé fotosyntézy došly využití v komerčním měřítku, nesou v sobě potenciál od základu změnit chemický a ropný průmysl. ECHO Schválené kompostéry Ministerstvo životního prostředí schválilo dotace na pořízení kompostérů v objemu necelých 300 milionů korun. Částku přesahující 292 milionů korun si mezi sebe rozdělí 132 projektů zaměřených na předcházení vzniku odpadů, zejména na pořízení domácích kompostérů pro občany, kontejnerů, štěpkovačů apod. Zájem o dotace ve 40. výzvě Operačního programu Životní prostředí ilustruje skutečnost, že celkem 315 žadatelů si řeklo o dotace v souhrnné výši téměř 500 milionů korun, což pětinásobně převýšilo vyčleněné finanční prostředky. Veřejné zakázky v OPŽP Státní fond životního prostředí ČR informuje příjemce dotací z Operačního programu Životní prostředí, že dne 1. května 2017 nabyla účinnosti čtvrtá verze metodického pokynu pro oblast zadávání zakázek pro programové období 2014 2020, vydaného Ministerstvem pro místní rozvoj (pokyn MMR). Tento metodický pokyn stanovuje za cíl harmonizovat postupy při zadávání zakázek příjemci dotace z Evropských strukturálních a investičních fondů v programovém období 2014 2020. Z tohoto důvodu byla vydána aktualizovaná šestá verze dokumentu upravujícího zadávání zakázek, jenž bude nově nést název Pokyny pro zadávání veřejných zakázek v OPŽP 2014 2020 (pokyny OPŽP). Stavba roku 2017 Investoři, architekti, projektanti, stavitelé, dodavatelé, ale i uživatele výjimečných staveb v květnu využili poslední možnost přihlásit své stavby do soutěže Stavba roku 20017. Letos se uskuteční jubilejní 25. ročník soutěže Stavba roku. Hodnocení odborné poroty se uskuteční v červenci. Vítězové soutěže budou slavnostně vyhlášeni 5. října 2017 v pražské Betlémské kapli. Jednu ze zvláštních cen udělí rovněž Státní fond životního prostředí ČR, a to cenu za energetické a ekologické řešení stavby. Loni ji získala informační a vzdělávací centrum Natura Park v Pardubicích. Hlavním kritériem soutěže je kvalita stavby. 30 31