Nápady na dárky. Polštář s potiskem: Lapač snů: Materiál: velký brambor, barvy na textil, povlak na polštář (nejlépe bez potisku)

Nápady na dárky Polštář s potiskem: Materiál: velký brambor, barvy na textil, povlak na polštář (nejlépe bez potisku) Pomůcky: nůž, různá vykrajovátka na cukroví, papírový ručník, noviny, štětec Postup: 1. Brambor podélně rozřízněte na poloviny 2. Zatlačte do bramboru vykrajovátko a okrájejte okraje kolem obrysu tak, aby vzniklo tiskátko. 3. Rozložte noviny, na kterých budete pracovat. Štětcem naneste na tiskátko tenkou vrstvu barvy. 4. Otisk nejdříve vyzkoušejte na kousku novin, abyste zjistili, jestli je potřeba nanést více nebo naopak méně barvy pro pěkný tisk. 5. Když jste s otiskem spokojeni, položte na podložku rovně rozložený povlak a potiskněte ho. 6. Při tisku postupujte podle pokynů uvedených na obalu barvy na textil. Lapač snů: Materiál: bambusový kroužek (dá se použít i drát), stužky, řemeslnické lepidlo, šňůrky korálků, pírka, krajky Pomůcky: nůžky, jehla na šití a nit Postup: 1. Použijte dostatečně dlouhou stužku, aby vám vystačila na omotání celého kroužku. Jeden konec stužky přilepte ke kroužku a nechejte zaschnout. 2. Zbytkem stužky kroužek pevně dobře omotejte, konec stužky opět přilepte a nechejte lepidlo zaschnout. 3. Ozdoby připevníte k té části kroužku, která pak bude tvořit spodní čtvrtinu. Tam umístěte dlouhé stužky, navlečené korálky a buďto je přivažte tak, aby uzlík vznikl na spodní straně, nebo je ke stužce a kroužku přišijte. 4. Peříčka přivažte ke koncům šňůr z korálků. 5. Vnitřek kroužku vyplňte kulatým kouskem krajky, který také přišijete zezadu k obvodu kroužku. Josefína Krausová

Konec kalendářního roku Silvestr je původně křestní mužské jméno latinského původu. Svátek, který se slaví poslední den v roce, má původ v úmrtí papeže Silvestra I., který zemřel 31. prosince roku 335. Nejstarší dochované zmínky o oslavách nového roku pocházejí z roku 2000 př. n. l. z Mezopotámie. Příchod nového roku se slavil v půlce března. Silvestrovská noc v současné podobě se slaví až od 16. století, kdy se ve většině západních křesťanských zemí ustálil gregoriánský kalendář. Ten teprve stanovil a sjednotil začátek nového roku na 1. leden. Se Silvestrem je také spojen termín novoroční předsevzetí, kde se lidé zavazují, co a jak by chtěli v novém roce změnit. Bohužel dle statistik 90% lidí toto předsevzetí nedodrží a asi není překvapením, že nejčastějším předsevzetím je zhubnout. konzervativně náboženské jako lidé na vesnicích. Navíc je to čistě český fenomén, který jinde na světě (snad s výjimkou Slovenska) nenajdete. Další věc, která je s koncem roku spojena je novoročenka (PF je odvozeno z francouzského Pour féliciter pro štěstí) je nenáboženskou variantou vánočního papírového přání Šťastných a veselých Vánoc. V Česku se stala populární v průběhu 19. století hlavně ve větších městech, jejichž obyvatelstvo nebylo tak Přesně o půlnoci tento den vyvrcholí velkými oslavami v podobě házení petard a odpalování raket. Používání pyrotechniky je povoleno pouze na Silvestra. Pro zvířata je to bohužel velké utrpení. Každoročně petardy způsobí několik zranění a požárů. Autor: Marcel Růžička

Santa Claus Postavu fousatého mužíka známého jako Sinterklaas přivezli do USA Holanďané již v 17. století. Symbolem Vánoc se stal až po roce 1809, kdy ho spisovatel Washington Irving ve své knize History of New York poameričtil na Santa Clause. Na prvních kresbách připomínal tlustého holandského námořníka s dýmkou v zeleném kabátu. Sobi Santa Clause se poprvé objevili v básni The Night Before Christmas, která vyšla v newyorském plátku Sentinel 23. prosince 1823. Jména sobů byli Blixem, Comet, Cupid, Dancer, Dasher, Dunder, Prancer a Vixen. Sob Rudolph se ke smečce přidal o jedněch Vánocích, když zuřila bouře a původní osmička nebyla dst silná, aby saně se Santou utáhla. V polovině 19. století Santa Claus více pronikal do společnosti a stával se z něj hlavní symbol Vánoc. Do červeného kabátu Santa Clause oblékl v roce 1863 ilustrátor Thomas Nast, zároveň jako první za jeho domov označil severní pól. Ve 20. století se Santa Claus znal známý po celém světě, čemuž výrazně pomohly vánoční reklamy Coca Coly. Jeden z mýtů přímo říká, že Santa Clause vymyslela Coca Cola. To není pravda. Pouze pomohla rozšířit povědomí o něm. Zpracoval: Matěj Glaser

PLÁN AKCÍ PROSINEC 2017 KDY? KDE? CO? PRO? 1. prosince 2017 17.00 hod. -21.00 4. prosince 2017 14.00 15.00 hod. 5. prosince 2017 dopoledne 5. prosince 2017 17.00 18.00 hod. 7. prosince 2017 14.00 15.00 hod. 8. prosince 2017 13.45 14.45 hod. 11. prosince 2017 14.00 15.00 hod. 13.prosince 2017 13.30 15.00 hod 14. prosince 2017 14.00 15.00 hod. 14. prosince 2017 8.00 13.00 hod. Spojovací chodba, ŠK VÁNOCE JSOU ZA veřejnost DVEŘMI ŠD CH ŠD ŠIFRA ŠD Prostory školy ČERT A MIKULÁŠ PO Všechny TŘÍDÁCH Školní jídelna MIKULÁŠ Všechny ŠD CH ŠD KIPU ŠD Tělocvična DRUŽINKA SE HÝBE ŠD Školní hřiště CH ŠD INDIÁNSKÁ STEZKA ŠK STOLNÍ FOTBÁLEK TURNAJ ŠD CH ŠD INDIÁNSKÉ MĚSÍCE Tělocvična VÁNOČNÍ TURNAJ VE ŠPRTCI ŠD ŠK ŠD 1. 3. Tř. 7. 9. Tř. 15. prosince 2017 14.00 15.00 hod. 15. prosince 2017 9.00 12.00 hod. 18. prosince 2017 14.00-15.00 hod. 19. - 20. prosince 2017 9.00 11.45 hod. 21. prosince 2017 14.00 15.00 hod. 22. prosince 2017 8.00 9.00 hod. 22. prosince 2017 10.00 11.00 hod. 22. prosince 2017 11.00 12.00 hod. Celý areál školy DNES SI VYBERU SÁM ŠD,ŠK Tělocvična VÁNOČNÍ TURNAJ VE ŠPRTCI 4. 6. Tř. Družiny VÁNOČNÍ TVOŘENÍ- ŠD, ŠK VLOČKOVÁ DÍLNA Atrium školy VÁNOČNÍ ZVYKY A 1.stupeň a hudebna TRADICE Družiny DRUŽINOVÉ VÁNOCE ŠD Atrium školy Atrium školy Atrium školy VÁNOČNÍ TĚŠENÍ PRO DOSPĚLÁKY JEŽÍŠEK NADĚLUJE PRVŇÁČKŮM VYHODNOCENÍ SBĚRAČŮ ZPÍVÁME KOLEDY U STROMEČKU Připravují žáci školy s pedagogy 1.třídy a nejlepší sběrače žáky školy Změna programu vyhrazena

Devátá Bé při výtvarce, jde jim to

Informace o státních přijímacích zkouškách CERMAT Základní informace o státních PZ Státní přijímací zkoušky na střední školy jsou organizovány Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy skrze svou agenturu CERMAT. Od loňského školního roku je předpokladem každého uchazeče o studium na střední škole zakončené maturitní zkouškou podstoupit didaktický test z českého jazyka a matematiky. Tato povinnost se týká všech uchazečů o čtyřleté, šestileté i osmileté studijní obory. Ačkoliv je didaktický test v rámci Státních přijímacích zkoušek povinný, může se samotný průběh zkoušek na jednotlivých školách lišit. Ředitelé škol dle svého uvážení mohou dále doplnit kritéria přijímacího řízení, např. o pohovor, účast žáka na soutěžích či další testy. Didaktickému testu od společnosti CERMAT musí ředitel dát váhu v celkovém přijímacím řízení minimálně 60 %, v případě sportovních gymnázií nejméně 40 %. Druhá polovina přijímacího řízení může být plně v režii vámi vybrané školy. Informace o přesném průběhu přijímacího řízení je ředitel školy povinen zveřejnit do ledna 2018. Hledejte je nejčastěji na webových stránkách vámi vybrané školy. Státní přijímací zkoušky 2018 Testování proběhne v roce 2018 na všech studijních oborech zakončených maturitní zkouškou. Vlastní testování bude realizováno ve dvou řádných termínech. Oba termíny testů budou probíhat ve dvou různých dnech: jeden den pro uchazeče o přijetí na šestiletá a osmiletá gymnázia a jiný den pro uchazeče o čtyřletá studia. První a druhý náhradní termín je určen pro všechny obory vzdělávání. Termíny testů státních přijímacích zkoušek proběhnou v následujících dnech: První řádný termín - čtyřleté obory 12. dubna 2018 První řádný termín - šestileté a osmileté obory 13. dubna 2018 Druhý řádný termín - čtyřleté obory 16. dubna 2018 Druhý řádný termín - šestileté a osmileté obory 17. dubna 2018 První náhradní termín 10. května 2018 Druhý náhradní termín Tyto termíny se nevztahují na obory vzdělávání se závěrečnou zkouškou, obory vzdělání s výučním listem a obory se zkráceným studiem. Dále se netýkají uměleckých škol, kde se konají talentové zkoušky v termínu od 2. 1. 2018 do 15. 1. 2018 a konzervatoří, kde se konají talentové zkoušky v termínech od 15. 1. 2018 do 31. 1. 2018. Pro každé kolo budou připraveny jednotné testy z českého jazyka a literatury (ČJL) a matematiky (MA), a to v provedení pro čtyřleté, šestileté a osmileté studium. Uchazečům a školám budou v předstihu k dispozici ilustrační testy jako jeden z předpokladů srovnatelnosti podmínek. Testování proběhne metodou tužka papír; žáci budou mít k dispozici zadání i záznamový arch v listinné podobě. Loňská struktura státních přijímacích zkoušek měla následující podobu: Test z českého jazyka a matematiky. Obsah testů byl v souladu s Rámcovým vzdělávacím programem pro základní školy. Testy obsahovaly (podle vyjádření CERMATu) asi 50 % uzavřených úloh (s výběrem z možností, přiřazovací, uspořádací a úlohy typu ano/ne) a asi 50 % otevřených úloh (s doplňováním odpovědi). V matematice byl u některých úloh hodnocen i postup řešení. U testu z českého jazyka byl časový limit 60 minut a u testu z matematiky 70 minut. Uchazeči své odpovědi vyplňovali do záznamového archu. Pro žáky s SVP (specifickými vzdělávacími potřebami) mohl ředitel školy rozhodnout o prodloužení časového limitu na řešení testů. CERMAT neprováděl modifikaci testů (např. větší, bezpatkové písmo). Více informací o státních přijímacích zkouškách na stránkách CERMATu https://www.scio.cz/prijimacizkousky-na-ss/informace-o-prijimacich-zkouskach/.

TAHÁK - Vánoce - tradice a zvyky pohromadě Málokteré období v běžném roce je opředeno tolika pověrami, zvyky a tradicemi jako jsou právě Vánoce. A jakkoliv je to kacířské vězte, že se naše Vánoce neustále vyvíjejí, Některé tradice zanikají a jiné naopak vznikají. Neodmyslitelný vánoční stromeček je z historického hlediska tradicí velmi mladou. Poprvé se v českých zemích objevil vánoční stromeček počátkem předminulého století, v roce 1812. Ve svém bytě v Praze-Libni jej v salonu nazdobil ředitel Stavovského divadla Jan Karel Leibich. Štědrovečernímu stolu, k němuž pozval herce a jejich manželky, vévodila jedle s ozdobami a svíčkami. Vzbudil opravdu velkou pozornost a pověst o něm se rozeběhla celou Prahou. Již příští rok se objevil v mnoha měšťanských domácnostech. Na vesnici se začal šířit až téměř o sto let později, kdy první zmínky jsou z počátku dvacátého století z Valašska. Ovšem ještě stále to nebyl stromek takový, jaký ho známe dnes. Na vesnicích se zpravidla zavěšoval nad štědrovečerní stůl špičkou dolů a zdobil se převážně jablky, ořechy, později i perníčky. Jmelí Další vánoční rostlinou je jmelí. Lidé si jeho zelené, postříbřené či pozlacené snítky nejčastěji připevňují na lustr, případně nad dveře. Zřejmě proto, že pod zavěšeným jmelím má muž právo políbit jakoukoli dívku či ženu. Nebo proto, že kdo se pod jmelím políbí, druhému se zalíbí a jejich láska bude po způsobu jmelí věčně zelená. Každopádně darované jmelí nosí štěstí, a tak se při vánočních návštěvách hodí s sebou snítku přinést. Kapr Pojídání ryb k štědrovečerní večeři je též zvykem velice mladým. Ryby se totiž na stolech našich předků v tento den prakticky nevyskytovaly. Jedly se především polévky a luštěninová jídla. Například hrách, hrachová polévka či "pučálka" což je jídlo z naklíčeného hrachu, se hojně vyskytovala, protože prý zaručovala strávníkům hojnost na celý příští rok. Dále jste na stolech mohli vidět houbové omáčky, čočku, "kubu", sušené a vařené ovoce, krupičné a kukuřičné kaše polité medem nebo sirupem. Ryby byly nejprve záležitostí bohatých měšťanů, na vesnici opět začaly pronikat až ve 20. století. Dnes je neodmyslitelnou součástí vánočního stolu kapr. Nejčastěji připravovaný v trojobalu a usmažený. Ale i on je dnes už na ústupu. Stále častěji je vytlačován sumci, štikami, pstruhy, ale také lososem anebo i mořskými rybami či plody moře. Zlaté prasátko Při zmínce o zlatém prasátku si v dnešní době snad každý vybaví malou holčičku v jedné známé reklamě a její: "Ne, ne nemusím, já už ho vidím. Jedná se o tradici, kdy se tvrdí, že pokud vydržíte celý Štědrý den se postit, tak večer se vám pak zjeví zlaté prasátko, které vám zaručí hojnost a dobrou úrodu na celý příští rok. Zřejmě proto, že zajišťování úrody už nebývá nejvyšší prioritou našich domácností, tak se také málokomu podaří zahlédnout stín zlatého prasátka, jak běží po stěně či stropu místnosti. Štědrovečerní magie Nikdy jindy se v českých domácnostech tolik nečaruje, jako právě na Štědrý večer. Přes den nesmíte zametat a vynášet z domu odpadky a smetí, protože byste si vynesli štěstí. Při samotné večeři počet strávníků můsí být vždy sudý, pokud není, dává se talíř navíc pro nečekaného hosta. Pod talíř se dávají rybí šupinky, které si pak každý dá do své peněženky a ty zajistí dostatek financí na celý příští rok. A také se nesmí zapomenout, že se od svátečního stolu nesmí vstávat a odcházet až do skončení večeře. Protože kdo to udělá, ten se už "příštích Vánoc nedožije". Rozkrojené jablíčko Po štědrovečerní večeři si každý může rozkrojit jablko, napříč, tedy kolmo na stopku. Kdo ve svém jablku nalezne pěticípou hvězdičku ze zdravých jadérek, může být spokojen. V příštím roce ho čeká zdraví a štěstí. Pokud je jádřinec červavý, lze se nadít nemoci. A když místo pěticípé hvězdičky jsou jadérka uspořádána do tvaru křížku, hrozí nejhorší. Osudu lze napomoci výběrem zdravého, velkého jablka.

Podobnou informaci jako jablka podle tradice ukrývají i vlašské ořechy. Kdo ve čtyřech nalezne zdravá jádra, bude sám zdravý celý rok. Lití olova Na přípravu náročnější, zato významově bohatší je staročeský zvyk lití olova. Nad plamenem či na kamnech se roztaví kousek olova, které se posléze najednou vylije do nádoby s vodou. Podle tvaru, do kterého olovo ve vodě ztuhne, přítomní usuzují, co dotyčného čeká. Svobodné dívky se v něm snaží rozeznat tvář či monogram toho, kdo je jim určen. Výsledný tvar olova je také možné číst jako odpověď na předem položenou otázku. Skořápkové lodičky Poetický zvyk, který upoutá (nejen) každé dítě, je pouštění lodiček z ořechových skořápek. Několik vlašských ořechů se rozpůlí a do vyprázdněných polovin skořápek se připevní maličká svíčka - nejsnáze pomocí nakapaného vosku. Ořechová lodička se zapálenou svíčkou se vypustí do větší nádoby s vodou. Její plavba předznamenává životní dráhu toho, kdo ji vyslal. Když vydrží dlouho svítit, čeká majitele život dlouhý a šťastný. Jestliže se lodička pustí na volnou vodu, dotyčný se vydá na cesty, drží-li se při břehu, zůstane doma. Házení střevíce Na Štědrý den se svobodné dívky mohou svého osudu zeptat, čeká-li je v příštím roce svatba. Dívka hází střevícem přes hlavu. Jestliže dopadne patou ke dveřím, zůstane i nadále doma. Pokud ale bota zamíří špičkou ze dveří ven, čekají dotyčnou vdavky a odchod od rodičů. Třesení stromkem Tedy nikoliv vaším vánočním stromkem, ale nejčastěji mladou jabloní či zlatým deštěm na zahradě. Děvče si vyběhlo po večeři na zahradu, zatřáslo stromkem, a odkud se první ozval pes, odtud měl přijít slečně ženich. Tedy z buďto přímo z toho domu, či alespoň z toho směru. Rozkvetlá Barborka Svobodná dívka si na svátek sv. Barbory utrhne větvičku třešně nebo zlatého deště. Pokud jí snítka rozkvete do Štědrého dne, do roka se vdá. Štěstíčka Na malé papírky se napíší zpravidla jednoslovná hesla (štěstí, zdraví, bohatství, svatba, dítě atd.) a ty se vloží do nádobky. Stolovníci pak po večeři losují. Převládají samozřejmě pozitivní hesla, negativním doporučuji se vyhnout. Použité heslo se vrací do nádobky zpět, aby další losující si mohl vytáhnout svou budoucnost z plné škály osudu. Koleda Tradice koledování sahá v českých zemích až do středověku a ještě v nedávné době byl tento zvyk součástí především venkovského prostředí. Koledníci obcházeli stavení, zpívali písně a za přání všeho dobrého dostávali od hospodářů výslužku. Hlavní dobou koledování bylo období mezi Štědrým dnem a svátkem Tří králů (tj. 24.12.-6.1.). S tradiční vánoční koledou je spojen například svátek sv. Štěpána (26.12.). Verše Koleda, koleda Štěpáne, co to neseš ve džbáně? Nesu, nesu koledu, upad sem s ní na ledu znají i děti, které se koledovat už nevydávají. Koledy se dnes zpívají jen u vánočního stromečku a i ty jsou stále častěji nahrazovány spíše pouštěním vánoční hudby. Ježíšek Po štědrovečerní večeři nastává okamžik, na který se mnohé české děti těší celý rok. Rodina se shromáždí kolem rozsvíceného vánočního stromečku, pod nímž se kupí zabalené dárky. Podle tradice je sem nepozorovaně přinesl Ježíšek. Na rozdíl třeba od Santa Clause tato postava nemá žádnou ustálenou vizuální podobu. Také způsob, jakým k dětem přichází, zůstává obestřen tajemstvím. Ježíšek je zdrobnělinou pro Ježíše Krista, jehož dětství je o Vánocích zdůrazňováno. Děti Ježíškovi před Vánoci posílají dopis, ve kterém ho prosí o to, co by si přály pod stromečkem nalézt. Původně v českých zemích nosíval dárky sv. Mikuláš, postava Ježíška sem pronikla až v devatenáctém století z Německa. České děti z obou tradic vytěžily maximum: dárky jim nosí jak Mikuláš, tak Ježíšek. Zdroj: http://www.zenax.cz/vanoce_tradice_a_zvyky_3629.htm

"Adventus" znamená příchod ADVENT Doba přípravy na Vánoce se nazývá "ADVENT". Toto označení pochází z latinského slova "adventus", což znamená příchod. Myslí se zde na příchod Vykupitele Ježíše Krista. Každoročním prožíváním adventu a slavením adventní liturgie zpřítomňují křesťané očekávání starozákonních proroků, kteří připravovali lidstvo na příchod Mesiáše. Tím, že se věřící vžívají do atmosféry této dlouhé přípravy na první příchod Vykupitele, oživují zároveň touhu po jeho druhém příchodu na konci časů, ale rovněž do svého vlastního života. První začátky slavení adventu se objevují v jižní Galii a ve Španělsku koncem 4. století. Od 12. do 13. století se stal advent začátkem nového liturgického roku, který do té doby začínal Vánocemi. Adventní věnec Věnec je od nepaměti symbolem vítězství a královské důstojnosti. I Bible mluví o věnci jako o projevu úcty, radosti a vítězství. Adventní věnec je holdem tomu, kdo je očekáván, a kdo zároveň již přichází jako vítěz, jako král a osvoboditel: Ježíš Kristus. Rozlévající se světlo z hořících svící vyjadřuje přicházejícího Krista, který rozptyluje temnotu a strach, neboť on je "Světlo světa" (Jan 8,12). Každému, kdo věrně a s láskou vyhlíží příchod Páně, bude předán věnec spravedlnosti, vítězný věnec života. Datum 1. adventní neděle 2017 připadá na neděli 3.12.2017 Zdroj: http://www.vira.cz/texty/glosar/adventnejen-predvanocni-obdobi.html

Vánoce podávána, se říkalo muzika. Vánoční pokrmy a nápoje Mezi běžné pokrmy o Vánocích patřily oplatky, které se podávaly jako první chod, s medem, ale také s česnekem, s bylinkami, šípky nebo jinými plody. Česnekem byly ochucovány i další pokrmy. Česnek byl považován za mocnou ochrannou a posilující bylinu. Dalším chodem byla polévka, často s houbami, které se přidávaly do více druhů štědrovečerních pokrmů. Nejznámějším štědrovečerním jídlem s houbami byl dříve kuba (černý kuba), připravovaný z krupek a hub. K večeři se také podávala krupičná, hrachová nebo prosná kaše. Tento pokrm měl být symbolem hojnosti. Součástí večeře bylo i vařené sušené ovoce. Kaši z vařeného sušeného ovoce (z křížal ), která byla na O vánocích se pekly koláče a velké bílé chleby, které jsou ponechávány s noži, aby v noci přicházeli bůžkové, krájeli a jedli. Mezi sladké pokrmy patřil Biskupský chlebíček, Vánoční poleno. Je zmiňováno, že na den sv. Štěpána je v některých krajích zvykem připravit pečeného krocana, husu anebo kachnu. V adventním období se na ulicích prodávají živé ryby v kádích. Lidé si je odnášejí domů a chovají ve vaně nebo v jiných nádobách až do 24. prosince, aby bylo maso co nejčerstvější. Manipulace s živou rybou a její usmrcení může být pro laika náročné, proto většina zákazníků dává přednost usmrcení ryby při nákupu. Vánoční kapr je tradičním zdrojem masa pro přípravu štědrovečerních pokrmů v České republice i v některých dalších zemích střední Evropy (Slovensko, Rakousko, Alsasko). V Česku se kapr připravuje jako obalovaný a osmažený s bramborovým salátem. Z některých částí (hlava, vajíčka,jikry, vnitřnosti, kosti se zbytky masa) se dělá oblíbená chutná tradiční polévka. S kaprem je spojeno také několik českých vánočních tradic. Vinná klobása je tradiční česká uzenina. Vyrábí se z vepřového, někdy i telecího masa. Klobásy nejsou tepelně opracované, proto se musejí co nejdříve zkonzumovat. Nejčastěji se klobásy při přípravě stočí do spirály, která se zajistí špejlí a opečou se na rozpáleném tuku. Vznikne červené kolo připomínající Slunce, proto bývá vinná klobása tradičním vánočním jídlem jako oslava slunovratu Zdroj: Wikipedie, reportér: Lukáš Šareš

Výlet 8. tříd na obchodní akademii v Mostě Ve středu 15.11. jsme šli na otevřenou obchodku. Když jsme tam přišli, dali jsme si věci do šatny a šli jsme veslovat na speciálním stroji v malé tělocvičně a kdo chtěl, mohl si i zaběhat na běžícím pásu. Byla tam totiž soutěž ve veslování, za každou třídu tam byly tři týmy- chlapecký, dívčí a smíšený. Vyhlášení soutěže bylo na konci návštěvy. Po tělocvičně jsme šli do třídy s názvem jak se tisknou miliardy,kde jsme se dívali na video z továrny na bankovky, potom jsme měli 30 sekund na to, prohlédnout si každou bankovku zvlášť a potom jsme dostali krátký test o bankovkách a kdo vyhrál, (já) dostal čokoládové mince. Potom jsme šli do učebny, kde nám paní učitelka (jejich) vyprávěla o předmětu, jménem fiktivní podnikání ve kterém šlo o to, že si žáci vytvořily nějaký podnik a vyráběli si k němu reklamní produkty, vizitky, letáčky, plakáty, katalog výrobků a tak dále. potom jsme šli na veletrh, kde nám tito žáci své produkty nabízeli a prodávali (jen jako) a když jsme si něco koupili, mohli jsme dostat nějaký dárek jako odměnu. (např. bábovku, limonádu, čaj, čokoládu, žvýkačku, bonbon, nebo třeba lízátko.) potom jsme se šli nasvačit a potom jsme šli do učebny, kde jsme psali na počítači na rychlost oběma rukama. Potom jsme šli do třídy, kde jsme luštili křížovku, a potom na prohlídku školy. Na konci prohlídky jsme přišly do třídy,kde jsme se fotili a po vyfocení dobrovolníků jsme do skupin dostali papír, na kterém byl plánek školy a tam jsme měli dopsat názvy některých učeben. Potom jsme šli do učebny matematiky, kde jsme dělali logickou úlohu a kdo ji vyřešil první, dostal bonbon s logem školy. Tím naše návštěva končila a šli jsme si pro věci a s nimi do vstupní haly, kde bylo vyhlášení soutěže ve veslování. Škola byla velmi pěkná a velká, a aby se tam nikdo neztratil, měli tam na zemi barevné čáry, podle kterých jste mohli dojít, kam jste potřebovali. To ovšem neomlouvá skutečnost, že tam je rozcvička už dojít do tělocvičny. Co zaujalo žáky? Olga: Nejvíc mě zaujala akce fiktivních firem. Líbí se mi, že žáci si vytvoří vlastní vizitky a nechat udělat účet v bance a živnostenský list. Chtěla bych si něco podobného vyzkoušet. že si musí také Marie: Nejvíce se mi líbila aktivita veslování, jelikož mám ráda sport. také jsme si ji podle mě jako třída užili nejvíce. David: Nejvíc se mi asi líbil veletrh fiktivních firem, kde jsem si mohl objednat dovolenou, trička a zkusit si udělat řidičský průkaz nebo si dát čaj a dort v čajovně a další zajímavé věci. Tomáš: ze všech aktivit se mi nejvíce líbila první. Byla to fyzicky zaměřená disciplína veslování přes speciální stroj, na kterém cvičí všichni sportovci, kteří veslují. vypracoval: Petr Štorch

Dragons Modřice. Jediným mosteckým zástupcem v elitní desítce byl osmý Ondřej Müller (BHC StarColor Most). Radost domácím udělal Ondřej Matura (Netopýři Most), který zvítězil v hodnocení mladších žáků. Také celkové pořadí Českého poháru je pro hráče z Mostecka potěšující. Při mistrovství ČR, které proběhne v posledním listopadovém víkendu v SVČ Most, budou mít zastoupení ve všech pěti vypsaných kategoriích. David Kučera (BHC 15.ZŠ Most) navíc při mistrovství republiky bude hrát už jako vítěz Českého poháru 2017 v kategorii mladších žáků. STOLNÍ HOKEJ Pohár města Mostu výsledky žáků 15.ZŠ Most: 39. David Kučera, 48. Ladislav Slapnička, 49. Michal Frýbert David Kučera vyhrál Český pohár ve šprtci Závěrečným turnajem o Pohár města Mostu byl v SVČ Most zakončen letošní ročník Českého poháru v billiard-hockeyi šprtci. Pro většinu hráčů a hráček bylo o podstatném, tedy především o účasti či neúčasti na mistrovství republiky, rozhodnuto již z předchozího průběhu sezóny. Zejména vzálenější oddíly proto tentokrát do boje vyslaly méně účastníků. Výsledkově se ale dařilo právě hráčů a hráčkám, kteří do Mostu přijeli zdaleka. Zvítězil boskovický Josef Procházka před Martinem Vránou z brněnského Doudeen Teamu a Jiřím Nakládalem z A tým 15.ZŠ Most postupuje v Lize škol V místním kole 19. ročníku Ligy škol v billiard-hockeyi šprtci zvítězilo v SVČ Most družstvo 18. ZŠ Most před 4. ZŠ Most a 8. ZŠ Most A. Spolu s medailisty postupuje dále i 15.ZŠ Most A (David Kučera, Daniel Sporer, David Sporer, Petr Vlasák). Náš B (Lukáš Havlák, Jakub Novický, Bohuslav Kotlár, Lukáš Doležal, Aleš Veselý) obsadil nepostupové šesté místo. Startovalo deset družstev.

V Pečkách zvítězil Martin Laštůvka Po air-hockey a billiard-hockeyi šprtci uzavřeli hodnocení Českého poháru 2017 také hráči a hráčky táhlového hokeje Chemoplast. Ve středočeských Pečkách zvítězil Martin Laštůvka (Black Sharks Most) před domácím Jaromírem Foltýnem st. (Senny-Oři) a mosteckým Ondřejem Černým (Černí Zlobři). Prvenství v kategorii žen si připsala Karolína Sládková (Lejdýs Most). Lukáš Doležal z 15.ZŠ Most skončil devátý. Poslední turnaj i chemoplastová sezóna celkově měly poměrně slabou účast, z čehož mostečtí profitovali a na závěrečném turnaji mistrovství ČR budou mít hodně početné zastoupení. Šampionát v táhlovém hokeji proběhne v polovině prosince. Hrát se bude opět v Pečkách. Chystá se Vánoční turnaj tříd ve šprtci Tradiční Vánoční turnaj tříd v billiard-hockeyi šprtci proběhne v naší škole i v tomto roce. Hrát se bude ve dnech 14. a 15. prosince a turnaj bude stejně jako v předchozích letech rozdělen na kategorie 1.-3.třída, 4.-6.třída a 7.-9.třída. Kroužek šprtce ve školním klubu Kroužek šprtce ve školním klubu probíhá v tomto školním roce v ÚTERÝ od 15:00 do 16:00. Pro členy školního klubu a školní družiny je zdarma. Aktuální turnaje - PROSINEC sobota 9. prosince - PEČKY - táhlový hokej Chemoplast - mistrovství ČR (jednotlivci a družstva) středa 13. prosince - MOST SVČ air-hockey turnaj jednotlivců (Vánoční turnaj) čtvrtek 14. prosince - MOST 15.ZŠ šprtec - Liga škol - školní kolo (Vánoční turnaj tříd) pátek 15. prosince - MOST 15.ZŠ šprtec - Liga škol - školní kolo (Vánoční turnaj tříd) krajské kolo Ligy škol ve šprtci (1 družstvo 15.ZŠ) se hraje v SVČ Most ve čtvrtek 25.ledna (9-12:30). Stálý dopisovatel Mgr. Jakub Hasil

Svatá Barbora Svatá Barbora se narodila ve 3. Století v Nikomedii v rodině bohatého kupce. Její otec byl zapřísáhlým nepřítelem křesťanů. Otec nechal u domu vybudovat velikou věž, kam měl svoji krásnou dceru ukrýt před svody. Jeden ze sloužících obrátil Sv. Barboru na křesťanskou víru. Jednoho dne u ní otec našel kříž a když se Sv.Barbora přiznala k křesťanství, otec se jí snažil ve zlosti zabít. Sv. Barboře se však podařilo utéct, ale otec ji našel a dal do rukou soudu. Soud ji nechal mučit, aby se zřekla křesťanství. Při jejím mučením byla přítomna žena Julie, která předstoupila před soud a přiznala se též k křesťanství.v ten moment se Sv. Barboře všechny rány zahojili. Soudce jí nechal mučit ještě tvrději a na znak potupy jí dal uříznout prsy. Život Sv. Barbory ukončil sám její otec, který jí mečem setnul hlavu. V ten moment zemřela nejen Sv. Barbora, ale i její otec, kterého v zápětí usmrtil blesk a také Sv. Julie. Sv. Barbora měla údajně zemřít v roce 303. Sv. Barbora je patronem horníků, sedláků, architektů, stavebních dělníků, pokrývačů, zedníků, slévačů zvonů, kovářů, kameníků, tesařů, hrobníků, zvoníků, kuchařů, řezníků, dívek, zajatců,dělostřelectva, hasičů, umírajících, vzývána za dobrou smrt, proti ohni, nebezpečí při bouřce, proti moru a horečnatým onemocněním, jako pomocnice v nouzi. Svátek Sv. Barbory připadá na 4. Prosince. Večer před svátkem Sv. Barbory chodili po vsi tzv. Barborky. Byly oděny do bílých šatů a přes obličej měly bílý závoj. Bílá barva byla symbolem čistoty a nevinnosti. Většinou chodily v trojicích, kdy jedna měla košík plný jablek, ořechů a cukroví, které dávala dětem. Na Bechyňsku jich údajně chodilo až šest. Každá měla vlasy sčesané přes obličej a na hlavě korunku či věneček. Jedna měla v levé ruce dárky pro hodné děti a v pravé metly pro zlobivé. Svůj příchod ohlašovaly zvonkem a šleháním metlou o okno. Zvyky Řezání Barborek - Pokud barborka rozkvetla na Štědrý den, bylo to pro dívku znamení, že se do roka vdá. Když nerozkvetla, musela dívka čekat další rok. Dívky někdy údajně řezaly několik větviček a označovaly je jmény chlapců, na které si myslí. Ta větvička, která rozkvetla první, označila chlapce, za něhož se dívka provdá. Ani kvítky barborky nepřišly nazmar. Dívky je schovávaly za šněrovačku a údajně měly moc přivábit toho správného nápadníka. Redaktor: Sára Hlubovičová

Svatá Lucie Svatá Lucie se slaví 13.prosince jak pro katolickou, tak pro pravoslavnou církev, uctívá ji jak církev pravoslavná, tak anglikánská i luteránská a samozřejmě římskokatolická. O svátku svaté Lucie se traduje, že "Lucie noci upije a dne nepřidá". Původně, podle juliánského kalendáře to byla pravda, protože tento den nastával zimní slunovrat - noc se začala krátit a den prodlužovat. Sv. Lucie je podle tradice připomínána od 5. století jako panna a mučednice. Od správce města se dozvěděla, že její nápadník na ní nejvíce miluje oči. Proto si je vyloupla a podala je správci se žádostí, aby je tedy šlechtici předal. Do druhého dne se jí však zázrakem opět vrátil zrak Panna Maria ji obdařila ještě krásnějšíma očima. Když pobouřený správce zjistil, že je prostoupena Duchem svatým, rozhodl se ji nechat zneuctít. Rozkázal, aby byla poslána do nevěstince. Bláhově si totiž myslel, že ji tak Duch svatý opustí. Přišli vojáci, aby Lucii odvedli. Nedokázali s ní však pohnout. Stejně tak neúspěšný byl i pár volů. Zlomit její vůli nedokázala ani žhavá pryskyřice, kterou jí lili na kůži. Než jí nakonec prokláli krk mečem předpověděla pád císaře Diokleciána a povolení křesťanské víry. Dioklecián do roka padl a o devět let později císař Konstantin I. Veliký povolil křesťanství. Ostatky svaté Lucie byly nejprve přeneseny do Konstantinopole a odtud v roce 1204 do Benátek. Zde byly pohřbeny v kostele sv. Lucie. V roce 1861 byl chrám zbořen, aby uvolnil místo pro stavbu benátského hlavního nádraží. To nese dodnes její jméno Stazione di Venezia Santa Lucia. Je patronkou všech slepců, nemocných dětí, kajících nevěstek, advokátů, optiků, spisovatelů, nožířů, elektrikářů, sklenářů, gondoliérů, Rolníků, sicilského města Syrakus při očních nemocech, úplavici, epidemiích, silném krvácení, proti bolestem v krku a dalších krčních onemocněních, ve chvílích, kdy si lidé potřebují zjednat jasno v pro ně nepřehledných situacích. Redaktorka Lucie Becková, Zdroj: Wikipedie

České a slovenské vánoční koledy Koleda označuje původně píseň, kterou děti zpívají během velkých křesťanských svátků (Vánoce, Tří králů, den sv. Řehoře (12. března), Velikonoce) při obcházení jednotlivých domů, kdy si koledují o výslužku, kterou představovalo především jídlo nebo pití; tento zvyk se dnes udržel už pouze na vsích. Postupně však se slovo koleda stalo označením písně s vánoční tematikou, původně s náboženským obsahem, v posledním století však i bez něho. Tradiční koledy mají silnou melodii, často založenou na středověkých sborových vzorech, a sloku následovanou refrénem, často zpívaným sborově. Historie Křesťanských vánočních koled sahá do 13. století, podle legendy je autorem první koledy svatý František z Assisi (1181 1226). Jednou ze zajímavostí je, že v 15. století bylo v Polsku přeloženo hodně koled z češtiny, šlo o koledy Jednoty bratrské. Vánoční koledy se zpívaly původně pouze během doby vánoční, v posledním půlstoletí se však oproti původní tradici zpěvu adventních písní a rorát začaly zpívat již během adventu. Redaktor: Marcel Růžička Zdroj: Wikipedie Pranostiky na Prosinec Prosinec, když je mu zima, halí se v bílý kožich. Vane-li v prosinci vítr východní, špatnou naději mají nemocní. Když prosinec bystří, po vánocích jiskří. Je-li prosinec deštivý, mírný a proměnlivý, není se kruté zimy třeba báti. Prýští-li ještě v prosinci bříza, nemívá zima mnoho síly. Mrazy, které v prosinci brzy ochabnou, znamenají zimu mírnou. Jaký prosinec, takové jaro. Hřmění v prosinci zvěstuje silné větry. Když v prosinci hrom ještě hučí, rok příští stále vítr fučí. Mléčná dráha v prosinci jasná, bude v příštím roce úroda krásná. Po studeném prosinci bývá úrodný rok. Není-li prosinec studený, bude příští rok hubený. Když v prosinci mrzne a sněží, úrodný rok na to běží. Mrazivý prosinec, mnoho sněhu, žíznivý roček bude v běhu. V prosinci-li zima, sníh-li hojně lítá, hojnost všady bývá žita. Prosinec se sněhem na pěšině, žitko je na každé výšině. Mnoho sněhu v prosinci - mnoho ovoce a trávy. Pošmourný prosinec, dobré je znamení pro sady, lučiny i všechno osení. Jsou-li v zimě po cestách ledy, podaří se výborně zelí.

Tvoříme v kuchyňce Již od 1. ročníku žáci navštěvují školní kuchyňku v rámci předmětu Člověk a svět práce s tematickým okruhem Příprava pokrmů. Žáci si zde upevňují dodržování bezpečnosti a hygieny při práci, vytváří si pozitivní vztah k práci. Děti se na kuchyňky těší. Mají zde možnost seznámit se s vybavením kuchyně. Mohou si vyzkoušet různé druhy spotřebičů a nádobí. Učí se vzájemné spolupráci, zodpovědnosti a navzájem si pomáhat. Zároveň se děti učí vážit a odměřovat dané suroviny, které si musely zakoupit. Příprava pokrmů je tak spjata s finanční gramotností. V 1. polovině školního roku 2017/2018 jsme pro 1., 2. a 3. ročník vybrali tematicky k podzimu, sušenky ve tvaru dýně. RECEPT: 200g hladké mouky 100g Hery 100g moučkového cukru 2 žloutky celý hřebíček Autor: Bc. Zlatka Tomášková

Mikuláš Už za svého života byl velmi oblíbený mezi lidmi, proslul štědrostí k potřebným, jako obránce víry před pohanstvím a zachránce nespravedlivě obviněných. Pro množství zázraků, které se udály na jeho přímluvu, je také někdy zván Mikuláš Divotvůrce. Svatý Mikuláš je uctíván jako patron námořníků, obchodníků, lukostřelců, dětí, lékárníků, právníků, studentů a vězňů. LEGENDA O TŘECH DĚTECH Podle této legendy sv. Mikuláš vzkřísil tři malé děti, které zlý hostinský zavraždil a uložil nasolené do sudů. Někteří ji označují za zveličení založené na Mikulášově přezkoumávání rozsudků smrti a zachraňování nespravedlivě odsouzených před popravou, kdy se ze záchrany před popravou postupně stalo vzkříšení. V každém státě představuje svátek svatého Mikuláše jiné tradice a zvyky. V České republice a na Slovensku je Mikuláš zobrazen jako muž s bílými dlouhými vousy, oděn do biskupského oděvu a s sebou si při nadílce vždy bere anděla a čerta. Andělé spolu s Mikulášem rozdávají dětem dárky, čert má za úkol strašit a symbolicky trestat zlobivé děti. Mikuláše se slaví v noci z 5. na 6. prosince. Obvykle dostávají děti čokolády, pamlsky, ale také pomeranče, banány, brambory nebo uhlí. Autor: Jenny Sapendowská, Zdroj: Wikipedie

Pranostiky na Prosinec Prosinec, když je mu zima, halí se v bílý kožich. Vane-li v prosinci vítr východní, špatnou naději mají nemocní. Když prosinec bystří, po vánocích jiskří. Je-li prosinec deštivý, mírný a proměnlivý, není se kruté zimy třeba báti. Prýští-li ještě v prosinci bříza, nemívá zima mnoho síly. Mrazy, které v prosinci brzy ochabnou, znamenají zimu mírnou. Jaký prosinec, takové jaro. Hřmění v prosinci zvěstuje silné větry. Když v prosinci hrom ještě hučí, rok žita. Prosinec se sněhem na pěšině, žitko je na každé výšině. Mnoho sněhu v prosinci - mnoho ovoce a trávy. Pošmourný prosinec, dobré je znamení pro sady, lučiny i všechno osení. Jsou-li v zimě po cestách ledy, podaří se výborně zelí. příští stále vítr fučí. Mléčná dráha v prosinci jasná, bude v příštím roce úroda krásná. Po studeném prosinci bývá úrodný rok. Není-li prosinec studený, bude příští rok hubený. Když v prosinci mrzne a sněží, úrodný rok na to běží. Mrazivý prosinec, mnoho sněhu, žíznivý roček bude v běhu. V prosinci-li zima, sníh-li hojně lítá, hojnost všady bývá Redaktorka: Ester Majerníková, Zdroj: http://www.pranostika.cz