30 Ca 334/2007-31 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy Jana Šanci a soudců Petra Kobylky a Petra Polácha v právní věci žalobkyně K. XXXXX, bytem XXXXX, zastoupené Mgr. Petrem Langem, advokátem se sídlem v Brně Žabovřeskách, Mezníkova 273/13, proti žalovanému rektorovi Masarykovy univerzity, se sídlem v Brně, Žerotínovo nám. 9, o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu, t a k t o : I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 25.10.2007, č. 2670/2007, s e z r u š u j e pro vady řízení a věc se vrací k dalšímu řízení žalovanému. II. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci rozhodnutí uhradit žalobkyni prostřednictvím právního zástupce Mgr. Petra Langa, advokáta se sídlem v Brně-Žabovřeskách, Mezníkova 273/13, náklady řízení v částce 4.800,- Kč. O d ů v o d n ě n í : Shora uvedeným rozhodnutím bylo potvrzeno rozhodnutí děkana ze dne 20.8.2007, č.j. 109512/08/2007, o vyměření poplatku spojeného se studiem a současně zamítnuta žádost žalobkyně o přezkoumání rozhodnutí o poplatku za prodlouženou dobu studia, který jí byl vyměřen za každých dalších 6 započatých měsíců studia na Filosofické fakultě Masarykovy univerzity. Toto rozhodnutí neobsahovalo samostatnou část označenou jako odůvodnění, pouze za poučením byla uvedena věta, že poplatek byl stanoven žalobkyni v souladu s ust. 58 odst. 3 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů, na základě správně zjištěných údajů v matrice studentů.
2 pokračování 30 Ca 334/2007 Proti tomuto rozhodnutí byla podána žaloba, ve které žalobkyně uvedla, že rozhodnutí rektora je zatíženo vadami, které jej činí nepřezkoumatelným z důvodu absence řádného odůvodnění, jenž předpokládá zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. Mezi formální znaky rozhodnutí podle ust. 68 odst. 3 správního řádu patří mimo jiné odůvodnění rozhodnutí. Odůvodněním není myšlen např. pouhý odkaz na ustanovení právního řádu, na jehož základě bylo rozhodnutí vydáno. Z odůvodnění rozhodnutí musí být zřejmé, na základě jakých skutečností bylo rozhodnuto, o jakou dobu byla překročena maximální doba studia, na základě jakých konkrétních podkladů a skutečností žalovaný k takovému závěru dospěl apod. Takové údaje rozhodnutí rektora neobsahuje a stejnými vadami je stiženo i rozhodnutí děkana Filosofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Závěrem žaloby navrhla žalobkyně, aby rozhodnutí rektora Masarykovy univerzity bylo zrušeno pro jeho nepřezkoumatelnost. Žalovaný ve vyjádření k žalobě doručeném soudu dne 28.4.2008 uvedl, že v dané věci bylo z důvodu změny platnosti žalobou napadeného rozhodnutí žalovanou vydáno na základě ust. 105 zákona č. 111/1998 Sb. a podle ust. 101 písm. c) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, nové rozhodnutí. Vydání tohoto rozhodnutí brání vykonatelnosti nebo jiným právním účinkům původního rozhodnutí děkana ze dne 20.8.2007, č.j. 109512/08/2007 a na něj navazujícího rozhodnutí rektora ze dne 25.10.2007, č.j. 2670/2007. Vzhledem k této skutečnosti žalovaný navrhl, aby soud žalobu odmítl, neboť napadené rozhodnutí pozbylo právních účinů a není splněna nezbytná podmínka řízení daná ust. 65 odst. 1 s.ř.s. K vyjádření žalovaný přiložil i nové rozhodnutí o vyměření poplatku za studium ze dne 22.4.2008, č.j. 149/Tar/SO/2008, vydané děkanem Filosofické fakulty Masarykovy univerzity. V tomto rozhodnutí je uvedeno, že bylo vydáno v souladu s ust. 101 písm. c) správního řádu a 68 zákona č. 111/1998 Sb. a čl. 15 Statutu Masarykovy univerzity a podle ust. čl. 4 odst. 1 písm. a) Přílohy č. 6 ke Statutu Masarykovy univerzity Poplatky spojené se studiem platné ke dni 14.7.2007, a na základě zjištěné chyby v platnosti původního rozhodnutí ze dne 20.8.2008, č.j. 109512/08/2007. Tímto novým rozhodnutím byl vyměřen poplatek za prodlouženou dobu studia ve výši 12.000,- Kč za dalších započatých 6 měsíců studia pro období od 14.7.2007 do 13.1.2008. Uvedenou částku je žalobkyně povinna zaplatit do 90-ti dnů ode dne doručení rozhodnutí o vyměření poplatku za prodlouženou dobu studia. V poučení tohoto rozhodnutí je uvedeno, že vydání tohoto rozhodnutí brání vykonatelnosti nebo jiným právním účinkům původního rozhodnutí děkana ze dne 20.8.2007, č.j. 109512/08/2007, a něj navazujícího rozhodnutí rektora ze dne 25.10.2007, č.j. 2670/2007. Poté co soud urgoval u žalovaného zaslání vyjádření k žalobě a správního spisu, bylo žalovaným zasláno vyjádření došlé dne 15.5.2008, které mělo zcela shodný obsah jako vyjádření došlé soudu dne 28.4.2008. Krajský soud v Brně přezkoumal v rozsahu žalobních bodů napadené rozhodnutí, stejně tak i řízení, které předcházelo jeho vydání, a shledal, že žaloba je důvodná. Soud přitom rozhodl o zrušení rozhodnutí žalovaného pro vady řízení bez jednání z důvodu jeho nepřezkoumatelnosti pro nedostatek důvodů rozhodnutí ( 76 odst. 1 písm. a) s.ř.s.). Správní spis obsahuje prvotní rozhodnutí děkana Filozofické fakulty Masarykovy univerzity ze dne 20.8.2007 č.j. 109512/08/2007, podle jehož výroku byl žalobkyni vyměřen poplatek za prodlouženou dobu studia ve výši 12.000,-Kč za každých dalších šest
3 pokračování 30 Ca 334/2007-32 započatých měsíců studia. Uvedenou částku byla žalobkyně povinna zaplatit do 90 dnů ode dne doručení rozhodnutí o vyměření poplatku za prodlouženou dobu studia. Povinnost platit uvedenou částku žalobkyni vznikla dne 13.7.2007. Nové rozhodnutí děkana ze dne 22.4.2008 č.j. 149/Tar/SO/2008 výrokem opět vyměřilo žalobkyni poplatek za prodlouženou dobu studia ve stejné výši jako předchozí rozhodnutí, tj. ve výši 12000,-Kč a navíc upřesnilo období, za které je poplatek vyměřován, a to od 14.7.2007 do 13.1.2008. Délku splatnosti vyměřeného poplatku ponechalo stejnou jako předešlé rozhodnutí, tj. 90 dnů ode dne doručení rozhodnutí o vyměření poplatku. Uvedené nové rozhodnutí děkana bylo vydáno zvláště s odkazem na ust. 101 písm.c) správního řádu. Použití správního řádu však vylučuje ust. 68 odst.1 věta první zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, proto takové nové rozhodnutí za použití ust. 101 písm.c) správního řádu nemohl vůbec děkan vydat. Soud se nad rámec věci zabýval tím, zda nové rozhodnutí děkana bylo vydáno v souladu s citovaným ustanovením. Podle ust. 101 písm.c) správního řádu provést nové řízení a vydat nové rozhodnutí ve věci lze tehdy, jestliže nové rozhodnutí z vážných důvodů dodatečně stanoví nebo změní dobu platnosti nebo účinnosti rozhodnutí anebo lhůtu ke splnění povinnosti nebo dodatečně povolí plnění ve splátkách, popřípadě po částech; zkrácení doby platnosti nebo účinnosti rozhodnutí anebo lhůty ke splnění povinnosti je možné pouze tehdy, stanoví-li tuto možnost zákon. Citované ustanovení neumožňuje vydat nové rozhodnutí z důvodu upřesnění výroku spočívající ve zkonkretizování období, za které je poplatek vyměřen, neboť to není dodatečné stanovení nebo změna doby platnosti nebo účinnosti rozhodnutí anebo lhůty ke splnění povinnosti nebo dodatečné povolení plnění ve splátkách, popřípadě po částech.toto ustanovení neopravňuje správní orgán zasahovat v širším rozsahu než je v něm vymezen do výroku rozhodnutí. Nové rozhodnutí stanovilo též zcela shodnou lhůtu splatnosti jako původní rozhodnutí. Navíc i případně důvodné vydání nového rozhodnutí podle ust. 101 písm.c) správního řádu neruší původní rozhodnutí, jehož výrok vyměřující poplatek za prodlouženou dobu studia v částce 12.000,-Kč zůstává v právní moci a tvoří překážku věci rozhodnuté, nýbrž pouze brání vykonatelnosti nebo jiným právním účinkům původního rozhodnutí ( 102 odst. 9 správního řádu). Pro úplnost soud uvádí, že jiná situace by nastala, kdyby současně druhým výrokem nového rozhodnutí byl např. poplatek zcela prominut ( 58 odst.8 věta druhá z.č. 111/1998 Sb.), pak by nebyly splněny podmínky dané ust. 65 odst. 1 s.ř.s. vymezené pro přezkum původního rozhodnutí v rámci správního soudnictví, což konstatoval Krajský soud v Brně v usnesení ze dne 31.1.2008 č.j. 30 Ca 240/2007-34. S ohledem na shora uvedený právní názor soud nepřihlédl k nově vydanému rozhodnutí děkana ze dne 22.4.2008 č.j. 149/Tar/SO/2008 a přistoupil k přezkumu žalobou napadeného rozhodnutí rektora, které i nadále zůstává rozhodnutím ve smyslu ust. 65 odst.1 s.ř.s. Názor, že rozhodnutí o stanovení poplatku za prodlouženou dobu studia je rozhodnutím ve smyslu ust. 65 odst.1 s.ř.s. vyslovil i Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 30.3.2006 č.j. 2 As 50/2004-64, publikovaném pod č. 907/2006 Sb.NSS. Tento právní názor lze vztáhnout nejen na rozhodnutí děkana, ale i na rozhodnutí rektora, a to zejména po novele č. 552/2005 Sb., neboť rektor rozhoduje podle ust. 58 odst.8 věty druhé z.č. 111/1998 Sb. jednak o žádosti o přezkoumání rozhodnutí o vyměření poplatku, jednak v rámci tohoto řízení může rozhodnout o snížení, prominutí nebo odložení termínu splatnosti vyměřeného poplatku. Na rozhodnutí rektora o žádosti o přezkoumání rozhodnutí o vyměření poplatku (na rozdíl od možnosti vydat rozhodnutí o snížení, prominutí nebo odložení termínu splatnosti vyměřeného
4 pokračování 30 Ca 334/2007 poplatku) je dán právní nárok a jedná se proto o rozhodnutí ve smyslu ust. 65 odst.1 s.ř.s. V rozsudku ze dne 17.5.2007 č.j. 7As 13/2006-105 Nejvyšší správní soud potvrdil názor krajského soudu, že rozhodnutí o vyměření poplatku za prodlouženou dobu studia musí mít přezkoumatelné odůvodnění. V tomto rozsudku Nejvyšší správní soud uvedl následující: Pokud jde o nepřezkoumatelnost rozhodnutí stěžovatelky, i v tomto ohledu se Nejvyšší správní soud ztotožnil s názorem krajského soudu. Odůvodnění rozhodnutí stěžovatelky totiž neobsahuje skutečnosti, na jejichž základě by mohl krajský soud přezkoumat uplatněné žalobní námitky. Z rozhodnutí pouze vyplývá, že účastníkovi byl vyměřen poplatek za prodlouženou dobu studia, neboť studoval déle, než je standardní délka studia prodloužená o jeden rok. Z rozhodnutí však není vůbec zřejmé, na základě jakých skutečností k tomuto závěru stěžovatelka dospěla, o jakou dobu byla překročena maximální doba studia, na základě jakých podkladů a skutečností k tomuto zjištění stěžovatelka dospěla apod. Není tak možné přezkoumat žalobní námitku týkající se nesprávného součtu doby studia. Nejvyšší správní soud se ztotožnil s názorem krajského soudu, že požadavky na řádné odůvodnění rozhodnutí byly dány i předtím než byla tato povinnost výslovně zákonem č. 552/2005 Sb. stanovena. Pokud totiž rozhodnutí podléhá soudnímu přezkumu, musí mít soud možnost přezkoumat, k jakým právně relevantním skutkovým zjištěním stěžovatelka dospěla, z jakých konkrétních podkladů vycházela a z jakých právně relevantních důvodů posoudila zjištěný skutkový stav spočívající v dosavadním studiu účastníka jako naplnění zákonných podmínek pro stanovení poplatku a jeho výše za překročení standardní doby. Rozhodnutí postrádající takové odůvodnění je pak třeba považovat za nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů. Krajský soud v dané věci proto právem shledal nepřezkoumatelnost rozhodnutí. Rozhodnutí rektora ze dne 25.10.2007 č.j. 2670/2007 je odůvodněno jedinou větou: Poplatek Vám byl stanoven v souladu s 58 odst. 3 zákona č. 111/1998, o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů na základě správně zjištěných údajů v matrice studentů. Takto odůvodněné rozhodnutí nesplňuje požadavky přezkoumatelnosti vymezené ve shora citovaném rozsudku. Není z něho zejména zřejmé jaké konkrétní údaje v matrice studentů byly správně zjištěny. Takové údaje nejsou zjistitelné ani z předcházejícího rozhodnutí děkana ze dne 20.8.2007 č.j. 109512/08/2007, které v odůvodnění pouze odkázalo na údaje v matrice studentů vedené v Informačním systému MU http://is.muni.cu/auth/student, neboť pouhý odkaz je pro odůvodnění rozhodnutí nedostačující a je třeba konkrétní údaje vedené v Informačním systému MU v odůvodnění rozhodnutí uvést z důvodu přezkoumatelnosti takového rozhodnutí. Soud proto shledal žalobu důvodnou v bodu III., ve kterém je namítána nepřezkoumatelnost rozhodnutí rektora pro absenci řádného odůvodnění. Žalobkyně důvodně namítá, že z rozhodnutí rektora musí být zřejmé, na základě jakých skutečností bylo rozhodnuto, o jakou dobu byla překročena maximální doba studia, na základě jakých podkladů a skutečností žalovaný k takovému závěru dospěl. Jedině tak může soud případně (bude-li to namítat žalobkyně) přezkoumat splnění podmínek pro stanovení poplatku za studium, které jsou vymezeny ust. 58 odst.3 z.č. 111/1998 Sb., tj. zda žalobkyně studovala ve studijním programu déle než je standardní doba studia zvětšená o jeden rok v bakalářském studijním programu. Vzhledem ke shora uvedeným skutečnostem soud žalobě vyhověl, zrušil rozhodnutí žalovaného pro vady řízení a věc mu vrátil k dalšímu řízení ( 78 odst. 1,4 s.ř.s.).
5 pokračování 30 Ca 334/2007-33 Protože žalobkyně byla zcela úspěšná ve věci, přísluší jí náhrada nákladů řízení podle ust. 60 odst.1 s.ř.s. Náklady řízení tvoří celková částka 4.800,-Kč, kterou představují náklady právního zastoupení, a to odměna za dva úkony právní služby (převzetí zastoupení, sepis žaloby) ve výši 2.100,-Kč za jeden úkon ( 9 odst.3 písm.f), 7 vyhl.č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od 1.9.2006) a částka k úhradě hotových výdajů za dva úkony právní služby ve výši 300,-Kč za jeden úkon ( 13 odst.3 citované vyhlášky). Soud dodává, že žalobkyně byla usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 28.1.2008 č.j. 30 Ca 334/2007-15 osvobozena od placení soudních poplatků. P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí, které nabývá právní moci dnem doručení, lze podat opravný prostředek (kasační stížnost podle ust. 102 a násl. s.ř.s.) do dvou týdnů od jeho doručení k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Brně. Podmínkou řízení o kasační stížnosti je povinné zastoupení stěžovatele advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie ( 105 odst. 2 a 106 odst. 2, 4 s.ř.s.). V Brně dne 30.5.2008 Mgr. Petr Kobylka pověřený zastupováním předsedy senátu z důvodu dlouhodobé nepřítomnosti